Doněck je blízko fronty

I proto může být prohlášení ruské strany pravdou a palba ukrajinské armády mohla oblast zasáhnout. Ruská armáda se zaměřuje několik měsíců na oblast kolem města Bachmut. Aktuálně se tam ruským silám podařilo postoupit. Rusové měli ovládnout západní břeh řeky Bachmutky, informuje ČTK. Informaci přinesla britská vojenská rozvědka, která podává pravidelná hlášení na sociální síti Twitter. Úspěch Ruska u Bachmutu připouští i Kyjev.

„Rusko má na některých místech taktický úspěch“, cituje ČTK mluvčího východních sil Serhije Čerevatyje. Zároveň ale podle něj za to Moskva „platí vysokou cenu“. „Situace je těžká, nepřítel soustředí maximální úsilí, aby Bachmut ovládnul. … Podnikáme všechny kroky s cílem, aby nepřítel neprolomil naši obranu a abychom mu způsobili co nejvyšší škody a ušetřili naše vojáky,“ cituje dále Čerevatyje ČTK. Podle Londýna se Rusům daří posilovat své pozice i díky efektivnímu využívání dělostřelectva.

Ruská armáda začala spolupracovat s Wagnerovci

I to má podle Britů stát za stávajícím postupem ruských sil. ČTK připomíná, že Bachmut se stal v posledních měsících synonymem pro nejtvrdší boje ve válce na Ukrajině. Rusové ho chtějí dobýt za každou cenu. Kyjev se naopak nechce za žádnou cenu tohoto města vzdát. Ukrajinský generální štáb ale ve čtvrtek nepřímo připustil, že ruské jednotky ovládly většinu Bachmutu, informuje ČTK. Západ přitom upozorňuje, že město nemá velkou strategickou důležitost.

Kvůli délce bojů a velkým ztrátám obou stran se ale podle vojenských analytiků dostal Bachmut jiný význam. „Já si myslím, že tady v jistý moment zavládlo politické rozhodnutí z ukrajinské strany, že je to pro ně důležitý symbol. Je to město relativně důležité, protože leží na železnici. Hned za ním dál na západ jsou klíčová města, to je Kramatorsk a Slavjansk,“ vysvětli pro web iRozhlas Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Článek Ukrajinci mají také na rukou krev nevinných lidí, tvrdí separatisté z Donbasu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Možná hrozí tresty

Referendum, které mělo potvrdit připojení těchto území, mezinárodní společenství nikdy neuznalo. Putin regiony prohlásil za suverénní území Ruska, i když v tu dobu nebyly plně pod jeho kontrolou, píší dále Seznam Zprávy. Mapa, kterou ambasáda sdílela, ukazovala ceny benzínu po celé Evropě. Dočasně okupovaná území mapa zobrazovala jako součást Ukrajiny. Jak napsal web Business Insider, není jasné, jestli budou lidé, kteří stojí za zveřejněním mapy, potrestaní.

Gasoline prices per liter, 9 January 2023 pic.twitter.com/cUbJjhuVQx

— Russian Embassy, SWE (@RusEmbSwe) January 17, 2023

Kromě ukrajinských oblastí, které si Rusko nárokuje, není na mapě znázorněn ani region Podněstří. Jde o separatistický region na území Moldavska s ruskou podporou, jehož nezávislost ale neuznává ani Moskva. Mapa také zobrazuje Kosovo, jehož samostatnost na Srbsku Rusko nepodporuje, píší dále Seznam zprávy. Web Forum24 připomíná, že ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu a začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Rusko nemá kontrolu nad úředníky

„Lze očekávat, že prohlášení ruské ambasády je akce vzbouřených diplomatů a nikoliv akce ruského státu. Musíme si uvědomit, že ta ambasáda je samozřejmě zástupcem ruského státu, měla by vykonávat to, co dostane za pověření ze strany vlády, tedy ministerstva zahraničních věcí. Měla by držet jednotnou politiku. To, že to neudělala, znamená, že Rusko nemá plnou kontrolu nad všemi úřadníky, které ve světě má,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní analytik David Rožek.

