Kvůli klimatickým změnám přijdeme o peníze

Představte si, že byste ze dne na den přišli třeba o polovinu své výplaty a váš šéf by vám řekl, že za to může klimatická změna. Věřili byste mu? Zní to možná neuvěřitelně, ale v budoucnu se něco takového klidně stát může. Alespoň to tvrdí vědecký tým doktora Timothyho Nealea. Podle něj by zvýšení globální teploty o 4 stupně Celsia mohlo zapříčinit snížení platů o 40 %. Studie týmu doktora Nealea byla publikována v časopise Environmental Research Letters a odhaluje, že klimatické změny budou mít vážné hospodářské důsledky, které by mohly ovlivnit příjmy jednotlivců i vývoj celých ekonomik.

Lucie Cochlarová

20. dubna 2023

Analýza ukázala, že každý druhý Čech nedostává důstojnou výplatu

V aktuální studii se doktor Neale soustředil na extrémní jevy, jako jsou dlouhotrvající vlny veder, rozsáhlé požáry, ničivé záplavy či dlouhodobá sucha. Jeho tým použil strukturální VAR modely, díky kterým mohl snadno pochopit, jakým způsobem se vyvíjí ekonomika v důsledku klimatických šoků. Právě díky těmto informacím mohl také zahrnout i nepřímé škody, například přerušení výroby, výpadky v dopravě nebo omezení mezinárodního obchodu. Co se tedy stane, pokud opravdu dojde ke globálnímu oteplení?

Odhady studie

Tým doktora Nealea odhaduje, že v případě, kdy by se globální teplota zvedla o dva stupně Celsia, což je mimochodem hranice stanovená Pařížskou klimatickou dohodou, průměrný globální příjem by klesl až o 20 %. To, že k něčemu takovému může dojít, dokazuje i situace z minulého roku, kdy byla překročena hranice oteplení o 1,5 °C. Oteplení o dva, ale také o čtyři stupně, tedy není až tak nepravděpodobné, jak se dříve zdálo.

Daniel Procházka

24. března 2024

Bydlíte v jedné z těchto obcí? Pokud tam nastoupíte do práce, budete dostávat pohádkovou výplatu 4 500 000 Kč

V minulosti se předpokládalo, že ze změn klimatu by dokonce mohly některé země těžit, avšak nová studie tento předpoklad jasně zpochybňuje. Důvodem je globální provázanost ekonomik – problémy v jedné části světa se rychle přenášejí i do jiných oblastí. Jednoduchým příkladem by byla například situace, kdy by v Africe byla extrémní sucha. To by pak ovlivnilo cenu potravin v Evropě.

Studie zároveň prozrazuje, že ekonomické dopady nebudou rovnoměrné a v každých státech budou jiné. Největší dopad pocítí státy rozvojové, které jsou na klimatické změny zranitelnější a nebo nemají mnoho možností, jak se jim přizpůsobit.

Článek Podle vědců budeme chudnout, naše výplaty se sníží až o 40 %. Za vše mohou klimatické změny, prozrazuje nová studie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Místo „příspěvku pro solidární domácnost“ peníze cizincům na ruku

Příspěvek pro úhradu nákladů s bydlením společně s příspěvkem na úhradu životních potřeb budou nově dostávat přímo cizinci. Záměrem je, aby jim posloužil při platbě nájmu. Od června se zato cizincům snížil dosavadní příspěvek na životní potřeby, a to na úroveň životního minima. Rozdíl činí například u dospělé osoby více než 1000 korun. Dříve by byl vyměřen příspěvek 4860 Kč, ten po úpravě klesne na 3130 Kč.

Ekonomický expert Štěpán Křeček na dotaz Událostí247 zdůraznil, že podle něj v tomto směru převažují pozitiva nad negativy. Podle něj ukrajinští uprchlíci zapojení v ČR do pracovního procesu přinášejí české ekonomice vlastně více, než z ní odčerpávají. „Ukrajinci přicházejí na trh práce, kde je citelný nedostatek pracovních sil. Zaměstnavatelé nejsou schopni získat dost zaměstnanců a ocitají se v problémech s nábory. Díky přílivu ukrajinských uprchlíků se situace na trhu práce zlepšila.“

Platí daně, odvody, pracují pro českou ekonomiku

Jak Křeček Událostem247 dále nastínil, stejně významným plusem pro české hospodářství jsou daně a odvody, které ukrajinští pracovníci platí. „Zároveň spotřebovávají zboží a tedy platí DPH. Z hlediska státního rozpočtu jsou přínosem!“ Ve stejném duchu se pro Události247 vyjádřil ředitel Charity Ostrava Martin Pražák. Jeho organizace už od samého začátku krize zaměstnává pracovníky z řad ukrajinských uprchlíků.

„Dnes a denně vidím, že jsou to lidé, kteří se zapojují do pracovního procesu v rámci České republiky,“ dodává Pražák pro Události247. Celou problematiku vidí rovněž z hlediska sociální i národnostní solidarity. „Pracují samozřejmě pro sebe, ale zároveň i pro nás. Odvádějí u nás daně. Takže by rozhodně měli mít stejné podmínky, jako každý jiný občan. My sami zaměstnáváme sedm ukrajinských pracovníků a jsme s nimi spokojeni.“

Článek Nový příspěvek na bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny: Experti oceňují pozitiva ukrajinské práce pro českou ekonomiku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Splněný sen: Tři dny volna každý týden

Čtyřdenní pracovní týden se momentálně na trhu práce dá uchopit dvěma způsoby, pokračuje iRozhlas. Jeden způsob je, že lidé stále musí odpracovat 40 hodin týdně, ale mají to „zcuknuté“ do čtyř dnů. Potom mají třídenní víkend. Druhý způsob hledá efektivnější cestu, a to netlačit na těch 40 hodin týdně. Skutečně pracovat kratší dobu, čtyři dny v týdnu s efektivnějšími nástroji. A mít třídenní víkend, aby si člověk mohl odpočinout, uvádí iRozhlas.

Čtyřicetiletý automechanik Roman Kopecký má v názoru na týdenní pracovní dobu zcela jasno, jak vysvětlil Událostem247: „Čtyřdenní pracovní týden? O tom sním dlouho. Práce, která by mi to umožnila, by pro mě byla snová.“ Komentář ekonomického poradce premiéra Fialy, tedy Štěpána Křečka, pro Události247 byl spíše skeptický. Podle experta spočívá špatné chápání výsledků vinou odlišného chování lidí při „testovacím“ provozu oproti praxi, jaká se ustálí později.

Bylo by to jako po zavedení „covidové“ práce homeoffice

„Problém všech pokusů na toto téma tkví v jejich krátkodobosti. Na chvíli si upraví týdenní režim tak, jak si přáli, tak se snaží. Výsledky vypadají, jakoby čtyřdenní pracovní týden neměl vliv na pokles produktivity. Ale kdyby se to plně zavedlo v celé naší ekonomice, zřejmě by k poklesu produktivity došlo. Snažíme-li se dohánět západní ekonomiky, kdy ještě nejsme na té úrovni, kde bychom chtěli být, byl bych s takovými pokusy velice opatrný,“ říká Křeček pro Události247.

„Máme jednu z nejnižších nezaměstaností na světě. Pokud budeme zkracovat pracovní týden, nutíme tím podniky najímat více zaměstnanců, kteří by nahradili ty, kteří mají volno. To znamená vyšší mzdové náklady,“ dodává expert pro Události247. Ekonom připomíná situaci, která nastala před třemi lety, kdy covid uzamkl Čechy do režimu homeoffice. „Taky to chvíli vypadalo, že práce z domu bude stejně efektivní, pracovní morálka zůstane. Ale dlouhý útlum to jasně vyvrátil,“ uzavírá ekonom Křeček pro Události247.

