Základem jsou pneumatiky

Prvním velkým úskalím jsou samotné pneumatiky. Mnoho Čechů stále spoléhá na starší pláště s označením M+S, v Německu však od října 2024 platí zpřísnění. V zimních podmínkách jsou uznávány pouze pneumatiky s tzv. „alpským symbolem“ (3PMSF – hora se sněhovou vločkou). Pokud vás v Německu zastihne sníh na letních nebo starých M+S gumách, počítejte s pokutou od 60 eur a zákazem další jízdy.

Ještě přísnější je situace na Slovensku a v Rakousku z pohledu hloubky dezénu. Zatímco česká legislativa je v některých případech benevolentnější, v Rakousku je pneumatika s dezénem pod 4 mm považována za letní. Pokud v zimních podmínkách způsobíte nehodu na sice zimních, ale sjetých gumách, pojišťovna může krátit plnění a policie vám vyměří pokutu, která se v extrémních případech může vyšplhat až na 5 000 eur.

S pneumatikami se v horských oblastech pojí i další povinnost – řetězy. V rakouských či švýcarských Alpách můžete narazit na modrou kulatou značku se symbolem řetězů na pneumatice a je důležité jí věnovat pozornost. Jakmile ji uvidíte, povinnost nasadit řetězy platí absolutně – i pro vozy s pohonem 4×4, pokud doplňková tabulka neuvádí jinak. Sněhové řetězy navíc musí splňovat normu ÖNORM V5117.

I převážení lyží má svá pravidla

Častým nešvarem je i převážení lyží volně v kabině vozu. V Rakousku je kladen obrovský důraz na zajištění nákladu. Pokud policista uvidí lyže položené na sedačkách bez řádného ukotvení, může to klasifikovat jako nezajištěný náklad a vám nezbyde nic jiného než se smířit s pokutou až 500 eur. Ideální je tedy vozit lyže v rakvi nebo na ně použít vak a upevnit ho tak, aby nedošlo k jeho uvolnění. Náklad jako takový totiž musí být vždy řádně upevněn.

No a pak jsou tady speciální značky. Například ve Francii mají modrou značku s bílým kosočtvercem, která označuje pruh pouze pro dvoučlennou posádku, elektromobily nebo taxíky. Pokud do pruhu vjedete neoprávněně, bude vám hrozit pokuta až 135 eur. Další značkou je přeškrtnuté písmeno P s římskými číslicemi, se kterou se můžete setkat v Itálii. To zase zakazuje stání buď v liché, nebo v sudé dny. V úzkých horských uličkách je to zásadní pro průjezd sněžných pluhů.

Článek Jedete autem na lyže? Pozor na pokuty. V Alpách i na Slovensku hrozí za nesprávné pneumatiky i chybějící řetězy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Stravné v příštím roce

Pokud jede zaměstnanec na pracovní cestu v Česku, pak mu podle zákoníku práce, konkrétně § 163 odst., náleží za každý kalendářní den cesty finanční kompenzace za takzvané stravné. Jeho hodnota se pak odvíjí od toho, jak dlouhá je samotná pracovní cesta. Co se pak cest do zahraničí týká, stravné u nich je upraveno podle § 170 zákoníku práce a samotné částky stanovuje Ministerstvo financí na základě podkladů od Ministerstva zahraničních věcí. To pak využívá údaje z českých ambasád, které sledují průměrné ceny jídel ve veřejných restauracích jednotlivých zemí. V potaz se bere pouze střední cenová kategorie.

Nárok na plnou výši zahraničního stravného vzniká tehdy, pokud je zaměstnanec mimo území České republiky déle než 18 hodin. Při délce cesty 12 až 18 hodin náleží dvě třetiny základní sazby, při cestě 1 až 12 hodin má pracovník nárok na jednu třetinu. Pokud zahraniční část služební cesty trvá méně než hodinu, stravné se neposkytuje. Pokud má zaměstnanec v průběhu dne více krátkých zahraničních úseků, všechny se sčítají, avšak pouze za předpokladu, že trvají alespoň hodinu. A teď k samotné výši zahraničního stravného.

O kolik si zaměstnanci přilepší

Sazby cestovních náhrad se budou zvyšovat celkem v 18 zemích, redakce Událostí247 se však soustředila na ty nejbližší a ty, do kterých Češi v rámci služebních cest jezdí či létají nejčastěji. Po dlouhých 16 letech se zvyšuje zahraniční stravné pro Německo, a to z původních 45 € na 50 €. O 5 € se zvýší sazby i na Slovensku, a to ze 35 € na 40 €, nebo v Bulharsku, kde bude nově nastavena sazba na 45 €.

Za den na Slovensku, v Bulharsku nebo Německu tak zaměstnanci dostanou přibližně o 125 Kč navíc. Navýšení sazeb pak ocení především ti, kteří jezdí do Německa, které má v porovnání s Českem výrazně vyšší index životních nákladů (63,0). Zaměstnanci na služebních cestách tu zaplatí více jak za jídlo, tak za veřejné služby i dopravu. Co se tuzemského stravného týká, nový návrh sazeb pro rok 2026 by měl být zveřejněn nejdříve koncem listopadu a jeho konečnou výši se pak zaměstnanci dozví až pravděpodobně v prosinci.

