Lavrov překrucuje skutečnosti

Podle ruského ministra zahraničí se NATO zavázalo k zajištění bezpečnosti EU. Web Čas píše, že Lavrov zřejmě chtěl tímto poukázat na deklaraci z 19. ledna o „strategickém partnerství“, která označuje ruskou invazi na Ukrajinu za „nejzávaznější hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost za poslední desetiletí“. Je jasné, že takové negativní prohlášení vůči Moskvě se ruským zástupcům nelíbí. Lavrov ale přesto nemá nárok dezinterpretovat obsah celé deklarace.

Web Čas připomíná, že dokument zavazuje obě strany k užší spolupráci s tím, že Brusel i NATO přispějí k posilnění bezpečnosti v Evropě i mimo ni. V žádném případě se v deklaraci neuvádí, že Aliance je povinna zajistit bezpečnost sedmadvacítky. Je však jasné, kam tím šéf ruské diplomacie míří. Moskva zuří kvůli rozšiřování NATO. Na přibližování hranic Aliance si dlouhodobě stěžuje i ruský prezident Vladimir Putin. Mělo to být také jedním z důvodů, proč začal svou invazi na Ukrajinu.

Lavrov v rétorice pokračuje

Šéf ruské diplomacie v úterý uvedl, že vstup Finska do NATO dokazuje, že Aliance nikdy neměla v úmyslu se zastavit. Moskva naráží na to, že dlouhodobě volá po tom, aby se počet členů nezvyšoval. Zájem o vstup do NATO přitom narůstá. O členství společně s Finskem požádalo také Švédsko, které stále čeká na přijetí. Obě severské země se vzdaly své neutrality v reakci na válku na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. Moskva si svou chybu ale připustit evidentně nechce.

Naopak pokračuje ve své kritické rétorice. Lavrov se opřel dokonce i do české hlavy státu. Nelíbila se mu zpochybňující slova českého prezidenta Petra Pavla ve vztahu k zájmu Číny usilovat o mír na Ukrajině. Podle ruského ministra zahraničí to neodpovídá činnosti „normálního politického představitele,“ píše web Novinky. Ke kritice své osoby se Pavel vyjádřil odmítavě. „Zrovna z úst ministra zahraničí Ruské federace, která se posledních několik let vůbec nechová jako normální stát, to zní opravdu zajímavě,“ cituje jeho slova web Seznam Zprávy.

Článek Putinův poskok Lavrov se vytočil do běla: Kritizoval EU, pustil se i do Petra Pavla se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se rozhodla dávno

ČTK připomíná, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil loni v září, že podepsal žádost o urychlené přijetí země do NATO. Přistoupení Ukrajiny k vojenskému paktu podporují i její obyvatelé. V případném referendu by takový krok podpořilo 86 procent Ukrajinců, což je nejvíce v historii, píše ČTK. Podle průzkumu, který proběhl v lednu, by proti vstupu byla jen tři procenta obyvatel, a dalších 8 procent dotázaných by se hlasování nezúčastnilo. Je jasné, že na ukrajinské straně nebudou s přijetím do NATO žádné problémy.

Vedení NATO má podmínku. „První krok k jakémukoli možnému členství Ukrajiny je to, že uspěje v této válce,“ cituje slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga web iRozhlas. Naopak, podle některých ukrajinských zástupců, jde už jen o oficiální krok, ale v praxi je Kyjev součástí Aliance. „Ukrajinské ozbrojené síly se staly členem NATO. De facto, ne de iure. Protože máme zbraně, a také znalosti, jak je použít,“ cituje web iRozhlas prohlášení ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova.

Kyjev má jasno

V lednovém rozhovoru po BBC šéf ukrajinského resortu obrany také uvedl, že takový výrok nepovažuje za kontroverzní. Údajně si je jistý, že Ukrajina do Aliance brzy vstoupí. „Je to pravda, je to fakt. Jsem si jist, že v blízké budoucnosti se staneme členem NATO de iure,“ cituje dále Reznikova web iRozhlas. NATO se rozrostlo po delší době o dalšího člena. 31. státem Aliance se stalo Finsko, které o vstup požádalo, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu, společně se Švédskem loni v květnu, připomíná web Čas.

Zatímco Helsinky definitivně už nejsou neutrální zemí, Stockholm zatím členem NATO není. Web Čas připomíná, že podmínkou vstupu je souhlas všech členských zemí. Ratifikaci přijetí Švédska dosud odkládá Maďarsko a Turecko. Další podmínkou pro vstup do NATO je, aby země nebyla zapojena do mezinárodních ozbrojených konfliktů a sporů o hranice. To je důvod, který bude ještě nějakou dobu zřejmě bránit Ukrajině.

Článek Ukrajina je blízko vstupu do NATO. Pozvánka může přijít už za pár měsíců se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruský ministr zahraničí: „Musíme spojit síly proti tlaku Západu“

V posledním prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se objevila výzva k vytvoření silného mezinárodního bloku, který by se postavil proti vlivu západních zemí. Lavrov navíc tvrdí, že západní mocnosti se snaží vyvolat konflikt mezi Ruskem a ostatními zeměmi, aby tak oslabili ruskou pozici v mezinárodní politice, informuje Yahoo.

Podle Lavrova by se měly ostatní země spojit s Ruskem, aby tak vytvořili rovnocenný blok v mezinárodním měřítku. Jeho slova přitom nebyla jen prázdnými frázemi, ale v této otázce se také vyjádřil prezident Vladimir Putin, který sdělil, že spojenectví s Ruskem může být pro ostatní země velkým přínosem.

Rusko hrozí eskalací konfliktu na Ukrajině

Putinova snaha o spojenectví není novinkou, delší dobu o ní informuje i zpravodajství Atalayar, stejně jako jeho snaha o omezení vlivu západních zemí v mezinárodní politice. Ruský prezident se snaží najít partnery, kteří by byli ochotni spolupracovat s Ruskem v oblasti politiky i obchodu. V minulosti se to podařilo například s Čínou, která se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Ruska.

Zdá se však, že Putinova snaha o spojenectví s ostatními zeměmi nebude vždy úspěšná. Spojené státy a některé další západní země odmítají spolupracovat s Ruskem kvůli jeho kontroverzní politice a porušování lidských práv. Navíc je Rusko stále pod nátlakem kvůli svým aktivitám na Ukrajině a údajnému vměšování do voleb v jiných zemích.

Možné důsledky ruské výzvy ke spojenectví

Kromě toho se Rusko stále potýká s ekonomickými sankcemi zavedenými západními zeměmi kvůli anexi Krymu v roce 2014 a podpoře separatistických sil východní Ukrajiny. Tyto sankce způsobily značné ekonomické potíže, ale Putin se snaží situaci zvládnout a hledá nové obchodní partnery v Asii a na Blízkém východě, informuje dále Atalayar.

Otázkou však zůstává, zda Rusko opravdu usiluje o lepší vztahy se západními zeměmi nebo jde pouze o pokus o rozdělení a oslabení jejich společného postavení. Navíc, názorové a kulturní rozdíly mezi Ruskem a západními zeměmi jsou stále velmi výrazné a jejich překonání bude vyžadovat značné úsilí a dialog.

Článek Rusko vyslalo svůj apel do světa: Spojte s námi síly proti EU a USA se nejdříve objevil na Události247.cz.

Helsinky reagovaly na válku na Ukrajině

Finsko své rozhodnutí stát se součástí vojenského paktu vysvětluje obavami z možného napadení. Finlandizace Ukrajiny tedy ukazuje, jakou cestou by se válkou zasažená země měla vydat. Vstoupit do NATO, píše web Onet. Jedině tím bude ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně ukázáno, že nedosáhne svého. Šéf Kremlu totiž svými kroky na Ukrajině jasně ukazuje, že mu jde o změnu mapy Evropy, uvádí server Onet. To, co se mu podařilo u poloostrova Krym, který v roce 2014 anektoval, se mu však u celého území Ukrajiny nepodařilo.

Ve svém tažení ve speciální vojenské operaci, jak ruská hlava státu válku na Ukrajině nazývá, narazil na ukrajinský odpor. A objevil se tu ale ještě jeden fenomén, se kterým rozhodně Putin nepočítal. A tou je evropská soudržnost, kterou dokazuje právě také vstup Finska do NATO, připomíná web Onet. Ruskému prezidentovi musí být jasné, že pokus o založení nového ruského impéria nevyšel. Představoval si, že svou invazí do sousední země změní evropský řád, a to mu se povedlo.

Úplně jiné změny

Vstup Finska do Aliance změní poměr sil. Navíc na cestě do NATO je také Švédsko. Přestože skandinávské země podaly přihlášky shodně, a to loni 18. května, cesta Stockholmu se komplikuje. Vstup Švédska dosud neratifikovalo Turecko a Maďarsko, připomíná web ČT24. Přesto je téměř jisté, že dříve nebo později se dosud neutrální skandinávská země stane součástí vojenského paktu. K přijetí by mohlo dojít v červenci na summitu NATO v litevském Vilniusu, píše dále ČT24.

Půjde o další důkaz, že Rusko v Evropě neuspělo. Dojde k jasnému potvrzení, že Evropa skončila se svým postojem, ve kterém se snažila Moskvu nedráždit. Neutralita nic dobrého nepřinesla, a proto by se měla v budoucnosti do západních struktur začlenit také Ukrajina, píše web Onet. Jedině takový postoj může ruskou rozpínavost zarazit. Nejlepší formou obrany je totiž silné odstrašení, dodává Onet.

Článek Putin chtěl válkou změnit celou Evropu. Povedlo se mu to, ale jinak, než zamýšlel se nejdříve objevil na Události247.cz.

Helsinky se ještě nerozhodly

Kaikkonen na slavnostním ceremoniálu uvedl, že další úloha Finska, a to jako plnohodnotného člena „je další otázkou“, o které se bude diskutovat. Země má ale vstupem do Aliance bezpečnostní záruky NATO podle článku 5, a také se může účastnit všech setkáních a struktur vojenského paktu, připomíná web Plus Jeden Deň. Stoltenberg v té souvislosti připomněl, že tématem diskuze bude i přítomnost vojáků NATO v zemi. Podle generálního tajemníka ale v žádném státu nejde o „stálou přítomnost“ jednotek NATO, dodává Plus Jeden Deň.

Finsko se rozhodlo vstoupit do Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Helsinky mají se zemí, se kterou sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, špatnou zkušenost z minulosti. Web CNN Prima News připomíná, že Sovětský svaz napadl Finsko v roce 1939 bez vyhlášení války. Konfliktu se říká zimní válka a Finsko v něm ukázalo svou sílu, protože se sovětské jednotky setkaly se silným odporem, přestože měly početní i materiální převahu. Nakonec Sovětský svaz zvítězil.

Finsko muselo SSSR odevzdat 10 procent území

Přesto měla zimní válka na Moskvu drsný dopad. Říká se, že špatný výkon Rudé armády v konfliktu měl vést k rozhodnutí Adolfa Hitlera napadnout Sovětský svaz, píše web CNN Prima News. Finsko se dalo na stranu Německa a umožnilo i nacistické armádě útočit na Rusko z finské fronty. I proto nakonec Finsko po válce bylo nutné vyplatit Sovětskému svazu vysoké válečné reparace, uvádí CNN Prima News. Poté v zemi začala takzvaná finlandizace, tedy finská neutralita.

I proto se dosud Helsinky do NATO nehrnuly a spoléhaly na svou armádu, píše web CNN Prima News. Válka na Ukrajině vše změnila. NATO díky tomu posílilo o velkého spojence. Web Prima ZOOM upozorňuje, že Finsko má silnější dělostřelectví než Francie a Německo dohromady. K dispozici má nový člen Aliance také početnou armádu. V případě nouze může povolat až 280 tisíc lidí. V zemi navíc nadále platí povinná vojenská služba, a proto se považují Finové za nejodhodlanější evropský národ bránit svou zemi se zbraní v ruce, dodává CNN Prima News.

Článek NATO se vyjádřilo k případnému umístění vojáků na finském území se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zimní válka skončila po roce

Přesto zůstalo mnoho obětí. Na straně Finska padlo 98 tisíc vojáků, Rudá armáda přišla dokonce o více než 131 tisíc lidí. Severská země nechce evidentně takovou zkušenost opakovat, a proto společně se Švédskem chce být součástí NATO. V Moskvě kvůli tomu vládne nervozita, protože se tím téměř zdvojnásobí pozemní hranice Ruska se členy Aliance. Překvapivé proto nejsou slovní výpadky některých ruských propagandistů. V pořadu Olgy Skabejevové zazněla dokonce nutnost uskutečnit zvláštní operaci směrem na Helsinky.

„Finsko je naše historická země. Budeme muset posílit naše síly ve směrech našich operací, abychom osvobodili bratrský finský národ,“ cituje web Onet vyjádření jednoho z účastníků diskuze pořadu v televizní stanici Rossija 1. Podobnou rétoriku má také ruská ambasáda ve Stockholmu. Podle ní vstup severských zemí do NATO nezlepší bezpečnost Evropy. „Noví členové nepřátelského bloku se stanou legitimním cílem pro ruskou odvetu,“ cituje web Onet. Moskva si však bude muset zvyknout, že sousední země bude součástí vojenského paktu.

Finsko je o krok blíž do NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu podepsal rozhodnutí tureckého parlamentu ratifikovat členství Finska, informuje web Plus Jeden Deň. Pro vstup nového člena do Severoatlantické aliance je nutný souhlas všech dosavadních členů. Turecký podpis dosud chyběl. Nyní budou dokumenty doručeny do Washingtonu, kde je uložený originál smlouvy o NATO z roku 1947, připomíná web Plus Jeden Deň. Následně by měl finský zástupce dorazit do USA, aby podepsal závěrečné dokumenty.

Během pár dnů už se může stát severský stát oficiálním členem NATO a Rusko se s tím bude muset smířit. „Finsko oslaví Velikonoce jako nový člen NATO,“ cituje vyjádření ministra obrany Anttiho Kaikkonena web Plus jeden Deň. Finsko posiluje svou bezpečnost i jiným způsobem. Na hranici s Ruskem v únoru začala země stavit oplocení, píše web Novinky. Celkem má mít délku 200 kilometrů a výšku tři metry. Na horní části bariéry bude ostnatý drát. Ani to rozhodně ruského prezidenta nepotěší.

Článek Rána pro Putina: I když straší další evropskou zemi, sám zřejmě dostane podpásovku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důležití spojenci zůstávají

Ruská invaze na Ukrajinu silnou pozici Ruska dost oslabila, a to minimálně po diplomatické stránce. Kromě Švédska a Finska, které jsou dlouhodobě neutrální a snaží se o vstup do NATO, trápí diplomaty v Kremlu také neustále se zvyšující nedůvěra u mnoha dříve blízkých spojenců, pokračuje TN. Moskva navíc ztrácí od arménského Jerevanu až po kazašskou Astanu své dřívější spojence a podporovatele.

„Je fakt, že některé země bývalého Sovětského svazu se od Moskvy odklánějí, ale na druhou stranu ti důležití spojenci, jako je Čína, Indie a další, ty setrvávají na pozicích buď neutrálních, nebo spojeneckých. Myslím, že síla diplomacie Číny, která se prokázala na tom diplomatickém úspěchu při jednání o obnovení vztahů mezi Saudskou arábií a Íránem, je podstatně důležitější než Astana nebo Jerevan,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor.

Rusko má nedostatek munice

Mezi mladými lidmi, kteří si éru Sovětského svazu nepamatují a netýká se jich, tak odpor k Rusku roste. Napsal to britský web Guardian s tím, že protiruské nálady tak můžou v těchto zemích do budoucna ještě sílit. „Rusko ztratilo svoji vyjednávací sílu. Nemá co nabídnout a neví, jak jednat s partnery ve svém sousedství. Jediné, co Rusové mají, je síla,“ cituje web profesora politologie na Tbiliské státní univerzitě Kornely Kakačia.

Od Ruska se odklonil také Kazachstán. „Těsně před válkou na Ukrajině proběhly ve velkých kazašských městech nepokoje. Rusko do Kazachstánu poslalo své vojáky a pomohlo tuto krizi tamnímu režimu zvládnout. V ruské politice pak převládl pocit, že by měl být Kazachstán Rusku za tuto pomoc vděčný,“ uvedl pro TN Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusku se navíc ve válce moc nedaří. Podle britského ministerstva obrany mu chybí tolik munice, že musí extrémně zvažovat její rozdělování na frontě. 

Článek Osamělý Putin: Spojenci už mu nevěří a mají z něho strach se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je to přímé zapojení NATO do války

Od začátku konfliktu přislíbila řada států Aliance dodat Ukrajině zbraně za téměř 50 miliard dolarů, což je zhruba 1,1 bilionu korun. Podle serveru iRozhlas jsou mezi nimi americké protivzdušné systémy Patriot, německé tanky Leopard 2 i devadesát tanků T 72, které po renovaci poskytne česká armáda. „Západní analytici jednomyslně přiznali, že když specialisté NATO cvičí ‚ukrajinazisty‘ v bojovém použití jejich vojenské techniky, lze to považovat za přímé zapojení NATO do ozbrojeného konfliktu na straně ukrajinského režimu,“ napsal Medvěděv.

Podle exprezidenta je rozdrcení Ruska pro západní svět příliš velkým pokušením a zapojení Aliance do války je prý nezpochybnitelné. „Kanadští a němečtí instruktoři v EU už učí ukrajinské zabijáky, jak zacházet s leopardy,“ uvedl Medveděv. „Pokud by v budoucnu dodaná letadla NATO obsluhovala jejich armáda na území nějakého vyčůraného Polska, což je vzhledem k žalostnému stavu obranného průmyslu na Ukrajině jediná možnost, znamenalo by to přímý vstup atlantistů do války proti Rusku se všemi důsledky,“ dodal na Telegramu.

Jaderný potenciál Západu nelze ignorovat

Dodávky zbraní členských zemí Aliance na Ukrajinu označil nedávno za nepřímou účast v konfliktu také ruský prezident Vladimir Putin. Nepřímo také opět poslal západním zemím výhružný vzkaz, když mluvil o jaderném arzenálu. „Při současných podmínkách, kdy všechny přední země NATO prohlásily, že jejich hlavním cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?“ cituje ruskou hlavu státu server Sme.

Do Aliance se Medveděv opřel i kvůli incidentu v ruské Brjanské oblasti na západě Ruska u ukrajinských hranic. Ruský dobrovolnický sbor, který se otevřeně prezentuje jako odpůrce Putinova režimu, pronikl do dvou pohraničních vesnic. Údajně mělo dojít k zabíjení civilistů, což příslušníci polovojenské jednotky popírají. Kyjev se od útoku na ruském území distancoval s tím, že ve válečném konfliktu pouze brání svoje území. Ruská tajná služba později uvedla, že „ukrajinské nacionalisty“ zatlačila zpět za hranice, píší SeznamZprávy.

