Řidiči, kteří mají dálniční známku, musí platit nový poplatek. Jde o přirážku, kterou Češi absolutně nechápou
Jízda po dálnici D1 je jako projet se po tankodromu. Dálniční známky přitom nejsou nijak levnou záležitostí.
Na českých dálnicích platí na rozdíl od běžných silnic některá odlišná pravidla, která musí řidiči znát. Kromě vyšší povolené rychlosti jsou to třeba aktuálně zaváděné zákazy předjíždění pro kamiony, jak psaly Události247 dříve. Samostatnou kapitolou je pak nutnost mít platnou dálniční známku. Kdo na dálnici vjede bez ní, musí počítat s vysokou pokutou.
Jezdit po dálnici zadarmo se nevyplatí
Psali jsme také, že od letošního března se ceny dálničních známek výrazně zvedly. Roční známka stojí namísto dřívějších 1 500 korun rovnou 2 300 korun. To je nárůst o 800 korun, což se řidičům pochopitelně nelíbí. Pokud by se však rozhodli jezdit po dálnici bez zaplaceného poplatku, může se jim to prodražit ještě mnohonásobně víc. Průměrná pokuta za tento přestupek je 1 100 korun. Maximální potom 5000 a ve správním řízení dokonce až 20 000 korun.
Důležité je také to, kde si dálniční známku koupíte. Jak radí web Novinky, vždy se ji vyplatí kupovat na státním e-shopu Edálnice nebo u oficiálních prodejců České pošty a čerpacích stanic EuroOil. Na jiných webech nebo u stánků si totiž k ceně známky mohou účtovat také příplatek, o kterém navíc předem neinformují. Ukázaly to nedávné kontroly České obchodní inspekce, která letos v únoru a březnu na podnět Státního fondu dopravní infrastruktury kontrolovala prodejce dálničních známek.
Kde známky rozhodně nekupovat?
V rámci akce bylo povedeno 29 kontrol. Jedna se týkala webových stránek, 20 kontrol čerpacích stanic, 4 kontroly směnáren a 4 kontroly jiných kamenných provozoven. Ve většině případů inspekce s viníky zahájila správní řízení, která dosud neskončila. Ve dvou případech padly na místě pokuty ve výši 3000 korun. Některé weby si účtují při prodeji dálniční známky přirážku za různé další aktivity, například za „výsadbu stromů“.
Snaží se přitom napodobovat vzhled státního webu. Především u hranic pak prodávají dálniční známky s přirážkou různé směnárny s velkými reklamními cedulemi. Je to vlastně past především na cizince, protože oficiální prodejní je většinou o pár desítek metrů vedle, ovšem s menším poutačem. Nic netušící řidič pak zaplatí poplatek navíc. Zákon přeprodej dálniční známky s přirážkou nezakazuje. Snad žádný zákazník ale nechce platit zbytečné peníze.
