Putin k rozpadu Sovětského svazu: Šlo o jednu z největších katastrof 20. století. Co musel ruský prezident kvůli krizi dělat?
Největší „geopolitická katastrofa 20. století“ a „velká humanitární tragédie“. I takové výroky řekl prezident Vladimír Putin v rámci dokumentu „Rusko. Nová historie“.
Obsah článku
Zároveň s vysokou armádní aktivitou Ruské federace u Ukrajinských hranic, vystoupil v ruské státní televizi prezident Vladimír Putin. Tesknil nad rozpadem Sovětského svazu. Podle něj kolaps země způsobil hlubokou ekonomickou krizi, během které si i on sám musel přivydělávat jako drožkář.
Prezidentovy stesky
„Byl to rozpad historického území Ruska, které neslo název Sovětský svaz. Proměnili jsme se v docela jiný stát. Co se budovalo přes tisíc let, bylo ztraceno,“ řekl Putin v rámci dokumentu „Rusko. Nová historie“, který odvysílala ruská televize. O Putinových strastech informoval portál CNN.
Podle ruského prezidenta se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ocitlo 25 milionů Rusů odříznutých od své vlasti. „Což byla velká humanitární tragédie,“ komentoval šéf Kremlu. Ve zmíněném dokumentu se Putin svěřil, že i jeho zasáhla ekonomická krize. „Občas jsem si musel přivydělat jako řidič taxíku. Je nepříjemné o tom mluvit, ale bylo to tak,“ citovala CNN Prima NEWS ruského prezidenta. Již dříve se Putin k rozpadu vyjadřoval. Uvádí, že šlo o největší „geopolitickou katastrofu 20. století.“
Ruské manévry
Rusko v současnosti soustředí armádní jednotky za hranicemi Ukrajiny a kdekdo se proto obává další eskalace napětí. K té by mohlo podle některých dojít už v lednu. Spojené státy americké upozornily, že jakoukoli ruskou agresi jsou připravené potrestat. Moskva domněnky o invazi na Ukrajinu odmítá.
Již dříve vyplavala informace, že mělo Rusko organizovat puč v Kyjevě začátkem prosince. Nic takového se však nakonec nestalo. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty, kteří ovládají území na východní Ukrajině. V poslední době Západ obviňuje Rusko, že shromáždilo desetitisíce vojáků u hranic s Ukrajinou. Takové chování je v moderním světě bráno jako ukázka síly a znamení brzkého konfliktu.
O Kotrbovou je stále zájem: „Chtěl bych paní Jorgu vrátit zpět za mikrofon,“ svěřil se režisér Žáček