„Těmto úředníkům zřejmě dochází trpělivost s válečným konfliktem a s tím, jakým způsobem na něj mají povinnost nahlížet. Zejména diplomaté, jak mají povinnost ho v diplomatických kruzích prezentovat ve světě. Tyto případy se mohou opakovat kdekoliv ve světě. Jedná se skutečně o akci osádky toho velvyslanectví, které tím zároveň veřejně deklarují odpor k ruské vládě. S ohledem na to, že z Ruské federace by jim hrozilo stíhání a nelidské zacházení, jim zřejmě bude nabídnut azyl,“ dodal expert.

Článek Krym a Donbas jsou součástí Ukrajiny, uvedla ruská ambasáda ve Švédsku na své sociální síti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Příběh s dobrým koncem

Jednu z takových záchran zveřejnilo ukrajinské ministerstvo obrany na svém účtu na sociální síti Twitter. Několik mužů přijde pro starou ženu žijící v rozbořeném domě, aby ji odvezlo do bezpečí. Po krátké cestě ve vozidle ale dojde k výbuchu a na záznamu jde vidět, že po nárazu automobilu dojde i k aktivaci airbagů. Muži proto ihned vybízí seniorku, aby s nimi rychle opustila vozidlo a společně utíkají rychle do bezpečí. Z videa je patrné, že kolem nich probíhá ruské ostřelování a celá situace vypadá velmi nebezpečně.

Nakonec se všem podaří doběhnout do dalšího automobilu, který je už odveze z neklidného místa. Žena je svým zachráncům velmi vděčná a dojemně jim podává modlitbu napsanou na kousku papíru. Záznam končí tím, že je stará paní vyšetřena u lékaře. Vše nasvědčuje tomu, že je v pořádku. Někteří další takové štěstí nemají. Ti, kteří stále zůstávají v ostřelovaných oblastech čelí nejen zabití z ruských zbraní, ale potýkají se i s nedostatkem vody, tepla a elektřiny. Nejhorší situace je aktuálně v Chersonu.

Útoky tento týden zesílí

Město sice bylo před pár týdny úspěšně osvobozeno od ruské okupace, ale ruské ostřelování tím neskončilo. Škody na tamních domech jsou navíc natolik velké, že nedávají místním lidem mnoho naděje, že mohou přežít zimu. „Cherson se může stát druhým Mariupolem. Nyní musíme dostat co nejvíce lidí ven. Není tam elektřina, voda ani jídlo,“ cituje vyjádření dobrovolníka Viktora Mironova web TN. Ukrajinská vláda se snaží lidem pomáhat v těžké situaci po celé zemi.

Kvůli nedostatku elektřiny rozmístila po celém území více než 4 tisíce míst, kde se mohou občané ohřát, nabít si telefony a připojit na internet, popisuje web TN. Většinou jde o využívání vládních budov, škol či školek, kde mají lidé také k dispozici spacáky a karimatky. Místa se zřejmě brzy zaplní, protože podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podnikne tento týden Moskva další raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu, což povede k dalším výpadkům proudu.

Článek Babička v ohrožení: Nové dramatické záběry ukazují, jak prožívají válku běžní lidé se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zbraně k účinnému ničení radarů

Rusové měli v posledních dnech na Ukrajině přijít o jeden protiletadlový systém Pancir-S1 a čtyři S-300. Web The Drive.com upozornil, že se na ruských sociálních sítích objevily snímky zbytků střely, která jeden z těchto systémů zničila. Má se jednat o americkou raketu vzduch-země AGM-88 HARM, která má čtyři metry na délku, nese 66 kilogramů vážící hlavici a má dostřel přes 110 km. Střely jsou určené k ničení radiolokátorů protivzdušné obrany.

Russian channels have posted images of what appear to be the remains of an AGM-88 HARM antiradiation missile. A fragment of the HARM’s BSU-60A/B stabilization fin can be seen in the wreckage.

The missile was reportedly fired at a Russian position. pic.twitter.com/GCNA55CJdj

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) August 7, 2022

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov už dříve uvedl, že Ukrajina od partnerů dostane právě zbraně určené k ničení radarů. „Dostaneme speciální protiradiolokační střely, které jsme dříve neměli. Umožní nám účinně ničit jejich radary a nepřítele tím fakticky oslepit,“ cituje ministra agentura Ukrinform. Informace ruských médií, že měly radary zničit střely HARM, přinesl také oficiální telegramový kanál ukrajinských ozbrojených sil.

