Lukáš Pollert: Očkování není samospasitelné. JIP a ARO plní lidé, kteří nežijí zdravě, těm může vakcína poskytnout falešné zdání bezpečí
O současné situaci a vyhlídkách do budoucna se vyjádřil lékař Lukáš Pollert. „Roušky ani očkování nás zcela neochrání, pro zdravé jedince je obojí zbytečné,“ řekl
Lukáš Pollert je známý český lékař, v minulosti se věnoval závodní kanoistice, v níž získal řadu ocenění, včetně zlaté olympijské medaile v roce 1992 v Barceloně. V současné době pracuje na klinice anesteziologie a resuscitace ve Fakultní nemocnici v Motole. Má šest dětí.
Máme novou vládu, která po celou dobu pandemie kritizovala kroky předchozí vlády. Je ale možné vymyslet něco revolučního na úrovni vládních opatření, co by doopravdy fungovalo?
Opozice zpravidla obecně kritizuje z principu všechno. Ty kroky minulé vlády byly někdy určitě rozpačité, ale asi se to moc opačně dělat nedá. Buď budeme hodně restriktivní nebo méně. Na celém světě se vlastně postupovalo velmi podobně. Porovnávání covidových čísel je irelevantní, v každém státě se to vypočítává jinak, včetně sčítání mrtvých. Nemyslím si, že jde o cílenou manipulaci, ale spíše nepořádek v datech, nepřijmutí názorů jiných odborníků a přístupů.
Tam je kritika minulé vlády na místě. Na druhé straně pro mě trochu nepochopitelně převládá i v současné vládě obrovský strach z choroby, která má naprosto malou úmrtnost, nemocnice to zvládají dobře. Co se nezvládlo, je ta panika, která udělá více škody než užitku. A často šlo i o selhání primární péče. Hysterie byla omluvitelná na začátku.
Před nedávnem jsme v médiích mohli vidět řadu informací o tom, že omikron prakticky ochromí společnost. Jak to podle Vás nyní vypadá?
To je jako s předpovědí počasí, pár dní dopředu můžeme predikovat dopředu a vzhledem k ročnímu období lze očekávat nějaké počasí. Podle dat z jiných zemí to vypadá, že omikron není tak patogenní. Navíc nečekám, že by s tím mohl být větší problém, část společnosti je promořená, část naočkovaná. Pořád si myslím, že ta opatrnost je přehnaná. Teď máme prostě problém s rýmou, které říkáme omikron.
Jak vypadá typický pacient s covidem u vás na JIP?
JIP a ARO je pořád špička ledovce, tady skončí opravdu hrstka lidí. Zde už vlastně hasíme velký požár. Je tu taková 30procentní úmrtnost. Často tu máme lidi, kteří tomu buď sami na začátku nevěnovali pozornost, nebo jim nebyla věnována pozornost ze strany lékařů. Jde o staré lidí nebo obézní, případně lidi s komorbiditami. Na začátku se to mohlo lehce uhasit. Tito pacienti sem pak přichází s trombotickými komplikacemi v plicním řečišti, jde o drobné sraženiny v plicích.
Tím přetlakem vlastně stiskneme ty ucpané cévy a průtok to ještě zhorší, samotnou dušnost to tedy neléčí. Pak už jdou na mimotělní oběh, velkými cévami se krev odsává a vrací se okysličená. V každém z nás je množství bakterií a virů, které jsou hlídané imunitou, ale jakmile je organismus takto oslaben, tak si začnou v těle dovolovat. Dochází k sepsi. Mám pocit, že se příliš věnovala pozornost očkování a ne té primární péči, která může mnoho zachránit hned na začátku.
Netajíte se svými postoji vůči opatřením, nošení respirátorů a podobně. Nemyslíte si, že právě kvůli respirátorům bude naše imunita zhýčkaná a pak nás budou kosit i běžné „rýmičky“?
Naštěstí se ty respirátory nenosí pořád, mnoho lidí je nenosí prakticky vůbec. Ta rouška nemá na šíření viru vliv, má to nosit ten, kdo se necítí dobře, ale pro zdravého člověka je to zbytečnost. Jsou místa na světě, kde se nenosily a epidemie se tam šířila podobně. Byl to levný počin a vláda mohla říct, že něco dělá.
Čistě hypoteticky, jak dlouho si myslíte, že se ještě budeme potácet mezi jednotlivými vlnami, hrozícími lockdowny a jinými opatřeními?
Nevím, záleží, jak si to ty odborníci a vláda vyhodnotí. Je rozkol mezi odborníky ohledně očkování i ohledně nebezpečnosti viru. Jsou v tom i finanční zájmy. Nevadí mi byznys, ale to že mě to omezuje. Tato plošná opatření mě limitují. Každý se může oočkovat. Ale ať je vše na bázi dobrovolnosti, včetně roušek a respirátorů. To patří praktickým lékařům, aby znali své pacienty a věděli, komu očkování doporučit. Ale proč se o to má starat vláda a máme se omezovat všichni?
Co bude podle Vás oním světlem na konci tunelu?
Viry a bakterie tu byly dřív než my. JIPy a nemocnice plní právě lidé, kteří nežijí zdravě. A jestli si myslí, že nějaká vakcína je spasí, tak to tak není. Může to být naopak, oni v domnění, že dostanou vakcínu a všechno bude fajn, tak dál nežijí zdravě. A pak prostě umřou dřív. Kdybychom očkování neměli ani žádné léky, tak by jedinou zbraní proti viru byl zdravý a rozumný životní styl. Pak by se třeba i tito lidé nad sebou zamysleli a něco na svém životě změnili. To je jediná informace, která by jim prodloužila život.
