EU už se připravuje na válku s Ruskem: Pokud se stane jedna zásadní věc, dojde k válce mocností

31. října 2022

Daniel Procházka

[email protected]

Podstatným článkem redakčního týmu webu Události24/7.cz je specialista na počasí a přidružené oblasti, Daniel Procházka, který se na našem široce zaměřeném webu pohybuje už pěknou řádku let. Daniel se věnuje především každodennímu spravování čtenářů o meteorologické situaci u nás i v Evropě. Vždycky ho podle jeho vlastních slov přitahoval divoký charakter přírody a její nepředvídatelnost a nespoutanost. I z toho důvodu se přes původně pouhé psaní meteorologických předpovědí dostal až k článkům o přírodních katastrofách, náhlých změnách počasí až třeba po nevídaných přírodních úkazech. Zároveň ale neskrývá ani svoji klidnější stránku, která má na Událostech na starost naopak články o bydlení a zahradě, které se řadí k jeho předním volnočasovým aktivitám.

Evropská unie se začíná obávat dalšího kroku ruského prezidenta Vladimira Putina. Sedmadvacítka má strach o vlastní bezpečnost.

Jak informuje web Express, Rusko může eskalovat válku na Ukrajině vysláním vojáků do Suwalské kapsy nacházející se mezi Polskem a Litvou. Tím by šéf Kremlu odřízl pobaltské státy od zbytku členů Severoatlantické aliance. Koridor, který je přezdíván Achillovou patou NATO, představuje také nejkratší pozemní cestu mezi ruským státem Kaliningrad a Běloruskem, které je věrným ruským spojencem. I proto narůstají obavy, že ruský prezident vyšle válečné síly z Kaliningradu a Běloruska, aby izoloval Estonsko, Lotyšsko a Litvu od zbytku NATO.

Napětí v Litvě roste

Upozorňují na to také odborníci, mezi které se řadí také ředitel Centra studií východní Evropy Linas Kojala. „Suwalská kapsa představuje potenciální zranitelnost,“ cituje jeho slova web Express. Strach mají hlavně obyvatelé Vištytisu. Litevské město sousední těsně s hranicí Kaliningradu. Podle tamního lékaře Viliuse Kociubaitise jdou už teď slyšet z ruské části vrtulníky. Někteří obyvatelé proto neváhali, sbalili si své věci a odcestovali do bezpečí. Je tak pravděpodobné, že by se celá EU a NATO museli proti Rusku v případě napadení sjednotit.

Nejčastěji se vydali do bezpečnějšího Polska. „Bojíme se, protože pokud Ukrajina padne, máme velký problém, protože Rusové k nám přijdou z Kaliningradu a také z Běloruska,“ cituje lékaře web Express. Napětí narůstá i vzhledem k tomu, že Bělorusko na začátku měsíce oznámilo, že do země bude vysláno asi 9 tisíc ruských vojáků jako součást „regionálního seskupení“ sil. Aby nedošlo k nejhoršímu, není tak překvapující, že se Litevci hlásí k obraně země. Do domobrany vstoupilo zhruba 8 tisíc lidí, píše dále web Express.

Nedozírné následky

Mnoho dalších také bojuje v cizineckých legiích na Ukrajině. Patřil k nim také Mindaugas Lietuvninka, který bojoval v okolí Irpinu a nyní se připravuje na návrat na frontu, jakmile skončí s tréninkem. Jeho motivací je zkušenost s životem pod sovětskou nadvládnou. Slíbil si, že nedovolí, aby se taková doba vrátila. Je tak zřejmé, že v případě, že Ukrajina nezvládne Rusko přemoci, zapojení NATO bude nevyhnutelné.

zbrane jaderne — Rusko má v zásobě 1 588 jaderných hlavic údajně nainstalovaných na balistických raketách nebo připravených na leteckých základnách k využití bombardovacími letouny

To by přitom znamenalo konflikt dvou mocností, který by neskončil dobře. Dá se předpokládat použití jaderných zbraní, což by mělo vážné následky pro celý svět. Jak Události247 psaly, v případě jaderné války mezi USA a Ruskem zemře 75 procent světové populace. Důvodem bude především hladomor, který katastrofa vyvolá. Podle odborníků mají největší šanci na přežití obyvatelé Argentiny a Austrálie.