Článek Pracovat jenom 4 dny v týdnu chce skoro každý Čech. Brzy se tak možná stane se nejdříve objevil na Události247.cz.

Negativní dopad bude pokračovat dál

Loni došlo v zemi také k poklesu podnikatelské důvěry potom, co roční zisky poklesly o 12,6 procenta, uvádí server Plus Jeden Deň. Na začátku roku sice došlo k nárůst indexu podnikatelské důvěry, ale v březnu už opět došlo k poklesu. Ve výrobním sektoru byl evidován pokles o 3,3 procenta, v těžebním pak o 2,3 procenta, dodává web Plus Jeden Deň. Negativní vliv sankcí na ruské podnikatele je tedy nepopiratelný. Uvědomil si to zřejmě i ruský prezident Vladimir Putin.

Web iDnes informuje, že ve svém nejnovějším prohlášení šéf Kremlu připustil, že se západní sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně promítnout na ekonomice státu. Šlo o první prohlášení v podobném duchu ze strany ruské hlavy státu, který dosud tvrdil, že protiruské sankce nefungují. Přesto ve svém projevu z tohoto týdne Putin nevynechal příležitost vyzdvihnout i úspěchy země. Zmínil například nezaměstnanost, která dosahuje jen 3,6 procenta a vývoj inflace, která má na konci března klesnout pod čtyři procenta, uvádí web iDnes.

Velký pokles oproti jaru 2022

Před rokem dosahovala inflace více než 17 procent. Putin si zároveň uvědomuje, že Rusko nemá ani v tomto ohledu zdaleka vyhráno. „To ale neznamená, že všechny problémy jsou vyřešeny. Návrat k trajektorii růstu nás nesmí ukolébat,“ cituje šéfa Kremlu web iDnes. Přesto i západní experti přiznávají, že Rusko je vůči sankcím odolnější, než se předpokládalo. Původní odhady očekávaly, že v roce 2022 ruská ekonomika poklesne o více než 10 procent, nakonec to podle odhadu Mezinárodního měnového fondu bylo jen o 2,2 procenta.

Analytici zároveň upozorňují, že výrazněji se zhorší situace Moskvy až v dlouhodobém horizontu, uvádí web Hospodářské noviny. Události247 před pár dny také upozornily, že Rusko nemá přes sankce problémy ani s dodávkami ovoce a zeleniny, a to oproti některým západním zemím. Zatímco ve Velké Británii jsou nuceny některé obchodní řetězce zavádět přídělový systém, v Rusku mají plné regály potravin i v pohoří Ural, které se nachází 24 hodin jízdy autem od Moskvy.

Článek Sankce se na Rusku podepisují: Putinova ekonomika je v troskách. Zisky tamních firem se nadále propadají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Růst cen nepolevuje

Trend mizejících úspor je nezvratitelný. V posledních dvou letech inflace lidem ukrojila velkou část našetřených peněz a ani v letošním roce zatím nehodlá polevovat. Vidět je to i na nejnovějších číslech za leden, kdy spotřebitelské ceny stouply o 17,5 procent, informuje ČTK. Tempo nárůstu zrychlilo oproti prosinci, kdy inflace činila 15,8 procenta. Analytici ale očekávají, že od února už se má růst spotřebitelských cen snižovat, dodává ČTK. Přesto bude lidem část jejich úspor dál „požírat“.

Znehodnocování peněz nedokáže zvrátit ani fakt, že řada bank nyní nabízí zajímavé úrokové sazby na spořících účtech. I ty nejvýhodnější vkladové produkty totiž peníze střadatelů před inflací neochrání, informuje web Seznam Zprávy. Biliony korun, které si Češi v uplynulých letech naspořili, tak rychle ztrácí na hodnotě. Podle statistik České národní banky měly domácnosti v bankovních domech ke konči třetího čtvrtletí roku 2022 uloženo celkem 3,3 bilionu korun. Na netermínových vkladech, kam patří i běžné účty, pak 2,5 bilionu korun, dodávají Seznam Zprávy.

Miliardy jsou pryč

České domácnosti po započítání úrokových sazeb na běžných, spořicích či termínovaných účtech ke konci třetího čtvrtletí přišly v bankách kvůli růstu cen meziročně o zhruba 483 miliard korun, uvádí dále Seznam Zprávy. Nepomohli si ani ti, kteří si peníze ukládají do stavebního spoření. Ke konci září 2022 v něm lidé měli uloženo 329 miliard korun, reálná hodnot peněz se však snížila o 32 miliard korun, dodávají Seznam Zprávy.

Ani v letošním roce na tom pak Češi podle ekonomů nebudou lépe. „Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ uvedl pro Seznam Zprávy ekonom Štěpán Křeček. Inflaci by mohla svými nástroji zkrotit Česká národní banka.

Článek Úspory Čechů nenávratně mizí. Místo 1000 Kč budou mít lidé kvůli inflaci jen několik stovek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše se oficiálně zlepšuje

Moskva si je vědoma, že lidé z velkých městských center dokáží odporovat úřadům. Ani posílením armády se ale situace na frontě výrazně nezměnila a Moskva utrpěla několik porážek. Přesto není nálada ve společnosti nijak radikalizována, píše Onet. Mysl Rusů významně neovlivnila ve vztahu ke Kremlu ani inflace, která v prosinci dosáhla podle oficiálních údajů 11,9 procenta. Jde sice o významný pokles z dubnového maxima 17,8 procenta, ale číslo nemusí být pravdivé, připomíná Onet.

Je nezpochybnitelné, že sankce kvůli válce na Ukrajině zhoršily situaci ruských domácností. „Zhoršování životní úrovně je viditelné i ve městech. Mezi jeho projevy patří hlavně plošné zdražování, nedostatek některého zboží a například omezení možností cestování,“ cituje Onet expertku. I přesto se sankce nevyvíjí podle představ. Podle ní si je Kreml vědom, že tito lidé stále mají ještě prostředky na to, aby se se situací vyrovnali. Podle oficiálních čísel navíc stav země vypadá dobře. Klesá nejen inflace, ale také nezaměstnanost, která činila v listopadu 3,7 procenta.

Zhroucení se nekonalo

Vliv na to měla právě mobilizace, která z pracovního trhu odvedla 300 tisíc občanů. Podle odborníků z polského Centra východních studií se někteří zaměstnavatelé snažili chránit své lidi před náborem skrz oficiální žádosti na úřady, případně i na samotného ruského prezidenta Vladimira Putina. „Apely na hodného cara jsou často jediným účinným způsobem, jak bojovat za zájmy společnosti. Na rozdíl od protestů a mediálních skandálů, které s sebou nesou riziko represe,“ cituje Onet Chawrylovou.

Přestože se život Rusů výrazně změnil, společnost se nijak nezradikalizovala. Pasivitu jde podle odborníků vysvětlit i odchodem mnoha opozičních vůdců. Přispívá k tomu také ruská propaganda. Navíc ekonomika se zatím ani pod tíhou přísných sankcí nezhroutila, informuje web iRozhlas. Rusové si navíc zvykli na to, že jsou chudí. „Ruské hospodářství rok 2022 přežilo,“ zhodnotil situaci ekonom Janis Kluge z Německého insitutu pro mezinárodní politiku a bezpečnost. Podle něj západní sankce ruskou ekonomiku smrskly o 10 procent, píše iRozhlas.

Článek Západní sankce se nevyvíjí podle představ: Rusové si na to, že jsou chudí, zvykli se nejdříve objevil na Události247.cz.

