Prezident Pedagogické komory Sárközi: Zařazování ukrajinských žáků do běžných tříd může počkat do září
Z Ukrajiny přišlo do České republiky okolo 150 tisíc dětí. Míst v základních školách je pro ně dostatek, ve školkách je ale situace opačná.
Radek Sárközi je prezidentem Pedagogické komory, která je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ. Pedagogická komora sdružuje skoro tří tisíce členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 tisíc pedagogů.
Víte, kolik ukrajinských dětí je už v českých třídách? A navštěvují primárně třídy české nebo speciální ukrajinské?
Tyto údaje sbírají od ředitelů škol zřizovatelé, tedy obce a kraje. Za celou Českou republiku k dispozici nejsou. Z Ukrajiny k nám přišlo kolem 150 tisíc dětí a žáků do 18 let, což je přibližně deset procent české populace daného věku. Školy budou pro Ministerstvo školství vykazovat počty žáků k březnu 2022. Konkrétní stav ovšem budeme znát až v září, protože k nám uprchlíci stále přicházejí. Současné počty bychom měli zvládnout, ale pokud by k nám přišlo násobně více Ukrajinců, bude to velmi náročné.
Podle výzkumu bude na zapojení ukrajinských dětí do českých základních škol potřeba až 1550 učitelů českého jazyka pro cizince a 4250 asistentů pedagogů. Tolik jich ale není. Jak by se to tedy mělo vyřešit?
Státní rozpočet na rok 2022 nepočítá s nárůstem počtu zaměstnanců škol kvůli vyššímu počtu žáků z Ukrajiny. Obávám se, že to dopadne tak, že se třídy naplní na maximum, což je na výjimku až 34 žáků ve třídě základní školy a 28 dětí ve třídě mateřské školy. To je totiž pro vládu nejlevnější řešení. Pomoci by mohly finance z evropských fondů. Problém bude nejen personální, ale může být i s nedostatkem volných tříd pro žáky z Ukrajiny.
Hovořilo se o vzniku tříd či skupin, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Je to podle vás správné řešení? Nemůže to tyto děti spíše izolovat od kolektivu?
Výhodou samostatných tříd pro ukrajinské žáky je, že tamější ministerstvo školství organizuje on-line výuku v ukrajinštině. My vlastně nevíme, kdy se budou moci vrátit domů a zda se vůbec budou mít kam vrátit. Podle mě se s jejich zařazováním do běžných tříd příliš spěchá. Počkal bych už proto, že Ministerstvo školství zatím nepřišlo s koncepčním řešením, jak se vše bude financovat. Peníze od dárců brzy dojdou a ani dobrovolníci nemohou pomáhat na plný úvazek několik měsíců.
V těchto ukrajinských malotřídkách by měli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Nepomohlo by jim ale více, kdyby se s češtinou setkávali co možná nejčastěji?
Situace se vyvíjí spíše tak, že zde budou ukrajinské rodiny pobývat delší dobu. Proto by se všichni měli učit především češtinu. V těchto třídách by bylo ideální, aby zde vyučoval učitel češtiny jako cizího jazyka a měl k ruce asistenta z Ukrajiny. Zařazování ukrajinských žáků do běžných tříd může počkat do září.
Děti se učí a přizpůsobují rychle. Myslíte, že by se ve školách měly povinně učit i česky? Nebo se už česky učí?
Většina se už česky učí. Ono nejde pouze o děti, ale například i o středoškoláky. Ovšem dovedu si představit, že se budou učit v ukrajinštině. K dispozici je řada učebnic i výukových materiálů on-line v jejich rodném jazyce. Ukrajinští učitelé vedou distanční výuku jako v době lockdownů kvůli covidu.
Taky se hovoří o tom, že obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány. Jaký na to máte názor? Nemůže to do budoucna způsobit problémy?
Ve všech zemích se na základních školách vyučují přibližně stejné věci. Mám spíše informace, že jsou ukrajinští žáci v lecčems napřed. Ale samozřejmě je to individuální. Různá je úroveň například v angličtině. Ovšem i mezi českými žáky panují velké rozdíly. Větší rozdíly budou u středoškoláků.
Před časem jste upozorňoval na nedostatek míst pro ukrajinské děti ve školkách. Zlepšilo se to, nebo je to stále velkým problémem?
Tento problém je dlouhodobý. Financování mateřských škol je nastavené tak, že se třídy musí naplnit skoro na maximum, což je 24 dětí ve třídě. Proto máme průměrný počet 22 dětí na třídu. Místa často nejsou ani pro české děti. Řešením by bylo zřídit dětské skupiny, jejichž založení je snadnější a provoz flexibilnější. Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno vypsalo dotace na zakládání dětských skupin. Vybudovat novou mateřskou školu je mnohem náročnější, takže v dohledné době se situace nezlepší.
