Imunita po prodělání nechrání

Jak dále píše server iDnes, subvarianta BE převažuje v Německu a subvarianta BF zase v Británii. „Bližší informace k těmto variantám ale dosud nejsou k dispozici, stejně tak není jasné, jak se uplatní v konkurenci s BA.2.75,“ cituje vyjádření SZÚ server iDnes. Právě subvariantu BA.2.75, které se říká kentaur, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zařadilo mezi varianty zájmu. Vývoj této subvarianty, stejně jako nově v Česku potvrzené subvarianty B.3.76, hodlá sledovat Národní referenční laboratoř (NRL).

„Podle dostupných informací ze zahraničí by BA.2.76, která ještě nemá vlastní pojmenování, mohla podobně jako Kentaur patřit do skupiny subvariant, které dobře unikají neutralizačním protilátkám,“ cituje vysvětlení vedoucí NRL pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Helenu Jiřincovou web iDnes. Vše tak nasvědčuje tomu, že před novými subvariantami nechrání imunita po prodělání nemoci. A to i v případě že byl dotyčný již nakažen omikronem, který se na začátku roku rychle šířil.

Počty pozitivních testů stoupají

Počet případů tak v posledních dnech v Česku výrazně roste. Jak píše ČTK, za pondělí bylo potvrzeno 2896 pozitivních testů na covid-19, což je o 863 více než před týdnem. Stoupají také počty pacientů v nemocnicích. V pondělí bylo s covidem-19 hospitalizováno 524 lidí, z toho 17 osob bylo ve vážném stavu. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím plošná opatření proti koronaviru neplánuje. Podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) byla stávající letní vlna očekávána. „To, že člověk chytí covid i dvakrát za rok, se stává realitou,“ cituje Válka ČTK.

Lidé mohou podle ministra zdravotnictví zabránit šíření koronaviru preventivním očkováním a nošením roušek a respirátorů. Ochranu nosu a úst doporučuje také ředitelka SZÚ Barbora Macková, jak píše server CNN Prima News. „Má smysl všude tam, kde je vysoká koncentrace lidí a špatné větrání, a také tam, kde jsou lidé více náchylní k nákaze kvůli svému zdravotnímu stavu. Týká se to tedy především prostředků hromadné dopravy, zdravotnických zařízení a domův seniorů,“ uvedla.

Článek Nepomůže ani prodělání nemoci. Česko má první případ nové subvarianty covidu-19 se nejdříve objevil na Události247.cz.

Válek chce pravidelné přeočkování

Očkování je podle ministra jedním ze dvou nejefektivnějších opatřeních při boji s epidemií. Tím druhým je nošení roušek a respirátorů. „Doporučujeme je v hromadné dopravě především všem těm, kteří jsou riziková skupina nebo kteří mají příznaky infekčního onemocnění,“ cituje Válka iDnes. Kromě toho by podle něj měly být respirátory nošeny i ve zdravotnických zařízeních a v sociálních službách.

Jako první by měla vakcíny proti covidu aplikovat očkovací místa, kam se není potřeba předem registrovat. Vakcíny by si podle Válka také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce ministerstvo zdravotnictví spustit od poloviny srpna. Podle webu resortu je aktuálně v provozu 356 očkovacích míst, bez registrace je 56 z nich. Většinou jde o nemocnice. Jak píše Český rozhlas, Válek chce dosáhnout evropského schválení nejen přeočkování čtvrtou dávkou, ale i pro pravidelné přeočkování.

Větší tlak na očkování přijde v polovině srpna

„Já bych teď očkování doporučil skutečně jen těm lidem, kteří spadají do rizikové kategorie a kteří od té předchozí posilující dávky mají více než půl roku odstup. Pro většinu lidí, včetně seniorů, je doporučení očkování spíše odložit ke konci léta a připravit se na tu očekávanou podzimní vlnu covidu, protože ta posilující dávka má největší dopad prvních čtyři až šest měsíců. To znamená že čím později jí začneme, tak tím déle nás bude chránit,“ řekl pro Události247 epidemiolog Zdeněk Hostomský.

„Teď v létě nás zasáhla, jak já říkám letní vlnka subvarianty BA.5,“ pokračuje Hostomský. „Víme, že je velmi nakažlivá, takže tento letní nárůst je trošku překvapivý, ale nemá to vůbec žádný dopad na nemocnice. Počet lidí na JIP se nezvyšuje a je zvládnutelný. V žádném případě bych očkování nenařídil třeba plošně. Větší kampaň k tomu, aby si lidé dali posilující dávku očkování podle mě přijde tak v polovině srpna,“ dokončil expert.

Článek Očkování čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu začne v přístím týdnu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kentaur je možná už i v Česku

Světem letí nová subvarianta koronaviru označovaná jako BA.2.75 kentaur. Šíří se ještě rychleji než aktuálně nejrozšířenější extrémně nakažlivá varianta BA.5. Místy dokonce rychle vytlačuje i dosud dominantní variantu omikronu BA.2. Jak píší Novinky, Kentaur se z Indie, kde byl poprvé zachycen, rozšířil už do deseti zemí včetně USA, Kanady, Británie a Německa. Epidemiolog Roman Prymula pro CNN Prima News uvedl, že varianta kentaur je schopna obcházet imunitu a protilátky.

Událostem247 Prymula řekl, že očkování má velký význam i u nových variant. Stále totiž platí, že předchází těžkým průběhům nemoci, které končí hospitalizacemi a v horším případě i smrtí. „Je možné, že se nákaza novou variantou BA.2.75 objevila už i v Česku. Při testování a sekvenacích není možné zachytit každý pozitivní vzorek. Rozhodně je to však otázka velmi blízké budoucnosti, kdy se kentaur potvrdí i u nás,“ doplnil pro Události247 Prymula.

Průběh nemoci

Epidemiolog pro CNN Prima News vysvětlil, proč se nové mutaci říká kentaur. „Název nové varianty pramení z toho, že už jsme téměř vyčerpali písmena řecké abecedy, která se pro toto používala. Sáhlo se do mytologie právě proto, že mutace je schopna obcházet imunitu a protilátky, které jsme získali buď prodělaným onemocněním nebo předchozím očkováním. Nejsou dostatečně silné na to, abychom se této variantě vyhnuli. Šíří se nebývale rychle, z aktuálních mutací omikronu zatím nejrychleji,“ uvedl.

Podle Prymuly zatím není jasné, že by měl kentaur horší klinický průběh. „Tato varianta je zatím srovnatelná s variantami omikronu a nemyslím si, že by měla být přijata nějaká specifická klinická opatření. Co se týká epidemiologických opatření, mnoho zemí nepochybně bude postupně přecházet na používání respirátorů v prostředí, kde se sejde větší množství dostávají lidí, tedy ve veřejných prostorech, městské hromadné dopravě nebo v nemocnicích,“ doplnil pro Události247.

Článek Subvarianta covidu kentaur je extrémně nakažlivá. Inkubační doba je pouhé tři dny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hodně vajec, hodně protilátek

Jak dále uvádí web ČT24, vejce i séra imunizovaných slepic obsahovaly protilátky, které koronavirus rozpoznaly. Vědci si zjištěné informace pochvalují. „Krása tohoto systému spočívá v tom, že díky ptákům můžeme vyrobit obrovské množství protilátek,“ cituje profesora Rodriga Gallarda z fakulty veterinární medicíny UC Davos server ČT24. Expert zároveň vyzdvihl nízké náklady na produkci protilátek a také možnost u slepic velmi rychle aktualizovat protilátky pomocí antigenů, doplňuje ČT24.

Dále web ČT24 vysvětluje, že ptáci produkují typ protilátek zvaný IgY, který je srovnatelný s IgC u lidí a jiných savců. Výhodou je, že IgY nezpůsobuje alergie ani jiné nežádoucí reakce imunitního systému, pokud je lidem aplikován injekčně. Díky tomu, že slepice je schopna snést až 300 vajec ročně, je možné získat velké množství IgC. Výzkum má za cíl vyvinout technologii protilátek na bázi vajec a dát tak lidem naději na preventivní léčbu.

Covid-19 opět sílí

Protilátky by se měly používat například ve spreji u lidí s vysokým rizikem vystavení onemocnění covid-19. Zpráva o nové možnosti, jak bojovat s koronavirovou pandemií přichází v nejvyšší čas, vysvětluje ČT24. Po několika měsících klidu se znovu výrazně zvyšují počty pozitivně testovaných i v Česku. Jak píše ČTK, ve středu přibylo opět téměř 2 tisíce nakažených. Nejvíce nových případů ale bylo potvrzeno v tomto týdnu v pondělí, kdy vyšel pozitivní test na koronavirus u 2030 lidí, což je nejvíce od konce dubna.

Za nárůstem počtu případů jsou nakažlivější submutace omikronu označované jako BA.4 a BA.5, jak připomíná ČTK. Dobrou zprávou ale zůstává, že neroste výrazněji počet pacientů v nemocnicích a nestoupá ani počet úmrtí v důsledku koronavirového onemocnění. V aktuální letní vlně mají počty nakažených podle ministerstva zdravotnictví gradovat na konci července. Opatření nejsou zatím v plánu, píše ČTK.

Článek Zastaví slepičí vejce koronavirus? Protilátky v nich nalezené mají být použity v léčbě i jako prevence se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lockdown nehrozí

Letní vlna covidu, která se šíří po celé Evropě, může lidem zkomplikovat dovolenou. Pro CNN Prima News to uvedl epidemiolog Roman Prymula. Za současným nárůstem jsou podle Státního zdravotního ústavu nakažlivější subvarianty omikronu BA.4 nebo BA.5, píše dále CNN Prima News. Podle dosavadních zjištění sice nemají horší průběh nemoci, ale oproti původní variantě z čínského Wu-chanu jsou několikanásobně nakažlivější, píší České noviny.

Epidemiolog Zdeněk Hostomský Událostem247 řekl, že by i přes rostoucí počty nakažených teď ani na podzim nepřistupoval k nošení respirátorů nebo lockdownům. „Na začátku plošné nošení roušek možná fungovalo, pak se z toho ale stal symbol. Nepomůže to. Stejně tak jsou symbolikou rozestupy. Situace je nyní jiná a nevracel bych se k plošným opatřením. Nadělalo to více škody,“ řekl.

Na trhu je nová vakcína

Některé země opatření proti covidu ponechaly, například roušky a respirátory v MHD nebo vnitřních prostorech, píše CNN Prima News. Situace by se ale dle Prymuly mohla zkomplikovat, pokud by se přidávaly další dovolenkové destinace. „Jedná se o velmi citlivou věc, nejsem si ale jistý, zda jsem schopen predikovat chování zemí. Bude se čekat na prvního. Když jedna země opatření přijme, tak se spustí lavina. Bude se však vyčkávat, zatím k tomu nikdo nepřistoupil. Země budou jednat velmi opatrně,“ vysvětlil pro CNN Prima News Prymula.

Prymula pro CNN prima News dále uvedl, jak by situace v Česku mohla vypadat na podzim: „Rychlost šíření infekce v létě je nebývalá, ani nyní nejsme úplně chráněni. Díky tomu však bude podzimní vlna stlačena do zimního období. Pokud se vyskytne jiná varianta, která nebude omikronová, tak může čekat novou podzimní vlnu.“

Největší ochranou proti horšímu průběhu nemoci zůstává očkování. Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila udělit registraci vakcíně od společnosti Valneva pro základní očkování u lidí od 18 do 50 let, která by měla být účinná i proti novým variantám. Informuje o tom Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Článek Letos dřív než loni. Na Evropu se podle exministra Prymuly valí letní vlna koronaviru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Subvarianty zaplaví celý svět

Podle serveru iDnes se nová vlna covidu objevuje především v zemích na jihu Evropy. Výrazný nárůst dle iDnes hlásí Portugalsko, Německo, Francie a Rakousko. Podle zdravotnických úřadů za to mohou právě nové a nakažlivější varianty BA.4. a BA.5. V mnoha zemích navíc už nemají žádná omezení, a to vede dle iDnesu k rychlejšímu šíření nákazy. Podle izraelského virologa Dana Baroucha data nasvědčují tomu, že nové subvarianty budou způsobovat nárůst infekcí i v oblastech s vysokou proočkovaností a u populace, která prodělala subvarianty BA.1 a BA.2, píše CNN Prima NEWS.

Zmíněné koronavirové varianty se podle CNN Prima NEWS šíří i ve Spojených státech, Velké Británii a zbytku Evropy. Experti podle CNN Prima NEWS očekávají, že za pár týdnů budou v těchto oblastech převládat. Dokazuje to také, že koronavirus nadále mutuje. Počty případů rostou i v Česku, a to už třetí týden v řadě. Za poslední týden evidují statistiky ministerstva zdravotnictví téměř 3300 nových případů covidu, to je v mezitýdenním srovnání zhruba o 1100 víc, informují České noviny.