Článek Všichni tito zaměstnanci si od nového roku polepší. Týká se to i vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Konec střídání času

V Evropské unii se rušení střídání letního a zimního času probírá už několik let, vlastně už od roku 2018. Samotný letní čas byl zaveden už během první světové války. V Československu se pak postupně rušil a zase zaváděl, nakonec jsme si ho ale od roku 1979 nechali a pravidelně ho střídáme s tím zimním. Jenže dnes už dávno letní čas neplní svou původní myšlenku a stává se tak naprosto zbytečným.

Letní čas byl v minulosti zaveden proto, aby se ušetřilo za elektřinu. Dnes už ale existují úsporné žárovky, letní čas postrádá smysl a navíc má neblahé účinky na lidské zdraví. Podle neurologa Petra Geiera je střídání časů pro organismus nepřirozené a může výrazně zasahovat do našich biorytmů. „Hlavním regulátorem spánku je melatonin, což je spánkový hormon. K jeho produkci dochází v noci ve tmě. S přechodem na jiný čas dochází i ke změně světelných podmínek. Jakmile světlo ubývá, melatonin se víc vyplavuje. Člověk je víc unavený, chce se mu spát,“ prozradil.

Právě proto se v posledních letech uvažuje nad zrušením střídání času, Evropská unie však zatím k žádnému verdiktu nedospěla. Rozhodnuto mělo být už před sedmi lety, pak ale přišel covid, řešily se důležitější věci a na tuto problematiku se zapomnělo. Plán na zrušení střídání času byl ale nedávno obnoven, co však není jisté, je to, jaký čas nám nakonec zůstane.

Co bude dál

Pokud skutečně bude střídání času zrušeno, pak se bude muset každá země rozhodnout nad tím, který čas přijme za svůj. Buď to bude původní zimní, nebo ve 20. století zavedený letní. Pokud by ale každá země skutečně dostala možnost zvolit si vlastní čas, pak by se mohlo stát, že spousta zemí bude disponovat jiným časovým pásmem, než které máme u nás. Stejný systém například funguje i v Americe, kde letní čas nepřijala Arizona a Havaj.

Například severské státy bývají nakloněny zimnímu režimu, zatímco jižní země častěji prosazují čas letní. Česká republika ani Slovensko zatím oficiálně nerozhodly, protože se čeká na společné evropské řešení. Konečný verdikt se dá očekávat nejdříve v druhé polovině desetiletí – pravděpodobně někdy mezi lety 2027 a 2030. Do té doby se tedy na střídání času nic nemění. Pokud se ale oba státy nakonec rozhodnou jinak, může se z banální administrativní otázky stát problém, který ovlivní každodenní život milionů lidí.

Článek Budou mít Slováci jiný čas než my? Stát se to může, časová pásma evropských států se mohou změnit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oblíbená moderátorka a učitelka

Laskavá povaha a nezaměnitelný hlas Brigity Porvazníkové zůstávají v paměti nejen studentů gymnázia v Michalovcích, ale i kolegů z regionální televize TV Mistral. Tato stanice, mapující dění v Michalovcích a okolí, byla místem, kde působila dlouhé roky. Vedle své pedagogické činnosti zde pracovala jako moderátorka zpráv a stala se známou tváří místního zpravodajství.

Daniel Procházka

10. února 2025

Zemřela hvězda ze slavné talentové soutěže. Nadaný zpěvák si vzal život, nebylo mu ještě ani 45 let

Jak redakce Událostí247 zjistila, podle slovenského internetového portálu Zoznam.sk ji kolegové oslovovali přezdívkou Biba a v dojemném příspěvku ji popsali jako výbornou moderátorku, zkušenou novinářku a pokornou ženu s obrovskou moudrostí. K uctění její památky sdíleli i archivní záběry z její televizní kariéry. Její smrt zasáhla nejen její kolegy, ale také televizní diváky a její studenty.

„Paní profesorko, zasáhlo mě to jako šok. Vzpomínala jsem vždy s láskou a vždy budu. Rozvinula jste ve mně lásku k literatuře a vždy jste mě trpělivě vyslechla a snažila se mi rozumět, i když jsem toho spoustu namluvila. Byla jste tak lidská. Nerozumím, když zlí lidé zůstávají a andělé musí odejít tak brzy. Děkuji za všechno. Budete mně a také mnohým chybět,” napsala jedna z jejích bývalých studentek pod příspěvkem na Facebooku Gymnázia Pavla Horova.

Úspěšná kariéra

Brigita Porvazníková začala pracovat v Mistralu už při jeho vzniku v roce 1999. Tenkrát porazila svou konkurenci a uspěla při výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo více než 20 uchazečů. Kromě toho, že působila v médiích, byla také dlouholetou učitelkou na Gymnáziu Pavla Horova v Michalovcích.