Střely poskytli Američané

„Spojené státy už oficiálně potvrdily, že protiradarové střely skutečně Ukrajině poskytly,“ řekl Událostem247 odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana. „U dodávek zbraňových systémů tohoto typu skutečně dává velký smysl neohlašovat jejich doručení veřejně předem, protože se tím komplikuje ruská schopnost rychlé adaptace na kvalitativní vylepšení ukrajinského arzenálu,“ pokračuje expert pro Události247.

„Ukrajinské letouny skutečně nejsou v obecné rovině kompatibilní s ukrajinskými letouny sovětské výroby, nicméně existuje teoreticky několik variant, jak je možné tyto letouny modifikovat pro efektivní použití těchto střel proti ruské protivzdušné obraně,“ dodal Smetana pro Události247. Náměstek ministra Colin Kahl podle TN odmítl specifikovat počet raket, kdy je Spojené státy dodaly, ani to, o jaký typ jde. CNN s odkazem na svůj zdroj v Pentagonu uvedla, že jde právě o HARM.

Článek Ruské jednotky zasáhly zbraně, které Ukrajina vůbec neměla mít. Jednalo se o americké střely se nejdříve objevil na Události247.cz.

Většinu láká vysoký plat

„Potřebujeme učitele pro Záporoží a Chersonský region na letní období, tedy 8600 rublů denně. Úkolem je připravit školy na nový školní rok. Doprava tam a zpět zdarma. Ubytování a strava v jednání,“ cituje z příspěvku ze 17. června ředitele školy v Čuvašsku server The Washington Post. Šéf ruské školy také kantory ujišťoval, že je v okupovaných oblastech bezpečno. I proto se zřejmě někteří učitelé nechali nabídkou zlákat. Lidé je ale v chatu na sociální síti, který poskytla nezávislá ruská Aliance učitelů upozornili, že takový „výlet nemůže přinést nic dobrého“.

Přesto je zájem velký. Jak píše web The Washington Post s odkazem na dagestánské ministerstvo školství, k odchodu na Ukrajinu se přihlásilo minimálně 250 ruských učitelů. Vzdělávat mají děti v Luhanské a Doněcké oblasti, Záporoží a také v Chersonu. Motivem je pro kantory hlavně lukrativní plat, což potvrdil také Georgij Grigorijev z města Iževsk, který učí ruštinu, literaturu, chemii a biologii. „Možná tam zůstanu a koupím si tam byt. Nemám co ztratit,“ uvedl pro server The Washington Post.

Změny nastanou i v Rusku

Rusko pomocí učitelů zintenzivní rusifikační kampaň. Jak píše web iDnes, ta je zřejmě navržena tak, aby potlačila jakýkoli smysl Ukrajinců pro svou historii, národnost i jazyk. Už v červnu ruský ministr školství Sergej Kravcov uvedl, že „ukrajinské školství musí být opraveno“. Následně v červenci oznámila Putinova strana Jednotné Rusko, že na Ukrajinu už dorazili první kantoři a do měst přišla první várka ruských učebnic. „Ukrajinské děti musí být vychovávány v tradicích přátelství s Rusy,“ cituje web iDnes šéfa ruského školství.

Změny ve vzdělávání neprobíhají jen na Ukrajině, uvádí server The Washington Post. Ruské školy byly nedávno vyzvány, aby přepracovaly systém a vybudovaly novou „vlasteneckou generaci“. Dětem má být vštěpována od nízkého věku láska k vlasti a přesvědčení o její neomylnosti a velkoleposti. V ruských učebnicích mají přibýt také informace o boji za nezávislost Donbasu. Jak píše server The Washington Post, studijní podklady mají odrážet Putinův názor, že Ukrajina nikdy nebyla skutečným státem.

Článek Rusifikace v okupovaných ukrajinských oblastech jede naplno. Učitelé budou dětem upravovat osnovy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vývoj událostí

Jak dále server iDnes připomíná, protibombové kryty ve městě nejsou v podstatě použitelné. Lidí v Doněcku přitom přibývá. Přiváženi jsou obyvatelé z jiných nově okupovaných území. Před invazí navíc proběhla evakuace části lidí z města do Ruska. Celou akci uspořádali separatisté, nyní už ale k odvážení obyvatel nedochází, píše dále web iDnes. V té souvislosti je třeba připomenout, že město Doněck patří do Doněcké oblasti, která je součástí Donbasu. Jde tak o území, kde po Euromajdanu v roce 2014 vypukly velké nepokoje, jak připomíná server E15.