Současná vakcína zmírní průběh nemoci

Někteří výrobci vakcín už pracují na nových lécích, které by měly být účinné proti konkrétním variantám koronaviru, uvádí NBC News. Moderna už dokončila vývoj typu mRNA-1273.214, který má být účinný proti variantě omikron a poskytovat ochranu i vůči subvariantám BA.4 a BA.5. Výsledky klinické studie podle NBC News v poslední fázi ukázaly, že aktualizovaná injekce vyvolala asi pětinásobné zvýšení protilátek proti BA.4 a BA.5 u dříve očkovaných a infikovaných jedinců.

„Na nové mutace funguje i stávající očkování, ale poměrně krátkou dobu,“ řekl Událostem247 epidemiolog Roman Prymula. „Už po dvou až dvou a půl měsících je pak člověk už zranitelnější. Ale to, co funguje déle, je míra ochrany proti závažným formám onemocnění a hospitalizacím. Nová vakcína už se připravuje, ale její finální registrace bude podle mě až na přelomu září a října.“ Epidemiolog dodal, že nová varianta je asi 10,5krát rychlejší, co se týká šíření než ta původní.

Článek Zmutovaný omikron se šíří Evropou. Jeho varianty dokážou prolomit imunitu po prodělání covidu i po třech dávkách vakcíny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nové varianty viru vznikají neustále

Nárůst počtu nových případů začal před třemi týdny a podle zdravotního ústavu bude pokračovat. V pracovních dnech bylo minulý týden pozitivně testováno kolem 400 lidí denně. „Dosavadní výsledky testů metodou PCR naznačují razantní nárůst v zastoupení subvariant BA.4 a BA.5 oproti ostatním variantám. Je pravděpodobné, že za tímto nárůstem je spíše šíření BA.5 než BA.4. Dá se proto čekat i další nárůst detekcí pozitivních případů covidu,“ řekla Událostem247 Helena Jiřincová, která je vedoucí Národní referenční laboratoře.

Laboratoře metodou diskriminačního PCR vyšetřily 264 vzorků a výsledky porovnávaly s konkrétní mutací L452R, která naznačuje variantu BA.4 nebo BA.5, píše iDnes. Hana Ševčíková z ostravského očkovacího centra Avenier už dříve pro Události247 uvedla, že nové varianty viru vznikají neustále. „Veřejnost se postupně setkávala s variantou alfa, delta, pak omikron… V současné době varianta omikronu naprosto dominuje, ale je třeba zdůraznit, že subvariant má asi patnáct.“

V nemocnicích pacientů s covidem nepřibývá

Jiřincová také Událostem247 řekla, že k podrobnějšímu vyšetření celogenomovou sekvenací se dostane méně vzorků, než je potřeba. „Je to důsledek útlumu testování, kdy testy mají lidé zdarma jen předepsané od lékaře a nejsou nutné ani pro cestování do většiny zemí. Snížení počtu vyšetření negativně ovlivňuje počet sekvenovaných vzorků. Obraz o situaci tedy skládáme nejen z výsledků testů v Česku, ale také z dat v celosvětových databázích,“ vysvětlila pro Události247 Jiřincová.

Podle výsledků dominují varianty BA.4 a BA.5 například v Portulgalsku, kde tvoří přes 75 procent případů, ve Velké Británii až polovinu a v Izraeli se vyskytuje v téměř ve 42 procentech případů, informuje BBC. Podle Státního zdravotního ústavu ale zahraniční data neukazují, že by se nákazy pacientů nějak výrazně měnily nebo se zhoršovaly příznaky. Nové varianty viru podle všeho snadněji unikají protilátkám. Hospitalizovaných s covidem ale dál ubývá. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Článek Nová vlna covidu by mohla podle expertů přijít rychleji než minulý rok. Rozšiřují se subvarianty omikronu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co už o nové variantě označované jako XE víme?

Jedná se o variantu, která je rekombinací dvou variant, které se tady vyskytovaly, tedy BA.1 a BA.2. To znamená, že je kombinací genů z minulých variant. Nemáme robustní data, aby bylo jasné popsat, co tato varianta způsobuje. Podle stávajících poznatků by se však neměla výrazně klinicky lišit od toho, co je varianta omikron.

Můžeme očekávat zhoršení epidemiologické situace?

Zatím víme, že se šíří rychleji než původní verze omikronu, a to asi o deset procent. Jiné parametry zatím nejsou jasné. Ovšem fakt, že jsme se setkali s jednotlivými variantami, z nichž tato varianta vznikla, by měl znamenat, že její průběh by neměl být závažný. Nemyslím si, že se bude jednat o nějak dramatickou variantu.

Může se varianta XE stát dominantní?

Šíření této varianty, vzhledem k době, kdy byla poprvé zachycena, je mírnější a pomalejší než u klasické varianty. Zatím tedy nejsou signály, že by se měla stát dominantní.

Jarní a letní měsíce by tedy měly být klidné?

Myslím, že teď nejsou signály nějaké závažné varianty, které by vedly k tomu, že bychom během jara nebo léta měli zaznamenat prudký nárůst. Dá se čekat, že jaro a léto bude klidné a nebudou nutná další opatření. Na podzim k navýšení dojde, jelikož se nákaza chová sezonně, ale pokud přijde varianta, se kterou jsme se setkali, tak by to nemuselo být nijak dramatické.

Můžeme se brzy dočkat zase nějaké další nové varianty?

Variant je velké množství, ale nemají epidemiologický význam. Spontánně vznikají a zanikají, naprostá většina z nich není schopna se šířit dramatickým způsobem. Kdykoliv se však může stát, že přijde nová varianta, která se bude šířit, protože množení viru a schopnost generovat nové mutace je naprosto přirozené. Pokud je virus v populaci obsažen masivně, tak nová mutace vzniknout může.

Článek ,,Nová varianta omikronu se šíří rychleji, zatím o ní ale víc nevíme,“ říká Roman Prymula se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pacientů, kteří mají vážné komplikace, je stále méně. Je koronavirus definitivně na ústupu?

Omikron způsobuje mírnější onemocnění. Velice rychle sice infikuje sliznice nosu, ale hůř se dostává do plic. Těžkých případů je proto méně. Virus se zároveň pohybuje v populaci, která je už značně chráněna. Zatím to tedy vypadá, že je koronavirus skutečně na ústupu. Zhruba šest týdnů pomalu, ale jistě slábne, to je jasné.

Podle čeho se teď síla koronaviru sleduje?

Nejdůležitější je, že klesají důležitá čísla, tedy počet hospitalizovaných a zemřelých. V nemocnicích je okolo jednoho a půl tisíce lidí, v nejhorších dobách jich bylo i deset tisíc. Lidé na to však každý den umírají. Pořád to není ideální, ale čísla i nadále klesají.

Příznaky jsou mírné, lidé je většinou zvládnou překonat sami doma. Můžeme o omikronu hovořit jako o běžné chřipce?

Koronavirus už má charakter běžného respiračního onemocnění chřipkového charakteru. Poté, co odezní příznaky není třeba dělat nic dalšího.

Mají ještě nějaký smysl testy?

Smysl ztratily. Je ale důležité je zachovat v situaci, kdy někdo pociťuje příznaky, čímž může ohrozit své okolí i sebe. Lidé s příznaky by se testovat měli, navíc už jsou k dostání léky, které nás dokáží ochránit před těžkým průběhem i úmrtím.

Někteří experti varovali, že vláda rozvolňuje brzy. Překvapilo Vás, že se po uvolnění opatření situace nijak nezhoršila?

Nepřekvapilo mě to. Virus je totiž v populaci, která je do značné míry chráněna. Celkový počet nakažených je každopádně určitě vyšší, než co zaznamenávají statistiky. Lidé to ale mnohdy berou tak, že nemoc vyleží doma. Koronavirus je na ústupu a rozvolnění opatření na to nemělo negativní vliv.

Může ještě nastat něco, čeho bychom se měli bát?

V zásadě může, pořád je tady špatná možnost, která někde může číhat. Problémem by bylo, pokud by se objevila nějaká nová varianta, která by úplně unikala působení protilátek. Pokud by k tomu došlo, tak bychom byli na úplném začátku nové epidemie. Říkám tomu varianta omega, která je posledním písmenem řecké abecedy. Museli bychom vyvíjet nové vakcíny a antivirotika. Kdyby tato varianta byla nakažlivější než omikron, tak by během krátké chvíle ve světě převládla a očkování by nám nebylo platné. Je třeba myslet na to, že k této situaci může dojít.

Článek „Varianta omega by nás vrátila na začátek nové epidemie,“ říká imunolog Hořejší se nejdříve objevil na Události247.cz.

Varianta je hodně zmutovaná

Odolnost prokazuje skrytá varianta také proti monoklonálním protilátkám a dalším lékům, které jsou účinné na omikron. Lékař Daniel Rhoads upozorňuje na to, že BA.2 může být horší než stávající omikron. „Je schopný se totiž lépe přenášet a způsobovat závažnější onemocnění,“ vysvětlil. BA.2 se označuje jako skrytá varianta, protože je těžko odhalitelná z PCR testů.

Subvarianta omikronu má o 20 mutací více než BA.1. Experti také uvádí, že je nová mutace o 30 až 50 procent nakažlivější než původní omikron. Problémem subvarianty v porovnání s původním virem z Wu-chanu je také to, že je vysoce zmutovaná a pozměněná. „Tato subvarianta obsahuje tolik genetických změn, že je nejen odlišná od omikronu, ale naprosto jiná než formy alfa, beta, gamma a delta, ty si navíc byly navzájem více podobné než BA.1 a BA.2,“ cituje experty server Blesk.

Kde se šíří BA.2 nejvíce?

Takzvaná skrytá varianta byla zaznamená už v 74 zemích světa a dominuje minimálně v 10 státech. Jde o Čínu, Bangladéš, Nepál, Dánsko, Brunej, Guam, Indii, Pákistán, Filipíny a Černou Horu. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) informovalo, že aktuálně mají novou mutaci 4 procenta všech nakažených.

V Česku bylo k poslednímu lednu zjištěno jen 88 případů této subvarianty. Potvrzeno jich bylo pět. Kolem závažnosti varianty BA.2 se informace a tvrzení různí. Počty hospitalizovaných v některých zemích i přes její šíření nadále klesají. A to i v oblastech, kde mutace dominuje. Nárůst pacientů a také úmrtí ale zaznamenalo například Dánsko, jak informovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Článek Odborníci varují před skrytou variantou omikronu. Rostou obavy, že může způsobovat vážnější průběh se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pane doktore, co to je postcovidový syndom, jak byste ho definoval?

Postcovidovým syndromem označujeme soubor příznaků, které přetrvávají po 12 a více týdnech od vzniku onemocnění covid-19.

Jak se projevuje?

Různě. Může zahrnovat příznaky od únavy až po dušnost a kašel. Většina příznaků sama do pár týdnů od infekce odezní, ale u malé skupiny pacientů mohou tyto potíže přetrvávat.

Kdo je typický pacient? Pokud se bavíme o těch vážnějších příznacích, které přetrvávají delší dobu.

Typický postcovidový pacient je starší člověk po těžkém průběhu nemoci, který byl v nemocnici na ventilaci. Ve FN Brno jsme dosud provedli přibližně 3 000 kontrol pacientů po covidu a závažné změny na plicích jsme objevili asi u 2,5 % z nich.

Měli bychom navštívit lékaře, nebo si se syndromem poradíme doma?

Lidé, kteří nemocí covid-19 onemocněli, ale nebyli hospitalizováni, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2–3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Hospitalizované by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy. Pacient, jehož po prodělání covidu-19 trápí déletrvající teploty, bolest na hrudi nebo dokonce vykašlávání krve, by měl odbornou pomoc vyhledat okamžitě a nečekat, až potíže samy odezní.

Změní postcovidový syndom mutace omikron? Tedy varianta, která se šíří mnohem rychleji než například delta.

S postcovidovým syndromem k nám přicházejí pacienti přibližně tři měsíce po prodělání nemoci covid-19. Nyní tedy ještě stále léčíme ty, kteří prodělali variantu delta. První pacienty po omikronu očekáváme na přelomu března a dubna.

A bude se léčba lišit?

Nemyslím si to. Vzhledem k lehčímu průběhu covidu-19 ale lékaři očekávají, že pouze menší část z desítek tisíc nakažených, bude vyžadovat odborné vyšetření a léčbu.

Článek „První omikronové pacienty s postcovidovým syndromem očekáváme na přelomu března a dubna,“ říká doktor Sova se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak praktičtí lékaři zvládají nápor nakažených variantou omikron?

Zvládají, ale se zaťatými zuby. Pracujeme často až na hranici našich možností, často i z domova. V ordinaci denně vidím minimálně 20 pacientů fyzicky, v nejvytíženější dny až 50. Další, zhruba stejný počet konzultací je distančních. Prevence a odložitelné dispenzární kontroly často musíme přesouvat.

Někteří lidé občas tvrdí, že praktici léčí „po telefonu“ a že nechtějí, aby za nimi pacienti fyzicky chodili. Může se toto v některých případech opravdu stávat?