Daniel Procházka

30. ledna 2025

Zemřela legendární herečka z oblíbených pohádek a seriálů. Prohrála boj s dlouhou nemocí

Zpráva o jejím odchodu zasáhla i zdejší kolegy a studenty, kteří ji považovali za mimořádnou pedagožku. Na oficiálních stránkách školy ji označili za významnou osobnost gymnázia a skvělého člověka. Lidé, kteří se s ní setkali, sdílejí své vzpomínky a vyjadřují soustrast jejím blízkým. Mnozí oceňovali nejen její pedagogické schopnosti, ale také její přístup ke studentům.

„Čtyři roky předávání vzdělání, znalostí, informací, ale i hodnot a způsobů, které nebyly v osnovách, ale jsou neméně důležité a jsou tak vzácné. Mnoho z nich si člověk uvědomí a zpětně navnímá až časem, ale zůstanou v něm zakořeněny již do konce života,” napsal jeden z bývalých studentů pod facebookový příspěvek.

Článek Zemřela oblíbená učitelka a legendární televizní moderátorka. Prohrála dlouhý boj se zákeřnou nemocí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovensko přešlo na eura

Již 15 let Slováci platí eury namísto slovenskými korunami, jak připomíná web Novinky. Zákonným platidlem zde euro je od ledna roku 2009. V tu dobu přestaly být platné všechny dřívější slovenské bankovky a mince. Lidé, kteří je za eura nevyměnili a nechali si je doma schované, na jejich prodeji nyní mohu v některých případech vydělat. Jejich hodnota totiž roste.

Daniel Procházka

23. června 2023

Bohatství ve vaší peněžence: Ihned se do ní podívejte. Najdete tam tuhle vzácnou stokorunu a do konce života už nebudete muset pracovat

Dokazuje to nedávná dražba slovenské 200korunové bankovky, o níž píše server TN. Jedná se o kus z roku 2006 patřící do takzvané náhradní série A, která byla tištěna jen v omezeném množství. To sběratelskou hodnotu bankovky ještě zvyšuje. Její vyvolávací cena byla 20 tisíc korun, nakonec se však prodala za více než desetinásobek, konkrétně za 240 tisíc korun, stojí na webu aukce.

Hodnotné jsou i další staré bankovky

Příkladem je československá pětitisícová bankovka. Jak píše web iDnes, toto platidlo pocházející z roku 1919 je velmi vzácné už jen proto, že se ho dochovalo jen několik málo kusů. Jeho cena se pak pohybuje v milionech korun. Jak dodává server TN, při nedávné dražbě této bankovky se cena vyšplhala dokonce až na 25,68 milionu korun.

Daniel Procházka

15. března 2024

Máte doma ještě haléře? Honem se podívejte, některé z nich prodáte za stovky tisíc Kč

Další bankovka z této doby, státovka v hodnotě 500 korun, se pak v minulosti prodala za více než 1,5 milionu korun, dodává web iDnes. Kdo by tak náhodou některé tyto staré, neplatné bankovky vlastnil, může na jejich prodeji pohádkově zbohatnout.

Článek Za staré slovenské bankovky získáte stovky tisíc korun. Máte je ještě schované? Podívejte se, sběratelé vám za ně utrhnou ruce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovenští senioři mohou slavit

Tamní vláda totiž důchodce před Vánoci obdaří štědrým dárkem. Slovenský parlament schválil, že stát poskytne lidem jednorázový příspěvek ve výši 300 eur, což je zhruba 7 340 korun, píše web České noviny. A co víc, radost budou mít nejen starobní důchodci. Předvánoční přídavek totiž dostanou příjemci všech typů důchodů. Celkem má tak peníze dostat skoro 1,5 milionu Slováků.

To vše se navíc děje v době, kdy ekonomika rozhodně není v dobré kondici a státy, včetně toho slovenského by měli spíše šetřit než rozhazovat. Navíc, příspěvek měl být původně poloviční, tedy 150 eur, uvádí web Forum24. Nakonec se ale vláda rozhodla, že bude skutečně mimořádně štědrá. „Sociální pojišťovna vyplatí mimořádný příspěvek spolu s důchodem ve výplatních termínech v prosinci 2023, čili od 2. do 24. dne v měsíci,“ cituje pak server PlusJedenDeň mluvčího Sociální pojišťovny Martina Kontúra.

Štědrý příspěvek nebude bez následků

Ačkoli na první pohled nejspíš tímto krokem mnohé slovenské občany vláda potěší, důsledky takového rozhazování mohou být dalekosáhlé. Ne všichni senioři to ale nejspíš berou v potaz. Mezi velké kritiky tohoto rozhodnutí patří například i bývalý český ministr financí Miroslav Kalousek. „Tenhle krok je srovnatelný s tím, jako by česká vláda teď rozdala mezi lidi cca 20 miliard. Tyhle dárečky vyjdou obdarované hodně draho,“ píše ve svém příspěvku na sociální síti X.

Ať už se však přikláníte na stranu příznivců či odpůrců tohoto kroku, faktem je, že v Česku se nic takového konat nebude. Jak totiž již dříve informovaly Události247, Čeští senioři se 13. důchodu nedočkají. Nezbude jim tak nic jiného než si při nakupování dárků vystačit se standardním důchodem.

