Má jít jen o symbolické gesto

Po snížení by těmto seniorům penze neměla klesnout pod současný průměrný důchod. Sociální správa v červnu seniorům vyplácela v průměru 17 299 korun, píší dále České noviny. Krácení důchodů komunistických exponentů v někdejším Československu by mělo podle předkladatelů „symbolickou roli“. Jak píší Seznam zprávy, cílem nemá být znatelný propad jejich životní úrovně.

„Mne se to naštěstí netýká, ale vidím to tak, že všichni, kdo pracovali v době komunismu, tak vlastně pracovali pro komunistický režim,“ řekl Událostem247 Karel Janda, který je v důchodu 12 let. „Důchody se těmto lidem i přesto nějak výrazně nepropadnou. Pořád se budou mít lépe než třeba komunističtí vězni, kteří nemohli pracovat a nyní proto mají důchody velice nízké,“ řekl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček.

Nechceme nikoho poškodit

„Pokud tedy dnes třeba bývalý vysoký funkcionář KSČ pobírá důchod ve výši 25 tisíc měsíčně a víme, že ve vysoké stranické funkci byl 10 let, tak jeho důchod bude snížen o 3 000 korun. Krácení starobních důchodů navrhujeme proto, že funkcionáři před rokem 1989 byli nadstandardně odměňováni a současně požívali i různé další výhody,“ cituje Mariana Jurečku web Peníze.  

Snížení důchodů exponentům komunistického režimu v bývalém Československu prosazoval ministr Jurečka už v roce 2021 v minulém volebním období, i když návrh měl jiné znění. Předložil ho tehdy jako úpravu k vládní předloze, která přidávala důchodcům 300 korun nad zákonnou valorizaci. Píše o tom web E15. Sněmovna však o návrhu z formálních důvodů nehlasovala. Současný návrh podle ministra lépe ohraničuje skupinu funkcionářů, kterých by se týkala, upřesňuje E15.

Článek Jurečka plánuje některým lidem snížit důchody. Přijdou o tisíce korun měsíčně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda pomoc projedná příští týden

Kabinet Petra Fialy zastropování cen elektřiny, ke kterému už přistoupily některé státy, aby se spotřebitelům ulevilo, dosud striktně odmítal. Informuje o tom Echo24. Na unijní ministerské schůzce v Bruselu se jedná o celoevropském řešení drahých energií. V úvahu přichází také návrh Evropské komise, která počítá se stropem ceny silové elektřiny na 200 eur, tedy 4900 korun za MWh. Píše o tom Financial Times. To je však stále až čtyřnásobek loňské ceny.

Ministr průmyslu Jozef Síkela ČT24 potvrdil, že vláda chce určit cenový strop na energie v rozmezí šest až deset korun za kilowatthodinu. Domácnosti, které jsou teď odkázané jen na tržní ceny elektřiny, by tak mohly za rok ušetřit až desítky tisíc korun. Chystané opatření má pomoci také podnikatelům, pokračuje ČT24. Státní rozpočet by to mohlo stát až sto miliard korun. Sněmovna chce tuto pomoc projednat ve stavu legislativní nouze v pátek 16. září.

Budou zavedena přísná opatření

„Energetika v jednotlivých zemích je odlišná,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Liší se i zájmy různých států. Hledat společnou dohodu proto dnes bude v Bruselu komplikované. Já se domnívám, že se schválí jakýsi nejvyšší společný jmenovatel pro všechny země a ten nemusí být dostatečný. Proto zřejmě budou zavedena i přísná národní opatření. To nejpřísnější bude zastropování ceny elektrické energie,“ pokračuje ekonom.

Andrej Babiš navrhl zastropovat cenu elektřiny na 1500 korun za MWh, stejně tak cenu plynu. Krizový plán podle ANO má 28 bodů, informuje o tom iDnes. Počítá také se zastropováním cen potravin. Peníze by na to ANO vzalo z dividendy z ČEZ, z modernizačního fondu a ze strukturálních fondů EU, píše dále iDnes. Dalšími návrhy ANO je svolání mimořádné valné hromady ČEZ a vyčlenění 100 miliard korun z nerozděleného zisku na pomoc domácnostem, firmám a institucím postiženým energetickou krizí.

Článek Premiér Fiala slíbil českým domácnostem garanci cen energií. Expremiér Babiš představil i krizový plán se nejdříve objevil na Události247.cz.

Expremiérův nadprůměrný důchod

Andrej Babiš se tím pádem zařadil mezi důchodce, kteří pobírají více než 20 tisíc korun. V říjnu loňského roku jich podle serveru České důchody bylo přes 4 000, celkem 8 seniorů dokonce pobírá důchod vyšší než 70 tisíc korun. Podle kritiků jde o velmi nízkou částku pro člověka, který má miliardový majetek. Jde podle nich o jasný důkaz, že Babiš příjmy nepřiznával. Sám Jurečka pro deník Echo24 řekl, že by čekal, že Babiš bude mít důchod vyšší. Průměrný důchod dosáhl podle dat ČSSZ ke konci roku 2021 na 15 425 korun.

Čau lidi. Ministr @MJureka mi píše dopis, že si váží mé celoživotní práce a že mi ZVYŠUJE DŮCHOD. On?! Neuvěřitelná drzost. Nijak se na tom nepodílel. https://t.co/ETvnCfKLyy

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 29, 2022

Jak uvádí server Podnikatel, v Praze činil ke konci loňského roku průměrný důchod 16 392 korun. To je nejvíce ze všech krajů. Druhé místo zaujímá Středočeský kraj s 15 647 korunami a třetí nejvyšší penze se vyplácí v Moravskoslezském kraji (15 491 korun). Vyplývá to z dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejnižší penze se naopak vyplácí v Karlovarském kraji, v průměru se jedná o 14 875 korun. Druhé nejnižší důchody dostávají v Olomouckém kraji (15 000 korun) a třetí nejmenší v Pardubickém kraji (15 177 korun). 