Individuální selhání nelze vyloučit, stejně jako je tomu i v jiných oborech. Troufám si říct, že drtivá většina praktických lékařů pracuje na dvou a více frontách, jak už jsem říkala. Již od listopadu 2020 máme k dispozici doporučené postupy, jak naší odborné společnosti, tak i společností úzce s námi spolupracujícími, které jasně definují, které pacienty a kdy je nutné vyšetřit fyzicky.

Předpokládám, že lékaři neberou ohledy na to, zda je pacient očkovaný nebo ne?

Jistě ne v přístupu k pacientovi, tedy v otázce, zda vyšetřit v ordinaci, či ne. Obecně, respektujeme lékařskou etiku a vyšetřujeme i léčíme všechny bez rozdílu.

Pacienti vám určitě také telefonují, píší maily. Stíháte jim odpovídat, je to vůbec ve vašich silách?

Snažím se stíhat, je to velmi náročné. Nezbytné je třídit e-maily na ty, kde je třeba odpovědět rychle, eventuálně volat pacientovi a ty, které lze vyřešit s určitým odkladem. Pomáhají i další elektronické aplikace.

Je jasno například ve vydávání neschopenek? Kdo má chodit do práce, kdo ne…

Formálně existují určitá pravidla, o vystavení z důvodu nemoci vždy rozhoduje lékař. Nicméně covid-19 je jiný v tom, že vystavujeme neschopenky i lidem bez příznaků onemocnění, kteří mají pozitivní PCR test. V době vzestupu počtu nakažených je taková administrativní zátěž opravdu těžko zvladatelná. Problémem potom může být, dovolat se těm, kteří jsou opravdu nemocní a potřebují konzultovat svůj zdravotní stav.

Komunikuje s vámi Ministerstvo zdravotnictví?

Za sebe a dosavadní práci jako konzultanta našich odb. Společností (SPL a SVL) mohu říci, že ano, i když je to někdy náročné. Zejména realizovat navrhovaná řešení tak, aby vyhovovala všem zúčastněný stranám. Je třeba dělat mnoho kompromisů a ty potom vysvětlovat.

Když jsme u komunikace, byla lepší s panem Vojtěchem, resp. za vlád hnutí ANO a ČSSD, nebo je to lepší nyní?

Myslím, že v průběhu pandemie se komunikace celkově zlepšovala, netroufám si takto globálně hodnotit. Jistě je i nadále mnoho co vylepšovat.

Máte možnost probírat jednotlivé případy s hygienickými stanicemi?

Za sebe a svou ordinaci mohu říci, že mám. Ale je to spíše díky nadstandardním vztahům. Z komunikace s kolegy vím, že to tak v mnoha okresech nefunguje.

Článek Boj s omikronem pokračuje. „Jedeme na hranici možností,“ říká praktická doktorka Bezdíčková se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pane profesore, jak je to s dnešními testy na covid-19, už můžeme mluvit o spolehlivosti?

Testy se neustále budou hodnotit z hlediska jejich citlivosti a specificity, a stále se v těchto parametrech budou od sebe odlišovat. A to nejen v porovnání antigenní test versus PCR test, ale například i jeden antigenní test versus druhý antigenní test od jiného výrobce.

Ono je to asi i o správném odběru vzorku, je to tak?

Určitě. Za tu dobu už jsme snad pochopili, že neméně důležitou součástí vyšetření je správně provedený odběr. A to materiálu, který je nejvhodnější, a také správné načasování odběru ve vztahu k onemocnění. Pokud vyšetřujeme metodou PCR výtěr z nosu, zákonitě vydá méně spolehlivý výsledek než PCR výtěr z nosohltanu.

Liší se to i ve chvíli, kdy testujeme člověka bez příznaků?

Samozřejmě ano. Když vyšetřujeme jedince bez příznaků, který je na začátku inkubační doby nemoci (což se může stát například v rámci plošného preventivního testování), pak se pochopitelně situace a výsledek testu může za pár dní změnit. I proto je důležité vnímat to, že platnost negativního výsledku je opravdu omezená. 

Jak se dnes člověk může proti nákaze bránit? Když pomineme, že bude „zalezlý“ doma ve vlastní bublině…

Principy ochrany před respirační nákazou jsou univerzální a platily už před érou covidu, a to třeba v rámci prevence chřipky. Podstatné je mít vybudovanou specifickou imunitu, které lze dosáhnout aspoň dočasně očkováním, proděláním nemoci.

Mají smysl roušky a respirátory?

Protože se nemoc šíří kapénkami i aerosolem, tak roušky a respirátory mají opodstatnění v situacích, kdy existuje vyšší riziko nákazy. To pro člověka nastává v době, kdy se nemoc šíří komunitně. Člověk nemá vytvořenou imunitu a nachází se blízko ostatních, kteří mohou být nakažení.

Máme se připravit na to, že momentálně nejrozšířenější omikron zmutuje do nebezpečnější podoby?

To je dotaz na evoluční biology. Ti dokáží fundovaněji posoudit míru pravděpodobnosti toho, zda převáží mírnější varianta viru, se kterou si navíc bude umět naše imunita poradit, nebo se ještě objeví nějaká kritičtější varianta viru. Za tu dvouletou historii covidu jsme se stali svědky obojího.

Kdy budeme vědět, zda omikron zmutuje do běžné sezónní nákazy, jako je například chřipka? Nebo už se to dnes děje?

Už teď víme, že omikron je varianta viru, která společnost ohrozila méně než předchozí varianty alfa a delta. Vyplývá to z čísel a predikcí, které vydává ÚZIS. To zásadní je, že se „nepřelévají“ počty pozitivních jedinců do počtů hospitalizovaných, zvláště pak do počtů pacientů na intenzivní péči v takovém poměru, jak se to stalo před rokem u alfy a delty.

Virus zůstal patogenní, ale jeho mutace mu především vylepšily schopnosti šířit se, a tím z něho vytvořily dominantní variantu. Dokonce se sám pro sebe „vylepšil“ i v tom smyslu, že se částečně vyhnul naší imunitě, kterou jsme si vytvořili z předchozích variant, naštěstí ji ale neobešel úplně.

Posilovat imunitu je tedy základ…

Je to tak, že imunita na úrovni celé populace vedla k tomu, že se omikron nemohl projevit tak zle. Pokud si imunitu udržíme, pak jsme na dobré cestě, jak epidemii překonat. Otázkou ovšem zůstává, jak dlouhodobá dokáže naše imunita být, a zda virus nevytvoří variantu, která ji obejde zcela, případně, zda nevznikne nějaká nakažlivější varianta.

Článek Mikrobiolog Dřevínek: Když si udržíme imunitu a nepřijde nová vlna covidu, jsme na dobré cestě z pandemie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Data tvrzení lékařky potvrdila

Na lékařku mělo několik lidí apelovat, aby už netvrdila, že jde o lehkou nemoc. Obviňovali ji z toho, že lže. Jak sama ale Cetzeeová uvádí, jen popisovala situaci v Jihoafrické republice. Tam nakažení omikronem pociťovali jen bolest v krku a únavu. Podle lékařky nová mutace tak byla hrozbou spíše jen pro neočkované. Uvádění mírných příznaků se ale některým lidem nelíbilo.

„Podle nich není možné, aby nemoc s více než 38 mutacemi byla mírná,“ vysvětlila. Sama nechápe, proč ji politici neposlouchali, když viděla průběh nákazy omikronem na vlastní oči. A mírnější příznaky oproti deltě byly zřejmé. To teď dokazují také data ze zahraničí o počtu hospitalizací s omikronem. Těžký průběh je méně častý než u nákazy variantou delta.

Omikron ovládá statistiky

V Česku se první nákaza variantou omikron objevila na konci listopadu. V lednu už tato mutace covidu-19 v zemi převážila a způsobila rekordy v počtu denních nákaz. Několikrát se vyšplhaly počty pozitivních testů za jeden den i nad 50 tisíc. Absolutní rekord za celou dobu pandemie byl zaznamenán 1. února, kdy bylo evidováno 57 232 případů nákazy covidem-19. Od té doby počty denních záchytů klesají.

Podle ČTK v pátek testy odhalily 22 118 nově nakažených, což je zhruba o 6600 méně než před týdnem. Menší počet byl zaznamenán také u opakovaných nákaz, a to 4081 reinfekcí. Mírně ale rostou počty hospitalizací. V pátek bylo v nemocnicích v souvislosti s koronavirem 3785 lidí, z toho 247 pacientů bylo ve vážném stavu.

Článek Objevitelka omikronu měla zatajit, že jde o mírnou variantu. Tlak na doktorku vyvíjeli vědci i politici se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mnohonásobné počty nakažených dětí

Například ve Fakultní nemocnici v Brně evidují na dětské infekční klinice nárůst počtu hospitalizací již od loňského podzimu. Zdravotníci si tento stav vysvětlují i tím, že poslední dvě mutace koronaviru, konkrétně delta a omikron, mají více vlastností respiračních virů.

„Nejčastější příčinou hospitalizace u dětí je stále v důsledku poruchy perorálního příjmu, kdy má pacient teplotu, bolesti v krku a trpí únavou celého těla. Průběh covidu není odlišný od ostatních viróz,“ citoval web CNN Prima NEWS lékaře Václava Musila.

Podle vakcinologa a dětského lékaře Daniela Dražana jde o větší infekčnost omikronu. „Ten důvod je v tom, že dětí je nemocných strašně moc. Když máte mnohonásobně více nemocných, tak se občas projeví někdo s těžkým průběhem. Omikron není pro děti závažnější, jde o ty počty,“ sdělil Událostem247.

Statistiky úmrtí

Podle Musila se u dětí jedná většinou o krátkodobé hospitalizace, které se nepotýkají s dalšími komplikacemi. I přesto v tuzemsku přibývají úmrtí i u těch nejmladších věkových skupin. Přesto se v Česku občas nějaké úmrtí i u těchto skupin vyskytne.

Celkově ve věkové skupině do čtrnácti let zemřelo osm dětí. První v únoru loňského roku. Ve skupině 15-24 let u nás nemoci podlehlo také osm osob. Od 25 let a výše se počty zvyšují. Nejvíce úmrtí čítá skupina seniorů ve věku 75 až 84 let.

Na nemoc covid-19 podlehlo podle dat Ministerstva zdravotnictví v České republice celkově 37 478. V porovnání například s podobně velkým Běloruskem na počet obyvatel, má země 6190 obětí. Vláda se v současnosti navíc k nemoci staví jako k běžnému respiračnímu onemocnění.

Článek Další dítě podlehlo covidu. Čísla nemocných nezletilých rapidně stoupají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Poslední týden vysokých počtů nákaz?

Jiné části republiky ale stále vykazují vysoké počty nově nakažených. Jedná se především o Moravu. Právě tam mohou počty nových případů ještě růst i v tomto týdnu, protože nákaza neprocházela zemí stejně. Dušek ale predikuje, že v příštím týdnu by mohlo dojít k plošnému poklesu. Během pracovních dnů mohou denní počty pozitivních testů přesahovat stále 30 tisíc. Šéf ÚZIS zároveň upozornil ještě na jednu skutečnost, a to, že omikron se nešíří odlišně jen regionálně, ale také v různých věkových skupinách.

„Do kategorie potenciálně zranitelných seniorů dorazila vlna omikronu se zpožděním až deseti dnů,“ varuje. Nárůst mezi nejstaršími občany nastává každý den od 25. ledna. „Aktuálně jsme na hodnotě přes 720 záchytů na sto tisíc obyvatel v kategorii 65+,“ vysvětlil Dušek. Přesto k zahlcení nemocnic nedochází. Dušek v souvislosti s tím poukazuje na ochranný efekt vakcíny proti covidu-19. Podle něj je účinnost znatelná hlavně u lidí s aplikovanou posilující dávkou. „Snad nepřeženu, když řeknu, že nedávná vakcinace posilujícími dávkami skoro eliminovala nejtěžší průběhy nemoci,“ řekl.

O očkování už není zájem

Mezi seniory má omikronová vlna dosáhnout vrcholu tento týden. Situace v nemocnicích se tak může ještě během příštího týdne změnit. Podle šéfa zdravotnických statistiků mohou počty hospitalizovaných přesáhnout čtyři tisíce. Podle ČTK v pondělí bylo v nemocnicích 3412 pacientů s covidem-19, což je v letošním roce nejvíce. V těžkém stavu je 216 z nich. Počty denních pozitivních případů už ale rekordy netrhají.

Za pondělí laboratoře potvrdily 29 476 nákaz covidem-19, což je o 31 méně než před týdnem. U dalších 5365 lidí je podezření na reinfekci. Mezitýdenní nárůst opakovaných nákaz činí zhruba 350. Podle Duška by těžkému průběhu mělo zabránit očkování. Zájem o vakcínu ale klesá. Za pondělí bylo aplikováno necelých 16 tisíc dávek, což je letos v pracovní den nejméně. První očkování podstoupilo 674 lidí, ostatní si přišli pro posilující dávku.

Článek Dušek varuje: Omikronová vlna nevrcholí ve všech částech republiky ve stejný čas se nejdříve objevil na Události247.cz.

Paní profesorko, znamená zimní období větší nápor na srdce?