Podle Medveděva však incident ukázal, že NATO, EU a USA podporují teroristy. „Dnešní události ukázaly, koho USA, NATO a EU skutečně podporují. Nejsou to ‚lidé Ukrajiny milující svobodu‘. Jsou to jen nacističtí parchanti, teroristická verbež, která útočí na civilisty,“ napsal ruský exprezident s tím, že je jasné, kdo tahá za nitky. „To jsou vaše loutky, pane Macrone, Scholzi a pane Bidene. Vaše země jsou nyní účastníky teroristických činů ukrajinského režimu a vy jste přímými kolaboranty s teroristy,“ cituje web Sme Medveděva.

Článek Medveděv se agresivně opřel do Západu: „Jste přímými kolaboranty s teroristy,“ řekl se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Mnichově se jedná o dalších krocích

V pátek na setkání vystoupil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který upozornil na zvýšenou vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Čínou. „Vidíme, že Moskva a Peking se stále více snaží jednat koordinovaně. Organizují společné vojenské manévry a také námořní a letecké hlídky,“ cituje jeho slova web Onet.

Hlavním tématem výroční konference, která se pořádá pravidelně již od roku 1963, ale zůstává válka na Ukrajině. I proto zde měl prostřednictvím videokonference svůj projev také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svou zemi přirovnal k biblickému Davidovi, Rusko pak ke Goliášovi. „Děkuji všem, kteří Davidovi poskytli prak,“ cituje ukrajinskou hlavu státu ČTK.

Zelenskyj v rámci svého projevu znovu vyzval západní spojence k urychlení dodávek zbraní jeho zemi. Podle něj veškeré otálení Západu využívá Rusko ve svůj prospěch, píše ČTK. „Potřebujeme moderní vybavení. Zvláště teď, když Rusko spolupracuje s Íránem. Nad naším územím létají drony íránského režimu,“ cituje z jeho projevu web Onet. Na nutnost další pomoci upozorňuje i řada odborníků. Například podle bývalého amerického námořníka Johna Sennetta musí NATO dát Kyjevu dělostřelectvo potřebné k zasažení ruských tanků, informuje server Express.

Tanky v blátivém období nepomůžou

Sennett v té souvislosti připomněl, že manévrovatelnost techniky bude v příštích několika týdnech kvůli „blátivé sezóně“ omezená. Ačkoli přislíbené dodávky tanků mají Ukrajině velmi pomoci, nyní se podle bývalého námořníka bude třeba zaměřit na něco jiného. „Ve skutečnosti potřebujeme co nejvíce dělostřelectva a co nejvíce munice. To je nevyšší priorita. Granáty, houfnice. Čím více, tím lépe, protože období bláta znamená, že nic těžkého se nebude moci pohybovat snadno a nezáleží na tom, na jaké straně to je,“ cituje jeho slova web Express.

Sennet, který do začátku invaze žil na Ukrajině, předpokládá, že během tohoto období vyplýtvá ruská strana mnoho techniky. Díky tomu by poté Ukrajina mohla přejít do protiútoku. „HIMARS se bude hodit, aby vyřadil logistiku, komunikaci a velitelství, takže když přijde čas přejít do ofenzivy, Ukrajina by měla být ve výhodě,“ popsal bývalý americký námořník. Zelenskyj v poslední době rovněž začíná tlačit na Západ, aby svolil k dodávkám letadel. Sennet ale nepředpokládá, že se tak v dohledné době stane.

Článek NATO je v pozoru kvůli vojenské spolupráci Ruska a Číny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výtky směrem k NATO za rozšiřování

Došlo ze strany ministra zahraničí i k vyjádření k Ukrajině v souvislosti se zájmy Západu. Moskva má za to, že Severoatlantická aliance porušila dohodu, že se nebude rozšiřovat směrem na východ. Právě tuto rétoriku používá Rusko často jako argument pro zahájení invaze do sousední země. Lavrov ve svém nejnovějším projevu před ruskými poslanci obvinil Západ, že využívá Ukrajinu jako „rusofobní vojenské předmostí“. Kvůli tomu podle něj dosáhla politika západních zemí bodu, ze kterého už „není návratu“, uvádí ČTK.

Rusko je přitom tím agresorem, který rozpoutal téměř před rokem nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se boje chýlily ke konci. Naopak na východní frontě se podle vojenských expertů chystá něco velkého, informuje web CNN Prima News. O velké ruské ofenzivě už se spekuluje mnoho týdnů. Někteří předpovídali, že k útoku dojde v den ročního výročí invaze, tedy 24. února. Nakonec k tomu může dojít ještě dříve, aby Rusko využilo momentu překvapení, jak Události247 informovaly před pár dny.

Ve hře je mnoho variant útoku

Podle vojenských analytiků je útok na spadnutí, protože na východní frontě přibývá ruských vojáků, píše CNN Prima News. Nejen u Bachmutu se má ruská armáda snažit prorazit. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov na začátku února uvedl, že ofenzivu může Moskva zahájit ze všech stran. Ze severu od Běloruska, z jihu od Krymu i z východu od Donbasu, uvádí CNN Prima News. Naopak poradce ukrajinského ministerstva obrany Jurij Sak pro CNBC uvedl, že neočekává útok v Chersonu a nepředpokládá ani útok od severu.

Předpovídá spíše snahu Ruska plně ovládnout Donbas. Takový scénář považuje za reálný také bývalý zástupce náměstka generálního tajemníka NATO Jamie Shea, podle kterého se bude snažit ruská armáda získat části území, které si Moskva přivlastnila v rámci anexe. Na podzim loňského roku na základě referend ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že se Záporožská, Doněcká, Chersonská a Luhanská oblast připojí k Ruské federaci. Moskva ale reálně všechny oblasti neovládá. Naopak loni přišla například o strategický Cherson.

Článek Lavrov: Západ využívá Ukrajinu k tomu, aby celý svět nenáviděl Rusy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putinova rétorika se nemění

Ruská propaganda se šíří nejen v ruštině a angličtině, ale také ve španělštině, italštině a dalších světových jazycích, aby zasáhla široké publikum, dodávají Seznam Zprávy. Web Onet upozorňuje hlavně na jeden nepravdivý příběh, podle kterého Severoatlantická aliance ohrožuje Rusko a chce se ho dokonce zmocnit. Právě takovou rétorikou se snaží Moskva ospravedlnit svou invazi do sousední země. Ruský prezident Vladimir Putin mluví o neustálém rozšiřování NATO a „přiblížení vojenské infrastruktury k hranicím Ruska“, píše Onet.

V určitém pohledu nejde o úplný výmysl. Onet připomíná, že od rozpadu Sovětského svazu přijala Aliance 14 východoevropských zemí, z nichž čtyři mají hranice s Ruskem. Po roce 2014 v reakci na anexi Krymu zesílilo NATO své aktivity i ve východoevropských členských státech. Zároveň ale Aliance nadále dodržuje dohodu s Ruskem, podle které je zakázáno dodatečné rozmístění významných bojových sil v zemích vstupujících do NATO, píše Onet. Putin proto nemá žádné důkazy pro své tvrzení, přesto nadále uvádí, že NATO Rusko ohrožuje.

Čím dál více důvěryhodnější

Jako další důvod napadení sousední země uvádí Kreml příběh o genocidě ruského obyvatelstva v Doněcké a Luhanské lidové republice. Tato tvrzení pronikají skrze ruskou propagandu také do západních zemí. Podle studie Centra pro monitorování analýzu a strategii 19 procent Němců souhlasilo tím, že válka na Ukrajině byla reakcí Ruska na provokaci NATO. Dalších 21 procent dotázaných v průzkumu s tvrzením souhlasilo částečně. To je podle odborníků jasný výsledek dezinformační kampaně, uvádí Onet.

Velký dosah měla v květnu loňského roku také nepravdivá informace o tom, že členské státy EU se hodlají do války zapojit. Jedno z videí šířících se na sociálních sítích dokonce obsahovalo falešné logo BBC News a informovalo, že polský generál již podepsal rozkaz uvést armádu do plné pohotovosti. I proto Polsko obvinilo Moskvu z informačních útoků, uvádí Onet. Informační válka se tak mnohdy zdá mnohem intenzivnější než ta na bojišti.

Článek Ruská propaganda se neštítí ničeho. Hlavním cílem je poškození NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jeden příslib za druhým

„Myslím, že tyto poslední kroky, pokud jde o ozbrojené dodávky, jsou jen vývojem situace a způsobu, jakým Rusko začalo posouvat válku do jiné fáze,“ uvedl Sannino. V té souvislosti připomněl ruské útoky na civilní cíle a kritickou infrastrukturu. Na svou obranu dostane Ukrajina od západních zemí německé tanky Leopard i americké tanky Abrams. Podporou ze strany EU se totiž válka nemá dostat do jiné fáze, ale „pouze dát možnost zachránit životy a umožnit Ukrajincům bránit se,“ píše Express.

Kyjev dlouhodobě po špičkových strojích volal, spojenci se však s jejich vydáním dosud zdráhali kvůli obavám z eskalace konfliktu. Strach byl ale zjevně překonán. K Berlínu a Washingtonu se navíc přidávají další, kteří dodávky tanků Ukrajině slibují. Web Express zmiňuje například Polsko, Velkou Británii, Nizozemsko či Švédsko.

Moskva má ohledně zapojení tanků jasno

Web iRozhlas připomíná, že velitel ukrajinské armády mluvil v prosinci až o 300 tancích. Odborníci však takový počet nepřepokládají. „Já bych ohledně toho bohužel byl spíš skeptický. 300 tanků je skutečně velmi vysoký počet, zvlášť vzhledem k tomu, že většina evropských zemí od konce studené války své tankové flotily kontinuálně zmenšovala,“ uvedl pro iRozhlas analytik Vojtěch Bahenský. Většina zemí ostatně deklarovala, že na Ukrajinu pošle jen několik desítek svých strojů.

USA budou navíc tanky, které chtějí Kyjevu darovat, teprve vyrábět. „Myslím, že lze velmi optimisticky říct, že tyto tanky můžeme očekávat na bojišti na konci roku 2023, spíš než dříve,“ nastínil Bahenský možné zapojení amerických tanků na Ukrajině. Přesto oznámení Západu o další podpoře Rusko rozběsnilo.

Ruské vedení tento krok vnímá jako vstup zemí NATO do války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že nesouhlasí s tím, že poskytnutí moderních tanků neznamená zapojení západních zemí či Severoatlantické aliance do bojů na Ukrajině, píše Express. Moskva podle něj poslední kroky evropských zemí a USA považuje za „přímé zapojení do konfliktu“. Jinak řečeno, podle Peskova NATO přímo vstoupilo do války s Ruskem.

Článek NATO vstupuje do války, zní z Kremlu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vyzbrojování jako cesta k míru

„Jsme v klíčové fázi války. Tvrdé boje pokračují. Proto je důležité, abychom Ukrajinu vyzbrojili zbraněmi, které potřebuje k vítězství a k přežití jako nezávislý národ. Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru,“ cituje slova generálního tajemníka Severoatlantické aliance Onet. Od Německa očekává, že pošle Kyjevu tanky Leopard 2, které by Ukrajině pomohly znovu získat svá území. Vyjádřil tak naději, že Ukrajina má šanci nad Ruskem vyhrát, dodává Onet.

A to i díky ruským chybám, ke kterým se Stoltenberg ostře vyjádřil. Podle něj jsou „nejméně tři zásadní přešlapy“, kterých se Putin dopustil. „Podcenil odvahu Ukrajinců, jejich ozbrojených sil a jejich politické vedení. Podcenil NATO – naši jednotu, naši připravenost postavit se za Ukrajinu. A přecenil sílu své vlastní armády,“ cituje výpočet šéfa Aliance server Onet. Přesto zároveň varuje před podceňováním Ruska, protože o porážce Putina se zatím nedá mluvit. Co ruské armádě chybí v morálce, je schopna dohnat počty.

Normální vztahy s Ruskem jsou minulostí

Zároveň Rusové ukázali, že jsou ochotni podstoupit těžké ztráty, aby dosáhli svých cílů, uvedl dále Stoltenberg. Příkladem může být postup ruských sil u Bachmutu. Přestože podle Ukrajinců na místě umíralo denně minimálně sto ruských vojáků, Moskva neustoupila, jak Události247 psaly minulý týden. Ať ale další průběh války na Ukrajině bude jakýkoli, podle Stoltenberga k urovnání vztahů mezi Ruskem a Evropou nedojde. „I kdyby akce na Ukrajině utichly, neměli bychom očekávat normalizaci našich vztahů s Ruskem,“ cituje web Onet.

Šéf NATO dále uvedl, že Putin vidí v demokracii a svobodě hrozbu pro svůj režim. NATO přitom posiluje. Brzy by se mělo rozrůst o další dva členy, protože do Aliance se loni rozhodly vstoupit Finsko a Švédsko. Zatím ale není jasné kdy. Vstup severských zemí do NATO zatím nepotvrdily dva státy. Jde o Turecko a Maďarsko, které s konečným rozhodnutím otálí, informuje web Novinky.

Článek Šéf NATO se ostře vyjádřil k Putinovi. Udělal prý nejméně tři zásadní přešlapy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zbraně mohou brzy chybět

Západ proto musí podle Stoltenberga pokračovat v dodávkách zbraní pro Kyjev, ale zároveň udržovat i vlastní zásoby zbraní. Zmínil také náhradní díly a nutnost údržby. „Je to obrovský úkol. Musíme zvýšit výrobu, a to přesně spojenci z NATO i dělají,“ cituje Stoltenbergova slova pronesená pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 web Plus Jeden Deň. V posledních týdnech to sice vypadá, že má Ukrajina na bojišti převahu, ale šéf NATO upozornil, že se objevují náznaky, že se ruské síly přeskupují.

To může svědčit o další chystané rozsáhlé ofenzivě. Západ proto bude muset pokračovat ve své podpoře, aby se Ukrajina ubránila. A to i přestože se vojenská skladiště mnohých zemí rychle vyprazdňují, upozorňuje web TN. Bez pomoci by se Kyjev podle bezpečnostních analytiků obešel jen pár měsíců. „Kdyby Západ nyní přestal podporovat Ukrajinu, tak je do března po všem, protože by Ukrajinci nedokázali udržet nával Rusů,“ uvedl pro web TN vojenský publicista Jiří Vojáček. Ukrajinu štědře od začátku konfliktu podporuje i Česko.

Pomoc USA je zásadní

V dubnu přesáhla česká pomoc tři miliardy korun, píše web TN. Poslány byly reaktivní granáty, rakety země-vzduch, raketomet, lehká vozidla pěchoty, ale i tanky či bojové vrtulníky. Podle bezpečnostního odborníka Josefa Krause z Masarykovy univerzity je ale pro Kyjev nejzásadnější pomoc Spojených států. „Pokud by ta byla utnuta, tak by možnosti ukrajinských sil byly velmi omezené. Spíš než k nějaké vojenské porážce by došlo k vnitropolitickému otřesu. A velmi pravděpodobně by se zhroutil buď stát, nebo vláda,“ uvedl pro TN.

To by vedlo k tomu, že by Rusko mělo téměř otevřenou cestu k vítězství. Washington si to zřejmě uvědomuje a nehodlá ve své podpoře polevit, což při návštěvě Zelenského v USA potvrdil šéf Bílého domu Joe Biden. USA z přislíbených 20 miliard dolarů (451 miliard korun) Ukrajině poskytly už nejméně 19,3 miliard (436 miliard korun). Web TN dále upozorňuje, že naopak západní a středozápadní státy Evropy jsou ve vojenských zásobách na kritické hranici.

Článek Šéf NATO: Západ musí kvůli Ukrajině výrazně navýšit kapacitu výroby zbraní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko porušilo, co mohlo

Náměstek generálního tajemníka Aliance Mircea Geoana například připomněl ustanovení, na základě kterého se Moskva zavázala, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO, píše web Echo24. Rusko se ale evidentně zakládajícím aktem o vztazích s Aliancí přestalo řídit, a proto i NATO může dřívější dohody porušit. „Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,“ cituje server Echo24 květnové vyjádření zástupce NATO.

Takovou bezbřehou jednotou musí být Moskva velmi překvapena a i pobouřena. Díky dodávkám zbraní z NATO je Ukrajina zároveň velmi silná a schopna ruským útokům už téměř deset měsíců odolávat. I proto zřejmě hledá Rusko další cesty, jak Západ oslabit. Spojence v této otázce našla v Číně, informuje web Trend. Obě země mají spolu sdílet soubory nástrojů v oblasti strategie, jejichž cílem je podkopat členy NATO. S varováním přišla Julianne Smithová, americká velvyslankyně v NATO.

Některé evropské státy jsou na Číně závislé

V té souvislosti vyzvala Smithová západní spojence k intenzivnější obraně jak proti Moskvě, tak i Pekingu. Washington především požaduje po členských zemích NATO, aby vůči Číně zaujaly tvrdší postoj, píše web Trend. Důvodem pro takový postup nemá být jen bezmezné partnerství Pekingu vůči Moskvě, ale také vojenský rozvoj země a ohrožování kritické západní infrastruktury, tím jsou doprava a elektrické sítě, uvádí dále Trend. Podle Smithové neexistují pochybnosti o tom, že Čína s Ruskem pracuje na tom, aby rozdělila partnery NATO.

Řada zemí v Evropě ale nechce postupovat proti Číně razantněji, protože by tím mohla ohrozit své obchodní a ekonomické zájmy. Další evropské země zase nepovažují za vhodné jednat o budoucí politice NATO v této situaci, protože by taková diskuze mohla odpoutat pozornost od snahy podpořit Ukrajinu, která se ocitá pod ruskými útoky. Na nebezpečnost Číny upozorňovaly Události247 zde. Země například chystá obrovské reformy, které mají vést k tomu, že se z ní stane vůči Západu technologicky nadřazený stát.

Článek Varování USA: Rusko a Čína se snaží rozhádat členské státy NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se nevzdává

Rusko chce, aby Kyjev pokračoval ve své cestě vojensky neutrální země. Mít NATO hned za svými hranicemi se Kremlu logicky nelíbí, ale rozpoutáním bojů na Ukrajině to rozhodně neoddálil. Spíše naopak. Ukrajina ještě více usiluje o to stát se součástí Aliance, a proto v září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost své země o členství v NATO, uvádí web Index. Cestu nebude mít ale válkou zasažená země vůbec jednoduchou.

Přestože Kyjev má západní podporu při odolávání ruské agresi, s přijetím mezi sebe některé země váhají. Podle francouzského politického experta Fabrice Pothiera panuje zatím stále „všeobecná neochota zničit poslední most do Ruska“. Ne všichni si zřejmě chtějí přiznat, že Moskva rozpoutáním války na Ukrajině definitivně zničila vztahy se Západem. Pothier přitom upozorňuje, že Ukrajina je například z vojenského hlediska hodna přijetí do NATO.

