Osamělý Putin: Spojenci už mu nevěří a mají z něho strach
Putinova silná pozice je zřejmě v troskách. Můžou za to neúspěchy na frontě i chování. Jeho nejbližší spojenci proto dávají zpátečku.
Skalní spojenci Ruska se po roce války na Ukrajině odklánějí od země i jejího vládce Vladimira Putina. Týká se to hlavně zemí bývalého Sovětského svazu, které mají na Rusko historicky blízké vazby, píše web TN. Najdou se však i světlé výjimky. Některé státy zůstávají ve sféře vlivu Ruska, protože mají strach, uvádí TN.
Důležití spojenci zůstávají
Ruská invaze na Ukrajinu silnou pozici Ruska dost oslabila, a to minimálně po diplomatické stránce. Kromě Švédska a Finska, které jsou dlouhodobě neutrální a snaží se o vstup do NATO, trápí diplomaty v Kremlu také neustále se zvyšující nedůvěra u mnoha dříve blízkých spojenců, pokračuje TN. Moskva navíc ztrácí od arménského Jerevanu až po kazašskou Astanu své dřívější spojence a podporovatele.
„Je fakt, že některé země bývalého Sovětského svazu se od Moskvy odklánějí, ale na druhou stranu ti důležití spojenci, jako je Čína, Indie a další, ty setrvávají na pozicích buď neutrálních, nebo spojeneckých. Myslím, že síla diplomacie Číny, která se prokázala na tom diplomatickém úspěchu při jednání o obnovení vztahů mezi Saudskou arábií a Íránem, je podstatně důležitější než Astana nebo Jerevan,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor.
Rusko má nedostatek munice
Mezi mladými lidmi, kteří si éru Sovětského svazu nepamatují a netýká se jich, tak odpor k Rusku roste. Napsal to britský web Guardian s tím, že protiruské nálady tak můžou v těchto zemích do budoucna ještě sílit. „Rusko ztratilo svoji vyjednávací sílu. Nemá co nabídnout a neví, jak jednat s partnery ve svém sousedství. Jediné, co Rusové mají, je síla,“ cituje web profesora politologie na Tbiliské státní univerzitě Kornely Kakačia.
Od Ruska se odklonil také Kazachstán. „Těsně před válkou na Ukrajině proběhly ve velkých kazašských městech nepokoje. Rusko do Kazachstánu poslalo své vojáky a pomohlo tuto krizi tamnímu režimu zvládnout. V ruské politice pak převládl pocit, že by měl být Kazachstán Rusku za tuto pomoc vděčný,“ uvedl pro TN Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusku se navíc ve válce moc nedaří. Podle britského ministerstva obrany mu chybí tolik munice, že musí extrémně zvažovat její rozdělování na frontě.