Každé období, které prožíváme, může být náporem na srdce, pokud si naložíme víc, než uneseme. Nicméně zimní období je charakteristické střídáním studených a teplejších dní. Z chladu může některým citlivějším jedincům vzniknout tzv. spastická angina pectoris. Poznáte ji bolestí na hrudi. Ale větší riziko činí špatné odhadnutí svých možností, a to například při zimních sportech, jako je například bruslení či lyžování.

Takže lidé se srdečními problémy nesmí sportovat?

Tak to není, doporučujeme běžky. Tam si totiž člověk může odpočinout, trasu si naplánovat dle své fyzické kondice. Je třeba myslet i na vhodné oblečení. Je vhodnější oblečení vrstvit, aby bylo možné, když se člověk příliš zahřeje, něco si odložit. Asi je zbytečné upozorňovat na to, že by mělo jít o savé materiály. A nezapomenout na pitný režim, který mají lidé v zimě tendenci podceňovat.

Jakou prevenci byste lidem doporučila, jak posilovat srdce?

Posílení srdce je krásný výraz, lépe řečeno je zlepšení činnosti oběhové soustavy. Protože tu potřebujeme v každé vteřině svého života. Úplně nejlepší je chůze, ale všeobecně aerobní pohyb. Prospívá také běh, jízda na kole nebo plavání.

Jsou tam nějaká omezení?

V případě lidí, kteří mají se srdcem problémy je nutné, aby plavali v přítomnosti další osoby. Přeci jen může dojít k přecenění sil, bez rychlé pomoci by mohlo dojít k fatální situaci.

Pandemie koronaviru bohužel řadu lidí odradila od návštěvy lékaře…

Ano, hodně lidí přestalo chodit na pravidelné kontroly, protože se báli, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit. Zanedbávali tedy nutné sledování krevního tlaku, dokonce v několika případech došlo k přechození infarktu myokardu, ale i cévní mozkové příhody a podobně.

Může být zmíněný strach příčinou většího množství srdečních problémů?

Naštěstí nedošlo ke zvýšenému počtu úmrtí na akutní infarkt myokardu u pacientů, kteří se k lékaři dostavili pozdě. A to je potěšující. Na druhou stranu jsme mluvili s pneumology a alergology, kteří bohužel zaznamenali určité zhoršení u těch pacientů, kteří přestali docházet na pravidelná vyšetření, kontroly. Jak je vidět, koronavirus tímto způsobem zasáhl i do neinfekčních nemocí.

Jak se jako poslankyně hnutí ANO díváte na schválení novely pandemického zákona, je to správný krok?

Podle mě už je to kontroverzní. Tenhle zákon se měl řešit před rokem a půl, ne v této době. Navíc byl schválen ve zkráceném řízení, během jediného dne. Takže nebyl čas se k němu vyjádřit, ať už šlo o poslance nebo zdravotní výbor. My jsme podpořili pouze pozměňující zákony, protože zmírňovaly a zlidšťovaly ten systém.

Co tedy máte proti zákonu jako celku?

Domnívám se, že se o něm mělo více hovořit. Měl se vzít v potaz názor lidí, kteří s tím musí každý den žít a už vědí, jaké problémy by s tím mohli mít. To vše se dalo do zákona zapracovat, kdyby bylo více času a došlo k diskuzi. K tomuto způsobu navrhování a schvalování zákonů mám opravdu velké výhrady.

Část společnosti stále protestuje před úřadem vlády, je stále větší nespokojenost s opatřeními proti covidu. Není na čase rozvolňovat?

To je těžká otázka. Když se podíváme do ostatních zemí, není úplně jasné, jestli rozvolnit, co je dobré, a co ne. Je velmi důležité si říct, že v době pandemie vázla komunikace. Nebyla dostatečná, nebyla dobrá. Lidé ani nemohli pochopit, co přesně se od nich očekává. A to je špatně.

Jaká by tedy měla být opatření do budoucna?

Pokud budou v budoucnu nutná, měla by být jasná, srozumitelná, jednoduchá. Přitom samozřejmě vymahatelná. Mělo by se přihlížet také k regionálním potřebám.

Celoplošná opatření tedy ne?

Ta už se doufám nebudou opakovat. Ovšem regionálně se může stát, že infekce opět vzplane, stejně jako jiné nemoci, a to pak musí řešit hygienici.

Bude podle Vás omikron poslední z řady mutací, která se rozšířila celosvětově, nebo se máme připravit na další, možná i horší?

Kdo vám na tuto otázku odpoví s opravdovou platností a bude se pod to moci podepsat, to nejspíš nebude člověk z masa a kostí. Vzhledem k tomu, jak se omikron v současné době chová, jaké má klinické projevy, mohla by to být konečná mutace. Stoprocentně to ale nevíme ani my, ani zahraniční kolegové.

Můžeme tedy jen doufat…

Přesně tak. Doufáme, že je epidemie u konce, ale opravdu jen doufáme. Jenomže doufat neznamená vědět, ačkoli si to moc přejeme.

Článek Profesorka Adámková: Kdo označí omikron za poslední mutaci, není člověk z masa a kostí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Omikron neblokuje interferony

Studie podle webu Dnevnik ukázala, že omikron je na imunitní odpověď lidí citlivější, než například předchozí rozšířená varianta delta. Vědci tak možná objevili důvod, proč omikron způsobuje mírnější příznaky. Studie byla publikována v časopise Cell Research, uvedl web Dnevnik .

The press release to our newest findings on #Omicron. We may know why it causes less severe disease than other #SARSCoV2 variants, in particular #Delta. Link to article to follow. 1/2 #COVID19 @markwassy @UniKent @biokent @goetheuni https://t.co/cS5frzN7Ip

— Martin Michaelis (@MartMichaelis) January 25, 2022

Autory studie byl tým vědců z Velké Británie a Německa. „Naše studie poprvé vysvětlila, proč je méně pravděpodobné, že infekce omikronem způsobí závažné zdravotní problémy,“ sdělil jeden z autorů studie Martin Michaelis z oddělení biologických věd Univerzity v Kentu pro Dnevnik.

Podle zjištění omikron na rozdíl od delty nedokáže zabránit infikovaným buňkám produkovat takzvaný interferon, což je přirozený protein zodpovědný za imunitní odpověď lidských buněk. „Ve výzkumu se ukázalo, že varianta delta je v blokaci produkce interferonu mnohem úspěšnější než právě omikron,“ řekl Michaelis dále pro Dnevnik.

Imunolog vysvětlil funkce interferonů

Imunolog Vojtěch Thon vysvětlil Událostem247, jak interferony fungují. „Jedná se o základní obranu proti virovým infekcím. Interferují totiž s virovou infekcí, odtud získaly svůj název. Jedná se o obranu na úrovni nespecifické látkové imunity. Interferony slouží jako signální molekuly, které podávají zprávu o napadnutí buněk virem. Dále aktivují imunitní buňky, aby se připravily na reakci proti infekci,“ objasnil Thon.

„Interferony tedy mohou za to, že se naše tělo proti infekci brání, a jsou důležité pro nespecifickou imunitní odpověď, tedy pro velmi rychlou a obecnější reakci imunitního systému v boji s virem. Zabraňují jeho množení,“ zakončil imunolog. 

Studie na buněčné kultury také ukázala, že omikron je citlivý na osm nejdůležitějších antivirových léků a kandidátů na léky pro léčbu nemoci covid-19, uvádí stránky Univerzity v Kentu. Testy zahrnovaly aktivní metabolit molnupiraviru, ribavirin, remdesivir, favipravir, paxlovid, nafamostat, kamostat a aprotinin, uvádí dále stránky univerzity .

Článek Nová studie objasňuje, proč omikron způsobuje mírnější průběh nemoci. Souvisí to s imunitní odpovědí jedince se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vytlačí původní omikron?

Jak připomíná server TN, právě v Dánsku se mutace omikronu šíří nejvíce, a dokonce už aktuálně vytlačila původní variantu. Převládat možná brzy bude i v dalších státech. Britský epidemiolog John Edmunds předpokládá, že ve Velké Británii bude subvarianta omikronu dominantní do několika týdnů. V souvislosti s tím varuje, že to může způsobit další vlnu epidemie.

Přestože se tzv. neviditelná varianta šíří velmi rychle, ukazuje se, že hospitalizace nenarůstají. Odborníci se teď snaží co nejvíce novou variantu pochopit a zjistit, jak účinné jsou proti ní vakcíny. Kromě vysoké infekčnosti se BA.2 odlišuje ještě z jednoho důvodu, který souvisí s jejím označením. „Chybí u ní mutace spike proteinu 69-70, která způsobuje tzv. SGTF, takže je obtížnější ji identifikovat na PCR testech,“ uvedla pro Medical News Today Anna Ssentongová z pensylvánské univerzity.

Další týdny napoví

Právě fakt, že subvariantu lze PCR testy těžce odhalit, vedlo k jejímu označení skrytá. Expertka zároveň upozornila, že BA.2 má o 20 mutací více než varianta omikronu BA.1 a může se tak stát, že bude odolnější vůči vakcínám. Přesto by mělo platit, že stejně jako původní omikron bude způsobovat méně závažný průběh než varianta delta.

To potvrdil i infektolog Richrad Reithinger, podle kterého by to mělo platit především u očkovaných. „To však nakonec budou muset potvrdit studie, které by měly přinést výsledky v několika následujících týdnech,“ dodal. K poslednímu lednu bylo v Česku podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) odhaleno 88 případů varianty BA.2. Z toho pět jich bylo zatím potvrzeno.

Článek Subvarianta omikronu je vysoce nakažlivá a pro PCR testy těžce identifikovatelná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kam se posunul vývoj testů, které budou stejně citlivé, jako PCR testy, ale budou se moci udělat rychle například ve škole, nebo na pracovišti?

Kit pro detekci SARS-CoV-2 je součástí většího projektu financovaného Technologickou agenturou ČR z programu Gamma. Na vlastní metodice pracujeme už delší dobu, nicméně v průběhu vývoje musíme neustále reagovat na měnící se požadavky na vlastnosti kitu podle toho, jak se pandemie a přístupy k jejímu řešení mění.

V průběhu realizace projektu jsme vyvinuli funkční aplikaci pro laboratorní použití, kterou se dále snažíme adaptovat tak, aby mohla fungovat i jako test v místě odběru vzorku. A kromě tohoto kitu se ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi či soukromými firmami věnujeme i testování potenciálních antivirotik, specifických protilátek či jiných látek s potenciálem uplatnit se v léčbě onemocnění covid-19.

Jak by tedy měl samotný test vypadat?

Test bude z pohledu uživatele hodně podobný jako současné antigenní testy. Odebraný vzorek se vytřepe do tekutiny a nakape na imunochromatografickou kazetu. V případě negativního výsledku se zobrazí jen kontrolní proužek, v případě pozitivního, pak i proužek signalizující záchyt virové RNA. Jediným rozdílem bude, že před nakapáním na kazetu bude nutná inkubace. Ta je aktuálně 20 minut, ale pracujeme na jejím zkrácení. Během této doby dojde k zesílení signálu tak, abychom dosáhli citlivosti RT-PCR.

Kdy by mohl být k dispozici?

Co se časového hlediska týče, tak nyní jsme ve finální fázi ověřování testu v laboratoři. Do další fáze vývoje konečného produktu už bychom chtěli postupovat s budoucím výrobcem testu tak, abychom optimalizovali všechny parametry na reálné podmínky výroby a praktického použití testu. Navíc všechny diagnostické testy, z pochopitelných důvodů, musí projít poměrně složitým ověřováním jejich spolehlivosti a registrací, což celý proces prodražuje a prodlužuje. Může to trvat i několik měsíců, v závislosti na okolnostech.

Jaká je výhoda takových testů?

Tento test by měl kombinovat výhodné vlastnosti antigenních testů (rychlost, jednoduchost provedení, testování v místě odběru, výsledek v řádech minut) a přitom dosahovat citlivosti aktuálně standardní diagnostické metody RT-(q)PCR.

Měly by být tyto testy účinné i na variantu omikron?

Ano, náš test dosud úspěšně detekoval všechny varianty viru, které se šířily na globální úrovni, včetně nyní varianty omikron.

Zkoumáte například i protilátky na současný koronavirus? Jak je to vlastně složité, když máme hned několik variant viru?

S každou variantou viru, která se začne šířit, se okamžitě začne testovat, do jaké míry proti této nové variantě funguje imunita získaná po infekci přechozími variantami či očkováním. Je to naprosto zásadní pro odhad toho, jak se tato nová varianta bude šířit a jak se proti ní nejefektivněji bránit.

Vzhledem k tomu, že podmínky mohou geograficky velmi proměnlivé (míra promořenosti populace předchozími variantami a jejich kombinace, míra proočkovanosti, podíl rizikových skupin obyvatel apod.), je dobré tato data mít i lokálně pro Českou republiku. Naše laboratoř spolu s řadou dalších v tomto ohledu spolupracuje s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu.

Článek „Češi vyvíjejí rychlé a spolehlivé testy na covid. Zachytí i omikron,“ říká virolog Václav Hönig. Nyní prochází finální testovací fází se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy přijde další vlna omikronu?

