Solární panely zdraží

Hlavním motorem cenového růstu jsou nová pravidla, která Peking zavedl na začátku letošního roku. Čína, která ovládá přes 90 % světové produkce polykřemíku a solárních článků, se rozhodla ukončit éru ultralevných panelů, které byly často vyráběny v energeticky náročných a neekologických provozech.

Nové čínské standardy nutí výrobce přejít na modernější a čistší technologie zpracování křemíku. To sice pomáhá životnímu prostředí, ale zároveň to zvyšuje vstupní náklady na výrobu. Staré linky s nízkou efektivitou se zavírají, což snižuje celkovou nabídku na trhu. K tomu se přidává i strategické rozhodnutí čínské vlády stabilizovat trh a zajistit výrobcům férovější marže poté, co se v minulých letech potýkali s cenovými válkami.

Další citelný zásah přijde v dubnu 2026. Čínské ministerstvo financí se rozhodlo zrušit exportní daňové úlevy, které dříve činily až 13 %. Pro evropské dovozce to v praxi znamená, že nákupní cena panelů i baterií se automaticky zvýší o tyto dříve dotované částky.

Kolik si připlatíme

Je důležité rozlišovat mezi cenou samotných komponentů a cenou celé instalace na klíč. Panely a baterie tvoří významnou část rozpočtu, ale do výsledné sumy vstupuje také cena střídače, konstrukce, kabeláže a především cena práce a dopravy. Představme si typickou instalaci pro běžný rodinný dům o výkonu 10 kWp s bateriovým úložištěm (10-15 kWh).

V tomto modelovém příkladu vidíme, že přestože panely a baterie zdraží o 20 %, celková cena systému pro koncového uživatele vzroste o necelých 45 000 Kč (cca 12-15 %). Stále jde ale o citelnou částku, která prodlužuje návratnost investice o jeden až dva roky. Pokud tedy letos plánujete kupovat solární panely, myslete na to, že se vám o několik desítek tisíc korun prodraží. 

Článek Solární energie se Čechům prodraží. Ceny panelů letos stoupnou o tisíce Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Něco se připravuje

Na riziko nebezpečí ze strany Ruska a Číny poukazuje také dokument, který má představovat novou bezpečnostní strategii České republiky. Aktuálně ho bude projednávat Bezpečnostní rada státu, pak bude předložen vládě, píše web Seznam Zprávy. Ke schválení má dojít do léta. I ministerstvo obrany se v této věci činí a připravuje novou obrannou strategii. Na úterním semináři Lipavský v té souvislosti připomněl, že příprava aktualizace bezpečnostní strategie země je uvedená i v programovém prohlášení vlády.

Poslední dokument totiž pochází z roku 2015, připomíná web Novinky. Kromě hrozby zdrojů nestability v něm má být podle ministra zahraničí popsáno, jaké jsou zájmy země, které je potřeba chránit. Veřejnosti má být strategie představena nicméně až poté, co ji schválí vláda. Web Seznam Zprávy uvádí, že dokument zároveň podtrhne, jak se proměňuje česká zahraniční politika. Důvodem je srovnání s minulostí, kdy exprezident Miloš Zeman usiloval o sbližování s Ruskem a Čínou. Nyní jsou tyto země bezpečnostním rizikem.

Vše jasně popsáno

Nový dokument má jednoznačně říci, že Rusko je „zásadní hrozbou pro českou bezpečnost“, popisuje web Seznam Zprávy. I Čína má být popsána v tom nejhorším světle. V nové strategii má být podle zjištění webu Seznam Zprávy uvedeno, že Peking představuje „ohrožení pro mezinárodní řád, který přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost“. I proto mají být do obrany země poslány nemalé investice.

Řehka také dobře vysvětluje, že pokud dojde na ozbrojený konflikt s Ruskem, Česko nesmí počítat, že se ho válka nedotkne. Tam budeme muset splnit své závazky k našim partnerům v @NATO stejně tak, jako by je oni museli splnit v případě napadení České republiky.@ArmadaCR

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) March 4, 2023

„Hlavním cílem naší obrany je být připraven čelit dlouhodobé válce s technologicky vyspělým nepřítelem,“ cituje web CNN Prima News Jana Jireše, který je řetditelem sekce obranné politiky strategie ministerstva obrany. Už dříve avizoval náčelník generálního štábu Karel Řehka, že Česko se musí připravit na možnou válku. Podle něj není vyloučen konflikt mezi NATO a Ruskem, píše web iRozhlas. Česko by bylo podle Řehky zapojeno od první chvíle.

Článek Ministr zahraničí Lipavský varoval: Česko není v bezpečí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce neberou konce

„Pokud jsou zprávy o sankcích pravdivé, pak může evropská strana vážně poškodit vztahy s Čínou a zhoršit rozdělení a konfrontaci ve světě,“ cituje RIA Novosti ministra Wanga. Na navrhovaném seznamu je celkem sedm čínských firem. Dvě jsou z pevninské Číny a pět z Hongkongu, píše web Financial Times. Nejméně jedna z těchto zemí už čelí sankcím také ve Spojených státech.

Peking Evropskou unii varoval, „aby se nevydala špatnou cestou, jinak bude Čína nucená rozhodně a pevně chránit svá legitimní práva a zájmy,“ píše dále Financial Times. Firmy mají Rusku dodávat vybavení, které mu pomáhá ve výrobě zbraní a další vojenské techniky. Peking toto tvrzení důrazně odmítá. Evropská komise se k věci odmítla vyjádřit, dodává TN. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu EU přijala deset balíčků protiruských sankcí s cílem Moskvě válečné snahy ztížit, dodává web iDnes.

Je potřeba to brát s nadhledem, říká expert

„To vyjádření čínského ministra zahraničních věcí je nutné brát s rezervou. Je potřeba počkat, co Evropská unie stanoví jako sankce vůči Číně a čínské ekonomice. V současné době není jasné, čeho by se tyto sankce měly týkat. V aktuální globální ekonomice je závislost na Číně tak velká, že tyto sankce budou mít určitá omezení a budou se vztahovat k určitým oblastem, které by neměly ohrozit ekonomický a politický chod v Evropě,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Čína uvaluje formální sankce, když je v defenzivě. Například v reakci na obchodní válku bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo návštěvu vysokých amerických představitelů na Tchaj-wanu. Psal o tom web DW. Když Nancy Pelosiová navštívila v roce 2022 Tchaj-wan, čínská celní správa pozastavila dovoz více než 2 000 potravinářských výrobků z ostrova, dále také vývoz přírodního písku nezbytného pro Tchaj-wan, dodává web.

Článek Čína se už pustila i do EU: Pokud na nás uvalíte další sankce, vypukne válka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Velmoci posílají jasný signál

„Budeme se aktivně zasazovat o spolupráci ve vymáhání námořního práva, spojíme síly při budování námořní komunity a vynaložíme veškeré úsilí, aby to bylo prospěšné komplexnímu strategickému partnerství v nové éře spolupráce mezi Čínou a Ruskem,“ cituje ze společného memoranda obou velmocí web TN. Nešlo však o dohodu, která by se objevila znenadání. Předběžné črty dokumentu už dříve vyjednaly hlavy obou zemí. Si Ťin-pching v březnu navštívil Putina v Moskvě.

Společné notování Číny a Ruska navíc není žádnou novinkou. Web TN připomíná, že už loni oba státnici podepsali prohlášení, které mluvilo o „partnerství bez hranic“. Výhodu z nové dohody má mít hlavně Čína, která posílí svou pozici v Arktidě. Naopak Rusko podle odborníků dává tímto postupem najevo, že na zajištění bezpečnosti v Severním ledovém oceánu nestačí, uvádí web TN. Není se čemu divit. Kromě Finska požádalo o vstup do NATO také Švédsko. Obě země se vzdaly své neutrality v reakci na válku na Ukrajině.

Záměry Číny jsou přitom dlouhodobě nejasné. Vedle spolupráce s Ruskem také udržuje kontakty se západními zeměmi. Kromě toho podniká kroky k tomu, aby válčící země začaly jednat o míru. O jejím únorovém mírovém plánu psaly Události247. Ve středu pak čínský prezident při telefonickém hovoru vyzval Volodymyra Zelenského, aby s Moskvou zahájil mírová jednání, píše web iDnes. To je totiž podle Číny jediné východisko z celého konfliktu. Očividně však ani hovor se Zelenským nic neznamená a Čína nadále rozvíjí svoji spolupráci s Ruskem.

Ruská invaze trvá už více než 14 měsíců

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že se boje blíží ke konci. Naopak, očekává se velká ukrajinská protiofenziva. S útoky nepřestává ani Rusko, které v pátek podniklo raketový útok ve městě Umaň ve střední Ukrajině, informuje web Plus Jeden Deň. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského si ruský útok vyžádal životy 23 lidí, včetně 4 dětí. „Jen absolutní zlo může rozpoutat takový teror vůči Ukrajině,“ cituje slova ukrajinské hlavy státu web Plus Jeden Deň.

Pátek byl tragický nejen ve městě Umaň. Raketové bombardování zasáhlo také město Dnipro, kde kvůli tomu zemřela mladá žena a její tříleté dítě. Zelenskyj v souvislosti s dalšími ruskými útoky apeloval na Západ, aby dodal víc zbraní, kterými se Ukrajina bude moci bránit. „Protivzdušná obrana, moderní letectví, bez kterého není možná účinná protivzdušná obrana, dělostřelectvo, obrněná vozidla. Všechno to, co je potřebné na zajištění bezpečnosti našich měst, našich vesnic, ve vnitrozemí i na frontové linii,“ cituje dále Zelenského web Plus Jeden Deň.

Článek Hovor se Zelenským zřejmě nic neznamená. Čína si opět notuje s Putinovým Ruskem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Překážky má dělat jen Ukrajina

„Problém nespočívá v nedostatku dobrých plánů,“ cituje mluvčí ruské diplomacie web Azerbaycan24. Zacharovová také obvinila Kyjev ze selhání vyjednávání o míru loni na jaře. V té době proběhlo několik kol jednání mezi oběma stranami, ale nakonec nedošlo k výrazným posunům a od té doby veškeré dialogy zamrzly. Důvod je nasnadě. Ukrajina chtěla, aby se Rusko vzdalo všech okupovaných území, což Moskva považovala za nepřijatelné. Ruský prezident Vladimir Putin to potvrdil i letos.

Události247 v lednu informovaly, že šéf Kremlu při rozhovoru s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem uvedl, že je k dialogu s Ukrajinou otevřený, pokud příjme „novou územní realitu“. Kyjev se má podle Moskvy tedy smířit s tím, že Doněcká, Luhanská, Záporožská a Chersonská oblast patří k Ruské federaci. Ukrajina přitom už několikrát v průběhu války zopakovala, že válka neskončí, dokud ruské jednotky neopustí všechny okupované oblasti, včetně poloostrova Krym. Ten Moskva anektovala v roce 2014.

Někdo bude muset ustoupit

Velký nátlak na mírové řešení na Ukrajině začíná ze strany Číny. Prezident Si Ťin-pching ve středu proto telefonicky oslovil Zelenského a vyzval ho k jednání mezi Ruskem, píše web Plus Jeden Deň. Podle čínské hlavy státu „v jaderné válce není vítěz“. Kyjev měl být ze strany Pekingu zároveň ujištěn, že Čína je v konfliktu neutrální a jde jí hlavně o mír. Dokazovat to má i mírový plán obsahující 12 bodů, který Čína představila v únoru. Web Plus Jeden Deň nicméně připomíná, že Západ považuje Čínu za ruského spojence.

Přesto měl být rozhovor se Si Ťin-pchingem podle Zelenského „dlouhý a smysluplný“. „Věřím, že tento telefonát, stejně jako jmenování ukrajinského velvyslance pro Čínu, dodá silný impulz k rozvoji našich dvojstranných vztahů,“ cituje web Plus Jeden Deň ukrajinského prezidenta. Ukrajinská a čínská hlava státu spolu tento týden mluvily poprvé od začátku války. Po společnému rozhovoru Zelenskyj jmenoval novým velvyslancem v Číně Pavla Riabikina, což bylo oznámeno formou dekretu, dodává Plus Jeden Deň.

Článek Putina telefonát Zelenského s Čínou vytočil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zásah směřoval na vyřazenou americkou loď

Pochází z druhé světové války a filipínské námořnictvo ji odepsalo před dvěma lety. Mezi použitými zbraněmi při zásahu byly i mobilní raketomety HIMARS, které Washington poskytl Ukrajině ve válce s Ruskem, uvádí web Express. Během cvičení byla loď zasažena lodními děly, útoky helikoptér, ale také bombami ze stíhaček F-16 a F-35, popisuje web Express. Americká armáda tedy předvedla svou vojenskou sílu jako varování pro Čínu v plné parádě.

Manévrů s názvem Balikatan se v Jihočínském moři zúčastnilo na 17 600 vojáků z různých zemí, připomíná web Novinky. Nejvíce jich bylo z USA. Amerických vojáků se zapojilo do akce zhruba na 12 200, z Filipín 5 600 vojáků a z Austrálie 111 vojáků, zpřesňuje web The Guardian. Potopení 61 metrů dlouhé lodi bylo od začátku v plánu. Nikdo však neuvedl, že se mělo jednat o vzkaz pro Čínu, přestože je to zřejmé.

Mírnění možné eskalace

„Nikoho neprovokujeme, jenom cvičíme. Je to forma odstrašení, která slouží k odvrácení dalších stran od toho, aby nás napadaly,“ cituje filipínského plukovníka Michaela Logica web Novinky. Manévry přitom začaly velmi krátce po tom, co čínští vojáci a námořníci cvičili obklíčení Tchaj-wanu. Právě kvůli ostrovnímu státu může vypuknout třetí světová válka. Jak Události247 upozornily před pár dny, Peking dokonce testuje hypersonické rakety, které mohou být použité k přímému útoku na Tchaj-wan.

Problém tkví v tom, že Čína považuje ostrovní stát za svůj, ale Tchaj-wan se považuje za nezávislý stát. Oba regiony mají jiné politické systémy a kultury, což vyvolává dlouhodobé spory o území. Zapojení zahraničních mocností do konfliktu by mohlo vést k nebývalým následkům světového rozměru. USA dlouhodobě z tohoto hlediska provokují, když Tchaj-wan podporují. Loni například na ostrov zavítala tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V reakci na to Čína zablokovala vzdušný prostor ostrova, jak Události247 psaly v srpnu.

Článek Riziko 3. světové války opět stoupá: Američané vyslali na moři Číně varování se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tchaj-wan se hodlá bránit

Prezident Tchaj-wanu, Tsai Ing-wen, v reakci na tuto zprávu zdůraznil, že Tchaj-wan bude nadále zdokonalovat své vojenské schopnosti a snažit se udržet stabilitu v oblasti, píše dále Express. Zpráva o hypersonických střelách z Číny vzbudila obavy mezi tchajwanskými úřady a některými členskými státy NATO, které se obávají zvýšení napětí v oblasti, informuje dále The Guardian.

Vývoj hypersonických střel by mohl mít dalekosáhlé dopady na regionální bezpečnost a stabilitu, a to zejména vzhledem k napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou, informuje The Washington Post. Situace by mohla vést ke zvýšení obranných výdajů a k nové vlně zbrojení v regionu. Kromě toho se v poslední době objevují obavy, že by takový vývoj mohl vyvolat eskalaci konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy, a tím způsobit další napětí v regionu. Někteří dokonce varují před možností 3. světové války, píše Express.

Číňané si ostrov nárokují

Je třeba připomenout, že Tchaj-wan se stále považuje za nezávislý stát, zatímco Čína jej považuje za své území. Toto napětí v regionu trvá již dlouhou dobu a situace se může stát kritickou, pokud se vývoj hypersonických střel a dalších nových technologií bude nadále zrychlovat.

Je důležité uvědomit si, že vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem jsou velmi citlivou a složitou záležitostí. Oba regiony mají odlišné politické systémy a kultury, což vede ke sporům o území a práva. Zahraniční mocnosti by však měly jednat obezřetně a snažit se vyhnout se vojenskému konfliktu, který by mohl vést k obrovským lidským a hospodářským ztrátám. Mírová jednání a diplomatická řešení jsou klíčem k udržení stability a bezpečnosti v této oblasti.

Článek Z Asie může hrozit 3. světová válka: Čína připravuje své hypersonické rakety se nejdříve objevil na Události247.cz.

Macron se nedočkal podpory

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se od slov francouzské hlavy státu během návštěvy Číny distancovala. Naopak podle ní nesmí být EU vůči eskalaci Pekingu k Tchaj-wanu „lhostejná“. Macron také nedávno navštívil Čínu, píše iDnes. Během ní prohlásil, že se by se Evropa neměla zaplétat do konfliktů, které se jí netýkají. Na mysli měl právě Tchaj-wan, kolem kterého se situace vyostřuje. Důvodem je skutečnost, Peking považuje ostrov za součást svého území.

Na jednu stranu Čína říká, že bude nadále pokračovat v mírovém sjednocení, ale také upozorňuje, že je schopna přijmout všechna potřebná opatření, píše web iRozhlas. Ministr zahraničí Čching Kang to zmínil i při návštěvě Baerbockové, když prohlásil, že Peking doufá, že Německo mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem podpoří, uvádí ČTK. Na mírové aktivity Číny to nicméně nevypadá. Peking se před pár dny dopustil vojenských manévrů, které měly za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ ostrova, informuje web Seznam Zprávy.

Nejde o ledajaké cvičení

Podle Tchaj-peje se přiblížilo k zemi 11 čínských lodí a 70 letadel. Přesto nešlo o největší vojenské manévry. Rekordní zůstává cvičení z loňského srpna, které proběhlo v reakci na návštěvu Tchaj-wanu tehdejší šéfkou americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, připomíná web Seznam Zprávy. USA nehodlají svou podporu ostrova snižovat. Naopak. Tento týden na Tchaj-wan vyslaly USA více než 200 vojenských instruktorů. Dosud jich tam přitom bylo jen 30, informuje web Novinky.

Washington také prodá ostrovu zbraně. Má jít o 400 protilodních střel Harpoon v hodnotě 1,17 miliardy dolarů (25 miliard korun). Čína to považuje za provokaci, protože nezávislost ostrova považuje za nepřekročitelnou červenou linii, připomíná web Novinky. Případná eskalace situace přitom může být velkým problémem, protože by došlo na celosvětový konflikt, a to vzhledem k navázání USA na Tchaj-wan. Otázkou bude v takové situaci reakce Evropy, protože pro starý kontinent je Čína důležitým obchodím partnerem, uvádí Novinky.

Článek Nebezpečí na Ukrajině není jediné: Čína chystá válku světových rozměrů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Raketa je schopna nést i jaderné zbraně

Je tedy zřejmé, že testovaná zbraň je velmi nebezpečná. Podle uniklé zprávy „má vysokou pravděpodobnost, že pronikne“ do americké protiraketové obrany, píše web Express. Důvodů, proč je raketa pro americkou obranu neviditelná, je více. Především jde o to, že rychlost letu střely může být více než pětkrát vyšší, než jaká je rychlost zvuku. Během letu se navíc umí ve své trajektorii posunovat, čímž se její sestřelení stává ještě obtížnější.

Informace o hypersonické raketě, která je schopna obelstít americkou raketovou obranu, se objevily už v roce 2021. K údajnému testu, který zaznamenaly americké tajné služby, však tehdy čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nešlo o test hypersonické zbraně, nýbrž vesmírné rakety, uvádí web iRozhlas. Už v té době se však mluvilo o tom, že čínská raketa je pokročilejší, než američtí představitelé předpokládali. Pokud by tedy Peking svou novou superzbraň použil, byly by na ní Spojené státy nejspíš krátké.

Podle prohlášení odborníka na čínské jaderné zbraně Taylora Fravela tkví komplikace obrany proti čínské střele v její nižší dráze a schopnosti manévrovat za letu, uvádí iRozhlas. Tyto skutečnosti komplikují odhalení a její následné zničení. I proto je reakce amerického prezidenta Joe Bidena na únik tajných informací přinejmenším překvapující. Při návštěvě Irska totiž ke zveřejnění zpráv uvedl, že ho to „nezajímá“, připomíná web Express.