Maďarsko jako problém

„Ukrajina má nyní jednu z nejlépe vycvičených a nejlépe vybavených armád v Evropě, operující podle standardů NATO a vycvičená zeměmi NATO. Ve skutečnosti je mnohem schopnější operovat podle standardů NATO než mnoho jiných spojenců,“ cituje francouzského experta server Index. Ukrajinští politici proto zesilují své apely na členské země. Podle poslance ukrajinského parlamentu Oleksandra Merezska by měla Aliance Ukrajinu přijmout okamžitě.

Připomněl v té souvislosti události z roku 2008. „Kdyby Německo a Francie tehdy neblokovaly členství Ukrajiny v NATO, Rusko by nyní neriskovalo útok na Ukrajinu. Proto jsou Německo a Francie morálně odpovědné za to, co se nyní děje,“ cituje jeho slova web Index. Proti připojení Kyjeva k členským zemím je podle Merezska také Maďarsko, kterému poslal tvrdý vzkaz. „Pokud bude nadále systematicky podkopávat transatlantickou solidaritu, mělo by být vyloučeno z NATO,“ cituje vyjádření ukrajinského poslance server Index.

Článek Ukrajinský zástupce: Maďarsko by mělo být vyloučeno z NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vztahy NATO a Ruska jsou vyhrocené

Slova představitele Aliance padla v souvislosti s vypovězením osmi členů ruské mise při NATO a obvinění Ruska z „nepřátelských aktivit“. Moskva to nenechala bez odpovědi. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta tehdy uvedl, že tyto kroky podkopávají vyhlídky na normalizaci vztahů. Zhruba o tři měsíce bylo jasné, že vztahy zůstanou dlouhou dobu na bodu mrazu. Invaze na Ukrajinu vrazila mezi obě strany velký klín. NATO podporuje od začátku konfliktu Kyjev, ale aktivnímu zapojení do války se vyhýbá.

Všichni si jsou vědomi, co by takový krok způsobil. Přesto není vyloučen. V nedávném rozhovoru to připustil i sám Stoltenberg. „Pokud se budou věci vyvíjet špatným směrem, pak to může být opravdu hrozivé. Je tu strašlivá válka na Ukrajině. Tato válka se může stát rozsáhlou válkou, z níž vznikne obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem,“ cituje web iDnes slova generálního tajemníka. I když jde tedy o reálnou možnost, podle Stoltenberga NATO dělá vše proto, aby takový scénář nenastal.

Extrémní ruské síly mohou zaútočit

„Svět se v posledních desetiletích posunul dopředu. NATO je teď nejsilnější za posledních mnoho let. A v neposlední řadě je tu Putin, který podcenil naši schopnost se bránit a chránit jeden druhého. Dokud to budeme dělat, jsme v bezpečí,“ cituje server iDnes šéfa NATO. Přesto se může celá situace vymknout kontrole. Aliance se řídí článkem 5, který říká, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. A právě útok na členskou zemi Aliance zřejmě plánuje krajně pravicová ruská milice, jak informuje web Blikk.

Svědčí o tom žádost, kterou zveřejnil kanál Task Force Rusich na sociální síti Telegram. Účet spojený s Wagnerovou skupinou požádal své členy, aby se podělili o podrobnosti o situaci na hraničních přechodech ve třech pobaltských státech. Zpravodajské informace požaduje konkrétně o Lotyšsku, Estonsku a Litvě, píše dále web Blikk. Task Force Rusich je polovojenská neonacistická skupina a tato žádost proto vyvolává otázky, kdo ji ovládá a jaké jsou její zájmy.

Článek Rusové se mohou rychle zorganizovat a zaútočit na NATO. Poslední události tomu silně napovídají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko si dá oddechový čas

I šéf Kremlu si je ale evidentně vědom katastrofického dopadu takového rozhodnutí, a proto sám ve svém projevu směrem ruské Radě pro lidská práva naznačil, že válka bude dlouhá. Podle Putina zatím bylo z nově mobilizovaných mužů do bojů posláno jen 150 tisíc z nich.

Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“, píše dále iRozhlas. Klidnější zimní měsíce na Ukrajině očekává také Severoatlantická aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ruská armáda využije nadcházející měsíce k přeskupení svých jednotek a opravám zbraní, píše server Krone.

Pak ale může přijít něco hrozného. „Rusko se snaží zmrazit tuto válku, alespoň na krátkou dobu…, aby pak na jaře zahájilo velkou ofenzívu,“ cituje Stoltenberga web Krone. Generální tajemník zároveň uvedl, že členské země NATO budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Podle něj mají být systémy a zbraně, které byly dodány „skutečně připraveny k použití“, a proto je třeba dodat také velké množství nové munice. Web Krone také připomíná, že Moskva má obavy z možných ukrajinských útoků.

Scénářů pokračování je několik

I proto podle britské tajné služby Rusko pokračuje v rozšiřování svých obranných pozic. Tento týden došlo k několika útokům na cíle hluboko uvnitř Ruska, jak Události247 psaly zde. Kyjev se k činům nepřihlásil a ani Stoltenberg podle svých slov nemá k této akci žádné další informace. Naopak Putin obvinil Ukrajinu z teroristických činů. Tyto útoky ale mohou nasvědčovat, že Ukrajina je připravena pokračovat ve své protiofenzivě a ukazovat Rusku, že je silným protivníkem.

S podporou Západu se Kyjevu podařilo v posledních týdnech osvobodit nemalou část svého území. Přesto možností, jak celý konflikt dopadne je stále mnoho. Jak Události247 informovaly, ve hře zůstává, že Ukrajina získá zpět všechna svá okupovaná území, včetně Krymu, a Rusko přizná porážku. V úvahu připadá i varianta, že se strany dohodnou na určité formě kompromisu, kdy Ukrajina oficiálně válku vyhraje, ale Rusku ponechá část anektovaného území. To ale může představovat do budoucna velké riziko a další konflikt.

Článek Už brzy přijdou velké věci: NATO odtajnilo, co plánuje Putin v příštím roce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mnoho náhod najednou

Strategické město musela ruská armáda nakonec opustit a Ukrajinci slavili znovuzískání území. Nejen v osvobozování se ukrajinské straně daří. Tento týden Kyjev ukázal, že je schopen zaútočit i na ruské území vzdálené stovky kilometrů. Nejpřekvapivější zřejmě byl pro Moskvu útok na základnu Engels, která se od ukrajinských pozic nachází více než 600 kilometrů. Z místa vzlétají ruské bombardéry, které posílají na Ukrajinu rakety, připomínají Události247 zde. Dá se předpokládat, že zelenou dostal Kyjev k takovému činu i ze strany NATO.

Web Express upozorňuje, že k výbuchům na ruském území došlo krátce po setkání ministrů zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance v Rumunsku. O povolení k zahájení útoků uvnitř Ruska mluvil na summitu v Bukurešti lotyšský šéf diplomacie Edgars Rinkevič. „Měli bychom umožnit Ukrajincům používat zbraně k zaměřování raketových míst nebo letišť, odkud jsou tyto operace zahajovány,“ cituje jeho vyjádření web Express. Na Rinkeviče vzápětí podrážděně reagovalo ruské velvyslanectví v Lotyšsku.

Ve hře je i novičok

Podle něj se jednalo o „podněcování k rozpoutání rozsáhlé války“. Zdá se tak, že myšlenka k útokům hluboko uvnitř Ruska pochází ze strany NATO. Aliance od začátku konfliktu Kyjev podporuje. Jak připomíná web Express, má dojít také k výcviku ukrajinských vojáků na americkém území. Může to být podle odborníků jeden z klíčů k vítězství nad Ruskem. „Myslím, že budeme i nadále svědky toho, že Ukrajina bude v průběhu dnů získávat stále více vítězství,“ cituje web Express bývalého amerického velitele Marka Hertlinga.

Putin si toho ale může být moc dobře vědom a není vyloučeno, že se uchýlí k velmi nebezpečným krokům. Experti spekulují, že před tím, než sáhne po jaderných zbraních, použije Kreml zbraně chemické. Namířit by je mohla armáda proti civilnímu obyvatelstvu, jak Události247 informovaly zde. Přestože to nyní vypadá, že velké nebezpečí nehrozí a Rusko se soustřeďuje jen na vojenské a energetické cíle, může jít jen o klam. Vypuštění například novičoku do ovzduší by vyvolalo vlnu zděšení nejen na Ukrajině.

Článek NATO už se vměšuje do války: Ukrajinci jsou blízko vítězství, jde ale o ticho před bouří se nejdříve objevil na Události247.cz.

Raketové útoky budou pokračovat

Pokud by Ukrajina požádala Moskvu o příměří, pro Vladimira Putina by to znamenalo předběžné vítězství, uvedl americký generál Wesley Clark pro CNN. Upozornil také, že k tomu může dojít každým dnem. „Pokud ruská armáda dokáže vytvořit nesnesitelný tlak na ukrajinské ozbrojené síly, než dorazí posily k Chersonu, a přinutí tak Ukrajince požádat o příměří, Putin vyhraje,“ cituje generála CNN.

Dodal, že Rusové dokážou ukrajinským vojskům způsobit velké škody. „Víme, že mají stále velkou kapacitu na výrobu raket. Mohou tak udržet rychlé tempo bombardování po dobu ještě několika týdnů,“ uvedl pro CNN. Jak informovala agentura RIA Novosti, Moskva skutečně nemá v plánu raketové útoky zastavit. I když mají být cílem bombardování podle Kremlu energetická infrastruktura, obranný průmysl a vojenská velitelská a komunikační zařízení, dopadají ruské rakety i na civilní cíle.

Putina bychom neměli podceňovat

„Clark se ve svých tvrzeních odráží o veliký aparát lidí, kteří mu dávají přesné poznatky,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Tady je to všechno přání otcem myšlenky. Musíme si uvědomit, že realita je trochu jiná. To, co teď říká Wesley Clark je konečně realistický pohled. To není adorace Rusů. Musíme si konečně říct, jestli budeme věřit nesmyslům a na jejich základě pak věřit opatřením, která nám válku vyhrají,“ řekl Šándor.

“Don’t let the bastards grind you down.”
Margaret Atwood

Total combat losses of the enemy from Feb 24 to Dec 5: pic.twitter.com/35cv9yIRq9

— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 5, 2022

„Nikdo za druhé světové války nepodceňoval Hitlera, a nakonec se nám ho podařilo porazit. Rusko je obrovská země a představa, že Ukrajina sama porazí jadernou velmoc, je prostě mylná,“ dokončil Šándor pro Události247.

Článek Vše se může bleskově otočit: Putinovy šance zvítězit nad Ukrajinci jsou stále vysoké se nejdříve objevil na Události247.cz.

NATO bije na poplach

Ukrajinci počítají s tím, že tento týden Rusko zahájí další vlnu vzdušných útoků, jejichž cílem bude především energetická infrastruktura. Před dalším bombardováním ze strany Moskvy varoval v pondělí i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na úvod schůzky ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v Bukurešti zástupce NATO upozornil, že Rusko plánuje využít zimu jako zbraň, píše web Onet. I proto mají podle Stoltenberga alianční země v dodávkách zbraní pro Kyjev nejen pokračovat, ale také je navýšit.

Pomoci mají státy Ukrajině také s vojenským vybavením potřebným pro náročné zimní období. NATO by mělo dodat další palivo, zimní výstroj a také rušičky bezpilotních letounů. „Dodali jsme generátory a náhradní díly a spojenci pomáhají s obnovou poškozené infrastruktury,“ cituje Stoltenbergova slova ČTK. Generální tajemník NATO zároveň vyslal i jasný vzkaz pro ty země, které Rusku pomáhají. Podle něj by žádný stát neměl podporovat „nezákonnou válku“. V té souvislosti zmínil Írán, který posílá ruské armádě drony.

Ukrajinské členství v NATO bude tématem

Ukrajina má být tématem i dalších jednání v Bukurešti. Ministři mají probrat ukrajinskou žádost o přijetí do NATO, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj podal v září, připomíná ČTK. Tento krok podporují především pobaltské a východoevropské země, včetně Česka, píše web iDnes. Naopak hlavní státy Aliance jako USA, Francie či Německo jsou k ukrajinskému členství skeptické.

„Nadále Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu budeme podporovat zbraněmi včetně těch těžkých. Ale zároveň uděláme vše pro to, aby do této války nebyly zataženy státy NATO,“ cituje vyjádření německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové server iDnes. Právě probíhající válkou Ukrajina navíc nesplňuje jednu ze základních podmínek vstupu do NATO. Na území žadatelského státu nesmí probíhat boje ani válka, připomíná dále web iDnes.

Článek Ukrajina v NATO: Už brzy se rozhodne, zda bude členem. Vyjádřilo se už i Česko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše je jasné od začátku

Vypadá to totiž, že ani k této události nemuselo dojít. Vše od začátku NATO sledovalo. Naznačuje to také skutečnost, že americký prezident Joe Biden jako jeden z prvních oznámil, že raketa nebyla ruská, ale ukrajinská. Jak píše web Fakt, takovou skutečnost mohl oznámit jen na základě podložených informací. Například ze systému AWACS, který slouží mimo jiné ke sledování trajektorií střel. Domněnku o naprosté informovanosti světových státníků potvrzuje i expert Mariusz Cielma.

Podle něj není zjištění odkud raketa pochází pro západní speciální služby žádným obtížným úkolem. Polskou oblohu hlídají letadla, která jsou schopna zachytit všechny nebezpečné jevy, a to až na vzdálenost 500 kilometrů, připomíná web Fakt. Zjistit, kdo rakety vystřelil je proto pro odborníky snadné. Nejen Biden jasně naznačil, že lídři mají jasné informace o původu rakety. Také polský prezident Andrzej Duda uvedl, že neexistuje žádný důkaz, že na Przewodów dopadla raketa z Ruska. Dále prohlásil, že událost není možné považovat za útok na Polsko.

Světoví lídři označili viníka

Cielma v této souvislosti upozorňuje na systém AWACS, kterému se říká „oči NATO“. Tyto radary, které nesou letouny, jsou schopny pokrýt obrovské oblasti. Překážkou pro ně nejsou ani hory. Letadla se pohybují ve výšce kolem 10 tisíc metrů a jsou schopny „vidět“ na zhruba 500 kilometrů. Jak dále upozorňuje web Fakt, v Polsku mají v podstatě stálou službu. Je tak zřejmé, že Aliance od první chvíle věděla, že raketa se na polské území blíží a také od začátku věděla odkud letí.

Cielma také pro web Fakt připomněl, že ukrajinské rakety jsou velmi staré a jejich riziko technického selhání je proto vysoké. Přesto Kyjev odpovědnost za výbuch pravděpodobně neponese. Duda upozornil, že Ukrajina se pouze bránila masivnímu ostřelování ze strany Ruska. Za viníka je proto označována Moskva. Podle bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva jde ale jen o snahu Západu posunout se k další světové válce, píše ČTK. Stejný názor sdílí také šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij.

Článek „Oči NATO“ v přímém přenosu sledovaly, jak v Polsku zavanula smrt. Útoku šlo podle specialisty předejít, nikdo ale nic nedělal se nejdříve objevil na Události247.cz.

V míru se útoky nenosí

„Dejme tomu, že v míru vletí do našeho vzdušného prostoru například cizí letadlo, potenciální nepřátelský vzdušný cíl. My ho hned nesestřelíme, na to jsou přísná pravidla. Vystartují k němu naše stíhačky a zjistí, co se děje. Rakety se sestřelují jinak a systémy, které jsou k tomu určené, nejsou v míru rozmístěné tam, kde by byly v době války,“ vysvětlil pro web iRozhlas plukovník generálního štábu Jaroslav Daverný, který má na starost rozvoj české pozemní protivzdušné obrany.

Přestože je tak vzdušný prostor Aliance sledován, v mírovém stavu není mnoho prostoru jak zasáhnout, protože by mohlo dojít k porušení pravidel. Zřejmé je to nejen z incidentu, ke kterému došlo tento týden v Polsku, ale také z události, ke které došlo v březnu v Chorvatsku. V hlavním městě Záhřeb nastal silný výbuch poté, co dopadl na předměstí bezpilotní letoun sovětské výroby, informoval web Novinky. I v tomto případě doletěl až z Ukrajiny. Překonal tedy vzdušný prostor nad Maďarskem i Rumunskem, přesto nikdo nezasáhl.

NATO může aktivovat články

„Je mírový stav. Systémy protivzdušné obrany, které by tam stály v případě vyšší pohotovosti nebo stavu ohrožení, tam teď nejsou, anebo jich je málo,“ vysvětlil pro sever iRozhlas Daverný. Je tak zřejmé, že pokud by dron, raketa či jiná střela mířila na Česko, dopadla by. NATO sice je schopno vše detekovat, ale neútočí. Na druhou stranu díky sytému AWACS, kterému se přezdívá „oči NATO“ je možné ihned zjistit, odkud raketa dopadla, jak informuje web Fakt. I proto zřejmě bylo hned od začátku polského případu jasné, že nešlo o ruskou střelu, ale ukrajinskou.

Navíc raketa za několik minut uletí tisíce kilometrů, a prostor pro rozhodování je omezený. NATO ale umí reagovat ihned po útoku. I proto se po polské události začalo spekulovat o aktivaci článků 4, 5 a 6. První z nich specifikuje, že smluvní státy spolu budou konzultovat situaci, pokud si kterýkoliv člen bude připadat ohrožen v oblasti územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti, píše web iDnes. Článek 5 říká, že ozbrojený útok na členský stát Aliance je považován za útok proti všem. Článek 6 pak specifikuje, co se považuje za ozbrojený útok.

Článek Co by se stalo, kdyby rakety dopadly na české území: NATO by hned nereagovalo, tuzemská obrana proti útoku je navíc žalostná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odborníci mají jasno

Podle Jakova Feygina, experta na Rusko, inflace a nedostatek zboží v zemi způsobují zmatek, píše dále web Express. „Navzdory růžovému obrazu, který namaloval Putin, existují skutečné problémy s výrobou materiálu, které znamenají, že továrny musí snížit kvalitu vyráběných věcí,“ cituje jeho vyjádření server Express. Je sice pravdou, že Evropa je závislá na ruském plynu, ale zároveň je třeba připomenout, že Moskva je závislá na vývozu na starý kontinent. A prodej do jiných zemí Rusku nemůže podle Timyho Ashe nahradit příjem, na který byla země zvyklá.

„Ze střednědobého hlediska jsou sankce pro Rusko katastrofální. Putin může vypnout plyn do Evropy, ale nemůže odklonit plyn k prodeji do jiných zemí, protože by potřeboval terminály LNG (zkapalněný zemní plyn) pro skladování plynu. Nemá na to čas, techniku ​​ani vybavení, takže to musí zůstat v zemi,“ cituje web Express vyjádření odborníka na Rusko. Podobně se vyjádřila na začátku roku i skupina ekonomů z Yale.

Katastrofa pro celý svět

Podle ní „při pohledu do budoucna neexistuje pro Rusko žádná cesta z ekonomického zapomnění, pokud budou spojenecké země jednotné v udržování a zvyšování sankčního tlaku proti Rusku“. Je tak zjevné, že Rusko se nemůže ekonomicky Západu vyrovnat. Srovnávat se Moskva nemůže s NATO ani po vojenské stránce. Přesto Putin nadále hýří výhrůžkami, a to především v oblasti jaderných zbraní. Ruský prezident si přitom musí být moc dobře vědom, že pokud na Ukrajině jaderné zbraně použije, odpověď Západu bude velmi rychlá a nelítostná.

