Slovní útok na Bidena

Tentokrát vůči americkému prezidentovi. „Kdo vůbec je ten divný dědek s nepřítomným pohledem, který řeční z Polska? Proč se vyjadřuje k problémům občanů jiné země v čase, když jeho vlastní národ jich má více než dost?“ cituje Čas z vyjádření bývalého ruského prezidenta. Biden pronesl svůj projev v rámci ročního výročí invaze z polské Varšavy. Přislíbil, že podpora USA Ukrajině nepoleví. Americký prezident se během své dvacetiminutové řeči také obrátil na Rusy, a to se vzkazem, že Západ před ruskou invazí nechystal útok na jejich vlast, píše ČTK.

Medveděva ale tato pasáž evidentně naštvala. Obvinil také USA z megalomanství a uvedl ve svém telegramovém příspěvku, že na světě Američané způsobili mnoho válek. Nejde o první agresivní výpad bývalého ruského prezidenta. Svou drsnou rétorikou na svou osobou strhuje pozornost od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Nejde přitom jen o jeho výhrůžky použitím jaderných zbraní. Často se také nechvalně vyjadřuje ke konkrétním lidem.

Medveděvova proměna

Když Kyjev odmítl před loňskými Vánocemi Putinovu výzvu na klid zbraní, Medveděv napsal, že „prasata nemají ani víru, ani vrozený smysl pro vděčnost“, jak Události247 psaly v lednu. Opřel se také do západních představitelů. I oni ve většině kritizovali nabídku na vánoční příměří, a to včetně německé ministryně zahraničí Anny Baerbockové. To nenechal místopředseda ruské Bezpečnostní rady bez reakce.

„Dokonce i nevzdělaná žena Baerbocková a řada dalších dozorců v evropském vepřínu kňučela o nepřípustnosti příměří“, napsal Medveděv. Jeho rétorika během války na Ukrajině je v rozporu s tím, jak vystupoval v minulosti, kdy měl pověst liberála a skoro miláčka západních politiků, píše web iRozhlas. Za takovou proměnou může stát snaha Medveděva ze sebe udělat drsňáka typu šéfa wagnerovců Prigožina či vůdce Čečenců Kadyrova, kterým díky tomu vzrůstá politická podpora, dodává iRozhlas.

Článek Exprezident Ruska ostře zareagoval na Bidenovu výzvu a nazval ho ,,divným dědkem“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko o Bidenově cestě vědělo

Ještě týden před plánovanou cestou do Polska Bílý dům odmítal spekulace, že by americký prezident navštívil během pobytu v Evropě také Kyjev. Bezpečnostní obavy ale nakonec zřejmě byly potlačeny. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan potvrdil, že před cestou Bidena na Ukrajinu byla Moskva informována. Washington tím chtěl zabránit možné eskalaci situace, píše web Plus Jeden Deň. Setkání Bidena s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě proto proběhlo bez komplikací.

V úterý pak americký prezident mohl pronést svůj sledovaný projev ve Varšavě. Podle předpokladů ujistil, že jeho země bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Nikdo by o tom neměl pochybovat. Naše podpora Ukrajiny nepoleví. NATO nebude rozděleno a my nepodlehneme únavě…Ukrajina pro Rusko nikdy nebude vítězstvím. Nikdy,“ cituje šéfa Bílého domu ČTK. Biden slovy pronesenými na pódiu v polské metropoli vyslal Putinovi jasný vzkaz.

Válka bude zřejmě dlouhá

Ve svém projevu také mluvil o slábnutí autokratů ve světě. Naopak vyzdvihoval západní protiruské sankce. Podle něj se svět spojuje ve snaze překonat důsledky války, píše ČTK. Zároveň ale šéf Bílého domu upozornil, že náročné časy nekončí, protože „nadále jsou před námi těžké a velmi hořké dny“. Americký prezident ve svém projevu také reagoval na úterní Putinovo vystoupení před Federálním shromážděním. Ve své řeči šéf Kremlu oznámil, že Rusko přerušuje jadernou dohodu s USA a obvinil Západ z rozpoutání války, informuje web iDnes.

Biden to důrazně odmítl. „Spojené státy a země Evropy neusilují o ovládnutí nebo zničení Ruska. Západ neosnoval útok na Rusko, jak řekl Putin,“ cituje šéfa Bílého domu ČTK. K projevům státníků světových mocností došlo jen pár dnů před ročním výročím války na Ukrajině, které nastane v pátek. Spekuluje se, že symbolicky v tento den Moskva zahájí velkou ofenzivu. ČTK upozorňuje na možný zvrat v konfliktu, protože západní činitelé varují před zesílenou podporou Ruska z čínské strany.

Článek Vystrašená Moskva si ohlídala návštěvu Bidena v Polsku se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA chystají další pomoc

Na 21. únor si šéf Kreml naplánoval projev před Federálním shromážděním, píše web Onet. Promluvit k poslancům měl přitom již na konci loňského roku, ale údajně kvůli vytíženosti byla tato událost odložena. Načasování projevů dvou významných státníků nebude zřejmě náhodné. „Je velmi příznačné, že projev prezidenta Bidena bude probíhat téměř souběžně s projevem Vladimira Putina, který také pronese projev 21. února,“ uvedl pro Onet ředitel polské pobočky German Marshalll Fund Michal Baranowski.

Podle něj se očekává, že americký prezident přislíbí ve své řeči Ukrajině další zbraně. Má jít například o balistické střely ATACMS, které by zpomalily ruskou ofenzivu. „Jsem si plně vědom toho, že ve Spojených státech probíhá debata o tom, že Ukrajina by měla být znovu vyzbrojena. Ano, abychom Rusko nerozzuřili do kritického bodu, tedy do jaderné úrovně,“ uvedl zástupce German Marshall Fund. Amerikanista také očekává, že Biden bude ve své řeči apelovat na nutnost zachovat jednotu Západu v pomoci Ukrajině.