Dalo se to čekat

Pravdou je, že informace o čínských zbraních nemusí být vzhledem ke krokům Číny v uplynulých letech tolik překvapivé. Jak píše web Seznam Zprávy, Peking se stal druhým největším producentem zbraní na světě. I proto vznikají obavy, že se Čína může rozhodnout svůj arzenál nejen použít sama, ale zásobovat zbraněmi i Rusko. Server Seznam Zprávy upozorňuje, že čínské investice do obrany se prudce zvyšují. Mezi lety 2011 a 2021 vzrostly o víc než 130 procent. V USA to bylo jen zhruba 6 procent, dodává web Seznam Zprávy.

Podle uniklého amerického dokumentu už měl navíc Peking schválit podporu Ruska dodávkami zbraní. Tato skutečnost však měla zatím zůstat v tajnosti, uvádí web Express. Otázkou bude, jak takový plán ovlivní únik americké zprávy. Jak Události247 psaly v sobotu, čínský ministr zahraničí Čchin Kang při setkání s německou šéfkou diplomacie Annalenou Baerbockovu uvedl, že Peking nemá v plánu prodávat zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině.

Článek Na novou čínskou superzbraň jsou krátké i Spojené státy. Raketa je pro americkou obranu neviditelná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína jako most k míru

Podle Baerbockové by Peking měl vůči Rusku zaujmout stejnou pozici, jako když se angažoval v jednáních o míru mezi Íránem a Saúdskou Arábií, uvádí server Čas. Německá ministryně k takovým činům Čínu vyzvala během tiskové konference s čínským protějškem Čchin Kangem. Ten v reakci na to uvedl, že Peking je ochotný usilovat ohledně Ukrajiny o mír, píše ČTK. Šéf čínské diplomacie dále upozornil, že jeho země nemá v plánu prodávat zbraně ani jedné ze stran konfliktu.

Peking naopak hodlá regulovat export produktů, jež mají duální civilní i vojenské využití, uvádí ČTK. Čching Kang tak reagoval na spekulace, které se nedávno objevily. Jak Události247 psaly tento týden, mezi Ruskem, Čínou a Íránem měla proběhnout tajná jednání o nákupu chemikálií sloužících k pohonu balistických raket. Teherán by je měl získat z Číny a následně dodat Rusku.

Nedávno na možné dodávky z Číny do Ruska upozornil i Kyjev. Vychází z toho, že ukrajinští vojáci nachází v ruských zbraních čím dál více čínských součástek, informuje web iRozhlas. Také proto nyní Západu dochází trpělivost a zatlačil tak na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války.

Čínské komponenty v několika zbraních

Nalezeny měly být v navigačních systémech ruských dronů Orlan, kde byl dříve používán švýcarský sytém. K tomu už ale nemá Moskva kvůli sankcím přístup. Čínské součástky měly být podle Ukrajiny také v systémech řízení palby v ruských tancích. ČTK upozorňuje, že Spojené státy a další země mají strach, že Čína poskytne Moskvě vojenskou pomoc přímo. Důvodem je skutečnost, že oficiálně sice Peking tvrdí, že je neutrální, ale Putina ve skutečnosti podporuje politicky i rétoricky.

Čínská hlava státu se se svým ruským protějškem setkala od začátky války na Ukrajině už dvakrát. Se Zelenským ale Si Ťin-pching nejednal ani jednou, uvádí ČTK. Baerbocková během své řeči v Pekingu nicméně ocenila snahy Číny o mírové vyřešení války na Ukrajině. V té souvislosti však zároveň připomněla, že mírový plán, který Peking představil v únoru, neobsahuje přímou výzvu vůči Rusku k ukončení bojů, uvádí web Čas. Podle Čchina Kanga ale jeho země nechce „přilévat olej do ohně“.

Článek Západu už dochází trpělivost: Zatlačil na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odhady jsou velké

Web Onet upozorňuje, že podle diplomatů půjde o dostatek látky na výrobu tisíců raket. Použít by se mohla chemikálie také do raket, které mají dolet až 700 kilometrů. Irán si navíc, jak bylo zmíněno, nenechá nic jen pro sebe, ale spolupracuje s Moskvou. Rusku země poskytla v uplynulých měsících bezpilotní letouny Šáhed, které ruské síly používají k útokům na ukrajinské civilní cíle. Další pomocí Rusku by Írán porušil sankce OSN, protože by Moskvě pomohl doplnit vyčerpané zásoby raket, upozorňuje web Politico.

Ekonomický zisk z celé transakce je pro Teherán ale zřejmě důležitější. Navíc prohlubování vztahů mezi Íránem, Ruskem a Čínou je stále evidentnější. Státy se snaží být jakýmsi protipólem amerického vlivu, připomíná Onet. Svou loajalitu vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho operacím na Ukrajině potvrdil minulý měsíc čínský vůdce Si Ťin-pching, když navštívil Moskvu a těšil se přátelskému přivítání. Jak Události247 psaly v březnu, oba státníci se během společného jednání shodli na tom, že mají „mnoho společných zájmů a cílů“.

Pronesená slova se naplňují

Alespoň tomu nasvědčují odtajněná jednání o nákupu chemikálií používaných k výrobě raket přes Írán. Ani jedna ze stran se však oficiálně k takovým aktivitám nechce přiznat. Web Politico oslovil íránské ministerstvo zahraničí i íránské velvyslanectví v Číně, ale vše zůstalo bez reakce. Podle webu přitom měl Írán vést jednání i s ruským státním výrobcem chemických látek společností FKP Anozit. Na dotaz nicméně firma nereagovala a její sídlo je zřejmě fiktivní, protože se nachází v odlehlém městě na Sibiři, píše dále Politico.

Chování Číny má podle webu Onet dokazovat, že Peking udělá vše pro to, aby Rusko ve válce na Ukrajině neprohrálo. Důvodem je snaha, aby čínský partner nebyl ještě více destabilizován, což by mohlo ohrozit samotný Peking. Zároveň Čína nemůže podporovat Rusko vojensky napřímo. Před takovým krokem Peking varovaly Spojené státy i Evropská unie s hrozbou následků v obchodních vztazích. Poskytnutím chemikálií Rusku přes Írán půjde přitom o významnou podporu. Bude ji však těžké dokázat.

Článek Putinovi nejde na ruku jen Bělorusko. Vzniká nebezpečná spolupráce s dalšími zeměmi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína se snaží zalíbit všem

Web Onet připomíná, že už dříve Peking obvinil USA a jejich spojence, že válku podporují, když do země posílají zbraně. Sama Čína přitom čelí obvinění ze strany amerických úřadů, že zvažuje dodávky zbraní Rusku, píše Onet. To ale Čchin Kang popřel. Naopak připomněl, že Peking na konci února představil svůj mírový plán. Ten se ale nesetkal s úspěchem. Web ČT24 píše, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasí jen s některými body dokumentu. Podle Kyjeva by postup dle plánu konflikt jen „zmrazil“.

Naopak Moskva čínskou nabídku na mír uvítala. Zároveň ale Rusko upozornilo, že na podmínky přistoupí pouze, když Ukrajina uzná „novou územní realitu“, uvádí dále ČT24. Někteří experti také upozornili, že čínský plán je jen „diplomatickým dokumentem“ a nemá ve skutečnosti za cíl nijak situaci změnit. Má jít ze strany Pekingu pouze o snahu vylepšit své vztahy, jak Události247 psaly před pár dny. Oficiálně se Čína od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží působit neutrálně.

Ukrajina potřebuje více munice

Web Onet připomíná, že zároveň se země snaží proti sobě Moskvu nepoštvat, a proto Peking ruskou agresi dosud neodsoudil. V případě, že mluví čínští představitelé o válce, tak používají termíny jako „krize“ či „ukrajinská otázka“. Pokud by se však Čína rozhodla Rusku dodávat zbraně, popudilo by to Západ. Německo už avizovalo, že v takovém případě zvýší svou podporu Ukrajině, píše ČTK. Německý ministr obrany Boris Pistorius zároveň informoval, že již vyzval k navýšení kapacit pro výrobu munice potřebnou pro Ukrajinu.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova jsou dosavadní plány EU na dodávky munice nedostatečné. „Ukrajina potřebuje milion dělostřeleckých granátů a na to by zřejmě muselo být uvolněno kolem čtyř miliard eur (téměř 95 miliard Kč),“ cituje jeho slova ČTK. Šéf unijní diplomacie Josef Borrel přitom minulý týden informoval, že Brusel hodlá financovat rychlé dodání dělostřelecké munice částkou jedné miliardy eur. Vše se ale může změnit, protože někteří zástupci EU volají po navýšení peněz na munici.

Článek Čína: Válku na Ukrajině ovlivňuje „neviditelná ruka“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pekingský mírový plán není reálný

Čína minulý týden představila svůj dvanáctibodový mírový plán. Podle některých analytiků je ale nerealistický. „To není plán. Čína se snaží především představit jako země, která usiluje o mír. Která se nesnaží angažovat ani na jedné ze dvou stran tohoto konfliktu. Chtěla také ukázat vstřícné gesto západním lídrům. Nikdo ale nemůže tento plán považovat za proveditelný a realistický,“ cituje iRozhlas Davida Stulíka, který je analytikem bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Foi assim que Alexander Lukashenko foi recebido pelo presidente chinês Xi Jinping – com orquestra e guarda de honra pic.twitter.com/4pl6kwWaLd

— Adiilson SP 🇧🇷🏳️‍🌈 (@adilsonesp) March 2, 2023

Pekingský plán vyzývá k respektování suverenity všech zemí, obnovení mírových rozhovorů, či ukončení jednostranných sankcí, píše Reuters. Podle serveru TN k němu obě válčící strany mají výhrady. Na schůzce se svým čínským protějškem dokument podpořil Lukašenko. „Bělorusko vede aktivní kampaň s mírovými návrhy a plně podporuje vaši iniciativu pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl podle BBC Lukašenko čínskému prezidentovi. Oba lídři vyjádřili hluboké znepokojení nad konfliktem a extrémní zájem na co nejrychlejším nastolení míru na Ukrajině.

Putin spoléhá na Bělorusko a Čínu

Volání po ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko, ze strany zemí nakloněných Putinovi, je zajímavý. Bělorusko je v konfliktu na Ukrajině důležitý hráč. Je nejbližším spojencem Moskvy a do bojů sice nevyslalo své vojáky, ale poskytlo k útoku proti sousední zemi své území a letiště ruské armádě. Do války je podle Lukašenka připravené se po boku Rusů zapojit, pokud bude napadeno jeho území, píše deník Blesk. Dalším mužem, na kterého ruská hlava státu spoléhá je čínský prezident Si Ťin-pching.  

To, že oba prezidenti zemí nakloněných Rusku vyzývají k mírovým rozhovorům, může také být jen zástěrka, aby se zpomalil tok zbraní ze Západu na Ukrajinu. Přestože se k válce Čína staví neutrálně, podle ČT nedávno američtí představitelé opakovaně varovali, že Peking zamýšlí poskytnout Rusku vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Od toho se Čína distancovala s tím, že naopak usiluje o brzké ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím svého mírového plánu.

Článek Spojenci Ruska si sedli a otevřeně promluvili o válce. Jejich rozhovor Putina zaskočil se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA myslí na všechny možnosti

Více než 80 tisíc členů amerických pozemních sil se nachází v Jižní Koreji a v Japonsku. Po druhé světové válce Američané tyto země okupovali a nikdy je zcela neopustili. Naopak tam vybudovali více než 200 základen, které by se v případě konfliktu staly součástí přední linie, píše Express. Americké síly si v oblasti navíc otevírají nové možnosti. Další 4 vojenské základy mají být otevřeny na Filipínách. Utahování smyčky kolem Pacifiku tak má Washingtonu umožnit snadnější operace v Jihočínském moři, které Peking prohlašuje za své.

Malý kontingent amerických vojáků sestávající ze zhruba 2 tisíc členů je také v Austrálii. Web Express navíc uvádí, že v případě války by číslo určitě rychle narostlo. Americké základny v Jižní Koreji a Japonsku ale mohou být využity nejen v případě čínsko-americké války. Hodit se budou také k odříznutí ruského přístupu do Pacifiku v jeho přístavu Vladivostok v Japonském moři, píše web Express. Rusko díky anexi Krymu dále ovládá také přístav Sevastopol, který zemi umožňuje přístup ke Středozemnímu moři a k Atlantskému oceánu.

Čína bude prostředníkem

I tam ale Moskva narazí, protože bránu do Středozemního moře, Bosporský průliv, ovládá Turecko. Přestože tamní prezident Erdogan má k Putinovi blízko, země je členem NATO a je v ní přítomno 1800 amerických vojáků. Ti využívají letecké základny nejen k tomu, aby dohlíželi na Blízký východ, ale nejspíš právě i na Rusko, upozorňuje Express. Moskvu sledují Američané také z Evropy. Na starém kontinentu jsou desetitisíce amerických vojáků umístěných ve zhruba 40 vojenských zařízeních. Nejvíce amerických sil je v Německu, uvádí Express.

Válka na Ukrajině ale může být brzy zažehnána, neboť o mír se teď velmi usiluje. Události247 včera informovaly o dvanáctibodovém mírovém dokumentu, který představila Čína. Plán na ukončení války nyní plánuje představit i francouzský prezident Emmanuel Macron, píše web Čas. Se svými návrhy chce oslovit právě Čínu, kterou má navštívit na začátku dubna, dodává Čas.

Článek USA rozmisťují vojáky. Připravují se tak na možný boj s Ruskem nebo Čínou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Spolupráce s Íránem vázne

Britové zároveň připomněli, že drony nemají v ničení cílů valné výsledky. Moskva se podle všeho bezpilotní letouny snaží využívat hlavně jako návnadu, aby odvrátila „pozornost ukrajinských sil protivzdušné obrany od účinnějších ruských raketových útoků“. Teď však zřejmě Rusové nemají už žádné drony, kterými by ukrajinskou pozornost odváděli. Loni v listopadu se přitom objevily informace, že Rusko se s Íránem dohodlo na výrobě útočných dronů přímo na svém území, jak psal server Novinky.

Rusko-íránská spolupráce se měla rozběhnout během několika měsíců. Rusko by si díky tomu zajistilo velký počet relativně levných a účinných dronů, jež dokáží letět několik set kilometrů, po určitou dobu kroužit nad cílovou oblastí a pak se na cíl vrhnout s výbušninou, popisují Novinky. Výroba se však evidentně zatím výrazně neposunula a Putin tak musí hledat nové možnosti. Jak informuje web Express, šéf Kremlu se proto obrátil na Čínu. Moskva má s Pekingem jednat o nákupu 100 dronů ZT-180, které by do Ruska měly dorazit v dubnu.

Čína má dodat nejen drony

Na frontě se toho však nejspíš příliš mnoho nezmění. Čínské drony jsou totiž považovány za napodobeniny íránských Šahed 136. Čínský výrobce Xi’an Bingo Intelligent Aviation Technology tvrdí, že jeho drony ZT-180 mohou nést hlavici o hmotnosti 35 až 50 kilogramů. Firma je navíc ochotná podělit se o své znalosti a komponenty k výrobě dronů, aby Rusko mohlo bezpilotní letouny vyrábět samo. Má jít zhruba o 100 dronů měsíčně, uvádí Express.

Na dohodu ruské armády a čínského výrobce jako první upozornil německý web Der Spiegel. Podle jeho informací existují v Číně plány na podporu Ruska už od loňského roku. Kromě dronů má jít také o dodávky náhradních dílů pro ruské stíhačky Su-27 a další typy letounů, píše web Novinky. Kvůli tomu se dokonce plánovalo vytvoření falešných přepravních dokladů, aby vše vypadlo, že jde o díly pro civilní letectví. Čínské ministerstvo zahraničí pak informace o dodávkách zbraní pro Moskvu odmítlo, dodávají Novinky.

Článek Putinovi dochází zásoby dronů. Nahradit je chce čínskými napodobeninami se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na snahu Číny stát se mírotvůrcem upozorňuje web Express. Podle Pekingu mají obě země zasednout k mírovým rozhovorům a uzavřít příměří dříve, než se konflikt vymkne kontrole. Dialog a vyjednávání mají být jediné nástroje k vyřešení situace. Čínské ministerstvo zahraničí proto v pátek zveřejnilo dokument obsahující 12 bodů, které mají vést k „politickému urovnání“, píše Express. „Konflikt a válka nikomu neprospívají. Všechny strany musí zůstat racionální a uplatňovat zdrženlivost, vyhýbat se rozdmýchávání plamenů,“ cituje z prohlášení web Express.

Experti mají o čínských krocích jasno

Dosud přitom Peking v konfliktu hrál spíše neutrální roli, nebo se o ni alespoň snažil. Úzké vazby Ruska a Čína jsou ale po celou dobu nepřehlédnutelné. Například loni v únoru se země zdržela hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která nesouhlasila s válkou na Ukrajině. Tento týden se pak Peking zdržel hlasování o návrhu OSN, který vyzval Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému stažení vojáků z Ukrajiny, připomíná Express. Rezoluci navrženou Kyjevem a desítkami jeho spojenců podpořilo 141 zemí včetně České republiky, informuje server iRozhlas.

Čína ve svém dvanáctibodovém dokumentu vyzývá k ukončení protiruských sankcí či přijetí opatření na ochranu bezpečnosti Ukrajiny před jadernými zařízeními. Volá rovněž po vytvoření humanitárních koridorů pro uprchlíky a snaze udržet vývoz obilí.

Podle některých odborníků se tím ale Peking jen snaží vylepšit své vztahy. „Myslím, že je to jen diplomatický dokument, který je svou povahou velmi nejednoznačný, ve skutečnosti neposkytuje cestu vpřed,“ uvedla pro Express britská expertka na obranné studie Marina Marinová, podle které se tak Čína nesnaží opravdu zastavit agresi vůči Ukrajině.

Moskvě se plán Pekingu zamlouvá

Americké zpravodajské služby předpokládají, že čínský plán je vstřícným krokem vůči Rusku, kterému se Čína zřejmě chystá nabídnout „smrtící podporu“, píše Express. I proto už americké ministerstvo zahraničí varovalo Peking, že jakákoli pomoc Rusku bude představovat nebezpečí.

V Rusku se nicméně představený čínský plán setkal s nadšením. „Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Názory Pekingu sdílíme,“ cituje vyjádření ruského ministerstva zahraničí ČTK. Zároveň uvedlo, že předpokládá, že Kyjev uzná „novou územní realitu“, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“, uvádí dále ČTK. Naopak Ukrajina čínský návrh odmítá, protože neobsahuje stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991.

Článek Čína představila mírový plán na ukončení války. Rusko souhlasí, Ukrajina je proti se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Mnichově se jedná o dalších krocích

V pátek na setkání vystoupil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který upozornil na zvýšenou vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Čínou. „Vidíme, že Moskva a Peking se stále více snaží jednat koordinovaně. Organizují společné vojenské manévry a také námořní a letecké hlídky,“ cituje jeho slova web Onet.

Hlavním tématem výroční konference, která se pořádá pravidelně již od roku 1963, ale zůstává válka na Ukrajině. I proto zde měl prostřednictvím videokonference svůj projev také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svou zemi přirovnal k biblickému Davidovi, Rusko pak ke Goliášovi. „Děkuji všem, kteří Davidovi poskytli prak,“ cituje ukrajinskou hlavu státu ČTK.

Zelenskyj v rámci svého projevu znovu vyzval západní spojence k urychlení dodávek zbraní jeho zemi. Podle něj veškeré otálení Západu využívá Rusko ve svůj prospěch, píše ČTK. „Potřebujeme moderní vybavení. Zvláště teď, když Rusko spolupracuje s Íránem. Nad naším územím létají drony íránského režimu,“ cituje z jeho projevu web Onet. Na nutnost další pomoci upozorňuje i řada odborníků. Například podle bývalého amerického námořníka Johna Sennetta musí NATO dát Kyjevu dělostřelectvo potřebné k zasažení ruských tanků, informuje server Express.

