Není to tak dlouho, co jsme psali, že na pultech supermarketů Tesco se objevil nebezpečný výrobek. Šlo o zmrazená kuřecí prsa původem z Ukrajiny. Při kontrole se prokázáno silné bakteriální znečištění. Jedná se o další případ kontaminace potravin, který může ohrozit zdraví nic netušících zákazníků. 

Chleba byl kompletně plesnivý

Pokud rádi v Tescu nakupujete a občas si dáváte do nákupního vozíku předpečený pita chléb z bílé pšenice, měli byste teď číst opravdu pozorně.  Obchodní řetězec totiž musel stáhnout z prodeje výrobek PITA ORIGINAL 500 gramů. Šarže výrobku je 8714535110036. Datum minimální trvanlivosti je uvedeno do 21. července 2025. Tesco před výrobkem varuje na svých webových stránkách.

Vláda dala obchodům stopku: Tohle pečivo už se nebude prodávat. Lidl, Albert, Tesco nebo Penny mají smůlu

iZdroj fotografie: SZPI

Říkáte si, co mohlo být na tomto chlebu špatně? Ukázalo se, že nesplňuje požadavky na zdravotní nezávadnost potravin, protože se v něm vyskytovala plíseň. Pokud jste tedy zvedený chleba zakoupili, můžete ho vrátit na kterékoliv prodejně Tesco. Na základě řádně uplatněné reklamace vám bude ihned vrácena kupní cena výrobku. Společnost Tesco se svým zákazníkům se za danou nepříjemnost omluvila. 

České potraviny mají výbornou kvalitu, zjistila inspekce

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce rozhodně nezahálejí. Jak Události247 zjistily z výroční zprávy, v loňském roce provedli celkem 50 059 vstupů do provozoven potravinářských podniků, což je řádově srovnatelný počet jako v letech předchozích. Zajímavé je, že nejnižší podíl nevyhovujících šarží byl u potravin, které pocházely z České republiky.

Varování: Tohle maso z řetězce Tesco je definicí nebezpečí. Jediné sousto je hazard s vlastním zdravím

iZdroj fotografie: Aleš Peterka pro Události247

Nezměněnou pozici ve skupině nadstandardně kvalitních potravin si i v roce 2024 zachovaly potraviny označené značkami kvality KLASA, Regionální potravina a potraviny s chráněným zeměpisným označením a označením původu. Inspekce dále zjistila, že naopak podstatně vyšší byl podíl nevyhovujících šarží u potravin z Evropské unie. Nejvyšší pak byl u potravin, které pocházejí ze třetích zemí, což jsou ty, které do Evropské unie nepatří.