Po porážce Islámského státu zbyly z Rakky jen sutiny. Život k normálu se vrací velmi pomalu
Když na území Sýrie a Iráku v roce 2014 vyhlásili radikální muslimové Islámský stát, hlavním městem určili syrskou Rakku. Po jejich porážce zbyly z města jen sutiny.
V říjnu roku 2017 bylo Syrskými demokratickými silami dobyto město Rakka, které si radikálové z Islámského státu zvolili za své hlavní město. Bylo proto častým cílem mnoha leteckých útoků západní koalice a posléze místem pozemních bojů. Když před čtyřmi lety skončily, zbyly z města trosky. Poničeno bylo na 80 procent budov, jejichž opravy pokračují jen velmi pomalu.
Místo zdí mají lidé deky
Ve zničené Sýrii není dostatek peněz a práce, mnoho z místních obyvatel proto nemá na opravy prostředky. Pokoušejí se domy rekonstruovat převážně svépomocí a s velice malým rozpočtem. Proto práce postupují jen velmi pomalu. Mnozí lidé stále žijí v ruinách svých domů. Protože nemají na to, aby postavili nové stěny, často je zde nahrazují třeba staré deky, ukazuje reportáž televize France 24, kterou přinesla i Česká televize.
Lidé jsou zde nešťastní, například Mohamed, který před válkou pracoval jako vládní úředník a žil ve třípatrovém domě. Z jeho někdejšího domova však nic nezbylo, snad kromě schodů. „Nemáme práci a podívejte se, jak žijeme, Nic nás nečeká,“ tvrdí. Na stavbách pracují nejen dospělí, ale po boku svých rodičů často i děti. Ty se tak snaží získat peníze nejen pro sebe, ale i své rodiny, protože příjmy rodičů jsou malé. „Děláme tu z rodiny čtyři. A stejně si sotva vyděláme na živobytí,“ prozradil jeden z dělníků.
Za deset hodin práce 11 korun
Na stavbě pracuje i jeho jedenáctiletý syn Ibrahim. Vydělává si půl dolaru (11 korun) za celodenní desetihodinovou směnu. „Pracuji se železem, abych nakrmil rodinu,“ tvrdí další dětský dělník, čtrnáctiletý Hasan, který připravuje armování do železobetonu. Chlapci přiznávají, že by rádi chodili do školy, ale nemohou, protože musí vydělávat peníze. V Rakce nyní školu navštěvuje asi jen třicet procent místních dětí. I takové jsou důsledky války s islamisty.
Do města se vracejí i ženy, které dříve bývaly manželkami džihádistů z Islámského státu. Nemají to jednoduché, protože mnozí obyvatelé si pamatují, jaký teror za vlády jejich mužů ve městě vládl. Islamisté vyžadovali dodržování pravidel a neposlušnost trestali velmi brutálními popravami. „Spolu s úřady jsme ochotni jim pomoci a odpustit. Naším jediným cílem je, abychom se definitivně zbavili Islámského státu,“ uvedl místní kmenový vůdce Mohamed al-Násir.