Tanky v blátivém období nepomůžou

Sennett v té souvislosti připomněl, že manévrovatelnost techniky bude v příštích několika týdnech kvůli „blátivé sezóně“ omezená. Ačkoli přislíbené dodávky tanků mají Ukrajině velmi pomoci, nyní se podle bývalého námořníka bude třeba zaměřit na něco jiného. „Ve skutečnosti potřebujeme co nejvíce dělostřelectva a co nejvíce munice. To je nevyšší priorita. Granáty, houfnice. Čím více, tím lépe, protože období bláta znamená, že nic těžkého se nebude moci pohybovat snadno a nezáleží na tom, na jaké straně to je,“ cituje jeho slova web Express.

Sennet, který do začátku invaze žil na Ukrajině, předpokládá, že během tohoto období vyplýtvá ruská strana mnoho techniky. Díky tomu by poté Ukrajina mohla přejít do protiútoku. „HIMARS se bude hodit, aby vyřadil logistiku, komunikaci a velitelství, takže když přijde čas přejít do ofenzivy, Ukrajina by měla být ve výhodě,“ popsal bývalý americký námořník. Zelenskyj v poslední době rovněž začíná tlačit na Západ, aby svolil k dodávkám letadel. Sennet ale nepředpokládá, že se tak v dohledné době stane.

Článek NATO je v pozoru kvůli vojenské spolupráci Ruska a Číny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vypočítavost Číny

Nejde jen o peníze jako všude jinde, ale naopak důležitější je politický přístup. Peking proto nabídl přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Angažuje se také v zónách syrských povstalců, které ovládají islamističtí rebelové, uvádí Onet. Čína si je vědoma i významné role Saúdské Arábie, a proto se summit uskutečnil právě v této zemi. Na arabské komunity i čínské muslimské menšiny se snaží Peking působit jako velmoc bez nepřátel, ktetrá se zaměřuje na pragmatickou spolupráci. Má to i jasný cíl.

Čína se tímto přístupem snaží zmírnit ve státech Perského zálivu nelibost kvůli obviněním vzneseným OSN, a to ohledně zločinů proti lidskosti spáchaných na ujgurské muslimské komunitě, píše Onet. Čína si v případě přátelských vztahů může otevřít cestu k fosilním palivům a proniknout naplno na arabský trh, který je hladový po spotřebě. Web Onet v té souvislosti připomíná, že Perský záliv je jedním z mála regionů na světě, který zaznamenal v loňském roce zrychlený růst. Naopak Západ se zmítá v problémech.

Americké starosti

Dalším důvodem aktivity Číny je snaha zajistit si dobré vztahy podél námořních cest mezi Asií a Západem. Jde i o bezpečnost čínských lodí na moři. Arabské země si ale jsou vědomy rizika sbližování se s Čínou. Obávají se hlavně ambicí asijské velmoci, kvůli které mohou ztratit jiné partnery. Angažovanost Číny na Blízkém východě se nelíbí hlavně Spojeným státům. Web Onet připomíná krok Joe Bidena, který po summitu v Rijádu oznámil cestu do subsaharské Afriky, kde je Čína největším obchodním partnerem.

Má jít ze strany USA o jasné signál, že k partnerství s Pekingem existuje alternativa, dodává Onet. Washington má starosti v Asii nejen s Čínou, ale také se Severní Koreou. A to především kvůli bezpečnosti v regionu. Přestože je severokorejské letectvo považováno za velmi slabé, loňský rok ukázal něco jiného. Web Onet připomíná, že na podzim došlo k několika cvičením tryskáčů, což přimělo Jižní Koreu k vyslání letadel k hranicím. KLDR se evidentně daří své staré stroje obnovit, protože kvůli sankcím není schopna nakoupit a vyrobit nové.

Článek Čína taktizuje: Využívá situace, kdy se celý svět soustřeďuje na Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko a USA mají převahu

Scénář je takový, že v roce 2027 by se měl počet jaderných hlavic zvýšit na 550 a o osm let později na cílových 900. Odborníci varují, že dosáhnutím této hranice může asijský národ opustit politiku zakládající se na tom, že zbraně nepoužije jako první, přestože bude mít stále o mnoho méně jaderných hlavic než největší jaderné mocnosti. Rusko má 6255 jaderných hlavic a USA 5500, informuje web E15. Tyto dvě země tak kontrolují naprostou většinu z uváděných 13 080 jaderných hlavic na celém světě.

Mezi další státy, které disponují jadernými zbraněmi patří Velká Británie, Francie, Indie, Pákistán, Severní Korea a zmiňovaná Čína, dodává E15. Zvyšování jaderného arzenálu ze strany Pekingu děsí hlavně Spojené státy, protože mezi zeměmi panují velmi napjaté vztahy. Eskalace proběhla minulý rok, kdy tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan. Právě ostrovní stát považuje Peking za oblast, kterou je třeba znovu sjednotit s pevninou. A to i silou, pokud to bude třeba.

Napětí kvůli Tchaj-wanu

I proto rostou obavy, že se demokratický Tchaj-wan brzy stane cílem vojenského zásahu, píše Onet. Generál Michael A. Minihan, ředitel amerického velitelství vzdušné mobility, na konci ledna varoval, že Čína může ostrovní stát napadnout už v roce 2025, píše web iDnes. Důvodem má být skutečnost, že příští rok proběhnou tchajwanské prezidentské volby. Ve stejném roce přitom proběhnou prezidentské volby i v USA. „Poskytnou Siovi neklidnou Ameriku,“ cituje amerického odborníka server iDnes.

Predikci podporují i jiná vyjádření vysoce postavených amerických vojenských činitelů. V roce 2021 nejvyšší představitel armády USA pro oblast Asie a Pacifiku admirál Philip Davidson prohlásil, že Čína může invazi na Tchaj-wan podniknout do šesti let. Ještě dříve to předpokládá velitel amerických námořních operací admirál Mike Gilday. „Invaze už může být takříkajíc za rohem,“ cituje jeho loňské vyjádření web iDnes. Na to, že otázka Tchaj-wanu vyvolává napětí kvůli možnému zásahu Pekingu, upozornily Události247 loni.

Článek Čína neotálí: Bojí se další války a ztrojnásobuje zásoby svých jaderných raket se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jasný postoj Ukrajiny

„Dnes odevzdám kolegům zúčastňujícím se této části (fóra) listy s ´receptem na mír´ od prezidenta Ukrajiny,“ cituje slova manželky ukrajinského prezidenta Plus Jeden Deň. Zelenská ale apelovala i na všechny ostatní přítomné ve švýcarském lyžařském středisku Davos, aby využívali svůj vliv k ukončení bojů. Jen celosvětová spolupráce má podle ukrajinské první dámy zabránit zhroucení životů, na které jsou lidé zvyklí. „Jednota je to, co nám vrátí mír,“ cituje dále server Plus Jeden Deň.

Opět došlo i na varování, že pokud se válka na Ukrajině nezastaví, bude pokračovat dál do celého světa. Kyjev od začátku ruské invaze zdůrazňuje, že bojuje za celý svět, a že ukrajinská porážka může mít dalekosáhlé následky. „Jak svět očekává, že dosáhne klimatické neutrality, když nedokáže ani zastavit vypalování ukrajinských měst,“ cituje Zelenskou web iDnes. Server Plus Jeden Deň dále uvádí, že manželka ukrajinské hlavy státu připomněla, že Moskva nikdy neměla v úmyslu se zastavit na ukrajinských hranicích.

Kissinger to vidí jinak

Apel Zelenské především na Čínu je pochopitelný. Peking dosud ruskou invazi na Ukrajinu neodsoudil. Zároveň je Čína, stejně jako Rusko, stálým členem Rady bezpečnosti OSN, uvádí iDnes. Zelenská dorazila na zasedání Světového ekonomického fóra sama, protože Zelenskyj od začátku konfliktu Ukrajinu neopouští. Výjimkou byla jen prosincová cesta do Washingtonu, připomíná iDnes. Desetibodový mírový plán představil ale ukrajinský prezident už v listopadu v rámci svého projevu na summitu nejvyspělejších států světa G20.

Součástí podmínek je například úplné stáhnutí ruských sil z Ukrajiny, uvádí Plus Jeden Deň. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že se nevzdá žádného okupovaného území a válka skončí až bude osvobozen i poloostrov Krym. Naopak bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger ve svém videoprojevu k účastníkům davoského fóra dal najevo, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. Podle něj by bylo „rozumným výsledkem vojenských operací příměří podél linie invaze“, informuje iDnes.

Článek Zelenská překvapila: Číně předala list s návrhy na ukončení války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důvodu je mnoho, sešly se najednou

Kvůli pandemii covidu byly nedostupné například čipy. Situaci nepomohla ani válka na Ukrajině. Svůj podíl viny mají na snížení kapacity výroby automobilů i změny ve vlastnických strukturách jednotlivých společností a „restarty“ výrobních programů (Stallantis), píše dále web AutoŽivě. Automobilový průmysl výrazně omezila také nutnost přejít na elektromobilitu. Změna extrémně vytížila lidské, ale i technologické kapacity. Jak připomíná server AutoŽivě, Evropa nebyla tolik připravená jako Čína, která je ve vývoji softwaru o deset let napřed.

Dalším důvodem, který přispívá, že se Evropa stane čistým dovozcem aut je fakt, že automobilky omezily výrobu cenově dostupných vozů. Automobilový trh zasáhlo citelné zdražování. Ceny nových vozů od roku 2019 stouply o 30 procent, jak Události247 informovaly na konci listopadu. I proto se má v roce 2025 v Evropě prodat 800 tisíc čínských aut. Důvodem je i skutečnost, že se evropským výrobcům nevyplatí produkovat levné automobily, protože menší cena znamená menší marži a menší zisk, vysvětluje server AutoŽivě.

Čína má náskok

Dávno jsou tak doby, kdy si lidé mohli vybírat z cenově dostupných automobilů jakými byl Fiat Panda, Fiat Punto Volkswagen Polo či Golf. U německé automobilky jde nyní spíš o typy vozů ID.3 či ID.4 s cenou nad milion korun, píše dále web AutoŽivě. Nároky na výrobu jsou navíc čím dál náročnější, a to i z důvodu bruselských nařízení. EU si diktuje, jaké všechny asistenty nové vozy musí mít a samostatnou kapitolou pak je zákaz spalovacích motorů. To všechno zapříčiňuje oslabení Evropy v automobilovém průmyslu a otevírá dveře Číně.

Naplno expandovat se chytá do Evropy čínský výrobce automobilů Build Your Dream (BYD), informuje web E15. Nechce jen prodávat své vozy na evropských trzích, ale plánuje také výrobu elektromobilů na starém kontinentu. BYD vyváží už nyní své automobily do Německa, Norska, Švédska, Nizozemska, Francie a Spojeného království. V plánu je příští rok také představení čtvrtého modelu elektromobilu s názvem Dolphin. Na evropský trh se také chystá čínská automobilka Xpeng, píše dále web E15.

Článek Evropu zaplní čínská auta. Postoj EU vůči automobilkám už se začíná projevovat v praxi se nejdříve objevil na Události247.cz.

O život přijdou miliony Číňanů

Mrtvola leží i na vedlejší posteli a třetí nehybné tělo se nachází na nosítkách na podlaze. Video také dokumentuje stav na nemocniční chodbě, která je plná lidí na nosítkách a invalidních vozících. Padají proto jakékoli pochyby, že Čína čelí zdravotní apokalypse. Dochází k ní jen pár týdnů poté, co Peking upustil od své nepopulární politicky nulového covidu, připomíná server The Sun. Podle odhadů britské společnosti Airfinity, která se zabývá zdravotnickými údaji, v Číně umírá na covid-19 více než pět tisíc lidí denně, informuje web ČT24.

Oficiální údaje jsou ale zcela odlišné. Podle Pekingu sice země zaznamenává několik tisíc pozitivních případů, ale za poslední týden mělo umřít jen sedm lidí. Společnost Airfinity založila svou analýzu na regionálních čínských údajích a nepředpovídá nic dobrého ani v dalších týdnech. V současné koronavirové epidemii může přijít o život 1,3 až 2,1 milionu Číňanů. Jejich náchylnost k horšímu průběhu nemoci má několik důvodů.

Vakcína výrazně snížila úmrtnost

„Buď dostali vakcínu nízké účinnosti, vakcínu jim lékaři podali před poměrně dlouhou dobou, a tak jejich imunita ochabla, nebo nebyli nikdy očkováni. Ze zkušeností z Hongkongu víme, že i vlna omikronu může mít poměrně značnou úmrtnost,“ cituje web ČT24 hodnocení Institutu pro měření a hodnocení zdraví (IHME). V Česku naopak covid nepředstavuje aktuálně žádnou hrozbu. Za čtvrtek bylo zaznamenáno 682 pozitivních případů, z toho 238 představovalo reinfekci, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví.

S pozitivním testem na covid-19 je hospitalizováno 757 pacientů, z nich 50 je na jednotce intenzivní péče. S nižším rizikem výskytu koronavirového onemocnění klesá i zájem o očkování. Zatímco minulou zimu se denně nechaly očkovat tisíce lidí, za čtvrtek si nechalo aplikovat vakcínu proti covidu-19 pouze 615 lidí. Očkování je podle odborníků nejúčinnější proti těžkému průběhu. Demografové odhadli, že vakcína zachránila život až 15 tisícům Čechů, píše web iRozhlas. Česko přitom patří v rámci EU k zemím s nízkou proočkovaností.

Článek V přeplněných nemocnicích sedí pacienti vedle mrtvol. V Číně se covid vymkl kontrole se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko porušilo, co mohlo

Náměstek generálního tajemníka Aliance Mircea Geoana například připomněl ustanovení, na základě kterého se Moskva zavázala, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO, píše web Echo24. Rusko se ale evidentně zakládajícím aktem o vztazích s Aliancí přestalo řídit, a proto i NATO může dřívější dohody porušit. „Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,“ cituje server Echo24 květnové vyjádření zástupce NATO.

Takovou bezbřehou jednotou musí být Moskva velmi překvapena a i pobouřena. Díky dodávkám zbraní z NATO je Ukrajina zároveň velmi silná a schopna ruským útokům už téměř deset měsíců odolávat. I proto zřejmě hledá Rusko další cesty, jak Západ oslabit. Spojence v této otázce našla v Číně, informuje web Trend. Obě země mají spolu sdílet soubory nástrojů v oblasti strategie, jejichž cílem je podkopat členy NATO. S varováním přišla Julianne Smithová, americká velvyslankyně v NATO.

Některé evropské státy jsou na Číně závislé

V té souvislosti vyzvala Smithová západní spojence k intenzivnější obraně jak proti Moskvě, tak i Pekingu. Washington především požaduje po členských zemích NATO, aby vůči Číně zaujaly tvrdší postoj, píše web Trend. Důvodem pro takový postup nemá být jen bezmezné partnerství Pekingu vůči Moskvě, ale také vojenský rozvoj země a ohrožování kritické západní infrastruktury, tím jsou doprava a elektrické sítě, uvádí dále Trend. Podle Smithové neexistují pochybnosti o tom, že Čína s Ruskem pracuje na tom, aby rozdělila partnery NATO.

Řada zemí v Evropě ale nechce postupovat proti Číně razantněji, protože by tím mohla ohrozit své obchodní a ekonomické zájmy. Další evropské země zase nepovažují za vhodné jednat o budoucí politice NATO v této situaci, protože by taková diskuze mohla odpoutat pozornost od snahy podpořit Ukrajinu, která se ocitá pod ruskými útoky. Na nebezpečnost Číny upozorňovaly Události247 zde. Země například chystá obrovské reformy, které mají vést k tomu, že se z ní stane vůči Západu technologicky nadřazený stát.

Článek Varování USA: Rusko a Čína se snaží rozhádat členské státy NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jadernou válku nejde vyhrát

Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že Spojené státy budou nadále s Pekingem energicky soupeřit. Nesmí to však sklouznout ke konfliktu, pokračuje ČT24. Šlo o první osobní schůzku obou státníků od nástupu amerického prezidenta do funkce. Bílý dům o průběhu schůzky hned poté informoval, píše ČT24. Si Ťin-pching a Biden se dle ČT24 shodli na tom, že ruské výhrůžky jadernými zbraněmi jsou nezodpovědné, protože jadernou válku není možné vyhrát a nikdy by neměla vypuknout.

Čína to však ve svém prohlášení, ve kterém shrnuje průběh summitu, nezmiňuje. Naopak uvádí, že čínský prezident Bidenovi nakreslil červenou čáru, kterou nesmí překročit. Jak píše TN, jde o otázku Tchaj-wanu, kterou Čína bere jako vzbouřeneckou provincii, zatímco se jedná o demokratický a samostatný stát. „Základem vzájemných vztahů je nepřekonatelná červená čára: Nezávislost Tchaj-wanu je neslučitelná s mírem a stabilitou v Tchajwanském průlivu. Čínský lid nikdy nebude souhlasit s někým, kdo chce oddělit Tchaj-wan od Číny,“ cituje prohlášení TN.

Ukrajina se nesmí rozdělit

„Samozřejmě se vychází ze sjezdu komunistické strany, která Si Ťin-pchinga potvrdila do dalšího období jako nezlomného vůdce Číny,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Tam také zazněl úkol pro čínskou armádu, aby se připravovala na válku. Pokud by Čína šla do války, bylo by to v situaci, kdy by došlo k tomu, že by se Tchaj-wan stal úplně nezávislým na Číně. To znamená, že by USA přestaly uznávat politiku jedné Číny. Toto bylo vyprovokováno i návštěvou Pelosiové na Tchaj-wanu,“ dodal expert.

Podpory se ze strany Číny nedočkal ale ani ruský prezident Vladimir Putin a jeho armáda, která válčí na Ukrajině. Toto téma měl Si probírat například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle něj se shodli na tom, že je důležité zachovat územní celistvost Ukrajiny. Macron to uvedl na svém Twitteru. „Francie a Čína jsou odhodlané zastavit eskalaci a řešit následky války na Ukrajině,“ napsal francouzský prezident.

Článek Hranice katastrofy: Čína řekla za jakých podmínek rozpoutá válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peking se bojí dalšího postupu Ruska

„Předseda vlády poměrně obsáhle hovořil o čínské politice vůči Ukrajině. Jasně trval na suverenitě, na odpovědnosti za jaderné hrozby a na potřebě zajistit, aby jaderné zbraně nebyly používány způsobem, který někteří navrhovali,“ citoval portál Daily Mail jednoho z úředníků, který byl na summitu přítomný na jednání. V Pekingu navíc podle webu panují obavy z dalšího postupu Ruska. Je nepopiratelné, že Čína je jak překvapená, tak i trochu v rozpacích z vedení ruských vojenských operací, doplnil podle Daily Mailu.

Nevoli mezi čínskými představiteli měla vzbudit také skutečnost, že ruský prezident Vladimir Putin neodtajnil své plány, které se týkají aktivity na Ukrajině, informuje TN. Se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem se přitom setkal asi tři týdny před zahájením invaze, píše TN. Čínský prezident byl podle několika zdrojů nemile překvapen, když Rusko zahájilo „zvláštní vojenskou operaci“.

Jaderný konflikt nechceme, říká Čína

Číně vadí, že zatajením informací Moskva ohrozila bezpečnost tisíců čínských občanů, kteří byli na Ukrajině v době vypuknutí války. Informoval o tom portál The Independent. Znepokojení vzbuzují také slova Vladimira Putina o použití jaderných zbraní. Právě jadernému konfliktu se snaží Peking předejít. Prezident Si Ťin-pching o tom ujistil v pondělí americkou hlavu státu Joea Bidena během jednání na summitu G20 na Bali. Psaly o tom České noviny.

