Podle bezpečnostního odborníka Bureše má Putin silnou pozici. „Puč, o kterém spekulují západní média, je nepravděpodobný,“ říká

Svoji pozici si prezident Ruské federace Vladimír Putin budoval ve své zemi dlouho. V současnosti je velmi nepravděpodobné, že by byl sesazen, myslí si šéf Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Oldřich Bureš. Převrat v Rusku by podle něj byl záležitostí na několik měsíců až let. Daleko pravděpodobnější podle něj je, že Putina porazí sami Ukrajinci svým vzdorem, informoval web CNN Prima NEWS.

Zemi brání i její obyvatelstvo

„V současné době jsou ukrajinská armáda a domobrana překvapivě zdatné v boji,“ sdělil Bureš, s tím že svoji roli hraje i obrana běžného civilního obyvatelstva Ukrajiny. „Že Ukrajina vydrží vzdorovat tak dlouho a efektivně, byť za cenu skutečně velkých ztrát, si dovolím tvrdit, počítal při zahájení konfliktu koncem února málokdo,“ pokračoval odborník.

Bureš dále tvrdí, že Ukrajinci mají proti Putinovi šanci uspět a porazit ho, pokud se jim podaří ho svým vzdorem donutit k jednání. Je to podle něj daleko pravděpodobnější než údajný puč vůči Putinovi, o kterém spekulují světová média.

Ačkoliv Bureš připouští, že odpor u vysoce postavených Rusů bude proti Putinovi růst, není tato možnost podle odborníka aktuální. To až v případě, že se invaze prodlouží a ruská armáda utrpí další velké škody. „Nicméně se domnívám, že to je scénář na měsíce, ne-li roky,“ říká vedoucí Centra bezpečnostních studií.

NATO se vojensky nezapojí

Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka to nejhorší již nastalo. „Ta horká fáze války už defacto skončila, Ukrajinci se ubránily. Rusové, i když budou přisunovat další armádní zdroje, tak nikdy jich nebudou mít dostatek, aby Ukrajince přetlačily. Rusové se soustředí na tři cíle: Kyjev, který už pravděpodobně nedobijí. Charkov, který je 25 kilometrů od ruských hranic a ti jej stále nedobili, a třetí cíl Mariupol, což je významný přístav v Černém moři,“ sdělil Událostem247 s tím, že Rusko už si jen snaží udržet svoji tvář na celosvětové scéně.

iZdroj fotografie: S vědomím Olafa Scholze / Twitter

„NATO bude stále držet svoji linii, že podporuje obranu Ukrajiny, ale nebude se přímo zapojovat vojensky do konfliktu, protože bychom mohli dát režimu Vladimira Putina záminku, aby ten konflikt ještě eskaloval,“ zakončil pedagog.

To před pár dny také potvrdil německý kancléř Olaf Scholz: „Stojíme na straně Ukrajinců, podporujeme je v jejich odporu proti ruské agresi a podporujeme je v obraně jejich země finančními prostředky, humanitární pomocí, a také pokračujícími dodávkami vojenského materiálu. Je ale nutné jasně a srozumitelně říct, že NATO do této války vojensky nezasáhne,“ citovaly České noviny.