Podivností bylo několik

Zvláštní byl také okamžik, kdy ostatní kráčeli společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k hrobu neznámého vojína, zatímco běloruský vůdce odjel z moskevského Rudého náměstí v kočáru. Dalo by se to vysvětlit například i spěchem, protože Lukašenko se zúčastnil oslav Dne vítězství nejen v Moskvě, ale také v Minsku. I tam jeho vystoupení provázela překvapení. Poprvé ve funkci prezidenta 9. května nepronesl projev a zúčastnil se jen kladení věnců, popisuje web Express.

Od minulého úterý, kdy oslava proběhla, se navíc na veřejnosti Lukašenko neobjevoval, což je v jeho případě velmi nezvyklé. Prolomil to až nyní, kdy se ukázal na návštěvě sil protivzdušné obrany země. I tentokrát měl obvázanou ruku, píše web Express. Zvláštní je, že šlo o druhou ruku než v Moskvě, a proto se spekuluje, že musí být pravidelně napojen na kapačky, informuje server Blesk. Někteří si všímají toho, že na poslední fotografii, která měla Bělorusy uklidnit, se rýsuje pod bundou vůdce obrys jakési vesty.

Běloruská opozice mluví o špatném zdraví

Předseda organizace Národní protikrizové řízení Pavel Latuška upozornil na to, že je to poprvé za 29 let, kdy se na tak dlouhou dobu Lukašenko neukázal na veřejnosti. Podle zdrojů organizace má běloruský prezident trpět infekční myokarditidou, píše web TN. Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouska je proto v pozoru. „O zdravotním stavu diktátora Lukašenka koluje mnoho zvěstí. Pro nás to znamená jediné – měli bychom být dobře připraveni na jakýkoli scénář,“ napsala na sociální sítě Twitter.

O možnosti, co se stane až nebude stát v čele Běloruska Lukašenko, přemýšlí i odborníci. „Je strašně obtížné říct, co by se stalo, pokud by Lukašenko nebyl schopný vykonávat svou funkci, či dokonce umřel, protože je tam několik faktorů, které by vstoupily do hry,“ uvedla pro web TN analytička Prague Civil Society Centre Gabriela Svárovská. Vše může chtít ovlivnit také Rusko. I v Moskvě se evidentně o Lukašenkově zdraví mluví. „Vím, že je nemocný, ale nejsem oprávněn šířit jeho diagnózu,“ cituje Express ruského poslance Konstantina Zatulina.

Článek Lukašenko se po dlouhé době ukázal na veřejnosti. Na ruce měl obvaz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dříve sám nebyl

Po nějakou dobu se na veřejnosti po Lukašenkově boku objevovala osobní lékařka Irina Abielská, uvádí web Fakt. I ona později odešla od Lukašenka a výchova jejich společného syna zůstala na běloruském prezidentovi. Zvláštní je, že ani po odchodu milenky se na oficiální místo první dámy Galina Lukašenková nevrátila. Láska s běloruským vůdcem přitom byla na začátku velmi silná. Web Meaww píše, že se seznámili na vysoké škole. Pohledný Alexandr si Galinu vybral a usiloval o její přízeň, přestože o něj mělo zájem mnoho žen.

Ještě v roce 2005 měla žena běloruské hlavy státu vyprávět v rozhovoru pro Komsomolskaya Pravda o tom, jak za ni Alexandr v jakémkoli počasí chodil čtyři kilometry. V roce 1975 se vzali a měli spolu dva syny. Jakmile však byl Lukašenko poprvé zvolen prezidentem, manželka se s ním do Minsku nepřestěhovala. Zůstala na rodném venkově. Ani s odstupem času svého rozhodnutí nelituje, přestože tím zřejmě manžela ztratila, píše web Meaww. Po odchodu synů z domu sice pocítila osamělost, tu však zahnala prací.

Dříve za Lukašenkem občas do Minsku jezdila

V té době udržovala Galina kamarádství s tehdejším premiérem Michailem Chigirem a jeho manželkou Julií. To se běloruskému vůdci nezamlouvalo. V knize „Lukašenko: Budoucí car Ruska“ Chigir napsal, že Lukašenko své manželce zakázal se s nimi kontaktovat. Bývalý premiér dokonce vypověděl, že běloruský vůdce svou ženu cvičil jako psa. Jeden z posledních příkazů zřejmě zněl, aby se Galina neukazovala na veřejnosti. Ten poslušně plní.

Web TN upozorňuje, že na veřejnosti se neobjevila už několik let a spekuluje se, že ji drží v domácím vězení, protože se za ni stydí. Důvodem má být fotografie, na které pózuje při dojení krávy. Spatřit Lukašenkovu ženu není možné ani v jejím domě na venkově, protože je obehnán vysokou zdí a chrání ho ozbrojená ochranka, dodává web TN. Na seznamu Lukašenkových žen mají být stovky jmen. Patřit mezi ně měla i modelka Maria Vasilevičová, která se zřejmě s pomocí Lukašenka bez politických zkušenosti dostala do běloruského parlamentu, píše web iDnes.

Článek Lukašenkova manželka se dlouho nikde neukázala: Podle všeho se k ní diktátor choval jako k psovi se nejdříve objevil na Události247.cz.

K ovládnutí Běloruska má dojít do 7 let

Běloruská hlava státu má za to, že Rusko po jaderných zbraních sáhne, pokud se bude cítit v ohrožení. Ještě před tím se ale může ruské území značně rozrůst. Web Euro Zprávy informuje, že sjednocení obou spřátelených zemí nemusí být záležitostí daleké budoucností. Již nyní Minsk funguje jako určitý vazal Moskvy. „Děje se to, přestože Rusové ani jejich vojenská přítomnost rozhodně není vítaná místními,“ uvedl pro web Euro Zprávy vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. Vypadá to tak, že Putin se nezastaví před ničím.

Běloruský prezident si navíc ani nemůže dovolit svému ruskému protějšku příliš odporovat. Jeho země je na Rusku ekonomicky závislá a sám Lukašenko nemá příliš pevnou pozici, což měly podle Řepy ukázat protesty v roce 2020. Všechny tyto skutečnosti tak nasvědčují tomu, že podle Putinových plánů má nejspíš po Ukrajině přijít na řadu Bělorusko.

Že Moskva má se sousední zemí velké plány vyplývá i z nedávno uniklého dokumentu, o němž Události247 informovaly v únoru. Píše se v něm, že Rusko plánovalo anexi Běloruska už v roce 2021. K ovládnutí má dojít postupně pomocí politických, vojenských a ekonomických prostředků během 7 let.

Putin má vše promyšleno

Web Euro Zprávy upozorňuje, že ruský prezident má v plánu ovládnout v Bělorusku média, armádu a počítá i s jednotnou měnou. Vše už je zřejmě rozjeto, což dokazují i již existující webové stránky s názvem „Informačně analytický portál Svazového státu“. Snahu Ruska ovládnout sousední zemi potvrzují i odborníci. „Cíle Ruska v Bělorusku jsou stejné jako na Ukrajině. Pouze v Bělorusku se spoléhá spíše na nátlak než na válku,“ cituje web Euro Zprávy velvyslance USA při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Michaela Carpentera.

Rozrůstání moci Ruska může být hrozbou pro Evropu, protože se tím prodlouží hranice se státy NATO a EU. Největší ohrožení to znamená pro Litvu a Polsko. Informace navíc přichází ve chvíli, kdy ani situace na Ukrajině pro Západ nevypadá dobře. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley uvedl, že je nepravděpodobné, že by se letos Kyjevu podařilo vyhnat ruskou armádu ze svého území, informuje web Euro Zprávy. USA také dostatečně nepomohou, protože podle něj není ve Washingtonu potřebná vůle k dodání balistických střel ATACMS.