„Znepokojivá je jakákoliv válka,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Použití zbraní hromadného ničení je velký problém. I setkání prezidentů Bidena a Si Ťin-pchinga na Bali ukázalo, že i přes různé výhružky zůstává realismus u politiků jako jedním z hlavních předpokladů dalšího působení. Pro Čínu by byl jakýkoliv konflikt s ohledem na ekonomické a hospodářské plány velký problém. Čína potřebuje Rusko k omezování vlivu Spojených států,“ vysvětlil expert.

Článek Čínský pohled na rusko-ukrajinský konflikt Putina nepotěší. Jeho nejbližší spojenec se mu začíná vzdalovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

S kým by Čína válčila není jisté

Si Ťin-pching uvedl, že podle něj svět prochází nejrychlejšími a nejhlubšími změnami za posledních sto let, informuje dále Xinhua. Už na sjezdu Komunistické strany Číny, který proběhl minulý měsíc, se její předsednictvo usneslo na tom, že modernizace vojenských struktur musí probíhat intenzivněji. Jak píše agentura Reuters, oznámení Pekingu přichází v době, kdy Rusko válčí s Ukrajinou a každým měsícem vzrůstá napětí mezi Moskvou a Západem, který stojí na straně Kyjeva.

Si Ťin-pching zatím neupřesnil, s kým by Čína mohla válčit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale minulý týden varoval, že by mohla brzy zaútočit na Tchaj-wan, jehož území si dlouhodobě nárokuje, psal o tom web TN. Před možným útokem na Tchaj-wan varoval i důstojník amerického námořnictva admirál Michael Gilday. „Vůbec nechci vyvolávat paniku, ale nemůžeme to vyloučit,“ řekl Gilday pro web Breakingdefense.

Washington čínskou invazi nedopustí

„Pokud vznikne konflikt mezi Spojenými státy a Čínou, na kterém obě země nemají zájem, protože jejich vzájemná ekonomická a jiná provázanost je velká, tak vznikne kvůli Tchaj-wanu,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor. „Nevidím jediný sporný bod, který by tyto země přivedl do konfliktu. Že je Čína největším rivalem USA, to je prostě fakt,“ doplnil Šándor pro Události247.

Tchaj-wan je americkým spojencem, klíčovým světovým producentem polovodičů. Navíc plní v regionu zásadní vojensko-strategickou úlohu jako jakási předsunutá americká základna, protičínská bariéra, psal o tom web Novinky. Washington proto deklaroval, že čínskou invazi na ostrov se 24 miliony obyvatel nedopustí. Peking o ní však jako o reálné možnosti opakovaně mluví, připomínají Novinky.

Článek Číňané chystají něco velkého. Prezident nařídil vojákům připravit se na válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Polsko nabízí vojenský výcvik zdarma

Vojenský odborník Markus Reisner z Tereziánské vojenské akademie ve Vídni si myslí, že Polsko dělá všechny nezbytné kroky pro to, aby se co nejlépe připravilo na válku, informuje dále TN. Země se podle Reisnera stala novou frontovou linií studené války, na které je nutné posílit síly. Informoval o tom dále portál T-online. Kromě nejrychlejšího zbrojení z evropských členů NATO nabízí polská armáda zdarma vojenský výcvik pro každého zájemce, píše dále T-online.

Účastníci kurzu se mají naučit základy používání zbraní a střelby, boje nablízko nebo to, jak se zachovat, když selže GPS a jak správně poskytovat první pomoc, píše TN. Reisner si myslí, že Varšava neponechá nic náhodě a v případě potřeby bude mít jednu z nejlepších armád v Evropě. V polovině srpna, na kdy připadá svátek polské armády, se letos místo vojenských přehlídek pořádaly pikniky, na kterých armáda lákala mladé lidi do svých řad. Psal o tom web SeznamZprávy.

Vztahy Ruska a Polska jsou dost napjaté

„Polsko jako takové je nutné brát jako velmoc ve střední Evropě,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. „Z historického hlediska mělo Polsko se Sovětským svazem i Ruskem vždy poměrně komplikované vztahy. Už v době, kdy Rusko ještě nebylo považováno za eminentního protivníka a nepřítele, tak se pořád Polsko dívalo směrem na Východ jako na potenciální ruskou agresi. Tato obava samozřejmě trvá,“ doplnil Petráš pro Události247.

S válkou počítá i Čína. Její prezident Si Ťin-pching v úterý nařídil armádě, aby se na ni už začala připravovat. Informovala o tom čínská státní agentura Xinhua. Prezident však neuvedl, s kým chce jeho země bojovat. Jak píše agentura, nabízí se však Tchaj-wan, protože jeho území si Čína dlouhodobě nárokuje. Si Ťin-pching podle agentury uvedl, že bezpečnostní situace Číny je nestabilní a nejistá.

Článek Polsko už zbrojí a připravuje se na válku. Tamní vláda má záložní plán se nejdříve objevil na Události247.cz.

BIS o všem ví

Je tak zřejmé, že tyto aktivity jsou více než znepokojivé. Překvapivé ale je, že česká policie tvrdí, že o činnosti čínských policejních orgánů na území Česka neví. Přesto české úřady zprávy o činnosti čínské policie na českém území zaregistrovaly. „Věc plánujeme s čínskou stranou projednat,“ uvedla pro web Echo24 mluvčí ministerstva vnitra Lenka Do. K celé záležitosti se vyjádřila také čínská strana. Podle čínského velvyslanectví v Praze jsou pražské kanceláře „služebními stanicemi“ sloužícími k usnadnění administrativních úkonů pro čínské občany.

O policisty údajně nejde. „Dobrovolníci jsou místní nadšení Číňani, nikoliv čínští policisté, nejsou a nebudou zapojeni do vyšetřování trestných činů ani jiných činností,“ stojí ve vyjádření pro Echo24. V takovém případě by ale nedávalo smysl, aby se o tyto aktivity zajímala Bezpečnostní informační služba, což se děje. „Je možné také konstatovat, že nejen Čína, ale i některé další státy vyvíjejí aktivity ve snaze získat kontrolu nad vlastní diasporou v České republice,“ říká pro web Echo24 Ladislav Šticha, který je mluvčím kontrarozvědky.

Nejisté vyhlídky

BIS by přitom měla být obzvlášť na pozoru. Jak sama ve vyjádření zmínila, nejen Čína vyvíjí na našem území různé špionážní aktivity. Stačí připomenout kauzu Vrbětice. Jak bylo loni zveřejněno, na výbuchu v muničních skladech se podílela ruská tajná služba. Z Ruska hrozí nebezpečí i kvůli kyberútokům. V dubnu ministr vnitra Vít Rakušan označil ruské hackery za viníky kybernetických útoků na některé české weby, jak psal web Novinky. Mimo provoz byl kvůli tomu například i Portál veřejné správy.

Mnoho z útoků se přitom nemusí vůbec dostat na veřejnost. Při vyostření vztahů nejen s Ruskem ale i Čínou mohou navíc takové aktivity z jejich strany vůči Česku sílit. Lidé se ale nemusí ani dozvědět, že mohou být ohrožena jejich data či chod kritické infrastruktury. Úřady i BIS si často nechávají informace kvůli bezpečnostní hrozbě raději pro sebe. Hybridní válka skrze dezinformace a hackerské útoky patří přitom k velkým nebezpečím dnešní doby a občané by na to měli být upozorňováni. Ohroženi mohou být všichni.

Článek Čínští a ruští špioni v Česku: Je možné, že nastane katastrofa světových rozměrů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Otřesné podmínky

Při porušení zákazu mluvit mezi sebou následuje bití, ponižování, mučení, sexuální násilí. Ženám jsou navíc podávány injekce na zastavení menstruace, které způsobují neplodnost, upozorňuje dále web iRozhlas. Nejen výpovědi samotných Ujgurů existenci táborů v čínském Sin-ťinagu dokazují. Jeden z prvních, který na problém začal upozorňovat byl německý antropolog Adrian Zenz, který svá zjištění podložil čínskými dokumenty. Čínská detenční zařízení vypátrala také architektka Alison Killingová, která za to dostala novinářskou Pulitzerovu cenu.

„Nemá smysl rozlišovat, jestli jde o tábory, vězení či detenční centra. Lidé v Sin-ťiangu dostanou 20 let za to, že měli v telefonu WhatsApp. Máme podezření, že se uvnitř těchto zařízení dějí otřesné věci,“ uvedla pro Seznam Zprávy. Se svým týmem spolupracovníků na čínském území objevila 368 lokací, kde se tábory nacházejí. Zadržováno v nich je nejméně milion lidí. „Nutno ale podotknout, že lidé, kteří se ze Sin-ťiangu dostali, všichni do jednoho mluvili o přeplněných táborech. Takže milion bude střídmý odhad,“ uvedla pro Seznam zprávy Killingová.

Čas na činy

Tábory navíc zřejmě přibývají. Čína jen změnila taktiku a místo zamlčování je označuje jako věznice. Tím vše legitimizuje a Západ mlčí. Video o existenci táborů natočil v roce 2020 i Číňan studující na Tchaj-wanu. Svá zjištění zveřejnil na YouTube, celkem zachytil 18 takových zařízení, píše web Blesk. Dostávají se do nich především Ujguři, kteří vyznávají islám a jejich rodnou řečí je ujgurština. Končit tam ale nemusí jen oni. Čína se velmi ráda zbaví tímto způsobem všech nepohodlných.

Ať už jde o věřící, politické odpůrce či protestující proti režimu. I když se to zdá v 21. století jako něco neuvěřitelného, Peking je schopen všeho. Potvrdil to i během koronavirové pandemie, kdy zaváděl velmi přísné lockdowny. Jak informoval web Aktuálně, objevily se také záběry z čínských karanténních táborů, ve kterých lidé museli žít na samotce v malých pokojích. Jak tak jasné, že Čína nedodržuje základní lidská práva, a proto by světové společenství mělo v této oblasti na Peking začít vyvíjet velký nátlak. Jinak nikdy změna nenastane.

Článek Čínské koncentrační tábory: Světové tajemství, o kterém se záměrně mlčí. Svůj účel plní dodnes se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odhalené plány

Jak dále píší Hospodářské noviny, Čína chystá například obrovské reformy, které mají vést k tomu, že se z Číny stane nezávislá, soběstačná, imperiální a Západu technologicky nadřazená země. Peking si buduje natolik silné postavení, že i konflikt, ke kterému se chystá, ho ekonomicky ani vojensky nijak neoslabí. Je téměř jisté, že Čína má v hledáčku Tchaj-wan, na který si dlouhodobě dělá nárok. Odpor ostrova i Západu mohou být Pekingu jedno, pokud bude v době zásahu v postavení, díky kterému si bude moci dělat takřka, co bude chtít.

Právě k tomu čínský prezident směřuje. Nahrávka, ze které jasně vyplývá, že invazi na Tchaj-wan má už Čína naplánovanou, unikla v letošním roce na veřejnost. „Soudruzi, svoláváme rozšířenou schůzi (…) především proto, abychom rozhodli o hlavních otázkách provincie souvisejících s přechodem na válečný systém,“ cituje web Seznam Zprávy slova vysoce postaveného čínského funkcionář Čang Chu z tajného jednání, které proběhlo 14. května letošního roku. Diskutovalo se na něm o mnohém.

Čína je odhodlaná

Nejen o plánu na „rozbití nezávislých sil a odhodlání zahájit válku“, ale také o „obraně národní suverenity a územní celistvosti“, či o „celkové strategické situaci velkého omlazení Číny“, informuje server Seznam Zprávy. Na schůzce padly také konkrétní návrhy na zabezpečení klíčových oblastí na pevnině. Je tak zřejmé, že Peking se připravuje dlouhodobě na velké kroky a uniklá nahrávka je jen špičkou ledovce. Svět se tak může dočkat toho, že válka na Ukrajině bude jen slabým odvarem toho, co chystá Peking.

Čína se nechce vzdát svého suverénního postavení ve světě ani přes ekonomické problémy. Vláda nadále pumpuje peníze, aby vše zachránila. Na konci srpna do slábnoucí ekonomiky nalila více než 300 miliard jüanů (přes bilion korun), píše ČTK. Pomoci by přitom Peking mohl ekonomice mnohem jednodušším způsobem. Stačilo by přestat trvat na politice nulového covidu, jejímž cílem je potlačit jakékoli ohnisko koronavirové nákazy.

Článek Nebezpečí jménem Čína: Jakmile začne se svými plány, bude stávající válka jenom začátkem světové katastrofy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko už nemá spojence

Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo ke zklidnění situace. „Doufáme, že tato situace bude brzo deeskalovat,“ cituje vyjádření mluvčí resortu Mao Ning web Novinky. Přestože jde o velmi diplomatické vyjádření, je z něj jasně patrné, že jde o pokárání Moskvy ze strany Pekingu. Navíc jde o první vzkaz takového druhu. Překvapivé to ale není, protože Čína má také v ukrajinském průmyslu nezanedbatelné investice ve stovkách milionů dolarů, připomíná web Novinky.

Neodhodlanost Pekingu postavit se za svého ruského spojence už dříve také potvrdila při zasedání Valného shromáždění OSN. Čínský ministr zahraniční Wang I tam uvedl, že jeho země „podporuje veškeré úsilí vedoucí k mírovému řešení ukrajinské krize,, píše server Seznam Zprávy. Peking tak dal jasně najevo, že za jedinou vhodnou cestu považuje mírové rozhovory. Poprvé od začátku války se také na této akci čínský šéf diplomacie setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou.

Ani gratulace k narozeninám

Ten později na sociální síť Twitter uvedl, že Čína potvrdila „respektování svrchovanosti a území celistvosti Ukrajiny a odmítá použití síly jako prostředku k řešení sporů“. Už z toho mohl šéf Kremlu jasně vydedukovat, že se mu před očima jeho spojenec, který ještě v únoru slibovat přátelství „bez limitu“, ztrácí. Dokládá to také jedna skutečnost. Na první pohled může jít o drobnost, ale rozhodně má význam. Jak informoval web TN, ruský prezident slavil nedávno 70. narozeniny a Kreml tak zveřejnil i seznam gratulantů.

Velmi překvapivé bylo, že na něm chyběl čínský prezident Si Ťin-pching. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice tvrdil, že Putin od čínské hlavy státu dostal telegram, rozhodně ale tato informace má velkou váhu. Může se tak klidně stát, že Peking si spočítal, že výhodnější pozici mu nabídne spojenectví s Ukrajinou. Nasvědčuje tomu i nedávné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uvedl, že se snaží Čínu dostat na svou stranu, jak Uádlosti247 informovaly zde. Budoucnost tak může ještě přinést překvapivé zvraty.

Článek Zelenskyj získává klíčového spojence Ruska, který mu vyhraje válku. Putinův čas se blíží k soudné hodině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čínské sledování

„A existují obavy, že by tato technologie mohla být použita ke sledování jednotlivců,“ cituje šéfa britské špionážní služby server The Sun. Právě Peking tak má být hlavní hrozbou budoucnosti. Jeho výsadní postavení v nových technologiích, mezi které patří i digitální měny, mu může zajistit kontrolu nejen nad čínskou populací, ale také například nad obchodními partnery. Web The Sun dále připomíná, že protidružicové zbraně testovala v minulosti nejen Čína, ale také Rusko.

Tyto nástroje by přitom mohly zničit komunikační i sledovací satelity GPS, které se používají pro navigaci a navádění přesných raket. Fleming také upozornil, že komunistická země vnímá ostatní země jako potenciální nepřátele, případně jako možné partnery k obchodování. Pro získání svých cílů používá vyhrožování či podplácení. Podle Fleminga za tím stojí strach Číny ze svobody.

Čínské vesmírné plány

„Není žádným překvapením, že zatímco čínský národ pracoval na budování své vyspělé ekonomiky, Čínská komunistická strana používala své zdroje k implementaci drakonických zákonů o národní bezpečnosti, kultury, sledování a stále agresivnějších použití vojenské síly,“ cituje ředitele britské zpravodajské služby GCHQ web The Sun. Připomněl, jak Čína své občany sleduje, omezuje jejich svobodu projevu a ovlivňuje finanční systémy. Na rozpínavost Pekingu ve vesmíru upozornil letos také Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle jeho šéfa Billa Nelsona plánuje země v rámci vojenského programu ovládnutí Měsíce, píše web Novinky. Čína sice jeho slova označila za pomluvu, očekává se ale, že koncem tohoto desetiletí komunistický režim vyšle na Měsíc loď i s kosmonauty na palubě. V roce 2013 přistála na lunárním povrchu jen nepilotovaná vědecká sonda. „Musíme se obávat toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: ‚Teď je náš a vy se držte dál‘,“ cituje šéfa NASA web Novinky.

Článek Nebezpečí nehrozí jen z Ruska. Čína má ještě daleko větší a hrozivější plány se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína Rusko podržela

Rusko má už od začátku invaze na Ukrajinu horší vztahy například s Tureckem, které se snažilo zprostředkovat mírová jednání, píše TN. Prezident Erdogan se však poslední dobou proti ruským aktivitám několikrát vymezil, píše dále TN. Podobně je na tom Rusko i se svým dlouholetým spojencem Čínou. Tamní vláda s ruskou mobilizací nesouhlasí, pokračuje TN. Na Valném shromáždění OSN se však ohradila, když ukrajinský prezident požadoval, aby Rusko v Radě bezpečnosti OSN přišlo o některá práva.

Čína krátce po Putinově vyhlášení částečné mobilizace apelovala na Rusko, Ukrajinu a Západ, že by měli usednout k jednacímu stolu, informuje o tom TN. Agentura AA už ve středu napsala, že Peking vyzývá k okamžitému příměří na Ukrajině a zahájení jednání o budoucím uspořádání. Reagovala tak na Putinovo vyhlášení mobilizace i jeho výhrůžky Západu.

Hlavni spojenci Putinovi zůstali

Od Ruska se teď distancovala i Severní Korea. Rusku prý nikdy neposkytla žádné zbraně, jak v minulosti tvrdily americké tajné služby, a rozhodně to prý ani nemá v úmyslu, informuje TN. Hlavním podporovatelem Putinova režimu je od samého začátku invaze na Ukrajinu Bělorusko. Alexandr Lukašenko ruským vojákům dokonce během války nabídl své území. Podle TN se Rusko sblížilo i s Íránem.

„To, že se od Ruska odvrací Severní Korea by mohlo být zajímavé vzhledem k tomu, že tam Rusové chtěli nakupovat dělostřeleckou munici,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Obávám se však, že ti hlavní spojenci Putina podporují. Minimálně ho nekritizují a jsou na jeho straně. Takže si nemyslím, že by byl Putin v tuto chvíli v nějaké zásadní izolaci,“ dodal expert pro Události247.

Článek Od Putina se odvrátil další spojenec. Podle bezpečnostního experta Šándora to ovšem mnoho neovlivní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jedna z největších armád světa

Čínský prezident vystoupil s projevem krátce po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku a nařídil armádě připravit se na opravdový boj, jak píše agentura TASS. „Je potřeba svědomitě shrnout a aplikovat úspěšné zkušenosti z reformního procesu, zvládnout novou situaci, porozumět požadavkům a zaměřit se na přípravu. Také je nutné mít odvahu zkoumat a inovovat,“ cituje TASS čínského prezidenta.

Si Ťin-pching uvedl, že Čína musí mít moderní armádu, která je v případě potřeby schopná odrazit jakéhokoliv nepřítele, píše agentura RIA Novosti. Nejdůležitější je podle něj bojová připravenost a schopnost vítězit. Co do počtu aktivních vojáků, jichž je přes dva miliony, je Čínská lidová osvobozenecká armáda největší na světě. Největší vojenskou silou ale zůstává Severoatlantická aliance s 3,3 miliony aktivních vojáků, uvádí web TN.

Čína se do války na Ukrajině vměšovat nebude

Čína ruskou agresi proti Ukrajině veřejně nepodporuje. S Moskvou ji navíc pojí úzké spojenectví, píše dále server TN. Protože jde Peking dlouhodobě cestou ekonomického upevňování své geopolitické pozice, je jeho zapojení do konfliktu velmi nepravděpodobné, píše TN. Čínské investice do armády v posledních letech rostou. Minulý rok se výdaje vyšplhaly na 293 miliard dolarů, uvádí server Novinky.

