Západ v koncích: Politici se třesou před rozkolem mezi EU a USA. Česko by zůstalo napospas svému osudu

Západní státy se snaží od začátku ruské invaze na Ukrajinu přistupovat k celé věci jednotně. Poslední doba ale ukazuje, že to není věčné.

Zdroj fotografie: Gage Skidmore, European Parliament / Creative Commons / CC BY-SA

Evropská unie si se Spojenými státy notuje nejen v názorech na ruskou agresi, kterou obě strany odsuzují, ale také v otázkách podpory Ukrajiny. Bez obou stran by Kyjev s velkými problémy odolával ruské armádě. Obě strany jsou po celý čas jednotné také v oblasti sankcí, kterými trestají Rusko za vyvolání války. Sami světoví lídři několikrát zmínili, že jen jednota je cesta, jak Putina v jeho cestě zastavit. Zdá se, že na svá vlastní slova ale někteří zapomněli. V poslední době zaznívá z Evropské unie kritika vůči USA.

Macronovo jasné varování

Jak Události247 informovaly, podle některých zástupců sedmadvacítky Washington na válce na Ukrajině profituje. Důvodem mají být a zbraně a plyn, které prodávají USA za vyšší ceny. Evropa má také velký problém s novým americkým balíčkem zákonů, jehož součástí je legislativa, která bojuje proti inflaci. Cílem je podpořit americký průmysl a dát mu přednost před zahraniční konkurencí. Zákon zmínil také francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě USA, na které se setkal i s šéfem Bílého domu Joe Bidenem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Právě snaha Washingtonu snižovat inflaci a energetické otázky mají být podle francouzské hlavy státu důvody, které povedou k rozkolu západních sil, píše web Krone. Macron varuje hlavně před dotacemi na americké produkty v rámci boje proti změně klimatu, které označil za „super agresivní“. Podle šéfa Elysejského paláce sice tím americká vláda vyřeší své problémy, ale zvětší jeho potíže. Proto by podle něj měly obě strany postupovat společně, aby nedošlo k ekonomické nevraživosti, informuje dále web Krone.

Možnosti pro cesty plynu jsou omezené

Pokud obě strany nenajdou nějaký kompromis může to tvrdě dopadnout i na Česko. Neshody mezi EU a USA mohou vyvolat opět nedostatek plynu. Poté, co Rusko omezilo dodávky plynu do sedmadvacítky a následně došlo k poškození hlavní trasy, a to plynovodu Nord Stream 1, přišla záchrana právě z Washingtonu. První loď se zkapalněným zemním plynem si převzala v záři i společnost ČEZ, připomíná Ekonomický deník. Tehdy si zástupci společnosti pochvalovali, že jde o významný krok pro energetickou bezpečnost.

Při hledání alternativních dodavatelů #LNG se oči Evropy stále více upínají do zemí Perského zálivu. Plyn z tohoto regionu má totiž hrát v budoucí unijní energetice důležitou roli.

Situaci nám popsali @k8_davidova z @EUROPEUMPrague a @AlexandrVondra.https://t.co/torwwG9MOS

— EURACTIV.cz (@EURACTIV_cz) June 3, 2022

Pokud by země o tuto možnost přišla, musela by hledat jiné cesty, kterých už mnoho není. V úvahu připadá navýšení dodávek z Norska, ze kterého už nyní komodita proudí. Zásadně k tomu pomáhá zářijové otevření plynovodu Baltic Pipe, který spojuje Norsko, Dánsko a Polsko, píše web Seznam Zprávy. Tato trasa podporuje právě také středovýchodní země, včetně Česka. Tuzemsko by v případě rozpadnutí vztahů s USA mohlo hledat možnosti i v Africe. Už v létě EU jednala o dodatečných dodávkách zkapalněného zemního plynu z Nigérie, informuje web ČT24.