V médiích a na veřejnosti nesmí znít ruská hudba, zakázal ukrajinský parlament
Rozhlasové a televizní stanice navíc mají nakázáno zvýšit podíl ukrajinské hudby ve vysílání ze 35 na 40 procent.
Nový zákaz se týká veřejného přehrávání hudby umělců s ruským občanstvím, včetně videoklipů, informuje ruskojazyčná služba britské BBC. Za porušení hrozí médiím pokuta ve výši 10 procent jejich licenčního poplatku, píše ministerstvo na Twitteru. Omezení se však nevztahuje na umělce, kteří odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu. Jak píší Novinky, seznam umělců, kterých se výjimka bude týkat, sestaví ukrajinská tajná služba SBU.
Je to další kontroverzní záležitost
V odůvodnění zákona se podle BBC píše, že hudba „státu-agresora může mít vliv na separatistické nálady obyvatelstva”, může posilovat chuť přiklonit se k ruské identitě a jejím cílem je oslabovat ukrajinský stát. „Je to opět poměrně kontroverzní záležitost,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Za úplně standardní situace by asi v nějakém demokratickém státě nebyla úplně v pořádku, ale na druhou stranu, v situaci, v jaké je Ukrajina, se to pochopit dá,“ vysvětlil Lebduška pro Události247.
„Je potřeba říct, že zákaz se netýká ruskojazyčné kulturní produkce, ale vyloženě Ruska,“ pokračuje analytik. „Znamená to, že když je něco v ruštině například z Ukrajiny, tak to problém není. Pokud vím, nemá se to ani vztahovat na veškerou produkci. Budou tam existovat výjimky. V současné situaci to však nepovede k nějakým zásadním změnám, protože třeba rádia se už hodně přeorientovala z ruské hudby a nějaké soukromé osoby to postihovat nebude, to je věc, která je nevymahatelná,“ vysvětlil pro Události247 Lebduška.
Oba zákony měly velkou podporu
Jeden ze schválených návrhů zákonů také zakazuje tisk knih občanů Ruska, pokud se nevzdají ruských pasů a nepřijmou ukrajinské občanství, píše server TA3. Toto nařízení se dle TA3 má stejně jako v případě prvního zákona, vztahovat jen na lidi, kteří si ponechali nebo získali ruské občanství po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Legislativa zakazuje i komerční dovoz knih, které byly vytištěny v Rusku a Bělorusku. Na dovoz rusky psaných knih z ciziny bude podle TA3 potřeba osobní povolení.
TA3 také píše, že při hlasovaní v ukrajinské Nejvyšší radě získaly oba zákony širokou politickou podporu, a to i ze strany poslanců, kteří dříve zastávali postoje blízké Kremlu. „Tyto zákony jsou navrhnuty tak, aby se kvalitní obsah ukrajinských autorů dostal k co největšímu počtu čtenářů,“ uvedl pro TA3 ukrajinský ministr kultury Olexandr Tkačenko. Poukázal přitom také na odpor vůči ruským kulturním produktům, který mezi Ukrajinci vyvolala brutální ruská invaze.