Je velmi těžké odhadovat cirkulaci nových mutací, resp. variant. Věřím ale, že k další případné vlně dojde snad až na podzim.

Existuje možnost, že se objeví nová mutace, která nás vrátí třeba i do období indické delty?

Postupně se budou nepochybně objevovat další mutace, resp. varianty, ale jejich klinický ani epidemiologický potenciál se nedá dopředu odhadovat.

Jak vnímáte pandemický zákon, který část veřejnosti nepřijímá s nadšením?

Je logické, že se k připravovaným zákonům diskutuje. Důležité ale je, zda bude snaha pandemický zákon využít.

Co ale dělat, když nařízení lidé stejně nerespektují, jak je vymáhat?

Ti, co vymáhají dodržování zákonů, musí mít jednoznačnou podporu zákonodárců. Bez dodržování zákonů dochází k anarchii, která v této souvislosti vede nejen k ekonomickým, ale hlavně zdravotním dopadům.

Velká Británie i další země jdou spíše cestou rozvolňování, je to správné?

Každý stát se na základě aktuální epidemiologické situace a úrovně proočkovanosti rozhoduje sám, a to i při současném zvažování politickoekonomických dopadů.

Kdy přijde rozvolňování v České republice?

Současná vládní nařízení směřují už k rozvolňování. Zda je jeho načasování optimální, ukáže čas.

Článek „Bez dodržování zákonů dochází k anarchii,“ říká epidemiolog Pazdiora. Vysvětluje, že nedodržování pravidel může mít zdravotní dopady se nejdříve objevil na Události247.cz.

Normální život je podle Berana v dohlednu

„Jenže víme, kdo drží v rukou klíč k normálnímu životu. Jsou to politici, kteří buď budou vytvářet opatření racionální, nebo alibistická. Podle toho se bude konec epidemie posouvat. Už nyní je ale jasné, že by bylo vhodné přestat preventivně testovat ve školách a podnicích,“ uvedl Beran v CNN Prima News.

„Nyní je ideální příležitost naučit se s virem žít a ukázat, že nejdůležitější je postarat se o osoby s příznaky, o nemocné,“ řekl Beran. Podle něj by se měla pozornost věnovat lidem s příznaky. Stávající opatření jsou podle epidemiologa zbytečná. „Rozdělují společnost na očkované a neočkované, nemají smysl. Když se podíváme na průměrná data, tak podílově je pozitivně testován shodný počet očkovaných i neočkovaných,“ řekl pro CNN Prima NEWS.

Podle Václava Höniga, epidemiologa z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd, je na rozvolnění ještě brzy. „Já si myslím, že je to relativně brzo. Je potřeba vyčkat ještě týden, abychom viděli, že se snižují počty aktuálních případů, a také hospitalizací,“ sdělil pro Události247.

Obavy z nových mutací

Panují obavy, že se po omikronu mohou objevit nové mutace, které by spustily další vlny epidemie. „To je důvod, proč by se měla dělat epidemiologická surveillance. Jde o dohled nad virem, který se u nás vyskytuje, a v rámci toho je nutné znát nové antigenní varianty, které se objevují,“ vysvětlil epidemiolog Událostem247.

„Takové sledování se dělalo například u chřipky a běžně se může dělat i u covidu. Jakýkoliv signál by následně vedl k tomu, aby se nastavila nová opatření,“ zakončil Beran pro CNN Prima NEWS. Očkování totiž nikdy nevytvoří kolektivní imunitu. Pouze tu individuální.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to vidí podobně. „Dneska jsou v ČR téměř nejmenší restrikce z celé Evropy. To, že jinde uvolňují, znamená, že se začínají blížit našim omezením,“ sdělil Válek s tím, že pokud data i v polovině února budou odpovídat predikcím, přijde s nějakým návrhem systému rozvolňování, citoval Blesk ministra.

Článek Podle vakcinologa Berana by mělo Česko rozvolnit. Epidemiolog z Akademie věd by ještě týden počkal se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je důvod k panice?

Právě britská Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) upozorňuje, že „utajená mutace“ se šíří znatelně rychleji než původní omikron. Tato varianta se přitom stala tou nejnakažlivější od začátku pandemie. „Vidíme že BA.2 se šíří rychleji, což se projevilo ve všech regionech Anglie,“ cituje hlavní lékařskou poradkyni UKHSA Susan Hopkins server Blesk. Zároveň ale odbornice upozornila na to, že hospitalizace a úmrtí vztahující se k nové mutaci jsou nízké. Poradkyně vyzývá k opatrnosti, a proto doporučuje stále nosit ochranu dýchacích cest.

Povinnost nosit roušky na veřejných místech přitom byla ve Velké Británii nedávno zrušena. Lékařka je ale v prostorech, kde je mnoho lidí, doporučuje. Stejně tak vyzývá k očkování a k testování. Vědci zároveň ubezpečují, že vakcína by měla být efektivní i proti variantě BA.2. Klidné nechává nová mutace také experty v Dánsku. „Nevidím žádné rozdíly v počtech hospitalizací nebo úmrtí, takže to zatím není nic, co by v nás vyvolávalo obavy,“ prohlásil vedoucí lékař z výzkumného ústavu Statens Serum Institut (SSI) Anders Fomsgaard.

Bolest zad a motání hlavy

Důvod k panice zatím neshledává ani Boris Pavlin ze Světové zdravotnické organizace (WHO). I podle něj není nová varianta nebezpečnější než původní BA.1. Zároveň předpokládá, že tato subvarianta neovlivní ani účinnost stávajících vakcín proti covidu-19. Novinkou jsou ale příznaky, které může omikron vyvolat při nákaze. Obecně se už ví, že je často provázen kašlem nebo způsobuje bolest v krku. Britští odborníci ale teď vedle únavy, bolesti hlavy, rýmy, případně ztráty chuti a čichu, přidávají ještě další dva doprovodné symptomy.

Jak informuje server Mirror, nově na seznam přibyla bolest zad a motání hlavy. Experti vychází z dat, která sbírají od lidí nakažených koronavirovým onemocněním. Ti mohou po pozitivním výsledku testu zaznamenávat své symptomy do aplikace. Bolest, především spodní části zad, se objevuje při nákaze omikronem mnohem častěji než po nákaze deltou. K motání hlavy pak podle vědců dochází spíše v akutní fázi nemoci, během rekonvalescence nebo v rámci příznaků dlouhého covidu.

Článek Vědci varují: Nová mutace omikronu se šíří ještě rychleji. Odhaleny byly i nové specifické příznaky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy čekáte, že bude kulminovat současná vlna omikronu?

Předpokládám, že ke kulminaci pandemické vlny omikronu dojde někdy kolem 10. února. Ale kulminace to bude spíše plochá, roztažená do delšího časového období. To ostatně pozorujeme i v evropských zemích na západ od nás, případně v Rakousku a Italií, kde omikronová vlna nastoupila o poznání dříve nebo podstatně dříve.

Co bude pak? Budeme mít alespoň do podzimu relativní klid?

Velmi bych si to přál. Záleží to na tom, aby žádná z příštích mutací omikronu nedala základ nové variantě se selekční výhodou vyšší nakažlivosti. Tedy silnější vazby virových částic Spike S na receptory vnímavých buněk v respiračním traktu člověka. Nelze pak vyloučit, že taková nově ustavená subvarianta, by se mohla zdržet déle na území ovládnutém původní variantou omikron. Nestrašme se ale, není to zdaleka tak pravděpodobné, jak by se mohlo zdát.

Když bych Vás přeci jen požádal o trochu „věštění z křišťálové koule?

Moje představa je taková, že po zploštění pandemické křivky omikronu, někdy během března či první půlky dubna, se epidemická situace výrazně zklidní. Budeme mít čas sledovat vývoj pandemie v ostatních částech světa, zejména v těch problematických z hlediska vzniku nových variant. Doufejme však, že potenciál mutací viru SARS-CoV-2 se už blíží k jeho vyčerpání. Přesto musíme ještě počítat s podzimním návratem covidu-19. Otázkou je, která varianta bude tím původcem.

Když to bude omikron…?

Pokud to bude omikron nebo nějaká jemu blízká mutace, máme naději, že se bude jednat o sezónní onemocnění, a že jsme v koexistenci s původcem covidu-19 pokročili v jeho adaptaci na člověka jako hostitele. 

Je očkování stále nejdůležitější v boji s covidem?

Ano, považuji jednoznačně očkování i stávající vakcíny proti covidu-19 za nejdůležitější v boji s touto infekční nemocí. Přesto, že už jsme propásli možnost povinného očkování.

Budou třeba nové vakcíny, které zaberou na omikron?

Je zřejmé, že aktualizace očkovacích látek podle objevujících se variant je teoreticky nasnadě. Ale prakticky to má své značné technologické, logistické, ekonomické, marketingové, ale i epidemiologické limity. Zachoval bych dosavadní plošné očkovaní s důrazem pro rizikové skupiny, včetně seniorů a pracovníků zdravotních a sociálních služeb, a kritické infrastruktury.

V každém případě se ale domnívám, že s omikronem a jeho šířením i mezi očkovanými jedinci (stále platí, že očkování chrání před významně komplikovaným průběhem onemocnění covid-19) bychom měli přestat strkat hlavu do písku před monitorováním protilátkové odpovědi po prodělaném onemocnění i po očkování, resp. všude tam, kde to dává smysl. Tím nepřijdeme o šanci udělat si obrázek o míře ochrany před aktuální variantou koronaviru.

Jak se stavíte k čínským a ruským vakcínám?

Stavím se k nim velmi chladně. Čínské vakcíny firem Sinopharm nebo Sinovac jsou klasické vakcíny na bázi usmrcených koronavirových částic s pravděpodobně velmi malou účinností. Alespoň podle toho mála informací, které pronikly na veřejnost. O výsledcích jejich testování nic nevíme, je třeba k nim přistupovat jako k preparátům bez garance bezpečného použití. To ostatně platí i pro ruské vakcíny, vektorovou vakcínu Sputník V, nebo peptidovou vakcínu EpiVacCorona. Obě byly schváleny.

Kolem Sputniku V u nás bylo loni velké haló…

Byly to velké politické čachry, do kterých se zapojily některé sousední země díky jejich proruským politikům. A vlastně málem i Česká republika díky prezidentu Zemanovi a bývalému ministrovi vnitra Hamáčkovi. Vše utichlo poté, co se potvrdila problematická kvalita různých šarží očkovací látky Sputník V. Kromě toho se s postupujícím poznáním začalo upouštět od použití vektorových vakcín proti covidu-19 obecně. Jsou pro to důvody.

Článek Virolog Grubhoffer: S podzimní vlnou covidu musíme počítat. V boji s covidem stále považuje za nejdůležitější očkování se nejdříve objevil na Události247.cz.

Situace v nemocnicích vypadá horší než je

Dušek ale odmítl, že by kvůli těmto pacientům byly údaje o zaplněnosti nemocnic zkreslené. Pacientů, kteří skončili v nemocnici třeba s frakturou ruky a až po přijetí se u nich zjistil covid, je zatím jen málo. „Teď s vrcholícím omikronem samozřejmě přibývá těch, kteří jsou s pozitivitou zachyceni až v nemocnici, protože roste pravděpodobnost, že tam dorazí člověk třeba s očním problémem. Pravděpodobnost tedy logicky narůstá a celkové hospitalizace se proto budou zvedat,“ řekl Dušek pro Novinky.

Podle sobotní statistiky bylo v nemocnicích 1989 pacientů s covidem, z toho 177 z nich bylo ve vážném stavu. Informace zveřejněná na webu ministerstva zdravotnictví však označuje jako hospitalizace kvůli covidu i případy, kdy má pacient primárně jiný problém. Rozlišit, kdo skutečně dostává proticovidovou léčbu, a kdo je hospitalizován s něčím jiným a pouze má pozitivní test, není možné. Situace v nemocnicích tak může vypadat horší, než ve skutečnosti je.

V únoru některým lidem zčervená aplikace Tečka

Stále ovšem platí, že nejúčinnější ochranou proti vážnému průběhu covidu je očkování, které mohou podstoupit i děti. Je však potřeba připomenout, že některým lidem od února aplikace Tečka, ve které mají vakcinaci zaznamenanou, zčervená. Platnost certifikátu se totiž zkrátí na devět měsíců. Dotkne se to asi milionu lidí, kteří měli k 1. květnu dokončené očkování. Jde především o seniory, zdravotníky a učitele, kteří byli naočkováni jako jedni z prvních.

Jak píše Echo24, přeočkováním se platnost certifikátu prodlouží na neurčito. „Protože zatím neexistují žádné studie, které by se výslovně zabývaly účinností posilovacích dávek očkování proti onemocnění covidu-19, a proto není možné stanovit lhůtu pro jejich uznávání. Nejnovější data však naznačují, že ochrana získaná přeočkováním může trvat déle než ochrana získaná základním očkováním,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Článek Covidový pacient může být i ten, koho přivezli se zlomenou rukou se nejdříve objevil na Události247.cz.

