Už brzy přijdou velké věci: NATO odtajnilo, co plánuje Putin v příštím roce

Na Štědrý den to bude už deset měsíců, co začala ruská invaze na Ukrajinu. Konec je ale i tak v brzké době v nedohlednu. Blížící se tuhá zima, která válkou zasaženou zemi zasáhne, navíc postupy obou stran zbrzdí. Vyloučeno stále není použití jaderných či chemických zbraní Ruskem. Jak píše web iRozhlas, ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu opět potvrdil, že je schopen hájit své zájmy všemi dostupnými prostředky. I proto se o možném použití nukleárních zbraní spekuluje od začátku konfliktu.

Rusko si dá oddechový čas

I šéf Kremlu si je ale evidentně vědom katastrofického dopadu takového rozhodnutí, a proto sám ve svém projevu směrem ruské Radě pro lidská práva naznačil, že válka bude dlouhá. Podle Putina zatím bylo z nově mobilizovaných mužů do bojů posláno jen 150 tisíc z nich.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“, píše dále iRozhlas. Klidnější zimní měsíce na Ukrajině očekává také Severoatlantická aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ruská armáda využije nadcházející měsíce k přeskupení svých jednotek a opravám zbraní, píše server Krone.

Pak ale může přijít něco hrozného. „Rusko se snaží zmrazit tuto válku, alespoň na krátkou dobu…, aby pak na jaře zahájilo velkou ofenzívu,“ cituje Stoltenberga web Krone. Generální tajemník zároveň uvedl, že členské země NATO budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Podle něj mají být systémy a zbraně, které byly dodány „skutečně připraveny k použití“, a proto je třeba dodat také velké množství nové munice. Web Krone také připomíná, že Moskva má obavy z možných ukrajinských útoků.

Scénářů pokračování je několik

I proto podle britské tajné služby Rusko pokračuje v rozšiřování svých obranných pozic. Tento týden došlo k několika útokům na cíle hluboko uvnitř Ruska, jak Události247 psaly zde. Kyjev se k činům nepřihlásil a ani Stoltenberg podle svých slov nemá k této akci žádné další informace. Naopak Putin obvinil Ukrajinu z teroristických činů. Tyto útoky ale mohou nasvědčovat, že Ukrajina je připravena pokračovat ve své protiofenzivě a ukazovat Rusku, že je silným protivníkem.

S podporou Západu se Kyjevu podařilo v posledních týdnech osvobodit nemalou část svého území. Přesto možností, jak celý konflikt dopadne je stále mnoho. Jak Události247 informovaly, ve hře zůstává, že Ukrajina získá zpět všechna svá okupovaná území, včetně Krymu, a Rusko přizná porážku. V úvahu připadá i varianta, že se strany dohodnou na určité formě kompromisu, kdy Ukrajina oficiálně válku vyhraje, ale Rusku ponechá část anektovaného území. To ale může představovat do budoucna velké riziko a další konflikt.