Velká ofenziva i další kolo mobilizace

„Můžeme očekávat, že slova prezidenta Bidena jasně naznačí, že válka na Ukrajině je jedním z hlavních dějišť konfliktu mezi demokracií a autoritářstvím,“ uvedl pro Onet Baranowski. Nejen na slova vyřčená šéfem Bílého domu se v úterý svět bude soustřeďovat. Velmi důležitý bude také zmiňovaný Putnův projev. Vybrané datum provází i určitá symbolika. Přesně 21. února 2022 Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky, jak Události247 připomněly před pár dny.

O tři dny později pak začala ruská invaze na Ukrajinu. I proto se očekává, že ve slovech ruského prezidenta bude jasný náznak jeho dalších kroků. Někteří očekávají, že Moskva zahájí v den ročního výročí invaze velkou ofenzivu. Jurij Felštinski, americký historik ruského původu také předpokládá, že bude vyhlášeno další kolo mobilizace, jak Události247 psaly na začátku února. I Ukrajina počítá s tím, že Rusko zesílí své útoky, a proto stále vyzývá Západ k další pomoci.

Článek Budou se snažit přesvědčit svět: Ve stejný den budou mít projev Biden i Putin se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA změnily názor

Varování pro Joe Bidena od jeho předchůdce přišlo jen den poté, co Washington oznámil, že USA poskytnou v rámci dalšího balíčku vojenské pomoci 31 špičkových tanků M1 Abrams. Kromě nich bude na Ukrajinu posláno také dalších 500 obrněných vozidel, některé budou z Evropy. Biden rozhodnutím vyhověl požadavkům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. USA přitom stejně jako Německo dlouho váhaly s dodávkou tanků, a to kvůli možné eskalaci konfliktu.

Tlak byl vyvíjen v posledních týdnech hlavně na Berlín, aby poskytl Kyjevu tanky Leopard 2, dále pak umožnil ostatním zemím jejich reexport. Německý kancléř Olaf Scholz nakonec oznámil souhlas s posláním Leopardů po tlaku nejen v zahraničí, ale i doma, informuje web Seznam Zprávy. Poté následovalo příznivé rozhodnutí pro Ukrajinu také z Washingtonu. Web Daily Mail přitom připomíná, že Biden ještě v loňském roce mluvil zcela jinak.

Po tancích přijdou stíhačky

„Myšlenka, že tam pošleme útočnou techniku, a že tam pojedou letadla, tanky a soupravy s americkými piloty a americkými posádkami, jen pochopte…tomu se říká třetí světová válka, jasné? Ujasněme si to, lidi,“ uvedl americký prezident v březnu 2022, píše Daily Mail. Nyní zjevně USA svůj postoj změnily. Na německé a americké rozhodnutí navíc navazují i další spojenci. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že uvažuje o vyslání některých francouzských bojových tanků Lecler, píše Daily Mail.

Přestože Kyjev dosáhl ohledně tanků svého, bude požadovat víc. Mluví se hlavně o stíhačkách. Podle webu Politico tato debata ožívá i mezi západními představiteli. Ukrajina dala najevo hlavně zájem o americké stíhací letouny F-16, informuje ČTK. Dosud přitom USA ukrajinské žádosti o stíhačky odmítaly kvůli jejich možnému použití k útokům na ruské území. To se může změnit. „Stíhačky jsou dnes zcela nemyslitelné, ale za dva nebo tři týdny bude možná tato diskuze na stole,“ cituje ČTK vysoce postaveného evropského činitele.

Článek „Nejdřív přijdou tanky, pak atomovky,“ varuje bývalý prezident USA. Bidena varoval, že svým chováním rozpoutá jadernou válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neutuchající podpora USA

Na Ukrajinu se však Biden pravděpodobně nevydá, uvádí web Plus Jeden Deň. Důvodem jsou přetrvávající obavy z bezpečnostních rizik, která by s sebou cesta do válčící země nesla. V úvahu nicméně připadá, že americký prezident v den ročního výročí invaze na Ukrajinu vystoupí se zásadním projevem. Šéf Bílého domu bude chtít dát najevo podporu Ukrajině, a proto by mohl například oznámit nový balík pomoci válkou zasažené zemi, píše ČTK.

USA poskytují Ukrajincům vůbec největší vojenskou podporu. Aktuálně chystají dodávku 31 tanků Abrams, ačkoli takový krok ještě donedávna Washington odmítal, připomíná ČTK. Minulý týden USA oznámily, že Ukrajině poskytnou další balík vojenské pomoci v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55,4 miliardy korun).

Součástí bude 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker, píše web CNN Prima News. Ukrajina se může těšit také na další střely pro raketomety HIMARS, rakety protivzdušné obrany pro systém NASAMS a munici do kanonů.

Americká první dáma už na Ukrajině byla

CNN Prima News dodává, že Washington od začátku války Kyjevu poskytl vojenskou pomoc v hodnotě 26,7 miliard dolarů (asi 589,5 miliardy korun). Nejen tímto způsobem se ale Spojené státy snaží Ukrajinu podpořit. Americký prezident se vydal do Evropy už měsíc po zahájení ruské invaze. V březnu loňského roku Biden navštívil Brusel, kde se setkal s lídry NATO, Evropské unie a zemí G7 a poté zamířil do Varšavy, informuje web iRozhlas.

Americká první dáma Jill Bidenová šla v gestu podpory Ukrajině ještě dál. V květnu navštívila manželka amerického prezidenta Ukrajinu. V Užhorodu se setkala s ukrajinskou první dámou Olenou Zelenskou, píše web Deník. Na ukrajinském území tehdy pobyla zhruba dvě hodiny, během kterých navštívila i jednu z místních škol, kde byli umístěni uprchlíci. Příjezd Bidenové na Ukrajinu byl v té době nečekaný. Stalo se tak v rámci jejího pobytu v sousedním Slovensku.

