Banky zavádějí nový poplatek

Není to tak dávno, co Česká pošta zavedla poplatek za výplatu důchodu v hotovosti. Letos si museli důchodci za tuto službu výrazně připlatit a místo původních 35 Kč teď platí 78 Kč. Jenže to bohužel není jediný poplatek, se kterým se teď senioři setkávají. Mnozí si totiž rádi nějakou část důchodu potom vkládají ještě na svůj bankovní účet, a tady jim tentokrát začínají podkopávat nohy banky. Jak se totiž ukázalo, některé začínají zavádět za vklad a výběr hotovosti na pobočce vysoké poplatky.

První s tímto krokem přišla Moneta Money Bank, která už na jaře 2025 zavedla minimální poplatek 50 Kč za každý hotovostní vklad. Pomyslná paní Novotná, která má už teď nízký důchod, tak z něj nakonec musí zaplatit celkem 128 Kč – část zaplatí na poště, část zase na pobočce své banky. Jenže není to jen Moneta, která tento poplatek zavádí. Od listopadu letošního roku se k ní přidá i ČSOB s poplatkem 70 Kč a Komerční banka s poplatkem 50 Kč. Pro stovky tisíc lidí, zejména důchodce, to znamená novou povinnost platit za službu, kterou dříve považovali za samozřejmou.

Co říká statistika

Samozřejmě bychom neradi házeli všechny seniory do jednoho pytle, tudíž za sebe musíme nechat promluvit statistiku Českého statistického úřadu. Ta praví, že v listopadu minulého roku mělo internetové bankovnictví pouze 40,7 % seniorů nad 65 let. To tedy znamená, že velké procento seniorů si nechává svůj důchod vyplácet v hotovosti na poště. Každý z nich pak měsíčně přichází o 78 Kč, ročně pak dokonce o 936 Kč. S poplatky, které teď banky zavádějí, pak celková částka výrazně roste.

Je však fér zmínit, že ne všechny banky se rozhodly jít stejným směrem. Mnohé z nich stále umožňují bezplatné vklady, jiné, jako například Raiffeisenbank, nabízejí první vklad v měsíci zdarma. Banky zavádějící tyto poplatky mluví o nutné modernizaci, ve skutečnosti se však v porovnání s rozdíly u jiných bank toto rozhodnutí jeví spíše jako čistě obchodní. Mnoho seniorů se bez hotovosti jednoduše neobejde a primárně na nich pak banky plánují vydělat.

Článek Tři české banky zavádějí nechutný poplatek, především senioři si za služby pořádně připlatí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Porodné 2026

Porodné je koncipováno jako podpora pro rodiny s nižšími příjmy. Nárok vzniká při narození prvního nebo druhého živě narozeného dítěte. Pokud se tedy rodičům narodí třetí potomek, na tuto dávku již nedosáhnou, i kdyby splňovali příjmové limity. Částky, které mohou rodiče v roce 2026 získat, jsou oproti minulému roku neměnné – tedy příspěvek 13 000 Kč za první dítě a 10 000 Kč za dítě druhé. V případě narození vícerčat (např. dvojčat) jakožto prvních dětí rodiny se částky sčítají, takže rodiče obdrží celkem 23 000 Kč. Pokud už rodina jedno dítě má a narodí se jí dvojčata, získá pouze 10 000 Kč za druhé dítě v pořadí.

Zásadní podmínkou pro vyplacení peněz je, aby čistý příjem rodiny nepřevýšil 2,7násobek životního minima. Právě v definici životního minima nastává od května 2026 zásadní změna, která mírně rozšiřuje okruh rodin s nárokem na pomoc. Do konce dubna 2026 se vychází ze stávajících částek, od 1. května se však zvyšuje minimum pro první dospělou osobu v domácnosti, zatímco pro druhou osobu se mírně snižuje. Tento krok zvýhodňuje zejména samoživitelky.

Jaké příjmy se pro nárok posuzují

Úřad práce zkoumá příjmy za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Do těchto příjmů se počítají čisté mzdy, zisky z podnikání, ale také nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti či důchody. Naopak se nepřihlíží k dávkám v hmotné nouzi nebo k nově zavedené superdávce.

Je důležité si uvědomit, že porodné je pouze jednorázovou finanční injekcí – neznamená to tedy, že ho budou pobírat po dobu několika měsíců. Rodiny, které však splňují podmínky nízkých příjmů, by měly zvážit i další možnosti dlouhodobé podpory. Stát nabízí například přídavek na dítě, rodičovský přídavek či příspěvek na bydlení v rámci superdávky.

Článek Bonus za narození dítěte: Příspěvek činí až 13 000 Kč, nárok ale mají jen nízkopříjmoví Češi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Češi dluží přes čtvrt milionu korun

Správnou otázkou se zdá být: „Proč Češi vlastně dluží a za co?“ No, za nic – avšak kdybychom měli splácet státní dluh, na každého by připadlo přes 300 risíc korun. Proč? Nejkritičtějším bodem současné situace nejsou samotné půjčky, jak by si mnozí mysleli, ale náklady na jejich obsluhu. V letošním roce padne pouze na úroky ze státního dluhu více než 100 miliard korun. To je jen pro zajímavost částka, která by pohodlně pokryla roční rozpočet středně velkého ministerstva nebo financovala podporu v nezaměstnanosti po dobu šesti a půl let.

Ekonom David Marek v této souvislosti upozorňuje na nebezpečnou spirálu: „Čím vyšší dluh, tím vyšší jsou na tento dluh náklady. Loni jsme se zastavili těsně pod hranicí sta miliard, které platíme z úroků.“ Pokud se tempo zadlužování nezpomalí, budou tyto mandatorní výdaje v rozpočtu vytlačovat vše ostatní.

Ukazatel zadlužení vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se aktuálně přehoupl přes hranici 43 %. Ačkoliv se v evropském srovnání stále držíme v lepší polovině (Česko kleslo ze 4. na 9. příčku v rámci EU), dynamika růstu je alarmující. Nejhorší situace v Unii sice zůstává v Řecku, Itálii či Francii, ale česká trajektorie nás rychle přibližuje k takzvané dluhové brzdě.

Dluh se prohlubuje, chce to reformu

Státní dluh vzniká především hromaděním deficitů státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k aktuálnímu stavu uvedla: „Podíl státního dluhu na HDP, ten nám vzrostl.“ Odborníci však zdůrazňují, že problémem není jen samotná výše dluhu, ale především způsob, jakým stát s vypůjčenými penězi nakládá.

Dlouhodobým kritikem vládního hospodaření je Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jeho prezident Miloslav Kala opakovaně varuje před neúčelným vynakládáním veřejných prostředků. „Kontroly ukazovaly až příliš často na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle,“ upozorňuje Kala. Stát podle kontrolorů často „vyhazuje“ peníze na projekty, které nemají měřitelný přínos pro ekonomiku, což dluhovou zátěž jen dále prohlubuje.

Historie ukazuje, že zadlužování není nevyhnutelný proces. Česku se podařilo státní dluh úspěšně snižovat v polovině 90. let a následně v období mezi lety 2014 až 2018. Současný trend je však přesně opačný a návrat k vyrovnanému hospodaření vyžaduje hluboké strukturální reformy, ke kterým se zatím žádná politická reprezentace plně neodhodlala. Pokud se nepodaří najít rovnováhu mezi příjmy a výdaji, riskuje Česká republika ztrátu důvěry investorů, což by vedlo k dalšímu zdražení půjček na mezinárodních trzích. Jak varuje David Marek: „Ten dluh neustále roste, a pokud se nic nestane, tak poroste nadále. A jednou zkrátka narazí.“

Článek Každý Čech dluží přes 330 000 Kč. Státní dluh roste velmi rychle, odborníci bijí na poplach se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důchodci si opět připlatí

Dosud Česká pošta účtovala za hotovostní výplatu důchodu 78 korun, od 1. ledna 2026 se tato částka zvýšila o 16 korun na konečných 94 korun. Rozdíl šestnácti korun může na první pohled působit zanedbatelně, v ročním součtu už ale jde o částku, kterou nelze přehlédnout. Důchod se vyplácí jednou měsíčně, takže příjemce zaplatí za rok celkem 1 128 korun, zatímco dosud to bylo 936 korun. Ročně si tak pošta z důchodu ukrojí o 192 korun více než doposud.