„Že by se Čína chtěla nějak aktivně vměšovat do války na Ukrajině se očekávat nedá,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš. „Každá armáda musí být připravena na válku. Je to otázka toho, jaká je aktuální mezinárodní situace a jak se každý prezident rozhodne,“ doplnil pro Události247 Petráš.

Článek Čínská armáda je v pohotovosti. Prezident Si Ťin-pching jí nařídil, aby se připravila na válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské výhrůžky vůči USA

Opět tak při svém osobním setkání oba prezidenti potvrdili spolupráci. Už v únoru během olympijských her v Pekingu prohlásili spojení zemí za „partnerství bez omezení“. V té době ještě svět netušil, že Rusko zahájí o pár dnů později v sousední zemi válku. S odstupem času má tak jejich prohlášení mnohem vážnější význam, než bylo v té době zřejmé. I díky svému spojenectví s takovou velmocí, jakou Čína je, se Rusko nebojí opět vyhrožovat. Komu jinému než USA, pokračuje web.

„USA a jejich spojenci, kteří dodávají zbraně kyjevskému režimu, se ve skutečnosti stávající spoluviníky jeho válečných zločinů. Pokud se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou čáru a stane se přímou stranou konfliktu,“ cituje web The Sun mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou. Upevnění spolupráce Putina s Si Ťin-pchingem na summitu Šanghajské organice pro spolupráci v Uzbekistánu tak nevěstí nic dobrého. Nedá se předpokládat, že USA by upustily od své podpory Ukrajině, dodává The Sun.

Nebezpečná spolupráce

Naopak tento měsíc americký prezident Joe Biden schválil už dva balíčky pomoci, jak Události247 psaly zde. Celkem už USA od začátku ruské invaze poskytly Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (368 miliard korun). Moskva si musí v tomto ohledu poradit sama. Výhodu má velkou, protože příjem z prodeje ropy či plynu dokáže pokrýt vysoké výdaje na válku. Narušují to ale sankce, které obchodování omezují. I proto potřebuje mít Rusko spojence v Číně.

Jak píše web The Sun, za letošní rok nakoupila Čína v Rusku ropu, plyn, uhlí a elektřinu za 37 miliard liber. Peking je na oplátku Moskvě schopný dodat mikročipy, které potřebuje pro vyspělé zbraně. Web The Sun také připomíná vojenské přibližování obou zemí. Na začátku měsíce proběhly ruské vojenské hry Vostok 2022, do kterých se letos Peking výrazně zapojil. Na cvičení vyslal tisíce vojáků, 60 válečných lodí a 140 letadel, připomíná The Sun.

Článek Dvojice, na kterou Západ stačit nebude. Putin s čínským prezidentem mají plán na ovládnutí celého světa se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vostok potvrdil spolupráci

„Poprvé byla na akci zastoupena všemi třemi hlavními složkami – pozemními, námořními a vzdušnými silami,“ cituje odborníka na mezinárodní vztahy Danila Bochkova web Express. Peking se navíc netají tím, že účast na akci měla prohloubit spolupráci mezi armádami zúčastněných zemí. Na druhou stranu podle čínského ministerstva obrany zapojení do válečných her „nesouviselo se současnou mezinárodní a regionální situací“, píše Express. Čína se ale tímto prohlášením může jen snažit držet své strategie, že je vůči válce na Ukrajině neutrální.

Nezapojila se do protiruských sankcí, ale ani nevyslovila Putinovi v invazi do sousední země podporu. Přesto mohou být hry Vostok předzvěstí bližší vojenské spolupráce obou zemí. Někteří vojenští experti poukazují na to, že velká pozornost na hrách byla věnována komunikaci, kdy si vojáci vyzkoušeli speciální mobilní telefony a pokročilá rádiová zařízení. V té souvislosti je třeba upozornit, že právě špatná komunikace ruské armády má vliv na průběh války.

Obavy má i Japonsko

Už v dubnu server ČT24 upozornil, že ruští vojáci komunikují ve válce pomocí vysílaček, které jsou nezabezpečené. Odposlouchávají je tak nejen lidé, ale i umělé inteligence, které dokáží analyzovat velké množství dat, ze kterých je možné získat mnoho informací. Právě použití vyspělé techniky mohlo Ukrajině výrazně ve válce pomoci. Už na začátku konfliktu několik amerických společností potvrdilo, že vyspělé technologie Kyjevu poskytly, píše web ČT24. Čína by tak v této oblasti byla pro Rusko možností, jak celý konflikt otočit.

V rámci válečných her nebyla zkoušena jenom špičková komunikační technologie. Velká pozornost byla věnována také dronům, které se ve válce na Ukrajině osvědčily, píše dále web Express. Kromě Číny se akce v Rusku zúčastnily také jednotky z Indie, Laosu, Mongolska, Nikaraguy či Sýrie, připomíná web Express. Hry vyvolaly velkou nevoli u Japonska, v jehož vodách prováděly cvičení čínské a ruské válečné lodě. Tokio uvedlo, že je jejich střelbou u severního pobřeží země „vážně znepokojeno“, dodává web Express.

Článek „Jsme připraveni k válce,“ zní z Číny. Válečné hry vyvolaly diplomatické obavy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Krušné časy zažívá i Čína

„Pro globální ekonomiku to bude těžká zima. Pokud Čína sklouzne do recese, směřujeme k největší krizi od druhé světové války,“ cituje Rogoffa deník Handelsblatt. „Doufali jsme, že globální ekonomika překoná pandemii a krizi. Nesprávně, protože globalizace, která přinesla růst naší prosperity, nás učinila zranitelnými. Dokonce ani tak mocný aparát, jako je čínský stát, si nedokáže poradit s novými variantami omikronu,“ pokračuje pro deník Rogoff.

„Vzestup Číny byl největší v historii za posledních 40 let,“ pokračuje ekonom s tím, že naopak pokles globalizace by mohl být příběhem příštích 40 let. Růst čínského exportu se v srpnu zpomalil více než se očekávalo. Jak píší Seznam zprávy, je to známkou zhoršujícího se globálního ekonomického obrazu a slabého domácího růstu, který je zasažen také propadem na trhu nemovitostí.

Všechny krize se sešly v jeden čas

Zpomalení čínského exportu je cítit po celém světě, připomíná Echo24. Slabé údaje o dovozu jsou špatnou zprávou pro velké producenty komodit, jako je Austrálie nebo Brazílie. Také výrobci průmyslového zboží, mezi které patří Německo a Jižní Korea, pocítili slabší poptávku z Číny, píše dále Echo24. Celková globální poptávka po čínském zboží klesá. Spotřebitelé totiž šetří kvůli prudce rostoucí inflaci, pokračuje Echo24.

„Máme tady válku na Ukrajině, inflaci, energetickou krizi a nevíme, jak to bude s další vlnou pandemie covidu,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Každá z těchto událostí by stačila na krizi, ale teď přichází dohromady v jeden okamžik. Měli bychom si určitě vytvořit rezervy, které bychom mohli použít ve chvíli, kdy se situace začne vyhrocovat. Například pokud by někdo přišel o práci,“ doporučuje ekonom pro Události247.

Článek Přední ekonom Rogoff: Čeká nás katastrofická budoucnost. Podle něj směřujeme k největší krizi od 2. světové války se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA mohou očekávat kritiku

Vůdcové tam mluvili jen pár dnů před začátkem ruské invaze na Ukrajinu o „přátelství bez omezení“, připomíná web The Sun. Teď se hlavy státu setkají na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu. Podle serveru The Sun bude mít na akci čínský prezident šanci potvrdit svůj vliv v oblasti, Putin zase může naplno dát najevo svůj příklon k Asii. Očekává se také, že oba prezidenti dají najevo svůj odpor vůči Spojeným státům. Moskva má k USA negativní postoj aktuálně především kvůli pomoci Kyjevu ve válce na Ukrajině.

Fishy Business: Putin a Si Tin-pching nad palačinkami – v zástěrách "Russian Fish" pic.twitter.com/m7vEviDzWL

— Michal Kubal (@MichalKubal) September 11, 2018

Čína má zase rozepře s Washingtonem kvůli situaci na Tchaj-wanu. Hlavní město Tchaj-pej v uplynulém měsíci navštívilo několik vrcholných amerických představitelů. Peking přitom ostrov považuje za své území. Další klín, který vzdálí USA s Ruskem a Čínou je krok obou zemí pozvat na summit Írán, který USA považují za sponzora terorismu. Kromě zmiňovaných zemí se takzvaného „klubu diktátorů“ zúčastní také představitelé Indie, Pákistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, píše web The Sun.

Hrozba je velká

Všechny lídry spojují jejich negativní skutky. Jak píše web The Sun, například íránský prezident Erahim Raisi má podle aktivistů za sebou krvavou historii plnou vražd a poprav. V roce 1988 měl nařídit zabití tisíce lidí. Nejvíce obav ale budí prohloubení spojenectví Moskvy a Pekingu. Putin se obrací k Asii, protože kvůli válce na Ukrajině čelí západním sankcím. Čína z toho velmi těží. Jak píše server The Sun, za prvních 7 měsíců letošního roku vzrostl obchod mezi Ruskem a Čínou téměř o třetinu.

Peking v podpoře Moskvy bude navíc podle oborníků dál pokračovat. Prohloubení spojenectví tak může mít katastrofální následky. Jak Události247 již upozorňovaly, Čína má třetí největší armádu na světě, druhou největší námořní flotilu za Ruskem a druhou největší flotilu ponorek hned za USA. Navíc Rusko i Čína patří mezi jaderné velmoce. Právě použití jaderných zbraní se stává pro lidstvo čím dál obávanější hrozbou.

Článek Klub diktátorů: Putin s čínským prezidentem chystají zvěrstva, o kterých se lidstvu ani nezdálo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko prosí o pomoc KLDR

Moskva se z takového kroku nemůže radovat, protože právě díky dodávkám ze Západu se daří ukrajinské armádě dosahovat ve válce s Ruskem úspěchů. Celkem USA od začátku invaze Ukrajině poslaly vojenskou pomoc za více než 10 miliard dolarů, píše web Express. A zatímco Kyjev nemusí mít obavy o vojenské dodávky, Kremlu dochází zásoby. I proto Putinovi nezbývá nic jiného než se obracet na své spojence. Jak píše server CNN Prima News, Kreml požádal o munici Severní Koreu.

Informace o nakoupení milionů granátů a raket vypustil Bílý dům. Přestože ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja zprávu odmítl, šlo by o logický krok, protože Pchjongjang v minulosti od Sovětského svazu přebíral zbraňové systémy, upozorňuje web CNN Prima News. Tato výhoda může být zároveň prokletím, protože může Moskvě přinést zastaralé primitivní munice. „Severní Korea má obrovské zásoby ‚hloupých‘ dělostřeleckých granátů a raket z éry Sovětského svazu, často i z 50. let,“ uvedl pro agenturu Reuters expert Hugh Grifiths.

Spojenectví USA a Tchaj-wanu pokračuje

Zastaralost ruské výzbroje a techniky tak nakonec může být tím, co válku na Ukrajině rozhodne. USA svými dodávkami mohou Moskvě dát poslední úder. A nejen Rusku svými kroky Washington podkopává nohy. Bidenova administrativa pracuje na větším obchodním propojení s Tchaj-wanem. To se nelíbí Číně, která ostrov považuje za součást svého území. V červnu vznikla americko-tchajwanská iniciativa pro obchod 21. století. Prezidentka Tsai Ing-wen navíc plánuje obchodní a ekonomické vazby v budoucnu prohloubit, píše web Express.

„Jsme přesvědčeni, že prostřednictvím této iniciativy můžeme podepsat obchodní dohodu na vysoké úrovni a urychlit rozvoj bilaterálního obchodu,“ uvedla hlava státu. Tchajpej usiluje hlavně o širokou dohodu o volném obchodu a USA nejsou proti. Při návštěvě země to potvrdila Stephanie Murphyová z výboru pro ozbrojené služby. Návštěvy vysokých amerických představitelů na Tchaj-wanu odstartovala minulý měsíc předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiová, jejíž cesta způsobila vojenská cvičení Číny poblíž ostrova. USA to ale evidentně neodradilo.

Článek Podpora USA Ukrajině a Tchaj-wanu může Rusko a Čínu dohnat k nebývale děsivému řešení obou konfliktů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rvačky o jídlo

Podobně je uzavřeno také 7,5 milionu lidí z města Wuxi, ze kterého pochází záběry dronu vznášejícího se jen pár metrů od oken bytových domů. Podle jednoho z občanů se „dystopická noční můra proměnila v realitu“, píše web The Sun. Už v dubnu byl použit dron v Šanghaji, kdy upozorňoval občany na to, aby přestali zpívat a křičet z oken. Číňané tímto způsobem projevovali nesouhlas s přísným lockdownem. Nejnovější techniku Peking použil i při svolávání k testování, když robot s megafonem pochodoval chodbami bytových domů, uvádí The Sun.

Peking tímto způsobem pokračuje ve své politice nulového covidu, kdy i při malých ohniscích masově testuje obyvatelstvo a zavádí tvrdé lockdowny. To s sebou přináší mnohé problémy. Před uzavřením města Čcheng-tu se lidé rvali o jídlo při nakupování zásob v supermarketech. K takovému chování měli důvod, protože při minulém lockdownu v Šanghaji si lidé stěžovali na nedostatek potravin. Přestože takové kroky podniká zatím jen Čína, není vyloučeno, že se k podobným praktikám v budoucnu uchýlí i evropské země.

Evropský klid před bouří

Před třemi lety si také nikdo v Evropě nedokázal představit, že by mohl být vyhlášen zákaz vycházení, uzavřeny restaurace, služby či zavedena výuka dětí z domova. Před pár měsíci to ale byla evropská realita. Pod rouškou ochrany obyvatel před nemocí tak může postupně docházet k dalšímu omezování svobod. Evropské státy se mohou inspirovat právě v čínském způsobu dohlížení na občany. Zatím sice není důvod k panice, protože většina evropských států před pár měsíci zrušila většinu koronavirových opatření, ale není to trvalé.

Potvrzuje to také skutečnost, že v Evropě se začne očkovat upravenou vakcínou, která cílí na variantu omikron. Dvě posilující dávky na nejnovější mutaci schválila Evropská komise, jak píše ČTK. Použití vakcíny doporučila také Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Evropská komise navíc vyzvala členské státy EU, aby zvýšily proočkovanost svých obyvatel. Aktuální koronavirová situace je podle komise znepokojivá. Další opatření během podzimu tak nejsou vyloučena.

Článek Covid se vrací a s ním i větší kontroly: Lockdowny, nátlak na očkování a teď kontrola lidí drony. Kam až tohle všechno zajde? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počet může být ještě menší

Přesto ruská strana tvrdí, že akce nebude nijak ovlivněna ruskou invazí na Ukrajinu, jak dále píše web Daily Mail. Celkem ruské ministerstvo obrany nasadí v rámci her 140 vojenských letadel, 60 válečných lodí a více než 5 tisíc vojenských strojů. I v tomto tak jde o velký pokles oproti předchozí akci, do které se zapojilo tisíc letadel a 36 tisíc tanků a obrněných vozidel. Je tak zřejmé, že Moskvě dochází síly a nemůže ani plnohodnotně uspořádat vojenské hry.

„Bude to nejmenší cvičení na strategické úrovní za poslední roky, protože veškerý potenciál pozemních sil je zapojen do operací na Ukrajině. Cvičení tedy bude muset být velmi malé,“ cituje vojenského experta Konrada Muzyka web Daily Mail. Někteří odborníci dokonce zpochybňují, že se akce zúčastní 50 tisíc ruských vojáků. Podle Muzyka je věrohodnější číslo 10 až 15 tisíc vzhledem k tomu, že až 80 procent jednotek východního vojenského okruhu bylo nasazeno na Ukrajinu.

Znepokojené Japonsko

Uspořádání akce ale ukazuje jeden důležitý aspekt, a to semknutí Ruska a Číny. Země i přes pokračující válku ukazují svá „přátelství, které nezná limitů“, píše web Novinky. Ruské ministerstvo obrany na důkaz podpory spojenců zveřejnilo video, ve kterém jsou vidět čínští a mongolští vojáci, jak přijíždějí na železniční stanici na Dálném východě a vykládají vybavení na Sergejevském cvičišti v Přímořském kraji.

Jak dále web Novinky připomíná, část cvičení se uskuteční také na Kurilských ostrovech, které se nacházejí mezi poloostrovem Kamčatka a Japonskem. Právě kvůli tomu je znepokojeno Tokio. Podle tajemníka japonské vlády Hirokazu Matsuna bylo proto ruské straně sděleno znepokojení, že ruská vojska budou blízkosti Japonska. „Vláda pokračuje ve shromažďování informací a bude podle toho jednat,“ cituje Matsuna server Novinky.

Článek Čínská armáda je na ruském území. Schyluje se k další válce? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Riziko konfliktu roste

Ani takové prohlášení ale americké představitele neodradilo a dál pokračují v provokaci. Na Tchaj-wan tentokrát dorazil guvernér amerického státu Indiana Eric Holcomb. Je tak prvním americkým guvernérem, který na ostrov přijel od začátku koronavirové pandemie, připomíná web ČT24. Na návštěvu Holcomba Čína dosud nereagovala, ale dá se předpokládat, že to nezůstane bez odezvy. USA tak evidentně chtějí Peking vyprovokovat k nemilým činům.

Čína přitom stále opakuje, že považuje Tchaj-wan za svou součást a v případě vyhlášení nezávislosti vojensky zasáhne. Vypadá to, že o to Washingtonu celou dobu jde. Nešlo by o první situaci, kdy se snaží USA vyvolat konflikt. Američané jsou přitom už pověstní tím, že se zapojují do bojů, i když to není nutné. Stačí připomenout válku ve Vietnamu, Iráku či Afghánistánu. Američané se aktivně zapojovali také do bombardování Srbska a Sýrie. Tentokrát si ale zřejmě neuvědomují, že by šlo o něco daleko většího.

USA provokují všechny

V případě vyhrocení situace kvůli Tchaj-wanu by mohlo dojít k rozpoutání světového konfliktu. V té souvislosti je třeba připomenout, že Peking se v poslední době, čím dál více staví na stranu Ruska, jak Události247 informovaly. Čínští vojáci dokonce do Ruska dorazí na společné vojenské cvičení. V situaci, kdy Moskva vede své boje na Ukrajině by tak mohlo zvýšení napětí vůči Číně mít nedozírné následky. Zdá se tak, že ti nejvyšší představitelé jsou asi jediní, kteří si neuvědomují rizika možné třetí světové války.

Ty tkví zejména v použití jaderných zbraní. Toho se svět obává hlavně poté, co ruský prezident Vladimir Putin krátce po zahájení invaze na Ukrajinu uvedl jaderné síly do nejvyšší pohotovosti. Čína stejně jako Rusko a USA patří k jaderným velmocem. Američané ale tohoto faktu nedbají. Kromě provokace Číny neváhají popichovat ani Severní Koreu, která také jaderné zbraně vyvíjí. Jak píše web iDnes, USA zahájily společné vojenské cvičení s Jižní Koreou. KLDR přitom proti manévrům už v minulosti protestovala a označila je za nácvik invaze.

Článek USA nepřestávají provokovat: Jejich poslední krok se Číně rozhodně líbit nebude se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína má nejvíce vojáků

„Cílem je prohloubit praktickou a přátelskou spolupráci armád zúčastněných zemí, zlepšit úroveň strategické spolupráce mezi zúčastněnými stranami. Dále posílení schopnosti odpovědět na různé bezpečnostní hrozby,“ cituje z prohlášení čínského resortu obrany server TN. Vypadá to tak, že dvě světové velmoci mají v plánu stát v budoucnu při sobě. Tato informace by neměla nechat nikoho klidným, protože se jedná o státy, které mají jedny z největších armád na světě.

