Někteří věří i v osvobození Krymu

Někteří Poláci věří Ukrajincům ještě více. Třináct procent účastníků průzkumu vyslovilo názor, že Rusko se dokonce stáhne i z těch ukrajinských území, které obsadilo už v roce 2014. Nezanedbatelná část polských občanů tedy předpokládá, že Moskva se bude muset vzdát i poloostrova Krym. Naopak jen necelá dvě procenta oslovených se domnívá, že Rusko získá kontrolu nad celou Ukrajinou, uvádí dále Čas. Nutné ale také podotknout, že 62 procent respondentů svůj názor nevyjádřilo.

Je ale evidentní, že obavy Poláků rostou. V průzkumu, který CBOS dělala v září loňského roku, uvedlo 75 procent Poláků, že válka na Ukrajině ohrožuje bezpečnost země, jak informovala agentura PAP. Za čtyři měsíce tak došlo ke zvýšení o čtyři procenta. V rozptylu mezi 73 až 85 procenty zůstávají obavy od začátku konfliktu. PAP uvádí, že pocit ohrožení válkou na Ukrajině mají především starší lidé, kteří jsou věřící.

Češi jsou proti větší podpoře

I V Česku probíhají průzkumy v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jeden z posledních zjišťoval, jak se Češi staví k vojenské podpoře Kyjeva. Většina oslovených si překvapivě nepřeje, aby vláda pomoc vůči válkou zasažené zemi zvyšovala, informuje web iRozhlas. Proti intenzivnější podpoře bylo 58 procent respondentů lednového průzkumu agentury Median. Jednalo se hlavně o starší lidi a ženy bez maturity, dodává iRozhlas. Naopak 36 procent Čechů je pro zesílení podpory.

Průzkum proběhl před druhým kolem prezidentských voleb, a proto podle Přemysla Čecha, ředitele Medianu, byl nimi jeho výsledek ovlivněn. V té době se objevily billboardy Andreje Babiše, na kterých bylo téma války. „Část společnosti přece jen na toto reagovala a ve výzkumu se nám podpora projevila jako trochu nižší, než by možná byla, kdybychom zrovna v situaci této volební kampaně nebyli,“ vysvětlil Čech pro iRozhlas. Vláda vojenskou pomoc Ukrajině hodlá podle ministryně obrany Jany Černochové posilovat.

Článek 79 % Poláků řeklo: Válka pro nás znamená přímou hrozbu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Došlo i na křest nového stroje

Na jeden z modernizovaných strojů napsal „Statečným obráncům Ukrajiny, Česká republika“ a připojil svůj podpis. Fiala také ocenil spolupráci všech zemí. „Tato společná aktivita České republiky, USA a Nizozemska, kterou koordinuje české ministerstvo obrany, je vzorovým příkladem mezinárodní obranné spolupráce a samozřejmě je také konzultována s ukrajinskou stranou a odpovídá jejím potřebám,“ cituje vyjádření předsedy vlády web Novinky. Díky tomu má být posilována obranyschopnost Ukrajiny.

Vysvětlil, že transport na Ukrajinu je z Česka výrazně snazší než z USA či z jiných západních zemí. Fiala nezapomněl ocenit také podporu veřejnosti. „Ta se odráží mimo jiné ve veřejných sbírkách pro humanitární pomoc a také na pořízení vojenské techniky. Peníze, co lidé mezi sebou vybrali, stačily na jeden tank,“ cituje jeho slova server Novinky. V rámci návštěvy Fiala pokřtil také vyprošťovací vozidlo Treva 30, které je novým výrobkem firmy a bude nabízen i Ukrajině. Neobjeví se na bojišti ale hned.