Samotný poplatek důchodci ale zvlášť platit nemusí, je totiž automaticky odečten z vyplácené částky. Právě tato skutečnost ale podle odborníků způsobuje, že si řada lidí skutečné náklady ani neuvědomuje. Nejvíce se zvýšení dotkne seniorů s nižšími důchody, pro které může být každá stokoruna citelná. Typicky jde o starší osoby žijící samy, často na venkově, kde je hotovostní výplata stále běžná a bankovní služby jsou hůře dostupné.

Je důležité ale zmínit, že ne všichni budou vyšší poplatek platit. Výjimku mají lidé, kterým byl důchod přiznán ještě před 1. lednem 2010 a jejich nárok na alespoň jeden důchod od té doby trvá nepřetržitě. V těchto případech totiž náklady na hotovostní výplatu hradí Česká správa sociálního zabezpečení a změna se jich netýká. Pro všechny ostatní, kterým byl důchod přiznán od roku 2010, platí, že si za výplatu důchodu v hotovosti musí připlatit.

Dá se tomu vyhnout

Pokud chcete ušetřit, pak není nic jednoduššího než způsob vyplácení důchodu změnit – což dlouhodobě i ČSSZ sama doporučuje. Výplata na bankovní účet je nejen zdarma, ale i rychlejší a bezpečnější. V praxi to znamená, že důchod dorazí na účet v den výplaty bez jakéhokoli krácení. Při srovnání s hotovostní variantou je rozdíl výrazný – zatímco při výplatě na účet senior nezaplatí nic, při hotovostní formě přijde jen na poplatcích o více než tisíc korun ročně. Navíc se pokaždé musí vypravit na pobočku České pošty, což zvlášť v zimním období může být velmi nepříjemné a často i nebezpečné.

Změna způsobu výplaty není vůbec administrativně složitá. Stačí podat žádost na okresní správě sociálního zabezpečení a vyplnit příslušný formulář. Důchod lze posílat nejen na vlastní účet, ale i na účet manžela, manželky nebo registrovaného partnera. Změna se obvykle projeví už od druhého výplatního měsíce po podání žádosti.

Článek Další zdražení pro seniory: Pokud chtějí důchod v bankovkách, musí zaplatit téměř 100 korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nezaměstnaní dostanou více peněz

Hlavní novinkou, kterou s sebou novela zákona o zaměstnanosti přináší, je výrazně vyšší podpora v prvních měsících nezaměstnanosti. Právě toto období považuje stát za nejkritičtější, protože domácnosti často přicházejí ze dne na den o hlavní příjem. Nový systém proto klade důraz na silnější finanční podporu hned na začátku evidence na úřadu práce, aby lidé nebyli nuceni rychle přijímat nevyhovující zaměstnání jen kvůli finanční tísni.

V praxi to bude vypadat tak, že uchazeči o práci do 52 let budou mít v prvních dvou měsících nárok na podporu ve výši 80 procent svého předchozího průměrného výdělku. Dosud to bylo 65 procent. Ve třetím a čtvrtém měsíci zůstává podpora na 50 procentech a ve zbývající části podpůrčí doby klesne na 40 procent, což je o pět procentních bodů méně než dnes. Změna tedy posiluje začátek podpory, ale zároveň mírně snižuje její závěr.

Ještě výraznější posun nastává u starších uchazečů. Lidé nad 52 let budou mít nárok na 80 procent předchozí mzdy po dobu prvních tří měsíců. Následující tři měsíce budou pobírat 50 procent a poté, stejně jako mladší uchazeči, 40 procent. Stát tím reaguje na skutečnost, že starší lidé hledají nové uplatnění zpravidla déle a jsou na trhu práce zranitelnější.

Jak to vychází finančně

Abychom pochopili, o jak výraznou změnu jde, připravili jsme si pro vás následující modelovou situaci. Dejme tomu, že pan Novák přišel o práci a přihlásil se o podporu v nezaměstnanosti. Je mu 57 let a jeho průměrný plat byl 40 000 Kč. V minulosti by od státu dostal v prvních dvou měsících 26 000 Kč, další dva měsíce 20 000 Kč a poté po dobu sedmi měsíců 18 000 Kč. Celkem by tak od státu dostal 218 000 Kč. Kdyby si ale o podporu zažádal v roce 2026, výrazně by si polepšil.

V prvních třech měsících by čerpal podporu ve výši 32 000 Kč, další tři měsíce 20 000 Kč a poté po dobu pěti měsíců 16 000 Kč. Za dobu, co by byl přihlášen na úřadě a pobíral by podporu, by tak nakonec získal 236 000 Kč. Polepšil by si tedy celkem o 18 000 Kč. Rozdíl by byl ale pochopitelně mnohem vyšší, a to v případě, že by byl vyšší i jeho průměrný výdělek.

Článek Nezaměstnaní lidé si polepší: Stát jim zvýší podporu, dostanou o tisíce korun měsíčně více se nejdříve objevil na Události247.cz.

Firmy mají v plánu přidat svým zaměstnancům

Společnost Trexima nedávno provedla průzkum, během kterého oslovila více než 450 firem a přes 250 tisíc zaměstnanců. Průzkum s sebou přinesl pozitivní zprávy především pro zaměstnance, kteří se od příštího roku mohou těšit na to, že dostanou přidáno. „Mzdy budou v příštím roce růst, téměř 91 procent firem plánuje jejich navýšení. Jen devět procent je chce ponechat na současné úrovni a žádná dotázaná firma nepočítá s jejich snížením,” prozradil Josef Chovanec, ředitel personálního a mzdového poradenství Treximy.

Vůbec nejvíce si pak přilepší zaměstnanci Libereckého kraje, kde se očekává navýšení v průměru okolo 4,5 procenta. Na opačné straně žebříčku je pak kraj Vysočina, kde se očekává růst okolo 3 procent. Jedná se však pouze o průměry – devět procent firem ponechá platy na současné úrovni, jiné zase budou navyšovat až o deset procent. V takovém případě by se tak někteří zaměstnanci mohli těšit na výrazné přilepšení a to v řádech několika tisíců korun.

Kdo si polepší nejvíce

Zdaleka nejvyšší navýšení platu mohou očekávat zaměstnanci z oboru informačních a komunikačních činností. Většinou se jedná především o zaměstnance v telekomunikacích, médiích, online službách a IT. Ti mohou očekávat navýšení platu v průměru o pět procent. Na opačné straně žebříčku jsou pak zaměstnanci, kteří se starají o administrativu, úklid nebo bezpečnost – ty čeká navýšení okolo tří procent.

Zaměstnanci, kteří pobírají průměrnou mzdu (momentálně 48 910 Kč), by se tak v příštím roce mohli dostat až na plat přesahující 53 800 Kč. Budeme-li počítat s nejnižším možným průměrem, tedy tři procenta, navýšení by se pohybovalo okolo 1 500 Kč. Kromě platů mají firmy v plánu navýšit i bonusové složky platu.

Článek Platy v roce 2026: Zaměstnanci dostanou přidáno, někde až tisíce Kč. Týká se to i vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Starý telefon – dobrý telefon

Zastaralé telefony, konzole či drobná elektronika z devadesátých let a počátku tisíciletí přestávají být jen starým harampádím. Na trhu se sběratelskými předměty se totiž ceny řady z nich šplhají do statisíců až milionů korun. Výše zmíněný iPhone je sice obrovskou raritou a šance, že by ho měl někdo doma, jsou minimální. Přesto však existuje spousta dalších modelů, které v průběhu let nabyly na hodnotě. Za zmínku stojí například značky jako BlackBerry, Nokia či Motorola, jejichž některé modely se v posledních letech stávají sběratelskými kousky.