Druhá mobilizace na spadnutí

I proto se podle něj postoj ruské společnosti proměnil. Negativní reakce Rusů byla zřejmá ihned po vyhlášení, kdy statisíce lidí zemi opouštěly. Ti, kteří zůstali a nakonec nemuseli nastoupit do armády nemají vyhráno. Jak Události247 informovaly zde, Putin zřejmě chystá druhou mobilizaci. Tím by si proti sobě ruský prezident poštval další řadu ruských občanů. Poslední kapkou pro ty nejvěrnější pak může být ekonomická situace, do které se Rusko postupně dostává.

Země nedávno schválil rozpočet na příští rok a předseda Dumy Vjačeslav Volodin přiznal, že „tento rozpočet je nejtěžší za poslední roky“, píše web Money. Schválený dokument odhaluje, jak špatně na tom Rusko je. To nejhorší má navíc teprve přijít a země zřejmě nebude schopna dál financovat konflikt na Ukrajině. Podle Volodina bude více než třetina rozpočtu na příští rok vynaložena na sociální výdaje. Velkou položkou je také vojenské výbava, která se z části skrývá pod označením tajné účely, informuje dále web Money.

Pesimistické vyhlídky

Tvořit má až 56 miliard rublů. Podle všeho má proto v budoucnu dojít na scénář s označením Globální krize. Je to jeden z možných vývojů situace, které představila Centrální banka Ruska v srpnu. Podle základního scénáře, který banka označila za nejpravděpodobnější, má klesnout ruské HDP v roce 2023 o 1 až 4 procenta, v dalších letech o 1,5 až 2,5 procenta. Varianta Globální krize ukazuje, že má ruské HDP v příštím roce klesat více než letos, kdy se předpovídá pokles o 4 až 6 procent.

Ruská centrální banka dále uvádí, že ruské problémy jsou způsobeny hlavně vnějšími faktory, které souvisí s tím, že „přední ekonomiky balancují na pokraji recese“, uvádí dále server Money. Podle expertů je to jen částečná pravda. Viníkem současné situace má být hlavně samo Rusko, které válku na Ukrajině způsobilo. Vše se Moskvě vrací jako bumerang. Další velká rána ještě přijde jakmile začne platit embargo EU na ruskou ropu. Rusové nejsou na zhoršení situace připraveni, protože tamní státní média jim reálný obraz o situaci země nepředkládají.

Článek Uniklý dokument ukázal, jak velké problémy Rusko ve skutečnosti má. Putin může veškerou svou snahu zabalit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lépe bude v roce 2024

Inflace dosahuje rekordních hodnot a zatím nic nenaznačuje, že by měl nastat pozitivní obrat. Konflikt na Ukrajině pokračuje a ceny energií i ropy jsou dál nestabilní. Přesto se objevuje pár informací, které alespoň trochu naznačují, že se blíží i lepší časy. Podle Českého statistického úřadu v říjnu růst spotřebitelských cen mírně klesl. Inflace v desátém měsíci letošního roku dosáhla 15,1 procenta, zatímco v září byla téměř o tři procenta vyšší. Přestože to může být první vlaštovka zlepšující se situace, do příštího roku se přesto nedá hledět s velkým očekáváním.

Podle prognózy České národní banky bude inflace v roce 2023 dosahovat 9,1 procenta, což je stále vysoká hodnota. Naděje na návrat k normálu má přinést až rok 2024. Podle české centrální banky se inflace dostane na 2,4 procenta. Než k tomu ale dojde musí si Česko, potažmo celá Evropa, projít těžkými časy. Kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu se dostane na přelomu roku evropská ekonomika do recese a v příštím roce zpomalí výrazně i hospodářský růst, píše web ČT24.

Nízká nezaměstnanost, vysoká inflace

Podle makroekonomické prognózy Evropské komise vzroste hrubý domácí produkt sedmadvacítky o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak uváděla letní predikce. Přesto Komise předpokládá polevení inflačních tlaků, a proto se od druhé poloviny příštího roku má celkově situace zlepšit. A to i v Česku, které má specifické postavení. „Česká průmyslově založená ekonomika spoléhající na dovoz je nadále silně zasažena problémy v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami energií,“ cituje web ČT24 ze zprávy Komise.

Zároveň má tuzemsko jednu výhodu. V Česku panuje nízká nezaměstnanost, a má to tak i zůstat. S 2,7 procenty má letos zůstat nejnižší z celé sedmadvacítky. Naopak inflace je v Česku vysoká. Podle Komise dostáhne letos v tuzemsku 15,6 procent, což je po trojici pobaltských zemí nejvíce v celé EU, připomíná web ČT24. Na špatnou ekonomickou situaci v Česku upozornil také Mezinárodní měnový fond, informuje ČTK.

Článek Lidi chudnou a vše zdražuje. Nastane ale zlom. EU v nové zprávě řekla, kdy Češi přestanou dřít bídu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Politika sankcí není sprint, nýbrž maraton

Ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus pro Události247 pojmenoval zřejmě hlavní důvod současné ekonomické situace v Rusku. „Putin od začátku agrese najisto počítal s tím, že půjde o ,blitzkrieg’.“ Je podle něj zřejmé, že původní záměr Kremlu byl, že se Ukrajina vzdá v řádu dní. „Nikdo nepočítal s tím, že se to potáhne tak dlouho. Pokud by to skutečně proběhlo v řádu týdne, Západ by nestačil nijak zareagovat. Na Ukrajině by se mezitím vyměnil režim za nějaký loutkový a už by nemělo smysl uvalovat nějaké sankce,“ řekl Událostem247 Hradil.

Sankce znamenají běh na dlouhou trať, připomíná dále Hradil. „V Česku i na Západě obecně zavládla určitá deziluze z toho, že se Rusko okamžitě po uvalení sankcí nezhroutilo. Nemohlo, samozřejmě. Náš způsob sankcionování je omezení přístupu ke strojírenství, k technologiím. Tím, že je přestaneme dodávat, a ty stávající aktualizovat, obnovovat, stává se ten úder na Rusko dlouhodobější. Z jejich strany to funguje přesně obráceně. To nejsilnější, co oni mohli způsobit nám, je zaškrcení přívodu plynu,“ dodává Hradil pro Události247.

Zlé i ještě horší budoucí scénáře

Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku, komentoval v této souvislosti Putinovu osobnost na podcastu Novinek. „To je prostě člověk, který se zamknul ve své představě světa, kterou si stvořil. V čele fašistického ruského státu máme zločince, který se chová jako mafián a je už úplně odříznutý od reality. Velmi pravděpodobně ani nemá reálné informace o tom, co se kolem děje. Okolí diktátora si obvykle netroufá říkat mu do očí pravdu,“ uvádí Novinky.

Alternativní scénáře, které se teď před vedením Ruska otevírají, jsou více nebo méně hrozivé, analyzuje Forum24. Nejoptimističtější z nich předpovídá pokles ruské ekonomiky v roce 2023 o 8,3 % ve srovnání s rokem 2021. Naopak ten „stresový“ počítá s poklesem HDP o 11 % v roce 2023. Všechny scénáře předpokládají zvýšený tlak sankcí, ke kterým se pravděpodobně připojí ještě více zemí. Další katastrofou bude odliv mozků. Zpráva Bloombergu odhaduje, že do roku 2025 by Rusko mohlo opustit až 200 000 IT odborníků.

Článek Utajovaná zpráva o Rusku. Je až neuvěřitelné, jak na tom země skutečně je se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rekordní týden

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku se dostal na více než 280 eur (přes 6900 korun) za megawatthodinu, píše ČTK. Před rokem byla méně než 26 eur za MWh. Rekordy kolem plynu jsou v poslední době běžné z důvodu ohrožení proudění komodity plynovodem Nord Stream1, který je hlavní trasou z Ruska do Evropské unie. V pátek Rusko oznámilo další odstávku. Od 31. srpna do 2. září nemá potrubím proudit kvůli údržbě žádný plyn.