Česko jako věrný spojenec

„Než se nový produkt začne prodávat, trvá to zpravidla několik let,“ cituje Andreje Čírteka, mluvčího holdingu Czechoslovak Group, do kterého paří i Excalibur Army, web Novinky. Během Fialovy návštěvy zbrojovky došlo i na telefonát ukrajinskému prezidentovi. Tématem hovoru měla být další konkrétní spolupráce zemí, informuje web iDnes. Ukrajinská hlava státu se následně k české pomoci vyjádřila na sociální síti Twitter. „Oceňujeme důležitou českou podporu a očekáváme její posílení,“ uvedl.

Podle Zelenského byl telefonát s českým předsedou vlády „užitečný“. Česko od začátku invaze štědře Kyjev podporuje. Na konci října český velvyslanec Radek Matula uvedl, že je tuzemsko řazeno „mezi pět největších podporovatelů Ukrajiny, včetně záležitostí, které se týkají podpory na mezinárodní scéně“, píše web ČT24. Už v prvních týdnech česká vláda i veřejnost poskytly na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun. Celkem Česko dodalo zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun.

Článek Fiala poslal Ukrajincům vzkaz. Napsal ho na tank se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česko přišlo o desítky vojenských strojů

Česko jako signatář Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě musí data zveřejňovat vždy na konci roku. Z čísel je patrné, že počty techniky se výrazně během letošního roku snížily. Jak upozorňuje web ČT24, oproti začátku roku 2022 ubylo 35 tanků T-72, 45 obrněnců, sedm systémů těžkého dělostřelectva, dále čtyři bitevní vrtulníky Mi-35. Česká armáda má tak k dispozici aktuálně zmiňovaných 82 tanků, 385 obrněnců, 172 systémů dělostřelectva a 13 bitevních vrtulníků.

Zmenšení zásob ale nemá mít na svědomí jen pomoc Kyjevu. „Nelze říct, že by rozdíl byl dán jenom tímto faktorem (války), jsou tam i jiné faktory – předání jiným stranám nebo využití techniky na opravy,“ uvedl pro server ČT24 vedoucí komunikace armády Ivo Zelinka.

Kolik kusů skončilo opravdu na Ukrajině se ale oficiálně vědět zatím nebude. „Ve chvíli, kdy budeme moci zveřejnit seznamy té techniky, tak je samozřejmě zveřejníme. V tuto chvíli není žádoucí, aby se to dělo,“ cituje web ČT24 ministryni obrany Janu Černochovou (ODS).

Štědré Česko

Na začátku října šéfka resortu obrany sdělila, že Česko poskytlo Ukrajině vojenský materiál za 4,2 miliardy korun, píše web Tiscali. Jednat se mělo o vrtulníky, tanky, houfnice a raketomety. Z tuzemska proudí pomoc na Ukrajinu nejen ze strany státu, ale také soukromých firem. Už na začátku války se k dodávkám přihlásila třeba skupina Czechoslovak Group nebo společnosti STV Group a Meopta, připomíná web Aktuálně. Část materiálu zaplatila sbírka, kterou pořádá ukrajinské velvyslanectví.

Na Ukrajině navíc měla skončit i část techniky, kterou armáda vyřadila už dřív. Jednat se má například o raketomety RM-70, uvádí web ČT24. Celkem měl z Česka odjet na Ukrajinu vojenský materiál za 47 miliard korun, píše server Tiscali. Šéf NATO Jens Stoltenberg nedávno upozornil, že západní země musí kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu výrazně navýšit kapacitu výroby zbraní, jak Události247 informovaly tento týden.

Článek České armádě se tenčí zásoby. Loni přišla o rekordní množství techniky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruský krok zvyšuje podporu

Podepsaní prezidenti potvrdili nejen územní celistvost Ukrajiny, ale také zemi podpořili ke vstupu do NATO. Apel vyslali také směrem ke spojencům. „Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině,“ stojí v prohlášení hlav států. Podobně se vyjádřil také generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, jak Události247 informovaly zde.