Prodejní platformy jako eBay nebo Gumtree uvádějí, že zájem kupujících je dlouhodobě vysoký a u některých položek výrazně převyšuje nabídku. Jednou z takových položek je například Motorola DynaTAC 8000X, jejíž cena se častokrát pohybuje v řádech statisíců korun. Není divu – jedná se o vůbec první mobilní telefon. Je však nutno podotknout, že jeho cena už v době uvedení na trh byla obrovská a v roce 1984 se prodával za čtyři tisíce dolarů. Jak redakce Událostí247 spočítala, to by odpovídalo dnešním 12 472 dolarům, tedy přibližně 260 tisícům korun.

Zájem je i o BlackBerry

Dalšími značkami, o které mají sběratelé zájem, jsou BlackBerry a Nokia. U první zmíněné značky je zájem především o kousky z limitované edice Porsche Design, které byly uvedeny v roce 2011. Jejich ceny se běžně pohybují mezi 7 500 – 45 000 korunami. Je však znovu důležité zmínit, že ceny některých modelů z edice Porsche Design byly už v době uvedení na trh více než vysoké. Například model BlackBerry Porsche Design P’9983 se podle dat z Mobilenetu prodával už v roce 2014 za 45 000 Kč. Telefon si tak po 11 letech pořád drží svou cenu, vzhledem k inflaci je však pochopitelně o něco nižší.

Odborníci se shodují, že funkčnost není u staré elektroniky rozhodující. Podstatné je, jak vzácný daný model je a zda po něm sběratelé pátrají. Je to tedy víceméně taková loterie a neexistuje žádný recept na to, abyste odhadli, který telefon poroste na ceně. Jedno je však jisté – vyhazovat staré telefony se ne vždy může vyplatit. Pokud však patříte mezi ty, kteří si staré telefony nechávají, zkontrolujte je a ověřte si, za jakou cenu se na internetu prodávají. Kdo ví – třeba i ten telefon, který se vám desítku let válel v šuplíku, vám dnes může zaplatit dovolenou, nebo možná i nové auto.

Článek Nemáte doma v šuplíku schované staré mobily? Dnes mají vysokou cenu. Tyto značky letí nejvíce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sociální reforma

V minulosti musel žadatel vyplňovat čtyři různé formuláře, pokud chtěl požádat o všechny výše uvedené dávky. Za každou jednu dávku to tak byla jedna žádost, několik papírů a běhání po úřadech. Nový systém ale slibuje od října letošního roku značnou úlevu, a to nejen žadatelům, ale také úředníkům. Dnes už stačí pouze jedna jediná žádost, kterou navíc žadatelé mohou odeslat skrze portál Jenda, do kterého se lze přihlásit skrze elektronickou identitu. Celý proces teď bude jednodušší a rychlejší, získat superdávku však nebude tak snadné jako doposud.

Aby občané sociálního systému a jeho pomocné ruky nezneužívali, budou muset čelit majetkovému testu. Žadatel bude muset úřadu sdělit současný stav svých úspor, počet vlastněných nemovitostí i aut. V případě, že má žadatel našetřeno, vlastní hned několik nemovitostí a také několik automobilů, pak se musí smířit s tím, že mu sociální systém pomocnou ruku nenabídne. Nově totiž bude cílit pouze na ty, kteří skutečně potřebují finanční pomoc.

Senioři si přilepší

Nová superdávka více zohledňuje postavení lidí, kteří mají omezené možnosti výdělku nebo nejsou schopni pracovat. Zranitelné osoby tak mohou dostat vyšší příspěvek, a to zejména ve složce bydlení a u bonusu na dítě. Do této skupiny pak patří například senioři starší 68 let, pobíratelé starobního důchodu, osoby invalidní ve druhém nebo třetím stupni, rodiče na mateřské dovolené nebo v pracovní neschopnosti po porodu a další.

Právě senioři, kteří pobírají nižší nebo průměrné důchody, se díky nové superdávce dočkají značného finančního přilepšení – zvlášť u příspěvku na bydlení. V případě, že má senior nízký důchod a vysoký nájem, stát mu poskytne vyšší příspěvek na bydlení. Ve výsledku by to pak mohlo znamenat, že si senioři v budoucnu přilepší klidně i o několik tisíc korun měsíčně. Samozřejmě však záleží na mnoha faktorech, jako například na počtu pracujících členů domácnosti, výši příjmů a nájemného nebo velikosti obce, ve které se byt či dům nachází.

Jak redakce Událostí247 spočítala díky chytré kalkulačce, starobní důchodce, který bydlí v Brně, platí za nájem bytu i s energiemi 14 500 Kč a pobírá důchod 17 000 Kč, má nárok na superdávku ve výši 7 852 Kč. Manželský pár, který pobírá důchod ve výši 32 000 Kč a za nájem v Praze i s energiemi platí 18 000 Kč, bude mít pak nárok na dávku ve výši 5 442 Kč.

Článek Tito senioři mají od října nárok na tisíce korun navíc od státu. Musí ale splnit několik podmínek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rezerva je důležitá

Důležitosti finanční rezervy se naše redakce Událostí247 věnovala již v minulosti, stejně tak tomu, kolik mají Češi v průměru na svých bankovních účtech. Celkové číslo činí spolu s termínovanými vklady bezmála 3,6 bilionu korun. Když do toho započítáme úložky v jiných měnách a účty živnostníků, pak se toto číslo ještě o dvě stě miliard zvyšuje. No a ačkoliv toto číslo působí impozantně, průzkum banky Creditas z konce roku 2023 prozrazuje, že Češi až tak aktivně nespoří.

Zmíněný průzkum prozradil, že více než polovina Čechů neuspoří ani 2 000 Kč měsíčně. Zajímavá je i statistika toho, jakým způsobem vlastně Češi spoří. Průzkum totiž odhalil, že až 70 % Čechů drží své úspory buď na běžném účtu, nebo posléze v hotovosti. O něco pozitivnější je pak celkový počet lidí, kteří si pravidelně vytvářejí dlouhodobou rezervu. Těch je podle tiskové zprávy České spořitelny 83 %, zbylé procento buď žádnou finanční rezervu nemá, a pokud ano, rozhodně není dostatečná na vzdálenější potřeby a cíle.

Ideální scénář je podle odborníků následující. Na běžném bankovním účtu by měl mít každý maximálně tři čisté měsíční příjmy. Ty by měly sloužit jako rezerva, která pokryje nenadálé situace, jako je ztráta zaměstnání, porucha kotle nebo nutná oprava auta. Zbylé peníze by pak měly mířit na účet spořicí, případně by pak měly být součástí investičního portfolia. Důležité je, aby peníze pracovaly a neztrácely vlivem inflace svou hodnotu.

Kolik mají Češi na účtech?

No a teď k tomu, co zajímá všechny nejvíce – kolik má průměrný Čech našetřeno. Hospodaření domácností se v posledních letech zlepšuje a měsíční úspory se pravidelně zvyšují. „Průměrná domácnost si měsíčně uloží přibližně 6 200 Kč, v průběhu roku 2023 to bylo něco okolo 5 600 Kč. Stále se však neblížíme částce z podzimu 2021, kdy si domácnosti v průměru odkládaly přes 8 000 Kč,” prozrazuje průzkum PAQ Research a Českého rozhlasu. Jaké je ale to konečné průměrné číslo? Kolik má bokem průměrný Čech?