Důchody nestačí

80letá paní Jarmila Kocianová z Ostravy expremiérovi vyměřených 22 000 korun důchodu přeje. „Já jsem pracovala od patnácti let. Můj důchod je zhruba 17 000 korun. Babišovi jeho důchod přeju, ale ať ho opravdu posílá samoživitelkám, jak slíbil. A ty jeho kšefty ať řeší policie,“ prohlásila seniorka pro Události247. Ludvík Kollár pobírá starobní důchod třetím rokem. „Mám vyměřeno necelých 16 000 korun. Nestěžuji si, je to k přežití. Ale je to směšné, na to, že jsem pracoval celý život pro město Brušperk a nikdy jsem nebyl na pracáku.“

Ekonom Štěpán Křeček patří k těm, kdo na Babiše hledí s podezřením. Pro Události247 připomíná, že nároky na důchodový systém neustále rostou. Když do něj ani bohatí nebudou přispívat adekvátní částkou, dostane se dle něj do dlouhodobých finančních problémů. „V rámci současného systému fungují ve výpočtech tzv. redukční hranice. Ty výrazně snižují velikost vypláceného důchodu pro nejvyšší příjmové skupiny. Je těžko uvěřitelné, že miliardář z toho všeho, co by měl odvést na daních a odvodech, dostane takto nízký důchod,“ říká ekonom.

Článek Andrej Babiš bude pobírat v důchodu 22 000 korun měsíčně. V Česku jde o nadprůměr se nejdříve objevil na Události247.cz.

Plynovod má teď jen jednu turbínu

Gazprom tehdy zastavil dodávky plynu do některých evropských zemí a vyhlásil zásah vyšší moci pro své zbývající zákazníky v Evropské unii, píše Echo24. Jak informuje Echo24, aktuálně posílá Nord Streamem do Evropy pouze 20 procent kapacity. Plamen hořícího plynu je u Finského zálivu vidět každý den. Vývoz Gazpromu se v červenci propadl o 58 procent a těžba plynu o třetinu. Prezident Vladimir Putin firmě nařídil, aby Evropu nechal „hladovět“, dokud nebudou zrušeny sankce, dodává Echo24.

Nord Stream 1 teď funguje pouze s jednou turbínou místo původních šesti. Podle Echo24 společnost Gazprom také zopakovala, že západní sankce zabraňují v návratu jedné z turbín do Ruska. Tato turbína, která byla kvůli servisu v Kanadě, je aktuálně v Německu. Podle Gazpromu je teď potřeba opravit ještě některé další turbíny. Potížemi s turbínami vysvětluje omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1 do EU.

Rusko se chová destruktivně

„Rusko v poslední době dělá naschvály,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Nejen že vede válku proti Ukrajině, ale vede také ekonomickou válku proti Evropské unii. To se odráží především v tom, jaké komplikace provádí v dodávkách energetických komodit, ale také jak brání vývozu zemědělských komodit z Ukrajiny tak, aby narůstalo napětí ve světě. Bohužel tato ekonomická válka vede k nárůstu cen v Evropě, a to pak způsobuje inflační tlaky a zhoršuje situaci českých domácností,“ dodal Křeček Událostem247.

Dokud budeme závislí na ruských energiích, tato situace se podle ekonoma moc zlepšovat nebude. „Proto bychom měli usilovat o energetickou suverenitu tak, aby nás Rusko už nadále nemohlo vydírat. Vidíme, že samo Rusko se chová ekonomicky nepochopitelným způsobem, kdy raději plyn pálí, než aby ho prodávalo do Evropy. To je destruktivní nejen pro Evropskou unii, ale i pro Rusko samotné,“ dokončil Křeček pro Události247.

Článek Rusové přebytečný plyn neposílají do Evropy, radši ho spalují do ovzduší. Podle ekonoma Křečka jde o ekonomicky nepochopitelné chování se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dostanou přidáno několikrát

Vláda Petra Fialy chce splnit jeden ze svých slibů, který měla ve svém programovém prohlášení, tedy snížit minimální dobu důchodového pojištění, která je povinná pro získání nároku na starobní důchod, píše ČT24. Aktuálně zákon stanovuje, že je nutné získat 35 let pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob, informuje ČT24. Česko tak v tomto ohledu patří k nejpřísnějším zemím v Evropě. Informuje o tom web České důchody.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhuje, že se tato doba sníží na 25 let, to je podmínka, která platila už dříve. Ukazuje to návrh zákona, který předložil vládě k projednání, píše dále ČT24. Senioři teď podle ČT24 v průměru dostávají kolem 17 300 korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých 1900 a rostla opakovaně. Do konce roku 2022 se navíc ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu, druhé v červnu a třetí čeká seniory v září. Jde o mimořádné příspěvky, které reagují na inflaci, doplňuje ČT24.

Výchovné bude pro rodiče, který se staral o dítě

„V posledních letech seniorům opravdu dramatickým způsobem narůstají příjmy,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „V zásadě jde o jednu z mála skupin obyvatel, kterým je kompenzována vysoká inflace. Bohužel tak ale narůstají výdaje na důchody a důchodový systém přestává být udržitelný. Situace se ještě výrazně zhorší po roce 2030, kdy do penze budou nastupovat silné ročníky. Bohužel pak už budou důchody obtížně ufinancovatelné. Mohlo by to vyústit i v to, že by se mohl zvyšovat věk odchodu do penze,“ doplnil ekonom.

Od ledna 2023 se podle webu České důchody zavede i takzvané výchovné. Tomu z rodičů, který převážně pečoval o dítě, se zvýší starobní důchod o 500 korun za každé vychované dítě, píše web České důchody. Ženám, které důchod už pobírají, se výměra zvýší v závislosti na počtu vychovávaných dětí automaticky. U žen, pokud jim důchod bude nově přiznán po 31. 12. 2022, a u otců bez ohledu na to, odkdy důchod pobírají, je možné přiznání výchovného pouze na základě žádosti, informuje web.

Článek Senioři si od ledna opět polepší o několik stovek. Nově bude stát vyplácet i výchovné se nejdříve objevil na Události247.cz.

Inflace a životní úroveň

„Nyní se nacházíme v inflaci a hrozí, že přejdeme do stagflace. Na současné situaci je nepříjemné, že inflace roste rychleji než příjmy mnohých domácností, a to vede k poklesu životní úrovně,“ řekl už dříve Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. Psali jsme zde. Právě domácnosti inflaci pociťují mezi prvními. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 16 procent, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu.

Na svých stránkách to uvádí Český statistický úřad. „Inflace je škodlivá mimo jiné proto, že přerozděluje bohatství. Chová se jako Jánošík, jen nebere výlučně bohatým a nedává jen chudým. Spíše než na výši vašeho majetku či příjmů záleží na tom, jak jste proti dopadům neočekávané inflace chráněni,“ uvedla pro CNN Prima News ekonomka Veronika Hedija.

„Inflace v první řadě bere zaměstnancům, kteří nemají v pracovní smlouvě zakotvenou indexaci mezd o výši inflace. Jejich reálné výdělky klesají. Vydělávají na tom naopak zaměstnavatelé, kterým tím pádem klesá reálná úroveň mzdových nákladů,“ doplnila ekonomka pro CNN Prima News. Pokles kupní síly mezd, a tedy i reálná úspora na personálních nákladech firem se podle expertů bude tento rok pohybovat okolo šesti procent, dodává CNN Prima News.