Jak vyplývá z webu Uč se online, Rusko je hned po Spojených státech druhou nejsilnější vojenskou mocností na světě s největší flotilou tanků. O něco méně má těchto strojů Čína, která má třetí největší armádu na světě, ale má zároveň jedno významné prvenství. Největší je z hlediska hrubé pracovní síly, protože v první linii má Peking k dispozici 2,3 milionu aktivního personálu, uvádí server Uč se online. Spojené státy mají o téměř milion méně. Rusko se tak díky spojenectví s Čínou může stát velmi silným.

Čas na změnu přístupu

Jak píše web TN, Peking se dosud snažil být ohledně války na Ukrajině neutrální, to se ale nedávno změnilo. „Iniciátorem a hlavním podněcovatelem (války) je Amerika. Jejich cílem je Rusko ponížit, vyčerpat a rozdrtit,“ cituje prohlášení čínského velvyslance v Moskvě Čang Chan-chuej web TN. Změnou přístupu Číny se tak může situace na Ukrajině zcela otočit. Rusko navíc dokazuje, že dokáže být silné nejen na bojišti. Sankce potvrzují, že Západ není schopen si bez některých surovin z Ruska poradit.

Především v otázce plynu se ocitla Evropská unie v panice poté, co se objevily náznaky, že Rusko může kohoutky utáhnout. Moskva také může ohrozit Západ skrz ropu. EU sice v rámci šestého balíčku sankcí přistoupila k ropnému embargu, ale některé země mají výjimku. Bez ruské ropy se neobejde ani Česko. Tuzemsko by tak zřejmě mělo přehodnotit svůj postoj vůči Moskvě, který je velmi vyhrocený. Rusko se totiž může stát opět tím, kdo bude udávat směr a být součástí tohoto hegemona bude rozhodně výhodnější než stát na druhé straně.

Článek Rusko má novou strategii, jak vyhrát válku. Západ se s ní jen těžce vypořádá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Politika jedné Číny

Vztahy mezi USA a Čínou se zhoršily poté, co předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan. Peking cestu považuje za porušení politiky jedné Číny. Váhavý postoj k návštěvě Pelosiové měl dokonce i prezident Joe Biden, jak připomíná web Daily Mail. Podle Kissingera ale má Bílý dům zůstat na svém stanovisku i přes nátlak. „Politika, kterou prováděly obě strany vytvořila a umožnila pokrok Tchaj-wanu v autonomní demokratickou entitu a udržela mír mezi Čínou a USA po dobu 50 let,“ uvedl pro Wall Street Journal.

Napětí mezi Čínou a USA se ale může výrazně zvýšit, protože návštěvou Pelosiové podpora Tchaj-wanu neskončila. V neděli dorazila do Tchaj-peje pětičlenná delegace amerického Kongresu. Skupinu vede demokratický senátor Ed Markey. Během dvou dnů se delegace na ostrově setká s vysoce postavenými tchajwanskými představiteli, včetně prezidentky Cchaj Jing-wen. Pekingu se cesta amerických zástupců pochopitelně nelíbí.

Změna názoru na Ukrajinu

Podle čínského velvyslanectví ve Washingtonu návštěva delegace dokládá, že „si USA nepřejí stabilitu v Tchajwanském průlivu, že nevynechají žádnou příležitost k podněcování konfliktu mezi oběma stranami a k zasahování do vnitřních čínských záležitostí“, píše ČTK. Čekají se odvetné kroky. Peking považuje Tchaj-wan za svou odpadlickou provincii a v případě vyhlášení nezávislosti hrozí použitím vojenské síly. Mohlo by tak dojít k podobnému konfliktu jako mezi Ruskem a Ukrajinou.

I k tomuto problému se Kissinger v rozhovoru pro Wall Street Journal vyjádřil. Z jeho slov vyplývá, že změnil postoj vůči vstupu Ukrajiny do NATO. Dříve bývalý americký šéf diplomacie prosazoval, aby Ukrajina měla podobné postavení jako Finsko. Dohoda mezi Helsinkami a Severoatlantickou aliancí zahrnuje například neexistenci vlastní armády, připomíná web Daily Mail. „Nyní se domnívám, že tak či onak, formálně nebo ne, s Ukrajinou musí být zacházeno jako s členem NATO,“ uvedl Kissinger pro Wall Street Journal.

Článek USA jsou na pokraji války s Ruskem a Čínou, řekl bývalý šéf americké diplomacie. Schyluje se k válce velmocí? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tchaj-wan dokáže vzdorovat

Vysloužilci z amerického Pentagonu odhadují výsledky hypotetické americko-čínské války a předvídají ponuré vyhlídky, píše Echo24. V konfliktu, který by se odehrával nejspíš v roce 2026, předpovídají výhru Spojených států. Ta by však podle nich přišla za cenu obrovských ztrát, dodává Echo24. „Výsledky ukazují, že ve většině scénářů dokáže Tchaj-wan vzdorovat invazi,“ cituje Echo24 Marka Canciana, který je senior poradcem v Centru strategických a mezinárodních studií.

Asi dva dny se na konci února proháněly ruské tanky po Ukrajině, než se Západ shodl na prvním balíčku protiruských sankcí, připomíná CNN Prima News. První dva dny Rusko těžilo z okamžiku překvapení, píše Echo24. Právě možné těžkopádné reakce Západu chce do budoucna využít i Čína. Myslí si to diplomatické zdroje, které potenciální varianty útoku na Tchaj-wan uvedly pro britský The Telegraph.

Čína počítá s Washingtonem

Podle Echo24 odhad možné situace je ve většině scénářů podobný. Čína spustí invazi na Tchaj-wan a vynutí si sjednocení s dosud samosprávným ostrovem, v tom okamžiku Spojené státy vojensky zasáhnou. Ve scénáři je podle Echo24 také možnost, že by Japonsko umožnilo Spojeným státům využít své základny. S použitím jaderných zbraní však experti nepočítají. Podle analytika Filipa Šeboka Čína v posledních desetiletích masivně investuje do modernizace armády.

„Jeden z hlavních cílů je dosáhnout kapacity na úspěšné ovládnutí Tchaj-wanu. K otázce úspěšnosti čínské invaze se názory liší. Klíčovým faktorem v případě potenciální války je možnost americké vojenské intervence a zapojení do obrany ostrova. Washington oficiálně nepotvrdil, že má vůči Tchaj-wanu vojenské závazky. Obecně se ale očekává, že by se do války zapojil a Čína s tím počítá,“ řekl Šebok Událostem247.

Článek USA se připravují na válku s Čínou. Tajná schůzka vrchních představitelů Washingtonu odhaluje americký plán se nejdříve objevil na Události247.cz.

WHO čeká na další pandemii

Z 25 tvorů byl za nejpravděpodobnějšího přenašeče označen rejsek. Jde o malého savce podobného krtkovi. Jak píše web Mirror, experti tak upozorňují, že může jít o „nemoc X“. Toto označení přijala WHO před třemi lety a představuje hypotetický, dosud neznámý patogen, který by mohl způsobit další pandemii. V souvislosti s virem Langya ale zřejmě jde jen o snahu způsobit paniku bez zjevného opodstatnění. Jak píše web Deník, podle odborníků je virus zoonotický, přenáší se tedy na člověka ze zvířat.

I podle serveru The Taipei Times zatím nedošlo k šíření z člověka na člověka. Zároveň ale zástupce Centra pro kontrolu a prevenci nemocí varují, že se to může změnit, pokud se nákaza rozšíří. To by se náramně hodilo především farmaceutickým společnostem, pro které je každá epidemie příležitostí, jak vydělat. Znatelné to bylo obzvlášť u koronavirové pandemie. Ke zvyšování zisků společnostem pomohly výrazně také samotné státy, které zaváděly povinné testování a vytvářely na své občany nátlak kvůli očkování.

Odlišná cesta je bez zisku

Přitom, jak můžeme vidět v čase, ani u nevakcinovaných lidí nenastal žádný z předpovídaných tragických scénářů. S odstupem času je znatelné, že covid-19 ohrožoval především starší a nemocné lidi. Stejně jako jakákoliv jiná nemoc, která dokáže oslabený organismus potrápit. Zdá se tak, že všechna omezení ve formě zavřených restaurací, online výuky či kompletních lockdownů, neměla příliš velký smysl. Přitom je evidentní, že nemoci se napříč historií lidstva vyskytovaly vždy. Jinak tomu zřejmě nebude i v budoucnu.

Je nutné se tak na nové nákazy připravit. Vyplatit se může apelovat na společnost, aby se dostatečně věnovala prevenci ve formě dostatečného pohybu, správné životosprávy a také návyku relaxace. Tato cesta může přinést méně obětí než dosavadní postupy ve formě různých omezení, které způsobovaly lidem stres. Zatím to ale spíše vypadá, že někteří mají zájem vytvářet spíše napětí. Jak píše web Mirror, jen za letošní rok přišly úřady ve Velké Británii s hrozbou ptačí chřipky, horečky Lassa, krymsko-konžské horečky a opičích neštovic.

Článek Nová smrtelná nemoc z Číny: Chtějí firmy opět zbohatnout na vakcínách? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Washington postoj k Africe přehodnotí

Šéf americké diplomacie Antony Blinken v pondělí navštívil Jihoafrickou republiku, v dalších dnech se chystá i do dalších států, uvádí Reuters. USA chtějí posilovat vztahy s africkými zeměmi a pomáhat jim v boji s narůstajícím extremismem, sklony politiků k autoritářství nebo korupcí, píše TN. Americké ministerstvo zahraničí považuje za jednu z největších hrozeb pro kontinent Peking a Moskvu, píše se v dokumentu.

„Pentagon bude společně s africkými partnery odhalovat a upozorňovat na rizika negativního působení Čínské lidové republiky a Ruské federace v Africe. Rozšíříme obrannou spolupráci se strategickými partnery, kteří sdílejí naše hodnoty a naši vůli podporovat globální mír a stabilitu,“ píše se v dokumentu. Blinken už dříve dle TN řekl, že Washington svůj dosavadní zdrženlivější přístup k Africe přehodnotí. Je podle něj důležité přestat se ke kontinentu chovat jako k předmětu geopolitických zájmů a začít ho vnímat jako silného suverénního hráče, píše TN.

Konflikt není pravděpodobný

Čína se podle TN dlouhodobě podílí na investicích do rozvoje infrastruktury mnoha afrických zemí. Rusko se zase intenzivně snaží o zvýšení svého vlivu od rozpoutání války na Ukrajině. Vidí v tom šanci na snížení dopadů mezinárodní izolace způsobené západními sankcemi, píše TN. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před nedávnem navštěvoval africká hlavní města a přesvědčoval tamní lídry ke spolupráci s Moskvou, informovala o tom stanice Voice of America.

„Čína, Amerika a Rusko jsou politické, ekonomické a vojenské velmoci,“ řekl Událostem247 odborník na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. „Takto mezi sebou nějak soupeří, ale že by to mohlo přerůst v otevřený konflikt, to nevidím jako pravděpodobné. To se spíš bude odehrávat v rovině ekonomické a politické, v rovině nějakých ekonomických sankcí a vzájemného hašteření. Ale že by mělo dojít k otevřenému konfliktu mezi těmito zeměmi, to se podle mne nestane,“ dodal pro Události247 Petráš.

Článek Americká diplomacie považuje za hlavní rizika Rusko a Čínu. Podle experta na vojenství otevřený konflikt velmocí nehrozí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česko o spolupráci netuší

„Uvědomuji si důležitost tohoto výročí a přeji Lidové osvobozenecké armádě úspěch při podpoře misí OSN a posilování globálního míru a stability,“ cituje dále z písemnosti server Blesk. Taková vlídná rétorika se náramně hodila čínské ambasádě, která dopis zveřejnila na sociálních sítích spolu s oslavnými projevy čínských funkcionářů. „Lidová armáda vždy bojovala a jednala pod vedením Komunistické strany Číny, překonávala překážky a přinášela velké oběti, získávala jedno slavné vítězství za druhým,“ uvedl šéf diplomatické mise v Česku Čang Mao-ming.

Podle chargé d’affaires v Praze nebude Čína „nikdy usilovat o globální dominanci, expandovat a nikdy nebude vytvářet sféru vlivu“. Jak dále píše web Aktuálně, vojenský přidělenec také zmínil, že Peking usiluje o prohloubení spolupráce s českou armádou. O tom ale zřejmě nic neví česká strana. „V současné době s Čínskou lidovou armádou neprobíhá žádná spolupráce,“ uvedla pro web Aktuálně mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Dopis zaslaný čínské ambasádě je podle ní jen formální diplomatickou zvyklostí.

Problém jménem Tchaj-wan

„Armáda ČR zasílá gratulace k hlavním svátkům (a vojenským výročím) zemím, jejichž vojenští přidělenci jsou v Praze akreditováni. V daném případě byla gratulace zaslána k výročí 95. založení Čínské lidové osvobozenecké armády, což je jejich hlavní armádní svátek,“ uvedla mluvčí pro web Aktuálně. Podle webu čínská armáda zahájila v minulých dnech rozsáhlé vojenské cvičení s ostrými střelbami kolem Tchaj-wanu. Peking tímto způsobem protestuje proti tomu, že ostrov navštívila šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Právě Tchaj-wan byl předmětem sporu v minulosti i mezi Českem a Čínou. Ze strany komunistického režimu byl v roce 2020 vyvíjen tlak na tehdejšího předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, aby ostrov nenavštívil. V dopise čínská ambasáda předsedovi horní komory vyhrožovala, že v případě uskutečnění cesty potrestá jeho, ale i české firmy podnikající v Číně. Písemnost předal senátorovi Pražský hrad. Kubera několik dní po setkání s prezidentem Milošem Zemanem zemřel, jak připomíná web Aktuálně.

Článek Napomáhá česká armáda Číně? Poslední vyjádření vysoce postaveného generála tomu podezřele nasvědčuje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajinský prezident chce osobní setkání

„Chtěl bych mluvit přímo s ním. Už jsem s ním jednou mluvil před rokem,“ cituje Zelenského TN. Dodal také, že se snažil s Čínou navázat oficiální komunikaci už od vypuknutí konfliktu 24. února. Zatím se mu to prý ale nepodařilo. Čína má podle Zelenského na Rusko významný vliv a mohla by tak pomoci válku na Ukrajině ukončit, píše TN. „Čína je velmi silný stát a má silnou ekonomiku. Takže může ovlivnit Rusko politicky i ekonomicky. Čína je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN,“ cituje Zelenského South China Morning Post. 

​„Jsem si jistý, že bez čínského trhu se Rusko bude cítit v kompletní ekonomické izolaci. Čína by tak mohla omezit obchod s Ruskem, dokud neskončí válka,“ cituje ukrajinského prezidenta TN. Čína se zatím ve sporu Ruska a Ukrajiny snažila být neutrální. V posledních týdnech však dle TN vydala několik prohlášení, která vypovídají o snaze se do konfliktu zapojit. „Naše země nepatří ke státům zapojeným do krizové situace na Ukrajině, ale nehodláme jen sedět a pasivně pozorovat,“ uvedl podle TN v červenci čínský ministr zahraničí Wang I.

O ukončení války rozhodne Rusko

Na začátku července měl dokonce čínský prezident Si Ťin-pching odmítnout pozvání ruského protějšku Vladimira Putina k návštěvě Moskvy, informuje TN. Vyrojily se spekulace o tom, že důvodem by mohl být právě zdrženlivější postoj Pekingu k rozvíjení vztahů s Ruskem kvůli válce na Ukrajině, připomíná to iDnes. Čínský a ruský prezident se naposledy setkali při zahájení zimních olympijských her v Pekingu na začátku února. Setkání proběhlo jen několik dnů před invazí na Ukrajinu.

„Ve finále jediný, na kom záleží, jak dlouho ta válka potrvá, je především Rusko, na které se dá nějakým způsobem tlačit,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Ať už s pomocí sankcí, nebo pomáhat s tím, aby Ukrajina, třeba i vojensky, nějakým způsobem tu válku obrátila ve svůj prospěch. Ale přímo ovlivnit Putina a jeho režim je v tomto směru velmi těžké,“ vysvětlil Lebduška pro Události247.

Článek Zelenskyj má plán, jak ukončit válku. Pomoci mu v tom má Čína se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy sílí ze všech stran

Svět tak může být velmi blízko konfliktu mezi dvěma supervelmocemi, který by měl daleko horší důsledky než válka na Ukrajině. Obavy mají hlavně asijské země. Jak píše ČTK, sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) na schůzce v Kambodži vyzvalo ke klidu v Tchajwanském průlivu. Šéfové diplomacií apelují na USA i Čínu, aby se vyhnuly jakýmkoli „provokativním akcím“. Je třeba ale připomenout, že napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem nevzniklo v posledních dnech. Jak píše web Daily Mail, boje sahají více než 100 let do minulosti.

V roce 1911 skoncovala Čína se svou poslední dynastií Čching a země se rozdělila na různé frakce. Posléze došlo ke spojení Čínské nacionalistické strany s Komunistickou stranou Číny, což ale nevydrželo dlouho a strany začaly bojovat mezi sebou. Nacionalisté v roce 1931 ovládali Čínu, ale po napadení země Japonskem byly boje pozastaveny. K obnovení došlo v roce 1945, když se Japonci vzdali. Tentokrát ale nebyli těmi dominantními nacionalisté, ale komunisté, které podporovalo Rusko.

Pohled do historie

Proto v roce 1949 nacionalisté ustoupili z pevniny na Tchaj-wan, který byl pod jejich kontrolou. Vůdce komunistů Mao Ce-tung pak na pevnině založil Čínskou lidovou republiku, jak připomíná web Daily Mail. Tchaj-wan se sice považuje za nezávislou zemi, ale Čína na něj pohlíží jako na odtrženou provincii, která má být znovu sjednocena. Přitom, jak připomíná server Daily Mail, komunisté na ostrově nikdy nevládli. Důležitou roli v tom hrají také USA, které desítky let odmítaly uznat Čínskou lidovou republiku a naopak udržovaly vztahy s Tchaj-wanem.

I proto v minulosti několikrát Američané přispěchali Tchaj-wanu na pomoc. Náklonnost k ostrovu nezměnila ani dohoda, kterou v roce 1979 podepsaly USA s Čínou, když se Peking rozhodl otevřít světu. Stávající napětí roste od roku 2019 poté, co se čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu zavázal ke znovu sjednocení Tchaj-wanu. Aktuální rozbouření pak způsobila šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která se stala nejvyšší postavenou americkou představitelkou, která za posledních 25 let Tchaj-wan navštívila.

Článek Nepřátelství Číny a Tchaj-wanu sahá hluboko do minulosti. Proč se do toho zapojují Američané? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nevypočitatelnost Putina

Podle webu The Sun, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že třetí světová válka propukne, pokud bude Rusko svůj útok nadále eskalovat. Platí to také v případě, že Moskva se rozhodne zaútočit na některou zemi, která je členem NATO. Světový konflikt ale může způsobit ruský prezident Vladimir Putin použitím jaderných zbraní. Sáhnout k nim může například kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, který je v posledních měsících centrem spekulací. Šéf Kremlu může chtít po sobě zanechat tu nejhorší vzpomínku.

Válka na Ukrajině se může ale vyhrotit také kvůli zhoršující se globální potravinové krizi. Ukrajina s Ruskem sice podepsaly dohodu o obnovení vývozu obilí, ale od začátku její plnění provází problémy. Nejen přímo z Ruska ale hrozí vyhrocení světové války. Jak píše server The Sun, vojenskou akci může chtít podle některých analytiků podniknout také Čína. Web Seznam Zprávy upozorňuje na hrozící nebezpečí hlavně kvůli čínsko-americkému soupeření. Obě země se aktuálně přetahují o globální nadvládu.

