,,Čeká nás alarmující nástup chudoby,“ varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Georgievová

Také válka na Ukrajině má vedle geopolitických dopadů vliv na hospodářskou politiku i životní úroveň obyvatel.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Média před nedávnem zaznamenala obavy šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové z blížícího se roztříštění globalizované ekonomiky, informují o tom České noviny. K takovémuto stavu by podle Georgievové mohla vést trvající agrese Ruska na Ukrajině, píší České noviny. Na svém blogu varovala, že pokud budou desítky zemí celého světa udržovat nebo dokonce stupňovat obchodní restrikce, povede nutný růst cen k celkovému nedostatku a alarmujícímu nástupu chudoby.

Společný nepřítel semkne EU i NATO

Svět se po rusko-ukrajinském konfliktu promění, a to zejména v ekonomické sféře se dají očekávat opravdu globální pohyby, stojí dále v blogu. Jak pro Události247 upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, konflikt doprovázený ekonomickými sankcemi by opravdu mohl vést k roztříštění globalizované ekonomiky, jak ji známe, a vytvoření bloků.

Zdroj fotografie: Depositphotos

„Je možné, že se vytvoří blok Západu a třeba Číny-Ruska, zemí, které se nepřidávají k těm protiruským sankcím. Řada zemí zachovává neutrální postoj a nemíní se jednoznačně přidat na stranu Západu,“ řekl Kovanda pro Události247. Tak dnes můžeme sledovat uzavírání kontraktů na odběr zlevněné ruské ropy, jejíž cena je ovlivněna restrikcemi, dodává Kovanda. Přesto ale podle ekonoma nehrozí, že by některé ze zemí deklarovaly otevřenou podporu Ruska, protože obchodovat se Západem rozhodně hodlají i nadále.

Globální hráči stále více tíhnou k západním hodnotám

Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, bude válkou nejvíce zasažena Evropa, kde se konflikt odehrává, a kde je řada zemí závislá na komoditách z Ruska, řekl pro Události247. Vytvoření určitých nástupnických politicko-ekonomických bloků si dovede představit, ale nevidí je v nikterak tragických barvách. Jedním z nich by měla být Evropská Unie, která jednotným postojem vůči Rusku prokázala dříve málo častou názorovou jednotu, vysvětlil ekonom.

Zdroj fotografie: Flickr

„Není to tak dávno, co francouzský prezident mluvil o jakémsi stavu mozkové smrti Severoatlantické aliance. Dnes vidíme, jak o členství žádají další a další země,“ uvedl Křeček pro Události247. Jednoznačně souhlasný postoj s hodnotami Západu oceňuje Křeček v zahraničně-politických krocích zemí, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie nebo Nový Zéland. „Všechny tyto země si jednoznačně uvědomily, kam chtějí patřit,“ dodal ekonom pro Události247.