V médiích se objevil název skandinávská podvarianta. Víte, kde toto označení vzniklo? 

Nevím, kdo tuto variantu takto nazval. Pro mě, stejně jako pro další odborníky, to jsou zavádějící termíny. Obecně navíc není doporučeno používat v názvech země jako původ. Nejedná se o odborný název, je vhodné používat jednoznačné nomenklaturní označení BA.2, případně 21L. 

Má spojitost s omikronem? 

Zatím je kategorizovaná jako subvarianta omikronu, možná ale ještě dojde k překlasifikaci. Z molekulární charakteristiky to totiž vypadá, že vývojově nemusí být v přímé souvislosti s omikronem. 

Byla tato subvarianta potvrzena i u nás? 

Zatím byly celogenomovou sekvenací potvrzeny čtyři případy. 

Jedná se o infekčnější variantu, než v případě omikronu? 

Jsou tady takové spekulace z Dánska, ale zatím to jsou jen hypotézy. Je třeba mít k dispozici více dat. 

Bude tato varianta nebezpečnější? 

Klinickými dopady velmi připomíná omikron, významně se neliší. Teď se rychle šíří v Dánsku, takže se pracuje s hypotézou, že by mohla být nakažlivější než omikron, ale je třeba si počkat i na další země, kde se budou obě varianty vyskytovat vedle sebe, zda dojde k převaze BA.2

Dá se předpokládat, že se tato varianta stane dominantní? 

To nelze předpovědět. I v případě varianty delta se objevovalo mnoho subvariant, některé se uplatňovaly více, ale k definitivní dominanci nikdy nedošlo. Delta byla proměnlivá a plastická, a jak se bude vyvíjet tato varianta, to je těžké odhadovat. 

Říká se, že omikronem by všechno mohlo skončit. Souhlasíte s tímto tvrzením? 

Není to ideálně přeložený vědecký názor. Existuje hypotéza, že omikron nemá kam mutovat, ale já se domnívám, že je toto tvrzení předčasné. Viry mají poměrně velký evoluční prostor, takže musíme počkat na další vývoj. Až za námi bude nějaká klidná respirační sezona, tak můžeme tvrdit, že jsme to zvládli, ale říkat hop, dokud jsme nepřeskočili, se nevyplácí.

Ještě se můžeme dočkat překvapení. Máme ale k dispozici vakcíny, společnost se imunizuje postupným setkáváním s virem, takže je jasné, že se vše bude postupně utlumovat. Ale nevím, jestli to bude za týden, za rok nebo za dva. V evoluci vždy dojde k nějakému příměří, jen nevíme, kdy ke smíru dojde. 

Článek „Nová subvarianta omikronu může být nakažlivější,“ říká Helena Jiřincová, vedoucí Národní referenční laboratoře se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaký je doopravdy omikron, je vážně bezpečnější, než předchozí varianty? Člověk se může nechat dost ukolébat…

Nerad bych používal slovo „bezpečnější“. Je pravda, že varianta omikron je většinou spojena s mírnějším průběhem onemocnění, ale i zde se mohou vyskytnout pacienti s těžkým průběhem. Další problém je v tom, že omikron je velmi infekční a tudíž, i když procento lidí s těžkým průběhem je nižší než u delty, je zde nutné dbát na to, aby konečná absolutní čísla nebyla vyšší.

Bude omikron tečka za covidem? Resp. je to ona mutace, která nemoc dostane mezi běžné, se kterými budeme žít?

Doufám, že pro letošní sezónu tomu tak opravdu bude, ale co bude dál je velmi těžké předpovídat. Teoreticky je možné, že se zde opět vyvine nějaká virulentnější (nebezpečnější) varianta, je to ale málo pravděpodobné. Je ale třeba si uvědomit, že i omikron je nebezpečný právě tím, jak rychle a masivně se šíří. Abychom tedy mohli skutečně mluvit o návratu k normálu, potřebovali bychom variantu, která je buď méně infekční nebo méně virulentní než omikron.

Hrozí podle Vás nějaké další mutace covidu, které mohou být nebezpečnější než omikron?

Vznik nové varianty se nedá vyloučit. Naopak, s tím jak roste počet nakažených, je zde vyšší pravděpodobnost, že se nějaká nová varianta objeví. Je to jako s loterií, je malá šance, že vyhraji zrovna já, ale když vsadí miliony lidí, je velká šance, že někdo vyhraje. Co se týká nebezpečnosti nových variant, tak během těch více než dvou let, co tady s námi SARS-CoV-2 je, jsme viděli, že spíše se objeví infekčnější varianta viru, než více nebezpečná.

Je to dáno tím, že virus primárně nechce svého hostitele zabít, ale maximálně ho využít k tomu, aby se rozšířil dál. V konečném důsledku pak převládnou ty varianty, které se šíří rychleji. Je to jako s plevelem, na zahradě. Také tam převládne ten, který roste rychleji. Rychleji se šířící varianty viru se ale preferenčně množí výše v dýchací soustavě a nezpůsobují tudíž většinou tak závažná onemocnění.

Hovoří se o tom, že zhruba v polovině února současná vlna omikronu opadne, souhlasíte s tím?

Pokud se u nás bude situace vyvíjet obdobně jako v západní Evropě, tak ano.

Jak je to podle Vás s očkováním, je to nejdůležitější zbraň v boji s covidem?

Ano, očkování je obecně nejlepší zbraní v boji s infekčními chorobami. Není ale vše zachraňující. Důležité je kombinovat ho s odpovědným přístupem, testováním a podobně. Navíc v případě onemocnění codid-19 budeme do budoucna potřebovat vylepšené verze vakcín, které budou fungovat delší dobu a proti širšímu spektru variant. To ale neznamená, že bychom se neměli očkovat současnými vakcínami. Ty jsou totiž to nejlepší, co v současné době máme, a určitě je bezpečnější a výhodnější se nechat naočkovat, než onemocnění prodělat.  

Budeme se muset očkovat každého půl roku? Přijde čtvrtá, pátá, … desátá vakcína?

To záleží na tom, jak se bude dařit vyvíjet nové vakcíny. Osobně doufám, že se každého půl roku očkovat muset nebudeme, a to hlavně z toho důvodu, že naočkovat za rok 20 000 000 lidí (2x celou populaci ČR) by bylo pro zdravotnictví zbytečně vyčerpávající, a bylo by asi těžké to zvládnout i logisticky. Nicméně například u chřipky vidíme, že úplně tu ideální vakcínu se vyvinout nedaří, a je nutné nechávat se přeočkovat každý rok.

Co si myslíte o tom, že primárním zdrojem koronaviru je únik z čínské laboratoře? Je to už vyvrácená teorie, nebo je stále „ve hře“?

Tato teorie je málo pravděpodobná. Úplně vyvrácená ale není, a bohužel asi nikdy nebude. K tomu bychom potřebovali, aby Čína umožnila nezávislým vyšetřovatelům přístup k dokumentaci o výzkumech, které ve Wuchanu byly prováděné. Nicméně pro únik z laboratoře zatím nejsou žádné pádné důkazy. Je to vše více méně jen v rovině spekulací. Daleko pravděpodobnější je možnost, že virus se přirozeně vyvinul v nějakém zvířecím hostiteli.

To se více méně podařilo prokázat australsko-francouzskému týmu, který objevil blízce příbuzné viry v netopýrech v Laosu. Přirozený vznik viru je ale pro nás, dalo by se říci, horší zprávou. Pokud by se jednalo o únik z laboratoře, stačilo by do budoucna zpřísnit pravidla pro práci s podobnými viry a situace by byla vyřešená. Pokud by se ale jednalo o přirozeně vzniklý virus, je naše šance předejít další podobné pandemii menší.

Musíme se jako lidstvo připravit na další podobné, nebo možná ještě horší, pandemie virů, které dosud neznáme?

Určitě. Viděli jsme, že země východní Asie, které mají zkušenost s pandemií SARS a epidemiemi ptačí chřipky zvládly obecně situaci lépe, než my na Západě. Je tedy nutné být připraven po materiální stránce, tzn. mít k dispozici strategické zásoby důležitých pomůcek, léků a podobně, ale i po stránce psychologické, kdy budeme lidem vysvětlovat možná rizika a to, jak jim předejít.

Článek Virolog Jiří Černý: Pro letošní sezónu omikron tečkou za pandemií bude. Otázkou však podle něj je, jak se situace bude vyvíjet v budoucnu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rychlejší šíření

Není tomu tak dávno, co svět zachvátil varianta omikron. Nyní se začíná objevovat nová varianta BA.2. Odborníci zatím přesně neví, jak vznikla. Podle některých z nich se jedná o subvariantu omikronu, protože spolu tyto mutace sdílí řadu mutací. Někteří zase tvrdí, že spolu tyto varianty nesouvisí. Této nové verzi koronavirové varianty omikron se také někdy přezdívá „neviditelná“. A to proto, že jí chybí jedna typická mutace na povrchu viru, která se odhaluje PCR testy.

Slovenský matematik Richard Kollár tvrdí, že určitá podobnost, avšak i odlišnost zde je. A to je právě důvodem častých reinfekcí. „Omikron verze 2 se šíří ještě rychleji než ten původní,“ varoval matematik. Podle něj si v příštích týdnech omikronem pravděpodobně projdou desítky procent populace.

„Ta evidence, že ta varianta je infekčnější, pochází z Dánska. Během tohoto roku se zvedl výskyt v Dánsku z 20 na 45 procent. Závěr jedné země však nelze zobecňovat. Pokud se dánská data prokážou, je možné, že se tato varianta rozšíří i u nás,“ uvedl pro Události247 virolog Pavel Plevka.

Nedostatek údajů

„Francie se těšila na rychlý pokles. Nicméně právě tehdy tam zřejmě přišla nová odnož omikronu a stoupá to dále. Od té doby se počet jejich pozitivních testů zvýšil o dalších relativních 20 až 25 procent. Takový růst by byl samozřejmě bez reinfekcí téměř nemožný. Pokud nedojde k dalšímu obratu, skutečný vrchol vlny je pro ni velmi blízko,“ citoval server CNN Prima NEWS Kollára.

Dr Meera Chand, COVID-19 Incident Director says 👇 pic.twitter.com/v6YZbg1xn8

— UK Health Security Agency (@UKHSA) January 21, 2022

Podle Meery Chandové z Britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) je však důležité si uvědomit, že vznik nových mutací je u každého viru přirozený. „Zatím nemáme dostatek důkazů, abychom mohli určit, zda virus BA.2 způsobuje závažnější onemocnění než omikron BA.1. Údajů není mnoho a UKHSA pokračuje ve zkoumání,“ sdělila. Výskyt varianty BA.2 již ohlásily desítky laboratoří z různých států světa. Mutace již údajně dominuje v Dánsku a Švédsku. Problémy působí také ve Velké Británii.

Článek Nová subvarianta omikronu BA.2 je možná více nakažlivá, než samotný omikron. Závěry dánských dat však podle virologa nelze zobecňovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaká je aktuální situace se spoji ve Středočeském kraji, je stále dost řidičů?

Omikron už nám ve veřejné dopravě dělá docela paseku. K pondělku jsme měli 170 řidičů autobusů nemocných nebo v karanténě. Například v pondělí jsme měli výpadky na pěti linkách a museli jsme odřeknout 18 spojů.

Udělal kraj nějaká opatření s předstihem, nebo se vše „honí“ na poslední chvíli?

Na celou situaci jsme se připravovali v předstihu, protože z predikcí ÚZIS bylo jasné, co přijde. S dopravci jsme domlouvali operativní náhrady řidičů a strojvůdců, takže dnes jezdí i úředníci, kteří mají platné příslušné zkoušky.

Již od počátku ledna je pak posílený dispečink, který operativně řeší výpadky na jednotlivých spojích a zajišťuje vždy do 19:00 předcházejícího dne informace o tom, kde a co nejspíše nepojede. Tyto informace jsou s ohledem na operativnost distribuovány elektronickými médii – přes web, sociální sítě nebo aplikaci PID lítačka.

Jaké spoje jsou tedy prioritní v době kulminace omikronu?

Naší prioritou je jednoznačně udržení školních spojů a spojů vezoucích cestující do práce a z práce.

Jaký je výhled do budoucna, kdy by se měla situace vracet k normálu?

Pokud se naplní predikce ÚZIS a Ministerstva zdravotnictví, mohli bychom se k normálu začít vracet okolo poloviny února.

Jaká je komunikace s novým ministrem dopravy Martinem Kupkou, je to změna k lepšímu oproti superministrovi Havlíčkovi?

Na tuto otázku musím odpovědět, že je to jako nebe a dudy. Ministr Kupka je v problematice velmi dobře orientovaný, navíc ministrem dopravy není na vedlejšák a hlavně – samosprávy, tj. kraje a obce vnímá jako své partnery, nikoli jako podřízené či nepřátele.

Souhlasíte se snížením slevy na jízdné, které nedávno pan Kupka oznámil?

Jednoznačně souhlasím. Já bych byl v redukci slev dokonce ještě radikálnější a vrátil bych se k úpravě, která platila před rokem 2018, tj. že se žákovské slevy vztahovaly pouze na cestu do školy a ze školy.

