Štvaly ho vysoké výdaje a drahé potraviny, tak si je začal ze supermarketů brát. To i přesto, že bere plat 75 000 Kč
Má dobře placenou práci, neutrácí žádné převratné částky, a přesto nedokáže vyjít. Za vše viní systém, v obchodech si proto bere jídlo zdarma.
V redakci Událostí247 jsme se nedávno zabývali tématem, zda člověk může v supermarketu sníst potravinu ještě dříve, než ji zaplatí. Zda je vůbec možné ji sníst a následně se k její konzumaci přiznat. Typickým případem je například rohlík, který maminky dávají svým dětem, aby byly během nakupování v klidu. Zabývali jsme se také problémem, kdy si dítě vezme něco z regálu, maminka si toho nevšimne a následně danou věc kvůli tomu nezaplatí. To se občas jednoduše stane, každopádně Brit jménem Paul tuto praktiku posunul na trochu jinou úroveň.
Štve ho cena jídla, tak si ho bere
Britský deník Daily Mail nedávno sdílel muže, který se redakci pochlubil tím, že si v obchodech bere jídlo zdarma – jednoduše za něj neplatí. To vše i přesto, že mu měsíčně chodí výplata 2930 eur, tedy přibližně 75 tisíc korun. Paul, jak ho Daily Mail přezdívá místo toho, aby uváděl jeho pravé jméno, má i s takovým platem problém vyjít. Před dvěma lety mu byla diagnostikována ulcerózní kolitida – chronické onemocnění střev, a zároveň se potýká se syndromem karpálního tunelu.
Jak redakce Událostí247 zjistila, léčba zahrnovala opakované kolonoskopie, CT vyšetření, pohotovostní zásahy, léky i operace. Cena? Přes 52 tisíc dolarů, tedy téměř 50 tisíc eur, tedy částku přesahující 1 milion korun.
Ačkoli mu někteří radí, aby lékařské účty ignoroval, není to podle něj možné – nemocnice dluhy předává agenturám a za neplacení hrozí další sankce. I přes vysokou výplatu má Paul velké problémy poplatit všechny výdaje a splácet své dluhy. Navíc ho prý štve, kolik v dnešní době stojí potraviny, a tak se rozhodl, že si je prostě bude brát. Do supermarketu se pak Paul vydává obvykle s jasným cílem – odnést si z něj maximálně dvě položky. Například máslo a mléko, nebo konzervu fazolí. Poprvé tak učinil v prosinci, za následující tři měsíce to zopakoval pětkrát.
„Dělám to, jen když už opravdu nemám co jíst. Šetřím, sleduji slevy, ale někdy ani to nestačí,“ popsal situaci. Krádeže prý nepovažuje za správné, ale vnímá je jako poslední možnost.
Policie varuje, tresty jsou vysoké
Paul tvrdí, že se vyhýbá luxusu, nikam nevychází, necestuje, nepořizuje si nové věci. „Neutrácím za koníčky, nechodím s přáteli ven, vařím jen základní jídla. Když peníze nemusím utratit, neutratím je.“ Paul otevřeně říká, že jediný důvod, proč tak činí, je, že se cítí být obětí systému. Nejde podle něj o lenost nebo nezodpovědnost, ale o neúnosnou finanční zátěž způsobenou zdravotní péčí. Těm, kteří jeho činy odsuzují, vzkazuje: „Nikdo nezná mou situaci. Pokud si myslíte, že dvě levné věci jednou za čas způsobují obchodu škodu, pak jste v posledních letech zřejmě nevnímali, kam až ceny vystoupaly.“
Asi vám nemusíme připomínat, že krádež je trestný čin. V případě, že se krádeže dopustíte a škoda nepřesáhne částku 10 tisíc korun, jedná se o přestupek. Ten je poté pokutován, a to až do výše 70 tisíc korun. V případě, že se dopustíte krádeže zboží za částku přesahující 10 tisíc korun, pak už se jedná o trestný čin, za který hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. V případě, že jste již v minulosti byli za krádež trestáni nebo odsouzeni, hrozí vám trest odnětí svobody od 6 měsíců do 3 let. No a pokud způsobíte škodu vyšší než 100 tisíc korun, pak se na svobodu nepodíváte dalších 5 let.
