Nový šestidenní pracovní týden: Vybraní lidé budou o den déle v práci

Komu by se nelíbilo, kdyby mohl v práci trávit co nejméně času, a přitom by dostával stejný plat, jako když odpracuje 40 hodin týdně?

Zdroj fotografie: Depositphotos

O možnosti čtyřdenního pracovního týdne se v posledních letech mluví čím dál častěji. Několikrát o tomto tématu psaly také Události247. Otestovat tento koncept v praxi se rozhodli například v Německu. Čtyřdenní pracovní týden tam již začal platit pro stovky zaměstnanců po celé zemi. To vše samozřejmě za stávajících platových podmínek.

Řekové jsou velmi pracovití

V Řecku se ovšem rozhodli nastolit zcela opačný trend. Možná vás to překvapuje, protože o Řecích se říká, že mají rádi svůj klid a pohodu. Ne vždy je to však pravda. Tamní zaměstnanci tak mohou mít díky přelomové legislativě legálně druhou práci. Šestidenní pracovní týden je podle webu Jak Události247 zjistily na webu Greek Reporter, šestidenní týden rozhodně není povinný. Funguje na bázi volitelnosti a po domluvě se zaměstnavatelem. 

Zdroj fotografie: Depositphotos

Řecký parlament zákon schválil již v roce 2023. V platnost vešel loni v létě. Ze 300 zákonodárců ho podpořilo 158. Zbytek hlasoval proti. Nový zákon ukládá 13 hodin práce denně a 78 hodin práce týdně. V praxi to znamená, že někteří Řekové budou mít volno jen v neděli. Za šestý odpracovaný den dostanou finanční kompenzaci. Zaručený příplatek by se měl pohybovat ve výši 40 procent.

Také v Česku platí zákony o přesčasech

Zákon v Řecku upravuje i další vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ten například musí přijít na směnu i mimo plán, pokud mu to nadřízený řekne alespoň 24 hodin před jejím začátkem. Také v České republice existují pravidla na to, kdy musí zaměstnanec do práce na přesčas. Takovou prací se rozumí práce vykonaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. 

Zdroj fotografie: Adam Pat / Creative Commons / CC-BY-SA

Jak Události247 dohledaly, podle zákona č. 262/2006 Sb.) v § 78 odst. 1 písm. i) je přesně určeno, co lze považovat za přesčas a jaké podmínky musí být splněny. Pokud zaměstnanec zůstane v práci déle než obvykle bez vědomí zaměstnavatele, není to považováno za práci přesčas. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel práci přesčas zaměstnanci nařídit pouze v mimořádných situacích, a to z vážných provozních důvodů. Zákoník ovšem nařízení přesčasu omezuje na rozsah 8 hodin týdně a 150 hodin ročně.