Pro dlužníky může být inflace výhodná

Některým domácnostem však může prudké zdražování pomoci, například pokud jsou v pozici dlužníků a splácejí nějaký úvěr, informuje CNN Prima News. Při sjednávání půjčky si dlužník s věřitelem domlouvají výši roční úrokové sazby. U krátkodobého úvěru bývá většinou po celou dobu jeho trvání neměnná, píše CNN Prima News. Pokud se tedy náhle zvýší inflace na nezvyklou úroveň, skutečná výše zaplacených úroků se snižuje. V některých případech dokonce může věřitel svému dlužníkovi ještě „platit“ za to, že mu peníze půjčil, doplňuje server CNN Prima News.

Největším dlužníkem je podle expertů stát, který na nečekaně vysoké inflaci vydělává hned dvakrát, píše CNN Prima News. Snižuje se totiž reálná hodnota jeho dluhu a má i vyšší příjmy z daní. Pokud nějaká věc stála před rokem tisíc korun bez DPH, pak samotná DPH činila při 21procentní sazbě 210 korun, informuje CNN Prima News. Kvůli inflaci však teď stejná věc stojí o 17 procent více, tedy 1170 korun. V takovém případě už stát z DPH inkasuje 245,70 koruny, připomíná CNN Prima News.

Článek Zdražování: Největším dlužníkem je aktuálně stát. Někteří lidé na tom mohou hravě vydělat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šokovaní zákazníci

„Zákazníci jsou naštvaní, první reakce jsou velmi negativní. My se jim to snažíme samozřejmě vynahradit, dostávají od nás dárky a je tu připraven transport do vedlejšího obchodu. Věříme, že odsud odcházejí méně naštvaní a poučení, osvěta je důležitá,“ citují Novinky marketingového specialistu obchodního řetězce Vítka Vojtěcha. Síť Penny marketů spolupracuje i s Botanickou zahradou nebo staví vlastní úly se včelami.

Mezi chybějícím zbožím v obchodě bylo kromě velkého množství ovoce, zeleniny a pečiva také marinované maso, protože včelí produkty se podílí na výrobě kupovaného pepře, hořčice a jiných bylin, píší dále Novinky. Potřeba jsou také u oleje, který je součástí dalších mnoha produktů. Lidé by podle expertů mohli pro záchranu včelstev například méně sekat trávu a více vysazovat květiny, aby včely měly co opilovávat, píší Novinky.

Ekonomika bez včel

„I když to málokdo ví, včely mají na naši ekonomiku velmi blahodárné účinky,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Kromě toho, že nám včely dávají med, tak samozřejmě opilují přírodu a díky tomu máme sklizeň řady dalších produktů. Takže bez včel by se naše ekonomika jen těžko obešla. Dá se říct, že vlastně zadarmo pracují v náš prospěch a díky tomu máme na pultech rozsáhlé množství zemědělských produktů,“ doplnil ekonom.

V České republice bylo loni podle Českého statistického úřadu celkem 661 tisíc včelstev. Jak píše Aktuálně, dlouhodobě jde v průměru o osm včelstev na kilometr čtvereční. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly se podařilo počet včelstev v Česku nejen stabilizovat, ale v posledních letech dokonce i navyšovat. „Význam včel pro lidstvo je zásadní, mnoho lidí si to ale neuvědomuje. Někdy je proto nutné ukázat to šokujícím způsobem,“ uvedl ministr k akci Penny marketu na svém Twitteru.

Článek Supermarket překvapil zákazníky: Na jeden den vyřadil včelí produkty. Regály zely prázdnotou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Přesčasy a úprava dovolené

„Za okolností, kdy ruské ozbrojené síly provádějí protiteroristické a jiné operace mimo území Ruské federace, především speciální vojenskou operaci na území Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky a Ukrajiny, vzniká krátkodobá zvýšená potřeba oprav zbraní a vojenské techniky a zajištění logistických prostředků,“ cituje iDnes agenturu TASS z důvodové zprávy k novele zákona o obraně.

iDnes dále píše, že pokud bude norma schválená, bude mít ruská vláda právo upravit podmínky práce přesčas, v noci nebo o víkendech a svátcích, stejně tak i délku placené roční dovolené. Bude také moci „aktivizovat mobilizační kapacity“ v hospodářství a používat prostředky ze státních rezerv, informuje iDnes. Moskva oficiálně označuje invazi na Ukrajinu za speciální vojenskou operaci. Odůvodňuje ji nutností chránit ruskojazyčné obyvatelstvo ve dvou separatistických „lidových republikách“ na východě Ukrajiny, pokračuje iDnes.

Ruská ekonomika se dostává do problémů

„Jedná se o první náznak přechodu Ruska na válečnou ekonomiku,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Ve chvíli, kdy lidé a firma nebudou moci vykonávat činnosti podle svého uvážení, ale na základě donucení státu, tak se samozřejmě posouváme směrem k autoritářství. Podobné prvky jsme zažívali v minulosti zvláště u válečných ekonomik. Současně to odhaluje, že ruská ekonomika se dostává do problémů a bude muset násilím mobilizovat některé své stroje, aby mohla dál fungovat ve válce na Ukrajině, kde už utrpěla značné ztráty,“ dokončil ekonom.

Rusko čelí i v důsledku války migrační krizi v tom smyslu, že ho lidé spíš opouštějí, píše iDnes. Podle ruského statistického úřadu v prvním čtvrtletí tohoto roku ze země odešlo o 51 tisíc lidí více, než se jich přistěhovalo, dodává iDnes. Stalo se tak poprvé za posledních osm let. Za dobu vlády Vladimira Putina Rusko opustilo pět milionů Rusů, především těch mladých a vzdělaných. Podle ruských statistik z roku 2016 odešlo do zahraničí od roku 1989 na 18 milionů Rusů, doplnil server iDnes.

Článek Rusko přechází na válečnou ekonomiku. Chce donutit soukromé firmy pracovat pro stát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ceny plynu raketově stoupají

Server TN píše, že omezení firma odůvodnila zpožděním návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě. Podle německého ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka je omezení dodávek plynu z Ruska politickým rozhodnutím a nedá se ospravedlnit technickými důvody, píše o tom server Oenergetice. Habeck podle serveru uvedl, že servisní práce se měly uskutečnit až na podzim a neměly by přepravní kapacitu plynovodu snížit o 40 procent. Údržba zařízení podle něj západním sankcím nepodléhá.