Článek ,,Omikron nám dělá v dopravě paseku,“ říká středočeský radní Borecký. Podle něj by se situace mohla vrátit k normálu v půlce února se nejdříve objevil na Události247.cz.

Comirnaty dominuje

Epidemiolog Petr Pazdiora si nemyslí, že rozdíl mezi vakcínami je příliš podstatný. „Tady obecně se uvádí pouze studie o účinnosti a o tvorbě protilátek. Myslím si, že lidé dnes dávají přednost Comirnaty vakcínám, avšak důležité je zkrátka to, aby lidé byli naočkováni třetí dávkou,“ uvedl Pazdiora pro Události247.

Vědecký tým se zabývá účinností vakcín společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Využili k tomu data od 89 milionů lidí, sesbíraná od 63 různých zdravotnických organizací. „Použili jsme cloudovou platformu TriNetX, abychom získali anonymní data reprezentující 27 procent americké populace z 50 států napříč různými zeměpisnými, věkovými a etnickými skupinami,“ citoval portál TN studii.

Výzkum se zaměřoval na pravděpodobnost nakažení po úplné vakcinaci. Do tabulek se počítaly všechny první nákazy, ke kterým došlo alespoň dva týdny po druhé dávce. V úvahu vzali vědci i nemoci, kterými nakažení v době infekce již trpěli. Například srdeční onemocnění, rakovinu, obezitu či duševní nemoci.

15,5 milionu dávek

Podle studie vychází lépe vakcína mRNA-1273 od společnosti Moderna. Riziko dlouhodobé hospitalizace a vážného průběhu je u této vakcíny menší oproti vakcíně Pfizer. Po vakcíně Moderna bylo riziko delšího pobytu v nemocnici 12,7 procenta. U vakcíny Pfizer šlo o 13,3 procenta. U statistik úmrtí vyšla hůře Moderna ovšem hodnoty byly velice těsné. Šance na úmrtí očkovaných činila u Moderny 1,14 procenta a u Pfizeru 1,1 procenta.

Vakcínou od společnosti Pfizer/BioNTech se v České republice lidé očkovali nejvíce. Celkem podle údajů ministerstva zdravotnictví k pondělku podali 14 milionů dávek. U vakcíny Spikevax od Moderny to je 1,5 milionu aplikací očkování, čímž se řadí na druhé místo.

Článek Moderna si podle americké studie vede o něco lépe než Pfizer. „Důležité je zkrátka to, aby se lidé očkovali třetí dávkou,“ míní epidemiolog Pazdiora se nejdříve objevil na Události247.cz.

Třetina žáků v karanténě

„Situace na některých školách je opravdu kritická,“ upozorňuje Zajíc. Základní škola Campanus v Praze na Chodově měla například minulý týden v karanténě 743 žáků z 28 tříd. Nyní má v karanténě více než třetinu z celkového počtu 1070 dětí. V domácí izolaci je také 25 pedagogů a celá kuchyně.

Podle ředitelky školy Lenky Derkové sice nejsou všichni učitelé z důvodu nemoci schopni učit z domova, přesto by možnost vyhlásit distanční výuku ocenila. „Provoz školy zachraňuje to, že je karanténa pětidenní. Tím je to pro nás ale i administrativně mnohem náročnější,“ komentuje Derková a dodává, že o víkendu spolu s kolegy řešili jen pozitivní případy a komunikovali s rodiči.

„Máme hodně nakaženého personálu, chybí nám třetina učitelů. Po dohodě s hygieniky a zřizovatelem školy jsme rozhodli o distanční výuce,“ citovaly Novinky Pravoslava Němečka, ředitele českobudějovické ZŠ Bezdrevská, která musela od úterý přejít na distanční výuku.

Poslední den ředitelského

Na středních školách je situace různá. „My máme situaci dobrou, fungujeme normálně dál,“ sdělil Událostem247 ředitel Jiří Kurka ze Střední školy stavební v Třebíči. Na Klánovické Střední škole hotelnictví a gastronomie zase vypadlo minulý týden jedenáct pedagogů. „Ve čtvrtek jsme končili výuku v poledne. V pátek jsem musela vyhlásit ředitelské volno, protože jsme nemohli realizovat výuku,“ říká ředitelka školy Eva Juriková s tím, že jí zbývá už jen jeden den ředitelského volna. Nedávno měla dokonce škola v karanténě devět ze sedmnácti tříd.

„Číslo pozitivních šlo rapidně nahoru, minulý týden jsme měli jen pár jedinců,“ sděluje ředitelka Střední školy Brno v ulici Charbulova Jana Marková s tím, že pedagogů má zatím dostatek, avšak připravuje se na situaci, kdy by ten problém nedostatku nastal. Stovky žáků v karanténě řeší i ZŠ Boskovice. Ani na ní však zatím nenastal problém s pedagogy. Podle ředitele školy se však situace mění každý den.

Článek Přístup k omikronu ve školách je různý. Někde mají poslední den ředitelského volna, jinde fungují bezproblémově se nejdříve objevil na Události247.cz.

Varianta omikron má podle všeho mírný průběh, není čas se vracet k normálnímu životu?

Včera bylo pozdě! Podle nadúmrtí vidíme, že v době covidových opatření umřela spousta lidí díky zvýšenému stresu a zejména zanedbání péče, ačkoli covid neměli. Ještě roky po covidu budou umírat lidé, kteří se dnes nemohou dostat na onkologické vyšetření. A není pravda, že všechna oddělení musela být zavřená.

Co se tedy mělo dít jinak?

Bylo by to o lepší organizaci. Ta situace už se nesmí nikdy opakovat! Konečně, WHO varovala už před touto pandemií, že nesmíme opakovat chyby s lockdownem, jako při španělské chřipce. Leč stalo se…

Je možné, že za omikronem přijde další, horší mutace, která převezme „vládu“, nebo se toto zdá jako konečný stav a omikron bude cirkulovat populací?

Možné je všechno na světě. Jednou přijde horší virus nejenom, než je omicron, ale i celý SARS-COV-2. Možná, že přiletí lidé z vesmíru a zaútočí na nás. Může se stát ledacos. Je třeba věci promýšlet, chystat scénáře, ale lidé nemohou žít v neustálém strachu a mediální show. Musíme vážit rizika a ta jsou nyní relativně malá oproti nákladům na zastavování společnosti.

Vláda nařídila testování antigenními testy, ať už v práci nebo ve školách. Jak se díváte na to, že antigenní testy mají do spolehlivosti dost daleko?

Všichni víme, že firmy vybírají nejlevnější testy s malou účinností. Jinak je to pro ně moc drahé. Podle toho jsou výsledky. Smyslem testování ve školách je hlavně uklidnění učitelů a části populace. Zda to funguje, je otázka pro politology a sociology. Epidemiologicky to smysl moc nedává.

Co třetí, posilující očkovací dávka, má to být stále priorita?

Všichni víme, že kdo si ji dnes nechá aplikovat, tak její efekt „naběhne“ nejspíše po omicronu. Tedy je to otázka, zda někdy jiná mutace přijde. Pro omicron je už asi pozdě.

Půjdeme v budoucnu na čtvrtou, pátou…dávku?

Vědecká data pro takové další dávky nejsou.

Článek ,,Spousta lidí umřela kvůli zanedbání péče, ačkoli covid neměli. A budou umírat další,“ říká stomatolog Roman Šmucler se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pětina bez příznaků

Ve variantách covidu se bez testu nevyzná ani odborník. Zhodnocení příznaků nic nenapoví. „U omikronu nedochází tak často ke ztrátě chuti a čichu a kvůli tomu je rozlišení složitější,“ sdělil Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství České společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Stanovení varianty koronaviru PCR testem je zásadní pro volbu správné léčby. Na omikron například neúčinkují monoklonální protilátky, kterými se léčí delta.

Lékař Lukáš Pollert sdělil Událostem247, co funguje u něj: „Já mám zkušenosti s těmi nemocemi spíše, až když se něco pokazí a lidé skončí v nemocnici. Normálně si však lidé brali vitamíny, inhalovali nebo brali léky na dekongesci. Když mě bolí hlava, tak si vezmu brufen a paralen,“ uvedl.

Až 20 procent nakažených koronavirem je bezpříznaková. Příznaky jsou navíc těžko rozeznatelné od běžného nachlazení nebo chřipky. Infekce se projevuje suchým dráždivým kašlem, dušností, bolestí či škrábání v krku a rýmou. Dále se objevuje horečka, únava, malátnost, bolest svalů, bolesti hlavy, průjem, nechutenství, nauzea a zvracení. Občas i ztráta čichu a chuti.

Okamžitá kontrola

Pokud má člověk podezření na přítomnost nákazy, měl by ihned kontaktovat svého praktického lékaře a objednat se na případnou kontrolu v ordinaci. Lékař následně rozhodne o hospitalizaci. V případě, že se nejedná o vážný průběh, pošle většinou lékař pacienta na domácí léčení. Pro takové účely je vhodné do domácí lékárničky pořídit paracetamol, ibuprofen, kyselinu asetylsalicylovou (aspirin). Zkrátka léky na potlačení horečky.

Uvedené léky můžete kombinovat. Ale pozor, paracetamol s jedním z dalších uvedených léků proti horečce, bez předchozí porady s lékařem, nelze kombinovat. Jedná se o ibuprofen, kyselinu acetylsalicylovou a metamizol, uvedl portál Infekce. Na potlačení kašle je pak dobrý Stoptusin, Sinecod či kodein. Nemocný by měl také věnovat pozornost dostatečnému příjmu tekutin. Zásadní je i pravidelný přísun jídla, pro doplnění energie a pohyb. Nakažený člověk by se také měl izolovat od zbytku domácnosti.

Článek Omikron se dá často vyležet. Důležitý je pohyb, tekutiny a vitamíny se nejdříve objevil na Události247.cz.

V médiích se množí zprávy o tom, jak školy kolabují. Liší se nějak situace na základních školách oproti těm středním?

Myslím si, že ta situace je velice obdobná, i když možná ty střední školy jsou na tom ještě o trochu hůř než my, protože tam mají více předmětů dělených do skupin a více se tam ti žáci promíchávají, takže ty karantény tam mají větší dopad.

Co školy více paralyzuje, karantény celých tříd nebo karantény učitelů?

Samozřejmě, že karantény učitelů, protože v případě, že se jedná o třídu, lze nějakým způsobem nahradit výuku. Třeba určitou formou distanční nebo hybridní výuky a podobně. Ale v případě, že nemá, kdo učit, tak je to samozřejmě horší.

Školy jsou nuceny jednat takřka z minuty na minutu. Spolupracují rodiče bez problémů? 

Z větší části ano, protože i rodiče si uvědomují, že je naším společným zájmem to, abychom jejich děti nějakým způsobem vzdělávali. Pokud možno ve zdravém prostředí, takže většina rodičů spolupracuje.

Myslíte si, že jsou opatření, která teď ve školách fungují, dostatečná?

Záleží jak která. Např. opětovné rozšíření nošení roušek ve školách je diskutabilní. Je totiž otázkou, do jaké míry jde o věc, která to dokáže nějakým způsobem usměrnit a omezit. Protože ono stoprocentně uhlídat, aby po celou dobu děti nosily roušky, není úplně jednoduché. A jenom to samo o sobě vydržet třeba šest hodin denně v roušce, to pro děti také není snadné.

Teď se ta opatření trošku mění, respektive připravuje se změna. Vzhledem k současné situaci, kdy se to může zhoršovat, tak se navrhuje, že by ředitel školy mohl rozhodnout o distanční výuce nebo delším ředitelském volnu. 

Uvítal byste, aby tento nástroj ředitelé měli?

V případě, kdy ve škole nemá kdo učit, tak je potřeba to nějakým způsobem vyřešit. Tam je důležité to, aby třeba u mladších žáků ten nástroj byl navázán na možnost ošetřování člena rodiny. Aby se nestalo, že se nebude mít kdo starat o malé děti, které musí zůstat doma. Já doufám, že osobně to nebudu muset jako ředitel využít, ale samozřejmě, když už nic jiného nezbývá, tak se hledají různé cesty.

Je trasování, které školy musí provádět, administrativně hodně náročné? 

Samozřejmě administrativně náročné to je, obzvlášť pokud se testovalo dvakrát týdně, pak ta administrativa ještě narostla. Ale v současné době se alespoň podařilo to, že vyhledání těch kontaktů, nemusí provádět škola ručně. Tedy nevypisují se všichni žáci do tabulek jeden po druhém, ale evidenční systémy školy ve většině umí trasování na základě třídní knihy a údajů z ní provést automaticky. Ale pak se to samozřejmě musí zadat do systému. Dělá to buďto ředitel, zástupce, a nebo někdo pověřený, třeba z kanceláře.

Vedle distanční výuky se na mnohých školách praktikuje hybridní výuka. Co to obnáší pro učitele?  