Článek Putin se nezastaví před ničím: Po Ukrajině má na řadu přijít Bělorusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zatčení bez důvodu

Přesto pro ni bylo zatčení šokujícím zážitkem, píše Express. I proto se mužů přes své tušení ptala, kdo jsou. Podle ní neměli na sobě žádné uniformy. „Pak jsme šli na policejní stanici a začal ten klasický koloběh,“ popsala další průběh událostí pro web Express. Ve vězení strávila nakonec měsíc téměř bez základních životních potřeb. Neměla ani přístup k tekoucí vodě. Přestože podle měřítek demokratického světa neprovedla nic nezákonného, Lukašenkův režim měl své důvody ji podrobovat výslechu, uvádí Express.

Žena se v roce 2020 před prezidentskými volbami postavila za opozičního kandidáta Viktora Babarika, uvádí Express. Zadržení na ni mělo hlavně psychický dopad. Běloruský režim si je toho moc dobře vědom. Podle ní se u ní snažili dozorci po celou dobu vzbuzovat pocit, že je zapomenuta a oni s ní mohou nakládat, jak budou chtít. Byl ji odepřen i přístup k právnímu zástupci. „Řekli, že nám chtějí zkazit život, že se sem rozhodně nebudeme chtít vrátit, a že rozhodně nebudeme znovu protestovat,“ uvedla pro web Express.

Odsouzení stále pokračují

Inna však nepatří k těm, kteří by se zalekli. Po propuštění založila organizaci, která obhajuje politické vězně v Bělorusku. Uvědomuje si hlavně to, že nebyla zdaleka jedinou, kterou Lukašenkův režim neoprávněně zadržoval. Takových lidí mělo být až 40 tisíc, uvádí Express. Mnoho z těch, kteří skončili v policejních celách po Kavalionakové se navíc na svobodu nepodívalo, protože někteří skončili v trestaneckých koloniích odsouzeni k těžkým pracím. Špatné fungování soudů potvrzuje i nedávné odsouzení opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské.

Žena žijící v litevském exilu dostala v době své nepřítomnosti trest 15 let vězení za velezradu, spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, založení a vedení extremistické skupiny, informuje web ČT24. Cichanouská byla opoziční kandidátka na prezidentku v roce 2020. Po vítězství Lukašenka v zemi proběhly rozsáhlé protesty. Kvůli informování o jejich průběhu byly nedávno odsouzeny v Bělorusku také dvě novinářky, píše web iRozhlas. Po dvouměsíčním soudním procesu dostaly 12 let vězení.

Článek Žena, která uprchla před režimem Lukašenka popsala jak je jeho diktatura mocná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina obvinění odmítá

Vedení Běloruska přitom zpočátku útok na letišti Mačuliščy u Minsku odmítalo, přestože už na konci února o něm informovala běloruská opozice. Minulý týden se navíc k činu přihlásili běloruští partyzáni, kteří k poškození stroje použili dva drony. Lukašenko nyní celý incident žehlí. Trvá také na tom, že podezřelí byli zatknuti a mají vazby na ukrajinské a americké bezpečnostní služby.

Kyjev však taková obvinění odmítl. Poradce ukrajinského prezident Mychajlo Podoljak uvedl, že poškození ruského letadla, které slouží k navádění ruských vzdušných útoků, je protiteroristický čin, píše web DeníkN. „Je nutné vyznat se v definicích. Teroristický čin je, když z běloruského území střílejí rakety na ukrajinská města. Diverze je, když od běloruských hranic přicházejí diverzanti. Zásah proti letadlu A-50 je protiteroristický čin, spáchaný mimochodem místními partyzány,“ cituje DeníkN jeho vyjádření na twitteru.

Lukašenko také tvrdil, že poškození letadla nebylo nijak výrazné. Zmínil škrábance a díru v trupu, což podle běloruského vůdce nebrání plnění jeho funkce. Britové ale mají jiný názor. Web Express píše, že stroj byl podle britského ministerstva obrany již přesunut k opravě do Ruska. „Tranzitní let se údajně uskutečnil v nižší než obvyklé výšce, pravděpodobně kvůli poškození přetlakové kabiny,“ cituje z vyjádření server Express.

Bělorusko vytváří umělou hrozbu

Poškození letounu může být podle Britů pro Bělorusko zásadní problém. „Je reálná možnost, že společná rusko-běloruská vzdušná aktivita bude nyní nucena spoléhat se na pozemní kontrolu a stíhací doprovod, dokud nebude možné nasadit další hlavní stroj,“ cituje dále Express. Na tom se už zřejmě pracuje, protože i sám Lukašenko ve svém projevu uvedl, že pro jistotu „požádal Rusy, aby vzali toto letadlo na údržbu a poslali nám další“, píše Express. To se podle běloruské hlavy státu již stalo.

Mnozí Bělorusové už ale mají Putina plné zuby. Řada z nich se totiž obává, že je chce ruský vůdce zatáhnout do války. Podle srpnového průzkumu organizace Chatnam House se proti ruské invazi vyslovilo 45 procent z asi osmi set dotázaných Bělorusů, uvádí web ČT24. Někteří Bělorusové se rovněž aktivně účastní bojů na straně Ukrajinců. Aktuálně tvoří jejich formace jeden regiment, tedy útvar o zhruba osmi stech mužích, dodává ČT24.

I přesto však Bělorusko zůstává nadále ruským spojencem, připomíná web Express. A to i přesto, že do války na Ukrajině se dosud nezapojilo. Lukašenko nedávno informoval, že své vojáky pošle do sousední země jen v případě, že dojde k napadení Běloruska. Verze běloruské hlavy státu o napadení letadla však může být snahou mít pro to důvody. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko uvedl, že Lukašenkovo tvrzení je „dalším pokusem o vytvoření umělé hrozby z Ukrajiny“, uvádí Express.

Článek Bělorusové už mají Putina plné zuby. Partyzáni zaútočili na ruské letadlo, Lukašenko teď incident žehlí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Napětí se stále zvyšuje

Tímto krokem měl Zelenskyj potvrdit, že neusiluje o mír, jak se snaží působit. „Je to hnida, protože pobíhá kolem Běloruska, posílá k nám lidi, a zároveň žádá: pojďme podepsat pakt o neútočení, udělejme dohodu,“ cituje dále Lukašenka server iDnes. Běloruský vůdce ve své řeči ale zároveň odmítl, že se jeho země kvůli tomuto incidentu zapojí do války na Ukrajině. Většinu lidí zaujalo především slovo, které běloruský vůdce ve vztahu ke svému ukrajinskému protějšku použil.

Nezávislá běloruská novinářka Hanna Ljubaková upozornila, že nejde o první případ, kdy Lukašenko použil vězeňskou mluvu. „Říká se, že dva roky pracoval jako vězeňský strážce v trestanecké kolonii, ale v jeho oficiální biografii o tom není žádná zmínka,“ napsala na Twitteru. Výběr slova hnida proto mohl být způsoben Lukašenkovou vězeňskou minulostí. Po úterku je hlavně jasné, že napětí mezi Minskem a Kyjevem se zvyšuje. Lukašenko informoval, že zadržení pro sabotáž spolupracují s ukrajinskými a americkými tajnými službami.

Běloruské úřady původně zapíraly

Dva muži měli mít zároveň na běloruském území více než dvacet kompliců, uvádí web iDnes. Běloruský vůdce proto nařídil celostátní „čistku“, aby byli všichni další možní sabotéři zadrženi. Ukrajinská diplomacie přitom odmítla, že by se Kyjev jakkoliv do útoku na běloruském letišti zapojil. Podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljaka akci provedli běloruští partyzáni. Navíc uvedl, že poškození ruského letadla sloužícího k navádění vzdušných útoků na Ukrajinu není teroristickým činem či diverzí, ale protiteroristickým zásahem, uvádí ČTK.