Potrubím běžně projde za den až 167 milionů krychlových metrů plynu. Už v úterý však Gazprom dle TN omezil přepravní kapacitu plynovodu o 40 procent na maximálních 100 milionů. Po informaci o tomto omezení se ceny plynu v Evropě okamžitě zvedly, píše dále TN. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku si včera odpoledne podle TN připisovala přes 20 procent a blížila se 117 eurům za megawatthodinu.

Rukojmí Vladimira Putina

„Ukazuje se, že Evropa je výrazně energeticky závislá na Rusku,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „Rusko se toho bohužel snaží využívat ve svůj prospěch. Netýká se to jen energií, ale nově také zemědělských komodit, kdy taktéž zákazy vývozu obilí z Ukrajiny a blokáda tohoto vývozu navyšuje ceny. U plynu je situace ještě kritičtější, protože na něm závisí velká část naší ekonomiky, a protože plyn k nám proudí z Ruska přes Německo, tak omezení dodávek do Německa může ohrozit i české zájmy.“

Podle Křečka bude navíc navýšení cen dál roztáčet inflační spirálu. „Bohužel nevíme, jak si s tím některé společnosti poradí. Nejlepší by bylo, kdyby dodávky byly co nejrychleji obnoveny. Ovšem z toho dlouhodobějšího pohledu bychom se měli snažit snižovat naši energetickou závislost na Rusku tak, abychom nebyli rukojmí prezidenta Vladimira Putina,“ zakončil pro Události247 ekonom.

Článek Cena plynu opět stoupá. Rusko začalo výrazně omezovat dodávky do Evropy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dlužníci musí exekutorům sami napsat

Podle vládního návrhu by ve druhém kole mohly skončit exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských nebo státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu i České televize, informuje o tom ČT24. Zároveň server píše, že milostivé léto by se mělo týkat exekucí, které začaly před 28. říjnem 2021. Dlužník bude muset exekutorovi napsat, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta, píše ČT24. Může také požádat o sdělení výše původní dlužné částky, kterou má ještě uhradit.

Exekutor bude mít povinnost odpovědět do 15 dnů. Pokud tuto lhůtu překročí, dlužníkovi se milostivé léto podle ČT24 automaticky prodlouží. Paušální náhrada nákladů exekuce má být 1500 korun bez daně. Jak píše Český rozhlas, zavedení milostivého léta krátce před jeho začátkem loni v říjnu kritizovala Exekutorská komora, která zvolené řešení označila za nesystémové. Vadilo jí také, že exekutorům při milostivém létu proplatí jen část nákladů a budou je hradit ze svého, doplňuje Český rozhlas.

Dluhy bez navýšení

„Problém dlužníku spočívá v tom, že často úroky z jejich dluhů tvoří větší částku než dluhy samotné,“ řekl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „Právě milostivé léto jim má pomoci v tom, aby své závazky splatili snadněji a dříve se vrátili do běžného života,“ doplnil. První milostivé léto proběhlo od 28. října do letošního 28. ledna. Exekuce skončila, pokud dlužník zaplatil původní dlužnou částku a k tomu exekutorovi poplatek 908 korun. Penále, úroky a další poplatky mu byly odpuštěny.

Takto exekutoři podle podkladů k novele zastavili zatím 42 tisíc exekucí, píše dále Deník. Podle exekutorské komory mohli tuto akci využít u 1,3 milionu exekucí. Dlužníci akci vítají, je to pro ně příležitost zbavit se třeba dluhů u dopravních podniků nebo za zdravotní pojištění, informuje Deník. „Na tom pojistném by to bylo super, jako OSVČ jsem promeškala pár plateb, teď za to platím,“ řekla k tomu Událostem247 paní Marie Pustějovská z Kunčic pod Ondřejníkem.

Článek Dlužníci dostanou další šanci. Milostivé léto čeká pokračování se nejdříve objevil na Události247.cz.

Premiér chce Polákům nechat co nejvíc peněz

Polská vláda zrušila daň z přidané hodnoty u základních potravin od 1. února 2022 na půl roku a o 15 procent DPH u pohonných hmot. Premiér Mateusz Morawiecki podle TN tento krok vysvětlil tím, že se tak jeho země snaží zmírnit dopady rostoucí inflace. „Cílem je nechat v peněženkách Poláků co nejvíce peněz,“ doplnil dle TN. Aktuálně upozorňuje, že inflace v Polsku v prosinci 2021 vzrostla na 8,6 procenta a dostala se nejvýše za 20 let. Inflace v Česku na konci loňského roku dosáhla na 6,6 procenta, upozorňuje dále Aktuálně.

Důvodů, proč jsou v Polsku tak nízké ceny, je podle analytiků, kteří odpovídali Deníku, několik. Polsko má například z významných zemí v EU dlouhodobě nejlevnější potraviny. Zemědělský analytik Petr Havel pro Deník uvedl, že se jedná o velký trh a Polsko zemědělcům poskytuje velkou podporu. Dotace dostávají také od vojvodství, která odpovídají českým krajům. Polští zemědělci mají dle Deníku k dispozici i levnější technologie. Kvůli snížené dani z přidané hodnoty zlevnily v Polsku kromě potravin také pohonné hmoty nebo oblečení. 

Polsko může podle ekonoma na současnou situaci doplatit

Takzvaným „protiinflačním štítem“ řeší Polsko podle Deníku právě rostoucí inflaci. Ekonom Štěpán Křeček ale varuje, že by na to země mohla v budoucnu doplatit. „Pro Polsko to znamená výpadky v příjmech, které budou prohlubovat polský schodek státního rozpočtu a ten bude nutné v budoucnu uhradit. Můžeme proto očekávat, že jak toto opatření skončí, budou se daně v Polsku opět zvyšovat, aby vláda uhradila to, o co teď na daních přichází,“ uvedl pro Události247.

Deník zjistil, že levněji se dají potraviny při srovnání se zahraničím nakoupit prakticky kdekoli na východ od českých hranic kromě Slovenska. Pod tři tisíce korun by se zákazník při pořízení typového nákupu hypoteticky dostal, pokud by jel do Běloruska nebo do Moldavska. Naopak se dle Deníku nevyplatí nákup potravin v Rakousku, Německu, ve Švýcarsku, Norsku nebo na Islandu.