Článek Biden zvažuje při příležitosti prvního výročí války na Ukrajině zásadní návštěvu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podpora Ukrajiny jako priorita

„Mějme pokornější Vánoce s pokornějšími dárky a pošleme, co ušetříme ukrajinskému lidu, který to potřebuje,“ cituje papeže web Novinky. Problémy mají obyvatelé Ukrajiny také kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu, kvůli čemuž čelí výpadkům elektřiny, jsou bez vody a tepla. Brzy by ale Ukrajina mohla mít dostatečnou techniku, aby další ruské nálety odrazila. Pomoci mají Spojené státy. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena připravuje poslání systému protiraketové obrany Patriot, uvádí web Daily Mail.

Ukrajinští představitelé o tento druh pomoci volají dlouhodobě, protože pomůže chránit infrastrukturu i civilní obyvatelstvo před ruskými drony i raketovými útoky. Téma protiraketové obrany mělo být i součástí nedělního rozhovoru mezi šéfem Bílého domu a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinská hlava státu po telefonátu a na sociálních sítích poděkovala Bidenovi za „bezprecedentní podporu“ ze strany USA, připomíná web Daily Mail.

Vše je připraveno

Už v úterý pak USA informovaly o připravenosti poskytnout Kyjevu raketový systém, který může zemi dát novou úroveň ochrany, a to nasazením vysoce přesných zbraní dlouhého doletu proti raketám odpáleným z Ruska. Podle informací CNN administrativa už dokončuje plány a chybí jen souhlas ministra obrany Lloyda Austina. Bílý dům mluví o dodávkách munice a vybavení za zhruba 275 milionů dolarů, píše dále web Daily Mail. Součástí sytému má být radar a několik odpalovacích zařízení. Ty ale vyžadují dostatek personálu pro provoz.

Jak připomíná web Daily Mail, Bílý dům a NATO se vyhýbají tomu, aby byl na Ukrajinu poslán velký počet jejich lidí. Mohlo by tím narůst riziko eskalace konfliktu. I proto Pentagon připravuje výcvik Ukrajinců na americké základně v německém Grafenwoehru. USA i NATO už dříve poskytly Kyjevu systémy protivzdušné obrany ze sovětské éry.

Článek Biden je připraven poslat Ukrajincům vánoční dárek: Má jim pomoct chránit se před ruskou agresí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odchod Putina změnu nepřinese

I proto britský expert předpokládá, že konflikt potrvá velmi dlouhou dobu. Nejde přitom podle něj o boje. „Ne nutně dlouhá střelecká válka, ale dlouhá válka zastrašování,“ cituje Schirreffova slova web Express. Vyhrožování ze strany Kremlu rozhodně neopadá. Nedávno ruský prezident pohrozil jaderným útokem. Právě použití jaderných zbraní je přitom velkým strašákem pro svět, který tak kvůli tomu vůči Moskvě našlapuje v určitých směrech po špičkách.

Změna rétoriky ze strany Kremlu se přitom podle důstojníka britské armády nezmění ani v případě, že Putin odstoupí z prezidentské funkce. „Nedělejte si iluze, že by se mohl objevit nový vůdce,“ říká Schirreff pro web Espress. Podle něj záměr obnovení ruského impéria jen tak nezmizí. I proto se má Západ připravit a nepolevovat ve zvyšování výdajů na obranu. Britové si to vzali k srdci. Podle ministra obrany Bena Wallace se do roku 2030 rozpočet na vojenské výdaje zdvojnásobí, píše web Express.

Západní státy nepolevují v pomoci

Dosáhnout tak má tří procent HDP. Británie ke svému závazku přistupuje, přestože se země také potýká s hospodářskou krizí a je nucena občany podporovat při zvládání životních nákladů. Ostrovní stát přitom také nepolevuje ani v podpoře Ukrajiny. Podle premiérky Liz Trussové do roku 2023 vojenská pomoc válkou zasažené zemi dosáhne minimálně částky 2,3 miliardy liber (zhruba 64 miliard korun). V podpoře Ukrajiny hodlá pokračovat i Česko.

Ministryně obrany Jana Černochová na začátku října oznámila, že tuzemsko Kyjevu dodá další těžkou techniku, krátké i dlouhé palné zbraně a munici. Celkem už český stát Ukrajině poskytl pomoc za 4,2 miliard korun, píše ČTK. Válka na Ukrajině pozitivně ovlivňuje český obranný průmysl. Podle ministryně se díky tomu vrací do pozice, kterou měly zbrojní firmy ve 20. a 30. letech minulého století. Celkem export vojenského materiálu z Česka na Ukrajinu letos dosáhl 47 miliard korun, informuje ČTK.

Článek Nová studená válka? Západ se teď musí připravit na několik podstatných věcí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oboustranné výhrůžky

Podrobnosti ale v rozhovoru se Scottem Pelleyem pro americkou televizi sdělit nechtěl. Upozornil ale na dálku ruského prezidenta Vladimira Putina, že by jeho země čelila větší izolaci než dosud. Vyjádření šéfa Bílého domu přišlo poté, co varování vyšlo z Moskvy směrem k Washingtonu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že pokud USA dodají Ukrajině rakety dlouhého doletu, „překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu,“ informuje dále web Express.

Podle ní si Rusko „vyhrazuje právo bránit své území“. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by USA měly v plánu méně podporovat Kyjev. Naopak. Jak píše iDnes, americký prezident tento týden schválil už druhý balíček pomoci během září. Washington zemi zasažené válkou pošle raketomety HIMARS, brýle pro noční vidění, protipěchotní miny Claymore, odminovací zařízení, dělostřelecké granáty i přesně naváděné dělostřelecké střely, doplňuje iDnes.