Konflikt nakonec přerostl ve válku a proruští separatisté vyhlásili samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které Rusko krátce před invazí uznalo za legitimní. V bojích mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami bylo za osm let války zabito více než 14 tisíc lidí. Vyhlášení nezávislosti a začátek ruského „osvobozování“ Ukrajiny ale nepřineslo regionům žádný očekávaný klid. Naopak obyvatelé zažívají ještě větší nouzi. Jak píše server iDnes, velká část Doněcku je bez zdroje vody.

Hořké české vzpomínky

Tu pitnou si sice lidé museli obstarávat i před ruskou invazí, ale teď nemají k dispozici ani užitkovou. Z kohoutků teče většinou jen lidem v prvních patrech domů, uvádí iDnes. Ostatní musí chodit s kýbly a nádobami ke společným uzávěrům ve sklepech. Část lidí se dokonce musí spoléhat jen na přírodní zdroj ve formě deště. I přes velkou podporu Ruska mezi tamními obyvateli velká část lidí zažívá pocity zklamání. Obzvlášť ve světle dalších zpráv, kdy ruská média hlásí, že Moskva obnovuje Mariupol. Doněčtí obyvatelé pociťují zášť, že se na ně zapomnělo.

Jak připomíná iDnes, i světová pozornost se upírala na zdevastovaný přístav, zatímco o Doněck nikdo nejevil zájem. Někteří by tak chtěli zpět na Ukrajinu, další čekají až se Donbas stane součástí Ruska. Všichni obyvatelé se ale shodnou na tom, že si přejí konec války. Není se čemu divit. Příchod ruských vojsk nikdy nevěstí nic dobrého. Svou zkušenost s tím má i Česko. Příjezd ruské armády v roce 1968 přinesl také mnoho utrpení a čekání na lepší časy. Naše země se dočkala. Okupovaná ukrajinská území snad budou mít stejné štěstí. A v kratším čase.

Článek Ruské „osvobozování“ přináší hlad a zkázu. Lidé v Doněcku se bojí, že se na ně zapomnělo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Boje o Donbas

Podle serveru BBC ruské jednotky přitom už mají významnou část také Doněcké oblasti. Jde tedy o dva regiony, které tvoří Donbas. Právě jeho získání je zřejmě cílem ruské armády. Ta se na východní Ukrajinu soustřeďuje od března, kdy stáhla své vojáky ze severní části země, z okolí Kyjeva. Ukrajině se snaží pomáhat západní země, které posílají zbraně. V poslední době se mluví také o raketových systémech dlouhého doletu. Kyjevu je přislíbily Spojené státy i Velká Británie. Ukrajinci se tak nehodlají v žádném případě vzdát.

Jak píše ČTK, podle úterního ranního hlášení ukrajinského generálního štábu se podařilo ruské armádě způsobit velké ztráty. Útok byl odražen ve směru na Bachmut, konkrétně u obcí Nahirne, Berestove či Krynyčne. Jak dále informuje ČTK, britské ministerstvo obrany se domnívá, že Rusové chtějí odstřihnout Severodoněck od severu i jihu. Tomu odpovídá postup ruských sil v posledních týdnech. Svědčí pro to například ostřelování města Izjum na severu.

Další problémy v Mariupolu

Situace je podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) nepřehledná. Není tak jasné ani, kdo ve skutečnosti kontroluje Severodoněck, podle analýzy ISW kontrola „pravděpodobně často přechází z jedné strany na druhou“, píše server BBC. Podobně nepřehledná byla situace v minulosti také v hutním komplexu Azovstal, kde mnoho týdnů odolávali ukrajinští obránci ruským útokům.

Teď není naopak zřejmé, jaký je osud ukrajinských mužů. Jak píše server BBC, podle ukrajinského prezidenta může být v zajetí přes 2500 vojáků, kteří Azovstal bránili. Převezeni měli být do oblastí kontrolovaných Rusy. Podle CNN Prima NEWS Mariupol navíc nadále čelí problémům. Město zasáhla humanitární krize kvůli nedostatku potravin i vody. Dále web BBC informuje, že podle ukrajinského úředníka ve městě propuká cholera kvůli rozkládajícím se mrtvolám a odpadkům.