To vzbuzuje obavy, jestli nebudou dodávky úplně zastaveny. I v případě, že by se tyto scénáře nenaplnily, tak nemá EU důvod k radosti. Jak píše ČTK, i po skončení údržby má plynovodem Nord Stream 1 proudit denně jen 33 milionů metrů krychlových, což je zhruba 20 procent celkové kapacity. Je tak evidentní, že situace kolem plynu se neuklidňuje, spíše naopak. Pro domácnosti to má jediný dopad, a to další zdražování. Do konce roku tak mohou nejen ceny plynu trhat další rekordy.

Podraží i stravování pro děti

Nezastavitelný růst panuje dále také u inflace, která se v červenci dostala na 17,5 procenta, uvádí Česká národní banka (ČNB). Podle ní ale rozhodně nejde o nejvyšší hodnotu v letošním roce. V dalších měsících by se růst spotřebitelských cen měl dostat až k 20 procentům a teprve poté by mohlo dojít k uvolnění. Větší pokles inflace ale nastane až v průběhu příštího roku, píše dále ČNB. Nejvíce se zdražení týká potravin, což bude mít dopad nejen na domácnosti samotné, ale také na školní jídelny.

Ty od nového školního roku budou nuceny zdražit obědy, a to v průměru o tři až šest korun, informuje web ČT24. Ke zdražování některé školní jídelny přitom přistoupily i během minulého školního roku, uvádí ČT24. I další mírné zvýšení výdajů tak může být pro mnoho rodin neudržitelné. Pomoc ze strany států zatím není nijak výrazná. Důvodem mohou být i rostoucí náklady země kvůli ukrajinským uprchlíkům. Dočasnou ochranu v Česku dostalo už více než 400 tisíc běženců z Ukrajiny.

Článek Chudoba na denním pořádku: Jaké jsou finanční vyhlídky Čechů pro následující měsíce? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Velký ruský úpadek

Výrazné navýšení počtu lidí bez práce má nastat v 63 procentech ruských regionů. V některých má dokonce dojít ke zdvojnásobení nezaměstnanosti oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku. Jak píše server Express, nejvíce zasaženými odvětvími má být doprava a logistika, automobilový průmysl, dřevařský průmysl a velkoobchod s elektronikou. Jen těžko se dá předpokládat, že by Putin o negativních vyhlídkách nevěděl. Spíše jde o jeho snahu zabránit tomu, aby se informace o špatném ekonomickém stavu země dostaly na veřejnost.

A podniká k tomu patřičné kroky. „Ruský bankovní sektor je stále méně transparentní. Dne 22. dubna byla ruským bankám dána možnost nezveřejňovat závěrky, a to až do 22. září,“ cituje ze zprávy web The Sun. Na začátku května navíc ruský prezident podepsal zákon, který bankám zakazuje sdílet bankovní tajemství s „nepřátelskými“ zeměmi. Na zprávě Kyjevské ekonomické školy pracovalo několik odborníků, uvádí The Sun.

Putin má důvody k obavám

Autoři došli k závěru, že ruská ekonomika se v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňským rokem propadla o téměř pět procent. Příjmy z ruské ropy klesly o 40 procent. Nejde navíc o první zprávu, která ukazuje, jak se ekonomika v Rusku propadla. Jak Události247 informovaly, katastrofální a nezvratný úpadek potvrdil také dokument z univerzity z Yale. Podle ní ani vysoké zisky za plyn zemi nezachrání od toho, aby státní rozpočet skončil v deficitu.

Odborníci tak doporučují, aby západní státy pokračovaly v jednotném postupu a tlačily na Moskvu skrz sankce. To by mohlo být posledním úderem pro Putinův režim. Kreml se nemůže radovat ani z informací z bojiště. Tento týden rakety zasáhly i Krym a mnoho Rusů tak před předčasně ukončilo svou dovolenou na poloostrově. Od neúspěchu tak Rusko zřejmě nezachrání ani taktika vydírání, kterou se snaží Moskva na Západ tlačit skrz dodávky plynu.

Článek Putin se snaží vyvolat dojem, že protiruské sankce nefungují. Opak je ale pravdou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kabajevová na sankčním seznamu USA

Kromě Putinovy přítelkyně se USA rozhodly sankcionovat také dalších 30 firem a 12 osob, mezi kterými je také představitel ukrajinské Chersonské oblasti Kiril Stremousov dosazený do funkce ruskými okupačními silami, uvádí ČTK. Na sankční seznam Evropské unie se Kabajevová dostala mnohem dříve, a to v rámci šestého balíku trestů přijatého na začátku června. Na britském seznamu je Putinova údajná přítelkyně už od května, připomíná ČTK. Postih pro milenku ale není zdaleka jediným, který ruskému prezidentovi dělá vrásky.

Podle zprávy z Yaleovy univerzity je ruská ekonomika v důsledku sankcí v katastrofálním a nezvratném úpadku, jak Události247 informovaly zde. Očekává se tak, že Putin se bude snažit nějakým způsobem do nepříznivé situace zasáhnout. „Putin se uchyluje k zjevně neudržitelným, dramatickým fiskálním a měnovým intervencím, aby zahladil tyto strukturální ekonomické slabiny, které poprvé po letech poslaly státní rozpočet do deficitu a odčerpaly zahraniční rezervy i přes vysoké ceny energií,“ uvedli ekonomové z Yale.

Ruské ztráty

Podle nich nemá Rusko už žádnou možnost, jak se ze své špatné ekonomické situace dostat, pokud budou západní země nadále jednotné a budou pokračovat ve svém sankčním tlaku. A radost šéfovi Kremlu nemohou dělat ani zprávy z fronty. Ruské ztráty v bojích jsou obrovské. Jak píše server The Sun, podle ukrajinského ministerstva obrany Moskva ztratila už více než 41 tisíc vojáků. Navíc armáda postupuje velmi pomalu, a proto se ruské síly uchylují k rychlým útokům místo obkličovacích operací.

Potvrzuje to také nejnovější hodnocení amerického Institutu pro studium války (ISW). Z něj vyplývá, že ruští vojáci zřejmě dostali rozkaz k přímému útoku na město Avdijivka. Ukrajinci tuto oblast drželi od roku 2015, ale tamní generální štáb připustil částečně úspěšný postup ruských sil. Podle ukrajinského velení se také ruská armáda připravuje na protiofenzívu směrem na město Kryvyj Rih. To ale Rusům narušují ukrajinské síly, které útočí na logistické cíle.

Článek Ruská ekonomika je v troskách. Západní sankce se konečně začaly projevovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruská izolace se prohlubuje

Ani vysoké zisky za plyn ale Rusko nezachraňují z toho, aby státní rozpočet neskončil v deficitu. Moskvě tak zvolená strategie evidentně nevychází. Od začátku války na Ukrajině čelí země sankcím Západu, které postupně Rusko uvrhují do totální izolace. Projevuje se to ve všech oblastech. Jak píše web Daily Mail, podle zprávy expertů z Yaleovy univerzity je zasažen dovoz i vývoz a „pro Rusko neexistuje žádná cesta z ekonomického zatracení“. Odborníci tak ve zprávě vyvrací všechna prohlášení Moskvy o tom, jak se ruská ekonomika odrazila zpět k růstu.

„Fakta jsou taková, že podle všech měřítek a na jakékoli úrovni se ruská ekonomika potácí,“ cituje web daily Mail ze zprávy. Vliv na to má i vysoká inflace, která sice aktuálně klesá, ale přesto je na katastrofálních 16 procentech. Podle zprávy by tak Západ měl nadále pokračovat v jednotné taktice vyvíjet na Rusko velký tlak. Jak dále web Daily Mail uvádí, ruská výroba nefunguje, protože chybí vstupní komponenty. Například auta se musí vyrábět bez ABS nebo airbagů.