Podle něj Putinův poslední krok přibližuje svět blíže k jadernému Armageddonu. NATO ale bude podle svého šéfa Kyjev dál „neochvějně“ podporovat. Poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině hodlají dál také Spojené státy. „Nenechme se odradit drzou snahou Ruska překreslit hranice svého souseda,“ uvedl americký prezident Joe Biden. Právě USA jsou velkým podporovatelem Ukrajiny. Na konci srpna země schválila svou dosud největší pomoc, a to balík v hodnotě téměř 3 miliard dolarů (75 miliard korun), jak Události247 psaly zde.

Česko jako největší podporovatel

Součástí dodávky jsou například vrtulníky Mi-17 či pokročilé systémy protivzdušné obrany. I Evropa dál pokračuje ve vojenské pomoci válkou zasažené zemi. Německo, Dánsko a Norskou koupí pro Ukrajinu 16 slovenských houfnic Zuzana 2, jak píše ČTK. Cena nebude zanedbatelná, tři státy za ně zaplatí 92 milionů eur (asi 2,2 miliardy korun). Samotné Slovensko také od začátku ruské invaze Ukrajinu náležitě podpořilo. Do země Slovensko dodalo munici, raketový systém protivzdušné obrany S-300 a pět vrtulníků, připomíná ČTK.

V pomoci Kyjevu nezahálí ani Česko. Jak informoval server iDnes, za šest měsíců války Praha poskytla vojenský materiál za 3,8 miliardy korun. Podrobnosti ale ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů tají. Přesto některé informace unikly. Americký ministr obrany Lloyd Austin prozradil, že Česko věnovalo ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, připomíná web iDnes. Náměstek české ministryně obrany Tomáš Kopečný pak v květnu uvedl, že Česko patří mezi pět největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu.

Článek Pomoc Ukrajině nekončí: Nejen peníze Čechů potečou nadále proudem na krvavý konflikt se nejdříve objevil na Události247.cz.

Desítky zničených kusů vojenské techniky

„Naši ženisti pracují. Připraveno ručně, s láskou a něhou. Udržujeme systém a ničíme rasistické okupanty,“ stojí podle CNN Prima NEWS v prohlášení východního operačního velitelství ukrajinské armády, které video zveřejnilo. Je na něm vidět posádka ruského tanku, která projíždí neobydlenou oblastí na východě Ukrajiny. Pravost záznamu ale není možné nezávisle ověřit, dodává CNN Prima NEWS.

Záběry zachycují okupanty, kteří se dostali do pasti, protože vjeli přímo do minového pole. Pro ruskou armádu ho na Donbasu připravili ukrajinští ženisti, aby zpomalili její postup, píše CNN Prima NEWS. Po výbuchu jedné z min byl nenávratně poškozen tank. Ani početné ztráty však podle CNN Prima NEWS Rusům nebrání v tom, aby od dubnového vyhlášení masivní ofenzivy na Donbasu dosahovali dílčích úspěchů. Aktuálně už ovládají většinu území Luhanské i Doněcké oblasti.

Konflikt je ve fázi opotřebovávací války

Nejtvrdší boje stále probíhají v luhanském Severodoněcku. Jak informoval iDNES, Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a podnikají protiútoky. Na začátku června to na svém profilu na sociální síti zveřejnil poradce šéfa ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč, píše iDNES. Také přilehlý Lysyčansk podle tamního gubernátora čelí masivnímu ostřelování. Ukrajinci podle generálního štábu úspěšně čelí útokům v okolí vesnic Syrotyne a Bila Hora, která leží na jižním břehu řeky a přiléhá k Lysyčansku, píše CNN Prima NEWS.

„V současné době se ten konflikt dostává do fáze takové opotřebovávací války,“ řekl Událostem247 odborník na Rusko Zdeněk Petráš. „Jedna strana bojuje s druhou, ale nedochází k nějakým výrazným územním ziskům. To s sebou nese i to, že jedna i druhá strana vytváří určité překážky k proniknutí na území protivníka,“ dodal Petráš pro Události247.