Jak jsme již výše zmiňovali, Češi mají dohromady uloženo 3,8 bilionu korun, což znamená, že na každého českého obyvatele, včetně dětí, připadá 350 000 Kč. Samozřejmě je ale důležité si uvědomit, že jde pouze o průměr. Pokud má jedna domácnost našetřeno 699 999 Kč a druhá pouze jedinou korunu, pak je průměr úplně stejný. Skutečná částka tak nehraje roli – ve výsledku je nejdůležitější, že se Češi v hospodaření zlepšují a spoří dnes mnohem více a lépe než v předešlých letech.

Článek Zjistili jsme, kolik má každý Čech v průměru na svém bankovním účtu. Tohle číslo vás možná překvapí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Státní rozpočet pro rok 2026

Vláda ke konci září schválila návrh státního rozpočtu pro rok 2026, který s sebou nakonec přinese schodek ve výši 286 mld. korun. Počítá s příjmy ve výši 2122,7 miliardy korun a celkovými výdaji 2408,7 miliardy korun. K navýšení schodku přispěly dvě mimořádné položky v celkové hodnotě 49 miliard korun – konkrétně dodatečné obranné výdaje nad rámec zákonného závazku 2 % HDP ve výši 30,7 miliardy a 18,3 miliardy korun určených na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech.

Vůbec k největšímu meziročnímu nárůstu může dojít na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde se rozpočet z původních 35,8 mld. korun zvýší na 66,4 mld. korun. Výrazný nárůst ve výši 74 % pak čeká i ministerstvo pro místní rozvoj, které si přilepší celkově o 9,8 mld. korun. Největší pokles naopak čeká ministerstvo zdravotnictví a také ministerstvo dopravy. Návrh nyní poputuje do Poslanecké sněmovny, kde v následujících dnech může dojít k jeho úpravě. Vzhledem k tomu, že návrh bude schvalovat Sněmovna v novém složení, může dojít i k jeho kompletnímu přepracování.

Jak návrh rozpočtu vypadá

Rozpočet počítá i s růstem prostředků na platy státních zaměstnanců. Do celkové částky jsou zahrnuty například i garantované platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy, vyšší odměny pro policisty a hasiče, či pro vojáky z povolání. Zvýšení čeká také zaměstnance ve státní službě a pracovníky odměňované podle zákoníku práce, kteří si polepší v průměru o 2200 korun měsíčně. Růst platů se dotkne i soudců, státních zástupců a ústavních činitelů. Část návrhu státního rozpočtu najdete níže, jeho kompletní znění pak na webových stránkách ministerstva financí ČR.

• Kancelář prezidenta republiky – 449 015 302 Kč
• Poslanecká sněmovna Parlamentu – 1 769 368 192 Kč
• Senát Parlamentu – 754 646 420 Kč
• Úřad vlády České republiky – 1 527 732 339 Kč
• Bezpečnostní informační služba – 2 897 829 858 Kč
• Ministerstvo zahraničních věcí – 10 787 413 237 Kč
• Ministerstvo obrany – 175 794 357 851 Kč
• Ministerstvo financí – 28 752 923 817 Kč
• Ministerstvo práce a sociálních věcí – 994 070 218 688 Kč
• Ministerstvo vnitra – 123 355 014 085 Kč
• Ministerstvo životního prostředí – 20 960 424 763 Kč
• Ministerstvo pro místní rozvoj – 24 902 941 746 Kč
• Grantová agentura České republiky – 4 865 277 581 Kč
• Ministerstvo průmyslu a obchodu – 66 508 087 295 Kč
• Ministerstvo dopravy – 128 699 433 827 Kč
• Ministerstvo zemědělství – 54 951 036 186 Kč
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – 281 730 944 743 Kč
• Ministerstvo kultury – 18 777 591 128 Kč
• Ministerstvo zdravotnictví – 13 119 422 851 Kč
• Ministerstvo spravedlnosti – 40 470 187 994 Kč

Článek Státní rozpočet pro rok 2026: Ministerstvo zdravotnictví si pohorší o třetinu, ztrátu pocítí i ministerstvo dopravy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdo má nejvyšší plat

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná hrubá mzda přepočtená na počty zaměstnanců podle ČSÚ zvedla na 49 402 Kč měsíčně. Na papíře tato částka sice vypadá dobře, ale realita je vždy trochu jiná. Jde samozřejmě o průměr a pravda je taková, že na takový plat většina lidí jednoduše nedosáhne. Jak je tedy možné, že je průměrná mzda tak vysoká, když spousta zaměstnanců bere mnohem méně? Odpověď je jednoduchá – průměr zvyšují vysoce postavení zaměstnanci.

Jedním z nich je například Aleš Michl, guvernér České národní banky. Podle webové platformy Hlídač státu, která se stará o kontrolu státních a veřejných institucí, si měsíčně přijde na neuvěřitelných 746 510 Kč. Asi nemá cenu zmiňovat, že se jedná o sumu, za kterou byste si každý měsíc mohli pořídit nový automobil. Členové bankovní rady si pak přijdou na více než 500 000 Kč měsíčně. Jiní vysoce postavení státní zaměstnanci mají podobné peníze a k tomu například i vozidlo s přiděleným řidičem. A ten také samozřejmě něco stojí.

Rozdíly jsou obrovské

Samozřejmě, pozice guvernéra nebo člena bankovní rady ČNB je velice důležitá. Tito lidé musí dělat důležitá rozhodnutí a jakýkoliv jejich chybný krok může stát naši zemi několik miliard. V porovnání s platy jiných státních zaměstnanců se však častokrát může zdát, že plat guvernéra ČNB je nespravedlivý. Učitelé, zdravotníci, policisté, hasiči – ti všichni berou v porovnání s platem guvernéra almužnu. Mnohokrát pobírají mnohem nižší mzdu než tu hrubou průměrnou.

Jen pro představu – abyste s průměrnou hrubou mzdou měli tolik peněz, co guvernér ČNB za měsíc, museli byste v práci strávit alespoň 15 měsíců. Například policista z Pardubic by se svou průměrnou hrubou mzdou v roce 2024 pak musel odpracovat téměř 17 měsíců. Na plat samotného guvernéra ČNB je však nutné nahlížet nejen jako na luxus, ale i jako na pojistku pro stabilitu celé ekonomiky.

Článek Je to venku: Byl odhalen plat nejlépe placeného státního zaměstnance, jedná se o tři čtvrtě milionu korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Finanční rezerva

Finanční rezerva je velmi důležitá a bez ní by se člověk mohl snadno dostat do problémů. Když není z čeho zaplatit nečekaný výdaj, pak si musí člověk půjčit od rodiny či známých, v nejhorším případě pak od banky. Jenže pak přichází splácení, a když neprobíhá tak, jak by mělo, dá se tak snadno dostat do dluhů. Ačkoliv jde o situaci, do které by se nechtěl dostat nikdo, pravda je taková, že více než polovina Čechů neušetří ani více než 2 000 korun měsíčně.

Daniel Procházka

18. ledna 2025

Odborníci mají jasno. Tohle je finanční rezerva, kterou by měl mít na účtu každý Čech. Kdo ji mít nebude, koleduje si o problém

Zde nastává problém – jak redakce Událostí247 zjistila, podle České spořitelny by výše finanční rezervy měla dosahovat přinejmenším tří měsíčních výdajů, nejlépe však šesti. Pokud jsou vaše měsíční výdaje ve výši 35 000 korun, pak byste měli mít bokem alespoň 210 000 korun. Bohužel mnozí i přes vysoké platy nedokážou ušetřit, a přesně těm se to v budoucnu může vymstít.

„S manželem bereme okolo 65 tisíc korun hrubého, ale i tak máme problém cokoliv ušetřit. Zaplatíme nájem, elektřinu, služby, nejrůznější poplatky, jídlo, a pak nám stejně na konci měsíce moc nezbyde. Máme momentálně bokem okolo 60 tisíc korun, ale v létě většina z toho stejně padne na dovolenou,“ svěřila se Událostem247 čtenářka Karolína P. z Rumburku.

