Ve hře je nový poplatek za používání mobilního telefonu. Šlo by až o 215 000 Kč
Lidé si zvykli, že na internetu je spousta služeb zadarmo. Když by se to změnilo, museli by se připravit na placení horentních částek.
V poslední době se čím dál častěji skloňuje téma zpoplatnění mobilních aplikací. Tuto debatu do velké míry posílilo předloňské oznámení společnosti Meta, že zavede placenou verzi používání Facebooku a Instagramu. Jak tehdy zjistila redakce Událostí247, za to, že lidé se vyhnou reklamám, si Meta účtuje 249 korun při používání webového rozhraní, u mobilní aplikace pak poplatek činí dokonce 310 korun. Jak by to vypadalo, kdyby takový přístup zvolili i další provozovatelé aplikací?
Češi za aplikace platit nechtějí
Schválně se podívejte do svého telefonu a spočítejte, kolik v něm máte nainstalovaných různých aplikací. Dost možná jich budou desítky. Telefon už totiž v dnešní době používáme prakticky na vše. Na poslech hudby, sledování sociálních sítí, úpravy fotek, navigaci, sledování počasí a další. A k tomu všemu využíváme aplikace, často zcela bezplatně.
Platit ale za tyto aplikace lidé povětšinou nechtějí. Alespoň v Česku. Redakce Událostí247 zjistila, že podle dat Českého statistického úřadu z roku 2020 si placené aplikace tehdy stahovalo jen 6 procent Čechů. Tento trend je ale v rozporu s tím, co by nejspíš chtěly mnohé společnosti, jež aplikace provozují. Ty by dost možná poplatek nejradši účtovaly každému.
Ročně by poplatek činil statisíce korun
Když si spočítáme, kolik by zpoplatnění všech aplikací stálo, mnohým to nejspíš vyrazí dech. Redakce Událostí247 zjišťovala konkrétní data ukazující množství aplikací, jež používáme. Například podle průzkumu, o němž před 10 lety informoval web Lidovky, měl každý Čech průměrně v mobilu 28 aplikací. A podle předloňských informací, jež Události247 našly na webu rakouské neziskové organizace NOYB, má každý uživatel v telefonu dokonce 35 aplikací.
Při úvaze, že za každou aplikaci by se platil podobný poplatek, jaký si účtuje výše zmíněná Meta, byly by částky horentní. Ročně by mohlo jít klidně i o sumu okolo 215 tisíc korun (8 815 eur), ke které dle informací Událostí247 došli právě pracovníci organizace NOYB. To by za nás bylo jen těžko představitelné a mělo to dalekosáhlé důsledky na všechny skupiny obyvatel. Mimo jiné by to mohlo ještě více rozevřít ekonomické nůžky mezi bohatými a chudými, což je něco, co společnosti rozhodně neprospívá.
