Orgány a jejich funkce, které by měl znát každý, kdo v těle žije. Plný počet bez zaváhání dá méně než polovina dospělých

Srdce, játra nebo slinivka? U běžných orgánů si lidé často pletou jejich hlavní úkoly. Tenhle kvíz rychle ukáže, co si opravdu pamatujete ze školy i ze života.

Zdroj fotografie: Pixabay

Řeknete si, že základní orgány zná přece každý. Jenže právě tady se lidé nejčastěji seknou, protože si pletou orgán s jeho úkolem a sázejí na to, co jen „zní správně“. Typický příklad? Mnozí věří, že žlučník žluč vytváří, i když jeho role je jiná. Podobně se zaměňuje práce ledvin, jater nebo slinivky. Stačí pár otázek a jistota bývá pryč. Zkuste si to dřív, než začnete tipovat podle dojmu.

A právě tady vzniká zmatek

Není to jen školní detail. S funkcemi orgánů se dnes člověk potkává při preventivních prohlídkách, v laboratorních výsledcích, u léků i v debatách o životosprávě, a proto se k nim lidé vracejí častěji než dřív. V redakci se s tím setkáváme pravidelně: čtenáři znají název orgánu, ale už ne to, co přesně v těle dělá. V praxi pak stačí jedna nepřesná věta a vznikne zmatek, třeba když si někdo splete filtraci krve s trávením. Takové omyly nejsou nijak vzácné. Právě proto podobné otázky fungují lépe než suché poučky. Člověk na nich rychle pozná, co ví jistě a co si jen myslí.

Jenže tady nejde jen o školu

Tady nejde o latinské názvy ani o chytáky pro mediky. Naše redakce vybrala otázky do kvízu tak, aby vycházely z běžných omylů, školního základu a situací, které člověk zná z ordinace, reklam na léky i obyčejných rozhovorů doma. Ověříte si hlavně to, jestli správně přiřadíte orgán k jeho hlavní funkci a nenecháte se zmást podobnými možnostmi. Nejčastější chyby vznikají tam, kde spolu orgány spolupracují, ale nemají stejnou roli. Právě proto bude potřeba spíš klid, pozornost a trochu selského rozumu než encyklopedická paměť. Některé odpovědi budete vědět hned, u jiných si možná nebudete tak jistí.

Tak kolik jich dáte správně?

Dokážete dát bez nápovědy alespoň osm správně? Možná ano, ale právě u zdánlivě známých věcí bývá člověk nejméně opatrný a chybuje rychleji, než čeká. Nejde o známku ani o ostudu, spíš o malé srovnání s tím, co by měl mít v hlavě každý dospělý. Zkuste odpovídat poctivě a bez dlouhého přemýšlení, protože první dojem někdy pomůže a jindy vás spolehlivě zradí. O to je výsledek zajímavější. Uvidíte sami, jestli vás tělo ještě poslouchá i v teorii.