O poškození ruského letadla na letišti Mačulišč u Minsku již na konci února informovala běloruská opozice, píše ČTK. Úřady ale zprávu odmítaly. Nyní Lukašenko přiznal, že ruský průzkumný letoun utrpěl škody. Mají však být zanedbatelné. „Kromě – jak se říká škrábanců a jedné díry v trupu, která vojenskému letounu nebrání jeho povinností,“ cituje Lukašenkova slova ČTK. Přesto byla Moskva požádána o vyslání nového letounu, k čemuž již mělo dojít.

Článek Lukašenko se slovně opřel do Zelenského. Nadávky do hnidů volil záměrně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pekingský mírový plán není reálný

Čína minulý týden představila svůj dvanáctibodový mírový plán. Podle některých analytiků je ale nerealistický. „To není plán. Čína se snaží především představit jako země, která usiluje o mír. Která se nesnaží angažovat ani na jedné ze dvou stran tohoto konfliktu. Chtěla také ukázat vstřícné gesto západním lídrům. Nikdo ale nemůže tento plán považovat za proveditelný a realistický,“ cituje iRozhlas Davida Stulíka, který je analytikem bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Foi assim que Alexander Lukashenko foi recebido pelo presidente chinês Xi Jinping – com orquestra e guarda de honra pic.twitter.com/4pl6kwWaLd

— Adiilson SP 🇧🇷🏳️‍🌈 (@adilsonesp) March 2, 2023

Pekingský plán vyzývá k respektování suverenity všech zemí, obnovení mírových rozhovorů, či ukončení jednostranných sankcí, píše Reuters. Podle serveru TN k němu obě válčící strany mají výhrady. Na schůzce se svým čínským protějškem dokument podpořil Lukašenko. „Bělorusko vede aktivní kampaň s mírovými návrhy a plně podporuje vaši iniciativu pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl podle BBC Lukašenko čínskému prezidentovi. Oba lídři vyjádřili hluboké znepokojení nad konfliktem a extrémní zájem na co nejrychlejším nastolení míru na Ukrajině.

Putin spoléhá na Bělorusko a Čínu

Volání po ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko, ze strany zemí nakloněných Putinovi, je zajímavý. Bělorusko je v konfliktu na Ukrajině důležitý hráč. Je nejbližším spojencem Moskvy a do bojů sice nevyslalo své vojáky, ale poskytlo k útoku proti sousední zemi své území a letiště ruské armádě. Do války je podle Lukašenka připravené se po boku Rusů zapojit, pokud bude napadeno jeho území, píše deník Blesk. Dalším mužem, na kterého ruská hlava státu spoléhá je čínský prezident Si Ťin-pching.  

To, že oba prezidenti zemí nakloněných Rusku vyzývají k mírovým rozhovorům, může také být jen zástěrka, aby se zpomalil tok zbraní ze Západu na Ukrajinu. Přestože se k válce Čína staví neutrálně, podle ČT nedávno američtí představitelé opakovaně varovali, že Peking zamýšlí poskytnout Rusku vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Od toho se Čína distancovala s tím, že naopak usiluje o brzké ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím svého mírového plánu.

Článek Spojenci Ruska si sedli a otevřeně promluvili o válce. Jejich rozhovor Putina zaskočil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jasné ovládnutí země

Není však jasné, jestli ruské záměry zpracované v roce 2021 nějakým způsobem ovlivnila probíhající válka na Ukrajině. Na druhou stranu je evidentní, že tento konflikt upevnil spojenectví běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Web Business Insider upozorňuje, že Bělorusko se díky tomu stává stále větší ruskou loutkou. Plány na zbavení země nezávislosti proto rozhodně nejsou neproveditelné. Navíc cíle, které jsou v dokumentu, už se realizují.

Do roku 2022 mělo dojít k prosazení proruských nálad u politických a vojenských elit a obyvatelstvu, dále také k omezení vlivu nacionalistických a prozápadních sil v Bělorusku, píše Business Insider. Minsk to naplnil například tím, že loni v únoru zrušil nejaderný status země a rozšířil vojenskou přítomnost ruských sil v zemi. I proto bije běloruská opozice na poplach. „Není to unie rovných. Je to plán pro pohlcení Běloruska Ruskem,“ cituje komentář Světlany Tsikhanovské k odhalenému dokumentu web Express.

Bělorusko může Rusům pomoci

Za dokumentem stojí prezidentské ředitelství pro přeshraniční spolupráci, které se přímo zodpovídá Putinově administrativě. Úkolem oddělení je vykonávat kontrolu nad sousedními zeměmi jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Ukrajina a Bělorusko. Informace z uniklého dokumentu navíc zapadají do aktuálního dění, kdy se upevňuje spojenectví Putina s Lukašenkem. Běloruský vůdce před pár dny uvedl, že se země za určitých podmínek může zapojit i do války na Ukrajině.

„Jsem připraven bojovat společně s Rusy z území Běloruska zatím jen v jednom případě. Pokud odtamtud (z Ukrajiny) alespoň jeden voják přijde na území Běloruska s cílem zabít můj lid. Pokud se dopustí agrese proti Bělorusku, odpověď bude nejkrutější. A válka získá úplně jiných charakter,“ cituje Lukašenka web BBC. Potvrdil tím pokračování vojenského spojenectví s Ruskem. Web Express připomíná, že Moskva udržuje v Bělorusku zhruba 10 tisíc vojáků a společně s běloruskou armádou provádí společná cvičení.

Článek Bělorusko by mělo být na pozoru. Putin plánuje zemi brzy anektovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Minsk postup Polska pobouřil

Rozhodnutí polských úřadů Bělorusko označilo za katastrofální a považuje ho za akci, která „může vést ke zhroucení na obou stranách hranice“, uvádí web Onet. Když bezprostřední čtvrteční kritika ke zvrácení rozhodnutí nijak nepomohla, šlo v pátek Bělorusko ještě dál. Minsk označil polský krok za „iracionální a nebezpečný“. Jak nicméně uvádí web Seznam Zprávy, rozhodnutí o uzavření důležitého přechodu v Bobrownikách bylo nečekané. Oznámení navíc přišlo jen den předtím, než začalo platit.

Minsk rovněž obviňuje polské úřady, že rozhodnutí bylo přijato záměrně za účelem „dalšího zhoršení situace na hranicích a omezení cestování občanů“, uvádí Onet. Ztížení situace přiznávají také dopravci, podle kterých je komplikovaný už nynější stav. V loňském roce překročilo polsko-běloruskou hranici zhruba 602 tisíc nákladních vozidel, což je asi o polovinu méně než v roce 2021, dodávají Seznam Zprávy. Nyní zůstal pro přepravce otevřený už pouze jeden ze tří polsko-běloruských hraničních přechodů, kterým je terminál Terespol – Brest.

Napětí se bude zvyšovat

Polský krok jednoznačně povede k dalšímu narušení už tak napjatých vztahů obou zemí. Podle serveru RP má rozhodnutí Varšavy dát běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi jednoznačný vzkaz, že „žerty skončily“. Zároveň má jít o odvetu za polsko-běloruského novináře Andrzeje Poczobuta, kterého běloruský soud odsoudil k 8 letům vězení. Došlo k tomu jen den předtím, než se Polsko rozhodlo uzavřít důležitý hraniční přechod.

