Test jogurtů 2026: Nejlepší byl český výrobek Milko, BIO produkty pohořely
Velký test řeckých jogurtů přinesl výsledky, které možná některé překvapí. České značky si vedly lépe než ty francouzské.
Regály českých supermarketů jsou zaplaveny mléčnými výrobky, které se pyšní označením „řecký“ nebo „řeckého typu“. Pro běžného spotřebitele, který hledá buď poctivý gastronomický zážitek, nebo funkční potravinu s vysokým obsahem bílkovin, je však orientace v nabídce stále složitější. Aktuální test sedmi vybraných produktů redakcí Arecenze ukázal, že vysoká cena ani nápis BIO nejsou zárukou kvality. Které jogurty si vedly v testu nejlépe?
Nejlepší řecké jogurty
Než se podíváme na výsledky, je nutné si ujasnit metodiku. Pravý řecký jogurt se od toho běžného liší procesem odstraňování syrovátky. Výsledkem je hustší konzistence a především koncentrovaný obsah bílkovin – ty by se měly ideálně pohybovat nad hranicí 8 g na 100 g výrobku.
V testu se Arecenze zaměřují na následující klíčové parametry:
- Obsah bílkovin a tuku (nutriční efektivita)
- Senzorické vlastnosti (hustota, chuť, dochuť)
- Poměr cena/výkon
- Čistota složení
Absolutním vítězem testu se stal Milko Řecký jogurt bílý (5 % tuku). Tento produkt od Polabských mlékáren představuje ideální balanc pro každého, kdo nechce dělat kompromisy. Se svými 8,4 g bílkovin a 5 % tuku nabízí přesně to, co od řeckého typu očekáváte – sytost a plnou, mírně tvarohovou chuť bez nadbytečných kalorií smetanových dezertů. S cenou kolem 15,60 Kč za 100 g navíc poráží většinu konkurence i z hlediska ceny.
Francie si v testu nevedla dobře
Velkým překvapením, a pro mnohé negativním, byly vzorky francouzské značky Monoprix. Varianty Monoprix a Monoprix Bio sice v senzorickém testu naslepo bodovaly lahodnou, krémovou chutí, ale při pohledu na etiketu nadšení opadá.
- Nízké bílkoviny: 2,9 g u základní verze a 4 g u BIO verze jsou hodnoty běžného jogurtu, nikoliv řeckého.
- Vysoký tuk: Hodnoty atakující 10 % dělají z výrobku spíše smetanový dezert.
- Cena: Monoprix Bio s cenou 26,63 Kč za 100 g je nejdražším vzorkem v testu, přičemž nutričně nabízí nejméně muziky.
Podobně dopadl německý Elinas. Přestože vizuálně působí velmi profesionálně, v testu propadl kvůli houbovité pachuti a nízkému obsahu bílkovin (3,3 g). Ukazuje se, že označení „řeckého typu“ je u těchto výrobců spíše marketingovým trikem než závazkem k tradiční technologii výroby.





