Stát: Všem těmto Čechům se nedávno zvýšil důchod o tisíce korun. Spousta z nich si toho ani nevšimla

Nelehké časy nezažívají jen důchodci, ale také generace, které se do penze teprve chystají.

Zdroj fotografie: Policie ČR

Víte od nás, že podíl na tom má také vládní důchodová reforma, která zásadně upravila některé podmínky a parametry. Příkladem je třeba změna valorizačních mechanismů, kvůli kterým se zpomaluje růst penzí. Důchody se kvůli tomu letos zvýšily o méně, než se původně plánovalo.

Konečně se dočkali spravedlnosti

Mezi ty, kteří ze zákona dostávali nízký důchod, patří bývalí disidenti, protože neplatili dostatečně dlouho odvody. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti bývalému režimu letos začala sociální správa nižší penzi automaticky dorovnávat díky nové vládní novele. Opatření se týká i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. V roce 2024 tak odpůrci minulého režimu berou 20 635 korun měsíčně.

Zdroj fotografie: Aleš Peterka pro Události247

To je až o několik tisícovek více, než někteří z nich dostávali dosud. Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil loni na podzim signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, který od 17. listopadu držel více než týden hladovku před úřadem vlády. Přidal se k němu i někdejší disident John Bok, připomíná web ČT24. Za nižšími důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat.

Někteří senioři si pohoršili o tisíce korun

Jsou však také lidé, kteří v penzi o peníze v důchodu naopak přišli. Za dobu služby či funkce v někdejším režimu má snížený důchod 177 lidí, jak píše web E15. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Nejvyšší seškrtání činilo 7075 korun. O 300 korun za každý započatý rok ve funkci či službě pro minulý režim se snižuje zásluhová procentní výměra penze, v níž se odráží výše výdělků a odpracované roky.

Zdroj fotografie: Martin Dvořák pro Události247

Týká se to lidí, kteří od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli členem či kandidátem ústředního výboru komunistické strany, vedoucím tajemníkem stranických krajských, okresních či obvodních výborů, členem vlády, předsedou Národního shromáždění, zemských, krajských a okresních národních výborů a Nejvyššího soudu. Spadají sem také generální prokurátoři, generálové a plukovníci armády, bezpečnosti či Státní bezpečnosti i členové Hlavního štábu lidových milicí.