Článek 7 340 Kč dostanou od státu v prosinci 2023 tito senioři. Týká se to i vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Silná dezinformační scéna

Naopak sousední stát je spíše na druhém konci žebříčku. Jak informuje web Express, už z loňského průzkumu Globsec vyplynulo, že 78 procent Slováků považuje Rusy za své „slovanské bratry“. Dokonce 56 procent obyvatel tehdy uvedlo, že NATO Moskvu provokuje. Podporu slovenského obyvatelstva měl i sám ruský prezident. V roce 2021 o něm více než polovina dotázaných měla příznivé mínění. Průzkum na Slovensku proběhl i letos. Mezi tisíci respondenty bylo zjištěno, že 52,1 procenta Slováků chce ve válce na Ukrajině vítězství Ruska.

Z toho 20,6 procenta dotázaných volalo po jasném ruském vítězství, píše dále web Express. Víru, že naopak vyhraje Ukrajina vyjádřilo 30 procent obyvatel. Z toho 19,4 procenta uvedlo, že chtějí Ukrajinu jako jasného vítěze. Necelých 18 procent dotázaných pak neupřednostnilo ani jednu stranu. Jak připomíná server Express, na Slovensku se daří dezinformační scéně. Podle zprávy Globsec Trends 2022 jde o jednu z nejzranitelnějších zemí vůči konspiračním teoriím. Slovenská vláda přesto Ukrajinu štědře podporuje.

Slovenský premiér má strach z ruského útoku

Přestože mezi oběma zeměmi nebyly v minulosti nijak zvlášť pevné vztahy, Bratislava v dubnu poskytla Kyjevu svůj systém protivzdušné obrany S-300. Slovensko se tím stalo prvním státem, který se rozhodl válkou zasažené zemi poskytnout protivzdušnou obranu na dlouhé vzdálenosti, připomíná web Express. Slovenský premiér Eduard Heger také pařil k těm, kteří v červnu prosazovali, aby Evropská komise přijala Ukrajinu jako kandidáta do EU. Slovensko také přijalo řadu ukrajinských uprchlíků.

Jen během prvních tří měsíců invaze zaregistrovalo více než 440 tisíc běženců, a proto vláda poskytla na jejich pomoc 2,5 milionu eur, píše dále web Express. Slovenský předseda vlády také v květnu na Světovém ekonomickém fóru uvedl, že podpora Ukrajiny je důležitá, protože brání nejen sebe. „Pokud Ukrajina selže, je na řadě Slovensko…to nechceme dovolit,“ cituje Hegerova slova server Express. Je tak evidentní, že postoj vlády nemusí zdaleka korespondovat s názorem společnosti.

Článek Slovensko zažívá paradoxní situaci. Zatímco vláda podporuje ve válce Ukrajinu, občané fandí Rusku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Migranty vrátili a nechali napospas

Slovenští policisté zahájili trestní stíhání proti převaděčům nelegálních migrantů. Hlavní podezřelí jsou jejich čeští kolegové, kteří ze svého služebního vozu na slovenském území vysadili několik uprchlíků a nechali je tam. Psal o tom web TN. Pořízený videozáznam zveřejnil slovenský portál tvnoviny. Je na něm vidět, jak čeští policisté vysadili na slovenské straně státní hranice devět nelegálních migrantů, které zadrželi na hranicích. Převezli je tak zpět na Slovensko.

„Policisté, kteří vykonávali hraniční kontrolu na železničním přechodu Lanžhot – Kúty při prohlídce jednoho z vlaků během dopoledne 29. září odhalili skupinu devíti cizinců, kteří nesplňovali podmínky pro vstup na naše území,“ potvrdil pro Události247 mluvčí českého policejního prezidia Jozef Bocán. „Tyto nelegální migranty proto vysadili z vlaku na první vlakové zastávce na území České republiky ve směru ze Slovenska. Cizince omezili na osobní svobodě a provedli s nimi veškeré potřebné identifikační a administrativní úkony,“ dokončil mluvčí.

Jednalo se o ojedinělou chybu

Slovenský policejní prezident Štefan Hamran několikrát uvedl, že se čeští policisté při hlídkách na hranicích se Slovenskem mohli dopustit převaděčství, píše ​slovenský web Aktuality. Incident vyšetřují slovenské úřady. Aktuality připomínají, že před několika dny česká strana událost připustila. Šlo však prý o ojedinělou chybu s tím, že důvodem takového kroku bylo zajištění bezpečnosti migrantů, dodávají Aktuality.

„Uznáváme, že eskortující policisté přejeli hraniční čáru po mostě zhruba o dvacet metrů na území Slovenska, byť tak dle jejich vyjádření jednali ve snaze o zajištění bezpečnosti samotných migrantů. Tato ojedinělá situace se už neopakovala,“ uvedl pro Události247 mluvčí policejního prezidenta Bocán. ​„Budeme zjišťovat, zda šlo skutečně o ojedinělý čin, nebo o úmysl,“ řekl v reakci pro TN slovenský policejní prezident Štefan Hamran.

