Zdravotníkům v soukromém sektoru hrozí finanční problémy. Vláda podle doktora Jojka šetří na zdraví občanů
Kabinet Petra Fialy zřejmě nebude navyšovat platby za státní pojištěnce.
Sdružení ambulantních specialistů (SAS) protestuje vůči záměru vlády nenavýšit v roce 2022 platby za státní pojištěnce, přestože původní plány počítaly s růstem až o 200 Kč. Podle nich nedostatek financí postihne především soukromé poskytovatele zdravotní péče. Více v rozhovoru vysvětlil předseda zmíněného sdružení, doktor Zorjan Jojko.
Vláda zřejmě nebude v roce 2022 navyšovat platby za státní pojištěnce, jaký to bude mít podle Vás důsledek?
Nenavýšení plateb, ke kterému se minulá vláda zavázala již v červnu loňského roku, představuje škrt v příjmu pojišťoven, které s ním již počítaly. Současná vláda si touto cestou v podstatě dorovnává schodek rozpočtu právě z jejich rezerv – hospodaření pojišťoven je přitom dlouhodobě deficitní, z jejich zdrojů se například financuje i covid testování. Pokud bude tento trend pokračovat, rezervy pojišťoven mohou být velmi brzy zcela vyčerpány.
Náklady lékařů ale předpokládám nezmizí?
Samozřejmě, že ne. Naopak. Už v příštím roce můžeme počítat s tím, že objem chybějících financí se bude dále zvyšovat. Pod tímto tlakem nebudou pojišťovny ochotné revidovat současnou úhradovou vyhlášku – ani kompenzace úkonů, které lékaři provádějí. Ceny za energie i zdravotnický materiál a léky dále stoupají – některým ordinacím vzrostly tyto náklady až o desetitisíce.
Když tedy úhradová vyhláška nebude navýšení cen reflektovat, co se stane?
Pokud na to úhradová vyhláška nezareaguje, nezbude nám nic jiného než začít omezovat rozsah vlastní péče. Na rozdíl od státních zařízení, například fakultních nemocnic, nemohou soukromé ordinace specialistů počítat s podporou z veřejných zdrojů. Zatímco o „svá“ zařízení se stát postará, u nás by se mohla opakovat situace z doby před rokem 2019, kdy hrozil zánik řady regionálních ambulancí.
Na druhou stranu – rozhazovačná politika minulé vlády někde musí „bolet“. Kde by tedy za Vás mohla vláda uspořit, pokud se bavíme o zdravotnictví?
Nemyslím si, že zdravotnictví je v současnosti oblastí, ve které by vláda měla hledat úspory. Pandemická situace možná podle posledních statistik ustupuje – to ovšem neznamená, že její dopady již není potřeba řešit. Stále více pacientů například přichází do ordinací s postcovidovými komplikacemi.
A na podzim může přijít nová vlna koronaviru…
Ano, není vyloučeno, že na podzim se počty nakažených budou znovu násobit a ambulance na sebe opět přeberou část kapacit nemocničních zařízení.
Co vlastně znamená valorizace plateb za státní pojištěnce?
Rozhodně nejde o žádné laciné gesto. Jedná se o výsledek komplexního jednání mezi státem, odboráři a pojišťovnami, který reflektoval vývoj pandemické i inflační situace. Připočteme-li k tomu skutečnost, že se v současnosti mluví také o odstoupení vlády od plánované kompenzační vyhlášky, pro zdravotnictví je to skutečně nečekaná rána pod pás.
Kdo nejvíce doplatí na to, že se platba nenavýší?
Vláda se rozhodla šetřit na zdraví občanů – negativní dopady se tedy projeví právě tam. Krácení rozpočtu zdravotnictví se vždy nakonec nejvíce podepíše na snížené kvalitě a dostupnosti poskytované péče. Tu pocítí především pacienti žijící v periferních regionech nebo s chronickými potížemi.
Největší problémy asi budou mít menší ordinace, že?
Z důvodu vyšších nákladů a nedostatečné finanční podpory by zejména u menších ordinací mohlo hrozit, že zkrátka nebudou mít prostředky na zajištění nejlepší možné péče. V praxi to může znamenat, že lékař bude například nucen předepisovat méně léků nebo dodatečných vyšetření.
Už poměrně dlouho se slibuje novela kompenzační vyhlášky. Máte zprávy, že by to konečně mohlo být na dobré cestě? A co tato novela vlastně přinese?
Ještě než se začalo hovořit o nenavýšení plateb státu za jeho pojištěnce, tj. před cca měsícem, ministerstvo zdravotnictví slibovalo, že novelu kompenzační vyhlášky na rok 2021 opravdu vydá. Už tehdy ale zdravotní pojišťovny avizovaly, že na ni mají jen omezené množství peněz. Pokud jim teď vláda i z toho mála ubere, musíme asi počítat s tím, že buď nic nevyjde, nebo se přinejmenším nesplní naše očekávání. Tedy například dostatečná kompenzace našich zvýšených nákladů vzniklých při pandemii covid-19. Jednání je ale teprve na začátku.
Rozhodně lze ovšem říci, že vláda svým ohlášeným škrtem vytváří velký stupeň nejistoty nejen v otázce kompenzací za rok 2021, ale – s ohledem na míru letošního zdražování – i v úhradách za rok 2022.“
Hrozí dnes, kdy se rozvolňují opatření, že do ordinací lékařů přijde více pacientů? Tedy to bude znamenat vyšší náklady na běžný provoz…
Tento trend již v ordinacích sledujeme. Na konci každé vlny pandemie s mírným kontinuálním nárůstem četnosti k nám přicházeli a stále přicházejí pacienti, kteří měli sice potíže již minimálně několik týdnů, ale zajít k lékaři nebo zavolat si sanitku se báli.
Jaký je důsledek?
Vlivem tohoto zanedbání je jejich stav horší a vyžaduje komplikovanější, a tedy i dražší léčbu. K tomu se přidávají pacienti, kteří prodělali covid a mají po něm různé typy následků. I péče o ně je relativně dražší.
Dá se říct, jaká skupina pacientů převažuje?
Četnost obou skupin je v každém oboru různá, může ale dosahovat obsazení až 30 % ordinační doby. I tuto skutečnost bychom proto potřebovali zohlednit v úhradových pravidlech za rok 2021 i 2022. A nejspíše i 2023. Nedojde-li k tomu, považuji za jisté, že tito pacienti dostanou zcela zbytečně horší péči, než pokud by vláda nesanovala státní rozpočet na jejich úkor.
Nová vláda už je kompletní, uzdravený Nekula se ujal svého úřadu. Jaké má plány?
Problémy s penězi za ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Kraje je dostanou zpětně, finance jim chybí
Vláda na kompenzační bonus vynaložila 740 milionů korun. Podle ekonoma Stroukala se část sumy může vrátit do rozpočtu v podobě daní