Úspěchy Ukrajiny

Celkem má jít o vojenské vybavení v hodnotě 600 milionů dolarů (14,7 miliardy korun) . A zřejmě nepůjde o poslední pomoc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá stále více, jak Události247 informovaly zde. Podle ukrajinské hlavy státu má Západ „posílit spolupráci k poražení ruského teroru“. Kromě vojenské pomoci požaduje také, aby bylo Rusko označeno za teroristický stát a byly opět zpřísněny sankce proti Moskvě. Výhrůžky ze strany Ruska tak mohou přibývat.

Nejde přitom jen o další ohrožení Ukrajiny. Jak připomíná web Express, minulý měsíc se objevilo video, ve kterém ruský generál Andrej Gurulyjov naléhal na Putina, aby zahájil raketové útoky na britské ostrovy. Takový krok by podle něj změnil výsledek konfliktu na Ukrajině. Ve válce se Rusku aktuálně vůbec nedaří. Ukrajinská protiofenziva slaví úspěch nejen v Charkovské, ale i Chersonské oblasti, jak píše server CNN Prima News. To má výrazný dopad na morálku ruských vojáků a také jejich bojové schopnosti. Řada z nich se proto vzdala.

Článek Třetí světová válka na dosah: Biden s Putinem si poslali nebezpečné vzkazy, které mohou pro lidstvo znamenat pohromu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko prosí o pomoc KLDR

Moskva se z takového kroku nemůže radovat, protože právě díky dodávkám ze Západu se daří ukrajinské armádě dosahovat ve válce s Ruskem úspěchů. Celkem USA od začátku invaze Ukrajině poslaly vojenskou pomoc za více než 10 miliard dolarů, píše web Express. A zatímco Kyjev nemusí mít obavy o vojenské dodávky, Kremlu dochází zásoby. I proto Putinovi nezbývá nic jiného než se obracet na své spojence. Jak píše server CNN Prima News, Kreml požádal o munici Severní Koreu.

Informace o nakoupení milionů granátů a raket vypustil Bílý dům. Přestože ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja zprávu odmítl, šlo by o logický krok, protože Pchjongjang v minulosti od Sovětského svazu přebíral zbraňové systémy, upozorňuje web CNN Prima News. Tato výhoda může být zároveň prokletím, protože může Moskvě přinést zastaralé primitivní munice. „Severní Korea má obrovské zásoby ‚hloupých‘ dělostřeleckých granátů a raket z éry Sovětského svazu, často i z 50. let,“ uvedl pro agenturu Reuters expert Hugh Grifiths.

Spojenectví USA a Tchaj-wanu pokračuje

Zastaralost ruské výzbroje a techniky tak nakonec může být tím, co válku na Ukrajině rozhodne. USA svými dodávkami mohou Moskvě dát poslední úder. A nejen Rusku svými kroky Washington podkopává nohy. Bidenova administrativa pracuje na větším obchodním propojení s Tchaj-wanem. To se nelíbí Číně, která ostrov považuje za součást svého území. V červnu vznikla americko-tchajwanská iniciativa pro obchod 21. století. Prezidentka Tsai Ing-wen navíc plánuje obchodní a ekonomické vazby v budoucnu prohloubit, píše web Express.

„Jsme přesvědčeni, že prostřednictvím této iniciativy můžeme podepsat obchodní dohodu na vysoké úrovni a urychlit rozvoj bilaterálního obchodu,“ uvedla hlava státu. Tchajpej usiluje hlavně o širokou dohodu o volném obchodu a USA nejsou proti. Při návštěvě země to potvrdila Stephanie Murphyová z výboru pro ozbrojené služby. Návštěvy vysokých amerických představitelů na Tchaj-wanu odstartovala minulý měsíc předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiová, jejíž cesta způsobila vojenská cvičení Číny poblíž ostrova. USA to ale evidentně neodradilo.

Článek Podpora USA Ukrajině a Tchaj-wanu může Rusko a Čínu dohnat k nebývale děsivému řešení obou konfliktů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina chce všechno zpět

Součástí balíčku pomoci jsou i finance na výcvik ukrajinských vojáků. Tato podpora má poskytnout Ukrajině dlouhodobou pomoc a zároveň má ujistit tamní představitele, že Washington za Kyjevem stojí. Poslání techniky, kterou bezprostředně Ukrajina nevyužije v bojích se liší od předchozí americké pomoci, která se zaměřovala na aktuální potřeby země, připomíná web Daily Mail.

USA ale zřejmě počítají s tím, že se válka potáhne, a proto volí dlouhodobou strategii. Rusko okupuje zhruba pětinu ukrajinského území, ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že se s tím nehodlá smířit. Naopak Kyjev má v plánu získat zpět všechna svá území, včetně poloostrova Krym. To může konflikt prodloužit na několik let. Ukrajině to ale nemusí vadit, pokud podpora Američanů bude i nadále tak štědrá.

Americká štědrost nemá mezí

Celkem už Bidenova administrativa od začátku ruské invaze poslala Ukrajině podporu ve výši téměř 14 miliard dolarů. Pomoc zemi schvaloval také americký Kongres, který souhlasil s dvěma balíčky podpory. Jeden v hodnotě 40 miliard dolarů a druhý v hodnotě 13,6 miliardy dolarů. Středeční Bidenovo oznámení o podpoře přichází v krátkém čase po předchozí pomoci, která byla schválená minulý týden.

„Vypadá to, že Vladimir Putin věří, že Rusko může zvítězit, pokud se bude válka protahovat – pokud překoná vůli Ukrajinců bojovat a vůli ostatních zemí Ukrajinu podporovat. Tento balík americké pomoci je hmatatelným důkazem, že se Rusko znovu přepočítalo,“ cituje náměstka amerického ministra obrany Colina Kahla web iRozhlas. Podpora Západu je pro Ukrajinu klíčová. Rakety dlouhého doletu umožňují Kyjevu efektivně útočit. Ukrajina tak mohla v minulém týdnu provést údery v okupovaných oblastech, připomíná web Daily Mail.

