Podle tvůrkyně vakcíny AstraZeneca může zemi postihnout další pandemie. Mnohem horší než covid-19
Různá onemocnění decimovala lidskou populaci celá staletí. Riziko šíření nemocí se zvýšilo poté, co lidé mohou snadno cestovat mezi kontinenty.
Omezení a úmrtí, jaká svět zažívá během již dva roky trvající pandemie vyvolané koronavirem, může být jen zlomek toho, co lidstvo může kdokoli postihnout. Ačkoli ve světě onemocnění podlehlo podle statistik téměř 5,3 milionu lidí, ve skutečnosti ale mnohem více, přesto to nejsou dramatická čísla. Tvůrkyně vakcíny AstraZeneca, oxfordská profesorka Sarah Gilbertová tvrdí, že může přijít i ničivější pandemie. Lidstvo již v minulosti podobné zažilo.
Vlády se musí připravit
„Není to naposledy, co virus ohrožuje naše životy. Pravdou je, že ten příští by mohl být ještě horší. Mohl by být nakažlivější, smrtelnější nebo obojí dohromady,“ řekla Gilbertová. Podle CNN Prima news proto apeluje na vlády a na vědce, by se na takovou možnost raději připravili. Za poslední dva roky totiž lidstvo získalo velké množství zkušeností, jak s nakažlivými nemocemi v celosvětovém měřítku bojovat a je třeba se z chyb i znalostí poučit.
Sarah Gilbert: Next pandemic could be more lethal than Covid.
Future pandemics could be more lethal than the current…
Zveřejnil(a) HAB amoment dne Pondělí 6. prosince 2021
„Nemůžeme připustit situaci, kdy současnou krizi zvládneme a pak zjistíme, že kvůli obrovským ekonomickým ztrátám stále chybí finanční prostředky na přípravu na další pandemii,“ uvedla. Zatím velkou neznámou přitom je, co způsobí varianta omikron. Ta se před několika týdny objevila na jihu Afriky. Má potenciál obejít současné vakcíny. To ale neznamená, že by očkování nemuselo chránit před těžkými průběhy nemoci.
Řešením by byla univerzální vakcína
Podle oxfordské profesorky by nebylo na místě vyvinout jakousi univerzální vakcínu, které by dokázala lidstvo chránit i proti budoucím hrozbám. Za současné situace se svět navíc naučil, jak nějakou vakcínu relativně rychle vyrobit, distribuovat a aplikovat. Druhou nutností je poučit se z toho, jak se viry šíří a mnohem rychleji zavírat postižené oblasti. To se zatím nedaří. Jak původní koronavirus, tak jeho varianty, se po světě rozšířily v řádu týdnů maximálně měsíců.
Lidstvo může ohrožovat nejen koronavirus, ale i jiné viry. Z posledních let je znám například SARS, který se naštěstí nerozšířil. Asi nejlépe zaznamenanou světovou pandemií je španělská chřipka. Ta se na začátku 20. let minulého století prohnala celým světem a podle Českého rozhlasu jí tehdy podlehlo až 100 milionů lidí. To bylo zhruba pět procent světové populace. Ve 14. století lidstvo decimoval mor nazývaný černá smrt. V Evropě mu mohla podlehnout až třetina tehdejší populace.