Článek Severodoněck a Lysyčansk jsou mrtvá města, prohlásil prezident Zelenskyj se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajinská zlost

Slova odsouzení k návrhu bývalého amerického ministra zahraničí měl také sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho vyjádření ale bylo mnohem umírněnější. Jak píše server Novinky, ukrajinská hlava státu označila Kissingerovu výzvu za „mnichovanství“. Tím Zelenskyj narážel na rok 1938, kdy se britští a francouzští politici snažili schválit připojení části Československa k Německu s cílem zabránit nové válce.

Zelenskyj také řekl, že nad ukrajinským zájmem nesmí převážit snaha těch, kteří se chtějí opět setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova,“ cituje ukrajinského prezidenta server Novinky. Henry Kissinger svou myšlenku, aby se Ukrajina vzdala části svého území, zmínil na Světovém ekonomickém fóru. Takové hlasy se ale v poslední době objevují čím dál častěji, protože vzdání se Krymu a Donbasu by mohlo uklidnit situaci a zajistit mír, dodávají Novinky.

Rusku se na Donbasu daří

Právě Donbas je aktuálně největším bojištěm rusko-ukrajinského konfliktu. Jak píše ČTK, podle pátečního ukrajinského hlášení generálního štábu obnovily ruské jednotky ofenzívu a ostřelují pozice ukrajinských sil ve směru na město Slovjansk. Podle Ukrajinců bylo za posledních 24 hodin odraženo dvanáct nepřátelských útoků, informuje dále ČTK. Snahu dobýt Donbas potvrzují také Britové a Američané na základě poznatků vojenských rozvědek.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly dosahují v posledních dnech územních zisků. Moskva má mít pod kontrolou už více než 95 procent Luhanské oblasti a v dalších dnech se má snažit dobýt Severodoněck, cituje dále ČTK ze zprávy ISW. Institut také připomíná vyjádření náměstkyně ministra obrany Hanny Majarové, podle které se budou boje nadále stupňovat.

Článek Poradce Zelenského poslal Kissingera do patřičných míst. Reagoval tak na výzvu, aby se Ukrajina vzdala části území se nejdříve objevil na Události247.cz.

Náprava chyb

Ruští vojáci se následně přesunuli na východ země, kde se snaží postupovat jinak. Podle analytiků USA a NATO mají v této oblasti Rusové snazší hlavně otázku zásobování, protože to mají blíže ke svým hranicím. Jak vyplývá z informací poskytnutých serveru CNN od zástupců Severoatlantické aliance a Spojených států, Rusové vylepšili také systém velení. Některá velitelská centra byla vystavěna poblíž hranic na ruské straně. I proto se daří na Donbasu ruským jednotkám zabírat několik kilometrů denně.

„Útoky jsou o něco lépe koordinované, ale provádějí je malé formace. Jednotky zhruba o velikosti roty s podporou vrtulníků,“ cituje evropského zástupce NATO server CNN. Ani změna strategie ale Rusku úspěch přinést nemusí. Západní představitelé upozorňují, že ruská armáda nemusí být schopna udělat nutné změny tak, aby ovládla celý Donbas. Jde například o nesouhru vojáků. Některé bojové jednotky jsou složeny z mužů, kteří spolu nikdy nebojovali ani necvičili. Problém je také ve vojenské technice.

Jako druhá světová válka

Po velkých ztrátách na severu Ukrajiny navíc bude chtít Moskva raději posílat armádu spíše po menších částech, jak píše CNN. Postupné strategické obsazování východní Ukrajiny může být dobrý tah, ale problémem může být čas. V posledních dnech se spekuluje, že bude Putin chtít oznámit úspěch ve válce na Ukrajině 9. května. Tedy při příležitosti oslav ukončení druhé světová války a poražení nacistického Německa. Na velký úspěch ruské armády to ale zatím nevypadá, a tak podle analytiků může Rusko v ten den jen „něco deklarovat“.