Špatné zprávy z fronty

Krok zahájit invazi do sousední země tak může být pro ruského prezidenta nakonec osudový. Válka na Ukrajině mu nepřináší radost nejen z ekonomického hlediska, ale k vráskám má důvod také kvůli situaci na frontě. Ruská armáda nepostupuje tak, jak si představovala, a proto také neustále mění strategii. Podle britského ministerstva obrany budou ruští vojáci nakonec postupovat jinak i při ofenzívě na Donbase, uvádí ČTK.

Důvodem je skutečnost, že stávající strategie nepřinesla „rozhodující průlom“, píše ČTK. „Během posledních čtyř dní se Rusko dál snažilo o taktické útoky na ose směrem na Bachmut, severovýchodně od Doněcka, a dařil se mu jen pomalý postup,“ stojí v pondělní zprávě britského ministerstva obrany o vývoji bojů na Ukrajině. Pro Putina musí být potupné také ruské ztráty. Podle ukrajinských sil bylo ve válce zabito více než 41 tisíc ruských vojáků, zničeno 1768 tanků a přes 4 tisíce obrněných vozidel, píše ČTK.

Článek Průzkum: Jak si vede ruská ekonomika oproti té západní? Putin nebude z výsledku příliš nadšený se nejdříve objevil na Události247.cz.

Problémy domácností

„Faktem je, že v předvečer krize z let 2008 a 2009 jsme takto mohutnou inflaci neměli a krizi bylo možné čelit mnohem lépe, než je tomu dnes,“ uvedl pro CNN Prima News hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. A nejde jen o rostoucí ceny spotřebního zboží, ale také rostoucí úrokové sazby. Ty podle ekonomů v brzké době zkomplikují situaci domácnostem, které mají na bydlení hypoteční úvěr. Křeček pro CNN Prima News dal v tomto ohledu i jasnou radu.

„Kdo může, nechť žádost o hypotéku odloží. Kdo už ji má a bude ji v příštích měsících refinancovat, nechť si úrokovou sazbu fixuje na kratší dobu,“ uvedl ekonom. Podle něj nedává smysl fixace na pět let, protože sazby mohou být už za dva roky nižší než ty stávající. Web CNN Prima News připomíná, že u mnoha domácností aktuální situace způsobuje zvýšení měsíčních splátek na hypotéku o šest i více tisíc korun. Hypotéky však nejsou jediným problémem českých domácnosti.

Situace je velmi vážná

Vrásky způsobují Čechům také rostoucí ceny energií, které také zvyšují měsíční náklady až o několik tisíc měsíčně. K tomu je nutné připočítat zvýšené náklady za potraviny, u kterých ceny rostou i v desítkách procent. V důsledku všech těchto okolností tak může v Česku nastat hypoteční krize. „Lidé totiž nebudou schopni splácet své hypotéky, protože si je brali v době mimořádně nízkých úrokových sazeb. Nevíme pouze, o jak masivní jev se může jednat,“ popsala pro CNN Prima News ekonomika z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija.

Dobré zprávy zřejmě v dalším týdnu nezazní ani od České národní banky. Jak informuje ČTK, ekonomové přepokládají, že bankovní rada zvýší úrokové sazby až o 1,25 procentního bodu. Tím se dostane až na sedm procent, což je nevýše od roku 1999. Vážnost situace nenaznačují jen kroky ČNB, ale také Evropské centrální banky (ECB). Jak píše CNN Prima News, ta ve středu narychlo svolala mimořádné zasedání Výkonné rady a následně oznámila, že připraví nástroj, kterým by dokázala Itálii, Španělsku, Řecku nebo Portugalsku pomoci snížit náklady na jejich dluhy.

Článek Ekonomové bijí na poplach. Krize z roku 2008 se může zopakovat, navíc v horších podmínkách se nejdříve objevil na Události247.cz.

Montovací byznysmodel

U české ekonomiky je důležité připomenout, že většina firem nemá konečný výrobek, ale dodává jen levné komponenty do zahraničí, jak připomíná server Ekonom. Hotové výrobky tvoří český export jen z 11 procent, a tak tuzemsku nadále zůstává status montovny. Jak dále uvádí server Ekonom, většina českých firem jsou jen subdodavatelé pro zahraniční firmy, z nichž velká část pochází například z Německa. Produkt se tak v Česku vyrobí a následně je prodán mateřské společnosti v zahraničí, která jej dále distribuuje, doplňuje server Ekonom.

Jak píše web ČT24, premiér Petr Fiala se ve svém projevu na výroční akci Východního výboru německého hospodářství (OA) vyslovil pro prohloubení spolupráce obou zemí. A to díky zpřetrhání vazeb na Rusko kvůli válce na Ukrajině. „Pro německé firmy se nabízí větší obchodní spolupráce s regionem střední a východní Evropy, a pokud můžu mluvit za sebe, doporučuji Českou republiku,“ uvedl Fiala, který citovala ČT24. Spojení obou zemí se neprohloubí jen v ekonomice. Česko se chce spojit s Německem i z hlediska energií.

Přes Německo ropa i plyn

Podle českého předsedy vlády by tuzemsko rádo získalo podíl na terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu, Polsku nebo Nizozemsku, píše dále ČT24. Přes Německo bude také do Česka proudit více ropy. Fiala označil za klíčové navýšení kapacity Transalpinského ropovodu vedoucího z italského Terstu do Německa a Rakouska. Evropské státy se musí v budoucnu obejít bez ropy z Ruska kvůli ropnému embargu, které schválila Evropská unie. Česko na rozdíl od Německa je na něm více závislé, a proto dostalo výjimku společně, dodává ČT24.

EU musí přestat ropu z Ruska odebírat do konce roku. Naopak v otázce plynu je obzvlášť Německo vůči Moskvě velmi shovívavé. V posledních letech se země soustřeďovala na ruský plyn a nyní je za to terčem kritiky. Dopady to má i na Česko. Jak uvedl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro Českou televizi, čím je Německo na ruském plynu závislejší, tím se na něm stává závislejší Česko. „Naše společnosti nenakupují plyn z Ruska, ale od velkoobchodníků nebo z burzy, v drtivé většině je to z Německa,“ vysvětlil pro ČT24.

Článek Premiér Fiala chce prohloubit spolupráci mezi Českem a Německem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Inflace roste rychleji než mzdy

„Inflace v letošním roce vykáže podle našeho předpokladu průměrnou úroveň 14,5 procenta. Tento odhad je však zatížen značnou mírou nejistoty, neboť inflace se bude odvíjet od dalšího vývoje války na Ukrajině, souvisejících sankcí i ruských odvetných opatření, včetně úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU i tedy ČR,“ uvedl pro Události247 ekonom Lukáš Kovanda. Podle serveru CNN Prima News, v dubnu stoupla meziroční inflace na 14,2 procenta z březnových 12,7. Už teď je tak na své nejvyšší úrovni od prosince 1993, píše CNN Prima News.

Nejrychleji rostou ceny u energií a potravin. Například chleba byl v dubnu oproti loňsku dražší o více než 20 procent a máslo o více než 31 procent, jak píše CNN Prima News. Inflace tak má dopad na každodenní život lidí a snižuje jejich životní úroveň. Mzdy totiž takovou rychlostí nerostou. Ty mají letos podle ekonoma Kovandy stopnout v průměru o 6,5 procenta. „Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávánou hodnotu inflace, oněch 14,5 procenta, dostáváme tedy minus osm procent,“ vysvětlil odborník pro Události247.