Článek Dosud největší pomoc USA Ukrajině. Hodnota zbraní, které poskytne, dělá Rusům vrásky na čele se nejdříve objevil na Události247.cz.

Americká štědrost v miliardách

Dodávka má ukrajinským silám pomoci s protiofenzivou proti ruské armádě. Kyjev se snaží v posledních týdnech získat zpět okupovaná území. I proto jsou součástí amerického balíčku 2 tisíce protipancéřových nábojů, aby mohli Ukrajinci pokračovat v zásazích ruských tanků, píše web Daily Mail. USA tak potvrzují pevné spojenectví obou zemí. Jak informuje ČTK, americký ministr zahraničí Antony Blinken připomněl, že USA Ukrajině poskytly bezpečnostní pomoc v hodnotě zhruba 10,6 miliard dolarů, tedy v přepočtu za 260 miliard korun.

Druhá strana si toho váží. Na nejnovější balíček pomoci zareagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Twitter: „Děkuji prezidentovi Spojených států za toto rozhodnutí! Udělali jsme další důležitý krok k porážce agresora. Ukrajina bude svobodná!“ Dá se tak předpokládat, že americká dodávka zbraní opět výrazně ovlivní situaci na bojišti. Pomoc navíc přichází v situaci, kdy se ruským silám nedaří příliš postupovat.

Čas na zastavení Ruska

Že je porážka Ruska na dosah si uvědomují i američtí vojenští důstojníci a experti. Jak píše server Novinky, dvacítka vysloužilých generálů a diplomatů se rozhodla napsat otevřený dopis americkému prezidentovi Bidenovi. Jeho součástí je výzva, aby USA Kyjevu poskytly více vojenského vybavení, aby bylo dosáhnuto ukrajinského vítězství. „S potřebnými zbraněmi a hospodářskou pomocí může Ukrajina Rusko porazit,“ cituje z dopisu web Novinky.

Naopak experti varují, že pokud se Putinovi podaří dosáhnout větších územích zisků, na Ukrajině se nezastaví. Podle amerických důstojníků může dojít k ohrožení pobaltských zemí. Americká vláda by podle nich neměla předpokládat, že si Rusko netroufne napadnout Polsko nebo třeba Estonsko. Pod výzvu se podepsali například vrcholní vysloužilí generálové Wesley Clark, Philip Breedlove i někdejší velvyslanec pro Sovětský svaz Stephen Sestanovich.

Článek Biden se rozhodl změnit průběh války na Ukrajině. Jeho poslední rozhodnutí srazí Putina na kolena se nejdříve objevil na Události247.cz.

Biden znovu v izolaci

Reálný počet lidí, kteří se novými subvariantami nakazili, je tak zřejmě daleko vyšší. „Odhadujeme, že na každý nahlášený případ je sedm nenahlášených,“ cituje web CNN profesora Aliho Mokdada z Washingtonské univerzity. Podle Petera Hoteze z Baylorovy lékařské školy to ale může být až desetinásobek oficiálních výsledků. V USA se tak jedná o téměř milion nových případů denně. Důvodem proč jsou, jak v USA, tak v Evropě, rozdíly v oficiálních a skutečných číslech je menší počet testů a také vysoká nakažlivost subvariant BA.4 a BA5, doplňuje CNN.

„Lépe se vyhýbají imunitě. Lidem s prodělanou infekcí, dokonce variantami BA.1 a BA.2, stále hrozí nakažení BA.4 a BA.5,“ cituje varování ředitelky Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenskou server Blesk. O znovu nakažení ví své i americký prezident Joe Biden. Ten se novou subvariantou během několika dnů nakazil hned dvakrát. Ve středu ukončil karanténní režim poté, co měl dva testy na koronavirus negativní, už v sobotu ale oznámil, že jeho test na covid-19 je opět pozitivní.

Vakcíny fungují

Jak uvedl šéf Bílého domu na sociální síti Twitter, nemá žádné příznaky. Jak připomíná web ČTK, Biden měl první pozitivní test před devíti dny a kvůli kašli a únavě začal užívat lék Paxlovid. Zřejmě ten může stát za jeho recidivou. Podle americké lékové agentury (FDA) se u jednoho až dvou procent lidí může po deseti dnech znovu objevit zvýšená hladina viru. Ve studii k léku společnosti Pfizer se ale recidiva onemocnění objevovala také u lidí užívajících placebo, a tak není jasné, jestli návrat nemoci s paxlovidem souvisí, informuje ČTK.

Biden dostal proti covidu-19 čtyři dávky vakcíny, poslední letos v březnu. Právě očkování podle odborníků chrání před vážným průběhem nemoci. „Nepozorujeme nárůst v hospitalizaci na JIP, takže vakcíny ještě celkem fungují; problém působí mezery v imunitě,“ cituje Ryana z WHO web Blesk. To potvrzují i čísla z Česka. V nemocnicí je podle ministerstva zdravotnictví s covidem-19 hospitalizováno zhruba tisíc lidí. Na subvarianty omikronu přitom připadá celých 96 procent nových případů.

Článek Nejnakažlivější varianta covidu se začíná šířit ve velkém. Proč je tak nakažlivá? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odporuje názoru lékaře

„To je důvod, proč já a tak zatraceně mnoho dalších lidí, se kterými jsem vyrůstal, máme rakovinu,“ cituje slova americké hlavy státu web New York Post. Výskyt nádorového onemocnění u americké hlavy státu v současné době nepotvrzuje ani lékařská zpráva Bidenova lékaře. Ten se k aktuálnímu stavu amerického prezidenta vyjadřoval loni, ale informace o rakovině uvedeny nebyly. Lékař šéfa Bílého domu Kevin O’Connor se neshoduje s Bidenem ani na důvodech, kvůli kterým před nástupem do úřadu rakovinou kůže trpěl.