Pak by mohlo dojít k další fázi války. Ta by mohla být návratem do minulosti. „Opravdu se vrátíme do stylu první a druhé světové války. Těžká technika a úplně jiný terén, mnohem více otevřený,“ cituje predikci vysokého představitele NATO server CNN. Jak informuje ČTK, dlouhé boje přepokládá na východě země také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že celý Donbas skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Ukrajinská hlava státu odhaduje, že Rusko chce Donbas zničit a vylidnit.

Článek Podle představitelů NATO a USA zvolili Rusové na Donbasu jinou taktiku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obvinění z genocidy

Pro představu v roce 1989 se k ruskému původu hlásilo 45 procent obyvatel Donbasu. Následný rozpad Sovětského svazu ale přinesl krizi. I to bylo důvodem, proč v roce 1994 došlo na referendum, ve kterém 90 procent obyvatel Luhanska a Doněcka hlasovalo pro autonomii Donbasu a vyhlášení ruštiny správním jazykem. Nic z toho nakonec nenastalo. Nespokojenost se ale nevytratila a nepokoje se vrátily na Donbas v roce 2014, kdy proruští separatisté vyhlásili nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Ukrajina na takový scénář nepřistoupila a boje na Donbasu tak pokračují celých osm let. Za tu dobu tam zemřelo více než 14 tisíc lidí. Zlom nastal 21. února letošního roku, kdy ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost regionů. O tři dny později Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Donbas, který se táhne od okolí Mariupolu až k severní hranici země, se stal hlavním cílem Moskvy. Argumentem Kremlu pro převzetí vlády nad oblastí je obvinění, že Ukrajinci páchají po celých osm let na Donbasu genocidu.

Bude hůře

Oblast Doněcka a Luhanska ale mohou být pro Putina významné také z jiného důvodu. Donbas je totiž rozsáhlým těžebním a průmyslovým regionem. Otázkou samozřejmě zůstává, v jakém stavu východní Ukrajina po skončení války bude. Obzvlášť, když konec konfliktu je zatím v nedohlednu. Dá se ale předpokládat, že Moskva se rozhodně nebude chtít vzdát. Důvodem může být i neúspěch ruských jednotek v okolí Kyjeva. Vojáci stáhnutí z této oblasti byli povoláni k bojům právě na Donbas. Boje v celé oblasti tak nadále zintenzivňují.

Jak informuje server Deník, ukrajinská armáda informovala o dalších odražených útocích v Doněcké a Luhanské oblasti. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko celou oblast vylidnit a zničit. Stupňování bojů je navíc očekávané kvůli spekulacím, že Putin chce Donbas dobýt do 9. května. Americké zpravodajské služby se domnívají, že ruský prezident hodlá svůj úspěch oznámit na vojenské přehlídce u příležitosti oslav konce druhé světové války. Ukrajina ale nadále odolává i díky Západu, který zemi podporuje vojensky i finančně.

Článek Proč Rusové tolik stojí o východoukrajinský region? Důvodem může být i prorusky orientovaná část obyvatel se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odložení je možné

Pokud referendum v Chersonské oblasti uzná nezávislost na Ukrajině, vzniknout má Chersonská lidová republika. I ta by se pak v budoucnu podle serveru Meduza mohla připojit k Ruské federaci. Vše ale může nakonec proběhnout v jiném termínu. Referenda byla podle zdrojů z Kremlu původně naplánovaná už na konec dubna, ale jejich konání odložily neúspěchy ruské armády. Situace se aktuálně výrazně nemění a ruská strana nehlásí žádné výrazné postupy ve válce na Ukrajině. I to je důvod, proč o svůj post přišel šéf prezidentské administrativy Dmitrij Kozak.

Jak informuje server Pravda, Putinův poradce stál za organizováním aktivit vůdců ruských ilegálních skupin na Donbasu. Teď je ale u Putina v nemilosti, protože vše nejde podle plánu. Ruská tajná služba FSB počítá proto i s odporem obyvatel Doněcké a Luhanské lidové republiky a raději připravuje zástupce, kteří budou dohlížet na okupovaná území. Zájemců ale mnoho není, protože podle informaci serveru Pravda je za to nabízena nízká odměna. Vše tak nasvědčuje tomu, že referenda na Donbase proběhnou. Otázkou pouze zůstává kdy.

