Senátoři se z výšin smějí chudým Čechům: Rentiérské platy a dopravu zdarma, kterou jim platí daňoví poplatníci, si užívají ve velkém
V senátu sedí 81 vyvolených, kteří mají být pojistkou demokracie. Někdy to ale vypadá jako směsice komunálních politiků s neúspěšnými kandidáty na Hrad.
Obsah článku
Funkce horní komory Sněmovny je často diskutovaná. Největším kritikem přínosu senátorů je prezident Miloš Zeman. V minulosti hlava státu prohlásila, že horní komoře nedůvěřuje a považuje ji za zbytečnou. Neváhal také vyzvat Sněmovnu k ořezání rozpočtu Senátu, aby se docílilo jeho zrušení. Důležitostí funkce Senátu si zřejmě nejsou jistí ani sami občané, jak každé dva roky naznačuje malá účast na volbách. Nepříliš pozitivní názor lidí potvrdil také průzkum společnosti Median.
Solidní plat na šest let
Ten v roce 2020 ukázal, že za důležitý považuje Senát jen 53 procent lidí, píše web iRozhlas. Opačný názor mělo 47 procent dotázaných. Senát má nezpochybnitelnou roli. Je nejen pojistkou demokracie, ale také je jeho úkolem dbát na legislativní čistotu zákona a také například spolurozhodovat o složení Ústavního soudu. Za to jsou senátoři náležitě odměněni. Měsíční hrubý plat činí 90 800 korun, informuje web Deník. Výrazně více pak berou ti, kteří zástavájí významnější funkce v horní komoře.
Předseda senátu pobírá 243 800 korun, místopředsedové 173 200 korun a předsedové výborů si přijdou měsíčně na 127 800 korun. K tomu jim ještě náležejí náhrady, píše dále web Deník. Další peníze navíc mohou senátoři čerpat na ubytování, telefony, dopravu či administrativní práce, připomíná web iDnes. Navíc senátoři si všech výhod spojených s funkcí užívají déle než poslanci, o jejichž benefitech Události247 informovaly zde. Členové horní komory jsou voleni na 6 let.
Odkladiště prezidentských kandidátů
Například na telefon a internet mají roční limit ve výši 60 tisíc korun, na ubytování činí více než 200 tisíc korun a řada senátorů ho neváhá vyčerpat celý. Velmi oblíbená náhrada je také na dopravu. Jen za pouhé tři měsíce ve funkci stihl v minulosti vyčerpat téměř 80 tisíc na dopravu bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš, jak informoval web iDnes. Více než 70 tisíc inkasovali za krátké období v roli senátora na náhradách také další bývalí adepti na prezidenta Marek Hilšer a Pavel Fischer. Peníze jdou samozřejmě z kapes daňových poplatníků.
Je zjevné, že do horní komory často kandidují osoby, které se v určitém období zviditelnili a chtějí využít své popularity pro získání funkce. Tři jmenovaní jsou toho důkazem. Evidentní je to také na faktu, že dva z nich kandidují na Hrad i v prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok. Může to tak působit, že se do horní komory pouze na čas uklidili, aby zůstali na očích a nadále usilovali o post, po kterém touží nejvíce. Nejen neúspěšní prezidentští kandidáti jsou ve velkém v Senátu zastoupeni. Velkou část senátorů tvoří komunální politici.
Neznalost majetkových poměrů
Důvodem je skutečnost, že horní komora nezasedá na rozdíl od Sněmovny tak často, a proto mohou senátoři kombinovat funkci s dalším zaměstnáním, píše web Aktuálně. Občané také sice vykonávají často dvě zaměstnání, ale ne proto, aby kumulovaly funkce. Jednoduše nemají jinou možnost, jak vyžít. To ale u senátorů s platem několika desítek tisíc nebude ta pravá motivace. Přesto některým množství práce zjevně neprospívá, protože pak zapomínají plnit své povinnosti spojené s postem v horní komoře.
Primátor Mladé Boleslavi a jeden ze senátorů Raduan Nwelati už podeváté v řadě neodevzdal informace o svém majetku. Nepoučil se ani z toho, že v minulosti za to dostal od úřadu v Mnichově Hradišti pokutu, jak připomíná web iRozhlas. Jde totiž o úkol, který veřejným funkcionářům ukládá zákon. Majetková přiznání mají podávat každý rok. Nwelati ale v této věci opakovaně nečiní. Celou věc vysvětluje tím, že o svém majetku nemá dostatečný přehled a nemůže proto oznámení podat, píše dále iRozhlas.
Největší absentéři jsou pryč
Jak bylo zmíněno, senátoři nemají schůze tak často jako poslanci. Při pohledu na zasedání ve třináctém funkčním období v letech 2020 až 2022 je zřejmé, že probíhají jednou až dvakrát měsíčně. I přesto je pro některé členy horní komory příliš, a proto často při hlasování chybí. Za uvedené funkční období byl největším absentérem bývalý lidovecký senátor Petr Šilar, který z 1106 hlasování byl 659 nepřítomen, což je více než polovina. V letošních volbách do Senátu už nekandidoval.
Stát se znovu členem horní komory už neusiloval ani Jan Žaloudík, který byl ve třináctém funkčním období druhým nejčastějším absentérem. Nepřítomen byl na 624 hlasování. Někteří často chybějící ale v Senátu zůstávají. Příkladem je Václav Láska, který v letech 2020 až 2022 chyběl u 411 hlasování. Dá se předpokládat, že častým absentérem bude i nadále, protože v letošním roce se stal zastupitelem městské části Praha 5 a také je nadále advokátem. I proto stál v roce 2019 za ústavní žalobou pro hrubé porušení Ústavy na prezidenta Zemana.
Pravdou, že mnoho lidí senátory nezná, protože nejsou tolik mediálně sledovaní jako poslanci. Není se co divit. Poslanci jsou těmi, kdo tvoří zákony a rozhodují o nich. Senátoři už je většinou jen posvětí, opraví případné nepřesnosti či zákon zamítnou a vrátí zákonodárcům zpět. Ti ale mají možnost jejich stanovisko přehlasovat. Opravdu jsou tedy jen pojistkou demokracie, nikoli jejich zárukou. Také nejsou senátoři vzorem morálnosti. Například senátor z hnutí ANO Ondřej Feber je provázán se stavební firmou, která získala podezřelou zakázkou, píše web Seznam Zprávy.
Češi chudnou, politici ne
Je tak zřejmé, že v době, kdy většina Čechů strádá a počítá každou korunu, se senátoři mají téměř pohádkově. S dopravou zdarma a platy, které jim hradí daňoví poplatníci, by ovšem bylo dobré udělat alespoň nějaké gesto, které sice státní kase nijak významně nepomůže, ale minimálně to lidem může ukázat, že jsou tady politici opravdu pro ně. Takovým gestem může být například dočasné snížení odměny senátorů za jejich práci.
