Generál Šedivý: Základna NATO v Česku by nám přinesla silný bezpečnostní aspekt a ekonomický profit
Ministryně obrany Jana Černochová před pár dny rozpoutala debaty o tom, zda by v České republice měla vzniknout základna vojsk NATO.
Jiří Šedivý je generál, ale taky bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a pedagog Vysoké školy CEVRO Institut. V roce 2009 se jako nestraník stal členem volebního týmu Evropské demokratické strany, za níž kandidoval z druhého místa kandidátky v europarlamentních volbách v roce 2009.
Myslíte si, že by v České republice mohla základna NATO skutečně vzniknout?
Předně je třeba říct, že základnu u nás musí chtít Američané. Zároveň by základna musela být součástí infrastruktury, kterou bude mít Amerika v Evropě. U nás tedy připadá k dispozici logistická základna, která musí mít v rámci struktury letiště, z něhož se dá podpora provádět.
I proto se hovoří o Mošnovu?
Letiště by se muselo rozšířit, obslužná část by byla mnohem větší, na druhou stranu, kvalitní letiště, jakým je Mošnov, je v tomto regionu ojedinělé. Američané tady navíc už několikrát přistáli s těžkými letadly, v Mošnově se taky konají Dny NATO a Amerika už toto letiště zná, což je výhoda.
Které varianty by ještě mohly být ve hře?
Například letiště v Milovicích, kde by vlastnická změna byla pravděpodobně jednodušší.
A co Přerov, o kterém se taky mluví?
Přerov má vojenské letiště, to však nebylo stavěno na těžká letadla. Asi by byly třeba velké investice. Letiště je navíc poměrně blízko města a v minulosti tady byly určité výhrady k vojenské technice.
Co by základna přinesla pro Českou republiku?
Česká republika momentálně sleduje vyšší úroveň bezpečnostních záruk. Poté, co se odehrává na Ukrajině, je to silné varování. Vyšší úrovně bezpečnostních záruk však hledají i další země. Pokud by u nás Američané měli vojenskou infrastrukturu, tak by to přineslo silný bezpečnostní aspekt a taky ekonomický profit.
Mohla by pro nás základna znamenat i nějakou hrozbu?
Myslím si, že ne. Naše republika je v území NATO poměrně hluboko, navíc existují i výkonné a schopné protiraketové systémy.
Myslíte si, že by se povedlo přesvědčit veřejnost, která byla silně proti výstavbě protiraketového radaru, ze kterého nakonec sešlo?
Věřím, že jsme se z let 2007 až 2009 poučili. Tehdy se Rusům povedlo zmobilizovat proruskou část společnosti, která měla k USA silný odpor. Jedná se o otázku, která se nesmí podcenit. Společnost musí vědět, jaké jsou plusy a minusy, to už je však věcí politiků. Ti musí být mnohem aktivnější, než se to posledně povedlo Rusku, které obrátilo společnost proti radaru.