Rusko se nechce zastavit

O brzkém uspořádání referenda v Luhanské lidové republice na konči března mluvil i její vůdce Leonid Pasečnik. „Myslím si, že v nejbližší době se na území republiky uskuteční referendum, v němž lidé uplatní své absolutní ústavní právo a vyjádří svůj názor na připojení k Ruské federaci,“ cituje jeho slova server Novinky. Příklon k Rusku je znatelný také v Chersonské oblasti. Jak informuje iRozhlas, od května se tam má začít platit rublem. Agentuře RIA Novosti to oznámil místopředseda vojensko-civilní správy regionu Kirill Stremousov.

Přechodné období má trvat čtyři měsíce, pak mají ukrajinské hřivny přestat platit úplně. Těžko odhadovat, jak by na takové kroky zareagoval Kyjev. V případě úspěšnosti referend na Donbasu by přišla Ukrajina o nezanedbatelnou část svého území. Navíc v posledních dnech přichází informace, že Rusko se s východem Ukrajiny nespokojí a bude chtít ovládnout také jižní část země. Důvodem je snaha připojit pozemně Rusko s Krymem a Podněstřím na území Moldavska.

Článek Doněcko a Luhansko se mohou stát součástí Ruska. Moskva chystá na květen referendum se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruská armáda ovládá oblast u východní hranice Ukrajiny

Ruská strana invazi na Ukrajině nazývá „speciální vojenskou operací“. Její nový cíl oznámil podle Echo24 generálmajor Rustam Minněkajev už na konci minulého týdne. „Po zahájení druhé fáze speciální operace je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ citovalo Echo24 generálmajora. Rusko by tak získalo spojnici se separatistickou republikou Podněsteřím.

Právě zde jsou podle Minněkajeva „zaznamenávány důkazy o útlaku rusky mluvícího obyvatelstva“. Ruská armáda má v těchto dnech pod kontrolou značnou část Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Znamená to, že se jí povedlo ovládnout oblasti podél celé východní hranice a odříznout Ukrajince od Azovského moře, píše Echo24. Pokud by invazní armádě dál dařilo pokračovat v novém postupu, mohla by Ukrajina podle zjištění Echo24 zcela přijít o přístup k Černému moři.

Rusové dokážou kontrolovaná území udržet

To, že se Rusko se zřejmě snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě Ukrajiny, oznámilo dnes ráno na twitteru britské ministerstvo obrany. Píší o tom České noviny. Tvrdě se bojuje jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk, píší dále České noviny. Podle ukrajinského generálního štábu ruští vojáci dál ostřelují ocelárny Azovstal, které jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu, uvádí České noviny. Podle britského ministerstva obrany není vůbec jisté, že Rusko dobude Donbas.

Podle analytika Michala Lebdušky jsou Rusové schopni již kontrolovaná území udržet a ovládat. „Na příkladu takových měst, jako je Cherson, vidíme, že tam to obyvatelstvo není prorusky naladěné. Muselo by tam dojít k velmi silným represím, aby se to změnilo. Z hlediska Ukrajiny to ztráta je, stejně jako byla ztráta území Donbasu v roce 2014 a Krymu. Východní Ukrajina je urbanizovanější, jsou tam velká města a těžký průmysl. Takže ekonomicky je toto území významnější než třeba západ Ukrajiny,“ uvedl pro Události247.  

Článek Podle nového ruského plánu by Ukrajina mohla přijít o čtvrtinu obyvatel, přístavy i nerostné bohatství se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské výhody a nevýhody

„Moskva byla donucena revidovat své politické cíle na něco, čeho bude realisticky schopna ve válce dosáhnout a následně prezentovat ruské veřejnosti jako vítězství,“ prohlásil v rozhovoru pro server iRozhlas Michal Smetana z Institutu politologických studií. Naráží tak na fakt, že na severu Ukrajiny se ruským vojákům příliš nedařilo, když se několik týdnů marně pokoušeli o postup ke Kyjevu. Donbas ale pro Rusko představuje jiný typ války, což potvrzuje i mluvčí Pentagonu John Kirby. „To je úplně jiná úroveň bojů,“ cituje jeho slova server Aljazeera.