Článek Nákupy potravin v Polsku se Čechům vyplatí. Mohou ušetřit tisíce korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Plyn by se mohl vyrábět z kravského trusu

Bartuška pro Impuls uvedl, že v Česku se v tuto chvíli plyn vypnout nedá. „Ten k nám totiž proudí přes Německo. Systém plynovodů napříč Evropou je propojený a neumožňuje vypnout jednu konkrétní zemi,“ upřesnil. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka podle iDNES navrhuje, aby Česko kromě využití alternativních dodavatelů, obnovitelných zdrojů a tepelných úspor využilo i takzvaný biometan. K výrobě plynu by se tak využíval trus chovných krav.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dle iDNES uvedlo, že při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen pro domácnosti a například pro nemocnice, které patří do důležité infrastruktury. Jak píše CNN Prima NEWS, existuje deset takzvaných odběrových stupňů pro omezování spotřeby. V prvním by se omezily dodávky zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo.

Podle ekonoma nás čeká „megakrize“

Burzovní cena plynu na evropských trzích v úterý ráno vzrostla o 24 procent, Událostem247 to řekl ekonom Lukáš Kovanda. Gazprom podle iDNES avizoval, že může omezit proudění plynu i do dalších států EU, týká se to i Česka. V případě neoprávněného odběru ruského plynu z tranzitních objemů do třetích zemí pak budou tranzitní dodávky sníženy o tento objem. „Týkalo by se to třeba Německa a zprostředkovaně i tuzemska,“ řekl Kovanda.

Ekonom Štěpán Křeček pro Události247 doplnil: „Obávám se, že ta energetická krize, kterou jsme doteď zažívali, se postupně začíná měnit v energetickou megakrizi.“

Článek Gazprom pohrozil, že bez plynu může být i Česko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je krize, nebo není? Máme co jíst, kde bydlet, můžeme chodit do práce…

Ekonomická krize podle definice nastává, když hrubý domácí produkt klesá nejméně čtyři čtvrtletí. V takové situaci pochopitelně nejsme. Dokonce nejsme ani v situaci ekonomické recese, kdy by HDP muselo klesat alespoň dvě čtvrtletí.

V jaké situaci tedy jsme?

My se nyní nacházíme v inflaci a hrozí, že přejdeme do stagflace. Na současné situaci je nepříjemné, že inflace roste rychleji než příjmy mnohých domácností, což vede k poklesu životní úrovně.

Nejvyšší inflace v Evropě, ceny energií letí vzhůru. Neměla by vláda minimálně uvažovat o tom, že zruší vazby na energetickou burzu v Lipsku?

Pro Českou republiku je klíčové, abychom byli na společném evropském trhu. Z něj si samozřejmě nemůžeme vybírat jen části, které se nám hodí. Musíme tedy respektovat i společný trh v oblasti energetiky. Úkolem české politiky by mělo být minimalizování negativních dopadů, které z toho pro nás vyplývají.

Seniorům by mohla částečně pomoci valorizace důchodů. Kdy k ní dojde?

Kvůli silnému růstu cen dojde k mimořádnému navýšení důchodů v červnu. To však nemusí znamenat konec navyšování penzí v letošním roce. Vzhledem k tomu, že se sčítá pandemická a válečná inflace, může do konce letošního roku dojít k dalšímu mimořádnému navýšení penzí přibližně o 600 až 900 korun dle aktuálního odhadu vývoje inflace.

Bude druhé mimořádné navýšení penzí stejné, jako první letošní?

Zřejmě bude trochu mírnější. Nicméně brzy po něm přijde další řádné navýšení důchodů. Důchodcům by tak měly být pokryty zvýšené náklady, které doléhají na jejich rodinné rozpočty.

Když se ještě vrátím k energiím. Nemělo by se Německo zamyslet nad zavíráním jaderných elektráren?

Německo udělalo obrovskou chybu, že se rozhodlo, že postupně opustí jadernou energetiku. Bohužel nelze předpokládat, že by byly spuštěny již odstavené jaderné bloky. Bylo by však rozumné nechat v provozu zbývající bloky, které by se podle stále platného harmonogramu měly vypnout do konce letošního roku.

Pro Českou republiku bude zřejmě brzy akutní problém nedostatek plynu. Co s tím?

V případě nedostatku zemního plynu je možné spustit odstavené uhelné elektrárny. Takové řešení by snížilo spotřebu zemního plynu. Navíc ho lze provést relativně rychle. V krizových situacích, kdy jde o energetickou bezpečnost, zřejmě budou ekologické otázky odsunuty na vedlejší kolej.

Článek Ekonom Křeček: Inflace roste rychleji než příjmy. Životní úroveň tak stále klesá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vladimir Putin podepsal dekret, který znamená, že za ruský plyn se má platit pouze v rublech. Je to začátek konce ruského plynu pro Západ?

Začátek konce dovozu ruského plynu a dalších komodit můžeme datovat k 24. únoru 2022, kdy ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu. Nyní jsme v přechodném období, kdy ruské komodity potřebujeme, ale snažíme se za ně najít náhradu, abychom je v budoucnu již nepotřebovali.

Jak dlouho to může trvat?

Toto přechodné období může trvat zhruba 5 let.

Řešením může být platba v rublech. Nebo ne?

Platbu za plyn v rublech bychom měli odmítnout.

Proč?

Za prvé je nehorázné, aby Rusko jednostranně měnilo podmínky. Na dohodu jsou vždy zapotřebí minimálně dvě strany. Za druhé je rubl značně proměnlivá měna, takže by obchod s komoditami byl zatížen výrazným měnovým rizikem. Za třetí nikde nemáme jistotu, že Rusko nebude s kurzem rublu manipulovat, takže by se nám obchod s plynem mohl výrazně prodražit.

Co by měla vláda dělat, jde vůbec nějak rychle nahradit ruský plyn? Dnes máme zásobu na cca 30 dní.

Nejefektivnější bude postup v rámci celé Evropské unie. Kdyby si jednotlivé členské státy začaly konkurovat mezi sebou, tak by to vedlo k růstu ceny plynu. Zároveň platí, že velký hráč na trhu je schopen dojednat lepší ceny než mnoho malých hráčů.

Jak by měl tedy nyní vypadat konkrétní postup?

Určitě je nutné poptat všechny myslitelné alternativy z jiných konců světa. Rovněž je vhodné navyšovat kapacitu zásobníků plynu. V případě nedostatku plynu bychom se měli zamyslet, jestli je vhodné plyn spotřebovávat v elektrárnách a dalších energeticky náročných provozech.

Nebylo velkou chybou, že si stát neudělal mnohem větší strategické zásoby?