Napětí kvůli Tchaj-wanu

Vrásky také způsobuje snaha Pekingu znovu ovládnout Tchaj-wan. Ostrov sice uznává jako nezávislý jen pár států, spoustu mocností ale s Tchaj-wanem obchoduje. Napětí aktuálně zvýšila také návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, kterou nenechá zřejmě Čína bez odpovědi. Někteří experti upozorňují, že vyhrocení konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem může být horší než ruský útok na Ukrajinu.

Do případné války by se zřejmě zapojily i Spojené státy, které nevylučují vojenskou pomoc Tchaj-peji v případě útoku Číny. U Pekingu ale výčet ohrožení třetí světovou válkou nekončí. Jak píše web The Sun, odborníci varují před podceňováním situace v Íránu. Podle izraelských představitelů je nutné zabránit státu, aby získal jaderné zbraně. Západ by podle Izraelců pro to měl udělat maximum.

Článek Hrozba třetí světové války nepolevuje. Mezi Ruskem a Západem to znovu vře. Co se stalo tentokrát? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pelosiová jako silný symbol

Spojené státy tak odmítají uznat nezávislost Tchaj-wanu, ale zároveň nevylučují pomoc v případě vojenské akce komunistické Číny. Pelosiová svou cestu považuje za důležitý krok, píše ČT24. „Americká solidarita se 23 miliony obyvatel Tchaj-wanu je dnes, kdy svět stojí před volbou mezi autokracií a demokracií, důležitější než kdy jindy,“ prohlásila předsedkyně Sněmovny reprezentantů krátce po přistání v Tchaj-peji. Přestože USA zdůrazňují, že jde o osobní iniciativu Pelosiové, její návštěva je pro Tchaj-wanu významným gestem.

Jak připomíná web ČT24, šéfka Sněmovny reprezentantů je nejvyšší americkou představitelkou, která navštívila ostrov za posledních 25 let. Tento významný symbol pro Tchaj-wan rozbouří už tak neklidné vody na politické scéně. Čína neváhala s předvoláním amerického velvyslance v Pekingu Nicholase Burnse, jak informuje ČTK. „Jde o nehorázný krok a jeho následky jsou extrémně vážně,“ uvedl čínský viceministr zahraničí k cestě Pelosiové, cituje ho ČTK. Peking také uvalil na Tchaj-wan ekonomické sankce.

Vojenská velikost Číny

Přerušeny byly dodávky písku na ostrov a naopak z Tchaj-wanu Čína přestává dovážet citrusové ovoce a některé mražené mořské ryby, píše dále ČTK. Tyto kroky mohou být jen začátkem, protože Pelosiová při svém středečním vystoupení v tchajwanském zákonodárném sboru uvedla, že hodlá rozšířit s ostrovem spolupráci na parlamentní úrovni. Čína tak může ve svém chování přitvrdit. Z Pekingu přitom sílí hrozba i kvůli válce na Ukrajině.

Jak Události247 nedávno informovaly, čínský ministr zahraničí Wan I prohlásil, že země už „nehodlá jen sedět a pasivně pozorovat, co se tam děje“. To nezní příliš dobře vzhledem k tomu, že Čína má třetí největší armádu na světě s druhou největší tankovou flotilou za Ruskem a druhou největší flotilou ponorek hned za USA. Čína také vlastní jaderné zbraně. Už loni USA upozorňovaly, že Peking bude do roku 2030 vlastnit tisíc jaderných hlavic, jak psal server Novinky.

Článek Čína jako velká hrozba. Svět při svém soustředění na Rusko přehlíží většího nepřítele. Hrozí konflikt ze strany asijského giganta? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bojuje celý svět

Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí hrozí, že se právě na Američany ruská vláda může zaměřit, píše ČTK. A zřejmě k tomu i dochází. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v červnu potvrdil zajetí dvou Američanů na Ukrajině. Moskva je považuje za žoldnéře, na které se nevztahují ženevské konvence, upozorňuje ČTK. Za Ukrajinu se postavili nejen Američané. „Je tu celý svět, od Evropy přes Ameriku, Austrálii po Kanadu,“ cituje slova velitele batalionu Karpatská Sič Oleha Kucina server Echo24. Všechny má podle velitele spojovat nenávist k nepříteli.

Právě v jeho batalionu bojují také Češi. Jak píše web Echo24, skutečnost, že odjeli na Ukrajinu do války mnohdy neví ani jejich rodiny. Ukrajina si pomoci Západu a mezinárodních legií velmi cenní. Kyjev si je vědom, že bez pomoci by válku s mocností jakou je Rusko těžko zvládl. Ani Moskva ale nezůstává bez podpory, přestože její „fanklub“ je mnohonásobně menší. Oficiálně má podporu jen Běloruska, jehož vůdce Alexander Lukašenko je dlouhodobě Putinovým spojencem.

Čína chce být aktivnější

Z běloruského území také ruští vojáci přijížděli na Ukrajinu v prvních dnech invaze, když armáda obsazovala okolí hlavního města. Přímo se ale Minsk do války dosud nezapojil, nic tomu ani nenasvědčuje. Naopak Lukašenko na konci července vyzval k zastavení války. Pokud k tomu podle něj nedojde, hrozí použití jaderných zbraní, jak Události247 informovaly zde. Zdá se tak, že běloruští vojáci se do konfliktu aktivně nezapojí. Přesto nejsou Rusové na frontě sami.

Jak píše server iRozhlas, na straně Ruska na Ukrajině bojují soukromé jednotky Vagnerovců či bojovníci z Čečenska, které vede vůdce Ramzan Kadyrov. Vyloučena není v budoucnu ani možnost, že se do války na Ukrajině aktivně zapojí i Čína. Jak Události247 minulý měsíc psaly, čínský ministr zahraničí Wang I prohlásil, že jeho „země už nehodlá jen sedět a pasivně pozorovat, co se tam děje“. Pokud by došlo k aktivnímu zapojení Pekingu do bojů, mělo by to pro celý svět nedozírné následky.

Článek Na Ukrajině neválčí jen Rusové. Do konfliktu se chce zapojit i Čína. Jakou roli ve válce hraje Západ? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pelosiová na cestě na Tchaj-wan

Napětí kvůli ostrovu, který Čína považuje za svou součást, vzniká v posledních dnech mezi Pekingem a Washingtonem kvůli spekulacím o návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Podle amerických médií by se měla na Tchaj-wan vypravit příští měsíc, píše dále ČTK. Pokud k tomu dojde, bude Pelosiová nejvýše postaveným americkým politikem, který odjel na ostrov od začátku století. Vyvolat by to mohlo velkou nevoli Číny. Přitom už teď není vztah Západu s Pekingem harmonický, doplňuje ČTK.

To zmínil také Lovegrove, podle kterého existuje riziko jaderné války s Ruskem nebo Čínou, protože selhala komunikace s těmito světovými mocnostmi. „Musím vytvořit prostor pro dialog s cílem vybudovat důvěru a bojovat proti dezinformacím,“ cituje šéfa britské národní bezpečnosti web Daily Mail. Důvody, proč se situace změnila vidí Lovegrove jednoznačně v porušování smluvních závazů ze strany Ruska a v rychlém tempu jaderného vyzbrojování Číny.

O jaderné válce mluví i Lukašenko

Daily Mail dále píše, že Peking se podle něj navíc nechce zapojit do jakýchkoli dohod o kontrole zbrojení. NATO tak musí být ostražité. Obzvlášť k těm státům, které jadernými zbraněmi disponují. „Máme jasné obavy z čínského programu jaderné modernizace, který zvýší, jak počet, tak typy systémů jaderných zbraní v arzenálu,“ cituje Lovegrova web Daily Mail. Téma jaderné války se octilo v popředí v posledních měsících kvůli válce na Ukrajině.

Krátce po zahájení invaze ruský prezident Vladimir Putin dal ruské jaderné síly do nejvyšší pohotovosti. V průběhu konfliktu pak varování před použitím jaderných zbraní šéf Kremlu několikrát zopakoval. Nedávno s touto hrozbou přišel také běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, jak psaly Události247. Podle něj se musí válka zastavit a dosáhnout dohody, jinak hrozí použití jaderných zbraní.

Článek Riziko jaderné války s Čínou roste. Šéf britské národní bezpečnosti popsal aktuální situaci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peking nechce být dál pasivní pozorovatel

Vojáci si na hrách zasoutěží ve 28 armádních disciplínách. Jedná se o závody ve štafetách, ale také proběhne utkání polních kuchyní, kde své dovednosti ukáží armádní kuchaři. Akce je od roku 2015 známá také jako válečná olympiáda a zahájení se zúčastňuje ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jak připomíná server Daily Mail. Čína se zúčastňuje her pravidelně. S Ruskem Peking také pořádá společná vojenská cvičení. V aktuální situaci přátelství Číny a Ruska ve vojenských záležitostech vzbuzuje čím dál větší obavy.

A to především kvůli možnému zapojení Pekingu do války na Ukrajině. Spekulaci umocňuje nedávné prohlášení čínského ministra zahraničí Wang I. Jak psaly Události247, šéf čínské diplomacie v rozhovoru se svým maďarským protějškem Peterem Szijjártem uvedl, že Čína „nehodlá jen sedět a pasivně pozorovat“, co se na Ukrajině děje. Podle Pekingu dopadá konflikt na celý svět. Zároveň čínský ministr zahraničí vyloučil, že by jeho země měla v plánu do války zasahovat silou. Naopak hodlá podporovat mírová jednání.

Napětí okolo Tchaj-wanu

Jak píše server Daily Mail, obavy ohledně Číny a války na Ukrajině nesouvisí jen s možným zapojením země do konfliktu, ale také kvůli případné inspiraci v Rusku. Není vyloučen útok na Tchaj-wan, který Peking považuje za součást svého území. Jak připomíná sever Daily Mail, Čína v rámci každoročního cvičení „Han Kuang“ na Tchaj-wan vypálila několik raket z válečných lodí. Smyslem akce má být protiútok na potenciální invazní síly.

Peking zároveň varoval Tchaj-wan před jakýmikoli vojenskými kroky vůči Číně. Kvůli ostrovu se zhoršují vztahy také mezi Pekingem a Washingtonem. Důvodem je plánovaná návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Jak připomíná web Daily Mail, Spojené státy oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem neudržují.

Článek Čína do Ruska posílá vojáky a tanky. „Nehodláme jen sedět a pasivně pozorovat,“ řekl čínský diplomat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Utajené informace

Podle nich měla informace o čínských akcích k dispozici již administrativa předminulého prezidenta Baracka Obamy, píšou Novinky. Vyšetřování špionáže čínských firem ZTE a Huawei probíhalo naprosto v utajení a do roku 2019 s vyšetřováním nebyli seznámeni ani někteří vysoce postavení úředníci Bílého domu. O rok později už byly vyčleněny první prostředky na výměnu technologií na americkém venkově. Kongres rozhodl o poslání 1,9 miliardy dolarů, doplňují Novinky.

Nakonec ale k výměně nedošlo, protože finance nedoputovaly k telefonním operátorům, které měly vše provést. Jde přitom o velmi závažnou věc, která mohla mít dalekosáhlé následky. „Tohle zasahuje do těch nejcitlivějších věcí, které děláme. Mohlo to ovlivnit naši schopnost ovládat naši jadernou triádu,“ uvedl pro CNN nejmenovaný zdroj z FBI. Jak připomíná web Novinky, jadernou triádou se rozumí strategické bombardéry, mezikontinentální balistické rakety a balistické střely odpalované z ponorek.

Neúspěšné čínské pokusy

Nejde zdaleka o jediný pokus Pekingu o špionáž. Nové kontrarozvědné vyšetřovaní ohledně Číny FBI zahajuje podle jeho ředitele Christophera Wraye každých dvanáct hodin. „A to ani nemluvíme o jejich kybernetických krádežích, kdy mají větší hackerský program a ukradli více osobních a firemních dat Američanů než všechny ostatní země dohromady,“ cituje jeho vyjádření server Seznam Zprávy. Některé čínské pokusy se naštěstí podařilo včas odhalit. Web Seznam Zprávy připomíná nabídku čínské vlády z roku 2017.

Ta plánovala za 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) vybudovat okrasnou čínskou zahradu ve Washingtonu. Součástí projektu měla být i sedmdesátimetrová bílá pagoda. Americká kontrarozvědka u ní zjistila několik podivností. Ta největší se týkala jejího umístnění na jednom z nejvyšších míst ve Washingtonu, nedaleko Kapitolu. Ideální místo pro sběr signálů zpravodajských služeb, píše server CNN. Čína chtěla navíc pagodu postavit z materiálů, které do USA putovaly v rámci diplomatických zásilek, na které se nevztahuje celní kontrola.

Článek Čína bere USA útokem: Jaderný arzenál americké armády v ohrožení, kam až hackeři zajdou? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peking volá po míru

Naopak Čína chce být podporovatelem mírových jednání. „Je to pro nás tvrdá lekce. Každá ze zapojených stran by to měla brát vážně,“ cituje server TN šéfa čínské diplomacie. Podle Wang I je čínská vláda přesvědčená, že světové společenství se musí zaměřit na vytvoření „účinného a stabilního mechanismu pro zajištění bezpečnosti v Evropě“. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jakým způsobem to hodlá Peking provést.

Jak připomíná web TN, dosud se Čína k válce na Ukrajině nijak nevymezovala. Stála za tím snaha nepoštvat proti sobě ani jednu ze stran. Prolomení mlčení ze strany Pekingu tak může předznamenávat mnoho. Neznamená to ale automaticky, že se postaví na stranu Ruska, jak zřejmě Putin předpokládá. Čína by kvůli tomu čelila západním sankcím. O tom, že se spolupráce s Ruskem nevyplácí se přesvědčili také úředníci na Ukrajině.

Na Ukrajině se kvůli Rusku vyhazuje

Kvůli podezření z kolaborace státních zástupců a zaměstnanců SBU byl odvolán také šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Ivan Bakanov a generální prokurátorka Iryna Venediktová. Oba byli postaveni mimo službu na základně rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského, jak informuje server TN. Podle zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Smirnova nejde o definitivní odvolání.

Hlava státu chce tímto krokem jen zabránit vlivu vysoce postavených úředníků na probíhající vyšetřování. „Všichni už dost dlouho čekali na konkrétnější a možná i radikálnější výsledky Bakanova i Venediktové, aby své úřady očistili od kolaborantů a státních zrádců. Po šesti měsících války tam však stále nacházíme mnoho takových lidí,“ cituje Smirnova web TN.

Článek Čína přestává být pasivním pozorovatelem. Peking se rozhodl vložit se do války na Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko-čínské spojenectví

Peking natolik zesílil svůj mezinárodní vliv, že nový dokument Čínu prezentuje jako zemi s „ambicemi a nátlakovými postupy“, které představují pro alianci komplexní výzvu, píše server Echo24. Varování se týká hlavně vlivu Číny v kybernetické sféře, dokument upozorňuje také na snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií. Hrozby cítí NATO také z rozšiřování jaderného arzenálu, uvádí Echo24. V neposlední řadě si pak lídři Severoatlantické aliance všímají spojenectví mezi Pekingem a Moskvou.

„Prohlubující se strategické partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech jdou proti našim zájmům a hodnotám,“ cituje z dokumentu Aliance server Echo24. Ještě více pochopitelná je odlišnost přístupu k Rusku oproti roku 2010. Důvodem je válka na Ukrajině, kterou si Moskva zavřela před Západem dveře. „Ve světle jejích nepřátelských taktik a činů, nemůžeme Ruskou federaci považovat za našeho partnera,“ cituje z nové strategické vize NATO web Echo24.

USA v Evropě posílí vojenskou přítomnost

Dokument zároveň ubezpečuje, že NATO se chce vyhnout konfliktu s Ruskem. Nadále ale bude reagovat na jeho kroky a posilovat své obranné schopnosti. Aliance je otevřena komunikaci s druhou stanou, ale jen pod podmínkou, že Moskva zastaví své agresivní chování. I Rusku, stejně jako Číně, pak podle webu Politico aliance připisuje kybernetickou hrozbu. „Aktéři s nekalými úmysly se snaží oslabit naši klíčovou infrastrukturu, zasahovat do činnosti našich vlád, získávat informace. krást duševní vlastnictví a bránit našim vojenským aktivitám,“ cituje web Echo24.

Nový koncept není jediná věc, co summit v Madridu přinesl. Jak píše ČTK, lídři NATO se dohodli také na posílení amerických kapacit v Evropě. Podle amerického prezidenta Joe Bidena se zvýší počet torpédoborců ve španělské námořní základně Rota. Vytvoří se nové armádní velitelství v Polsku, zvýší se počet vojáků v Rumunsku, Pobaltí, Německu a Itálii a do Británie budou vyslány dvě letky stíhaček F-35. Důvodem je ruská hrozba. Jak dále ČTK připomíná, od začátku války na Ukrajině stoupl počet amerických vojáků v Evropě na 100 tisíc.

Článek NATO oficiálně označilo státy, které jsou pro něj hrozbou. Jde o Rusko a Čínu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prohloubení spolupráce

CNN informuje také o tom, že válka na Ukrajině motivuje obě strany k posílení vztahů. I proto se Čína během celého konfliktu zdržuje příliš kritických postojů vůči Rusku. Zatímco jiné státy odsuzují ruské činy, Peking volá po míru. I během středečního hovoru tak Si Ťin-pching vyzval všechny strany, aby se zasadily o „řádné urovnání ukrajinské krize“, píše server CNN. Přístupu Číny ke konfliktu ve svém prohlášení využilo i Rusko. Kreml uvedl, že „prezident Číny vzal na vědomí legitimitu ruských akcí na ochranu základních národních zájmů,“ doplňuje CNN.

Vše tak nasvědčuje tomu, že středeční rozhovor obou státníků potvrdil nejen spojenectví obou zemí, ale také rostoucí obchodní vztahy. Jak dále uvádí CNN, prezidenti se dohodli na rozšíření spolupráce v energetice, financích i výrobě. Kreml také uvedl, že vzájemná pomoc bude probíhat i v dalších oblastech „s přihlédnutím ke globální ekonomické situaci, která se zkomplikovala kvůli nelegitimní sankční politice Západu,“ informuje CNN.

Nerovný poměr

Jak píše server Newstream, podle studie Institutu německého hospodářství jde o nerovný vztah. Čína sice je pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem, což ještě více prohlubuje aktuální situace, ale Rusko nepatří ani mezi deset největších obchodních partnerů Pekingu. Loni tvořil obchod s Ruskem podle studie jen 2,4 procenta objemu čínského obchodu, píše dále Newstream. Zároveň je třeba přiznat, že v energetických zdrojích má Rusko i v Číně zásadní postavení.

V roce 2020 byla Moskva druhým nejvýznamnějším dodavatelem ropy, třetím největším dodavatelem plynu a druhým nejvýznamnějším dodavatelem uhlí. Budoucnost má navíc obchodní vztahy prohlubovat. Na letošních zimních olympijských hrách v Pekingu země oznámily, že do roku 2024 se navýší vzájemný obchod na 250 miliard dolarů. Loni činil objem 147 miliard dolarů, připomíná server Newstream.

Článek Sbližování Ruska s Čínou pokračuje. Si Ťin-pching potvrdil Putinovi podporu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruská ropa je v extrémní slevě

Čína zahájila s Ruskem jednání o odkupu jeho zlevněné ropy, píše server TN. Ekonom Lukáš Kovanda pro Události247 vysvětlil, že ruská ropa typu Ural či Sokol se obchoduje například se třetinovou slevou oproti severomořské ropě Brent, jejíž cena představuje světový standard. Čína a Rusko podle Bloomberg jednají o nákupu ropy na mezivládní úrovni.

„Ruská ropa se v historicky mimořádné slevě ocitla v důsledku západních sankcí vůči Rusku. Západní země, včetně Evropské unie, postupně ukončují svůj dovoz ruské ropy a ropných produktů nebo tak letos a v příštích dvou letech učiní. To vytváří tlak na růst cen ropy z oblastí mimo Ruska, po které je nyní větší sháňka, protože pochopitelně slouží jako náhražka ropy ruské,“ doplnil pro Události247 Kovanda.