Pesimistické vyhlídky

Jde tak o historicky nejvyšší pokles reálné mzdy za celou historii samostatné České republiky. Je tak zřejmé, že letošní rok bude opravdu zlomový, i když v tom negativním slova smyslu. Uvedené skutečnosti totiž znamenají jediné – sestup životní úrovně. I ten je pro Čechy dosud nevídaný. „V Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje,“ řekl pro Události247 Kovanda. Podíl na nemilé situaci českých obyvatel ale nemá jen pandemie a válka, ale také rozpočtová politika vlády během pandemie.

Kvůli krokům ministrů se totiž do ekonomiky dostalo velké množství peněz, jak píše ČTK. Navíc Babišův kabinet podporou během pandemie ještě více zemi zadlužil. A velmi štědrá je také aktuální vláda Petra Fialy vůči Ukrajině. A to nejen nákupem vojenské techniky, ale také nemalou pomocí pro ukrajinské uprchlíky. Vyhlídky přitom nejsou příliš optimistické. Česká bankovní asociace zhoršila v květnu odhad růstu české ekonomiky letos jen o 1,8 procenta z únorových 3,7 procent, jak informuje server ČT24.

Článek Životní úroveň v Česku klesá. Letos bude nejhorší za posledních 30 let. Zlepšení ekonomové zatím neočekávají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Umělá pomoc rublu

Ruský finanční sektor byl výrazně postižen, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv, zemi opustilo mnoho západních firem, prudce se propadla cena rublu, jak fakta popsala ČTK. V důsledku všech těchto okolností čeká ruskou ekonomiku propad. Podle Mezinárodního měnového fondu o 8,5 procenta. Ano, je sice pravdou, že rubl se ze svého dna dostal, ale nejde o vývoj úplně zcela přirozený. Ruská centrální banka podnikla několikrát kroků, které rublu pomohly.

Zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent, a také nařídila ruským společnostem zaměřeným na vývoz, aby prodaly velkou část svých příjmů v cizích měnách, informuje o tom server Kurzy. Putin si je navíc moc dobře vědom, že silný kurz rublu může využít jako propagaci toho, že západní sankce proti Rusku nefungují. Příliš velkým překvapením tak není ani zpráva z posledních dní, že ruský prezident si pohrává s myšlenkou navázat rubl na zlato a další komodity, píše ČTK. Takový krok by měl posílit suverenitu ruského finančního systému.

Odvetné sankce se připravují

Navázání měny na zlato není nic nového. V minulosti bylo zcela běžné, že měnová jednotka odpovídá pevně stanovenému množství zlata. Během první světové války ale musely vlády tisknout peníze, aby se vyrovnaly s válečnými náklady, a tak se od zlatého standardu upustilo. Rusko by se mohlo k této praxi vrátit. To potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když uvedl, že „o této otázce se s Putinem diskutuje“, píše ČTK.

Ještě více tuto domněnku potvrzuje informace agentury TASS, že Putin podepsal nařízení o zavedení odvetných sankcí reagujících na „nepřátelské kroky některých zemí a mezinárodních organizací“, napsal server CNN Prima News. Během pár dní by mělo být jasné, na koho se sankce mají vztahovat. Je tak zřejmé, že válka začala nejen na Ukrajině, ale paralelně se tu otevřelo sankční bitevní pole. Západ bude muset být silný. Soupeřem je země s největšími zásobami zemního plynu na světě. A bez této komodity se těžce funguje.

Článek Jsou sankce západních zemí dostatečné? Rubl je totiž zpět na předválečné úrovni se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dluh dál poroste

Deficit ke konci března činil 59,1 miliardy korun. Navíc z aktualizované strategie financování státního dluhu ze začátku dubna vyplývá, že státní dluh letos ještě výrazně poroste. Předpoklad je o 262 miliard na 2,728 bilionu korun. Tím se tak ještě zvýší hypotetický dluh každého Čecha. Aktuálně každý občan dluží téměř čtvrt milionu korun, což není zanedbatelná částka. Obzvlášť, když musíme brát v úvahu, že tuto sumu by musel zaplatit každý Čech, tedy včetně novorozeňat, aby se země dostala z dluhů.

To je samozřejmě velmi nereálná úvaha. Jak vysvětluje ČTK, státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká hlavně hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován může být prostřednictvím pokladních poukázek, státních dluhopisů, přímých půjček nebo půjček od Evropské investiční banky. Loni rostlo zadlužení Česka nejrychleji v Evropské unii, jak informovalo ministerstvo financí na sociální síti Twitter. „Meziročně se zadlužení veřejných financí ČR loni zvýšilo o 4,2 procentního bodu HDP,“ uvedl resort.

Těžký úkol pro vládu

Podle informací ČTK oproti tomu v celé EU loni zadlužení kleslo v průměru o 1,9 procentního bodu. Toto nelichotivé české premiantství jde podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za hnutím ANO. „Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země. Proto teď nemůžeme rozdávat plnou náručí všem, jak nám opozice moudře radí,“ uvedl pro ČTK. Přesto ale můžeme mít alespoň malý důvod k radosti. Česko patřilo loni přes všechna příkoří k nejméně zadluženým státům Evropské unie.

Bude tak důležité, aby stávají vláda to nejen udržela, ale také trend k větší zadluženosti zbrzdila. Úkol to nebude jednoduchý, když si uvědomíme, že na koronavirovou krizi ihned navázala krize uprchlická. Ta stojí státní kasu miliardy korun a konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu. Na to navazují další ekonomické důsledky, které český státní dluh ovlivní opět spíše negativním způsobem.

Článek Státní dluh dál prudce roste. Na každého Čecha připadá už téměř čtvrt milionu korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nezadržitelná inflace

Dosud tresty uvalené na Rusko západními státy kvůli válce na Ukrajině „postihly hlavně finanční trhy“, jak pro server El País uvedla Nabiullinová. Teď ale mnoha firmám začne docházet materiál, který už není možné dovážet a brzy také nastane okamžik, kdy ruská ekonomika pocítí i zákaz vývozu ruských produktů. To všechno už teď má obrovský dopad na růst inflace. Jak informuje ČTK, v březnu meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 16,69 procent. V únoru přitom činila inflace 9,15 procenta.

Analytici odhadují, že inflace v Rusku letos dosáhne 23,7 procenta. To by bylo maximum od roku 1999. Centrální banka navíc nechystá žádná protiinflační opatření. „Nepokusíme se to žádným způsobem snižovat, protože by to bránilo firmám v přizpůsobování,“ vysvětlila Nabiullinová pro El País. Zároveň předpovídá, že míra inflace se v Rusku vrátí na čtyřprocentní úroveň až v roce 2024. To nejsou zrovna pěkné vyhlídky. Při takové zprávě by se nabízelo, aby zodpovědní lidé zvážili, jestli to, co dosud činí je prospěšné, a jestli by nestálo za to některé věci přehodnotit.

Putinovy růžové scénáře

Taková domněnka ale v žádném případě neplatí pro ruského prezidenta Vladimira Putina, který si rád věci vykládá po svém. A platí to i v ekonomických výhledech. Krátce po poplašném oznámení prezidentky centrální banky, šéf Kremlu uvedl, že je vlastně všechno v pořádku. Podle něj se inflace stabilizuje a kurz rublu se už vrátil na na svou úroveň. „Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,“ cituje Putinova slova ČTK.

Podle ruského prezidenta naopak měly sankce Západu uškodit jejich iniciátorům. „Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor,“ uvedl šéf Kremlu. V těchto slovech mu při pohledu na stávající ekonomickou situaci v Česku můžeme dát za pravdu. Jedním dechem je ale třeba dodat, že nebýt války na Ukrajině, vše mohlo být docela jinak.