Jak s finanční rezervou nakládat

Mít nějaké peníze bokem je základ zdravé finanční gramotnosti, avšak jde pouze o polovinu úspěchu. Tou druhou polovinou je pak způsob, jakým se s finanční rezervou nakládá. Ta by totiž neměla sloužit k zaplacení nepotřebných a zbytečných věcí, ale pouze těch, které jsou opravdu nezbytné. Podle České spořitelny by měla sloužit k placení oprav v domácnosti, oprav auta, nutného stěhování, právních výdajů nebo katastrofických událostí. V neposlední řadě má pak sloužit jako zdroj financí v momentě, kdy člověk přijde o práci.

Daniel Procházka

19. června 2023

Máte účet u tehlé banky? Hrozí vám obrovské problémy, jediné kliknutí a všechny životní úspory jsou fuč

Právě poslední bod je velmi důležitý – nezaměstnanost se může kdykoliv začít zvyšovat a vzhledem k případné krizi v evropském průmyslu by se to mohlo stát velmi brzy. Je proto velmi důležité nezapomínat na takzvaný finanční polštář. Pokud zatím nemáte dostatečnou rezervu, zaměřte se alespoň na částku odpovídající třem měsíčním výdajům. Myslete však na to, že je ideální mít na svém bankovním účtu co nejvíce peněz, a proto rezervu nijak nelimitujte.

Článek Češi si musí zkontrolovat bankovní účet. Kdo na něm nebude mít alespoň 210 tisíc, ten má velký problém se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důležitost finanční rezervy

Mít na bankovním účtu finanční rezervu je velmi důležité, protože její absence vás může dostat do velkých problémů. Sám jsem to, když jsem býval mladší, zažil. Ne sice v takovém měřítku, abych se zadlužil, ale zažil. Byl jsem mladý, hloupý, měl jsem první práci, bydlel sám a utrácel za nesmyslné a nepotřebné věci. Jednoho dne přišel nečekaný výdaj ve výši 35 000 Kč a nebýt pomoci od rodiny, k zadlužení bych neměl daleko.

Daniel Procházka

25. prosince 2024

Banky doporučují mít doma hotovostní rezervy. Každý, kdo doporučení bude ignorovat, na to může doplatit

Neumět šetřit znamená koledovat si o problém. V Česku je momentálně celkem 43 bank, z toho 23 jako pobočka zahraniční banky. Na prvním místě se dlouhodobě nachází ČSOB a její obliba neustále roste. Jak redakce Událostí247 zjistila, jen v roce 2024 se počet jejích klientů zvýšil o 71 tisíc. Bankovní účty mají v Česku miliony lidí, spousta z nich však má s šetřením problémy. Podle údajů banky Creditas polovina Čechů neušetří ani 2 000 Kč měsíčně. Přitom aby si dokázali do tří let vytvořit dostatečně vysokou finanční rezervu, museli by si odložit 5 000 Kč měsíčně.

Jak velká musí být finanční rezerva

Výše finanční rezervy je samozřejmě čistě individuální a každý by si sám měl určit, kolik peněz by měl mít bokem. Každopádně co se názorů bank a finančních poradců týká, ti mají jasno. Finanční rezerva by měla představovat minimálně trojnásobek a nejlépe šestinásobek měsíčních výdajů. Pokud tedy čtyřčlenná rodina utratí na výdajích měsíčně 30 000 Kč, pak by její finanční rezerva měla dosahovat 180 000 Kč.

Daniel Procházka

16. listopadu 2024

Banky prozradily, kolik má průměrný Čech peněz na svém bankovním účtu. Tohle nikdo nečekal

Důležitost finanční rezervy je přitom obrovská – pokud není kam sáhnout, je člověk nucen využít půjčku, což často znamená vysoké úroky a v horším případě negativní zápis v registrech dlužníků. Proto je důležité si rezervu postupně vytvářet, aby nás neočekávané situace nezaskočily a mohli jsme tak v klidu usínat s pocitem toho, že kdyby se cokoliv stalo, budeme na to finančně připraveni.

Článek Máte na bankovním účtu méně než 180 000 Kč? Finanční experti a banky varují, ženete se do velkých problémů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Chudoba v Česku

Web MůjRozhlas v roce 2023 informoval o tom, kolik je v Česku chudých lidí. Podle Eurostatu žije v chudobě až 12 % Čechů, což má být nejméně z Evropské unie. Jenže s rostoucími cenami a vlivem inflace chudých v Česku stále přibývá. Podle nejnovějších statistik žije asi jeden milion Čechů pod hranicí chudoby, další dva miliony jich žijí těsně nad ní.

Daniel Procházka

4. října 2023

1 000 000 Kč na ruku od státu: Máte na peníze nárok i vy?

Chudoba se hodnotí podle čistého příjmu – pokud je nižší než 60 % mediánu, člověk spadá do kategorie chudoby. Pro jednotlivce to znamená příjem pod 16 774 Kč měsíčně, pro dva dospělé je tato hranice 25 160 Kč. Osamělý rodič s dítětem do 13 let je v riziku chudoby, pokud nemá více než 21 806 Kč měsíčně.

Problémy mají hlavně důchodci a samoživitelé

Velmi zajímavou statistikou je pak ta, která se týká důchodců. Jen v roce 2022 se důchod zvyšoval celkem třikrát. Průměrný roční příjem důchodců se zvýšil z 222 100 Kč na 252 900 Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 14 %. I přesto se pod hranicí chudoby nachází více než 14 % osob starších 65 let. Konkrétně se pak jedná o přibližně 300 000 seniorů. Mnoho dalších jich je pak jen těsně nad hranicí chudoby.

Daniel Procházka

24. listopadu 2024

900 000 Čechů, kteří využívají penzijní spoření přišlo zkrátka. Svoje peníze už nikdy neuvidí

S problémy se však potýká spousta rodin i jedinců. Podle průzkumů si 27 % domácností nemůže dovolit alespoň pět základních položek, jako jsou nové vybavení domácnosti, dostatečné vytápění nebo možnost jíst maso obden. V předchozím roce bylo v podobné situaci jen 17 % domácností, což ukazuje na výrazný nárůst materiálního nedostatku. Vůbec největší finanční problémy mají pak samoživitelé. Ti by museli pracovat až 63 hodin týdně, aby se dokázali dostat nad hranici chudoby.

Článek Až 3 miliony Čechů čelí chudobě. Pokud pobíráte čistou mzdu v této výši, patříte do zmíněné kategorie i vy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výše finanční rezervy 

Finanční rezerva funguje jako pojistka, která pomáhá pokrýt nezbytné náklady v době nouze. Může být klíčem k zachování stability domácnosti a prevencí před zadlužením. Zajišťuje, že nečekané výdaje nebo ztráta příjmu nepovedou k finančním problémům. Kolik peněz si odložit stranou? Experti z České spořitelny doporučují, aby výše finanční rezervy odpovídala třem až šesti měsícům pravidelných výdajů. 

Výpočet je naprosto jednoduchý. Pokud jste členem domácnosti, která měsíčně utratí se vším všudy 25 000 Kč (nájem, jídlo, hygiena, doprava), pak by se vaše finanční rezerva měla pohybovat od 75 000 Kč do 150 000 Kč. Výši rezervy však ovlivňuje mnoho faktorů – ať už to je příjmová stabilita, rodinné zázemí nebo zdravotní rizika. Pokud máte nestabilní práci a každý měsíc dostáváte jiný plat, pak byste měli mít rezervu vyšší. Stejná pravidlo platí i v moment, kdy máte zdravotní problémy nebo jste součástí rodiny s více členy. 