Hybridní výuka je v podstatě ta nejsložitější forma výuky. Část třídy zůstávala ve škole a část třídy zůstávala doma v karanténě. Učitelé vyučují jak ty žáky, kteří jsou ve škole, tak zároveň i žáky doma určitou formou distanční výuky. Jde o dvojnásobnou výuku. Bohužel naše školy nejsou technicky vybaveny na to, aby tato výuka mohla probíhat kontinuálně prostřednictvím přenosu z té dané třídy. Pro učitele je to mnohem náročnější. 

Článek Omikron tvrdě dopadá na školy. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je nošení roušek ve školách diskutabilní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lze poznat omikron od varianty delta?

Nepozná to ani pacient ani lékař. U omikronu navíc tak často nedochází ke ztrátě chuti a čichu, a kvůli tomu je rozlišení ještě složitější. Proto je u nemocných důležité PCR testování, ideálně s tzv. diskriminačním PCR testem, který určí variantu koronaviru a lékař podle toho může nastavit léčbu.

Jak by měli pacienti u nové varianty přistupovat k léčbě?

Stejně jak dosud, většina nakažených zvládne covid-19 doma, a to s použitím běžných léků na horečku či kašel. Pomohou jim v tom Rady pacientům, které připravila Společnost infekčního lékařství. Ty si lze přečíst na jejích webových stránkách.

A když někdo nebude chtít hledat…co tedy Rady popisují?

Varovné příznaky, které by měly vést nemocného k vyhledání lékaře či cestě do nemocnice. A také v nich čtenář nalezne informaci, kdo patří do některé skupiny pacientů s rizikem progrese covid-19 do závažného onemocnění. Tito lidé by měli v případě infekce vždy kontaktovat svého lékaře a probrat s ním další možnosti léčby.

Pokud jsou pacienti v riziku, jaké jsou možnosti jejich léčby?

Největší problém je to, že na nastupující variantu omikron nezabírají dosud hojně používané monoklonální protilátky. V tom případě může lékař předepsat antivirotikum molnupiravir, který se podává v tabletkách a pacient jej může užívat doma. Nově také pacientům můžeme podat remdesivir v infuzích, na které musí pacient přijít tři dny po sobě do nemocnice, což není úplně pohodlné.

Jak může lékař postupovat, pokud nezná variantu viru?

Tady se nabízí „šalamounské“ řešení – a to podání jak antivirotik, tak monoklonálních protilátek, ovšem týká se to pouze vysoce rizikových pacientů.

Článek Primář Dlouhý: Omikron od delty nepoznáme, řešení léčby ale naštěstí existují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Delta nezmizela

„Pořád dostáváme pacienty s mutací delta, takže pořád počítejme, že i když omikron převažuje, bude tady podíl hospitalizovaných s jiným typem koronaviru nebo dokonce s oběma dohromady. Omikron bude znamenat zátěž pro praktiky, může být pět tisíc lidí v nemocnicích, ale hospitalizace budou snad krátké,“ řekl Balík. Podle odborníků i dostupných dat vypadá, že omikron je opravdu daleko nakažlivější, výjimečně je u něj ale potřeba hospitalizace.

Profesor onkologie Luboš Petruželka sdělil pro Události247 jaká je aktuální situace ve Všeobecné fakultní nemocnici. „Zatím jsou ta opatření v podstatě úplně stejná. Léčby tedy zatím neodkládáme. Ovšem to je situace teď, za týden může být situace jiná. Problém je spíše z pohledu personálu, ten někdy chybí, a to je problém,“ uvedl.

Podle Balíka však Všeobecnou fakultní nemocnici nečeká v únoru problém s kapacitou lůžek intenzivní péče. „Je tady ale jeden zádrhel. Některé nemocnice mají velkou koncentraci predisponovaných lidí, jako jsou hematoonkologičtí, onkologičtí nebo pacienti s poruchou imunity. Tam jsme ve střehu a bojíme se, že by s nimi mohl omikron zamávat,“ doplnil.

Zvýšené testování

Již minulý týden tvořila mutace omikron v Česku více než 50 procent nových případů, v některých regionech i více. Počty nakažených dosahují momentálně rekordních čísel. V úterý přibylo 28 469 nakažených. Od zahájení testování ve firmách také roste počet provedených testů, jen za úterý jich resort zdravotnictví eviduje přes 128 tisíc, uvedl server Aktuálně.

„Ještě v minulém týdnu bylo zhruba dvacet procent provedených testů pozitivních. V posledních dvou dnech se přibližujeme polovině. Nástup omikronu je rychlý, i když oproti předpokladům přišel o týden později,“ citoval Deník Michala Čarvaše, ředitele prachatické nemocnice.

Článek Kvůli omikronu by mohla dojít volná lůžka na JIP se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čísla nakažených v České republice stoupají, drtivá většina nově nakažených má mutaci omikron. Je to „výhra“, budeme se moci třeba už za pár týdnů vrátit k normálnímu životu? I na to v rozhovoru pro Události247 odpovídal profesor Václav Hořejší.

Kdy očekáváte vrchol vlny epidemie omikronu?

Koncem příštího týdne. Nejhorší situace nás tedy čeká za tři až čtyři týdny, nástup těžších případů, hospitalizací a úmrtí se na těchto číslech totiž projevuje se zpožděním.

Jak je to s třetí dávkou očkování, má smysl?

Určitě! Očkování je stále absolutní priorita. Odolnost vůči omikronu klesá po druhé dávce vakcíny rychleji, než proti deltě. Každopádně třetí dávka funguje a protilátky po ní nabíhají velmi rychle, v řádu několika dní.

Mluvíme o ochraně proti vážnému průběhu, je to tak? Nakazíme se zřejmě všichni…

Vakcíny nechrání proti samotné infekci, ale proti hospitalizaci., to je pravda. Omikron projde populací, většina z nás se mu nevyhne. Zároveň nám ale nic moc nebude. Vir bude nakonec v proočkované a „promořené“ populaci cirkulovat. Bude to podobné, jako s chřipkou.

Až přejde vlna omikronu, existuje reálná naděje, že se vše začne vracet do normálu?

Záleží, co je „normální“. Jak už jsem řekl, budeme se nakonec potýkat s epidemií podobnou  chřipce. Takže opatrnější lidé budou do metra či na úřady asi dále nosit respirátory.

Není tedy prostor na to nechat vir „žít vlastním životem“? K čemu jsou restrikce a různá opatření, když se omikronu stejně nevyhneme?

Kdybychom nekladli odpor a nic nedělali, během týdne by onemocněly stovky tisíc lidí. Nebo by museli do karantény. Tím pádem by chyběli v práci, zase by se až na doraz plnily nemocnice. Protože pro ně by i malé procento z tak vysokého počtu nakažených mohlo znamenat problém. Smyslem těch stávajících opatření je rozložit ten očekávaný vysoký počet nemocných na delší období a zmírnit tak hlavně problémy nemocnic.

To se teď děje například v USA, kde musí v nemocnicích pomáhat armáda…

Přesně tak, USA jsou dobrý příklad. Tam je zdravotnictví opět zahlceno. Bylo to i ve Velké Británii, i když tam už čísla klesají. Takže je třeba stále dávat velký pozor. A očkovat se, to je zásadní poselství, které by mělo vždy zaznít.

Článek Imunolog Hořejší: Omikron bude v populaci cirkulovat podobně jako chřipka se nejdříve objevil na Události247.cz.

V České republice začíná převládat varianta omikron. Dá se tedy odhadnout, jak budou vypadat následující týdny?

Varianta omikron nastupuje velmi rychle, očekávám, že počty nakažených během týdne vyletí nahoru. Nakažlivost omikronu je totiž zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší než u varianty delta, takže může být za den i 100 tisíc nakažených. Zároveň si ale myslím, že čísla zase půjdou rychle dolů, a současná vlna skončí někdy v druhé polovině února. Je ale chyba zaměřit se na počet nakažených, daleko důležitější by pro nás měl být počet hospitalizovaných lidí, zejména těch v těžkém stavu.

Může omikron i přes své nižší riziko vážného průběhu způsobit zvýšení zatížení nemocnic?

V zemích, kde už mají s omikronem zkušenosti, se zatím chová mírně. Podobá se spíše rýmě a nenapadá tolik plíce. Třeba v jižní Africe sice počet nakažených rapidně stoupl, ale počet hospitalizovaných pacientů se téměř nezměnil. Domnívám se tedy, že zátěž nemocnic nebude tak vysoká, jako v předchozích vlnách, a k jejich zahlcení nedojde.

Jaké kroky by nyní mělo přijmout ministerstvo zdravotnictví?

Ministerstvo nyní snížilo dobu izolace na pět dní a zavedlo povinné testování zaměstnanců. Zároveň se ale mluví o tom, že některé důležité profese budou moci jít do práce i s pozitivním testem. Já bych to rozšířil na všechny profese a doma nechal jen ty, kteří mají příznaky a necítí se dobře. Pokud totiž lidé příznaky necítí, jsou statisticky i mnohem méně nakažliví.

Co si tedy myslíte o plošném testování ve firmách?

Podle mě plošné testování není dobrý nápad, jsou to vyhozené peníze. Antigenní testy jsou navíc notoricky nepřesné, až polovina testů může být falešně pozitivní. Více důrazu by se mělo dát na osobní zodpovědnost každého z nás. Každý by si tedy sám měl uvědomit, že se necítí dobře, a následně zůstat doma, aby šíření viru alespoň trochu zpomalil.

Myslíte si, že je možné spoléhat na osobní zodpovědnost, když zde máme mnoho lidí, kteří se stávajícími opatřeními nesouhlasí, případně existenci covidu zcela popírají?

Já bych lidem spíše důvěřoval. Lidí, kteří zpochybňují existenci covidu, moc není. Daleko silnější je skupina těch, co se nechtějí nechat očkovat. Bohužel omikron je varianta, která se dokáže vyhnout imunitě vytvořené současnými vakcínami, což odpůrcům částečně nahrává. Pokud jste ale naočkovaní dvěma dávkami vakcíny, máte většinou jen lehký průběh nemoci.

Jak dobře tedy vakcíny proti covidu fungují?

V minulosti vakcíny fungovaly výborně, v současné době ale končí jejich životnost. Přesto ale v současné době považuji za nejdůležitější, aby si starší lidé a lidé z rizikových skupin nechali dát třetí dávku vakcín. Už po dvou dnech se jim totiž výrazně navýší protilátky, které vydrží aspoň čtvrt roku. Vakcíny jsou tedy velice účinný způsob, jak se s nákazou vypořádat. Na druhou stranu bychom ale do třetí dávky neměli nutit mladou generaci, to je v této fázi zbytečné.

Dá se odhadnout, jak účinná bude přirozená imunita vzniklá po prodělání covidu?

Ukazuje se, že imunita získaná proděláním covidu je opravdu velmi dobrá. Pokud jste navíc naočkovaní, a nyní ještě covid proděláte, budete mít takzvanou hybridní imunitu. Díky ní by člověk měl být imunní i vůči předchozím variantám a snad i proti variantám budoucím.

Už dříve jste se vyjádřil, že s nástupem omikronu doporučujete promoření populace. Platí to i pro lidi z rizikových skupin?

Omikron je výborná varianta k promoření. Lidé mladší i lidé ve středním věku tím ve většině případů projdou bez problémů a získají imunitu. U rizikové skupiny bych byl opatrnější, ale není cestou se zavřít do sklepa a doufat, že to nechytíte. Omikron je totiž tak nakažlivý, že se mu nevyhnete, ale pokud už máte třetí dávku, budete mít pravděpodobně jen lehký průběh.

Jsou za této situace ještě vhodná rozsáhlá protiepidemická opatření?

Měli bychom zrušit veškerá plošná opatření a vystavit se viru. Po získání imunity pak budeme mnohem lépe připraveni i na případné další varianty.

Až přejde současné vlna omikronu, očekáváte, že se covid zařadí mezi běžné nemoci?

V biologii nikdy nemáte jistotu, ale máme určité zkušenosti. Téměř každý nový virus je většinou zpočátku velmi patogenní (způsobující onemocnění – poznámka autora), ale časem mutuje do nových variant, které už tak závažné nejsou. V zájmu viru totiž není hostitele zabít, protože pak se nemůže dál šířit. Pro virus je tedy výhodné, aby svého hostitele nijak zvlášť neoslaboval, a mohl se tak lépe co nejúčinněji šířit.

Potvrzuje to i dosavadní vývoj jednotlivých mutací covidu?

Ano. I varianta delta byla méně patogenní než předchozí varianty. Počet nakažených sice s deltou vystřelil nahoru, ale počet hospitalizovaných pacientů i počet úmrtí nebyl tak vysoký jako dříve. Je tedy vidět jasný trend, že virus upřednostňuje varianty, které jsou více nakažlivé, ale méně škodí. Omikron už je tedy velice blízko tomu, že se z covidu stane něco jako nachlazení, kvůli kterému už nebude nutné zavírat školy či pracoviště.

Článek Zdeněk Hostomský: Zrušme opatření a vystavme se viru. Není cestou se zavřít ve sklepě a doufat, že nic nechytíme se nejdříve objevil na Události247.cz.