Dopady to bude mít na celý svět. Jak Události247 informovaly, jaderný konflikt mezi USA a Ruskem vyvolá hladomor, který může mít na svědomí 75 procent populace. Bude jen velmi málo zemí, kde bude větší šance na přežití. Podle studie vědců, i po deseti letech po jaderné válce, budou mít největší naději k přežití obyvatelé Argentiny a Austrálie. Práce odborníků předpokládá, že v případě střetu dvou velmoci bude odpáleno až 100 jaderných bomb.

Článek Srovnání šancí Ruska a NATO ve válce: Putin nechce podobnou zprávu ani slyšet se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak vytočit Putina

Konkrétně by se Polsko mělo zapojit do programu, který umožňuje členským zemím NATO bez jaderných zbraní, aby se mohly podílet na plánování jejich použití ze strany NATO. Zbraně jsou v takovém případě umístěny na území dané země, ale zůstávají pod kontrolou USA a hlídá je americká armáda. Dopad by tedy takový polský krok měl i na Česko. Jaderné zbraně by se k zemi přiblížili, což by s sebou neslo výhody a nevýhody.

„Reálně mezi námi a Ruskem bude existovat země, která má jaderné zbraně. Kdyby Rusové zaútočili, tak je Poláci mohou po dohodě s Američany použít,“ uvedl pro web TN vojenský publicista Jiří Vojáček. Zároveň by ale umístění jaderných zbraní v Polsku bylo krokem, který by ruského prezidenta Vladimira Putina vytočilo a ohrožení středoevropských zemí by se zvýšilo. Těžko by se šéf Kremlu smiřoval s tím, že USA rozmístí jaderné zbraně tak blízko. Je třeba připomenout, že Polsko sousedí s Ukrajinou, jejichž východní část už Putin považuje za anektovanou.

Polsko si zahrává

Přiblížení nukleárních zbraní by nepřešel jen výhrůžkami, ale zřejmě by přistoupil rovnou k činům. Krok západních spojenců by proto mohl vyprovokovat tolik obávanou třetí světovou válku. Na ruský útok by totiž NATO jednoznačně muselo odpovědělo. Dopady na Česko jsou nedozírné, pokud by se celý konflikt odehrával v Polsku. USA ale zřejmě takto nepřemýšlí. Už vzhledem k tomu, že střední Evropa je pro ně naprosto vzdálená oblast, na kterou nemusí brát velké ohledy.

Pro Washington je nejdůležitější, aby se boje neodehrály na americkém území. I proto se snaží podporovat Kyjev, aby se válka dále nerozšiřovala. Umístěním jaderných zbraní do Polska by ale mohly USA rozdmýchat něco nepředstavitelného. Varšava si zřejmě riziko také neuvědomuje. Jinak by se Polsko letos tolik výrazně nezapojilo do cvičení „Steadfast Noon“, při kterém NATO prověřuje své schopnosti nasazení jaderných zbraní, informuje web iDnes. Sousední země do akce poslala desítky bojových letounů. Česko se do letošních manévrů naopak nezapojilo.

Článek Jaderné zbraně u českých hranic: Putin je nenechá bez odezvy, schyluje se k druhé etapě války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Družice sobě nepřítelem

Právě tato družice se může stát cílem ruského útoku, protože jen 50 kilometrů níže pod americkou družicí se pohybuje ruské vojenské zařízení nazvané Kosmos-2558. Do vesmíru byla tato družice vynesena z kosmodromu Pleseck 1. srpna pomoci rakety Sojuz. Zajímavé je načasování, protože odstartovala právě ve chvíli, kdy americká družice se dostala na své místo. Jak připomíná web Trend, pravděpodobně tak šlo z ruské strany o pokus získat informace o americké špionážní sondě.

Podle velitele amerických vesmírných sil Jamese Dickinsona byl takový krok ze strany Moskvy „velmi nezodpovědný“. Nizozemský vědec Marco Langbroek šel ve svém komentáři ještě dál a oba satelity zveřejnil ve svém blogu nazvaném „Hra na kočku a myš v době studené války“. Právě to se totiž mezi oběma mocnostmi děje. A dojít může ještě dále. Kosmos-2558 nemusí jen sbírat informace o americké družici, ale hrozí také, že vypustí poddružici vyzbrojenou raketou. Její úkol by byl zřejmě jasný: sestřelit USA-326.

Vesmír jako nebezpečné místo

Rusko je toho schopné, protože protidružicový systém úspěšně v letech 2017 a 2019 vyzkoušelo. Riziko se zvýšilo ještě více poté, co zástupce Voroncov pronesl slova o legitimním cíli odvetného úderu. Výhrůžku vyřkl navíc na půdě OSN v souvislosti s komentováním západních satelitů, které pomáhají Ukrajině při shromažďování informací nebo zabezpečováním spojení. Možný útok ve vesmíru potvrzují i odborníci. „zdá se, že Rusové s vypuštěním poddružice čekají na správnou chvíli,“ cituje web Trend slova experta na družicovou bezpečnost Barta Hendrickxe.

Odpověď NATO by byla zřejmě byla velmi silná. „Jakýkoliv útok Ruska na satelity využívané NATO, by byl pokládaný za akt agrese, na základně kterého by mohlo dojít a aktivaci článku 5,“ cituje server Trend bývalého náměstka generálního tajemníka NATO Jamieho Shea. Vesmírné nebezpečí nehrozí jen z Ruska, ale také z Číny, jak Události247 informovaly. Podle ředitele britské zpravodajské služby GCHQ Jeremyho Fleminga se Peking snaží vybudovat protisatelitní zařízení, které neumožní vstoupit do vesmíru v případě konfliktu žádné jiné zemi.

Článek Válka se přesouvá do vesmíru: Nejpravděpodobnější místo, kde vypukne střet NATO a Ruska, shodují se experti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Napětí v Litvě roste

Upozorňují na to také odborníci, mezi které se řadí také ředitel Centra studií východní Evropy Linas Kojala. „Suwalská kapsa představuje potenciální zranitelnost,“ cituje jeho slova web Express. Strach mají hlavně obyvatelé Vištytisu. Litevské město sousední těsně s hranicí Kaliningradu. Podle tamního lékaře Viliuse Kociubaitise jdou už teď slyšet z ruské části vrtulníky. Někteří obyvatelé proto neváhali, sbalili si své věci a odcestovali do bezpečí. Je tak pravděpodobné, že by se celá EU a NATO museli proti Rusku v případě napadení sjednotit.

Nejčastěji se vydali do bezpečnějšího Polska. „Bojíme se, protože pokud Ukrajina padne, máme velký problém, protože Rusové k nám přijdou z Kaliningradu a také z Běloruska,“ cituje lékaře web Express. Napětí narůstá i vzhledem k tomu, že Bělorusko na začátku měsíce oznámilo, že do země bude vysláno asi 9 tisíc ruských vojáků jako součást „regionálního seskupení“ sil. Aby nedošlo k nejhoršímu, není tak překvapující, že se Litevci hlásí k obraně země. Do domobrany vstoupilo zhruba 8 tisíc lidí, píše dále web Express.

Nedozírné následky

Mnoho dalších také bojuje v cizineckých legiích na Ukrajině. Patřil k nim také Mindaugas Lietuvninka, který bojoval v okolí Irpinu a nyní se připravuje na návrat na frontu, jakmile skončí s tréninkem. Jeho motivací je zkušenost s životem pod sovětskou nadvládnou. Slíbil si, že nedovolí, aby se taková doba vrátila. Je tak zřejmé, že v případě, že Ukrajina nezvládne Rusko přemoci, zapojení NATO bude nevyhnutelné.

To by přitom znamenalo konflikt dvou mocností, který by neskončil dobře. Dá se předpokládat použití jaderných zbraní, což by mělo vážné následky pro celý svět. Jak Události247 psaly, v případě jaderné války mezi USA a Ruskem zemře 75 procent světové populace. Důvodem bude především hladomor, který katastrofa vyvolá. Podle odborníků mají největší šanci na přežití obyvatelé Argentiny a Austrálie.

Článek EU už se připravuje na válku s Ruskem: Pokud se stane jedna zásadní věc, dojde k válce mocností se nejdříve objevil na Události247.cz.

NATO je díky válce silnější

I proto se podle něj Severoatlantická aliance vrací ke svému původnímu účelu, kterým je obrana území členských států NATO. Na ruské invazi na Ukrajinu tak vidí i nějaká pozitiva. Britský diplomat zmínil například fakt, že Rusko podkopalo pověst své armády. Narážel tak na skutečnost, že se Moskvě ve válce na Ukrajině nedaří postupovat podle plánů. Na druhé strana konflikt na Ukrajině sjednotil Alianci. „Zanechal NATO silnější a cílevědomější než kdy předtím, přičemž Švédsko a Finsko chtějí vstoupit,“ cituje Rickettse web The Sun.

Problémem ale dál zůstává jaderná hrozba. Ruský prezident Vladimir Putin několikrát naznačil, že je schopen jaderné tlačítko zmáčknout, aby dosáhl svého. Obavy se zvyšují i souvislosti s tím, jak ruská armáda ve válce na Ukrajině výrazně ztrácí. Možností použití jaderných zbraní se proto začali zabývat i vědci. Jak Události247 informovaly, podle výpočtu Švéda Maxe Tegmarka je pravděpodobnost jaderné války mezi Ruskem a USA zhruba jedna ku šesti, tedy necelých 17 procent.

Nebezpečí hrozí i z Číny

Ricketts ale věří tomu, že šéf Kremlu výhrůžky vypouští hlavně kvůli způsobení děsu. „Putin ví, že Evropané neslyšeli mluvit o jaderných zbraních 40 let,“ cituje jeho slova web The Sun. Nepovažuje ale za pravděpodobné, že by ruský prezident k takovému kroku opravdu přistoupil, protože si je vědom katastrofických dopadů i na Rusku. Přesto britský diplomat nepředpovídá rychlý konec války na Ukrajině. Naopak si myslí, že ani jedna ze stran nebude chtít ustoupit, přičemž ani Rusko ani Ukrajina nemůže úplně vyhrát.

Jako možnou variantu proto vidí „příměří ve stylu Koreje“. Tedy mír bez podepsání mírové dohody. „Obě strany přijmou, že už nemohu jít dál ani bojovat,“ uvedl Ricketts. Ve své přednášce bývalý britský poradce pro národní bezpečnost uvedl ještě jednu velmi zajímavou skutečnost. Za hlavní riziko budoucnosti označil Čínu. „Rusko je bezprostřední hrozbou pro bezpečnost, ale Čína je dlouhodobějším bezpečnostním rizikem,“ prohlásil pro The Sun. V té souvislosti upozornil na investice země do vojenských i jaderných zbraní.

Článek Katastrofa na dosah: Hrozba jaderné války nebyla nikdy reálnější od druhé světové války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Stoltenberg je rázný

A to i přestože šéf Kremlu uvedl, že přímý střet NATO a ruských jednotek povede ke „globální katastrofě“, připomíná web Daily Mail. Celkem se cvičení Aliance zúčastní 14 zemí z 30 členů NATO. Během cvičení, které bude probíhat až 30. října ale nebudou použity žádné ostré zbraně, přestože jsou zapojená letadla schopna nést jaderné hlavice. Že nejde o malou akci dokládá také účast amerických bombardérů, které do Evropy přiletěly z letecké základny Minot v Severní Dakotě, píše dále server Daily Mail.

Zároveň je ale nutné připomenout, že plán na uspořádání vojenských cvičení vznikl ještě před únorovou ruskou invazí na Ukrajinu. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg odmítl jakékoli výzvy, aby došlo ke zrušení cvičení. Důvodem měla být rétorika ruského prezidenta ohledně použití jaderných zbraní. Podle Stoltenberga by to vyslalo špatný signál. „Musíme pochopit, že pevné a předvídatelné chování NATO je nejlepší způsob, jak zabránit eskalaci,“ cituje jeho slova web Daily Mail.

Rusko útočí na kritickou infrastrukturu

NATO navíc uklidňuje ohledně možného použití jaderných zbraní na Ukrajině. Podle Aliance nebyly zaznamenány žádné nové aktivity v této oblasti, přesto vyzývá k ostražitosti. Rusko svou nepředvídatelnost potvrdilo i během pondělí. Přestože v uplynulých dnech Putin tvrdil, že se větší útoky na Ukrajinu aktuálně nepřipravují, skutečnost byla jiná. Během pondělí zaútočily ruské drony opět i na ukrajinskou metropoli, kde zasáhly obytný dům, což mělo na svědomí čtyři lidské životy.

I úterní den navíc začal ruskými útoky na velká ukrajinská města, jak píše ČTK. Vzdušné údery hlásí Kyjev, Charkov, Mykolajiv i Dnipro. Ve většině případů je opět cílem kritická infrastruktura. Mnoho lidí je tak bez elektřiny i bez vody. Nemocnice v Žytomyru fungují jen díky záložním zdrojům, uvádí ČTK. Ruské útoky podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od 10. října zničily 30 procent ukrajinských elektráren, což má na svědomí masivní výpadky v dodávkách elektrické energie po celé zemi, uvedl na sociální síti Twitter.

Článek NATO se války nebojí. Svým posledním krokem Putinovi ukázalo, že to myslí vážně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dobré zprávy

Zároveň ruská hlava státu zdůraznila, že není nutné provádět na Ukrajině masivní údery. Použil ale při tom slovíčko „prozatím“. Cvičení NATO potrvá od 17. října do 30. října. Podle vyjádření Aliance jde o pravidelně se opakující výcvikovou aktivitu, při které nebudou použity žádné ostré zbraně. Cílem cvičení je podle mluvčí Oany Lungescuové zajistit, aby jaderné odstrašení zůstalo „bezpečné a účinné“. Akce to bude relativně velká, jak dále píše web Daily Mail. Cvičení v Belgii se zúčastní 14 zemí a zhruba šedesátka letadel.

Součástí budou také nejmodernější stíhačky a americké bombardéry, které přiletí z letecké základny Minot v Severní Dakotě. NATO zdůrazňuje, že jde o každoroční cvičení, které s aktuální situací ve svět nesouvisí. Válka na Ukrajině se přitom neschyluje ke svému konci. Náznak dobrých zpráv ale přineslo páteční Putinovou prohlášení na summitu v kazašské Astaně. Podle ruského prezidenta není v dohledné době plánována další vlna mobilizace, píše ČTK. Částečný nábor nových vojáků, který byl vyhlášen na konci září, má skončit zhruba za dva týdny.

Putin neplánuje další masivní útoky

Do zbraně má nakonec být povoláno více než původně deklarovaných 300 tisíc záložníků, uvádí dále ČTK. Od Putina také zaznělo, že další masivní vzdušné údery na Ukrajině nebudou probíhat. „Teď před námi stojí jiné úkoly,“ cituje ruského prezidenta ČTK. V pondělí Rusko přitom zasypalo Ukrajinu řízenými střelami a útočnými drony, které způsobily nejen hmotné škody, ale připravily o život také několik osob. Po zásahu některých velkých ukrajinských měst zemřelo nejméně 19 lidí a zhruba 100 osob bylo zraněno.

Kyjev to ale neodradilo od dalšího postupu. Jak píše web CNN Prima News, ukrajinským ozbrojeným silám se za poslední měsíc podařilo osvobodit od ruské okupace více než 600 obcí a dále ve své protiofenzivě na východě země pokračují. Úspěchy zaznamenali Ukrajinci i ve vzduchu. Provedeno bylo v pátek 13 úderů, během kterých byl zničen ruský sklad munice, zabito 18 ruských vojáků a zničeno 15 obrněných vozidel, uvádí dále CNN Prima News.

Článek NATO v pondělí zahájí vojenské cvičení zaměřené na jaderné zbraně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hrozba třetí světové války

„Pevně stojíme za rozhodnutím ze summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti z roku 2008 týkajícím se budoucího členství Ukrajiny v Alianci,“ píše se v dokumentu, který kromě Zemana podepsaly také hlavy státu Slovenska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska. Nejen od světových lídrů má tento krok podporu. Podle průzkumu webu Express, má vstup Ukrajiny do NATO také podporu evropské veřejnosti. Podle Zelenského jde jen o formální krok, protože vztahy mezi Kyjevem a NATO jsou alianční.

„Vzájemně si důvěřujeme, pomáháme si a chráníme se,“ cituje slova ukrajinského prezidenta web Express. Velmi nelibě ale tuto možnost nese Moskva. Podle představitele ruské bezpečnostní rady Alexandera Venediktova by vstup Ukrajiny do NATO vyústil ve třetí světovou válku, informuje web Daily Mail. Podle něj si to uvědomuje, jak Kyjev, tak Aliance, a proto jde ze strany Ukrajiny jen o propagandu. „Zřejmě s tím počítají – vytvořit informační šum a znovu na sebe upozornit,“ cituje Venediktova web Daily Mail.

Odborníci krotí naděje

Jeho slova přitom mají rozhodně váhu, protože je zástupcem tajemníka Rady bezpečnosti Nikolaje Patruševa. O tomto muži se přitom často mluví jako o možném nástupci Putina ve funkci ruského prezidenta. Venediktov přitom v rámci své výhružky nezapomněl upozornit na rizika možného jaderného konfliktu. „Následky by byly katastrofální pro celé lidstvo,“ cituje představitele ruské bezpečností rady web Daily Mail.

Začlenění Ukrajiny do Severoatlantické aliance navíc nemusí být vůbec tak jednoduché, jak to předkládá ukrajinský prezident. Podle odborníků je to spíše nereálné. „Ukrajina se nikdy nemůže stát členem NATO a myslet si opak je bláznovství největšího kalibru,“ cituje vyjádření amerického armádního analytika Daniela Davise web iDnes. Jedním z důvodu je hlavně snaha Aliance vyhnout se otevřenému konfliktu s Ruskem.

Článek Ukrajina už se vidí na cestě do NATO. Rusko chystá přehnanou reakci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Evropa se připravuje na vše

Upozornění dostal také ze strany Spojených států. Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan minulý měsíc uvedl, že USA daly Rusku jasně najevo katastrofální následky pro Moskvu, pokud po jaderných zbraních sáhne, informuje dále web Express. Tato možnost je natolik reálná, že o ní budou debatovat ve čtvrtek také ministři obrany členských zemí NATO. Jak píše ČTK, během dvoudenního jednání v bruselské centrále Aliance se budou probírat také možnosti lepší ochrany kritické infrastruktury před možnými útoky.

Příští týden má NATO také uspořádat cvičení prověřující připravenost možné jaderné odvety. Zapojit se do něj mají armády téměř poloviny ze 30 členů NATO. Evropské země navíc chtějí společně ochránit vzdušný prostor. Německo a 14 dalších spojenců NATO, včetně Česka, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany, píše dále ČTK. Pokud se společný nákup uskuteční, má být podle německé ministryně obrany Christine Labrechtové pořízen izraelský systém Arrow 3, dodává ČTK.