Na konci topné sezóny není nic mimořádného, že jsou zásoby plynu nízké. Nyní se musíme zaměřit na doplnění zásobníků před další topnou sezónou. Zhruba polovinu zásobníků bychom měli doplnit bez ohledu na cenu plynu.

A ta druhá polovina?

U druhé poloviny bychom kromě bezpečnostních otázek měli sledovat i cenu plynu, abychom si nevytvořili nesnesitelně vysoké ceny pro koncové zákazníky.

Článek ,,Platba za plyn v rublech je nehoráznost,“ říká ekonom Křeček. Podle něj je třeba hledat řešení v rámci EU se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peníze půjdou i na výuku češtiny

Podle Gazdíka je částka 5,2 miliardy korun rozdělená na tři části. „První částí jsou výdaje na žáky, kteří jsou zařazeni do běžných tříd. Náklady na tyto nové žáky se budou hradit z krajských rezerv, které se navýší o 900 milionů korun. Kolik dětí v běžných třídách je, zjišťuje nyní ministerstvo pomocí dotazníků, které v pondělí rozeslalo do škol,“ uvedl. České noviny píší, že data se budou shromažďovat do 7. dubna.

„Druhá věc jsou takzvané adaptační skupiny, tam může dojít k tomu, že to bude stát až 2,8 miliardy korun,“ upozornil ministr školství. Jeho resort bude peníze uvolňovat postupně podle toho, jaký bude o adaptační skupiny zájem. „V nejbližších dnech vyhlásíme výzvu formou takzvaných šablon, o které se školy přihlásí,“ upřesnil. Adaptační skupiny budou podle něj hlavně pro děti ve věku mateřské a základní školy. Peníze jsou potřeba také na jazykové kurzy češtiny.

Státní rozpočet by mohla zachránit inflace

První předpoklady o tom, že výdaje na uprchlickou krizi se budou pochybovat v řádu jednotek miliard korun se pomalu vzdalují. Podle ekonoma Štěpána Křečka je už teď jasné, že celkově se budou výdaje pohybovat v desítkách miliard. „To budou mimořádné výdaje navíc a budou se k nim muset hledat adekvátní příjmy tak, aby výsledný schodek nepřesáhl plánovanou úroveň. To se zřejmě podaří, protože letošní rok bude rokem obrovské inflace,“ uvedl pro Události247.

Na základě toho se budou do rozpočtu dostávat i příjmy navíc. „Podstatná část zvýšených nákladů by se tak měla vykrýt, takže celková bilance státního rozpočtu by tím nemusela být zásadně ohrožena. Bude ale samozřejmě záležet na průběhu uprchlické krize. Vidíme, že počet uprchlíků výrazně narůstá a může se dostat až na úroveň převyšující půl milionu. To by znamenalo další výdaje, i ve školství by se ta částka musela ještě navýšit. Celkově tak bude komplikované letos plánovaný schodek udržet,“ vysvětlil ekonom. 

Článek Více než 5 miliard korun dostane ministerstvo školství pro začlenění dětí z Ukrajiny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Muže Fialova vláda za současné zdražování?

Vysoká inflace netrápí pouze Českou republiku, ale většinu zemí ve vyspělém světě. Po pandemii přišla válka na Ukrajině. Jdeme tak z krize do krize a zdražování je bolestivý důsledek. K vysoké inflaci přispívá politika vysokých schodků státních rozpočtů, ta započala za vlády Andreje Babiše a nyní ve zmírněné podobě pokračuje za vlády Petra Fialy.

Jak proti tomu bojovat, jde to vůbec?

Proti inflaci tak bojuje hlavně Česká národní banka, která výrazně zvýšila úrokové sazby a začala intervenovat na posílení koruny.

Je inflace něco „nového“, nebo ji teď vnímáme více, protože je už přes 11 procent?

 V roce 2000 stál chleba podle našich statistiků kolem 14 až 15 korun. Nyní stojí kolem 34 až 35 korun. Podobný vývoj zaznamenáváme u většiny položek spotřebního koše. Žijeme totiž v systému, ve kterém mírnou inflaci považujeme za žádoucí. Takže ne, inflace opravdu není nic nového.

Takže zdražování bude pokračovat?

Ano. Bude pokračovat a je jen otázkou času, než se chleba bude prodávat za 100 korun. Nicméně jestliže se vrátíme ke standardnímu vývoji a současnou obří inflaci porazíme, stane se tak za mnoho let.

Může vláda nějak zabránit zásadním dopadům na lidi?

Nástroje vlády můžeme rozdělit na cílené a plošné. Cílená opatření se vytváří především v rámci sociálního systému a zaměřují se na nejpotřebnější členy naší společnosti. Plošná opatření se týkají všech a jsou značně nákladná. Patří sem například úprava daní.

Jde vůbec nějak regulovat rostoucí ceny v rámci dnešní legislativy?

U některých položek spotřebního koše se ceny běžně regulují. Od toho máme například Energetický regulační úřad, který upravuje regulované složky cen energií. O drtivé většina položek spotřebního koše se však ceny stanovují tržním způsobem. U nich jde ceny dotvářet přes daně či speciálně přijímanou legislativu.

Článek Čeká nás další zdražování potravin. Ekonom Křeček prozradil, jaké kroky by Fialova vláda měla učinit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak je na tom Česká republika co do počtu obyvatel?

Pandemie koronaviru je jednou z hlavních příčin dosažení smutného rekordu. Přirozený úbytek populace byl v loňském roce nejvyšší v historii naší země od jejího vzniku v roce 1918.

Jaká jsou tedy konkrétní čísla?

Na konci roku 2021 měla Česká republika 10 515 669 obyvatel. Počet zemřelých v loňském roce dosáhl na úroveň 139 891 lidí. To bylo o 10 602 lidí více než v roce 2020, kdy propukla pandemie koronaviru.

Nemáte něco alespoň trochu veselého?

Snad ano. Výše zmíněnou smutnou statistiku alespoň částečně vylepšuje růst počtu živě narozených dětí, kterých v roce 2021 přišlo na svět o 1 593 více než v předešlém roce.

Chápu to tedy správně, že v Česku ubývá obyvatel?

Není to tak úplně pravda. Přestože přirozený úbytek obyvatelstva se v loňském roce dostal na nejhorší úroveň od roku 1918, počet obyvatel naší země mírně vzrostl. Došlo k tomu díky 69 201 přistěhovalým lidem. Těch bylo podstatně více něž 19 232 vystěhovalých. Celkový přírůstek obyvatel byl tak v roce 2021 kladný a dosáhl úrovně 21 871 lidí.   

A co třeba svatby, jak jsme na tom?

