Ekonom Vít Hradil: Ceny energií už asi nikdy nebudou tak nízké, jako před covidem. Předpověděl, že by ceny mohly v následujících měsících poklesnout
Nemovitosti, pohonné hmoty i energie výrazně zdražily. Důvody tohoto nárůstu i očekávaný vývoj cen, shrnul pro Události247 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Vít Hradil je hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Působí také jako vysokoškolský pedagog na CIEE Prague (The Council on International Educational Exchange). Hovoří anglicky a německy.
Za poslední měsíce došlo k nebývalému nárůstu cen energií. Můžete vysvětlit, proč se tak stalo?
Těch faktorů je několik a bohužel se sešly všechny zároveň. Cenu vždy ovlivňuje nabídka a poptávka a u obou se stalo to nejhorší, co se mohlo stát. Loni byla tuhá zima i horké léto, což zvýšilo poptávku po energiích. K jejímu navýšení došlo i po zlepšení pandemické situace, kdy chtěly firmy co nejvíce vyrábět. Situaci dále zhoršily například uzavírky infrastruktury v Norsku nebo požár v plynárenském závodu na Sibiři. Cenu ovlivnil také přechod od fosilních paliv na ekologičtější varianty prosazovaný Evropskou unií a zdražování emisních povolenek.
Bylo by tedy za současné situace vhodné odložit plány na zelenější energii?
Je možné, že by to cenu částečně snížilo. Experti na klima se ale shodují, že současná spotřeba fosilních paliv je neudržitelná. Sice bychom tedy peníze ušetřili nyní, ale v budoucnu bychom pravděpodobně zaplatili mnohem více.
Ovlivňuje cenu energií i současné napětí mezi Ruskem a státy Evropské unie?
Když Evropa potřebovala největší množství plynu, Rusko jí nevyšlo vstříc a nedodalo žádný plyn nad rámec dohodnutých smluv. Je možné, že to udělali i kvůli špatným vztahům způsobeným třeba současnou krizí na Ukrajině.
Co by měla nová vláda udělat, aby podpořila lidi, kteří jsou nárůstem cen energií zasaženi nejvíce?
Stát by měl více podporovat programy na úsporná opatření, jako je třeba Nová zelená úsporám. Je to dobrý způsob, jak snížit energetickou náročnost, a vyplatí se to státu i běžným lidem. Dále by měl stát dávat příspěvky těm skupinám lidí, kteří byli zdražením energií zasaženi nejvíce.
Jaký máte názor na plošné snižování DPH, které v současnosti zavedla polská vláda?
Podle mě je to velice nešťastné. Plošná opatření jsou vhodná jen ve chvíli, kdy je potřeba jednat extrémně rychle a není čas na složitá řešení. Tato situace nastala loni v říjnu, kdy vláda přistoupila k prominutí daně za energie na dva měsíce. Nyní je potřeba poskytnout pomoc jen těm, kdo ji potřebují. Je naprosto nesmyslné dotovat potraviny, energie či pohonné hmoty i lidem s vysokými příjmy, protože ty peníze potom budou ve státním rozpočtu chybět.
Dá se očekávat, že se budou ceny energií v následujících měsících opět snižovat?
Očekávám pokles ceny s příchodem jarních či letních měsíců. Dojde k oteplení, což sníží nároky na vytápění. Centrální banky také pravděpodobně zvýší úrokové sazby a utlumí různé podpůrné programy, což by mělo vést k nižší ekonomické aktivitě, a tím pádem i ke snížení cen energií. Pravděpodobně se už ale nikdy nevrátíme na tak nízké ceny, jako byly před pandemií. Celosvětově totiž probíhá přesun k obnovitelným zdrojům energií, které jsou pochopitelně dražší.
Českou ekonomiku v poslední době trápí také vysoká inflace. Jaké hlavní faktory ji způsobují?
Pandemie covidu způsobila ekonomickou krizi, ale centrální banky i vlády západních zemí ekonomiku masivně, možná až přehnaně dotovaly. Dopady pandemie totiž nebyly tak drtivé, jak se čekalo. Velká část lidí nezažila pokles příjmů, a po skončení prvních lockdownů měli větší chuť nakupovat, zvýšila se tedy poptávka. Naopak nabídka se kvůli zavřeným firmám a přerušeným dodavatelským řetězcům výrazně snížila. Když se to spojilo dohromady, cena začala výrazně narůstat.
Jsou v Česku i nějaké místní specifické faktory, které nárůst inflace ovlivňují?
Velmi významných faktorem je u nás trh práce, v Česku je dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Pokud tedy chcete vyrábět víc kvůli zvýšené poptávce, musíte také svým zaměstnancům zaplatit více peněz. Lidé s vyššími příjmy ale více utrácí, což opět tlačí na růst cen zboží. Dalším specificky českým faktorem je trh s nemovitostmi, který byl problematický už před covidem. Výstavba nových bytů je pomalá, Češi výrazně preferují bydlení ve vlastním bytě a své peníze často ukládají právě do nemovitostí.
Jak ovlivnil trh s nemovitostmi covid?
Pandemie všechny tyhle problémy zhoršila. Vzrostla cena stavebních materiálů, zmizeli zahraniční dělníci, zpomalil se proces vydávání stavebních povolení. Zároveň ale mnoho lidí nemělo své peníze kde utrácet, a tak se i kvůli levným hypotékám rozhodli investovat do nemovitostí.
Domníváte se, že s koncem pandemie se inflace sníží?
Asi ano, ale bude to trvat. Inflace má totiž velkou setrvačnost a s největší pravděpodobností bude vyšší i v příštím roce. Letos bude inflace pravděpodobně kolem sedmi procent, v roce 2023 zhruba kolem tří až čtyř procent. I to je ale pořád hodně, inflace by ideálně měla být kolem dvou procent.
Jak vnímáte rozpočtové plány nové vlády Petra Fialy?
Kroky a opatření uvedené v programovém prohlášení jsou většinou rozumné a za normální situace bych je podpořil. Problém ale je, že tyto plány míří k většímu zadlužení, jsou to totiž často daňové úlevy nebo investice. Náš rozpočet je ale nyní ve špatném stavu, od zrušení některých daní či superhrubé mzdy je v něm výrazný rozdíl mezi příjmy a výdaji, který je nutné řešit.
Jak by se tento stav dal vyřešit?
Buď je potřeba opět zvýšit příjmy, tedy daně, nebo snížit výdaje. Vláda sice chce na provozu ušetřit až 80 miliard korun, ale k tomu jsem skeptický. Každé ministerstvo a každý odbor se bude snažit bránit pokusům o snížení rozpočtu. Pochybuji tedy, že je možné rychle snížit výdaje o tak vysokou částku. A i kdyby se to povedlo, pořád to nebude stačit. V rozpočtu totiž chybí každý rok 120 až 140 miliard, obávám se tedy, že je nutné zvýšit i státní příjmy.
Domníváte se tedy, že bez zvýšení některých daní není možné docílit vyrovnaného rozpočtu?
Myslím, že se alespoň některé daně budou muset zvýšit. Navíc stále nemáme dořešenou důchodovou reformu. Kvůli nepříznivému demografickému vývoji bychom každý rok měli část peněz ze státního rozpočtu odkládat, aby mohly budoucí generace dostat svůj důchod. To se ale bohužel neděje.