Článek Konflikt s bratry nekončí: Slovenská policie začala stíhat české policisty. Vše souvisí s uprchlíky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hrozí nekontrolovatelný příval migrantů

Česko na konci září zavedlo kvůli stoupajícímu počtu migrantů kontroly na hranicích se Slovenskem, psal o tom web TN. Jejich trvání se pak několikrát prodloužilo. Kontroly budou stát asi 300 milionů korun, píše TN. Podle cizinecké policie má jít o celkovou částku od zavedení kontrol na konci září až do 12. prosince. Slovenské straně se ale kontroly nelíbí a premiér Eduard Heger požaduje jejich ukončení, dodává TN.

„Kontroly na hranicích nás stojí spoustu peněz a také dobré vztahy se Slovenskem,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Ano, hrozí větší příval uprchlíků, ale je potřeba vyřešit, jak vracet ty, kteří nedostanou povolení k pobytu. Problematika migrace se bohužel kontrolami nevyřeší. Po 12. prosinci navíc musíme další prodloužení kontrol oznámit Evropské komisi,“ dokončil odborník.

Ministři se nedokážou dohodnout

Ministr vnitra Vít Rakušan už dříve uvedl, že příval migrantů je enormní. „Migrační vlna je silnější než v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize. Denně v Česku zachytíme stovky migrantů, ale například Rakušané i tisíce,“ citoval ministra web Aktuálně. Rakušan dodal, že Česko stejně jako Slovensko je pro migranty tranzitní zemí a míří především do Německa nebo Rakouska, kde se snaží scelit rodiny, píše Aktuálně.

Čeští a slovenští představitelé se koncem října přeli o tom, jestli české kontroly porušují schengenský kodex. Píší o tom České noviny. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec podle Českých novin uvedl, že Česko v souvislosti s předáváním migrantů porušuje takzvanou readmisní dohodu mezi oběma zeměmi. Rakušan naopak trvá na tom, že prodloužení kontrol na hranicích je přesně v mezích mezinárodních pravidel a Česko kodex žádným způsobem neporušuje, doplňují České noviny.

Článek Rozbroj s bratry: Vztahy Slovenska a Česka jsou nejhorší od rozpadu společného státu. Nový návrh premiéra je předzvěstí katastrofy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Společné úsilí se vyplatí

Podle tamního šéfa obrany má armáda problémy nejen s jejich technickým provozem, ale také v dostupnosti pilotů. Mig-29 proto chce slovenská vláda přenechat Ukrajině na pomoc ve válce proti Rusku, jak dále píše web CNN Prima News. Dohodu, ke které došlo mezi Slovenskem, Polskem a Českem si všichni tři ministři pochvalovali. Naď Černochové před médii poděkovala za „fantastickou spolupráci“, píše web CNN Prima News. A právě Česko a Slovensko uzavřeli v Kuchyni ještě další spolupráci.

Podle české šéfky resortu obrany budou země společně usilovat o nákup obrněnců, konkrétně o švédská bojová vozidla CV90. Oběma státům by to mohlo přinést nižší cenu kupované techniky či zapojení českých a slovenských firem do oprav a do výroby náhradních dílů, píše web Seznam Zprávy. „Tohle je ten nejlepší způsob pro obě země, a to nejen z hlediska bonusu v podobě nižších cen, ale v jednom regionu bude té techniky víc. Můžeme se spojit, abychom naše firmy zapojily do opravárenství, do výroby náhradních dílů,“ uvedla Černochová pro web.

Závazky vůči NATO

Bratislava si vybrala Švédsko jako dodavatele obrněnců už v červnu. Nakoupit chce 152 strojů v hodnotě zhruba 1,69 miliardy eur (41,6 miliardy korun). Česko pak v červenci zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun a rozhodlo se oslovit přímo švédského výrobce BAE Systems, připomíná server Seznam Zprávy.

„Pokud to dotáhneme do konce, vojáci budou mít stejnou techniku. Projekt směřuje k posílení obranných průmyslů, slovenského i českého. Společnou akvizicí dokážeme snížit celkovou cenu,“ uvedl slovenský ministr obrany. Nákupem obě země zmodernizují vybavení svých armád. Česká strana se v NATO zavázala vybudovat do roku 2026 těžkou mechanizovanou brigádu s moderními tanky a bojovými vozidly. Podobný slib dalo také Slovensko, jak dále píše web Seznam Zprávy.

Článek Česko a Polsko pomůžou Slovensku chránit vzdušný prostor. Příslušnou deklaraci podepsali všechny tři země se nejdříve objevil na Události247.cz.

Téměř třetina nafty směřuje do Česka

„Po osmi měsících od platnosti sankcí nedokážeme zaručit zásobování trhu v regionu střední Evropy. Současné znění sankcí nám totiž neumožní vývoz klíčových produktů na naše tradiční trhy, jako je Česko, Rakousko a Polsko,“ cituje mluvčího rafinerie Antona Molnára ČTK. Bratislavský Slovnaft ročně podle ČTK zpracuje kolem 5,5 milionu tun ropy, z toho dvě třetiny vyveze. Do Česka jde z celkové produkce slovenské rafinerie 27 procent nafty a 23 procent benzinu.