V loňském roce se uskutečnilo 46 778 sňatků, což bylo o 1 363 více než v předešlém roce. Rovněž došlo k mírnému úbytku počtu rozvodů, kterých se konalo 21 107.

Co čekat od uprchlické vlny? Bude tento rok rekordní, pokud jde o přírůstek obyvatel? 

Historické zkušenosti nám napovídají, že mnozí uprchlíci se již nevrátí do země svého původu, ale začnou nový život v zemi, kam uprchli. Určitě bychom s tím měli počítat. Je dokonce možné, že na základě současného vývoje se Česká republika v budoucnu stane zemí s 11 miliony obyvatel.

Článek Češi vymírají, pomohou uprchlíci z Ukrajiny? „Historie napovídá, že tu zůstanou,“ říká ekonom Křeček se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podobné problémy byly už před dvěma lety

S nedostatkem čipů se přitom svět potýká už od začátku pandemie covidu. Jak připomíná iDnes, v roce 2020 se proto uzavřely továrny, které vyrábí auta. Dodavatelé čipů nechtěli přijít o odbyt, a tak své výrobky přesměrovali do odvětví spotřební elektroniky. Poté, co se automobilový průmysl začal zase probouzet, nešlo najednou zásobovat spolu s ním také spotřební elektroniku. Poptávka po osobních počítačích, chytrých telefonech a další elektronice během pandemie skokově narostla. 

České firmy trápí také prudký růst cen plynu, některé jsou na něm totiž závislé. Pokud se ceny nevrátí na přijatelnou úroveň, může to pro některé podniky znamenat až existenční problémy. Libor Sehnal, který je ředitelem sklářské firmy AGC Flat Glass Czech potvrzuje, že kromě surovin je základní podmínkou energie zemní plyn, který se používá k tavení skloviny. „Cena zemního plynu se zvýšila o více než 700 procent, což samozřejmě má fatální důsledky na naši výrobu, je pravda, že prodejní ceny nám dnes nepokryjí výrobní náklady,“ uvedl.

Postavit továrnu na výrobu čipů je velmi náročná operace

To, že je nedostatek čipů velkým problémem, Událostem247 potvrdil ekonom Štěpán Křeček. „Hrozí zpomalení výroby čipů a pokud se rychle nebude produkovat neon jinde než na Ukrajině, budou docházet zásoby a společnosti, které čipy vyrábějí, by musely omezovat výrobu. Pak už se to týká také českého hospodářství. Pokud totiž nebude dostatek čipů, což jsme zažili už v pandemii koronaviru, kdy asijské země, které se specializují na výrobu čipů, začaly preferovat asijský trh, hrozí, že se bude muset opět pozastavovat výroba.“

Křeček doplnil, že pokud by tato situace trvala delší dobu, může dojít také ke krachu některých společností, nebo k propouštění a optimalizaci v rámci těchto firem. „Neon se zatím používá z rezerv a starých zásob a bude to závod s časem, jestli se sežene dostatek neonu jinde, pokud už nebude z Ukrajiny,“ doplnil. Postavit továrnu na čipy je navíc velmi náročná operace. Investice se pohybuje v desítkách miliard dolarů a postavit ji trvá dva až tři roky. Samotný čip výrobní linkou prochází přibližně tři měsíce.

Článek Válka na Ukrajině ohrožuje i české firmy. Kromě rostoucích cen plynu jim chybí také dodávky neonu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Inflace se v České republice dostala na dvoucifernou úroveň. Co to znamená?

Je to tak, už ji tedy můžeme oficiálně označit za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv.

Co to může způsobit?

To, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku.

Je to „konečná“, nebo jaký předpokládáte vývoj?

Kvůli válce na Ukrajině lze očekávat, že naši ekonomiku zasáhnou další silné inflační tlaky. Skokový růst cen komodit je již nyní patrný u čerpacích stanic a do budoucna může vést ke krachu dodavatelů energií. Uprchlická vlna směřující do naší země zas pravděpodobně zvýší ceny bydlení.

Bude docházet k oslabování české koruny vůči euru?

Díky intervencím České národní banky by se to již dít nemělo. To bude bránit dalšímu růstu dovážené inflace z eurozóny.

A vůči dolaru?

Ano, koruna může nadále oslabovat vůči dolaru, který v průběhu února výrazně posílil proti euru. To může prodražovat dovoz ropy a dalších produktů.

Když jsme u růstu cen, kde byl nejvyšší?

V únoru došlo k meziročnímu růstu cen elektřiny o 22,6 procenta, zemního plynu o 28,3 procenta, tuhých paliv o 17,9 procenta, tepla a teplé vody o 12,4 procenta.

Co potraviny?

Například ceny pekárenských výrobků vzrostly o 11,3 procenta, mléka o 18,1 procenta, másla o 30,0 procenta, brambor o 14,7 procenta a cukru o 24,2 procenta. Lidé si připlatí i za dopravu. Ceny pohonných hmot a olejů se zvýšily o 31,0 procenta.

Článek Oslabování koruny vůči dolaru může dále zdražovat dovoz ropy, říká ekonom Křeček se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zdraží se oblasti závislé na dopravě

Podle Křečka budou dopady nejen na samotné ceny pohonných hmot, celkově zdraží doprava. To vyžene cenu vzhůru u rychloobrátkového zboží, jako jsou pekárenské výrobky, maso či uzeniny. U podobných produktů hraje doprava významnou roli. „Zažíváme ropné šoky, což má zničující dopad na naše hospodářství,“ řekl.

Ceny pohonných hmot opět vzrostly. #Praha je stále ucpaná. pic.twitter.com/hu7G9oWTui

— Štěpán Křeček (@stepankrecek) March 8, 2022

Můžeme také očekávat, že zdraží e-shopy a další služby, které zboží dopravují až do domu. Podle Křečka poroste i inflace. „Obávám se, že půjdeme ještě daleko výše, než bylo lednových 9,9 procenta. Už to nás vyděsilo, ale myslím si, že můžeme atakovat 13 až 15 procent. Bohužel se zhoršuje výhled, kdy jsme předpokládali, že se to od druhého pololetí zase začne zlepšovat a budeme se přibližovat k inflačnímu cíli. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině se domnívám, že vysoká inflace nás bude trápit celý letošní rok,“ vysvětlil.

Až 50 korun za litr

Podle Ekonoma Lukáše Kovandy je nárůst cen pohonných hmot zcela nevídaný. „Nafta u českých čerpacích stanic jen za poslední dva dny přidala průměrně zhruba 3,60 koruny na litr. Stojí nyní celorepublikově průměrně zhruba 42,30 koruny za litr, vyplývá z údajů CCS. I benzín zdražuje. V průměru vyjde na přibližně 41,60 koruny za litr. Pohonné hmoty v ČR jsou suverénně nejdražší v historii, a jejich cenový růst přitom ještě dále zrychluje,“ uvedl pro Události247.