Článek Ruská centrální banka bije na poplach. Putin to ignoruje a mluví o stabilizaci ekonomické situace se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je krize, nebo není? Máme co jíst, kde bydlet, můžeme chodit do práce…

Ekonomická krize podle definice nastává, když hrubý domácí produkt klesá nejméně čtyři čtvrtletí. V takové situaci pochopitelně nejsme. Dokonce nejsme ani v situaci ekonomické recese, kdy by HDP muselo klesat alespoň dvě čtvrtletí.

V jaké situaci tedy jsme?

My se nyní nacházíme v inflaci a hrozí, že přejdeme do stagflace. Na současné situaci je nepříjemné, že inflace roste rychleji než příjmy mnohých domácností, což vede k poklesu životní úrovně.

Nejvyšší inflace v Evropě, ceny energií letí vzhůru. Neměla by vláda minimálně uvažovat o tom, že zruší vazby na energetickou burzu v Lipsku?

Pro Českou republiku je klíčové, abychom byli na společném evropském trhu. Z něj si samozřejmě nemůžeme vybírat jen části, které se nám hodí. Musíme tedy respektovat i společný trh v oblasti energetiky. Úkolem české politiky by mělo být minimalizování negativních dopadů, které z toho pro nás vyplývají.

Seniorům by mohla částečně pomoci valorizace důchodů. Kdy k ní dojde?

Kvůli silnému růstu cen dojde k mimořádnému navýšení důchodů v červnu. To však nemusí znamenat konec navyšování penzí v letošním roce. Vzhledem k tomu, že se sčítá pandemická a válečná inflace, může do konce letošního roku dojít k dalšímu mimořádnému navýšení penzí přibližně o 600 až 900 korun dle aktuálního odhadu vývoje inflace.

Bude druhé mimořádné navýšení penzí stejné, jako první letošní?

Zřejmě bude trochu mírnější. Nicméně brzy po něm přijde další řádné navýšení důchodů. Důchodcům by tak měly být pokryty zvýšené náklady, které doléhají na jejich rodinné rozpočty.

Když se ještě vrátím k energiím. Nemělo by se Německo zamyslet nad zavíráním jaderných elektráren?

Německo udělalo obrovskou chybu, že se rozhodlo, že postupně opustí jadernou energetiku. Bohužel nelze předpokládat, že by byly spuštěny již odstavené jaderné bloky. Bylo by však rozumné nechat v provozu zbývající bloky, které by se podle stále platného harmonogramu měly vypnout do konce letošního roku.

Pro Českou republiku bude zřejmě brzy akutní problém nedostatek plynu. Co s tím?

V případě nedostatku zemního plynu je možné spustit odstavené uhelné elektrárny. Takové řešení by snížilo spotřebu zemního plynu. Navíc ho lze provést relativně rychle. V krizových situacích, kdy jde o energetickou bezpečnost, zřejmě budou ekologické otázky odsunuty na vedlejší kolej.

Článek Ekonom Křeček: Inflace roste rychleji než příjmy. Životní úroveň tak stále klesá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mohou být Ukrajinci, kteří zůstanou v České republice, pro náš stát přínosem?

To je v dnešních dnech otázka velmi diskutabilní, a navíc extrémně citlivá. Uprchlíci sem totiž nepřišli s cílem, být pro českou ekonomiku přínosem. Přišli sem, protože je v jejich zemi válka a naše země je blízko. To je dobré si uvědomit.

Na čem tedy bude záležet?

Zejména na tom, kolik jich k nám nakonec přijde a především, kolik jich u nás trvale zůstane, až válka skončí. A ona jednou skončí. Je tedy opravdu příliš brzy na to cokoliv v tomto ohledu hodnotit. Zdali připraví Čechy o práci je plně v našich rukou a v tomto ohledu se nemůžeme na nikoho vymlouvat.

Mimochodem, jde vůbec o novou situaci, čelíme něčemu, co tu ještě nebylo?

Není nová, pouze je vyhrocenější. Podle oficiálních dat, zde žije a pracuje přes 150 000 lidí z Ukrajiny, převážně mužů. Podle neoficiálních údajů je to několik set tisíc převážně dělníků.

Jaké mzdy v České republice berou?

Pracují zde za minimální mzdu řádově třeba za 80-90 korun za hodinu, zatímco jejich práce je prodávána za cenu mezi 300-400 korunami a více. Zaměstnavatelé jsou převážně Češi, stále častěji i Ukrajinci a mnohdy i státní sektor.

Chápu to dobře, že vlastně záleží jen na nás, zda necháme české občany vydělávat?

Přesně tak to je. Záleží jen na nás, zdali chceme nechat vydělat svoje občany důstojnou mzdu a spokojíme se s menší marží, nebo pojedeme ryze ekonomický model a budeme vydělávat na cizím neštěstí. Máme tu v roce 2022 téměř milion českých pracujících chudých, takže je to otázka rozhodně k zamyšlení.

Když se přeci je ještě vrátím k úvodní otázce – existují odvětví, kde by Ukrajinci přeci jen mohli pomoci?

Pomoci mohou určitě vzdělanější jedinci, a to hlavně tam, kde je v současnosti nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Konkrétně třeba ve zdravotnictví, které je v některých sektorech trvale poddimenzováno. To se ale už děje dlouhodobě, a tak jako mají v Rakousku a Německu rádi kvalitní a levný český nemocniční personál, panuje i v Čechách obdobná spokojenost.

Článek „Musíme se rozhodnout, zda budeme vydělávat na cizím neštěstí,“ říká ekonom Pilíšek k zaměstnávání Ukrajinců se nejdříve objevil na Události247.cz.

Umíte si představit úplný zákaz obchodování EU s Ruskem tak, jak navrhovalo Polsko? 

Umím si to představit. Ekonomické subjekty se při svém rozhodování řídí porovnáváním přínosů a nákladů. Přínosem je v tomto případě jednoznačně ukončení války a záchrana lidských životů, nákladem jsou všechny negativní dopady na evropskou a českou ekonomiku, a to ve smyslu výrazného snížení životní úrovně.

Někteří lidé to ale možná takto neberou…

Pro mě osobně je porovnání přínosů a nákladů jednoduché, větší hodnotu má jednoznačně zastavení války a záchrana lidských životů, a to i za cenu podstatného snížení životní úrovně. 

Ať už EU schválí další balíček sankcí nebo ne, dá se vůbec odhadnout, za jak dlouho se Rusko ekonomicky vzpamatuje? 

To se v tuto chvíli odhadnout nedá. Zaprvé záleží na tom, kdy bude válečný konflikt ukončen. Čím déle Rusko válku povede, tím horší budou dopady na jeho ekonomiku. Dále záleží na tom, kdy se Rusko bude chtít stát demokratickou zemí, která respektuje základní evropské hodnoty a mezinárodní právo. Čím dříve se to stane, tím dříve se Rusko ekonomicky vzpamatuje.

Bude nutno Rusko začlenit zpět do procesu Evropské integrace?

Určitě. Podobně jako bylo začleněno Německo po druhé světové válce. Neměli bychom opakovat chyby vítězných mocností po první světové válce. 

Vláda podle ministra financí nemá jednotu v tom, zda Rusko kompletně odstřihnout od systému SWIFT. Jaký je Váš názor? 

Podle mých informací sám ministr financí Stanjura je stoupencem názoru, že je nutné odstřihnout všechny ruské banky od systému SWIFT. S ohledem na nutnost, co se týče nejrychlejšího ukončení válečného konfliktu, jsem téhož názoru. 

Kam až podle Vás může růst inflace v České republice? 

Názory ekonomů na příčiny inflace nejsou jednotné. Jeden z táborů za příčiny inflace považuje negativní nabídkové a poptávkové šoky, druhý nadměrný růst peněžní zásoby ze strany centrální banky. Vzhledem ke skutečnosti, že centrální banka na rostoucí inflaci reaguje restriktivní monetární politikou, tedy omezováním peněžní zásoby, domnívám se, že meziroční míra inflace nepřekročí 15 %.