Podle jeho lékaře stálo za onemocněním spíše nadměrné slunění než kontakt s chemikáliemi používanými v ropném průmyslu, píše dále web New York Post. Rakovina kůže je extrémně častá zejména u starších lidí, kteří v mládi nenosili opalovací krémy. Bidenovo podivné prohlášení tak zřejmě nemá nic společného s pravdou, ale jde pouze o další podivnou řeč amerického prezidenta. Ten je známý svými přeřeky i nesmyslnými prohlášeními. Souviset to může i s jeho věkem, protože šéfovi Bílého domu už je 79 let.

Zmatenost graduje

Americký prezident se dopustil několika přeřeků i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jak psal například web Echo24, při jednom z brífinků o bezpečnostní pomoci Ukrajině prohlásil, že „USA zásobovaly Rusko před invazí raketovými systémy Javelin“. Ještě více mimo pak byl Biden při proslovu v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu. ,,I kdyby Vladimir Putin obklíčil Kyjev s tanky, nikdy si nepodrobí srdce a duše íránského lidu“. Jak psal například web CNN Prima News, svým nesmyslným prohlášením šokoval i viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

Ta mu musela napovídat, že má raději říci „ukrajinský“. I viceprezidentka Harrisová se přitom stala loni terčem jeho zmatenosti, když ji nazval v prosinci „prezidentkou“, připomíná server Echo24. Není tak překvapující, že o dušením zdraví Bidena se objevuje čím dále více spekulací. Všímají si toho i sami Američané. Podle webu CNN Prima News, zhruba polovina amerického obyvatelstva souhlasí s tím, že by měl Biden opustit úřad prezidenta, protože jeho rozlišovací schopnosti jsou pro tak důležitou funkci nedostatečné.

Článek Biden opět perlil. Tentokrát si sám diagnostikoval závažnou nemoc. Je americký prezident vůbec schopný úřadu? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zajímavý životní příběh

Jak informuje server CNN Prima News, narodila se na Martiniku, kam její rodina utekla z Haiti. V pěti letech se přestěhovala s rodiči do New Yorku, kde vyrůstala v nejchudších částech Queensu. Ani nedostatek peněz ale nezastavil její talent a dostala se na Kolumbijskou univerzitu, kde studovala mezinárodní vztahy a veřejnou správu. Velkou školou ale pro ni byl celý její život, jak také popisuje ve své knize Moving Forward: A Story of Hope, Hard Work, and the Promise of America.

Jean-Pierreová je pro Bílý dům ideální kandidátkou nejen z lidských ale i z profesních důvodů. Za sebou má dlouholeté zkušenosti. Pracovala pro administrativu prezidenta Baracka Obamy, připravovala politické analýzy pro televize NBC a MSNBC a vedla také oddělení pro styk s veřejnosti v organizaci MoveOn.org. To všechno oceňuje i šéf Bílého domu Joe Biden, podle kterého přináší „zkušenosti, talent a integritu, které jsou potřebné pro tuto náročnou práci“, píše Echo24.

Návrat ke slušnosti

Právě náročnost pozice je naopak důvodem, proč post mluvčí Bílého domu opouští Psakiová. Už na začátku svého působení ve funkci avizovala, že to bude dělat jen rok. Teď se chce více věnovat svým dvěma malým dětem. Biden její dosavadní práci ocenil. Podle něj nastavila „standard pro navrácení slušnosti a respektu“ v tiskové místnosti Bílého domu, uvádí web Echo24.

Už dosazení Jean-Pierreové jako hlavní zástupkyně mluvčí Bílého domu pozorovatelé vnímali jako vymezení se vůči předchozí administrativě Donalda Trumpa, jak píše server CNN Prima News. Bývalý americký prezident byl kritický vůči migrantům i vůči LGBT komunitě. Teď se stala Jean-Pierrová přímo hlavní mluvčí Bílého domu. Dalo by se tak říct, že se vzhledem k její minulosti, jeden americký sen stal skutečností.

Článek Biden jmenoval novou mluvčí Bílého domu. Ve funkci bude poprvé lesbicky orientovaná Afroameričanka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odměna za odvážnou cestu

Premiér Fiala se s americkým prezidentem Joe Bidenem potkal na konci března na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu. Podle předsedy vlády ale šlo jen o letmé setkání, kdy se stihli oba státníci jen pozdravit a prohodit „zdvořilostní věty“. Fiala si je ale jist, že to bylo srdečné a šéf Bílého domu oceňuje českou podporu Ukrajině. „Velice dobře ví, co dělá Česká republika – jakou roli dnes hrajeme v Evropě a při pomoci Ukrajině,“ cituje premiérova slova ze summitu v Bruselu server CNN Prima News.

V té souvislosti je třeba připomenout, že tématem summitu byla hlavně válka na Ukrajině a setkání lídrů proběhlo v situaci, kdy se Fiala čerstvě vrátil z návštěvy Kyjeva. V té době byl český premiér jedním z mála státníků, kteří se rozhodli vyjádřit podporu Ukrajině návštěvou země. Do Kyjeva se vypravil vlakem spolu s premiéry Polska a Slovinska. Cesta evropských státníků za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v době válečného konfliktu byla brána jako silné znamení podpory pro Ukrajinu.

Gutteres v ohrožení

Přestože od té doby Kyjev navštívilo už mnoho politicky významných osobností, na konci března to bylo provázeno velkým zájmem médií. Důvodem byl především fakt, že v té době čelilo i hlavní ukrajinské město intenzivnímu ruskému ostřelování. Vlak, kterým státníci cestovali navíc projížděl oblastmi, které také čelily ruské agresi. Riziko podstoupil při návštěvě ukrajinského prezidenta v minulém týdnu také generální tajemník OSN António Guterres a bulharský premiér Kiril Petkov.