Poczobuta běloruské úřady obvinily mimo jiné za „podněcování k sociální nenávisti“, píše web iRozhlas. Polsko tento krok tvrdě odsoudilo a přišlo s odvetnou reakcí. Jak píše web Onet, po novinářově odsouzení polské ministerstvo vnitra informovalo, že připravuje podklady pro zapsání více osob spojených s režimem Lukašenka na sankční seznam. Nejmenovaný člen polské vlády tento krok označil za signál vůči Minsku, že Varšava může zajít mnohem dál, uvádí web RP.

To v pátek v Bruselu potvrdil také premiér Mateusz Morawiecki. Uvedl, že nevylučuje, že Polsko kvůli rostoucímu napětí ve vztazích s Běloruskem uzavře další společné hraniční přechody. „Bělorusko hraje tak, jak to hraje Kreml,“ cituje Onet šéfa polské vlády.

Článek Bělorusku se nelíbí kroky Polska na společných hranicích se nejdříve objevil na Události247.cz.

Může mít i cukrovku

Loni v listopadu se začaly objevovat informace, že má Lukašenko problémy se setrváním v sedě. Může to naznačovat potíže s páteří, píše Onet. Různé zdroje také tvrdí, že trpí cukrovkou. Oficiální informace ale nic takového nepotvrzují. Odhadovat stav běloruského prezidenta tak lze jen z videí na internetu. Například loni na podzim přicestoval do Arménie a jen velmi obtížně sestupoval dolů ze schodů z letadla, přičemž se držel zábradlí, uvádí Onet. Z videí je tak jasné, že Lukašenkovo zdraví je v kopru.

V prosinci se pak objevila nahrávka, která ukazuje, že má Lukašenko potíže s dolními končetinami. „Lukašenkově noze se nedaří vůbec dobře. Diktátor se hodně namáhal vylézt po schodech,“ cituje komentář telegramového účtu Nexta web Onet. Už i v minulosti se ale objevovaly informace o zdravotních problémech běloruské hlavy státu. V roce 2020 měl být hospitalizován kvůli hypertenzi, ve stejném roce se také spekulovalo o duševní nemoci vůdce, kterou měl zapříčinit stres.

Lukašenko se bojí o život

Nejen kvůli zdravotním problémům má běloruský prezident o sebe strach. Loňská náhlá smrt dlouholetého běloruského ministra zahraničí Uladzimira Makeje změnila Lukašenkův náhled na svou bezpečnost. Ruský opozičník Nevzlin na konci listopadu uvedl, že běloruský vůdce kvůli obavám vyměnil ochranku, služebnictvo i kuchaře, informuje web Novinky. Důvodem byly spekulace, že byl šéf běloruské diplomacie otráven.

„Neměl žádné zdravotní problémy, žil aktivní život. Je velmi snadné otrávit člověka tak, aby si každý myslel, že zemřel přirozenou smrtí,“ citují Novinky Nevzlina. Smrt Makeje za záhadných okolnosti potvrdil také bývalý běloruský diplomat Pavel Latuška, podle kterého o Lukašenkovi věděl „víc než kterýkoli jiný člověk v zemi“. Upozornil také na datum Makejova skonu, ke kterému došlo před návštěvou Rady ministrů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Polsku, dodávají Novinky.

Článek Lukašenkovo zdraví je v kopru. Nejnovější video ho usvědčilo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Až do února budou cvičení pokračovat

Běloruský resort obrany také s předstihem oznámil, že 16. ledna začnou společná letecká cvičení. Trénink týkající se vojenských letišť a výcvikových oblastí letectva a protivzdušné obrany má v Bělorusku probíhat až do 1. února, píše ČTK. Všechny informace proto stále podněcují spekulace, jestli se běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nechystá na Ukrajinu vyslat i své vojáky.

Web Express upozorňuje, že ve stavu zvýšené vojenské aktivity jsou rovněž běloruské dělostřelecké jednotky. I ty se mají podle oznámení běloruského ministerstva obrany zapojit do společných cvičení na ruskou stranu. „Postup činností kontroloval náčelník Generálního štábu ozbrojených sil – první náměstek ministra obrany Běloruské republiky generálmajor Viktor Gulevič,“ cituje z oznámení web Express.

Podle šéfa obranné analytické firmy Rochan Consulting Konrada Muzaka je navíc intenzita současných vojenských cvičení v Bělorusku nejvyšší od studené války a hrozí tak až padesátiprocentní šance, že do války nový aktér v podobě Běloruska skutečně aktivně vstoupí. Minsk by v případě svého zapojení do bojů mohl na frontu vyslat 100 až 200 tisíc vojáků, dodává web Express. Je více než jasné, že Putinovi by podobné počty vojáků více než prospěli. Běloruské jednotky by se tak daly považovat za Putinovo eso v rukávu.

Bez běloruské pomoci útok ze severu nebude

Podle ukrajinských velitelů má nyní Rusko na běloruském území zhruba 15 tisíc vojáků, což je velmi malý počet pro zahájení velké ofenzivy. Bez pomoci běloruských spojenců proto útok ze severu na Ukrajinu nebude možný. Moskva navíc nebudu chtít podruhé selhat. Své jednotky poprvé poslala na sever už na začátku invaze při útocích na Kyjev, po několika dnech neúspěšného snažení se ale musely ruské síly z okolí hlavního města stáhnout.

Ukrajina je na případný útok ruských a běloruských sil podle plukovníka Ramana Vološčuka připravena, uvádí web Express. Někteří odborníci ale nepředpokládají, že se nakonec Minsk do války zapojí. Podle analytika Pavla Havlíčka je důvodem vrtkavá pozice Lukašenka a naopak silný vliv exilové vlády, uvádí web iRozhlas. Uškodit by to mohlo navíc i Moskvě. „Zapojení běloruských sil do války na Ukrajině by se pro Rusko mohlo ukázat jako vysoce kontraproduktivní,“ potvrdil pro iRozhlas i expert Richard Stojar.

Článek Putinovo eso v rukávu: Existuje až 50% šance, že se do války zapojí nový aktér, tvrdí analytik se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové se přesouvají do sousední země

Vlak měl posléze dorazit do stanice Vitebsk. Nešlo přitom o první takový transport. Už minulý týden, v noci ze čtvrtka na pátek, mělo do města Vitebsk dorazit zhruba 800 Rusů. Celkem tak mohlo přijet do Běloruska 1400 až 1600 ruských vojáků, uvádí web Onet. „Dodatečným potvrzením této skutečnosti je, že 6. ledna večer byli na různých místech města viděni vojáci ozbrojených sil Ruské federace, jak se procházejí ve skupinkách více lidí a navštěvují obchody,“ cituje web Onet z příspěvku telegramového kanálu Hajun.

Běloruké ministerstvo obrany společné cvičení Moskvy a Minsku potvrdilo. Uskutečnit se má od 16. ledna do 1. února a dotknout se má vojenských letišť a výcvikových oblastí letectva a protivzdušné obrany, informuje ČTK. „Regionální uskupení (ruské a běloruské) armády cvičí téměř bez přestávky. Intenzita cvičení roste. Cílem je, abychom byli připraveni vzdorovat agresorovi na všech frontách,“ uvedlo běloruské ministerstvo obrany. Důraz má být kladen během cvičení na boje ve městech.

Běloruská mobilizace není vyloučena

Vojáci se mají naučit poradit si se situací, kdy nepřítel zaujme palebné pozice v různých budovách, uvádí dále ČTK. V posledních týdnech se přitom zintenzivňují spekulace o tom, že Bělorusko vyhlásí mobilizaci. V sobotu své obavy v této souvislosti opět vyjádřila i běloruská opozice. Podle Pavla Latušky, bývalého ministra kultury žijícího v exilu ve Varšavě, se ruská vojenská přítomnost v Bělorusku neustále stupňuje.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko tak jen čeká na příkaz z Kremlu, aby začal s mobilizací, jak psaly Události247 před pár dny. ČTK připomíná, že Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Do války se sice Minsk zatím aktivně nezapojil, ale poskytl ruským jednotkám své území a letecké základny. Z Běloruska ruská armáda zaútočila i na začátku invaze na ukrajinské hlavní město Kyjev.