Experti uklidňují situaci

Nakoupen by měl být také další americký systém Patrion. Cílem je zvětšení raketového deštníků propojením několika systémů a zvýšená ochrana před balistickými raketami či útoky s pomocí bezpilotních letounů, informuje ČTK. Je zřejmé, že Západ tak bere ruské výhrůžky vážně. Jak připomíná web CNN Prima News, možné použití nejničivějších zbraní naznačil v minulosti nejen ruský prezident Vladimir Putin, ale také ministr zahraničí Sergej Lavrov či bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv.

Přesto to není podle některých expertů pravděpodobný další ruský krok. „Myslím si, že jadernou zbraň nepoužijí. I prezident Biden zmírňuje své dřívější výroky. Bylo by to něco, co by se nelíbilo ani Číně, ani Indii, které jsou zatím k Rusku tolerantní,“ uvedl pro CNN Prima News armádní generál v záloze Jiří Šedivý. Zdá se tak, že ta nejhorší hrozba není na pořadu dne. Zároveň se ale mnohokrát potvrdilo, že Rusko umí vždy překvapit.

Článek Představitel NATO vyzradil, jak Západ Putinovi odpoví na jaderný útok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Reakce NATO může být velmi důrazná

Rusko by se podle něj mělo snažit o zklidnění války, ideálně o její úplné ukončení. Pokud se tak nestane, mělo by podle amerického generála Davida Petraeuse, který byl dříve šéfem CIA, počítat s odpovědí Severoatlantické aliance, píše dále TN. Pokud by došlo k nejhoršímu a Putin by zmáčknul obávané červené tlačítko, odvetné kroky budou pro jeho armádu o to fatálnější, řekl Petraeus pro televizi ABC.

Zdůraznil však, že se jedná pouze o jeho osobní myšlenku. „Čistě hypoteticky bychom mohli odpovědět kolektivním úsilím pod vedením NATO, při kterém by se odstranily všechny ruské konvenční síly, které vidíme a identifikujeme na bojišti na Ukrajině a také na Krymu, a každá loď v Černém moři,“ cituje generála ABC. Reakce by podle něj při naplnění nejčernějšího scénáře války na Ukrajině musela být velmi důrazná, protože sankcemi by už Západ ničeho nedosáhl.

Může si povídat co chce

„Petraeus je penzionovaný generál, který si může povídat co chce,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „On to nemusí s nikým konzultovat. Nikdo ale doopravdy neví, jaká by byla praktická realizace nebo odpověď Severoatlantické aliance. To, že by všichni takový útok odsoudili, že by to Rusko uvrhlo do další izolace, o tom není pochyb. Ale jaká by byla praktická odpověď, to zůstává otázkou,“ doplnil expert pro Události247.

Agentura AP připomíná, že Moskva v pondělí ve velkém bombardovala největší ukrajinská města. Kreml tvrdil, že rakety mířily pouze na vojenské cíle. Z Ukrajiny však přicházely záběry poničených aut, bytových domů a celých ulic. Putin se při vedení války na Ukrajině dopustil strategických chyb, a to i proto, že jeho vedení je prakticky neomezené, píše AP. Podle britských médií to řekl ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming.

Článek NATO se už od Ruska nenechá zastrašovat. Můžeme vás všechny zlikvidovat, varoval bývalý šéf CIA se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zásah NATO na Ukrajině

„Je nepravděpodobné, že by americký prezident považoval údery na cíle jadernými zbraněmi uvnitř Ruska za schůdnou možnost,“ uvedl americký expert na národní bezpečnost Jeffrey Edmond pro The Bulletin. Mnohem pravděpodobnější je, že Západ se v případě použití jaderných zbraní Ruskem bude snažit zničit ruskou armádu na Ukrajině. NATO by tak nebránilo zásahu na Ukrajině, i když není země členem Aliance. Použití jaderných zbraní by bylo natolik závažné, že by takový krok byl podle Davida Petraeuse, bývalého ředitele CIA, na místě.

Radiace na Ukrajině by totiž mohla ohrozit i některou členskou zemi NATO. Severoatlantická aliance by se nemusela zaměřit pouze na ruské jednotky na Ukrajině, ale také na Černomořskou flotilu na Krymu. Ta je pro ruského prezidenta zásadní, protože poskytuje hlavní zásobovací trasu pro ruské síly na jihu Ukrajiny, připomíná web The Sun. NATO by se ale také mohlo rozhodnout oplatit ruský jaderný útok konvenčnější cestou. V úvahu přichází úder proti lodi ruského námořnictví či cílené zničení ruského letectva.

Každá varianta má svá úskalí

Podle Mary Glanzové z Institutu míru v USA existuje možnost, že Západ jen odstraní ruské jednotky zodpovědné za použití jaderných zbraní. Odpovědět by USA také mohly prostřednictvím taktických jaderných zbraní, které mají omezenější dopad ve srovnání s jadernými zbraněmi. Zhruba stovku těchto zbraní USA umístily v zemích NATO k použití proti ruským silám. Odpověď Západu ale nemusí být jen bojová. Ve hře je také zpřísnění sankcí. Ty by mohly být natolik závažné, že by ještě výrazněji zasáhly ruskou ekonomiku.

Přesto by taková odpověď nemusela být dostačující. Pořád by ale byla lepší, než možnost, že Západ neudělá v reakci na použití jaderných zbraní Ruskem vůbec nic, což není pravděpodobné. Stejně jako snad nehrozí, že by Západ nakonec přistoupil na ruské podmínky. Moskva požaduje dohodu, která ukončí spolupráci mezi USA, Ukrajinou a NATO a uzná ruské vlastnictví Krymu a Donbasu, připomíná The Sun. Souhlas by ale nebyl bezpečný pro budoucnost. Dá se předpokládat, že Rusko by časem chtělo víc.

Článek Západ může reagovat na jaderný krok ruského prezidenta hned několika způsoby se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA se nenechají zastrašit

Podle něj ale NATO v žádném případě neustoupí a dál bude „neochvějně“ Kyjev podporovat v jeho cestě za nezávislosti, suverenitou a územní celistvostí. Podobně se vyjádřil také americký prezident Joe Biden, podle kterého budou USA nadále Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc. „Nenechme se odradit drzou snahou Ruska překreslit hranice svého souseda,“ cituje z prohlášení šéfa Bílého domu web The Sun. Spojené státy se pokusily odsoudit anexi dalších ukrajinských území i na mezinárodní úrovni.

Rusko ale návrh rezoluce zmiňující porušení mezinárodního práva v Radě bezpečnosti OSN vetovalo, informuje ČTK. Text, který vyzýval Moskvu k okamžitému stažení z Ukrajiny, podpořilo deset z 15 členů rady. Nehlasovala Čína, Indie, Brazílie a Gabon. Jak dále píše ČTK, přepokládá se, že text v podobné formě bude v příštích dnech předložen k hlasování i Valnému shromáždění OSN. Společenství tak nechce nechat bez odezvy krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.

Ukrajina na cestě do NATO

Jde o Doněckou lidovou republiku, Luhanskou lidovou republiku a Chersonskou a Záporožskou oblast. Podle šéfa Kremlu je to vůle milionů lidí, kteří se zúčastnili referenda. Podle něj tak jsou lidé žijící v ukrajinských oblastech „naši občané navždy“, píše dále server The Sun. Nejvíce obav ale vzbuzují slova ruského prezidenta týkající se toho, že bude Rusko bránit i tato území „ze všech sil a všemi prostředky.“ Zároveň Putin ve svém pátečním projevu ruskému obyvatelstvu slíbil, že válku na Ukrajině vyhraje.

Kyjev hodlá i nadále odolávat. „Pro Ukrajinu se nic nemění: pokračujeme v osvobozování naší země a našich lidí, obnovujeme naši územní celistvost,“ cituje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského web The Sun. Ukrajinská hlava státu nereagovala na krok Moskvy jen slovy, ale i činy. Zelenskyj podal žádost o urychlené přijetí Ukrajiny do NATO. Pokud Kyjev uspěje, členské státy aliance budou povinné bránit Ukrajinu před Ruskem. Jak připomíná web The Sun, to by znamenalo, že i USA by musely poslat své vojáky do boje.

Článek NATO nenechalo Putinův projev bez reakce. Stoltenberg vyslal jednoznačné prohlášení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy se neustále znásobují

„Jakékoliv použití nukleárních zbraní je naprosto odsouzeníhodné a zcela by změnilo povahu konfliktu. Rusko si musí uvědomit, že v jaderné válce nelze zvítězit a nikdy ani nesmí proběhnout. Tuhle nukleární rétoriku z Ruska a od prezidenta Putina slyšíme pořád dokola a bereme ji vážně. Zároveň bychom rádi předali jasnou zprávu, že to bude mít pro Rusko dalekosáhlé důsledky,“ cituje Stoltenberga TN.

​Obavy z možného nasazení těchto zbraní se znásobily, když Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci a začala také referenda ve čtyřech oblastech na východě Ukrajiny, píše dále TN. Podle proruských úřadů voliči v referendech vyslovili souhlas s připojením k Ruské federaci. Západní tajné služby uvedly, že Moskva anektuje Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, jako to udělala s Krymem v roce 2014, doplňuje TN.

Západ referenda neuzná

Agentura Reuters píše, že ruský parlament by mohl začlenění oblastí projednat 4. října. Dá se očekávat, že Ukrajina se území bez dalšího boje nevzdá a pro Putina by to mohl být impuls k jadernému úderu, uvádí TN. Už dříve totiž podle Reuters uvedl, že bude ruské hranice bránit všemi dostupnými prostředky. Severoatlantická aliance v reakci na ruská „referenda“ už dříve uvedla, že je neuzná. Psal o tom web Natoaktual.

„Ta situace je nepochybně vážná,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor. „Není to ale tak, že bychom stáli na prahu jaderné války, to asi ne. Ale je potřeba říct o systému odpálení jaderných zbraní, že jedna věc je pokyn a druhá, že to není jen Putin, kdo rozhodne a ty rakety se odpálí. Předpokládat, že v tom systému se někdo postaví proti, by bylo fajn, ale spoléhat se na to samozřejmě nemůžeme,“ zakončil expert.

Článek Šéf NATO nastínil scénář toho, co se stane, pokud Putin sáhne po jaderných zbraních se nejdříve objevil na Události247.cz.

V jeden večer hned dva večírky

Nováí kauza vzbuzuje diskuze napříč sociálními sítěmi i politickým spektrem. Objevují se stále nové materiály, informuje o tom server TN. Na posledním videu tančí Marinová tělo na tělo s finskou influencerkou Sabinou Särkkäovou. Jde o bývalou hvězdu reality show, která má přes 90 tisíc sledujících na sociálních sítích. Všímá si toho portál OE24. Video navíc vypadá, že pochází ze stejného večírku, ze kterého už záběry obletěly svět minulý týden.

@sporttikorneri22 Uusi kohu!? #sannamarin #jauhojengi #bilesanna #sabinasärkkä #pääministeri #fry #fyp #marin #jauho #seiska #marin #särkkä #suomi #finland ♬ JAUHOJENGI – JUNNUMANE

Jak píše web Bild, důkazem může být mimo jiné stejné oblečení premiérky, kdy na sobě měla bílé kalhoty a černý top bez rukávů. Už minulý týden se objevilo video, které finskou předsedkyni vlády zachycuje na párty s řadou přátel a veřejně známých osobností. Snímky vyvolaly diskuze napříč celým světem. Spekulovalo se dokonce o tom, že Marinová byla pod vlivem drog, uvádí Bild. Následný test ale ukázal, že to není pravda.

Premiérka nedělá nic špatného

Část politiků z řad opozice i koalice tvrdí, že videonahrávka vyvolává pochybnosti o způsobilosti Marinové vykonávat funkci předsedkyně vlády, píše ČTK. Jiní kritici tvrdí, že večírky jsou v době, kdy se stupňuje napětí s Ruskem v důsledku snahy premiérky dovést Finsko do NATO, nezodpovědné, píší o tom České noviny. Premiérku podpořily stovky finských žen a na sociálních sítích zveřejnily videa, která je zachycují při taneční zábavě.

„Pro nás je možná trochu nezvyklé, že ve Finsku je premiérkou žena,“ řekl pro Události247 politolog Miloš Gregor. „Navíc je mladá, takže její volnočasové aktivity odpovídají zábavě mladých lidí. Marinová nedělá nic, co by bylo nezákonné, nebo proti dobrým mravům. Je však logické, že pokud jsme zvyklí, že premiéři jsou spíše muži okolo padesátky a více, tak taková videa s nimi nevídáme,“ zakončil Gregor pro Události247.

Článek Finská premiérka na videu na sociálních sítích předvádí erotický tanec. Není to její první podobný incident se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina je Západu jedno

Konkrétní termín, kdy by se to i díky západní finanční a vojenské podpoře, která stále trvá, mohlo stát, si ale šéf NATO odhadnout podle serveru TN netroufl. „Důležité je, že budeme Ukrajině pomáhat tak dlouho, dokud to bude nutné. Veškerá vojenská, ekonomická a humanitární podpora, kterou Ukrajině poskytujeme, má samozřejmě vysokou cenu, ale cena za nepodporování Ukrajiny by byla mnohem vyšší,“ cituje Stoltenberga TN.

Kdyby Západ nereagoval, šel by proti vlastním bezpečnostním zájmům. „Cena, kterou platíme za pokračování podpory Ukrajiny, je v penězích. Ale cena, kterou platí Ukrajinci, se měří každodenními ztrátami na životech,“ vysvětlil Stoltenberg, kterého cituje TN. Moskva už několikrát Spojené státy a Evropu vyzvala, aby s dodávkami zbraní na Ukrajinu přestaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS řekl, že Ukrajina je Západu lhostejná, a že je jen nástrojem k boji s Ruskem.

Jde o jakási povinná prohlášení

Stoltenberg také uvedl, že už desítky let probíhají snahy vztahy s Ruskem zlepšit. „Založili jsme Radu NATO-Rusko a nabízeli spolupráci na posílení bezpečnosti v euroatlantickém prostoru. Rusko se ale vzdalo budování větší důvěry a partnerství. Mnoho let používalo násilí a zastrašování, teď vede brutální válku, která vážně podkopává mezinárodní bezpečnost a stabilitu a je drzým porušením mezinárodního práva,“ cituje šéfa NATO TN.

„Toto jsou takové povinné výzvy, které musí zaznívat,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Nezáleží to však samozřejmě ani na NATO, ani na nikom jiném. I když ta podpora bude pokračovat a bude efektivní, tak stejně bude záležet čistě na Rusku a na ruském vedení, kdy se z Ukrajiny stáhnou a jestli vůbec někdy. Takže toto jsou podle mě spíš taková povinná slova na podporu Ukrajiny,“ vysvětlil expert pro Události247.

Článek Šéf NATO Stoltenberg řekl, že finanční a vojenská podpora Ukrajiny musí pokračovat. Dle něj se jedná o jediný způsob, jak efektivně Moskvě vzdorovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bojovat může celá Severoatlantická aliance

„Aby Severoatlantická aliance a její členské země zabránily Moskvě ve vítězství, budou muset ještě dlouho podporovat Ukrajinu zbraněmi a další pomocí,“ cituje Stoltenberga Blesk. „Je v našem zájmu, aby tento typ agresivní politiky neuspěl,“ doplnil podle Blesku šéf NATO ve svém projevu v rodném Norsku. „Pokud prezidenta Putina jen napadne udělat něco podobného zemi NATO, jako udělal Gruzii, Moldavsku nebo Ukrajině, pak se do toho okamžitě zapojí celá Severoatlantická aliance,“ varoval podle Blesku Stoltenberg.

„To, co se děje na Ukrajině, je hrozné, ale mnohem horší by bylo, kdyby došlo k válce mezi Ruskem a NATO,“ nastínil generální tajemník v projevu v Norsku dle Blesku. Válka na Ukrajině donutila Finsko a Švédsko, které byly dříve neutrálními státy, aby požádaly o členství v NATO. Jejich žádost zatím ratifikovalo 23 ze 30 členských zemí včetně Spojených států amerických.

Ukrajina přebírá iniciativu

„To je zásadní věc, která se od začátku týká Západu a NATO,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „V okamžiku, kdy by Rusko na Ukrajině nějak výrazněji uspělo, tak zase získá sebevědomí k nějakým dalším akcím proti Západu. Teď vidíme, že nemá takovou sílu, jak se tváří. Pořád je však potřeba počítat s tím, že Rusko může být schopné Západ nějakým způsobem poškodit, takže je to rétorika, která je varováním předtím, že v okamžiku nějakého výraznějšího úspěchu by se Rusko na Ukrajině nezastavilo,“ dodal Lebduška pro Události247.

Americký Institut pro studium války ve svém pravidelném hodnocení bojů uvedl, že Ukrajina pravděpodobně přebírá strategickou iniciativu a nutí Rusko, aby v reakci na ukrajinské protiofenzivy přemísťovalo vojska a měnilo priority. Pokud se Kyjevu bude i nadále dařit tlačit na ruské síly, čekají Moskvu podle institutu složitá rozhodnutí, stojí v hodnocení. Institut připomíná, že ruská armáda měnila od začátku invaze na Ukrajinu bojové priority i předtím. Teď to vypadá, že přemísťování sil je vynuceno ukrajinskou protiofenzivou na jihu země.

Článek Generální tajemník NATO Stoltenberg: Rusko nesmí zvítězit. Řekl, že pokud Rusko napadne jakoukoliv zemi Aliance, zapojí se do války všechny členské země se nejdříve objevil na Události247.cz.

Fotky pro Vogue nebyly nejlepší nápad

„Se mnou by to Putin neudělal. Neudělal by to. Měli s ním minimálně uzavřít dohodu,“ prohlásil podle Echo24 Trump o krizi mezi Moskvou a Kyjevem, která na konci února vyústila v ruskou invazi na Ukrajinu. Zmínil se také o fotografiích ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ženou Olenou pro magazín Vogue, které byly pořízeny v době, kdy se země zmítá ve válce. „Asi to nebyl nejlepší nápad“, cituje Trumpa Newsweek.

What a striking portrait of two incredibly brave Europeans fighting for their lives, their children, and their country.
This image by @annieleibovitz capturing the love, strength, exhaustion, & yes, beauty of @olena_zelenska & @ZelenskyyUa will endure. Their critics will not. pic.twitter.com/iErzZcWSif

— Jessica Berlin (@berlin_bridge) July 27, 2022

Podle bývalého amerického prezidenta se Ukrajina mohla vyhnout válce, kdyby se podvolila požadavkům Moskvy. „Mohli se vzdát Krymu. Mohli říct, dobře, nepřidáme se do NATO, a měli by svoji zemi pro sebe, protože věřím, že Putin se dohodnout chtěl,“ cituje Trumpa Echo24. „Teď si ale nemyslím, že by Putin chtěl dohodu. Myslím si, že teď je těžší se s ním dohodnout. Vždyť celou zemi vyhazuje do povětří. Tím chci říct, že celou zemi dostane. A je to velmi, velmi smutné se dívat, co se s Ukrajinou stalo. Velmi, velmi smutné,“ dodal Trump podle Echo24.