V Kyjevě se nacházeli v době, kdy ruské síly město ostřelovaly. Ukrajinští představitelé ihned Moskvu za takový čin odsoudili. „Vypovídá to hodně o pravém ruském postoji k mezinárodním institucím a o snahách ruského vedení ponížit OSN,“ cituje prohlášení ukrajinského prezidenta server iDnes. Rusové měli podle Zelenského na hlavní město vypustit pět raket.

Článek Fiala udělal dojem na Bidena. Český premiér je očekáván v Bílém domě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kongres musí přidat

Šéf Bílého domu zároveň při svém čtvrtečním oznámení uvedl, že je už „téměř vyčerpána“ částka 13,6 miliardy dolarů, kterou schválil Kongres na humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině. Biden tak musí podat dodatečnou žádost, aby mohl v budoucnu znovu Ukrajinu podpořit. V tom evidentně nehodlá americký prezident polevit. „Budeme i nadále stát po boku statečného a hrdého lidu Ukrajiny. Nikdy nezklameme v našem odhodlání bránit svobodu a postavit se proti tyranii,“ cituje jeho slova NBC News.

Pomoc Ukrajině z USA přichází nejen ve finanční rovině. Spojené státy se připojují také k dalším protiruským opatřením. Lodím plujícím pod ruskou vlajkou bude zakázáno vplout do amerických přístavů a ukrajinským uprchlíkům má být umožněn vstup do země. Po Bidenově oznámení nové podpory přišla rychlá odezva z Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděčnost na sociální síti Twitter. Podle něj americká podpora zachrání životy a pomůže k obnovení míru.

Jak je to s Mariupolem?

K míru je ale na Ukrajině s ohledem na přicházející zprávy zřejmě daleko. Zintezivňují se především boje na východě země. Jak informuje ČTK, ve čtvrtek Rusko oznámilo, že dobylo přístavní město Mariupol, které je pro něj strategické kvůli propojení s anektovaným poloostrovem Krym. Převzetí kontroly nad celým městem ale zpochybňuje zpravodajský server Ukrajinska pravda. Podle něj měl ruský ministr obrany Sergej Šojgu při rozhovoru s prezidentem Vladimirem Putinem přiznat, že několik tisíc Ukrajinců nadále brání rozsáhly komplex Azovstal.

Šéf Kremlu měl ale útok na areál železáren a oceláren přerušit a pokračovat jen v jeho blokádě. Na to, že se Rusku nepodařilo zcela dobýt Mariupol narazil i americký prezident Joe Biden. „Víme, že Putin na bojišti nedokázal dosáhnout svých velkých ambicí,“ cituje šéfa Bílého domu NBC News. Jaká je skutečná situace v Mariupolu se dá jen odhadovat. Jak je ale zřejmé z mnoha záběrů a výpovědí očitých svědků, město je velmi zničené a při bojích bylo zabito mnoho civilistů. A na tomto smutném faktu pokračující obrana hutního komplexu už nic nezmění.

Článek Biden pošle další balík pomoci Ukrajině. Vojenská zásilka v hodnotě 800 milionů dolarů je reakcí na ruskou ofenzivu na Donbasu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prezident Biden řekl, že Vladimir Putin nemůže zůstat u moci, Spojené státy ale poté jeho proslov zmírnily. Proč přišla taková reakce?

Myslím, že to byl typický Joe Biden. Občas se rozmluví, říká nesmysly a neví, kam dojede. Často to nedává smysl. Nebral bych to tedy tak, že by chtěl měnit režim v Rusku, spíš bych to svedl na něj, že blábolil. Proto to museli v USA zpomalit.

Takže Biden tedy nakonec nevyzýval ke změně režimu v Rusku?

Spousta lidí by byla ráda, kdyby v Rusku nevládl zločinec a vrah malých dětí. To ale musí učinit ruský lid, ne my. Myslím, že jakýkoliv náznak, že by se jiná země snažila změnit režim v Rusku, je špatný, toho je třeba se vyvarovat.

Jaké reakce vyvolal Bidenův proslov v USA?

Všichni by samozřejmě chtěli současnou situaci změnit. Jsou ale i radikální lidé, kteří jeho slova vnímají přesně tak, jak je řekl.

Měl Biden podle Vás proslov naplánovaný, nebo mluvil spontánně?

On často mele, což jsme viděli už během prezidentské kampaně. Biden občas řekne něco, co neměl promyšlené. V tom je na druhou stranu lidský. Navíc, pokud byl na hranicích, kde viděl ukrajinské ženy s dětmi, tak to v něm muselo vyvolat nějakou emoci. Je to šílené, každý si přeje, aby válka skončila, a aby Putin nebyl u moci, ale z Bidenovy strany to nebylo diplomatické. Jako prezident nejmocnější země světa by se takto vyjadřovat neměl.

Vztahy Bidena s Putinem byly na bodě mrazu. Dokážete si teď představit nějaké jejich jednání?

Na jednu stranu není nic špatného nazývat věci správnými jmény, kdo je Putin zač. Bidena kritizoval třeba francouzský prezident Macron, který se s Putinem musí bavit a situaci s ním stále řeší. Jenže to je legitimní argument jen tehdy, když rozhovory k něčemu vedou. V opačném případě nemá cenu udržovat nějaké přátelské vztahy, když to nepřinese žádnou záchranu životů.

Přijel Biden do Polska, aby byl blízko Rusku a ukázal svou sílu, nebo chtěl spíše podpořit Poláky a Ukrajince?

Myslím, že to bylo spíše o Polsku, které je nejtvrdším zastáncem opatření vůči válce. Spojené státy jsou naopak zdrženlivé, a tak si myslím, že Biden spíše přijel urovnat vztahy a dát podporu Polsku. Ideálně se pak domluvit na nějakém řešení, které by přineslo stejný pohled na věc. Vztahy mezi Polskem a USA jsou ze strany veřejnosti dobré. Je otázkou, na čem se fakticky dohodli.

Článek Analytik Boháček: Biden občas blábolí a říká nesmysly se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaká je současná role Američanů v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem?

