Europoslankyně Gregorová: Nejvíce peněz na uprchlíky dostanou země, které sousedí s Ukrajinou
V České republice jsou stovky tisíc ukrajinských uprchlíků. Budeme mít nárok na čerpání z fondů EU?
Kvóty na přerozdělení uprchlíků v rámci EU nejsou na stole. Ovšem Brusel chystá řadu jiných kroků, které by měly jednotlivým státům pomoci. O co konkrétně jde, jsme si povídali s europoslankyní Markétou Gregorovou (Piráti).
Z Ukrajiny již od začátku války uprchly 4 miliony lidí. Jde o největší uprchlickou vlnu od 2. světové války. Jak na situaci nahlíží Evropská unie?
V Evropském parlamentu si všichni závažnost situace uvědomují, jedná se o ní na každém plenárním zasedání. Je zřejmé, že pomoci musíme hlavně finančně zemím a regionům, kam lidé z Ukrajiny prchají.
Jak konkrétně bude pomáhat státům, které zasáhla uprchlická vlna nejvíce?
Aktuálně Evropská komise navrhla, aby si členské země mohly ponechat nevyužité prostředky z evropských fondů z let 2014 až 2020, které by jinak musely do Unie vrátit, a použít je na bezprostřední pomoc prchajícím lidem.
Můžeme říct, kolik to alespoň odhadem bude?
Hovoří se o částce až o 246 miliard korun, což je zhruba 10 miliard eur. Pirátští europoslanci tento návrh podporují. Minulý týden jsme také jako Evropský parlament schválili tzv. CARE, Kohezní akci pro uprchlíky v Evropě, která upravuje kohezní politiku tak, aby se mohly fondy a peníze přesouvat rychleji a flexibilněji do zemí, které přijímají uprchlíky.
Na co členské země budou tyto prostředky moci použít?
V návrhu se počítá s tím, že peníze budou využity na zajištění okamžitých, neodkladných potřeb. Tedy jídla, zdravotní péče, oblečení a dalších základních věcí, které lidem z Ukrajiny usnadní nový začátek v České republice.
A co například infrastruktura, nebo…
…ano, peníze je ale možné investovat i do rozvoje infrastruktury, která zlepší život místním obyvatelům. Například do školství, zdravotnictví, dopravy nebo vzdělávání.
Kolik peněz bude mít k dispozici Česká republika a k čemu je použije?
To v současné době není možné přesně říct. Největší podíl těchto prostředků půjde zemím, které jsou uprchlickou vlnou zasažené nejvíce. Jde o země sousedící s Ukrajinou – Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko.
Pro nás to tedy nic převratného neznamená?
Česká republika je velmi efektivní v čerpání peněz z fondů, čili tento návrh nám zas tolik peněz nepřinese. Vím o tom, že v rámci Prahy je plán využít nějaké prostředky v Integrovaném regionálním operačním programu pro potřeby Hasičského záchranného sboru na území Prahy.
Jak by podle vás mohla Evropská unie České republice ulehčit tuto situaci?
Co by teď ČR nejvíce pomohlo ze strany EU při řešení uprchlické krize, je flexibilnější přístup ke krizovým prostředkům z Nástroje na podporu oživení a růstu (resp. v ČR našeho Národního plánu obnovy). Dále co nejrychlejší schválení Dohody o partnerství a legislativní úprava politiky soudržnosti tak, aby bylo možné pružněji reagovat na akutní potřeby související s uprchlickou a materiálově energetickou krizí.
Jedná se o zavedení povinných kvót na přerozdělení uprchlíků?
Kvóty na stole nejsou. Momentálně se tvoří celoevropská online platforma, kde se prchající lidé zaregistrují, a bude zřejmé, kolik jich je v jakých zemích a které státy mají ještě hypoteticky kapacity.
Žádné jiné nástroje už tedy nejsou?
Evropský parlament a Rada EU pak řeší aktualizaci migračního a azylového paktu, kde může Česká republika v rámci svého předsednictví například usilovat o fond solidarity – kdy země buď může přijímat uprchlíky a čerpat z fondu finance, či do fondu přispívat.