Aktuální znění sankcí podle Slovnaftu nedává možnost využít tříletou výjimku v souvislosti s realizací technologických úprav a zajištění dodávek jiného druhu ropy, píše dále ČTK. Expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula to ale nevidí tak tragicky. Podle něj je osm měsíců dostatečně dlouhá doba, aby se dalo na situaci připravit. Jak uvedl pro ČTK, Slovnaft by mohl například požádat o výjimku z opatření. A nabízí se také další varianty. Mluví se o tom, že státy EU budou solidární, a tak by se dala ropa dovážet z jiných zemí.

Kromě Družby je tu i Adria

Jedná se například o Polsko. Loula také zmínil možnost navýšení kapacity rafinerie v Kralupech a zvýšit by se mohly také zásoby motorové nafty ve státních hmotných rezervách, jak píše ČTK. Server Echo24 pak připomíná, na čem se státy Evropské unie vlastně dohodly. Na základě embarga by se EU měla odstřihnout od 90 procent ruské ropy. Proudit bude už jen jižní větví ropovodu Družba, který zásobuje Česko, Slovensko a Maďarsko. Tyto země tak budou mít časově omezenou výjimku na dovoz ropy.

Slovnaft navíc může ruskou ropu do země dovážet také ropovodem Adria, který vede z Chorvatska přes Maďarsko, píše dále Echo24. Nakloněny jsou této možnosti i zainteresované státy. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tento týden uvedl, že Chorvatsko je připraveno rozšířit kapacitu jadranského ropovodu, aby v případě přerušení dodávek Družbou mohla ropa nadále proudit do Maďarska a Slovenska, uvádí Echo24.

Článek Slovnaft varuje, že ropné embargo ohrozí dodávky i do Česka. Experti uklidňují, že je čas na přípravu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nařčení z fašismu

Ukrajinského prezidenta označil také za „herce“ a „komedianta“. Zjevně tak narážel na skutečnost, že Zelenskyj před zvolením prezidentem v roce 2019 působil jako herec. Na pondělní tiskové konferenci opoziční strany Směr také Fico uvedl, že Zelenskyj poškozuje zájmy Slovenska, píše CNN Prima News. Jeho kritika tak směřovala na slova ukrajinského prezidenta o tom, že státy Evropské unie mají odstoupit od ruské ropy a klást důraz na lidské hodnoty.

„Jaké hodnoty? Že na straně ukrajinské armády bojují fašisti, kterým naše vláda posílá zbraně?“ cituje Ficova slova CNN Prima News. Vypadá to tak, že slovenský expremiér věří Putinovému odůvodnění ruské invaze na Ukrajinu kvůli bujícímu nacismu. K lídrovi strany Směr se s výtkami vůči Zelenskému přidal také poslanec Ladislav Kamenický. Ten také uvedl, že nebude ukrajinské hlavě státu naslouchat a „maškarády“ se tak nezúčastní, doplňuje CNN Prima News.

Odešli i další poslanci

Fico od začátku konfliktu na Ukrajině odmítá jakékoli zapojení slovenského státu do války. Souhlasí pouze s pomocí ve formě humanitárního materiálu, ale nikoli s dodávkami zbraní. Jak připomíná server Pravda, šéfovi Směru se také nelíbí sankce, které mají zastavit dodávky ruského plynu. Takový trest označuje za „americký“ a vyzval vládu, aby situaci řešila, informuje server Pravda. Podle Fica sankce mohou zničit Evropskou unii a Slovensko, a proto by souhlasil s platbami za dodávky plynu v rublech, dodává server.

Zelenskyj v projevu ve slovenské Národní radě naopak vyzval Bratislavu k pomoci a apeloval na „evropskou integraci“ ve snaze spojit síly proti Rusku, píše, sever Plenglish. „Čím aktivněji spolupracujeme, tím více vyvíjíme tlak na Rusko. A čím více budeme posilovat evropskou jednotu, tím jasnější budou obrysy našeho vítězství,“ cituje server Zelenského.

Jak uvádí CNN Prima News, Fico svůj slib dodržel a projev ukrajinského prezidenta nevyslechl. Z Národní rady odešli i jiní poslanci strany Směr a přidali se také zákonodárci krajní pravice patřící do stran Naše Slovensko a hnutí Republika.

Článek Slovenský expremiér Fico označil ukrajinského prezidenta Zelenského za lháře se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenská poprvé na veřejnosti

Na Slovensku Bidenová také navštívila školu v Košicích a společně s Hegerem se zúčastnila modlitby za mír. Slovensku americká první dáma vyjádřila vděčnost hlavně za pomoc uprchlíkům. Následně na dvě hodiny navštívila i samotnou Ukrajinu, informuje CNN. V Užhorodu u hranic se Slovenskem se sešla s manželkou ukrajinského prezidenta Olenou. Společně navštívily tamní školu. „Chtěla jsem přijet na Den matek,“ řekla Bidenová podle agentury AP. První dáma USA chtěla, aby Ukrajinci věděli, že USA za nimi stojí.

