Tropické teploty budou čím dál častější. Ovlivní to úrodu i život lidí, varují odborníci

V jižní a jihovýchodní Asii byly v tomto roce naměřeny rekordně vysoké teploty, psal o tom web Blesk. Znamená to ohrožení života pro lidi, zvířata i úrodu. V Indii zemřelo na úpal nejméně 13 lidí. Rekordně extrémní teploty se však nevyhýbají ani Evropě. Jak píše Blesk, za 60 let se v České republice zvýšil počet horkých dnů s maximem nad 30 stupňů Celsia až trojnásobně.

Teplotní rekordy padají všude

Za poslední dekády to navíc není poprvé, co lidé musí kvůli extrémním vedrům čelit závažným zdravotním komplikacím, nebo dokonce smrti. Podle výpočtů Světové zdravotnické organizace mezi lety 1998 až 2017 na následky velkých veder zemřelo 166 tisíc lidí. Z toho 70 tisíc v roce 2003, kdy postihlo hlavně Evropu velké vedro, píše dále Blesk. Teplotní rekordy se v posledních letech nevyhýbají ani Evropě. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

V roce 2022 bylo nejteplejší léto v Evropě v historii měření. „Neustále se otepluje také v České republice. Poznáme to na tropických teplotách, a to nejen v těch maximech, kdy jsme třeba loni 19. června naměřili maxima 39 stupňů Celsia, což je u nás absolutní teplotní rekord pro červen. Posunujeme se i v počtech tropických dnů, kterých přibývá. Ten nárůst tak koresponduje se scénáři klimatických změn, že se bude i nadále oteplovat,“ řekla Událostem247 meteoroložka Dagmar Honsová.

Za vše mohou skleníkové plyny

Kvůli nepříznivému klimatu také mnohé země bojují s hladomorem. Organizace spojených národů získala tento měsíc od dárcovských států příslib příspěvku 2,4 miliardy dolarů, tedy v přepočtu 52,9 miliardy korun, na pomoc hladovějícím v Etiopii, Keni a Somálsku, psal o tom web Novinky. „Lidé v Africkém rohu platí nehoráznou cenu za klimatickou krizi, kterou nijak nezavinili,“ cituje web generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

iZdroj fotografie: Pixabay

Skleníkové plyny fungují podobně jako sklo ve skleníku. Pohlcují totiž sluneční teplo, které sálá ze zemského povrchu, zachycují ho v atmosféře a brání jeho úniku do vesmíru, vysvětluje web Europarl.europa. Tento efekt pak udržuje teplotu na planetě vyšší, než jaká by byla bez přítomnosti těchto plynů. Důsledkem jsou změny ve sněhových a dešťových srážkách, zvyšování průměrných teplot a extrémnější klimatické jevy, jako vlny veder a povodně, dodává web.