Podle odborníka se tyto pasti daly očekávat, a to mnohem dříve. ,,Vytváří se proto i minová pole a zátarasy, které jsou určeny především pro těžkou techniku, i z toho titulu, že protipěchotní miny jsou mezinárodními úmluvami zakázány. Není zatím nějak zjištěno, že by jedna či druhá strana tyto miny používala, ale používají se ty, které jsou určeny na mučení těžké techniky,“ dodal expert pro Události247.

Článek Ukrajinci vyzráli nad okupanty. Videozáznam zachycuje ruské tanky, které vjely do minového pole se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva se zlobí

Velké české zbrojařské společnosti darovaly státu i munice a některé typy zbraní jako vyjádření podpory Ukrajině. U českých zbrojařů navíc nakupuje i sama ukrajinská ambasáda. Co všechno už Česko na Ukrajinu dodalo z velké vojenské techniky lze jen usuzovat z očitých svědectví a záběrů přímo z Ukrajiny. Jak uvádí server Echo24, má jít o několik desítek tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, protiletecké systémy Strela-10, československé raketomety RM-70 Grad a samohybné houfnice Dana.

Skutečný rozsah dodané vojenské techniky ale může být daleko větší. Ministerstvo obrany nechce podrobnosti komentovat. Už tak je ale zřejmé, že Česko patří v dodávkách vojenské techniky k lídrům. S tím má pochopitelně čím dál větší problém Rusko. Jak informuje server ČT24, Moskva poslala do Prahy diplomatickou nótu, ve které tvrdí, že Česko nemůže poskytovat třetím zemím techniku sovětské výroby bez ruského svolení. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se tímto varováním Česko nebude zabývat.

Velkou dodávku chystají i USA

„MZV na tuto nótu nereagovalo a reagovat nebude vzhledem k tomu, že jde o věcný nesmysl a že na tento materiál reexportní doložka neexistuje,“ cituje slova šéfa české diplomacie ČT24. Za nesmysl diplomatickou nótu označila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nelibost Moskvy s dodávkami zbraní na Ukrajinu je v podstatě očekávaná. Na druhou stranu má i Rusko ctít svobodné rozhodnutí každého státu o tom, komu bude pomáhat. A to jakýmikoli prostředky. Česko navíc není jediné, které se podílí na pomoci Ukrajině i vojensky.

Systém sloužící ke zničení vzdušných cílů poskytlo Kyjevu také Slovensko. Velkou dodávku připravují aktuálně Spojené státy, které už na Ukrajinu dodaly protiletecké střely a ruční zbraně. V nejbližší době mají USA do Kyjeva poslat vojenské radary, laserem naváděné rakety, houfnice nebo bezpilotní letouny. Jít má i o takzvané „kamikaze“ drony Switchblade. Bezpilotní prostředky přislíbil ukrajinskému prezidentovi také britský premiér Boris Johnson. Mnoho vojenské techniky Ukrajině už dodalo také Polsko nebo Austrálie.

Článek Česko ukazuje svou velkorysost. Na Ukrajinu dodalo nejvíce těžké vojenské techniky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Stály ve skladech

Česká republika byla jednou z několika zemí, která mohla Ukrajině tyto stroje darovat. Z okolních států je má totiž ve výzbroji například Slovensko, jenomže minimální množství. Dále těmito stroji disponuje Maďarsko, to však dodávky zbraní a techniky na Ukrajinu odmítá. Země dokonce zakázala převoz dodávek přes své území. Významné počty tohoto typu tanků má také Polsko. Sousední stát je však zatím na válkou zmítanou Ukrajinu neposílá.

My to nikomu neřekneme… 😁👍👍 pic.twitter.com/OaLZks4JDT

— Jirka Brno (@Jirka9zBrna) April 5, 2022

Údajně se jedná o starší typy nemodernizovaných tanků T-72. Ty měly ve výzbroji české aktivní zálohy. Armáda jich do začátku týdne měla ve skladech asi 90 kusů. Mimo to aktivně provozuje přibližně 30 modernizovaných strojů. Spolu s tanky odcestovala na Ukrajinu stará bojová vozidla pěchoty československé výroby typu BVP-1.