Zelenská jí za její „odvážný čin“ poděkovala. Přitom zdůraznila, že manželka amerického prezidenta dorazila do země v době válečného stavu, kdy se „každý den ozývají letecké sirény“. Nečekaná nebyla jen nedělní návštěva Bidenové na Ukrajině, ale také veřejné vystoupení Zelenské. Ta se od začátku ruské invaze na Ukrajinu skrývala. Zahraniční média uvádí, že je jedním z cílů ruských ozbrojených sil.

Významná cesta

Bidenová o své návštěvě Ukrajiny informovala i sama na sociální síti Twitter. „Na tento Den matek jsem chtěla být s ukrajinskými matkami a jejich dětmi,“ napsala a připojila také několik fotografií ze setkání s Ukrajinci v Užhorodu. V Evropě je manželka amerického prezidenta už několik dní. Nejdříve navštívila Rumunsko, kde ocenila tamní vládu a humanitární organizace za pomoc Ukrajincům.

V sobotu pak dorazila na Slovensko, kde uctila v centru Bratislavy památku zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Dnes se Bidenová na Slovensku ještě setkala s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, tím její cesta končí. Návštěva má ale velký význam. Podle Bílého domu má ukázat silné vztahy Spojených států ke státům východní Evropy, kteří jsou členy NATO, píše ČTK.

Článek Překvapení na Den matek. Bidenová nečekaně zamířila na Ukrajinu a sešla se i se Zelenskou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Koronavirus není jediná hrozba

Za nejrizikovější považuje Krčméry oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva. „Takto se rozšířila původní wuchanská varianta z Číny, delta z Indie přes Velkou Británii až sem. Omikron zase přišel z Jižní Afriky,“ uvedl infektolog. V té souvislosti připomněl, že na africkém kontinentu je nejvyšší výskyt HIV pozitivních, tamní populaci tak chybí imunita. S novými mutacemi covidu-19 je podle něj nutné počítat, dokud se dodtatečně neproočkuje celý svět. Za dostačující číslo Krčméry považuje 70 až 80 procent světové populace.

Onemocnění covid-19 ale není podle slovenského odborníka jedinou hrozbou. „Počítám se zoonotickou chřipkou, která má původ u zvířat, tak jak jsme před lety měli prasečí nebo ptačí chřipku,“ varuje. Jako důvod Krčméry uvedl globalizaci, velkou hustotu populace a zmínil také změny v jídelníčku. Někteří lidé do stravy podle experta zařadili maso, které se dříve nejedlo. „Všechna tato zvířata jsou zdrojem přenosu viru na lidi,“ vysvětlil.

Tři scénáře vakcíny

I v rámci koronavirového onemocnění by ale lidé měli být podle infektologa obezřetní. Sám doporučuje Slovákům strávit dovolenou doma. Střežené státní hranice Krčméry považuje za jeden z nejbezpečnějších kroků země. Nadále také vybízí k vakcíně. Na Slovensku je přitom velká skupina lidí, která očkování odmítá. Krčméry teď navíc nedokáže lidem slíbit, jestli budou tří dávky vakcíny stačit. Podle něj jsou možné tři scénáře.

„První je takzvaný chřipkový, tedy každý rok jedna dávka. Druhým jsou sprejové vakcíny, kterých by se lidé nebáli ani dvakrát do roka. Třetím scénářem je vakcína, jejíž účinnost bude trvat přes jeden rok, možná i déle,“ řekl v rozhovoru pro TV Noviny. V souvislosti s poslední variantou uvedl, že už čtyři farmaceutické společnosti takové vakcíny testují. Jasno má být v této oblasti podle Krčméryho za půl roku až rok.

Článek Slovenský infektolog Krčméry očekává letos ještě dvě koronavirové vlny. Důvodem je prý světová neproočkovanost se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nasazení jednotek NATO

„Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo,“ zmínil Korčok poté, co s poslanci zahraničního výboru slovenského Parlamentu hovořil o situaci na Ukrajině. Zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.

Požadavkem Bratislavy však není podle Korčoka případné vyslání vojenských jednotek NATO na Slovensko. „Je to součást normálního obranného plánovaní, reakce na vzniklou situaci. Jsme součástí obranné aliance a tato obranná aliance není na papíře, k tomu musíme mít i nějaké vojenské struktury,“ řekl slovenský ministr zahraničí.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je rozhodnutí o nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla v zájmu české bezpečnosti. Česko by se na něm mělo podílet, prohlásil Lipavský. Také podle něj zůstává aliance jednotná v odmítnutí ruských požadavků, které ohrožují českou suverenitu. Po poskytnutí dělostřelecké munice poskytne Česko Ukrajině ještě další pomoc, doplnil Lipavský.

Pokračovat v podpoře

Vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity Zdeněk Kříž je pro pokračování v podpoře. „Domnívám se, že nejen Česká republika, ale i státy Severoatlantické aliance, by měly materiálově podporovat Ukrajinu,“ sdělil profesor Událostem247.

„Česko, které není bezprostředním sousedem Ukrajiny, jim posílá zbraně. Určitě bychom jim zbraně, které nutně potřebují, měli poslat, aby se mohli účinně bránit. Měli bychom se připravit na to, že kdyby došlo k obsazení Ukrajiny, mohli by tu mít základny ukrajinští poslanci. To považuji za základní věc,“ citovaly Seznam Zprávy slovenského exministra financí Ivana Mikloše.