Článek Společné cvičení ruských a běloruských vojáků je připraveno se nejdříve objevil na Události247.cz.

Běloruské zapojení mnoho nezmění

Nejvíce se spekuluje o tom, že se bude snažit ruský prezident přesvědčit svůj běloruský protějšek o aktivnějším zapojení do konfliktu na Ukrajině. Minsk v této otázce váhavě přešlapuje. Přesto Moskvě vychází vstříc. Už na začátku invaze poskytlo Bělorusko své území k zahájení útoků na severní část Ukrajiny. Nedávno došlo ke vzniku společného vojenského uskupení a má dojít i na společné cvičení. Cílem je podle ruského ministerstva obrany vyhodnotit bojeschopnost a bojovou připravenost jednotek, píše web CNN Prima News.

Podle dřívějších informací mělo Rusko do sousední země poslat až 9 tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky. Přesto experti nepředpokládají, že by se zapojením Bělorusů do války situace na bojišti výrazně změnila. „Putin může nařídit obnovení rozsáhlých útočných operací ještě letos v zimě, ale je důležité nepřeceňovat pravděpodobné schopnosti ruských nebo kombinovaných rusko-běloruských sil úspěšně plnit cíle,“ cituje web CNN Prima News vyjádření amerického Institutu pro studium války (ISW).

Vše má své pro a proti

Naopak Kyjev má velkou výhodu v tom, že západní spojenci pokračují ve své podpoře a nemají v úmyslu ji ani v příštím roce snižovat. USA se dokonce rozhodly poskytnout Ukrajině systém Patriot. Válkou zasažená země po něm dlouho volala, ale Západ váhal. Jak píše web Origo, dodání Kyjevu strategického zbraňového systému vytvoří precedens do budoucna i pro další země. Izraelský odborník na bezpečností politiku Robert C. Castel zároveň ale varuje, že dodání Patriotu nemá v některých otázkách své opodstatnění.

„Neexistuje žádná ekonomická racionalita pro střílení na íránské drony za 20 tisíc dolarů se zařízeními za 3 miliardy dolarů,“ cituje jeho slova web Origo. Připomíná tím fakt, že Ukrajina požaduje Patriot, aby se mohla ubránit ruským útokům íránskými drony na její kritickou infrastrukturu. Expert také upozornil, že všechny země kvůli válce na Ukrajině začaly v reakci zbrojit. „Krátkodobě je to nákladné, ale dlouhodobě pohání technologii a průmysl. Dříve či později najdou tyto vojenské technologie uplatnění i v civilním životě,“ cituje Castela web Origo.

Článek Zahraniční expert poukázal na neefektivní vyvážení drahých zbraní na Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lukašenko je vůči Putinovi poslušný

A tím je přátelství Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina. „V tuto chvíli potřebuje Lukašenko Putina jako jediného podporovatele jeho moci. Dostává politickou i ekonomickou pomoc. A Putin potřebuje Lukašenka, protože potřebuje naše území, a pro Putina je to velmi výhodné, protože Lukašenko bezpochyby poskytne vše. Infrastrukturu, lidi, nemocnice pro léčení ruských vojáků. Poskytne i území pro odpalování raket,“ uvedla pro web iRozhlas. Zdá se, že je běloruský prezident ochotný udělat opravdu vše.

Na začátku týdne oznámil náhlou kontrolu bojeschopnosti svých jednotek, informuje web Fakt. „Vojáci se budou muset co nejdříve přesunout do určených oblastí, přesunout tam vybavení, organizovat bezpečnost a obranu a postavit mosty přes řeky Neman a Berezina,“ uvedlo běloruské ministerstvo obrany. Minulý týden přitom proběhl i dvoudenní test reakce na hrozbu teroristických útoků. Naplánování těchto události není zřejmě náhodné, uvádí web Fakt.

Bělorusové bojovat nebudou

Přesto USA uklidňují, že žádná hrozba ze strany Běloruska nehrozí. „Podle našich analýz jsme zatím nezaznamenali žádné nebezpečné přeshraniční aktivity ze strany Běloruska,“ cituje web Fakt Patricka Rydera, mluvčího amerického ministerstva obrany. Washington ale nadále hodlá situaci bedlivě sledovat. Jak připomíná web Novinky, Ukrajina už několik měsíců varuje, že Minsk může společně s Moskvou plánovat invazi na ukrajinské území přes severní hranice. Bělorusko už na začátku války poskytlo ruské armádě své území.

Lukašenko dlouhodobě tvrdí, že se aktivně do války nezapojí. Důvodem může být i skutečnost, na kterou poukazuje Cichanouská. „On si je vědom, že v takovém případě by běloruští vojáci dezertovali, skrývali se, utíkali, přidávali by se k druhé straně. Rozhodně by ale nebojovali proti Ukrajincům. Zaprvé nemají motivaci, nechtějí bojovat proti národu, který je nám tak blízký. A pak také vědí, že nejsou dobře vycvičení, nejsou dobře vybavení a byli by použiti jen jako ‚kanónenfutr‘, potrava pro děla,“ uvedla pro server iRozhlas běloruská opoziční vůdkyně.

Článek Lukašenko je Putinův věrný služebník. K jeho poslednímu kroku se vyjádřili už i Američané se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lukašenko se musí podřídit

Moskva se podle všeho naopak připravuje na vyostření konfliktu zapojením dalších stran do bojů. Dlouhodobým spojencem Ruska je Bělorusko. Jeho vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruské armádě své území při útocích na severní Ukrajinu. V říjnu pak došlo k vytvoření společné „vojenské skupiny“ obou zemí. Objevily se také informace, že Minsk zahájil mobilizaci, i když to oficiálně nepřiznává a mluví o rutinní záležitosti prověření schopností vojenské služby, jak Události247 informovaly zde.

Pravdou zůstává, že zapojení Běloruska do války na Ukrajině by se Putinovi velmi hodilo. Dopady konfliktu by nešly jen na jeho hlavu. Celu akci by mohl prezentovat jak kolektivní zásah. Naopak Lukašenkovi zapojení jeho země do války není po chuti. Běloruský prezident si uvědomuje, že se mu to může vymstít, protože obyvatelé nemusí s takovým postupem souhlasit. Šéfa Kremlu ale přesto nakonec zřejmě poslechne. Podle oznámení běloruského ministerstva obrany budou vojáci instruováni k použití vojenského vybavení, informuje web Express.

Vše je připraveno

Má jít fakticky o test bojové připravenosti sil. Pokyn k tomuto kroku měl dát sám běloruský prezident. Rostou proto obavy, že rozkaz k inspekci bojové připravenosti jednotek se může stát výzvou k připojení se ke „zvláštní vojenské operaci“ na Ukrajině, píše web Express. Vojenské přesuny probíhají v Bělorusku už od minulého týdne, kdy bylo oznámeno protiteroristické cvičení. Došlo k tomu poté, co Minsk navštívil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, připomíná server Express. Lukašenko si může zapojení do války ospravedlnit některým ze smyšlených tvrzení.

V říjnu po výbuchu na Krymském mostě například uvedl, že síly NATO zvažují útok na Bělorusko, uvádí web Express. Experti sice poukazují, že Rusku to nemusí nijak výrazně vojensky pomoci, protože běloruská armáda není nijak velká, přesto k tomu může dojít. „Všechny schopnosti, které by potřebovali k zahájení války, byly testovány. Nemůžeme vyloučit možnost, že bylo učiněno rozhodnutí, že by se Bělorusko mohlo zapojit do války,“ cituje web Express odborníka z polského obranného think-tanku Rochan Consulting Konrada Muzyka.