Moc toho nedělají. Je to konflikt evropský a Evropa by si to měla vyřešit. Role USA je spíš taková, že se jedná o takzvané vedení z pozadí, jak o tom mluvil Barack Obama. Jejich role je omezená. Podporují, aby evropské země vyzbrojovaly Ukrajinu, ale větší role tady pro ně není.

Bývalý prezident Trump nedávno prohlásil, že je jediným prezidentem USA 21. století, za jehož služby Rusko nepodniklo invazi do jiné země. Myslíte, že kdyby byl u moci, tak by k válce na Ukrajině nedošlo?

Vzhledem k vyšší náklonnosti k prezidentu Putinovi, se kterým několikrát jednal, by to vypadalo hůř. Nebyl by ochoten zaplatit daň za sankce na Putina, nebyla by tady jednota napříč Západem postavit se rázně proti invazi. Trump to sice nedávno otočil, ale dlouho mlčel, protože nevěděl, co se mu bude vyplácet. Až potom si vyhodnotil, že veřejné mínění mezi republikány je na straně Ukrajiny, takže se k tomu začal vyjadřovat.

Donald Trump se také snažil dostat USA z NATO. Kdyby se mu to povedlo, jak by nyní konflikt vypadal?

Možná se o to snažil, zmínil to, ale jeho reálná politika to nebyla. Každopádně kdyby se NATO rozpadlo, bylo by to značné oslabení. Jak se ale konflikt bude vyvíjet, to záleží na Evropě.

Amerika tedy i nadále zůstane v pozadí?

Ano, budou v pozadí. Maximálně mohou dodat nějaké další zbrojní systémy a podporovat další sankce, ale nic zásadnějšího si nedokážu představit, což Joe Biden zopakoval už několikrát.

Co by se muselo stát, aby Amerika do konfliktu zasáhla i vojensky?

Napadení člena Severoatlantické aliance. Ale jak už jsem řekl, jedná se o konflikt Evropy. My nemůžeme neustále spoléhat na to, že USA budou do všeho zasahovat.

Mohou naopak Američané přitvrdit ještě v sankcích?

Přitvrdit se dá vždycky. Velkou roli mohou hrát třeba v tom, že budou pomáhat s odebíráním kapalného plynu. Větší zpřísnění sankcí každopádně musí přijít s aktivitou ze strany Washingtonu. Nějaké zbrojní systémy posílají, ale toto musí řešit zejména Evropa.

Dokážete odhadnout, jak se vztahy mezi Ruskem a USA budou vyvíjet dál? Jak budou vypadat, až konflikt skončí?

Záleží, jak celý konflikt dopadne. Z krátkodobého horizontu bude situace nestabilní, definovat vztah bude pak zejména to, jestli se u moci udrží Putin, dále pak jakým způsobem budou vedena následující jednání. Vztahy jsou očividně na bodu mrazu a Rusko se válkou, agresí a hrozbou jaderných zbraní posunulo až směrem ke třetí světové válce. Svět je nyní v situaci, kdy Rusko může udělat cokoliv. Nemyslím si proto, že by mohlo dojít k nějakému zlepšení.

Jaký je vůbec vztah mezi prezidenty Bidenem a Putinem?

Putin chtěl zvýšit relevantnost Ruska jakožto střední mocnosti, která je dlouhodobě na úpadku vojensky, technologicky, ekonomicky, i společensky. Putin vyvolal krizi a dostal se tak do Bidenovy agendy. Joe Biden si za dobu vlády volá nejvíc právě s Putinem, což je dáno eskalací situace z Putinovy strany.

Článek Amerika dává od války ruce pryč, Evropa si prý konflikt musí vyřešit sama, míní expert Boháček se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důsledky návštěvy pro ČR

Druhé předsednictví České republiky v Radě EU by tak mohlo podle Respektu odstartovat ve velkém stylu. Záleží to však na tom, zda Joe Biden v létě navštíví ČR. Datum návštěvy by Bidenovi mělo vyhovovat. Koncem června, konkrétně 29.-30. června, se totiž bude účastnit vrcholné schůze Severoatlantické aliance v Madridu, píše dále časopis Respekt.

Co taková událost jako návštěva amerického prezidenta může znamenat vysvětlil Událostem247 politolog Jan Kubáček. „Jakýkoliv takto vysoce postavený státník, který navštíví Prahu je prestiž, a to jak pro město samotné, tak i pro republiku. No a samozřejmě to také přidává velký impulz o vyjednávání. Kdybych to měl shrnout, je to zkrátka kombinace prestiže a diplomatického impulzu,“ uvedl.

„Určitě by to například podpořilo energetickou otázku v dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Avšak zatím nemáme v Česku amerického ambasadora. Pokud však americká strana bude chtít, ambasador by zde mohl na jaře být,“ pokračoval Kubáček.

Návštěva by mohla posílit vztahy

Pokud by tedy americký prezident na schůzi přiletěl, lze předpokládat, že by hlavními tématy byly americko-evropské vztahy, energetika, ekologie nebo rusko-ukrajinská krize, napsal Respekt. „Právě kvůli dění na Ukrajině je mimořádně důležité, aby Evropané s Američany táhli za jeden provaz. Má smysl tenhle vztah aktivně pěstovat a americko-evropský summit by byl právě tímto krokem,“ sdělil bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra podle Respektu.

Již v roce 2009, kdy se Česko poprvé ujalo předsednictví EU, navštívil evropskou schůzi v Praze bývalý americký prezident Barack Obama. Sám Biden již v minulosti Prahu navštívil. V říjnu roku 2009 k nám zavítal jako tehdejší viceprezident USA k příležitosti výročí pádu železné opony, informoval o tom portál TN.

Článek Joe Biden možná v létě navštíví summit v Praze. Podle politologa to může mít pro Česko diplomatický impulz se nejdříve objevil na Události247.cz.