Ředitel motolské nemocnice Ludvík prozradil, kolik stojí den péče o covidového pacienta
Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík potvrzuje, že hospitalizovaní jsou převážně neočkovaní pacienti. Vrchol nemocnice zaznamenala dva týdny zpět.
Obsah článku
Nová varianta covidu-19 omikron dělá starosti šéfům nemocnic napříč republikou. Podle odhadů by měla mutace do konce roku začít převládat nad deltou. Podle šéfa Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka by proto mělo být aktivováno celé zdravotnictví. „Nejen nemocnice, které už to táhnou skoro dva roky, ale celý ten ambulantní terén,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.
Zapojit se musí i praktici
Bývalý ministr zdravotnictví má za to, že by nemocnicím měli pomoci praktičtí lékaři a ambulantní specialisté. Podle Ludvíka v případě stovek tisíc nakažených to není schopno 170 nemocnic bez pomoci těchto až 7 tisíc lékařů zvládnout. „Teď ten systém je takový, že zavoláte praktikovi a on řekne, běžte do nemocnice…,“ upozornil na aktuální praxi a dodal, že do nemocnic by měli jít jen lidé, kteří to opravdu potřebují.
„Dělo se nám, že na urgentní příjem přišli lidé, kteří jen dostali kapačku, poleželi si a šli domů – tu hospitalizaci nepotřebovali. To potřebujeme odstínit,“ prohlásil v souvislosti s očekávanou obří vlnou kvůli omikronu. Aktuálně, podle šéfa Motola, v jeho nemocnici převládají neočkovaní pacienti, a to hlavně v situaci, kdy je větší část populace naočkovaná. V Motole je 65 nakažených, ale vrchol nemocnice zaznamenala před 14 dny, kdy jich bylo více než 110. Úplně s nejhorší situací se ale Motolská nemocnice potýkala, podle jejího šéfa, letos na jaře.
Nadějí jsou nové léky
Ludvík také nastínil, kolik stojí den covidového pacienta v nemocnici. Standardně by to mělo být 50 tisíc, ale částku navyšuje jakékoliv další onemocnění pacienta. „Máme tady pacienta, který za 14 dní stál milion. Opravdu se to špatně počítá,“ vysvětlil. Zároveň ale dodal, že přednosta z ARO to vypočítal na zhruba 100 tisíc za den. Právě na zdravotnicích na oddělení ARO je podle Ludvíka největší zátěž poslední dva roky.
„Polohujete pacienta, kontrolujete, kolik pacient přijme tekutin, kolik toho z něj odejde, xkrát denně se dělají laboratorní testy. To je alchymie a dobré ARO se pozná tak, že zde máte nízkou úmrtnost ,“ řekl. I přesto ale nezaznamenal, že by lékaři odcházeli. Ludvík navíc vidí i určitou naději, a to například v lécích na covid-19, které by boj s nemocí dostaly na novou úroveň. Za důležité považuje také zachovat zdravý lidský rozum. „Nepodlehnout atmosféře, ať jsou lidé pro nebo proti,“ uzavřel.
Postavili jsme proti sobě první a poslední Renault 5. Přesně 50 let však ukázalo na jedno překvapení