Mít peníze bokem s sebou přináší samé výhody

Jednou z nejdůležitějších výhod, kterou s sebou přináší finanční rezerva, je pocit jistoty. S naspořenými prostředky jste lépe připraveni na nečekané situace. Nemusíte se tak obávat nečekaných výdajů, protože jste na ně připraveni. Dostatečné úspory zároveň snižují potřebu půjček nebo úvěrů s vysokými úroky. Navíc je podle webu iDnes rezerva dlouhodobě nejlevnějším řešením.

Rezerva taktéž usnadňuje zvládání životních změn, například při hledání nového zaměstnání. Finanční rezerva je nenahraditelným nástrojem pro zvládání neočekávaných situací a zajištění klidu v každodenním životě. Stačí začít postupně a pravidelně si odkládat – každá uložená koruna má svůj význam.

Článek Odborníci mají jasno. Tohle je finanční rezerva, kterou by měl mít na účtu každý Čech. Kdo ji mít nebude, koleduje si o problém se nejdříve objevil na Události247.cz.

Špatná zpráva pro každého Čecha

Hypoteticky každý občan dluží 284 534 korun. Vyhlídky na další měsíce přitom nejsou nijak růžové. Podle strategie financování státního dluhu, kterou vydalo ministerstvo financí v lednu, bude na konci roku státní dluh dosahovat částky 3,191 bilionu korun, informuje web Novinky. Resort financí má také ospravedlnění pro růst míry zadlužení za první tři měsíce. Na vině má být prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok, dále státních pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

Web Novinky připomíná, že státní dluh se financuje pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami, či půjčkami od Evropské investiční banky. Stávající vláda příliš proti dalšímu zadlužování nebojuje, naopak ho prohlubuje. V dubnu činil státní schodek 200 miliard korun, což je o téměř 100 miliard více než loni ve stejném období. Jak Události247 informovaly na začátku měsíce, tím se kabinet Petra Fialy stal rekordmanem. Stávající vláda se zadlužuje 25krát rychleji než vlády v 90. letech.

Nelichotivá bilance

V podstatě se dá říci, že co se stávajícím ministrům podařilo za rok, to ostatní vytvářeli 11 let. Vláda však vidí viníka v podobě předcházejícího kabinetu Andreje Babiše. Ten má zase viníka v podobě koronavirové krize. Podle aktuální vlády může také za špatnou situaci válka na Ukrajině. Může jít jen o výmluvy, nicméně dopady tohoto konfliktu vidí každý občan ve zdražování. Výrazně se zvýšily ceny energií a potravin, což komplikuje život mnoha lidem.

Ve víru starostí tak mnoho občanů přehlíží informace o státním dluhu. Někteří to dokonce bagatelizují. Web Seznam Zprávy nicméně upozorňuje, že jde o velký problém. Čísla mluví jednoznačně o tom, že Česko není schopno zajistit běžný chod státu, aniž by si na to nemuselo půjčit. Současné běžné výdaje jednoduše není možné pokrýt. Na tuto skutečnost dlouhodobě upozorňuje Národní rozpočtová rada, protože běžné provozní výdaje by měl stát být schopen pokrýt z daní a odvodů, uvádí dále web Seznam Zprávy.

Článek Dluh Česka je rekordní. Každý člověk by musel zaplatit skoro 300 tisíc korun, aby byl stát na nule se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peníze i za rozbitou ledničku nebo pračku

Jak dále píše web TN, zbystřit by měli také ti, kteří se dostali do tíživé finanční situace kvůli pandemii covidu-19. I na ně pomoc státu myslí. Zažádat může i ten, jemuž se rozbije pračka, lednička či vařič, informuje TN. Zvláštní skupinou jsou sociálně vyloučení. Zde je typickým příkladem žadatel člověk propuštěný z vězení. Dále může jít o lidi, kteří ukončili léčbu chorobných závislostí, jsou propuštění z psychiatrické léčebny a podobně, dodává server TN.

Jan Třinecký, metodik oddělení rozvoje a kvality Armády spásy, Událostem247 popsal, jak se s touto administrativou potýkají terénní pracovníci. Jsou s mechanismem této dávky podle vlastních slov dokonale obeznámeni a klienty v jejich potížích správně nasměrují. „Je ale rozdíl mezi našimi uživateli, kteří přijdou za svým sociálním pracovníkem. Myslím, že mezi veřejností to není dostatečně známé. Leckdo možná má nárok, jen se o něm potřebují dozvědět,“ dodal pro Události247 Třinecký.

Nenechat si ujít oprávněnou finanční pomoc

Starobní penzistka Alena Panáčková Událostem247 řekla, že o takovéto šanci na pomoc slyší poprvé. Zvažuje, zda by se nemohla týkat právě jejího případu, protože nedávno ovdověla a teď pociťuje první problémy s cenami léků. „Naštěstí na tom zatím nejsem nejhůř, potřebuju jen léky proti bolesti nohou; brufen, paralen, lezou do peněz. Potřebuju i různé masti. Chystám se ještě před svátky na úřad práce, určitě se na to přeptám.“

Informace o mimořádné okamžité pomoci najdou zájemci také na internetu. Uvedla to na dotaz Událostí247 mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) Eva Davidová. Vedle toho klasicky fyzickým kontaktem na MPSV, či na pobočkách úřadů práce. Aktivně je nabízejí jednotliví sociální pracovníci. Informace jsou dostupné i na sociálních sítích. Další podrobnosti a formulář ke stažení nabízí portál csas.

Článek Peníze od státu skoro na všechno: Nárok na ně má spousta lidí, kteří o tom ani neví. Stačí si akorát zjistit pár věcí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prudké zdražování

Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. 1 153 000 Čechů žije podle analýzy projektu Neviditelní v nízkopříjmové domácnosti. Jde o osoby, jejichž společné příjmy většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvářet rezervy, doplňuje CNN Prima News.

„Vždy jsem žila spíš na podprůměrné finanční úrovni. Ale poslední rok, co je ta inflace, je to opravdu hrozný. Skládám korunku ke korunce. Z jednoho důchodu je těžko vyžít, máte se co otáčet. Abyste mohl zaplatit inkaso, koupit si základní potraviny, mít i na léky, protože bez těch se člověk taky neobejde. Nadávám, kdykoliv jdu do obchodu, jak je to nebo ono už zase dražší.,“ řekla Událostem247 starobní důchodkyně Alena Panáčková z Ostravy.

V podobném duchu se Událostem247 svěřuje osmasedmdesátiletá Hana Trlicová. „Jdou na mě mdloby, když vidím v obchodě maso za 160 korun za kilo. Dneska jsem si v hypermarketu koupila krček za 109 korun. Jenom proto, že byla taková akční cena, jinak je všude v okolí za 169. Koupila jsem si ho víc, abych si ho mohla naporcovat do mrazáku. Člověk dnes prostě musí dávat pozor, co kupuje. Taky ušetříme třeba tím, že jíme zeleninu z vlastních záhonků,“ dělí se seniorka o svou strategii úsporného stravování.

Lidé se vyhýbají restauracím

Dále Událostem247 líčí, jak i jejího syna drahota donutila změnit domácí ekonomiku a stravovací návyky: „Žije sám a byl zvyklý chodívat na obědy do restaurace. Ale dneska když stojí menu 150 korun, tak si to rozmyslí. Volá mi: ,mamko, jak se to a to vaří?’ A protože bydlí na ubytovně, navaří i pro kamarády spolubydlící. Koupí toho větší množství, a když už vaří, tak celý kotel guláše, nebo dělal ve velkém kuřata na smetaně. Kluci jsou rádi, že pojí domácí jídlo a ještě ušetří,“ uzavírá důchodkyně.