Rusko u hranic s Ukrajinou soustředilo desítky tisíc vojáků. Vojenskou přítomnost v pohraničí Kreml zdůvodňuje cvičením. Kyjev i Západ se však obává, že Moskva chystá invazi, což však Rusko popírá. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď již dříve varoval, že i menší útok na Ukrajinu by vyvolal nápor vlny uprchlíků na slovensko-ukrajinskou hranici.

Článek NATO v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou zvažuje nasazení jednotek na Slovensku. Podle profesora Kříže by měly všechny státy aliance Ukrajinu podpořit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Násilníkům, kteří na Slovensku brutálně napadli mladou dívku, bylo od 14 do 16 let. Matka jedné z agresorek navíc pracuje u policie, a tak celý případ vyvolal ještě více emocí. Široká veřejnost si nyní přeje, aby mladí iniciátoři celého incidentu byli souzení jako dospělí. „Agresivita je součástí našich životů odjakživa. Není to tak, že by jí teď v nás bylo větší nebo menší množství,“ řekl pro Události247 dětský psycholog Petr Šobra.

Kde se ve společnosti bere tolik agrese?

Společnost nemá nastavených tolik očistných rituálů, pomocí nichž by lidé ventilovali ven emoce a frustraci. Záleží na rodičích, autoritách nebo učitelích, kteří formují děti, jakým způsobem jim umožní pracovat s vlastními emocemi a agresí. Při práci s agresí každopádně šikovní nejsme. 

Čím to podle vás je?

Děti v podstatě neví, že agrese je něco, co se má použít až v určité situaci. Že je to někdy přípustné a jindy ne. Záleží na úhlu společenského pohledu. Použil bych jedno přirovnání.

Povídejte…

Když slon není úspěšný při dvoření se samičkou, tak dře kly do písku. My bychom mohli běhat, křičet, nebo boxovat do pytle, ale lidé ten ventil zanedbávají. Děti často slyší, aby neběhaly, nekřičely, nebo že něco nesmí, ale tím se to v nich jen hromadí a pak to bouchne. Potom vidí nějaký film, ve kterém někdo někoho mučil, kouknou na seriál nebo na YouTube a zopakují to.

Jaká je podle vás věková hranice, kdy už děti ví, co dělají? 

Pokud jim je čtrnáct nebo šestnáct let, tak už rozumí tomu, co konají. Už ví, že někomu mohou ublížit. Má to dopad na tělo i na rodinu, pak je ale otázka, v jakých podmínkách vyrůstají oni sami. Pro mě je to nastavené tak, že děti jsou biologicky dospělé od třinácti let. Ale společnost je stále bere jako nezralé a rodiče jim neustále říkají, co mají dělat. V naší kultuře to pak vypadá tak, že děti nejsou zralé ještě ani v patnácti. Směrem na východ jsou děti zralejší, ale u nás ne.

Proč tomu tak je?

U nás děti vyrůstaly ve sklenících, nejsou zralé. Je to dáno společností, jaká od nich má očekávání, jaká platí privilegia. Když člověk řídí auto v osmnácti a ne ve čtrnácti, tak s ním ve čtrnácti letech nemůžu zacházet jako s kompetentním. Soudit jako dospělé mi je proto nepřijde jako čisté. 

Společnost, v souvislosti s případem na Slovensku, to ale vnímá jinak.

Tento akt je pro širokou společnost ventilem agrese. Lidé chtějí přísný trest, což je pochopitelné, ale mladí lidé by z mého pohledu měli dostat šanci. Ovšem samozřejmě, že jejich chování přijatelné nebylo, bylo daleko za hranou. Kdybych byl tatínkem napadené dívky, tak pochopitelně zuřím. Ale z úrovně společenské normy a standardů toto není správná cesta. Jedná se spíše o emoce. 

Byly děti agresivní vždy, nebo je to trend dnešní doby?

Děti byly stejně agresivní i kdysi. Kluci si dříve dali třikrát týdně na hřišti po puse a nemuseli pak jednou za čas dělat blbosti. Teď platí moc restrikcí, pravidel a přísných hranic. Mladé děti mají příliš málo kompetencí, společnost je utaženější. 

Jak je ovlivňuje sledování seriálů a internetu?

Pokud se sami dívají na Netflix nebo YouTube a nikdo se s nimi nebaví o tom, co viděli a čemu rozumí, tak to pak pochopí svým způsobem a něco to v nich udělá.  

Může být čin, který se stal na Slovensku, taky „inspirací“ pro ostatní děti?? 

Bohužel ano, proto je třeba zaujmout postoj, že je to nepřijatelné. To, co provedli, je totální ponížení člověka, dehumanizace. Sami však nejspíš nepociťují, že jsou respektováni a nejsou bráni s úctou.

Článek Dětský psycholog o skandálu na Slovensku: Agrese je součást života. Mladí lidé by ale měli dostat šanci se nejdříve objevil na Události247.cz.