Důchodci v Česku mohou mít obědy úplně zadarmo. Ale jen někteří z nich. Ostatní nedostanou nic

Když vláda představila konsolidační balíček, většina z nás z něj moc nadšená nebyla. V rámci napumpování státního rozpočtu totiž lidé přišli o různé benefity.

Zdroj fotografie: Vojtěch Hála/ Creative Commons / CC-BY-SA

Způsob každodenního stravování v práci řeší asi každý. Zatímco někteří lidé si obědy chystají doma do krabiček, jiní si s oblibou zajdou na polední menu do restaurace. Jak psaly Události247 už dříve, kvůli rostoucím cenám už spousta lidí od této možnosti upouští a raději se stravují například v levnějších jídelnách.

Od července platí nová pravidla

V konsolidačním balíčku se však vyskytla chyba, která zaměstnancům firem, jež odešli do důchodu, sebrala právě benefit ve formě zvýhodněného stravování. Nově totiž museli pro to, aby ho mohli čerpat, odpracovat alespoň tři hodiny každý pracovní den. Pokud tedy chtěli zaměstnavatelé těmto lidem stravovací benefit i nadále poskytovat, museli za ně začít odvádět zdravotní a sociální pojištění a daně.

Zdroj fotografie: Dezidor/ Creative Commons / CC-BY-SA

Od července se však pravidla pro tento benefit změnila. Podmínka, aby bývalí zaměstnanci odpracovali alespoň tři hodiny denně sice zůstala, ale platí jen pro ty současné. Těch bývalých už se toto nařízení naštěstí netýká. Pokud jsou tedy zvyklí chodit si třeba do závodní jídelny pro obědy, mohou v tom pokračovat i nadále. Ať už si jídlo sní přímo na místě, nebo si ho odnesou s sebou domů v ešusu. Finanční správa o tom informuje na svém webu.

Peníze mohou být vráceny

Pokud tedy zaměstnavatel v roce 2024 poskytl bývalému zaměstnanci, který u něj pracoval v době odchodu do starobního nebo invalidního důchodu kvůli invaliditě třetího stupně, benefit v podobě závodního stravování a na základě novely zákona o daních z příjmů se rozhodne zpětně uplatnit osvobození, bude hodnota stravování až do zákonného limitu 116,20 korun za kalendářní den od 1. 1. 2024 považována za příjem, který nepodléhá dani ani odvodům pojistného.

Zdroj fotografie: Policie ČR

Zaměstnavatel, který srážel zálohy na daň nebo daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a pojistné, může tedy v důsledku provedení opravy vrátit zaměstnancům přeplatky jak na dani, tak na pojistných odvodech, píše se dále na webu. Pokud zaměstnavatel příjem v podobě poskytnutého závodního stravování počítal v hrubé výši a daň i pojistné odvedl na vlastní náklady, přeplatek na dani, který vznikl po provedení opravy, bývalým zaměstnancům nevrací.