„Tanky T-72 ve verzi M1 jsou sice staré, ale to je paradoxně výhoda, protože Ukrajinci je umějí ovládat a zvládají zacházet se všemi systémy. Není potřeba, aby se přeškolovali. Totéž platí o BVP-1. Pokud by na Ukrajinu kdokoli posílal moderní techniku, vyžadovalo by to přinejmenším dny, ale spíše týdny nebo měsíce cvičení. A oni ten čas teď nemají, takže jsou rádi za techniku, kterou znají jako své boty,“ uvedl vojenský analytik Lukáš Visingr.

Vojenský materiál je teď zásadní

Vojenský analytik Jiří Vojáček na svém twitterovém účtu uvedl, že Generální štáb odeslání těžké vojenské techniky blokoval. Plukovnice Magdalena Dvořáková z oddělení komunikace s veřejností Generálního štábu AČR to však Událostem247 nemohla vysvětlit. „Já rovnou odkážu na včerejší vyjádření ministryně obrany Jany Černochové. My odpovědět nemůžeme, je to kvůli bezpečnosti,“ uvedla. Stejně reagovala i na otázku, zda se plánují nějaké další dodávky.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je posílání vojenského materiálu na Ukrajinu zásadní. „A budeme v tom pokračovat, ale nemohu k tomu říct víc. Zuří tam válka a nebudeme vrahům s písmenem Z (pozn. red., ruské značení invazivní techniky) nic usnadňovat,” citovaly Novinky Černochovou.

Článek Česko poslalo na Ukrajinu několik desítek tanků i bojových vozidel se nejdříve objevil na Události247.cz.

NATO mírové jednotky na Ukrajinu nevyšle

Premiér Petr Fiala řekl, že když Ukrajinci dostanou dost účinných zbraní, dokáží si bezletovou zónu nad Ukrajinou vytvořit sami. Jednání summitu bylo neveřejné. Některé země aliance informovaly, jaké zbraně Ukrajině poskytují a chtějí poskytovat. „NATO to ale nebude z důvodů utajení zveřejňovat,“ uvedl český premiér a dodal, že vojenská pomoc Ukrajině by měla ještě stoupat. „Na podpoře a pomoci Ukrajině panuje v NATO shoda. Není to ale cesta, která by vedla alianci k přímému zapojení do konfliktu s Ruskem,“ dodal.

Na summitu se oproti očekávání vůbec neotevřela otázka mírové mise NATO na Ukrajině, se kterou přišlo v minulých dnech Polsko. „Jsme zodpovědní za to, aby se konflikt nestal válkou mezi NATO a Ruskem. Jasně jsme řekli, že nevyšleme jednotky na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg s tím, že pokud by se to stalo, dal by se očekávat konflikt s Ruskem.

Analytik: Pro Ukrajince žádná změna

NATO se rozhodlo pro posílení východního křídla aliance o čtyři bojová uskupení, která čítají 40 tisíc mužů. To je víc, než má dohromady česká armáda. Aliance chce nové jednotky rozmístit v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Na Slovensko pošle Česká republika až 600 vojáků a bude také celé jednotce velet. Jak upozorňují Lidovky, lídři NATO se sešli přesně měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu.

Analytik Michal Lebduška si myslí, že pro Ukrajinu se tímto krokem nic zásadního nezmění. „Má to význam pro země, ve kterých ty jednotky budou, ať už je to Pobaltí, Rumunsko, nebo Slovensko. Pro samotnou Ukrajinu se nic nemění, ta potřebuje úplně jinou pomoc. Aktuálně udržet dodávky vojenského materiálu a samozřejmě humanitární pomoc,“ uvedl pro Události247.

Článek Východní křídlo aliance bude v obležení vojáků. NATO jich tam pošle čtyřicet tisíc se nejdříve objevil na Události247.cz.