Podle experta nemá Trump pravdu

Analytik Michal Lebduška označil Trumpova tvrzení za naprostý nesmysl. „Už jen když si vybavíme situaci v roce 2014, kdy Ukrajina byla podle zákona neutrálním státem, tak i přesto všechno měla tendence k nějaké evropské integraci, ale určitě ne ke vstupu do NATO, což v té době odmítala i naprostá většina Ukrajinců. I přesto Rusko na Ukrajinu zaútočilo a anektovalo Krym. Takže s těmito věcmi to vůbec nesouvisí,“ uvedl pro Události247.

„Je to čistě jen ruská agrese, která je naprosto jednostranná a souvisí čistě s tím, že se Ukrajina Rusku dlouhodobě vzdalovala a určitým způsobem Rusové mentálně považují v rámci imperiálního narativu Ukrajinu za součást sama sebe. A to je ta věc, která především vedla k válce. Takže slova Donalda Trumpa jsou nesmyslná a Rusko by to nezastavilo,“ doplnil analytik pro Události247.

Článek Donald Trump: Rusko vlastně ani nemělo v úmyslu Ukrajinu napadnout. Přesto tvrdí, že by se měla vzdát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Západ se vrátil k podstatě NATO

Ruský prezident Vladimir Putin se při ospravedlňování útoku na Ukrajinu zaštiťuje potenciálním možným ohrožením své země ze strany údajných neonacistů, kteří podle něj v Kyjevě vládnou, píše TN. Kreml chce rozsáhlou reformu bezpečnostního systému v Evropě, který by Rusku zaručil větší váhu. Severoatlantická aliance se podle něj od 90. let rozrostla o někdejší sovětské satelity, a to je problém, informuje dále TN.

„Rusové deeskalaci konfliktu na Ukrajině podmiňují jakýmsi svým právem na překopání bezpečnostní politiky od základů nejenom na Ukrajině, ale i v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Maďarsku, Česku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku, Albánii, Turecku a Německu,“ uvádí Zeihan ve své analýze s tím, že Moskva by v ideálním případě ráda viděla vystoupení těchto zemí z NATO. Západ však nic takového nechce připustit a naplno se vrátil k původní podstatě Aliance, tedy ke kolektivní obraně před společným nepřítelem, napsal Zeihan.

Podle experta Rusko moc šancí nemá

Portál Visegrád 24 poukazuje na to, že za Putinovými plány možná nejsou ani tak mocenské ambice, jako nutnost zvrátit vymírání populace. „Obnovení nárazníkového pásma z dob Sovětského svazu by pak bylo bonusem,“ doplnil v analýze Zeihan. Podle něj by ho vymezily řeka Visla, Karpaty a Besarábie, historické území na jihu Moldavska. „Vzhledem k vývoji bojů na Ukrajině to zatím moc nevypadá na to, že by Rusko mělo obsadit ještě nějakou výrazně větší část Ukrajiny nad rámec toho, co ovládá nyní,“ uvedl pro Události247 analytik Michal Lebduška.

As its population decreases, Russia will want to add population by conquest and get borders protected by geography.

Geostrategist Peter Zeihan believes Russia will want to have borders protected by the Vistula River, the Carpathian Mountains & by controlling the Bessarabian Gap. pic.twitter.com/qChYUXsdfA

— Visegrád 24 (@visegrad24) July 25, 2022

Podle něj je naopak možné, že Ukrajinci dobydou část území zpět. „Je to vlastně jen rétorika, která míří dovnitř té ruské společnosti, a je to součást propagand, takže bych tomu moc nevěnoval pozornost. Mnohem důležitější je to, čeho je Rusko v tuto chvíli schopné. A toho už není moc. Samozřejmě ještě může ovládnout nějakou část dalších území, ale zatím to na to nevypadá,“ zakončil Lebduška pro Události247.

Článek Putin ,,dobyvatel“ chce změnit hranice Evropy. Mapa, která neměla spatřit světlo světa, odhaluje jeho plány se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy z ruské reakce

„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ cituje web ČT24 generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Ten svá slova pronesl po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. Podle Stoltenberga bude NATO s „32 národy u jednacího stolu ještě silnější“. V tom má nepochybně generální tajemník Severoatlantické aliance pravdu, avšak přesto jsou kolem přistoupení dalších států do NATO určité pochybnosti.

Obavy vyvolává především reakce Ruska. Dá se totiž předpokládat, že NATO bude chtít v nových členských státech vybudovat své základny. A to by mohl být velký problém. Jak píše server Echo24, ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že v případě rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do Švédska a Finska, bude Moskva reagovat. Přistoupení severských zemí do NATO se nelíbí ani náměstkovi šéfa ruské diplomacie Sergeji Rjabkovi. Ten to označil za vážnou chybu, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, píše dále Echo24.

Může jít o obrovský konflikt

Ze slov ruských zástupců tak jasně vyplývá, že Moskva se chystá na případné přistoupení severských zemí do NATO reagovat. Otázkou zůstává jakým způsobem. Vyloučen není ani podobný útok, kterému čelí Ukrajina. Napadení hrozí především Finsku, které má s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici. Helsinky s takovou možností počítají a jsou na ni připraveny, píše agentura Reuters. V té souvislosti je třeba připomenout, že Finsko má válečnou historii s Ruskem ze 40. let minulého století.

I proto si země udržuje vysokou úroveň vojenského arzenálu a je připravena k obraně. Jak píše server Echo24, téměř šestimilionový národ disponuje zhruba 280 tisící vojáky a v zemi také stále platí vojenská branná povinnost pro muže. Na druhou stranu v případě napadení Ruskem by čelilo jedné z nejsilnějších armád světa. Pokud by navíc Moskva podnikla útok na Finsko v době, kdy už by bylo členem NATO, rozpoutalo by to nevídaný konflikt. Aliance může aktivovat článek 5, podle kterého je útok na jeden z členských států brán jako útok na všechny.

Článek Finsko a Švédsko jsou blíž přijetí do NATO. Nakonec z toho ale může být víc problémů než užitku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česko je na pomoc dobře připraveno

Klíčovým tématem diskuse byla otázka o připojení Švédska a Finska do NATO, píše Blesk. Teď se totiž musí smlouva Severoatlantické aliance ratifikovat napříč státy, tedy i v Česku a na Slovensku. „U nás to musí schválit obě komory Parlamentu, předpokládám, že na začátku podzimu bychom to měli mít hotovo,“ vysvětlil na ČT24 premiér Fiala. „Jsme připraveni technicky i kapacitně,“ doplnil Fiala pro ČT24. Podle jeho slovenského protějšku, Eduarda Hegera, je to důkazem velmi blízkého spojenectví, dodal pro ČT24.

Bratislava podle něj bude pomoc potřebovat minimálně rok, píší České noviny. Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava chystat předčasné ukončení provozu bitevníků MiG-29. Slovensko si podle Českých novin před čtyřmi lety objednalo od Spojených států čtrnáct stíhaček F-16. Původně měla Bratislava první stroje dostat už letos. Nakonec k tomu dle Českých novin zřejmě dojde až za dva roky. Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobené epidemií covidu a nedostatkem čipů na světovém trhu, píší České noviny.

Může vzniknout sporná situace

„O společné ochraně nebe se hovoří spoustu let,“ řekl Událostem247 bezpečnostní analytik Andor Šándor. „Dokonce se hovořilo o tom, že by si Česko společně se Slovenskem pořídilo letadla. Já jsem zažil řadu různých jednání a nápadů o vytváření společných jednotek se Slovenskem, protože jsme si říkali, že jsme si nejblíž, a tak nám to půjde nejlépe. Do dneška se ovšem nic takového nepovedlo,“ doplnil expert pro Události247.

Otázka ochrany slovenského nebe je podle Šándora věc, kterou uspíšila ruská agrese na Ukrajině. „Česko přitom může využít stejné platformy jako při ochraně Pobaltí. Vždycky je nejsložitějším případem to, že když se bude ke vzdušnému prostoru blížit ruský letoun, tam je celkem zřejmé, že ta akce proběhne podle standardů NATO. Je však otázka, co by se stalo, kdyby do vzdušného prostoru Slovenska vstoupilo komerční dopravní letadlo s cestujícími na palubě, nehlásilo by se. Nebo by dokonce vykazovalo podezřelé chování,“ zakončil Šándor pro Události247.

Článek České stíhačky pomohou chránit slovenské nebe, slíbil premiér Fiala se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko-čínské spojenectví

Peking natolik zesílil svůj mezinárodní vliv, že nový dokument Čínu prezentuje jako zemi s „ambicemi a nátlakovými postupy“, které představují pro alianci komplexní výzvu, píše server Echo24. Varování se týká hlavně vlivu Číny v kybernetické sféře, dokument upozorňuje také na snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií. Hrozby cítí NATO také z rozšiřování jaderného arzenálu, uvádí Echo24. V neposlední řadě si pak lídři Severoatlantické aliance všímají spojenectví mezi Pekingem a Moskvou.

„Prohlubující se strategické partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech jdou proti našim zájmům a hodnotám,“ cituje z dokumentu Aliance server Echo24. Ještě více pochopitelná je odlišnost přístupu k Rusku oproti roku 2010. Důvodem je válka na Ukrajině, kterou si Moskva zavřela před Západem dveře. „Ve světle jejích nepřátelských taktik a činů, nemůžeme Ruskou federaci považovat za našeho partnera,“ cituje z nové strategické vize NATO web Echo24.

USA v Evropě posílí vojenskou přítomnost

Dokument zároveň ubezpečuje, že NATO se chce vyhnout konfliktu s Ruskem. Nadále ale bude reagovat na jeho kroky a posilovat své obranné schopnosti. Aliance je otevřena komunikaci s druhou stanou, ale jen pod podmínkou, že Moskva zastaví své agresivní chování. I Rusku, stejně jako Číně, pak podle webu Politico aliance připisuje kybernetickou hrozbu. „Aktéři s nekalými úmysly se snaží oslabit naši klíčovou infrastrukturu, zasahovat do činnosti našich vlád, získávat informace. krást duševní vlastnictví a bránit našim vojenským aktivitám,“ cituje web Echo24.

Nový koncept není jediná věc, co summit v Madridu přinesl. Jak píše ČTK, lídři NATO se dohodli také na posílení amerických kapacit v Evropě. Podle amerického prezidenta Joe Bidena se zvýší počet torpédoborců ve španělské námořní základně Rota. Vytvoří se nové armádní velitelství v Polsku, zvýší se počet vojáků v Rumunsku, Pobaltí, Německu a Itálii a do Británie budou vyslány dvě letky stíhaček F-35. Důvodem je ruská hrozba. Jak dále ČTK připomíná, od začátku války na Ukrajině stoupl počet amerických vojáků v Evropě na 100 tisíc.

Článek NATO oficiálně označilo státy, které jsou pro něj hrozbou. Jde o Rusko a Čínu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rozšiřování NATO

Ze spolku, který tvoří postsovětské země, se tak má stát protiváha k Severoatlantické alianci (NATO). Podle ruského ministra zahraničí si tato organizace nárokuje „výjimečnou roli v bezpečnostním systému v euroatlantickém regionu“, píše TN. A tomu chce zřejmě Rusko zabránit. Není se co divit, protože NATO se hodlá rozšiřovat, a to se Moskvě z pochopitelných důvodů nelíbí. Obzvlášť, když do Aliance chce vstoupit stát, který má s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů. Finsko podalo přihlášku do NATO společně se Švédskem minulý měsíc.

Hladký vstup do Aliance narušuje ale nesouhlas Turecka. Pokud se podaří názor Ankary zvrátit, NATO rozšíří státy, které si po desetiletí udržovaly vojenskou nezávislost. Reakce Ruska se tak nabízí. „OSKB se bude rozvíjet v závislosti na potřebách, které vyvstanou. Ne každému se to bude líbit, včetně našich kolegů z NATO,“ cituje Sergeje Lavrova server TN. Rusko přitom zřejmě nechce chápat, že stávající situaci způsobilo samo. Severské státy chtějí vstoupit do NATO kvůli obavám vzniklým z války na Ukrajině, uvádí TN.

Ukrajinský útok

Moskva sice dlouhodobě tvrdí, že Aliance s ní odmítá jednat o bezpečnostních zárukách. Server TN ale připomíná, že od roku 2002 existovala Rada NATO-Rusko. Fungování bylo přerušeno až poté, co Rusko anektovalo v roce 2014 ukrajinský poloostrov Krym. Změny v této oblasti se kvůli válce na Ukrajině očekávat nedají. Naopak zřejmě napětí mezi oběma stranami ještě vygraduje. Důvodem je také podpora Západu Ukrajině.

Díky zbraním, které země NATO Kyjevu dodávají jsou Ukrajinci schopni s Ruskem plnohodnotně bojovat. Důkazem jsou poslední informace z bojiště. Jak píše server CNN Prima News, v Záporožské oblasti Ukrajinci zaútočili na sklad ruské těžké techniky. Za činem stojí 45. dělostřelecká brigáda, která minulý měsíc dostala od Západu nové moderní houfnice. Právě převaha v dělostřelecké síle má podle expertů přinést zvrat ve válce ve prospěch Ukrajiny.

Článek Rusko chce více promlouvat do bezpečnostního uspořádaní Evropy. Postsovětský spolek se má stát protiváhou NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Řeč o raketách i jaderných zbraních

Přitom sám Žuraljov je šéfem strany Rodina, která je silně nacionalistická a netají se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle CNN Prima NEWS nejde ale o jediné silné prohlášení ruského zákonodárce. V jiném vysílání ruské televize uvedl, že ve stávajícím Rusku jsou jen dvě kategorie lidí. Jedná se o ty, kteří válku podporují a pak jsou ti, kteří by přitvrdili. „Požadují, abychom pokračovali až na Berlín, Londýn či Washington,“ cituje CNN Prima News ruského politika.

Vzhledem k tomuto prohlášení tak není překvapující, že veřejně připustil také myšlenku ruského útoku na Spojené státy. Konkrétně uvedl, že „na zničení východního pobřeží Spojených států by stačily dvě mezikontinentální rakety Sarmat“, píše dále CNN Prima News. Na konci května Žuraljov zmiňoval také možnost, že Moskva celý svět ohrozí nukleárními zbraněmi, které má ve svém arzenálu. Mělo jít o reakci na slova německého kancléře Olafa Scholze, který řekl, že Rusko nemůže válku na Ukrajině vyhrát.

Únos zástupce NATO

„Pokud nepřijmete naše podmínky, přinutíme vás. Scholz by to měl vědět. Pokud nás přinutíte použít jaderné zbraně, tak nebudeme mít žádnou jinou možnost,“ cituje ruského zákonodárce CNN Prima News. Žuraljov ale není jediný, který neváhá pronášet na veřejnosti šílené scénáře. Místopředseda ruské státní Dumy Oleg Morozov ve vysílání ruské televize Rossija 1 uvedl, že sní o situaci, kdy do ukrajinského Kyjeva za prezidentem Zelenským bude cestovat vlakem některý z vojenských představitelů NATO, ale do ukrajinské metropole nedojede.

„Místo toho by se probudil v Moskvě,“ cituje Morozova server TN. Na dotaz moderátorky Olgy Skabejevové místopředseda Dumy neváhal odpovědět, že svou myšlenkou naznačoval únos zástupce Severoatlantické aliance. Navíc podle TN uvedl, že mu takový nápad přijde proveditelný. To není zdaleka všechno, co ruské politiky napadá. Část ruských poslanců, hlavně z komunistické strany, usiluje o to, aby oficiálním státním symbolem Ruské federace byla znovu také sovětská vlajka, píše TN.

Článek Někteří ruští poslanci přicházejí s šílenými nápady. Neobávali by se unést ani představitele NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neblahá zkušenost v zimní válce

Nakonec ale stejně Finsko postoupilo Sovětskému svazu asi 10 procent svého předválečného území. Zimní válku ukončilo podepsání Moskevského míru v roce 1940, přesto byly ztráty obrovské. Jak uvádí vojenský server Palba, finská armáda zaznamenala více než 98 tisíc mrtvých vojáků, Rudá armáda dokonce přes 131 tisíc obětí. Je tak pochopitelné, že skandinávská země má tuto nemilou zkušenost v paměti a nebude ji chtít opakovat. I proto se Finsko rozhodlo porušit svou vojenskou neutralitu a podat žádost o vstup do NATO.

Tento krok se dočkal podpory nejen politiků, ale také ze strany veřejnosti. Podle serveru ČT24 souhlasí se členstvím Finska v Severoatlantické alianci přes tři čtvrtiny obyvatel. Většina z nich věří, že tento krok ochrání zemi před případnou ruskou agresí. Je to ale skutečně tak? Těžko odhadovat, jak by se zachovaly země NATO v případě ohrožení jednoho z jejich členů. Podle pátého článku Washingtonské smlouvy by ale musely jednat, protože je v něm zmíněno, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.

Překážky na cestě do NATO

„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným,“ cituje z uvedeného článku server CNN Prima News. Zdá se tak, že by mělo i Finsko zajištěnou ochranu. Rusku se ale takový krok rozhodně nelíbí.

Krátce po oznámení záměru uvedl náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov, že vstup skandinávských zemí do NATO bude velkou chybou, jak psal server E15. „Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží,“ cituje web jeho vyjádření. Finsko navíc čelí ještě jednomu problému na cestě do Severoatlantické aliance. Nesouhlasu Turecka. Důvodem je spojitost země s osobami napojenými na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, jak připomíná server ČT24.

Článek Finsko se nemůže dočkat přijetí do NATO. Zemi to ale nakonec může přinést větší riziko se nejdříve objevil na Události247.cz.

O členství v NATO stojí necelá polovina Ukrajinců

Jak píše Aktuálně, Rusko varovalo, že by vstup Ukrajiny do NATO vnímalo jako své bezprostřední ohrožení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle Aktuálně uvedli, že vstup do Aliance je pro obyvatele východní Ukrajiny nepřijatelný, a že jejich názor musí být brán v potaz. Agentura Unian zveřejnila průzkum ohledně podpory vstupu do NATO. O členství by podle něj stálo 41 procent Ukrajinců. Naopak 37 procent bylo pro, aby země nevstupovala do žádného mezinárodního vojenského bloku.

Napadená Ukrajina požádala o členství v EU už 27. února 2022, tedy tři dny po zahájení ruských vojenských operací, píše Echo24. Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie podporuje většina středevropských zemí, především Polsko. Německo, Itálie a Francie jsou zdrženlivější a poukazují na politické i technicko-právní důvody. Ukrajina zase zdůrazňuje svou zoufalou situaci.