Ředitel Charity Ostrava Martin Pražák pro Události247 komentuje nárůst počtu lidí v tíživé životní situaci: „Enormně se zvýšil zájem o poradenství. Lidé se na nás obracejí o pomoc v nouzových situacích, na jaké nebyli zvyklí a s jakými nepočítali. Najednou mají problém se zaplacením nejdůležitějších věcí, jako je elektřina, základní životní potřeby. Vím, že obecně jsou na očích veřejnosti hlavně problémy seniorů. Méně se asi ví, že asi nejkrušnější časy momentálně zažívají rodiče samoživitelé,“ doplnil Martin Pražák.

Článek Čtvrt milionu lidí v existenčním ohrožení: Zvyšuje se zájem o poradenství v nouzových situacích se nejdříve objevil na Události247.cz.

Energetický expert: Budeme žít v jediné vytopené místnosti

„Ve čtvrtek a pátek nám zástupci ministerstva průmyslu jasně řekli, že na podporu půjde letos jen asi deset miliard korun, a to pravděpodobně jen na elektřinu a plošně“, citovaly CNN Prima News zdroj Hospodářských novin. Nový scénář měl počítat s tím, že se slíbená podpora nebude vztahovat na ty, kteří využívají plyn a odebírají teplo z centrálních tepláren. „Ve 21. století budou lidé v jedné místnosti, kterou budou schopni vytopit,“ komentuje Janeček pro CNN Prima News.

Na informace CNN Prima News reagovalo ve svém tweetu hnutí STAN: „Lidé se nemusí bát. Máme pro všechny dobrou zprávu: první část příspěvku na elektřinu a plyn dostanou začátkem října, druhou část nejpozději na začátku příštího roku.“ K tweetu se připojil i ministr: „S vysokými cenami energií letos pomůžeme každé domácnosti bez ohledu na to, jestli využívají plyn, elektřinu nebo jiná paliva. Celkem některé domácnosti dostanou až 16 tisíc. Nevěřte dezinformacím.“

Plyn ať si Rusové nechají. Češi vidí budoucnost ve sluneční energii

Spotřebitelé přesto počítají s tím, že následující topná sezóna bude finančně náročnější, než všechny uplynulé. A ovšem tím více panuje nejistota při výhledu na ty následující. Josef Pustějovský, důchodce, obývá s rodinou domek ve Frenštátě pod Radhoštěm. Událostem247 prozradil vlastní taktiku, jak co nejvíce ušetřit na energiích. „Přešel jsem totálně na dřevo, i když je drahé a těžko se shání. Mám možnost vytápět i elektřinou nebo plynem, ale plyn jsem ještě ani nezapnul. Ať si ho Rusové nechají,“ vzkazuje pan Pustějovský.

Jasně si uvědomuje, že nikdo nemůže zaručit, jak se bude ekonomická i energetická situace vyvíjet v dalších letech. Ani nároky příštích topných sezón se nehodlá nechat zaskočit. Zvažuje strategickou orientaci na solární panely: „Napadlo mě taky, že bych si dal soláry na střechu. Já tomu sice zatím moc nerozumím a pokud vím, nejsou momentálně tak jako tak na trhu. Ale kdyby mi to někdo vysvětlil a poradil, tak bych do toho šel. Domek je na to vhodný a peníze stranou mám,“ svěřil se Josef Pustějovský Událostem247.

Článek Ministr Sikela: Nevěřte dezinformacím. Úsporný tarif, který měl lidem přinést peníze navíc, údajně vláda zrušila se nejdříve objevil na Události247.cz.

Objem poskytnutých hypoték je nejnižší za dva roky

Do Hypomonitoru vkládají informace všechny banky a stavební spořitelny, které na českém trhu poskytují hypotéky. Hypoteční trh v květnu po výrazném dubnovém propadu vzrostl, píše deník Blesk. O pětinu vyšší je také objem a počet hypoték. Letošní meziměsíční nárůst je dle Blesku o něco silnější. Podle odborníků to ukazuje, že slabší dubnová čísla ovlivnilo určité předzásobení před začátkem platnosti přísnějších pravidel České národní banky, píše Blesk. Za celý letošní rok se objem a počet poskytnutých hypoték meziročně snížil o 45 procent.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték za květen vzrostl o 2,6 miliardy na 16,8 miliardy korun, uvádí Blesk. Po dubnu je to nejnižší objem za dva roky. Objem nově poskytnutých hypoték v posledních dvou měsících má stejný vývoj jako v roce 2020. píše dále Blesk. Objem refinancovaných úvěrů podle Blesku činil v květnu čtyři miliardy korun. Počet nově poskytnutých hypoték se po dubnovém poklesu pod 4500 zvýšil na 5300. Meziroční propad je podle Hypomonitoru u skutečně nových hypoték mírně slabší a pohybuje se kolem 50 procent.

Problémem je málo lidí a nedostatek materiálu

„Stavebnictví trápí nedostatek pracovníků, což tlačí na rychlý růst cen stavebních prací. Ty meziročně zdražily o 12,9 procenta,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Vázne také zásobování stavebními materiály, kterým skokově vzrostly ceny o 25,2 procenta. Výstavba nových projektů se tak výrazně prodražuje, což může vést k jejich odkládání do budoucnosti. Navíc se kvůli růstu úrokových sazeb výrazně zhoršily podmínky pro financování výstavby,“ doplnil ekonom pro Události247.

Na realitním trhu podle Křečka stále dochází k růstu cen nemovitostí. „Snižuje se ale počet zájemců, kteří chtějí nakupovat. To je způsobeno zvyšujícími se úrokovými sazbami na hypotékách, které prodražují financování při nákupu nemovitostí. Přestože nominální ceny nemovitostí rostou, je možné, že kvůli vysoké inflaci letos dojde k poklesu jejich reálných cen,“ vysvětlil pro Události247.

Článek Objem poskytnutých hypoték letos klesl o skoro 50 procent se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výdaje dané zákonem

Mnoho státu, včetně Česka, ale výzev nedbalo. Ve světle války na Ukrajině se tak snaží resty z minulosti dohnat. Je to zcela patrné z aktuálních kroků. Vládní ODS i KDU-ČSL tlačí na to, aby se výdaje na obranu zvýšily na 2 procenta HDP už v roce 2024, čímž by došlo ke splnění závazku vůči NATO, jak píše ČT24. Mnohem reálněji uvažuje vládní hnutí STAN, které trvá na roce 2025. Důvod je jasný. Letos Česko plánuje na armádu dát 1,4 procenta HDP, což je 90 miliard korun, a tak by muselo jít o skokový růst.

Konkrétně by splnění závazku v roce 2024 znamenalo růst výdajů o více než 60 miliard korun, jak píše ČT24. A najít je v rozpočtu bude velmi složité. Dojít k tomu ale bude muset a jediné, co se aktuálně řeší, je kdy. Jak informuje ČT24, vláda by dokonce do budoucna chtěla obranné výdaje ve výši minimálně dvou procent HDP nařídit speciálním zákonem. Nebylo by to poprvé. O uzákonění armádních výdajů se pokoušela ODS už v roce 2017, jak informoval server E15. Tehdejší vláda Andreje Babiše požadavek nepodpořila.

Zbrojí celý svět

I tentokrát má návrh své odpůrce. „Já si to osobně nedokážu představit, protože ta armáda to není schopna pojmout,“ cituje člena sněmovního výboru pro obranu Radovana Víchu (SPD) server ČT24. Navíc se nedá říct, že by Česko armádu nefinancovalo dostatečně. Výdaje na obranu se zvyšují od zmiňovaného roku 2014 pravidelně. A to i přes koronavirovou krizi. Letos má armáda dostat 89,15 miliard korun. Přesto Česko patří mezi poslední v žebříčku výdajů na obranu v poměru k HDP.

Loni byla země mezi členy NATO sedmá od konce, píše server iDnes. Horší byla jen Albánie, Severní Makedonie, Španělsko, Slovinsko, Belgie a Lucembursko. Loňský rok byl ale ve znamení velkého zbrojení. Jak píše server Forbes, celkové globální výdaje na obranu poprvé v loňském roce překročily dva biliony dolarů. Letos trend ještě zrychlí s ohledem na válku na Ukrajině. Česku tak nezbyde nic jiného než se přidat a pumpovat do armády ještě více peněz. A to nejen kvůli splnění závazku vůči NATO, ale i kvůli sobě.