Právě při soustředění na východ Ukrajiny může být Rusko úspěšné. Do karet jim hraje několik faktů. Jde například o blízkost bojišť k ruským hranicím a početní převahu ve zbraních a vojácích. To ale nemusí stačit. Rusové mají na rozdíl od Ukrajinců velmi špatnou morálku. Jak připomíná server Aljazeera, mnoho vojáků, kteří bojují na Donbasu, se tam přemístili z Kyjeva, kde zažili velmi těžké ztráty. Ukrajinské straně také přeje neschopnost Ruska vyřešit logistické problémy, na které poukazuje řada odborníků od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Černý scénář

Jak připomíná server Aljazeera, ukrajinské vojenské zpravodajství také nedávno oznámilo, že se zvyšuje počet ruských vojáků, kteří bojovat odmítají. Všechny tyto faktory tak jasného vítěze bojů na východě Ukrajiny oslabují a naznačují dlouhou válku. A právě to může Ukrajině velmi uškodit. Potvrzuje to také výzkumník z Massley Univerzity na Novém Zélandu Jose Miguel Alonso-Trabanco.

„Pokud Rusové nejsou schopni dosáhnout rychlého vítězství a tato vojenská intervence se stane dlouhou válkou, pak by Moskva pravděpodobně mohla přesměrovat své úsilí a schopnosti k úplnému zničení Ukrajiny jako funkčního národního státu,“ řekl pro server Aljazeera. Něčeho takového jsou si zřejmě dobře vědomi i ukrajinští spojenci, kteří zvyšují svou podporu. Jak informuje ČTK, další vojenskou pomoc v hodnotě až 800 milionů dolarů (18 miliard korun) má v nejbližších dnech oznámit americký prezident Joe Biden.

Článek Dlouhá válka může Ukrajinu úplně zničit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mnoho mrtvých civilistů

Není ale jasné, jakého období se odhadovaný počet mrtvých týká. Faktem ale zůstává, že s lidmi z Kreminny, kteří nebyli evakuováni, se není možné aktuálně spojit. Jakmile se ukrajinská vesnice nebo města dostanou pod ruskou okupaci, tak ztratí telefonní i internetové spojení. Ještě než k tomu došlo ale dostala řada příbuzných od obyvatel města zprávu, že v ulicích probíhají velké boje. Používány měly být raketomety i tanky, nad městem létala ruská letadla a vrtulníky.

Jak uvedla pro server The Guardian vedoucí dobrovolnické organizace City Korupus Oleny Stetsenko, v Kreminně zůstalo zhruba 3500 obyvatel. Je tak zřejmé, že většina obyvatel se stihla evakuovat. Podle radní města Natalie Čekuty k tomu došlo hlavně v posledních třech týdnech. Ona sama se na tom podílela. Naposled byla ve městě v sobotu 16. dubna, kdy se evakuovalo 17 lidí. Někteří podle serveru The Guardian přiznali, že se pro odchod z města rozhodli po spatření záběrů z Buče a Hostomelu.

Padne i Mariupol?

Tedy z měst, které byly okupovány ruskými vojsky a zůstala po nich spoušť. Nejen materiální ale i lidská. Evakuovaným obyvatelům a příbuzným těch, kteří v Kreminně zůstali, tak nezbývá než doufat, že se podobná situace nebude opakovat. Ruská vojska obsadila město v pondělí. Nemusí ale jít o poslední větší úspěch ruské armády na východě země v tomto týdnu. Jak informuje ČTK, obránci Mariupolu avizují, že dokáží odolávat ruským útokům už jen několik dní, možná dokonce jen několik hodin.

Toto varování na sociální síti Facebook uvedl ukrajinský armádní velitell Serhij Volynskyj. Požaduje, aby světoví lídři zorganizovali evakuaci oceláren Azovstal. Tento rozsáhlý komplex je poslední místem, které se daří ukrajinským sílám v Mariupolu bránit. Taková výzva ale přichází v době, kdy ruské ministerstvo obrany vyzvalo Ukrajince ve městě ke složení zbraní. Získání přístavního města je pro Rusko velmi strategické díky propojení s anektovaným poloostrovem Krym. I proto je jedním z největších center ruského bombardování.

Článek Boje na Donbasu se zintenzivňují. Rusové tam dobyli první město se nejdříve objevil na Události247.cz.