Rusko se zaměří na asijské státy

Bloomberg také připomíná, že Čína oficiálně nezveřejňuje objem svých strategických rezerv. Odhady, které se provádějí například pomocí satelitních snímků, napovídají, že má kapacitu disponovat více než miliardou barelů kombinovaných státních a komerčních rezerv. Server přidává jedno srovnání: Státní strategické rezervy Spojených států mají pro změnu maximální kapacitu, která jen mírně přesahuje 700 milionů barelů.

Kovanda pro Události247 doplnil, že Čína přes nižší cenu ropy naopak může zmírňovat svou inflaci. Vítězem střetu mezi Západem a Ruskem tak i proto může být právě tato země. „Pro Rusko bude z hlediska dnešního světového energetického trhu nejzajímavější, pokud se obchodně zaměří hlavně na státy Asie,“ uvedl už dříve pro deník DW Fernando Ferreira, který je analytikem poradenské společnosti Rapidan.

Článek Čína vydělá díky válce na Ukrajině. Západní sankce vůči Rusku se rozhodla využít ve svůj prospěch se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kritika ze všech stran

V nejlidnatějších čtvrtích metropole byly uzavřeny školy, kina a některé nemocnice. Lockdown se ale nevyhnul i dalším čínským městům. Celkem má být podle výpočtů CNN v rámci Číny izolováno až 180 milionů lidí. Přestože jsou Číňané na přísná omezení zvyklí, tentokrát i oni vyjadřují s postupem úřadů nevoli. Podle deníku Blesk především v Šanghaji zavládl chaos, protože si mnoho obyvatel stěžovalo na nedostatek potravin, omezenou lékařskou péči a špatné podmínky v karanténních táborech. Terčem kritiky je také opatření, které nařizuje oddělovat nakažené děti od rodičů.

Některé příběhy plné zoufalství, kdy například v Šanghaji lidé křičeli hladem z oken, se začaly šířit po sociálních sítích, a proto se teď mnoho Číňanů na podobnou situaci připravuje. Lidé v Pekingu vzali útokem hlavně supermarkety, ve kterých se následně rychle začali vyprazdňovat regály s potravinami. Lockdowny nemají vliv jen na psychiku čínského obyvatelstva, ale také na ekonomiku země. Právě Šanghaj a Peking jsou totiž sídlem mnoha důležitých firem, které musely zastavit výrobu, píší Seznma Zprávy.

Nezadržitelné dopady

I v důsledku toho nezaměstnanost dosáhla v březnu téměř maxima za poslední dva roky. Oslabila také čínská měna, která se dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2020. Znepokojení tak doléhá i na nejvyšší čínské představitele. Podle prezidenta Si Ťin-pchinga musí země „minimalizovat dopad epidemie na ekonomický a sociální rozvoj,“ cituje jeho slova CNN. Země se přitom dostává do problémové situace vlastní vinou, když se mermomocí snaží držet politiky nulového covidu.

Přitom, jak připomíná sever Echo24, úmrtnost na covid-19 je v Číně velmi nízká. Nic na tom nemění ani fakt, že starší generace není příliš proočkovaná. Například v Šanghaji si podle úřadů nechalo aplikovat posilující dávku vakcíny méně než 40 procent lidí ve věkové skupině nad 60 let. Jak uvádí CNN právě nízká proočkovanost má být ale podle vědců důvodem, proč se Čína drží svých striktních opatření. Nárůst infekcí a úmrtí by totiž podle nich mohl zahltit systém zdravotní péče.

Článek Lockdown v Číně zasáhl až 180 milionů lidí. Stěžují si na podmínky v karanténních táborech a nedostatek potravin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Původ koronaviru je i po dvou letech nejasný

S přibývajícími informacemi se však odborníci v názorech na původ covidu začali rozcházet. Americký časopis Vanity Fair se proto pustil do vlastního šetření. Týká se nevládní americké organizace EcoHealth Alliance, která se podílela na výzkumu koronavirů ve Wu-chanu. Časopis zjistil, že britský zoolog a ředitel organizace Peter Daszak údajně jen pár měsíců poté, co se koronavirus začal globálně šířit, zosnoval tajnou marketingovou kampaň s cílem smést ze stolu teorii, že vir unikl z laboratoře.

Evoluční biolog Jesse Bloom měl později zaslat Faucimu vědeckou studii, ve které zmiňoval, že prvotní sekvence koronaviru, které se v Číně dostaly do záznamů, zanedlouho zmizely. To přineslo teorie, že se čínská vláda snažila něco tajit. Fauci společně s ostatními vědci opakovaně odmítá teorii, že by měl koronavirus jiný než přírodní původ.

Čína jakoukoliv vinu na úniku viru odmítá

Američtí vědci to, že koronavirus unikl z laboratoře, nejdříve zpochybňovali. Byli naopak přesvědčení, že vir má přírodní původ. Že teorie o úniku viru z laboratoře ve Wu-chanu může být pravdivá, naznačují i dokumenty zveřejněné americkou vládou. Událostem247 to potvrzuje i epidemiolog Zdeněk Hostomský. „V těchto dokumentech se ukazuje, že všichni ti politici věděli, že nejpravděpodobnější je to, že vir unikl z laboratoře. Aby situaci zklidnili, tak to drželi pod pokličkou a oficiální verze byla, že je to přírodního původu.“

Podle Hostomského se teď navíc začínají ozývat hlasy, jestli koronavirus unikl nedopatřením, nebo byl úmyslně vypuštěn. Čína jakýkoliv podíl na vzniku pandemie dlouhodobě kategoricky odmítá. Na vyšetřování s ostatními státy ale moc nespolupracuje. Na začátku minulého roku dokonce vypracovala seznam devíti zemí, které podle ní za pandemii mohou – mezi nimi byla i Česká republika. Čína dále podezírá Spojené státy, Řecko, Austrálii, Indii, Itálii, Rusko, Srbsko a Bangladéš.

Článek Vlivní vědci chtěli zdiskreditovat teorii o úniku covidu z laboratoře se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA varují Čínu

Právě na čínskou náklonnost Rusko spoléhá. „Věřím, že naše partnerství s Čínou nám dovolí obhájit spolupráci, které jsme dosáhli,“ prohlásil ruský ministr financí. A Kremlu to zatím vychází. Čína dosud ruské napadení Ukrajiny neodsoudila. Útok Peking ani nenazývá invazí. Naopak naléhá, aby bylo vyjednáno příměří. USA už proto varovaly Čínu, aby Rusku nepomáhala. Podle amerického poradce pro národní bezpečnost Jacka Sullivana byl Peking upozorněn na možné následky, které mohou přijít, pokud bude Čína Rusku nápomocná.

Sullivan se v pondělí setká v Římě s vysoce postaveným čínským diplomatem Jang Ťie-čchim. Mnohem dříve se ale setkali zástupci Ruska a Číny a dohodli se na spolupráci. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching po únorovém jednání v Pekingu oznámili strategické „přátelství bez hranic“, jehož cílem je obrana proti vlivu USA. Rusko a Čína v poslední době zintenzivnili spolupráci, a to i v souvislosti s tlakem ze Západu kvůli lidským právům.

Moskva chce vojenské vybavení

USA proto situaci bedlivě sledují. Zatím Washington nezaznamenal, že by Čína měla snahu sankce proti Rusku obcházet. V minulém týdnu ale došlo k upozornění americké ministryně obchodu Giny Raimond vůči čínským výrobcům čipů. Varovala je, že pokud budou do Ruska dodávat výrobky podléhající sankcím, budou čelit následkům. V posledních dnech se navíc objevily informace o tom, že Rusko požádalo Čínu o vojenské vybavení.

To vyvrátilo čínské velvyslanectví v USA. Jak informuje ČTK, mluvčí ambasády Liou Pcheng-jü prohlásil, že o informaci o dodávkách zbraní do Ruska nikdy neslyšel. Podle něj je nejdůležitější zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Faktem ale zůstává, že Čína je pro Rusko druhým největším exportním trhem. A to hned po Evropské unii. Více než polovinu z exportu do Číny tvoří ropa a plyn.

Článek Moskva spoléhá na pomoc Číny. Sankce západních zemí totiž Rusku zmrazily zhruba polovinu devizových rezerv se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína nadále přistupuje k tvrdým lockdownům

Nejvíce se onemocnění aktuálně šíří ve městě Čching-tao v provincii Šan-tung na východním pobřeží. Mnoho případů čínské úřady zaznamenaly také na jihu ve městě Tung-kuan v provincii Kuang-tung a ve stejné provincii také ve městě Ťi-lin na severovýchodě země. Za nezvladatelné šíření epidemie v okrese Laj-si v Čching-tao bylo už přeloženo nebo pokáráno 17 úředníků. A to včetně zástupce starosty a místního stranického šéfa. O místo měl kvůli šíření covidu-19 přijít také ředitel a zástupce jedné střední školy za to, že se tam nakazila část žáků.

Podle Čínské národní zdravotnické komise (NHC) se nedrželi striktně protokolů. „Jejich pracovní etika nebyla praktická,“ uvedly úřady. Jak informuje ČTK, kvůli pár jednotkám případů bylo v Číně úplně uzavřeno provinční středisko Čchang-čchunu. Obyvatelé nesmí vycházet, povoleno mají jen jednou za dva dny nakoupit potřebné věci. Dovoleno je to ale jen jednomu členu rodiny. Nefunguje veřejná doprava a otevřené jsou pouze obchody s nejnutnějším zbožím. Opatření budou zavedena také v metropoli Šanghaj, kde musí školy přejít kvůli šíření covidu-19 na dálkovou výuku.

V Hongkongu měly problém s počty mrtvých

Ještě hůře než pevninská Čína je ale na tom Hongkong. Tam bylo za pátek potvrzeno více než 29 tisíc nových případů infekce a v důsledku onemocnění zemřelo 196 lidí. Úřady přiznaly, že kvůli vysokým počtům úmrtí měly márnice dočasně problém s přijímáním těl. Na internetu se totiž objevily fotografie, na kterých leží mrtví ve vacích v pokoji spolu s pacienty nemocnic. Exponenciální růst nákaz se už ale ve městě z velké části podařit zastavit.

Hongkong stejně jako pevninská Čína okamžitě proti novým případům zasahuje masovým testováním a lokálními uzávěry. Finanční metropole je ale vyzývána k upuštění od strategie tzv. dynamického nulového covidu a naopak je vyzývána k strategii naučit se s covidem žít. Správa města se ale drží cesty nulového covidu, aby dosáhla znovuotevření hranic s pevninou.

Článek Čína zaznamenala nejvyšší počet případů covidu-19 od první vlny v roce 2020. Úřady jsou ve střehu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína se aktuálně ocitla v nekomfortní zóně

V současném postavení se však Čína zřejmě necítí úplně pohodlně. Na straně jedné vydává vágní prokremelská prohlášení a nešetří kritikou na sankční kroky Západu. Na straně druhé zásahy na cizí území neschvaluje a v důležitých okamžicích dává najevo, že za Rusko ruku do ohně rozhodně nedá. V době, kdy komunismus vzkvétal, Rusko a Čína podporovaly revoluční síly po celém světě. Teď se ale Moskva a Peking přiklánějí k rétorice kontrarevoluce.

Když na začátku tohoto roku vypukly nepokoje v Kazachstánu, který je v sousedství Ruska i Číny, obvinil prezident Putin Spojené státy, že se pokoušejí sponzorovat „barevnou revoluci“, což je termín pro protestní hnutí, která se snaží změnit vládu. Stejný příběh o „barevných revolucích“, které spáchal Západ, pak prezentovala také čínská státní média. Kreml také dlouho tvrdil, že Spojené státy skrytě stojí za ukrajinským povstáním na Majdanu v letech 2013 až 2014, při kterém byl svržen proruský vůdce.

Podle odborníka se Čína proti Rusku nepostaví

Novinky minulý týden uvedly, že Čína je připravena změkčit dopady sankcí, které byly uvaleny na Rusko kvůli napadení Ukrajiny a že chce pomoci zemi v situaci, kdy se zhoršují její vztahy se Západem. Pomoc čínských bank by pro vývoj konfliktu mohla být klíčová. Podle finančních analytiků a geopolitických expertů Čína Rusku zřejmě pomůže západní sankce překonat. Mohla by tak učinit obchody se zdroji a půjčkami státních bank. Důvodem by bylo to, aby ochránila své vlastní ekonomické a finanční zájmy.

Na to, jestli existuje možnost, že by se Čína postavila proti ruské invazi na Ukrajinu, se Události247 zeptaly politologa Jana Kubáčka: „Očekávám, že Čína nepůjde úplně otevřeně proti Ruské federaci, ale pokusí se hodně tlačit na ruskou stranu, aby začala tu vojenskou operaci přibrzďovat. V určitý moment, kdy to bude neudržitelné, podle mě začne Peking volat po diplomatickém řešení, po ukončení bojů, po nějaké variantě neutralizace konfliktu, případně zamrznutí konfliktu.“

Podle Kubáčka je pro Čínu výhodné, pokud by situace oslabovala Ukrajinu, případně Západ: „Nemyslím si, ani neočekávám, že by se Čína úplně otevřeně proti Moskvě postavila, protože chce samozřejmě využít situace, že bude mít otevřené dveře do Ruska. Zvláště v situaci, kdy to vypadá, že Rusko bude Čínu potřebovat pro své další ekonomické, energetické a částečně i geopolitické vztahy.“

Článek Čína zřejmě podle politologa Kubáčka ruskou invazi úplně neodsoudí a bude hrát roli třetího se nejdříve objevil na Události247.cz.

Senátor Fischer nechce za prezidenta Číňana

Česko se totiž před několika dny přidalo k diplomatickému bojkotu olympiády. Jak podotkl Český rozhlas, premiér Petr Fiala (ODS) už dříve oznámil, že nikdo z vlády do Pekingu nepojede. Prezidentovo přání zvířilo emoce nejen mezi veřejností, ale také u politiků. Vytýkají mu jeho priority a připodobňování Číny k České republice. Zeman označil Si Ťin-pchinga za přítele s tím, že Česko má podle něj k této asijské zemi velmi blízko.

(ONLINE) OSLAVA ČÍNSKÉHO NOVÉHO ROKU: Blahopřání prezidenta ČR Miloše Zemana #Čína #čínskýnovýrok #oslava pic.twitter.com/v5PZgLpQxu

— Chinese Embassy in CZ (@ChineseEmbinCZ) January 31, 2022

Zdravici pak ukončil čínským termínem „xiexie“, což česky znamená děkuji. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer, který působil jako poradce Václava Havla, pod příspěvek napsal, že prezident na svátek 28. října českým občanům neposlal ani zdravici: „Je dojemné vidět Miloše Zemana přát Číňanům. Na svátek naší republiky 28.října občanům ČR neposlal ani zdravici, jde o otázku priorit. Já ale nechci mít za prezidenta Číňana,“ uvedl.

Stehlíková v komentáři neváhala použít ani sprosté slovo

Mnozí lidé kritizují dále i to, že se prezident dosud nevyjádřil k vyhrocené situaci na ukrajinsko-ruských hranicích a místo toho natáčí videa, ve kterých přeje štěstí Číně. Poslankyně Pirátů Klára Kocmanová si nebrala servítky a pod příspěvek na Twitteru napsala: „Sice u nás nemáme koncentráky, nešmírujeme naše občany, nezavíráme politickou opozici a neklademe si nárok na území cizích státu, ale jinak si s Čínou nejsme vůbec vzdálení‘. Prezident Zeman svým přáním Číně k novému roku dosáhl nového dna.“

Rozohnila se také bývalá ministryně a lékařka Džamila Stehlíková, která má s prezidentem napjaté vztahy dlouhodobě. „Jediným státním tajemstvím je to, kolik toho vychlastal prezident, než vlezl do p*dele největšímu žijícímu diktátorovi,“ napsala. Jak píše iDnes, prezidenta se samozřejmě zastal jeho mluvčí Jiří Ovčáček který na Twitteru napsal: „Popřát k Novému roku je slušnost. Skutečný státník mosty mezi národy staví, neboří je. Ctností nejsou zlé výkřiky, ale dobré slovo. Vše bude jednou sečteno.“

Článek Miloš Zeman se ocitl pod palbou ostré kritiky: Po jeho přání čínskému prezidentovi se dočkal vulgárních nadávek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bojkot olympijských her – co tím přesně myslíte?

Věřím, že není normální, aby politici demokratického státu vyrazili na olympiádu do země, kde probíhá genocida a tvářili se, že se tam nic neděje. Což je bohužel případ Číny. Satelitní snímky ukazují koncentrační tábory a obrovská krematoria v oblasti Sin-ťiangu. Není divu, že se na sociálních sítích mluví o srovnání s olympiádou v nacistickém Německu.

Dobrá, ale nedávalo by větší smysl, kdyby na Hry nedorazili ani sportovci z demokratických zemí?

Tohle je velké dilema a sám jsem dost přemýšlel nad tím, jak výzvu formulovat. Pravda je taková: sportovec je člověk, který se roky připravuje, aby vyhrál velké sportovní klání. Na rozdíl od politika, což je člověk, který vede politické střety. Olympiáda je samozřejmě sportovním kláním, ale vedle probíhá velká politická bitva, zda-li se čínské propagandě podaří odvést pozornost od zločinů, které tamní komunistická strana páchá.

Takže, když jsem přemýšlel o tom, zda-li chci jako politik zapojit sportovce do svého politického sporu, zvítězila ve mě úcta k jejich profesionálnímu nasazení ve vlastním oboru. Ale doufám, že další demokratičtí politici se přidají.

Mohli bychom vůbec požadovat takovou oběť, aby se sportovec vzdal jednoho ze svých profesních vrcholů?

Myslím, že tohle už si musí každý sportovec rozhodnout sám. Každý z nich chápe, že jsou zároveň příkladem pro mnoho svých spoluobčanů a jejich rozhodnutí ovlivní nejen dospělé, ale třeba i vnímání dnešních školáků, co je správné a co je špatné.

Čím přesně podle vás Čína porušuje lidská práva?

V první řadě probíhající genocidou v Sin-ťiangu, represemi v Tibetu a Hong Kongu. Dotýká se to samozřejmě všech obyvatel komunistické Číny. Země je šmírována pomocí moderních technologií. Nejmodernější poznatky z oblasti umělé inteligence jsou využívány k analýze dat ze sledovacích kamer, sociálních sítí a platebních systémů. Výsledky této analýzy jsou pak používány jako základ k trestání nepohodlných lidí, odpůrců vlády, náboženských menšin a podobně.

Mimochodem, sportovci budou údajně vybaveni telefony od organizátorů, které mají sbírat citlivé osobní informace. Máte o tom zprávy?

Šmírování je problém dlouhodobě, protože jak známo, čínské společnosti dovážející hardware do Evropy musejí poskytovat čínským tajným službám přístup ke svým datům. A samozřejmě, bez kvalitního šifrování jsou vaše hovory vydány na milost a nemilost poskytovatelů mobilní sítě.

 Takže zahodit takto rozdávané telefony je pouze první krok. Dlouhodobě musíme zajistit, aby kritická infrastruktura fungovala pouze s otevřeným softwarem, tj. takovým jehož zdrojový kód známe. A můžeme se ujistit, že dodržuje základní pravidla ochrany soukromí a osobních dat, např. GDPR.

Čína si evidentně ze sankcí ani hrozeb roky nic nedělá. Co víc vůbec můžete například vy coby představitel EU dělat? A potažmo EU jako celek?

Ono se to málo ví, ale EU a na ní napojený Evropský hospodářský prostor reprezentuje trh s půl miliardou spotřebitelů. V desetimilionovém Česku se stalo zvykem Číně podlézat, ale zapomínáme na to, že máme ekonomiku, která je v úhrnu silnější než ta čínská.

Přál bych si, aby si tohle evropští občané a politici uvědomovali a chápali, že nemusíme vystupovat jako servilní sluhové čínských komunistů.

Článek Bojkot olympijských her. Čína podle europoslance Peksy porušuje lidská práva se nejdříve objevil na Události247.cz.