Konec důchodů v ČR: Schyluje se k něčemu, co se lidem líbit rozhodně nebude
Stát pro letošní rok připravil několik změn. Ty nejvýraznější se týkají lidí, kteří pobírají penzi.
O změnách, které v souvislosti s důchody nastaly nebo mají brzy nastat, psaly Události247 již dříve. Jednalo se například o znevýhodnění odchodů do předčasné penze či plánované omezení vyplácení výchovného. Víte od nás i to, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce prosadit návrh, podle kterého by lidé pracující v určitých profesích mohli odejít dříve do důchodu.
Senioři by měli začít pořádně šetřit
Psali jsme také o tom, že odchod do důchodu pro mnoho lidí znamená zhoršení životní úrovně. V rámci Evropy na tom však Česko není zdaleka nejhůře. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj brali čeští důchodci v roce 2022 průměrně 65,2 procenta průměrné mzdy. Mnohem hůře jsou na tom sousední Poláci, kteří brali důchod 36,50 procent průměrné mzdy. Dobře na tom byli Maďaři, u kterých činil poměr důchodu k průměrné mzdě 94 procent.
Podle Národní ekonomické rady vlády moment, kdy Česko nebude mít peníze na vyplácení důchodů je blízko. Přijít má během deseti let, jak psaly Hospodářské noviny. Není proto vyloučeno, že důchodci dostanou jen minimální příspěvek od státu a budou se muset spolehnut na své úspory. V Česku může nastat stejný scénář, ke kterému došlo v Polsku a Maďarsku, kde vlády peníze na důchody lidem sebraly, aby zachránily státní kasu. Budoucí důchodci proto musí být připraveni na všechno.
Život bez důchodu
O tom, že na důchody nebudou peníze, mluvil už v roce 2021 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec ODS a lídr koalice Spolu ve Středočeském kraji Jan Skopeček, který je zároveň ekonomickým odborníkem strany. Podle Skopečka je jedinou cestou z důchodové pasti motivace lidí k tomu, aby si více spořili a nebyli tolik odkázáni na stát. „Já to taky tak vidím, že za prvé, do důchodu se ani nedostanu, protože budu pořád muset makat a za druhé, s tou almužnou, co mi dají, bych stejně nevyžila,“ říká paní Anna.
Taková situace v podstatě nastala v Japonsku. Psali jsme o tom, že tento stát vyžaduje, aby lidé pracovali do konce života. Země se totiž potýká s velmi vysokou mírou stárnutí populace a nízkou porodností. Zmenšující se počet mladých lidí již není schopný dostatečně podporovat rostoucí počet seniorů. Nefungující sociální systém se proto Japonsko rozhodlo vyřešit razantně a po svých obyvatelích chce, aby pracovali mnohem déle, než bylo běžné v minulosti. Lidé tam také musí alespoň 40 let platit sociální odvody.
