„Mediální politika Hradu není normální, v USA sledují kolonoskopii prezidenta v přímém přenosu,“ říká bývalý mluvčí Havla Špaček
Podle mistra etikety Ladislava Špačka prezident nemá nárok na soukromí. Jeho zdravotní stav má být věcí veřejnou. Jinak ve funkci nemá co dělat.
V době hospitalizace prezidenta Miloše Zemana v ÚVN v Praze nedostávala veřejnost téměř žádné informace o jeho zdravotním stavu. Hrad mlčel a na dotazy k diagnóze hlavy státu nereagoval. Takový postup je podle mnohaletého mluvčího Václava Havla a mistra etikety Ladislava Špačka v 21. století nemyslitelný. V rozhovoru pro Fórum24 zavzpomínal na to, jak se na začátku 90. let rozhodl o prezidentovi informovat otevřeně. „Za prvé se to vyplácí, protože když člověk mlží, dává prostor pro spekulace a dohady,“ řekl Špaček.
V devadesátkách bylo na Hradě vše jinak
Podle něj právě spekulace mohou být daleko horší než pravda. „A za druhé: když řekneme pravdu, tak je to v souladu s demokratickými principy, a my jsme demokratický stát,“ řekl špaček. V té souvislosti dal jako příklad i prezidenta USA Joea Bidena. Ten před měsícem podstupoval kolonoskopii a vše mohla veřejnost sledovat téměř v přímém přenosu. „A my tady nemáme sebemenší tušení, co je naší hlavě státu. Jaká je jeho diagnóza,“ dodal. Zároveň připomněl, že hlava státu nemá nárok na soukromí.
Jelikož jde o nejvyšší ústavní funkci, je i zdravotní stav věcí veřejnou. „S tím musí počítat, když do té funkce jde,“ zhodnotil Špaček. V případě, že si chce prezident hrát na soukromou osobu, má dělat prý třeba pošťáka. Bývalý hradní mluvčí zavzpomínal i na to, jak informoval o zdravotním stavu Václava Havla, když mu operovali nádor. Ani ho nenapadlo se ptát, jestli může o něčem informovat. „To bylo tak jasné, že jsme o tom vůbec nemuseli mluvit,“ zhodnotil situaci v roce 1996.
Nástupce Havla zatím není
Připomněl také, že s profesorem Pafkem měli tiskovou konferenci o nádoru ještě v době, kdy byl Havel po operaci v narkóze. Zcela odlišná situace byla podle Špačka i v celkové náladě na Hradě. Podle něj tam celá Kancelář prezidenta republiky fungovala jako rodina. Vše mělo být zapříčiněno Havlovou laskavostí. „Když přišel ráno na poradu, tak nám nejdříve řekl, co se mu zdálo, co ho bolí a co měl včera k večeři nebo jestli se nepoškorpili s Dášou. Pak jsme teprve začali pracovat,“ nastínil, jak to v devadesátých letech na Hradě fungovalo.
Právě Havlova laskavost a slušnost zemi teď nejvíce, podle Špačka, chybí. Připomněl, že se v politických debatách nikdy nesnížil k podpásovkám nebo urážkám. „Václav Havel by se v přímé volbě nikdy nemohl stát prezidentem. Protože by právě v těch předvolebních debatách nemohl urážet protivníky a lhát,“ dodal mistr etikety, podle kterého jsou tyto nástroje dneska běžné. Mezi dosud ohlášenými kandidáty na prezidenta Špaček nevidí nikoho, kdo by měl takové kvality jako Havel.