Článek Česko chce co nejdříve dávat dvě procenta HDP na obranu. Od kdy to bude se ale vláda nemůže shodnout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vývoj cen v případě přijetí návrhu

Podle Nekuly mnoho zemědělců produkuje potraviny téměř v biokvalitě, ty jsou však přesto prodávané jako konvenční. Jedná se především o problém integrované produkce ovoce, zejména jablek. U těch je snaha o minimalizaci chemických postřiků. Již dříve se o této problematice hovořilo například u hovězího masa.

Podle vládního plánu by do roku 2027 měla stoupnout spotřeba biopotravin v ČR na čtyři procenta z celkové spotřeby nápojů a potravin. Poslední data z roku 2020 ukazují, že spotřeba těchto produktů se pohybovala okolo 1,6 procenta. Podle předešlého plánu se do roku 2016 mělo dosáhnout hranice tří procent. To se však nepodařilo.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda vysvětlil Událostem247, jak by přijetí zákona ovlivnilo ceny. „Snížení DPH by určitě vedlo k tlaku na pokles cen potravin. Ačkoliv jsou bio potraviny obecně dražší, lidé jsou často ochotní si za ně připlatit. Zrušení DPH u biopotravin by jednoznačně vedlo ke zvýšení poptávky po těchto produktech,“ uvedl.

Podniky nedodržují povinnost

Ministr se chce také blíže podívat na zemědělské podniky. Asi 240 těchto podniku prý porušilo novou povinnost, podle níž se smí pěstovat pouze jedna plodina na maximálně třiceti hektarech půdy. Podle ministra je to značný počet provinilých podniků a chce problém řešit.

Kabinet Petra Fialy plánuje tuto povinnost navíc zpřísnit v oblastech s vysokým rizikem eroze. Od následujícího roku tak je možné, že hektarový limit se sníží na 10. Proti těmto přípravám však bojuje Zemědělský svaz ČR. Ten se kvůli častým přejezdům techniky obává o značnější utužování půdy.

Dalším problémem v zemědělství jsou změny v dotacích. Nekula odmítá ustoupit zemědělcům, kteří se změnami nejsou spokojeni. Podle něj jsou úpravy v systému kompromisem, který respektuje situaci v českém zemědělství. Velké zemědělské podniky však vystupují proti tomuto rozhodnutí. Změny podle resortu výrazně podpoří menší zemědělce, současně však zajistí dostatečnou podporu pro větší podniky, uvedl portál Aktuálně.

Článek Ministr zemědělství Nekula plánuje snížit DPH u českých výrobků. Podle ekonoma Kovandy by se díky tomu mohly snížit ceny potravin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kapka v rozpočtovém moři

Výdaje na kompenzační bonusy jsou podle hlavního ekonoma platební instituce Roger Dominika Stroukala minimální. „Částka 740 milionů je kapka v rozpočtovém moři. Připomeňme, že vláda chce ušetřit 80 miliard a zatím ani nevíme, kde je chce najít. 740 milionů je méně než procento z této částky. I kdyby měly stejné sumy být vypláceny celý rok, schodek nám to neodmaže. Státu se navíc část této kompenzace může vrátit zpět do rozpočtu v podobě daní,“ sdělil ekonom Událostem247.

Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová vysvětlila postup úřadu. „Některým ze žadatelů volají a požadují po nich doložit věci, které však doložit nelze,“ řekla. Jako příklad použila obchodnici se sportovními poháry, jejíž tržby klesly, neboť se běžné sportovní akce nekonají. Úředníci po ní požadovali seznam klientů včetně jejich telefonních čísel, pro ověření, zda si u ní skutečně chtěli nakoupit.

Žádný takový seznam však běžní prodejci, do jejichž provozoven chodí různí zákazníci, k dispozici nemají. „Navíc nemá ani žádný souhlas s předáváním dat, takže něco takového jen těžko může doložit,“ řekla Svobodová.

Eliminace pochybení kvůli lidskému faktoru

Finanční správa však namítá, že tento rok naprostou většinu žádostí živnostníků o vyplacení kompenzačního bonusu schválila. Od začátku roku jich obdržela 22 634. Následně proplatila 22 394 z nich v souhrnné hodnotě přes 740 milionů korun. Aktuálně úřady tedy nevyřídily 240 žádostí. „Samozřejmě se vyskytují i případy podnikatelů, kteří bonus neobdrží, protože nesplňují podmínky stanovené zákonem,“ sdělil mluvčí Generálního finančního ředitelství Lukáš Heřtus.

Mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss však připustil dílčí nedostatky i možné individuální pochybení lidského faktoru. „K nátlaku na žadatele, aby vzal svou žádost zpět, by rozhodně docházet nemělo,“ uvedla Finanční správa na svých stránkách. „Takto dotčeným žadatelům se za způsobené obtíže omlouváme,“ je dále uvedeno na webu.

„Případná dílčí pochybení lidského faktoru při ověřování oprávněnosti nároku na kompenzační bonus, přičemž dle uvedené statistiky by se mělo jednat spíše o individuální případy, budou eliminována,“ citoval web iDNES ministerstvo.

Článek Vláda na kompenzační bonus vynaložila 740 milionů korun. Podle ekonoma Stroukala se část sumy může vrátit do rozpočtu v podobě daní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Návštěvnost divadel přitom dále poklesla po rozhodnutí vlády, která zrušila uznávání PCR testů jako prokázání bezinfekčnosti. Představení tak můžou navštívit pouze lidé s dokončeným očkováním nebo ti, kteří prodělali covid v posledních šesti měsících. Lidé, kteří se představení nemohou účastnit, ale své peníze zpět nedostanou a musí se spokojit s vouchery.

Chybí i více než polovina návštěvníků

Většina divadel v republice je vydává s platností do konce příštího roku v hodnotě původní vstupenky, ostatní divadla pak lidem vstupenky přesouvají na pozdější termín. Návštěvníci ale musí dané divadlo kontaktovat a o vouchery nebo změnu termínu je požádat. Například v pražském Národním divadle už voucherů vydali zhruba dvě stě, v Národním divadle Moravskoslezském jich bylo několik desítek.

Pražskému Národnímu divadlu chybí především zahraniční turisté, na rozdíl od ostatních divadel se jim ale podařilo návštěvnost obnovit téměř do normálu. „Na předvánoční období jsou představení téměř vyprodaná, museli jsme ale zrušit například premiéru Krásky a zvíře, a to kvůli nemoci,“ uvedl jeho tiskový mluvčí Tomáš Staněk. Návštěvníci se nedočkají ani hostování amerického souboru Nature Theater of Oklahoma s představením Burt Turrido: An Opera, a to také z důvodů pandemie.

Divadla ruší i dlouho plánované premiéry

Rušení alespoň nějaké hry kvůli covidu se přitom nevyhnulo téměř žádnému divadlu. Dejvické divadlo zatím neodehraje například premiéru inscenace Každý má svou pravdu, nebo představení Brian. Několik představení pak zrušili v Národním divadle v Brně nebo v Divadle Husa na Provázku.

V Moravském divadle v Olomouci se pak premiéry Zániku samoty Berhof nezúčastní známý herec Miroslav Etzler, který nyní leží v českolipské nemocnici kvůli covidu. Za vstupenky na představení, která zrušila přímo divadla, dostanou návštěvníci své peníze vždy zpět.

Článek Divadla jsou v koncích, mají až o polovinu nižší návštěvnost. „Od půlky listopadu už se nedá mluvit ani o tom,“ říká mluvčí Národního moravskoslezského divadla se nejdříve objevil na Události247.cz.