Článek Připravuje se snad Lukašenko na pomoc Putinovi ve válce? Běloruské jednotky jsou už přesouvány do určených oblastí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Problém kvantity

Severní Korea zase měla podle amerických představitelů dodávat Rusku velké množství munice, hlavně do granátometů, přestože to představitelé země odmítají. Naopak Bělorusko se za své spojenectví s Ruskem nestydí. Už na začátku invaze poskytl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko své území ruské armádě k útokům na severní Ukrajinu. V říjnu dokonce Minsk svolil k vytvoření společné „vojenské skupiny“ a dodal Rusku tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty, připomíná dále web Echo24.

Prosakují také informace o tom, že Lukašenko chystá mobilizaci. Podle vojenského experta Glena Granta už běloruští muži nesmí opustit zemi. „Kreml vlastně v Bělorusku vede jakýsi mobilizační nebo předmobilizační výcvik. Všichni muži musí být registrováni a každý, kdo se pokusí opustit zemi, bude zastaven,“ cituje slova experta web Origo. To může výrazně ovlivnit válku na Ukrajině, především kvůli počtu vojáků. „To není problém kvality, ale kvantity,“ cituje Granta server Origo.

Lukašenko se bojí

Konflikt na Ukrajině se proto může vymknout jakékoli kontrole. Přitom ještě v říjnu Bělorusko své obyvatele ubezpečovalo, že mobilizace není v plánu. „Vojenská registrace a povolávání jsou zcela rutinní a očekává se, že budou ukončeny do konce roku,“ cituje web Novinky vyjádření běloruského ministerstva obrany. Podle resortu je cílem povolání lidí jen prověření platnosti údajů na vojenských správách a ověření schopnosti vojenské služby.

Přesto se nedá vyloučit, že se Bělorusko do konfliktu zapojí. Jak připomíná sever Novinky, Lukašenko je silně závislý na Moskvě a může být proto ochoten udělat pro Kreml cokoli. Putinovi by se zapojení Běloruska hodilo, protože by mohl invazi prezentovat jako kolektivní zásah, nikoli jako akci jen své země. Lukašenko si ale uvědomuje, že Bělorusové by se mohli účasti ve válce bránit a to by mohlo mít neblahý dopad i na jeho postavení.

Článek Putina ve válce posílí klíčový spojenec: Vojáci už jsou připraveni se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výrobky z nucených prací

Krátké reklamní video zveřejněné 27. října 2020 na sociální síti Facebook ukazuje kamiony čekající na zboží před obrovskou továrnou na dřevotřískové desky v západním Bělorusku, píše web Fakt. Šlo o státní nábytkářskou společnost, u které stál nákladní vůz s nápisem Polipol. Jak dále web Fakt připomíná, jde o značku německého výrobce nábytku z Dolního Saska, který své výrobky prodává v levných obchodních řetězcích jako například XXXLutz. Důležité je zdůraznit, že k celé události došlo v na podzim roku 2020.

V tomto čase byly věznice v Bělorusku plné politických vězňů odsouzených za demonstrace proti falšování prezidentských voleb. V nich byl zvolen do úřadu opět Lukašenko. Web Fakt uvádí, že tábor číslo 5, kde byli vězni, se nachází v bezprostřední blízkosti zmíněné dřevařské továrny. Je proto velmi pravděpodobné, že v závodě zadržení pracovali a vyráběli nábytek pro zákazníky z Evropy. Nejde jen německou společnost Polipol, jejichž produkty pocházejí z nucených prací.

IKEA pochybení odmítá

Podle britské ekologické organizace Earthsight se ukazuje, že Bělorusko má za levnou dílnu také mnoho firem z Francie, Rakouska či Polska. Objevila se i informace, že materiály pocházející od běloruských firem, které zaměstnávají vězně, odebírá nábytkářský gigant IKEA, píše server Fakt. Společnost to popřela. Podle jejího vyjádření: „Nucená práce v dodavatelském řetězci není akceptována a nic takového nebylo při kontrolách přímých dodavatelů v Bělorusku nalezeno“. Ikea navíc oznámila, že v březnu 2022 ukončila své působení v Rusku i Bělorusku.

I přesto má vedení společnosti v souvislosti s uvedenými zjištěními co vysvětlovat. Za připomenutí také stojí, že švédská společnost v letošním roce výrazně zdražila své produkty. Jak Události247 informovaly, v průměru došlo na začátku roku ke zvýšení cen o zhruba 9 procent. Hodnoty u některých dalších výrobků se ale upravovaly i v průběhu roku. Zdražení dosáhlo u některých položek desítek procent. V Česku jsou už ceny u některých produktů srovnatelné s těmi, které mají ve Velké Británii, kde jsou přitom naprosto odlišné platy.

Článek Krvavý nábytek: O firmě Ikea unikly dosud utajované informace. Vedení firmy má co vysvětlovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusové válku nechtějí

Samo Rusko si je vědomo, jak moc je pro zemi válka vysilující. I proto se mluví o tom, že se pokusí do bojů zapojit i Bělorusko a jeho vojáky. Ukrajina před tím varuje. „Vedení Ruské federace se nestará o životy ruských občanů, zejména o životy Bělorusů a Ukrajinců. Jejich metody nejsou nové. Teror, zastrašování, operace pod falešným praporem. To vše je využíváno k jedinému účelu – zatáhnout jakýmikoli prostředky Bělorusko do války na Ukrajině. Krev a nenávist rozdělují naše národy,“ cituje web Press vyjádření Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny.

Dále zdůrazňuje, že Bělorusko nepotřebuje válku. Navíc není jisté, jak by k takovému rozhodnutí běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka přistoupili občané. „většina běloruské populace je proti válce. Nechali jsme si udělat několik průzkumů veřejného mínění a výsledky nám říkají, že více než 90 procent si nepřeje, aby bylo Bělorusko zapojeno do této války. Což znamená, že i ta část lidí, která podporovala Lukašenka, je nyní proti tomuto rozhodnutí,“ uvedl pro web iRozhlas běloruský opoziční představitel Vladimir Astapenko.

Ploty na hranicích

I kdyby běloruská armáda byla aktivně zapojena do bojů na Ukrajině podle Astapenka by nebyla příliš nápomocná. „Morálka je na velmi velmi nízké úrovni, protože vojáci nevidí žádný důvod, proč by někam měli chodit, bojovat, zabíjet a možná být zabiti,“ uvedl běloruský opozičník pro server iRozhlas. Podle něj by se klidně mohlo stát, že běloruští vojáci přeběhnou na ukrajinskou stranu.

Lukašenko je velkým spojencem šéfa Kremlu. Oba muži v minulosti uvedli, že jsou přátelé. Právě z běloruského území na začátku konfliktu ruští vojáci zaútočili na sever Ukrajiny. Kyjev si je vědom, že z Běloruska hrozí nebezpečí, a proto staví na hranicích plot. Bariéra vzniká ve Volyňské, Rovenské či Žitomirské oblasti, píše web Seznam Zprávy. Kromě zdi s ostnatým drátem mají na místě vznikat také zákopy. Ukrajinsko-běloruská hranice je dlouhá více než tisíc kilometrů, připomíná web Seznam Zprávy.