Již tak závratná rychlost zdražování pohonných hmot v ČR se ještě zvyšuje. Benzín včera přes noc zdražil o 1,70 Kč/l. Nafta o 2,15 Kč/l. Rekordy. Za poslední měsíc nafta zdražila skoro o 12 Kč/l. Dopravci podezřívají čerpací stanice, že situace zneužívají a navyšují si marže. pic.twitter.com/pSX4alxk7C

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) March 9, 2022

„Obecně mívají ceny při dosažení historických maxim sklony spíše ke zmírňování rychlosti svého růstu, neboť jsou ovlivněny fenoménem návratu k průměru. Tento fenomén magnetizace průměrem je však v současné mimořádné situaci potlačen. A je tak třeba počítat s růstem až do pásma 45 až 50 korun za litr ještě v tomto měsíci. V příštích sedmi dnech benzín i nafta nejpravděpodobněji zdraží o čtyři koruny. Pokud padne Kyjev nebo se omezí dodávky ruské ropy či plynu do Evropy, pak bude zdražení ještě výraznější,“ citoval web Stars24 Kovandu.

Článek Až 50 korun za litr. Na tuhle hranici se mohou za pár dní vyšplhat ceny pohonných hmot. Podle ekonomů se jedná o nejvyšší částku vůbec se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové vyrazili do bank pro své peníze, měli však smůlu

První dopady tvrdých sankcí namířených proti Rusku se už začaly projevovat. Kromě pádu rublu na nejnižší úroveň v historii vůči dolaru, se postupně velká finanční krize přesune i do reálné ruské ekonomiky. Analytici odhadují, že se hospodářství Ruska ve druhém čtvrtletí zmenší o pětinu. CNN Prima NEWS upozorňuje, že částečné odpojení Ruské federace od mezinárodního platebního systému SWIFT a zmrazení aktiv ruské centrální banky ze strany západních zemí uvrhne Rusko do obrovských hospodářských problémů.

První začaly už v pondělí, kdy rubl po otevření trhu oslabil vůči americkému dolaru a euru na historické minimum. Ruští občané vyrazili na pobočky bank a snažili se vybrat své vklady denominované v amerických dolarech. Měli však smůlu, protože ruská centrální banka stihla vydat nařízení, které zavádí na trhu se zahraničními měnami přídělový systém. Ruské firmy totiž musí 80 procent svých příjmů ze zahraničí směnit na rubly, a zbavit se tak dolarů, eur a dalších měn.

Podle ekonoma se Rusko jen tak nevzpamatuje

Americké sankce se zatím netýkají plateb za energie, tedy zemní plyn a ropu, které Rusko vyváží a dostává za ně asi třetinu svého rozpočtu. Podle ruského ministerstva financí překročily příjmy z ropy a zemního plynu v roce 2021 původní plány o 51,3 procenta a dosáhly celkové výše 9,1 bilionu rublů. Celkem dosáhly rozpočtové příjmy v roce 2021 25,29 bilionu rublů.

Ekonom Štěpán Křeček Událostem247 řekl, jestli je možné, že se Rusko ze sankcí v blízké době vzpamatuje. „My jsme po uvalení sankcí po okupaci Krymu viděli, že ruská ekonomika je schopná postupně být autonomní v některých oblastech, vidět to bylo například u potravin. Nicméně teď jsou ty sankce daleko rozsáhlejší a pro mnohá odvětví je potřeba dlouhodobého technologického výzkumu a také masivních investic. A to je všechno, co Rusko v tuto chvíli kvůli sankcím nebude mít.“

Křeček také uvedl, že překonání současných překážek by bylo během na dlouhou trať. „Mezitím se ale zřejmě najde nějaké řešení, kdy Rusko přestane válčit na Ukrajině a výměnou za to třeba budou některé sankce zmírněny nebo se celkově najde nějaké smírné řešení. Ale to, že by se teď Rusko stalo autonomním v mnoha oblastech pokročilého výzkumu a vývoje, to není realistické,“ doplnil.

Článek Západní mocnosti na Rusko uvalily další sankce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaké dopady má ruská agrese na Ukrajině na trzích?

Vyhrocení bezpečnostní situace ve východní Evropě má na trhy hmatatelné dopady. Vydělat se dá na energetických a zemědělských komoditách či drahých kovech. Naopak riziková aktiva jako akcie či kryptoměny zažívají masivní výprodej. 

Ceny jakých komodit rostou nejvíce?

Cena ropy se dostala na své sedmileté maximum a atakuje hranice 100 dolarů za barel. Lze očekávat i prudký nárůst ceny zemního plynu, elektřiny, uhlí a dalších komodit, kterých by mohlo být nedostatek kvůli případnému narušení dodávek z Ruska do Evropy. Rovněž narůstají ceny zemědělských komodit jako jsou pšenice, kukuřice, rýže či sója.

Kde je situace nejhorší?

Akciové trhy zažívají výplach a dochází k poklesu indexů po celém světě. Nejvíce jsou zasaženy evropské akcie. Mimořádně hluboký propad zažil ruský akciový index RTS, který za posledních 5 dní ztratil 26 procent své hodnoty. Aktuálně se obchoduje na úrovni z přelomu října a listopadu 2020.

Může současná situace vůbec někomu prospět?

Zatímco většina akciových titulů klesá, některým společnostem by současná napjatá situace kolem Ukrajiny opravdu mohla prospět. Například výrobci zbraní, či firmy zaměřené na kybernetickou bezpečnost zřejmě budou evidovat zvýšenou poptávku po svých produktech. Situace může hrát do karet i některým ropným a energetickým společnostem či producentům potravin.

Jak reagují investoři?

Začínají se z rizikových aktiv stahovat do bezpečných přístavů. Mezi které patří drahé kovy jako jsou zlato, stříbro či v letošním roce populární palladium.

Co měny, co česká koruna?

Bouřlivá situace může uškodit menším měnám na rozvíjejících se trzích. Do tohoto ranku patří i naše koruna. Hlavní pohyb na měnovém trhu se však zatím odehrává na rublu, který výrazně oslabuje vůči dolaru.

Článek Krize na Ukrajině dopadá na akciové trhy. Ekonom Křeček vysvětluje, co nejvíce zdražuje a kdo může naopak vydělat se nejdříve objevil na Události247.cz.