Vstup do aliance může opravdu trvat desítky let, říká analytik

„Musíme být upřímní. Pokud říkáme, že Ukrajina vstoupí do EU za šest měsíců nebo za rok nebo dva, lžeme. Není to pravda,“ uvedl Clement Beaune pro Radio J. „Pravděpodobně to bude za 15 nebo 20 let, potrvá to dlouhou dobu,“ dodal s tím, že Ukrajina může mezitím vstoupit do jakéhosi evropského politického společenství navrženého prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten už dříve řekl, že by se mohlo z kandidátských zemí na východě Evropy a Balkánu vytvořit jakýsi předstupeň EU.

„Toto vyjádření je v současné situaci necitlivé a nešťastné, ale na duhou stranu odráží určitou realitu,“ potvrdil Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Faktem je, že i když se skutečně seriózně začalo mluvit o tom, že by Ukrajina mohla dostat status na členství, tak ten samotný proces přijímání je strašně složitý a byrokratický. Opravdu to není záležitost na rok. I kdyby Ukrajina ten kandidátský status získala, tak se členem EU může stát až za několik let, určitě to potrvá,“ doplnil analytik pro Události247.

Článek O vstupu Ukrajiny do Evropské unie může být řeč za 20 let, míní francouzský ministr Beaune. Potvrzují to i odborníci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle švédské ministryně zahraničí jde o historickou změnu

Ann Lindeová podle ČT24 označila podpis žádosti za významný okamžik. „Udělali jsme to, co je podle mého názoru pro Švédsko nejlepší,“ uvedla před fotografy ve své kanceláři. Ministryně věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. „Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem Aliance,“ uvedla podle iDNES a dodala, že jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice země“.

Švédsko si dlouho zakládalo na své neutralitě, ale po ruské invazi na Ukrajinu přehodnotilo svůj postoj, píše iDNES. Aliance by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů. Francie už vyjádřila Švédsku plnou podporu, stejně jako Dánsko, píše dále iDNES. To slíbilo, podobně jako Norsko, také podporu při případném napadení. Rozhodnutí skandidávských zemí vítá i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, dále informuje iDNES.

Podle experta Putin jen zastrašuje

Putin podle iDNES neupřesnil, jaké kroky by Moskva v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska přijala. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ cituje Putinova slova iDNES. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal. Obvinil přitom USA, které podle něj podporou rozšiřování NATO činí agresivní kroky k dalšímu vyostřování už tak vypjaté bezpečnostní situace ve světě, informuje iDNES.

„Podle mě jsou Putinova slova spíš jen výhrůžky,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Neviděl bych v tom výraznou hrozbu. Pořád platí, že Rusko si nemůže vhledem k tomu, jak bojuje na Ukrajině nějaký otevřený konflikt. To by byl obrovský problém, který by Rusko nezvládlo,“ doplnil pro Udáosti247. Proti případnému vstupu obou zemí se silně vymezuje i Turecko. V pondělí to podle Echo24 uvedl prezident Recep Tayyip Erdogan a zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické.

Článek Šéfka švédské diplomacie dnes podepsala žádost o členství v NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Turecko protestuje

Mnohem tvrdší rétoriku vůči rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím zvolil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jak píše Al Jazeera, ten označil rozhodnutí Helsinek a Stockholmu připojit se k Alianci za chybu. Jaké konkrétní odvetné kroky ale Moskva připravuje zatím nikdo z ruských představitelů neuvedl. Mluví se jen o reakci bez bližšího určení. Moskva může vytáhnout ale ten největší kalibr, kterým je hrozba jadernými zbraněmi.

Jak uvádí server Al Jazeera, jeden z Putinových spojenců minulý měsíc uvedl, že Rusko může rozmístit jaderné zbraně a hypersonické střely v Kaliningradu, pokud Finsko a Švédsko do NATO vstoupí. Přijetí skandinávských zemí do Aliance ale nemusí být tak jednoduché, jak se zpočátku mohlo zdát. Výtky má vůči tomuto záměru Turecko. Důvodem je podpora Helsinek a Stockholmu Straně kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Ukrajina na cestě k vítězství?

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan proto v pondělí uvedl, že jeho země neschválí rozšíření Aliance o skandinávské země. Podle něj ani diplomaté obou států nemají do Turecka jezdit vyjednávat o záměrech svých vlád, jak informuje ČTK. V neděli přitom šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Ankara rozšíření nezablokuje. Přijetí nových členů do NATO totiž musí schválit všechny stávající země Aliance. Nejde o jediné sebevědomé prohlášení generálního tajemníka NATO.

Jak informuje server CBS News, při setkání diplomatů Aliance v Berlíně Stoltenberg uvedl, že „Ukrajina může válku vyhrát“. NATO v tom bude Kyjev vydatně vojensky podporovat. To může ještě více rozbouřit emoce v Moskvě, protože Rusku se ve válce nedaří, na čemž se také představitelé NATO v Berlíně shodli. A potvrzují to i nejnovější zprávy z bojiště. Rusové byli vytlačeni podle CBS News z Charkova a ruské jednotky byly zablokovány také u města Izjum.

Článek V Rusku roste nespokojenost. Důvodem je zájem skandinávských zemí o vstup do NATO i neúspěch na bojišti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výdaje dané zákonem

Mnoho státu, včetně Česka, ale výzev nedbalo. Ve světle války na Ukrajině se tak snaží resty z minulosti dohnat. Je to zcela patrné z aktuálních kroků. Vládní ODS i KDU-ČSL tlačí na to, aby se výdaje na obranu zvýšily na 2 procenta HDP už v roce 2024, čímž by došlo ke splnění závazku vůči NATO, jak píše ČT24. Mnohem reálněji uvažuje vládní hnutí STAN, které trvá na roce 2025. Důvod je jasný. Letos Česko plánuje na armádu dát 1,4 procenta HDP, což je 90 miliard korun, a tak by muselo jít o skokový růst.

Konkrétně by splnění závazku v roce 2024 znamenalo růst výdajů o více než 60 miliard korun, jak píše ČT24. A najít je v rozpočtu bude velmi složité. Dojít k tomu ale bude muset a jediné, co se aktuálně řeší, je kdy. Jak informuje ČT24, vláda by dokonce do budoucna chtěla obranné výdaje ve výši minimálně dvou procent HDP nařídit speciálním zákonem. Nebylo by to poprvé. O uzákonění armádních výdajů se pokoušela ODS už v roce 2017, jak informoval server E15. Tehdejší vláda Andreje Babiše požadavek nepodpořila.

Zbrojí celý svět

I tentokrát má návrh své odpůrce. „Já si to osobně nedokážu představit, protože ta armáda to není schopna pojmout,“ cituje člena sněmovního výboru pro obranu Radovana Víchu (SPD) server ČT24. Navíc se nedá říct, že by Česko armádu nefinancovalo dostatečně. Výdaje na obranu se zvyšují od zmiňovaného roku 2014 pravidelně. A to i přes koronavirovou krizi. Letos má armáda dostat 89,15 miliard korun. Přesto Česko patří mezi poslední v žebříčku výdajů na obranu v poměru k HDP.

Loni byla země mezi členy NATO sedmá od konce, píše server iDnes. Horší byla jen Albánie, Severní Makedonie, Španělsko, Slovinsko, Belgie a Lucembursko. Loňský rok byl ale ve znamení velkého zbrojení. Jak píše server Forbes, celkové globální výdaje na obranu poprvé v loňském roce překročily dva biliony dolarů. Letos trend ještě zrychlí s ohledem na válku na Ukrajině. Česku tak nezbyde nic jiného než se přidat a pumpovat do armády ještě více peněz. A to nejen kvůli splnění závazku vůči NATO, ale i kvůli sobě.

Článek Česko chce co nejdříve dávat dvě procenta HDP na obranu. Od kdy to bude se ale vláda nemůže shodnout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejdelší hranice s Ruskem

Finsko má s Ruskem nejdelší hranici ze všech států Evropské unie. Celkem měří 1340 kilometrů a je tak pochopitelné, že má země z případné ruské invaze obavy. Obzvlášť při vzpomínce na společnou historii. Dosud ale Helsinky dodržovaly svou vojenskou neutralitu spolu se Švédskem. Postoj vlád i veřejné mínění ale výrazně proměnila ruská invaze na Ukrajinu. I severské státy chtějí vstupem do Severoatlantické aliance získat ochranu před ruskou rozpínavostí.

To potvrzují i slova finského prezidenta. „Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a převezme svou odpovědnost,“ cituje Ninistö server CBS News. I proto podporuje záměr Finska vstoupit do NATO nejen tamní prezident ale také premiérka Sanna Marinová. Krok má příští týden ještě schválil finský parlament. Podobný postup se dá očekávat také ve Švédsku, které taktéž vyjádřilo zájem o členství v Alianci. Už se ale objevila první překážka.

Turecko má výhrady

Problém má se vstupem severských zemí do NATO Turecko. Důvodem je podpora Finska a Švédska Kurské straně pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, píše server Sky Tg24. Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana ale přepokládá, že se podaří turecké výhrady ke vstupu Seveřanů do NATO brzy vyřešit. Zároveň ale potvrdil, že Turecko je důležitým členem Aliance a bude třeba konstruktivních jednání, informuje ČTK.

Jednání by mělo hlavně být rychlé, protože Moskva už se začala připravovat. Ruské stíhačky začaly trénovat na případný útok na Kaliningrad. „Kdyby Finsko vstoupilo do NATO, masivně bychom posílili naši vojenskou přítomnost na západním křídle,“ cituje poslance ruské Dumy Alekseje Zhuravleva server Sky Tg24. Podle něj by rakety Kinžal dokázaly zasáhnout finské území do 10 až 20 sekund.

Článek Vstup Finska do NATO nebude jednoduchý. Objevují se první komplikace, navíc Rusové prý trénují na další útok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Finští občané souhlasí

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů. Finský prezident Sauli Niinistö po čtvrtečním jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem ale odmítl, že záměr jeho země vstoupit do NATO má za cíl ohrozit jiný stát, píše ČTK. Kromě finské hlavy státy rozhodnutí ucházet se o členství v Alianci podpořila také finská premiérka Sanna Marinová a nakloněni jsou NATO také občané. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle podporuje vstup do Aliance 76 procent Finů, jak informuje ČTK.

Sympatie finskému odhodlání připojit se k NATO vyjádřili také nejvyšší představitelé Francie, Německa, Dánska nebo Česka. Finsko dosud patřilo k neutrálním zemím, které se vojensky neangažovaly. Je ale pochopitelné, že obavy země po ruské invazi na Ukrajinu zesílily. Obzvlášť v kontextu s historickou zkušeností. V roce 1939 invazi čelilo i samo Finsko ze strany Sovětského svazu.

Ukrajina do NATO nemíří

Jak připomíná The Washington Post, NATO hraje klíčovou roli při podpoře Ukrajiny v boji proti Rusku. Aliance dodává Kyjevu zbraně, munici i další vojenskou pomoc. Navíc několik týdnů před konfliktem na Ukrajině vyslala Severoatlantická aliance na východ Evropy tisíce dalších vojáků k posílení obrany. I sama Ukrajina by se ráda stala členem NATO. Země to dala výrazně najevo i změnou své ústavy, kde závazek zakotvila. Něco takového ale považuje Moskva za existenční hrozbu a naopak požaduje, aby se Ukrajina nikdy nemohla stát členem Aliance.

Případný vstup Ukrajiny do NATO by aktuálně znamenal přímý střet Aliance s Ruskem, o který nemá ani jedna ze stran zájem. Proto výrazný posun v této věci není očekáván, a i sama Ukrajina nedávno dala najevo, že teď nebude o vstup usilovat. Naopak Finsko i Švédsko mohou po podání přihlášky očekávat rychlé přijetí. Jak zmínil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, přijímací proces bude v případě skandinávských zemí hladký a svižný, uvádí ČTK.

Článek Rusko vnímá záměr Finska vstoupit do NATO jako hrozbu. Následovat mají odvetné kroky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Myslíte si, že by v České republice mohla základna NATO skutečně vzniknout?

Předně je třeba říct, že základnu u nás musí chtít Američané. Zároveň by základna musela být součástí infrastruktury, kterou bude mít Amerika v Evropě. U nás tedy připadá k dispozici logistická základna, která musí mít v rámci struktury letiště, z něhož se dá podpora provádět.

I proto se hovoří o Mošnovu?

Letiště by se muselo rozšířit, obslužná část by byla mnohem větší, na druhou stranu, kvalitní letiště, jakým je Mošnov, je v tomto regionu ojedinělé. Američané tady navíc už několikrát přistáli s těžkými letadly, v Mošnově se taky konají Dny NATO a Amerika už toto letiště zná, což je výhoda.

Které varianty by ještě mohly být ve hře?

Například letiště v Milovicích, kde by vlastnická změna byla pravděpodobně jednodušší.

A co Přerov, o kterém se taky mluví?

Přerov má vojenské letiště, to však nebylo stavěno na těžká letadla. Asi by byly třeba velké investice. Letiště je navíc poměrně blízko města a v minulosti tady byly určité výhrady k vojenské technice.

Co by základna přinesla pro Českou republiku?

Česká republika momentálně sleduje vyšší úroveň bezpečnostních záruk. Poté, co se odehrává na Ukrajině, je to silné varování. Vyšší úrovně bezpečnostních záruk však hledají i další země. Pokud by u nás Američané měli vojenskou infrastrukturu, tak by to přineslo silný bezpečnostní aspekt a taky ekonomický profit.

Mohla by pro nás základna znamenat i nějakou hrozbu?

Myslím si, že ne. Naše republika je v území NATO poměrně hluboko, navíc existují i výkonné a schopné protiraketové systémy.

Myslíte si, že by se povedlo přesvědčit veřejnost, která byla silně proti výstavbě protiraketového radaru, ze kterého nakonec sešlo?

Věřím, že jsme se z let 2007 až 2009 poučili. Tehdy se Rusům povedlo zmobilizovat proruskou část společnosti, která měla k USA silný odpor. Jedná se o otázku, která se nesmí podcenit. Společnost musí vědět, jaké jsou plusy a minusy, to už je však věcí politiků. Ti musí být mnohem aktivnější, než se to posledně povedlo Rusku, které obrátilo společnost proti radaru.

Článek Generál Šedivý: Základna NATO v Česku by nám přinesla silný bezpečnostní aspekt a ekonomický profit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Černochová našla inspiraci na Slovensku

Jurečka v Partii také uvedl, že ambice ruského prezidenta Vladimira Putina nemusí skončit na Ukrajině. „Toto jsou nutné kroky, při pomoci Ukrajině to jsou nezbytně nutné kroky pro to, abychom zastavili tuto agresi. Když slyšíme Putina a jeho politickou reprezentaci, tak otevřeně mluví o tom, že by rádi měli ve svém područí například Pobaltí, Česko či Slovensko,“ dodal.

Premiér Petr Fiala si podle TN myslí, že toto není věc, kterou by mohla rozhodnout vláda. Měly by ji schválit obě komory Parlamentu. Ministryně obrany Jana Černochová podle Novy uvedla, že Česká republika by mohla jít cestou Slovenska, kde mohou Američané na základě dohody využívat dvě vojenské základny. O tomto tématu chce po Velikonocích jednat se svým americkým protějškem, Lloydem Austinem. Podle ministryně je pro Česko velmi důležité, aby se dohoda uskutečnila, píše dále TN.

Podle Vondráka nebude základna nebezpečím pro občany

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák pro Události247 uvedl: „Pokud by v budoucnu bylo na centrální úrovni rozhodnuto, že v Mošnově základna bude, pak to rozhodně není pro občany kraje nebezpečím. Lidé se bojí, že takovéto základny jsou prvním cílem nepřátel a jsou přímým ohrožením. Naopak, základna je od toho, aby minimalizovala jakékoliv možné útoky. Osobně věřím, že kdyby na Ukrajině takováto základna byla, Rusko by do ní takto brutálně nevstoupilo. Nicméně, znovu opakuji, možná základna NATO je rozhodnutím vlády, nikoliv kraje.“

Vondrák také řekl, že agresi, kterou předvádí Vladimír Putin, není možné zastavit jinak, než silou. „Ukázalo se, že diplomacie nefunguje. Jediná možnost, jak zastavit Putina, je vyzbrojit Ukrajinu. Pokud se situace na Ukrajině nezmění, tak je nutné posílit obranu, o tom není pochyb. Já jsem zastáncem toho, že bychom o tom měli začít jednat,“ vyjádřil se s tím, že Česko podle něj ani jinou možnost mít nebude.

Článek V Česku by mohla vzniknout základna NATO. Ministryně Černochová kvůli tomu pojede do Spojených států se nejdříve objevil na Události247.cz.

K mírové misi NATO na Ukrajině, kterou navrhovalo Polsko, nedojde. Je to podle Vás dobře?

Myslím, že je to správně. Poláci řádně nevyhodnotili názory jednotlivých partnerů NATO. Přecenili i své vlastní schopnosti. Myslím, že dnes je tato mise v návrhu pro diskuzi, ale za současné situace na Ukrajině není realizovatelná.

V čem by byla její největší překážka?

Takové mise jsou ve většině případů zahájeny za okamžiku, kdy obě strany souhlasí, že se na místě rozmístí jednotky, které dozorují, jestli jedna nebo druhá strana dodržují příměří. Toho ale musí být dosaženo, stejně jako musí být dosaženo souhlasu, až poté tam jednotky mohou být. Kdyby se přistoupilo k tomu, že se mír vynutí, tak to znamená, že jedna z bojujících stran bude donucena zastavit palbu, nebo se bude muset stáhnout z určitých území. To v této situaci není realizovatelné.

Dostalo se podle Vás Polsko po návrhu mírové mise pod větší tlak ze strany Rusů?

Myslím, že Poláci jsou velmi citliví na to, když Rusové používají různé formy zastrašování. My to známe z doby, kdy jsme měli tendenci odsouhlasit radar protiraketové obrany USA. I nám tehdy Rusko vyhrožovalo, že na nás zamíří. Poláci mají navíc s Ruskem a Sovětským svazem špatné zkušenosti. Taky je třeba brát ohled na to, že existuje Kaliningrad, kde Rusové mají velká vojska, pozemní síly, letectvo i raketová vojska. Poláci cítí, že mají v zádech silnou bojovou skupinu, a proto se snaží, aby ambice Ruska co nejvíc omezili.

Severoatlantická aliance se naopak rozhodla posílit východní křídlo. Je to v současné situaci správný krok?

Myslím, že se to odehrává už delší dobu. Po roce 2014 se začaly stavět první mezinárodní prapory, které měly za cíl posílení ochrany v Pobaltí a Polsku. Dnes se pokračuje dalšími čtyřmi prapory na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Když k tomu připočteme rozmisťování letectva, které pravidelně operuje především na hranicích pobaltských republik, ale i severněji, tak v současné době má NATO poměrně velkou odstrašující sílu. Ta přechází ze síly symbolické po reálnou.

Může tedy pokračovat rozšiřování vojsk?

Pokud se Rusko zmocní velké části Ukrajiny a bude vyhrožovat, že chce destabilizovat třeba velkou část Pobaltí, tak může dojít ještě k většímu počtu rozmisťovaných vojsk.