Článek Obavy sílí: Přijde Rusům ve zbraních na pomoc další země? „Nenechte se zatáhnout do války,“ vzkazují Ukrajinci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Plán dalšího vývoje událostí

Další ztráta získaného území by byla potupná. Pokud chce Rusko ve válce na Ukrajině dosáhnout nějakých výsledků, musí změnit strategii. A podle ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) se chystá Kreml zamíchat kartami prostřednictvím uměle vyvolaných útoků v Bělorusku, píše server Onet. Teroristické útoky mají proběhnout na několika místech, a to včetně jaderné elektrárny v Astravieci, tvrdí HUR. Za celou akcí mají stát ruské speciální služby, které se budou snažit vyvolat jiný dojem.

„Za provedení útoků budou tradičně zodpovědní občané NATO a Ukrajiny, kteří jsou údajně oblečení v běloruských vojenských uniformách,“ cituje z prohlášení HUR web Onet. Cíl je jasný: vznik důvodu, proč se má do konfliktu na Ukrajině zapojit i běloruská armáda. Podle HUR už mají být do nejvyšší pohotovosti uvedeny pohraniční stráže, ministerstvo vnitra i běloruské KGB. „To vše má podle autorů tohoto projektu urychlit zapojení běloruské armády do války na Ukrajině na straně okupantů,“ cituje dále z vyjádření HUR web Onet.

Doktrína mluví jasně

Potvrzuje to tak domněnky, které se objevily již v říjnu, kdy se ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko dohodli na nasazení společné regionální skupiny vojáků. „Kvůli zhoršení situace na západních hranicích svazového státu jsme se dohodli na rozmístění regionální skupiny Ruské federace a Běloruské republiky,“ cituje web Novinky běloruského vůdce.

Pojem regionální skupina pochází z vojenské doktríny Unie Ruska a Běloruska. Ta zároveň považuje útok na území jednoho z členských států za útok na oba. Jak dále upozorňuje web Novinky, zřejmě není náhodné, že k poslední aktualizaci dokumentu došlo jen pár dní před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Bělorusko se sice aktivně dosud do konfliktu nezapojilo, ale od začátku umožňuje ruské armádě útočit z jejího území.

Článek Bělorusko jako další hráč ve válce: Rozvědka odtajnila Putinův a Lukašenkův společný plán se nejdříve objevil na Události247.cz.

Věrné spojenectví

Nebylo tak překvapivé, když v říjnu obě země oznámily, že se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, jak informoval web Lidovky. Základem uskupení má být podle Lukašenka armáda i ozbrojené síly. Zároveň ale ještě před měsícem běloruská hlava státu odmítla, že by se ruští vojáci přesouvali na běloruské území. Ukazuje se však, že Bělorusko opět do války na Ukrajině výrazně zasahuje.

Uvnitř vojenských transportérů, které od začátku měsíce míří do Běloruska, jsou raketové systémy S-300 a S-400. Ty se následně přesouvají na Ukrajinu a jsou používány k ostřelování tamních měst, informuje web Fakt. Za listopad už dorazilo na letiště v Mochuliszcze u Minsku minimálně devět ruských vojenských transportérů, které nesly nejméně 84 raket pro zmiňované systémy. Zbraně mají být následně transportovány z letiště do Rostovské oblasti a odtud na Ukrajinu.

Spekulace kvůli raketě v Polsku

Jak dále připomíná web Fakt, S-300 a S-400 jsou systémy protivzdušné obrany sovětské a ruské výroby, které mají za cíl bojovat proti nepřátelským raketám a letadlům. Podle britského ministerstva obrany ale Rusové začali tento typ zbraní používat stále častěji k útokům na pozemní cíle, přestože k tomu nejsou vhodné. Důvodem je hlavně jejich nepřesnost. I proto se o S-300 spekulovalo v prvních hodinách v souvislosti s raketou, která dopadla v úterý na polské území blízko hranic s Ukrajinou.

Podle polského generála Stanislawa Kozieje Rusko zřejmě nechtělo zaútočit na území NATO, ale způsobeno to mohlo být tím, že používá stále méně přesné rakety, píše web iRozhlas. Šlo o jednu z prvních reakcí. Nakonec se ale postupně ukazuje, že zřejmě nešlo o ruskou, ale ukrajinskou raketu, která se snažila zneškodnit ruskou střelu. Výbuch v polském zemědělském objektu v obci Przewodów si vyžádal dva lidské životy, připomíná server iRozhlas.

Článek Znepokojivá zpráva pro západní země. Putin do Běloruska vyváží hrozivé zbraně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kolaps ekonomiky

Po necelém měsíci už jsou známy dopady takového diktátorského rozhodnutí. A nejsou vůbec dobré. Poradce opoziční vůdkyně Svitlany Cichanouské Franak Viačorka sdílel na sociálních sítích fotografie, které ukazují, že malé podniky po celé zemi musely kvůli Lukašenkovu nařízení zavřít. Zároveň upozornil, že Bělorusko zasáhla vlna protestů podnikatelů. Do ulic vyšli naštvaní lidé v několika městech.

„Minulý týden byly místní obchody uzavřeny v nejméně 13 městech po celém Bělorusku. Podnikatelé protestovali proti absurdní cenové regulaci, kterou zavedl diktátor. Režim ničí běloruskou ekonomiku,“ cituje web Fakt z příspěvku Viačorky na sociální síti Twitter. Je tak zřejmé, že Lukašenko svým tvrdým rozhodnutím opět výrazně zasáhl do života Bělorusů v tom negativním slova smyslu.

Lukašenkovy absurdity

Jak připomíná server Echo24, běloruský vůdce při ohlášení zákazu neuvedl, jak budou obchodníkům nahrazovány případné ztráty, které budou s ohledem na růst cen všude ve světě mít. Výjimku ze zákazu zdražování dostávají jen někteří. Rozhoduje o tom ministr zodpovědný za obchod, předsedové regionálních výkonných výborů i výkonný výbor hlavního města Minsku. Zákaz inflace není jediným Lukašenkovým rozhodnutím z poslední doby, které zavání praktikami Sovětského svazu.

Jak Události247 psaly, běloruský vůdce vyzval děti k zapojení do sklizně zeleniny. Podle něj těm nejmenším fyzická aktivita v délce několika hodin prospěje. „Pět nebo šest hodin práce by rodičům udělalo radost a dítě by mělo dobrou fyzickou aktivitu,“ uvedl Lukašenko. Benefit má být největší hlavně pro zemi v podobě levné pracovní síly. I proto zřejmě označil běloruský vůdce zákaz prací dětí za absurdní.

Článek Běloruský prezident zakázal inflaci. Následky diktátorského přechytračení na sebe nenechaly dlouho čekat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusko jako věrný spojenec

Obavy narůstají také v souvislosti s ruským prohlášením, že běloruská válečná letadla Su-25 mohou být vybavena jadernými střelami. Pozornost budí také krok Číny. Země vyzvala své občany k opuštění Ukrajiny kvůli rostoucím bezpečnostním hrozbám. Srbsko zase zcela uzavřelo své velvyslanectví. Takové kroky ruských spojenců nevěstí rozhodně nic dobrého. Je možné, že se schyluje k dalším ruským útokům na Ukrajinu. Může jít o další odplatu za útok na Kerčský most spojující anektovaný Krym s Ruskem.

Právě po něm začalo Rusko s Běloruskem některé ze svých vojenských sil spojovat. Jak dále píše web Daily Mail, běloruská hranice byla pomyslnou startovací čarou pro ruskou invazi na Ukrajinu i v únoru. Své aktuální kroky, kdy míří ruští vojáci do sousední země, Moskva s Minskem ospravedlňují hrozbou ze strany Ukrajiny. Podle nich Kyjev plánuje invazi do Běloruska, a proto musí být jednotky testovány na „bojovou připravenost“. Rozmístění ruských vojáků tak má být podle běloruského vůdce Alexandera Lukašenka čistě obranný krok.