Na čem to bude záviset?

Velmi důležitým faktorem jsou, mimo výše uvedeného, také inflační očekávání spotřebitelů a firem, které mohou působit ve smyslu „sebevyplňujících se proroctví“. Pochopitelně inflaci také výrazně ovlivní válečný konflikt na Ukrajině. 

Je pravděpodobné, že se budou snižovat reálné mzdy. Nebo to nevidíte tak černě? 

Protože reálná mzda vyjadřuje množství zboží, které si za nominální mzdu můžeme koupit, pak s ohledem na rychlejší tempo inflace v porovnání s tempem růstu mezd, platů a starobních důchodů, lze s určitostí říci, že k poklesu reálných mezd dojde. 

Článek ,,Souhlasím s ukončením války i za cenu, že se Čechům sníží životní úroveň,“ říká poslanec Nový se nejdříve objevil na Události247.cz.

Konflikt na Ukrajině ovlivňuje i tuzemskou ekonomiku. Jak se promítne do inflace, která je už tak vysoká?

Nerada bych plašila nebo strašila. Případné sankce nebudou automaticky přenášeny do inflace, protože dodavatelský řetězec to jistým způsobem tlumí. Každopádně v predikcích ze začátku roku jsme čekali, že se inflace dostane v polovině roku pod kontrolu. Teď ale hrozí, že bude více měsíců podobná jako v lednu.

Může tedy nastat situace, že inflace půjde ještě nahoru?

Nevíme, jak dlouho to bude trvat, jak se to bude vyvíjet, takovou věšteckou kouli nemám. Není třeba plašit, že inflace bude dlouhodobě dvoumístná nebo že bude překračovat vysoko deset procent. Z Ukrajiny dovážíme důležité komodity, ale není to něco, co by paralyzovalo českou ekonomiku. Záleží na ruské protireakci proti navrženým sankcím, což zásadně ovlivní další vývoj.

Dostanou se do problémů i podnikatelé, kteří obchodovali s Ruskem, případně Ukrajinou?

Podnikatelé, kteří podnikali s Ruskem a Ukrajinou, věděli, že se v posledních letech nejedná o stabilní oblasti. Brali na sebe riziko, že by mohlo dojít k nějakému vyostření situace. To jsou věci, které se daly předvídat, a se kterými podnikatelé většinou počítali, takže si dávali do smluv doložky o cenách nebo dodávkách.

Myslíte si, že vzhledem k napjaté situaci můžeme čekat další růst cen energií?

Reakce trhu bývá po těchto událostech rychlá a prudká, každá nová zpráva má potenciál udělat paniku, ale v průběhu dnů nebo týdnů se stabilizuje. Ceny ropy jsou velmi volatilní, jedná se o nejhorší artikl na predikování. Z výkyvu, který teď nastal, bych se neodvážila usuzovat, že to tak i zůstane. Záleží, za jak dlouho se situace nějakým způsobem stabilizuje.

Může současný konflikt přinést České republice i nějaké další ekonomické problémy, o kterých se příliš nemluví?

Česká republika je v řadě oborů velmi závislá na Ukrajincích. Firmy proto mají obavu z odchodu ukrajinských zaměstnanců domů, i když to se ještě nepotvrzuje. Na druhou stranu, příliv uprchlíků z Ukrajiny ještě neznamená příliv kvalitní pracovní síly. Když k nám přijdou senioři nebo děti, tak to není nic, co by pomohlo českým firmám. Je otázka, jak se to bude vyvíjet dál.

Neustále se hovoří o systému SWIFT. Co by pro Rusko znamenalo, kdyby z něj vypadlo?

Sníží to komfort ruských firem, ale i jejich zahraničních obchodních partnerů. Ale mohou použít i jiný systém, nebude se tedy jednat o zastavení mezinárodního platebního styku. Zkušenost je každopádně taková, že se nejedná jen o kosmetickou úpravu, sankce to může být poměrně výrazná.

Článek Ekonomka Kubelková: Inflace může být kvůli válce několik měsíců velmi vysoká, možná vyšší než v lednu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kam až podle vás poroste inflace a existuje vůbec nějaký pro lidi „bezbolestný“ nástroj, který by vzestupný trend v současné chvíli zvrátil?

Inflace může na začátku letošního roku atakovat dvoucifernou úroveň, od druhého pololetí by se však situace měla začít uklidňovat. Proti inflaci nás začíná chránit posilující koruna, která zlevňuje dovoz. Lidem, kteří se bojí inflace kvůli svým úsporám, dlouhodobě radím, ať se zamyslí nad nákupem protiinflačních státních dluhopisů.

Jak by měla postupovat vláda, měla by růst inflace kompenzovat plošně, nebo jen vybraným skupinám lidí?

Vláda by měla postupně snižovat schodky státních rozpočtů, které částečně nesou vinu za vysokou inflaci. Samozřejmě bude nutné vysokou inflaci zohledňovat v platech státních zaměstnanců, důchodech, sociálních dávkách a dalších platbách, které nastavuje veřejný sektor. Jinak hrozí, že masám lidí klesne životní úroveň.

Zdražování už jsme pocítili, co bude dál? Jaké komodity zdraží nejvíce?

Dál se budeme potýkat s energetickou krizí. Vysoká cena komodit bude mít přesah i do zemědělství kvůli výrobě hnojiv, takže se musíme připravit na zdražování potravin. Vzhledem k obřímu nárůstu cen nemovitostí lze očekávat, že začnou narůstat i nájmy. Růst mezd způsobený nedostatkem pracovních sil povede ke zdražování služeb. Takto bychom bohužel mohli dál pokračovat.

Jaké skupiny obyvatel zdražování pocítí nejvíce?

Nejchudší lidé bez úspor. Mnozí z nich mají hrdost a dosud nepožádali o sociální dávky. Někdy ani nevědí, že na ně mají nárok. To se změní, protože lidé v bezvýchodných situacích budou nuceni spolknout svou hrdost. Stát se musí připravit na růst výdajů na sociální systém.

Na účtech českých domácností je řádově o miliardy korun více, než bylo před pandemií covidu. Jak je to možné? Lidé více spoří, nebo těch peněz v oběhu zase není tak málo?

Lidé v pandemii omezili spotřebu, což vedlo k růstu úspor. Bohužel se dostáváme do situace, kdy rekordní úspory začala rychlým tempem požírat inflace. Takže lidé si utáhli opasky a kvůli inflaci si je již nebudou moci povolit. Významná část kupní síly úspor bude totiž navždy ztracena.

Jaký je výhled, měla by česká ekonomika zrychlit tempo, a tím pádem se můžeme dočkat snížení inflace, nebo to je v nedohlednu?

Snížení tempa inflace se dočkáme díky růstu úrokových sazeb. Ty navíc částečně ochrání úspory lidí. Ekonomický růst však bude kvůli vysokým úrokům nižší. Nejhorší myslitelný scénář směřuje ke stagflaci, tedy kombinaci vysoké inflace a stagnujícího hospodářství.

Mimochodem, když teď obchodníci zvýší ceny, budou vůbec mít chuť je zase snížit, až se dostaneme z nejhoršího?

Ceny dál porostou. Hraje se pouze o to, jakým tempem budou růst. Současné tempo je příliš rychlé. Cílem je vrátit se k inflaci okolo dvou procent. Zlevňovat bude jen malá část produktů. Například tarify mobilních operátorů, které jsou na evropské poměry dost drahé a díky technologickému pokroku budou moci klesat jejich ceny.

Článek Ekonom Křeček: Krize tvrdě dopadne na nejchudší lidi bez úspor. Vláda by podle něj měla snižovat schodky státních rozpočtů se nejdříve objevil na Události247.cz.