Putin se chystá pronést zásadní projev. Kreml o detailech mlží

Že Rusové si potrpí na symboliku je zjevné. Jak upozorňuje web Čas, šéf Kremlu pronese svůj projev před Federálním shromážděním Ruské federace 21. února, tedy přesně rok poté, co Moskva uznala nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky. To se ukázalo jen o tři dny později jako předzvěst začátku války na Ukrajině.

Podivné kroky Kremlu

Právě v souvislosti s ročním výročím invaze se v posledních týdnech spekuluje, co ruský prezident chystá. Kreml totiž o detailech projevu mlží. Americký historik ruského původu Jurij Felštinskij například předpovídá, že 24. února zahájí Rusko velkou ofenzivu, jak Události247 informovaly tento týden. O rychlý postup se podle něj armáda pokusí v Doněcké a Chersonské oblasti. Ukrajina se nicméně na nový útok dlouhodobě připravuje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Napovědět další vývoj událostí může právě Putinův projev, který se bude věnovat stavu země. Tato povinnost mu vyplývá z ústavy, podle které musí prezident alespoň jednou ročně promluvit k Federálnímu shromáždění, připomíná web Meduza. Putin tak naposledy učinil v dubnu 2021.

Proslov, který se měl uskutečnit loni v prosinci, Putin odložil na neurčito. Na konci roku 2022 zrušil také tradiční každoroční diskuzi s novináři, jak Události247 psaly v prosinci. Někteří spekulovali, že tak učinil kvůli špatnému zdravotnímu stavu, další uváděli, že příčinou je spíše strach ruské hlavy státu z nepříjemných otázek. Důvodem však nakonec může být skutečnost, že Putin plánoval svůj důležitý projev pronést symbolicky až před začátkem ročního výročí invaze.

Vzdušné útoky zesilují

Hned den po svém plánovaném proslovu, 22. února, se má Putin zúčastnit velkého koncertu a shromáždění na moskevském stadionu Lužniki, píše web Meduza. Podle některých zdrojů se má na největší sportovní stadion v Rusku dostavit až 200 tisíc lidí. Akce má být zároveň pokračováním Putinova projevu, dodává Meduza. S napětím se tedy očekávají další kroky, které zde šéf Kremlu může oznámit.

V posledních dnech navíc zesilují útoky ruské armády. Jen v pátek čelila Ukrajina 106 řízeným střelám a skoro 60 dalším vzdušným útokům, informuje ČTK o zprávě generálního štábu ukrajinské armády. Většinu střel a dronů se podle hlášení podařilo zlikvidovat protivzdušnou obranou. Přesto došlo podle ministra energetiky Hermana Haluščenka k zásahům energetických zařízení v šesti regionech, dodává ČTK. Právě kritická infrastruktura je totiž častým cílem ruských střel.