Situace je velmi podezřelá

Součástí testu je i prověření mobilizačních postupů běloruské armády a povolávání záložníků. Objevují se také zprávy, že z běloruských skladů bylo vyvezeno až 60 tanků T-72 a následně byly odeslány do ruského Belgorodu poblíž hranic s Ukrajinou. Běloruská nevládní organizace Hajun ale celou situaci bagatelizuje. Podle ní byli do Běloruska vysláni ruští vojáci, kteří byli do armády nově mobilizováni a jde tak o jejich výcvik.

Západ to ale tak jednoduše nevidí. Vedoucí představitelé skupiny G7 obviňují Lukašenka z účasti na válce na Ukrajině. Bělorusko proto vyzvali, aby dodržovalo své závazky plynoucí z mezinárodního práva, uvádí dále web Daily Mail. Rusko přitom sílí své útoky na hlavní ukrajinské město. V pondělí ráno Kyjevem otřáslo několik explozí, jak informuje web CNN Prima News. Podle starosty Vitalije Klička stojí za útoky ruské bezpilotní letouny. O život přišla jedna žena, která byla vyproštěna z trosek domu v centru města.

Článek Zelenského noční můra: Putin vytáhl eso z rukávu. Útok na Kyjev je téměř jistý se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proces byl nastartován v minulosti

Ke sblížení vyzval také ostatní postsovětské státy. Pokud se podle něj nepřiblíží „unijnímu státu“ Ruska a Běloruska, hrozí jim ztráta nezávislosti. Web Al Jazeera v té souvislosti připomíná, že Lukašenko vládne Bělorusku od roku 1994 a jeho vláda přináší mnoho násilí vůči jeho oponentům. Běloruský vůdce se pokoušel o sloučení s Ruskem už na konci 90. let minulého století, kdy byl ruským prezidentem Boris Jelcin. Jak píše Al Jazeera, byla dokonce podepsána dohoda, která předpokládala vytvoření státu se společnou ústavou a parlamentem.

Běloruský prezident zřejmě doufal, že Jelcina nahradí. V tom se ale přepočítal, protože v roce 1999 převzal Rusko Vladimir Putin. Celý proces sloučení byl následně zbrzděn. Přesto Lukašenko nadále získával od Kremlu výhody. Šlo například o mnohamiliardové půjčky, zlevněný zemní plyn či další obchodní bonusy. Rusko se navíc stalo jediným spojencem Běloruska poté, co Západ uvalil na Minsk sankce za zásahy proti kritikům, kteří vyšli do ulic po šestém Lukašenkově zvolení prezidentem v roce 2020.

Pomoc se systémy na jaderné hlavice

Jak píše dále web Al Jazeera, Bělorusko je tak určitým způsobem zahnáno do kouta, aby sloučení s Ruskem dokončilo. Moskva si od toho slibuje zvýšení obliby prezidenta Putina, tak jak k tomu došlo po získání Krymu. Ke konečnému spojení obou zemí má podle některých pozorovatelů dojít na konci letošního roku. Aktuálně obě země pouze chystají půdu pro to, aby takový krok oznámily veřejnosti. Jak ale připomíná Al Jazeera, Lukašenko nemusí být sjednocení tolik nakloněn.

Je to spíše jeho forma výhružky Západu. Navíc spojení s Ruskem nefandí ani sami Bělorusové. Závislost Minsku na Moskvě je ale znát ve všech oblastech. Nedávno například Putin oznámil, že poskytne Bělorusku raketové systémy, které mohou nést jaderné hlavice. Jak informuje ČTK, šéf Kremlu také Lukašenkovi nabídl pomoc při modernizaci běloruských válečných letadel, aby mohly také nést jaderné zbraně.

Článek V důsledku sankcí Západu se zřejmě zrychlí spojení Ruska s Běloruskem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová hrozba?

Prezident Putin měl od diktátora Lukašenka povoleno poslat na Ukrajinu vojska přes běloruské území už na začátku invaze. Zpravodajci NATO teď přinesli informaci, že by tam ruští vojáci mohli rozmístit jaderné zbraně. „Běloruská armáda si připravuje manévrovací prostor k ospravedlnění běloruské ofenzivy proti Ukrajině a připravovaného rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku,“ potvrdil jeden ze zpravodajců pro server.

„Nechci tím říct, že tam ty jaderné zbraně dají zítra. Myslím tím to, že teď podnikají politické kroky k tomu, aby pak bylo jednoduché nukleární zbraně rozmístit, pokud vedení tohle rozhodnutí učiní,“ řekl zdroj. Nejmenovaný zástupce NATO uvedl, že konečné rozhodnutí o běloruské účasti na válce padne v Moskvě a že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by běloruští vojáci na Ukrajině bojovali.

Bělorusko je na Rusku zcela závislé

Z hlediska ohrožení by ale podle Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky nic hrozit nemělo. „Jestli jsou ty zbraně v Rusku, nebo v Bělorusku, je to možná sice o něco blíž některým členským zemím NATO, ale není to až takový rozdíl. Je to spíš důležitý signál vzhledem k tomu, jaké je postavení Běloruska a běloruského režimu. Je na tom krásně vidět, to, že Bělorusko přestává být samostatným státem a je naprosto ve vleku Ruska, na kterém je zcela závislé,“ řekl pro Události247.

Podle ukrajinské kontrarozvědky SBU by se cílem útoku běloruské armády na Ukrajině mohla stát města, která se nacházejí v blízkosti hranice s Polskem. Jak píší Novinky, jsou mezi nimi také Luck a Kovel. „Právě tudy se převáží většina zbraní a vojenského vybavení ze Západu,“ připomněl podle ukrajinské agentury Unian Viktor Jahun z Ukrajinské tajné služby.

Článek Bělorusko by podle NATO mohlo poskytnout Rusku své území k rozmístění jaderných zbraní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusko útok na vesnici popřelo

Ukrajinci celou akci označili za provokaci, která má za cíl vtáhnout do války na Ukrajině také právě Bělorusko. „Oficiálně deklarujeme: Ukrajinská armáda neplánovala a neplánuje podnikat žádné agresivní akce proti Běloruské republice,“ stojí v prohlášení ukrajinské bezpečnostní služby. Bělorusko ale popsaný scénář vyvrací. Podle tamního ministerstva obrany jsou informace o útoku na vesnici „naprostý nesmysl.“

Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč ale Rusko jednoznačně obviňuje z toho, že podniká kroky k tomu, aby zatáhlo Minsk do konfliktu. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se dosud odmítá zapojit do války na Ukrajině. Ruské armádě ale poskytl běloruské území k útoku na Ukrajinu.

Zatím to na posun k lepšímu nevypadá

Jak informuje server Novinky, po pátečním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Lukašenko prohlásil, že Ukrajina se připravovala k útoku na jeho zemi. Podle něj ale ruská invaze na Ukrajinu konfliktu předešla. Bělorusko je přitom zemí, kde se konala tři kola jednání mezi Kyjevem a Moskvou o příměří. Naposled se tam obě delegace sešly v pondělí, ale k zásadnímu posunu v jednání nedošlo.

K dílčí dohodě došlo jen v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci osob. Ve čtvrtek pak jednali ministři zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleba a Sergej Lavrov v Turecku. I toto setkání ale skončilo bez výsledků. Podle ukrajinské strany Moskva podmiňuje zastavení útoků na Ukrajině kapitulací Kyjeva, ke které ale podle Kuleby nedojde. Rusko zároveň požaduje neutralitu a demilitarizaci Ukrajiny.

Článek Rusové zaútočili z Ukrajiny na Bělorusko. Letadla měla napadnout vesnici nedaleko hranic se nejdříve objevil na Události247.cz.