Prezident Biden řekl, že pokud Rusko použije chemické zbraně, tak Amerika odpoví. Jak by případně měla reagovat?

Pokud by použili chemické zbraně, tak je to signál, že překračují určitou linii racionality, a že by použili zbraně, které lidstvo odsuzuje. Rusové by teoreticky takové zbraně ani mít neměli, protože deklarovali, že se jich zbavili. Nevím, do jaké míry je možné, že by Američané vyslali své jednotky na území Ukrajiny, ale prezident Biden už oznámil, že posílí schopnosti ukrajinské armády o prostředky, které jsou potřeba k tomu, aby se identifikovalo, zda došlo k použití chemických zbraní, ale i prostředky k odstranění následků po jejich případném úderu.

Jak se bude podle Vás konflikt na Ukrajině vyvíjet dál?

Je zřejmé, že Rusové pokračují v aktivitách na jihu. Ten je pro ně potřebný, aby Ukrajinu izolovali od Černého moře. A tam taky pomalu, ale jistě postupují. Taky bude pokračovat boj o Mariupol, který podle mě nedopadne pro Ukrajinu dobře. Tím dojde k propojení Krymu s Doněckou oblastí, navíc je zřejmé, že ani Ukrajinci už nemají síly, aby Mariupolu pomohli. Na severu budou pokračovat lokální boje, ale hlavní síly Ruska budou zřejmě na jihu a jihovýchodě. Nevím, do jaké míry se Rusko bude snažit ovládnout Kyjev, ale tam už se asi smířili s tím, že ho nedobydou.

Článek Generál Šedivý: NATO má velkou odstrašující sílu, Poláci ale přecenili své schopnosti se nejdříve objevil na Události247.cz.

NATO mírové jednotky na Ukrajinu nevyšle

Premiér Petr Fiala řekl, že když Ukrajinci dostanou dost účinných zbraní, dokáží si bezletovou zónu nad Ukrajinou vytvořit sami. Jednání summitu bylo neveřejné. Některé země aliance informovaly, jaké zbraně Ukrajině poskytují a chtějí poskytovat. „NATO to ale nebude z důvodů utajení zveřejňovat,“ uvedl český premiér a dodal, že vojenská pomoc Ukrajině by měla ještě stoupat. „Na podpoře a pomoci Ukrajině panuje v NATO shoda. Není to ale cesta, která by vedla alianci k přímému zapojení do konfliktu s Ruskem,“ dodal.

Na summitu se oproti očekávání vůbec neotevřela otázka mírové mise NATO na Ukrajině, se kterou přišlo v minulých dnech Polsko. „Jsme zodpovědní za to, aby se konflikt nestal válkou mezi NATO a Ruskem. Jasně jsme řekli, že nevyšleme jednotky na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg s tím, že pokud by se to stalo, dal by se očekávat konflikt s Ruskem.

Analytik: Pro Ukrajince žádná změna

NATO se rozhodlo pro posílení východního křídla aliance o čtyři bojová uskupení, která čítají 40 tisíc mužů. To je víc, než má dohromady česká armáda. Aliance chce nové jednotky rozmístit v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Na Slovensko pošle Česká republika až 600 vojáků a bude také celé jednotce velet. Jak upozorňují Lidovky, lídři NATO se sešli přesně měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu.

Analytik Michal Lebduška si myslí, že pro Ukrajinu se tímto krokem nic zásadního nezmění. „Má to význam pro země, ve kterých ty jednotky budou, ať už je to Pobaltí, Rumunsko, nebo Slovensko. Pro samotnou Ukrajinu se nic nemění, ta potřebuje úplně jinou pomoc. Aktuálně udržet dodávky vojenského materiálu a samozřejmě humanitární pomoc,“ uvedl pro Události247.

Článek Východní křídlo aliance bude v obležení vojáků. NATO jich tam pošle čtyřicet tisíc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Chorvaté zuří

Kalabuchov řekl, že pokud se Bosna a Hercegovina rozhodne být členem nějaké aliance, je to její vnitřní záležitost. „Naše reakce je ale jiná záležitost. Na příkladě Ukrajiny jsme ukázali, co očekáváme. Jakmile dojde k hrozbě, odpovíme,“ uvedl s tím, že ve skutečnosti je to Západ, kdo představuje pro Bosnu bezpečnostní riziko, protože varuje před údajně neexistujícími ruskými plány. „Nemáme žádné plány. Budeme reagovat po analýze strategické a geopolitické situace,“ dodal.

Ruský velvyslanec odkazoval na rezolutní odmítnutí integračního procesu do NATO ze strany bosenských Srbů, v čele s jejich lídrem Miloradem Dodikem. Ten s ruským prezidentem Vladimirem Putinem udržuje velmi vřelé přátelské vztahy. Slova ruského velvyslance pobouřila také Željka Komšiće, který je zástupcem Chorvatů v Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, ten je ostře odsoudil. Podle něj jde o „nepřijatelné výhrůžky“.

Milorad Dodik údajným agentem Kremlu

Komšić řekl, že důrazně odsuzuje hrozby ruského velvyslance v Bosně a Hercegovině. Poselství vyslané ruským velvyslancem, který jako příklad zmínil Ukrajinu, považuje za jasnou výhružku. „Pro Bosnu a Hercegovinu je to naprosto nepřijatelné,“ uvedl a doplnil, že rozhodnutí Bosny a Hercegoviny vstoupit do NATO je pouze a jedině věcí institucí těchto dvou zemí, nikoli záminkou k útoku na Bosnu a Hercegovinu ze strany Moskvy. Upozorňuje na to Forum24.

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro veřejné otázky je to, že by Rusko napadlo Bosnu, vyloučené. „Co mohou udělat je využití hráčů uvnitř, kteří jsou prodlouženou rukou Ruska v regionu západního Balkánu. Z jedné strany jsou to separatistické tendence uvnitř Bosny, jako je právě Srbsko, jedna z entit uvnitř Bosny a Hercegoviny. Její čelní představitel Milorad Dodik je takovým agentem Kremlu. Z druhé strany je to pozice Srbska, která s tím úzce souvisí,“ řekl pro Události247.

Článek Ruský velvyslanec hrozí Bosně, že skončí jako Ukrajina. Důvodem je možný vstup do NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda projedná prodloužení nouzového stavu

Výbor v neveřejné části jednání probíral s ministryní Janou Černochovou, dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a podpořil jejich pokračování. „Senát vyjádřil podporu vládě poskytovat pomoc Ukrajině za účelem obrany proti ruské vojenské agresi, nejen v oblasti humanitární, ale především v dodávkách vojenského materiálu,“ potvrdil Fischer s tím, že o obranyschopnosti Česka se teď rozhoduje na Ukrajině.

Senát také bude ve čtvrtek rozhodovat o vyslání českých vojáků na Slovensko. Senátní výbor pro obranu doporučil misi schválit. Cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce NATO, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku. V souvislosti s válkou na Ukrajině bude vláda také jednat o prodloužení nouzového stavu. Podle Víta Rakušana to bude zřejmě ještě potřeba. Kabinet by musel se žádostí předstoupit před sněmovnu. 

Česko poslalo vojenskou pomoc za stovky milionů korun

Z Ukrajiny už od začátku ruské invaze uprchly více než tři miliony lidí. Podle Eurozpráv téměř dvě třetiny z nich, něco přes 1,83 milionu, zamířily do Polska. Za pondělí to bylo 71 600 lidí, což je asi o desetinu méně než v neděli. Na svém twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž.

České ministerstvo obrany Ukrajině poskytlo několik dodávek vojenského materiálu. Událostem247 to řekla jeho mluvčí Jana Zechmeisterová. „Už na konci ledna vláda rozhodla o daru 4000 kusů dělostřelecké munice, krátce na to bylo rozhodnuto také o poslání tisíce pušek a pistolí spolu s náboji za více než 188 milionů korun. Následně bylo rozhodnuto o daru dalšího vojenského materiálu, který jsme z bezpečnostních důvodů bohužel nemohli blíže specifikovat, byl v hodnotě téměř 400 milionů korun.“

Ze zásob armády byl podle mluvčí 2. března darován také vojenský zdravotnický materiál s hodnotou více než 20 milionů. „Zatím posledním darem, který vláda schválila a opět ho z bezpečnostních důvodů nemohu specifikovat, byl další vojenský materiál v hodnotě 24 milionů korun. Ministerstvo obrany jedná o dalších možnostech pomoci, o dalším daru. Měl by být za zhruba jednou tolik, za kolik už jsme v tuto chvíli darovali.“

Článek Z Ukrajiny už před válkou utekly tři miliony lidí, většinou zamířili do Polska. Česko bude dál posílat vojenský materiál se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina je vděčná za pomoc

Zelenskyj varoval: „Pokud neuzavřete náš vzdušný prostor, je jen otázkou času, kdy ruské rakety dopadnou na vaše území. Na území NATO. Na domovy občanů zemí NATO,“ píší České noviny. Ukrajinský prezident také upozornil, že místo ruského útoku je 20 kilometrů od hranic s Polskem, tedy i od hranic NATO. „Vloni jsem jasně varoval vedoucí představitele NATO, že pokud nebudou proti Rusku zavedeny tvrdé preventivní sankce, začne válka. Měli jsme pravdu. Už dlouho říkám, že Nord Stream je zbraň, která zasáhne Evropu,“ připomněl.

Prezident také poděkoval zemím, od kterých cítí podporu, mezi nimi i České republice. „Důležitá mezinárodní jednání: Bulharsko, Slovensko, Česká republika, Rumunsko, Polsko, Británie. Cítíme podporu těchto zemí. Cítíme podporu naší armády. Je to důležité. Mluvil jsem také s Charlesem Michelem, předsedou Evropské rady. O naší evropské perspektivě, která se stává realitou,“ doplnil.

Fiala je na Ukrajině

Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky vnímá to, že Zelenskyj Česko pochválil, pozitivně. „Česko mělo dřív na Ukrajině poměrně problematickou pozici. Bylo to především kvůli tomu, že ukrajinští novináři Česko hodně sledují, poměrně často se o Česku v ukrajinských médiích píše. V minulosti jsme měli navíc poměrně problematický obraz v souvislosti s některými výroky prezidenta Zemana. V tomhle kontextu se to teď absolutně smazalo,“ uvedl pro Události247.

Premiér Petr Fiala společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou jsou v hlavním ukrajinském městě jako zástupci Evropské rady Kyjev, který je obléhaný ruskými vojsky. Cesty se účastní také polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Setkají se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Je to první návštěva takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze.

Článek Zelenskyj varoval NATO: Ruské bomby můžou dopadnout i na vaše domy. Ocenil Česko za pomoc. V Kyjevě podpoří Zelenského Fiala se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jde o ruskou provokaci?

Naopak bez komentáře nechal celou situaci český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Objektem, který dopadl v pátek ráno v chorvatském Záhřebu měl být podle všech dostupných informací 14metrový sovětský dron ze 70. let 20. století. Spekuluje se o tom, že jde o Tupolev Tu-141 Střiž nebo o menší variantu Tu-143 Rejs. V obou případech je jediným stávajícím uživatelem takových strojů Ukrajina.

Chorvatský premiér Andrej Plenkovič vyjádřil domněnku, že letoun se z Ukrajiny přehnal do Chorvatska přes Rumunsko a Maďarsko. Dron tak musel urazit nejméně 500 kilometrů. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) jde o ruskou provokaci. Důvodem má být to, že se ruské armádě nedaří postupovat na Ukrajině podle plánů. „Zaznamenali jsme to například při přeletu čtyřech stíhaček ve vzdušném prostoru Švédska. Tohle je předpokládám další,“ uvedl poslanec a expert na obranu.

Dron odstartoval mnoho spekulací

Jak uvádí server iDnes, dopad dronu nikoho nezranil. Stroj, ale poničil zaparkované automobily, které byly v blízkosti záhřebského parku Jarun. Policie původně nevěděla, co se stalo. Na místě byl po výbuchu objeven hluboký kráter a v něm trosky neidentifikovaného stroje. Nalezeny také byly dva padáky, což ještě přispělo k záhadnosti celé situace. Vzápětí se tak vyrojily spekulace, že Chorvatsko se stalo terčem ruské agrese.

Šířily se například zprávy, že se jedná o letadlo s rudou hvězdou, s nápisy v azbuce. Později experti uvedli, že jde o dron používaný Ukrajinou. Tupolev Tu-141 je 14 metrů dlouhý dron ze 70. let minulého století. Odpaloval se z rampy na návěsu a letěl po předem naprogramované trase vysokou transsonickou rychlostí. Přistával na padáku a mohl se používat opakovaně.

Článek NATO informovalo, že průlet sovětského dronu Evropou sledovalo. Aliance ale větší aktivitu v době války vyvíjet nechtěla se nejdříve objevil na Události247.cz.

NATO poslalo jen tuny nafty

Podle Zelenského tak vedení NATO svým rozhodnutím dalo Rusku zelenou k dalšímu bombardování Ukrajiny. „Všichni lidé, kteří ode dneška zemřou, zemřou kvůli vám. Kvůli vaší slabosti, kvůli vaší nejednotnosti,“ zkritizoval alianci. Reagoval tak na prohlášení Jense Stoltenberga, který je generálním tajemníkem NATO. Ten po zasedání aliance uvedl, že NATO bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, ale bezletovou zónu nevyhlásí. Důvodem jsou obavy z rozšíření konfliktu za její hranice.

Prezident ve svém proslovu prohlásil, že aliance dokázala jen rozhodnout o poslání 50 tun nafty. „Snad abychom mohli spálit Budapešťské memorandum,“ prohlásil ukrajinský prezident s odkazem na mezinárodní smlouvu z roku 1994. V ní Rusko, USA a Velká Británie přislíbily Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní z dob Sovětského svazu. „Nemůžete nás splatit litry paliva za litry naší krve, prolité za naši společnou Evropu, za naši společnou svobodu, za naši společnou budoucnost,“ pokračoval Zelenskyj.

USA budou pokračovat v podpoře Ukrajiny

Dále připomněl, že ukrajinský lid bude pokračovat v odporu a zmínil, že už teď dokázali Ukrajinci zničit plány Ruska na bleskovou invazi. „Jsme bojovníci světla. Dějiny Evropy si to budou navždy pamatovat,“ prohlásil ukrajinský prezident. I přes značnou kritiku vůči NATO ale Zelenskyj také připomněl, že Ukrajinci se necítí sami. Uvedl podporu přátel a partnerů, kteří pomáhají už od prvního dne. V sobotu pak ukrajinský prezident oznámil, že telefonicky mluvil s šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

ČTK informuje, že USA mají pokračovat v podpoře Ukrajiny, jak bezpečnostně a humanitárně, tak ekonomicky. Tématem rozhovoru obou státníků byly také další možné sankce proti Rusku. V pondělí má dojít k třetímu kolu jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Naposledy se obě delegace sešly ve čtvrtek, kdy se dohodly na humanitárních koridorech a možném dočasném příměří kvůli evakuaci civilního obyvatelstva z oblastí, kde boje probíhají.

Článek Zelenskyj kritizuje NATO. Alianci obvinil ze slabosti a dává jí za vinu mrtvé dalších dnů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Německo pošle na Ukrajinu protiletadlové rakety

Nizozemští výsadkáři se přesunují do Rumunska, Francie posílá 500 vojáků do Estonska. V Litvě zase přistávají transportní letouny s norskými pásovými obrněnci. „Neusilujeme o konflikt s Ruskem. Náš vzkaz prezidentu Putinovi zní: zastavte válku, stáhněte všechny své síly z Ukrajiny a v dobré víře se zapojte do diplomatického řešení,“ uvedl k tomu Šéf NATO Jens Stoltenberg. Aliance za poslední týden zdvojnásobilo vojenskou přítomnost na svém východním křídle.

Německo chce na Ukrajinu poslat 2700 protiletadlových raket typu Strela. Podle Českých novin dodávku schválilo německé ministerstvo hospodářství. Jedná se o zbraně sovětské výroby, které měla ve výzbroji Národní lidová armáda bývalé Německé demokratické republiky. České ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že poskytlo Ukrajině 160 protiletadlových střel Strela za 38,5 milionu korun.

Podle experta Rusko na další země šanci nemá

Německo v posledních dnech změnilo svůj zdrženlivý postoj a začalo ukrajinské armádě, která bojuje proti ruské invazi, posílat těžké zbraně. Ministerstvo obrany se snaží zjistit jaké další zbraně by se mohly z Německa přesouvat na Ukrajinu. Z Česka bylo už do válkou zasažené země převezeno 4000 dělostřeleckých granátů, tisíce pušek a pistolí s miliony nábojů.

Podle odborníka Lebdušky se munice spotřebuje v bojích pouze na Ukrajině. „Myslím, že přímo k nějaké eskalaci ve smyslu rozšíření té války nedojde. Vidíme, jaké má Rusko problémy jen na Ukrajině, tím spíš by se těžko pouštělo do nějakého konfliktu se státy NATO. To už by pro ně byla naprostá katastrofa. Pokud jde o eskalaci přímo na Ukrajině, tak to asi možné je. Ale vzhledem k tomu, co se teď děje, tak těžko předvídat, co bude dál,“ odpověděl Událostem247 Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky.

Článek Rusko má problémy na Ukrajině, další státy neohrozí, myslí si odborníci. Přesto NATO posílilo východní křídlo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se nevzdá

Takové jednání nezůstalo bez reakce ukrajinské strany. Tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že Ukrajina nehodlá kapitulovat a nevzdá se ani centimetru svého území. „Pokud Putin použije jaderné zbraně proti Ukrajině, bude to světová katastrofa, ale nás to nezlomí,“ řekl Kuleba. Na Putinovo nařízení jaderné pohotovosti zareagoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj jde o plánovaný krok, který má na Ukrajinu vyvíjet tlak.

Za nepřijatelnou eskalaci pak počínání ruského prezidenta označila velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfildová. Podle ní to potvrzuje, že Putin chce válku eskalovat naprosto nepřijatelným způsobem. Vyzvala k tomu, aby byly jeho činy tlumeny. „Musíme pokračovat v brzdění jeho činů tím nejsilnějším možným způsobem,“ prohlásila.

Snaží se Putin jen odvést pozornost?

Putinova slova odsoudil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který prohlášení Ruska o jaderných silách označil za nezodpovědné chování. Podle něj to přidává na agresivní a a nebezpečné rétorice. Jak informuje ČTK, britský ministr obrany Ben Wallace považuje uvedení ruských jaderných sil do pohotovosti za snahu odvést pozornost od nedostatečného postupu ruské armády na Ukrajině. Podle něj Putin jaderné zbraně nepoužije.

V neděli bylo překonáno ruské mlčení ohledně jejich ztrát. Tamní ministerstvo obrany přiznalo, že při bojích na Ukrajině utrpěla ztráty i ruská armáda. Konkrétní údaje ale uvedeny nebyly. „Naše ztráty jsou mnohonásobně menší než ztráty zlikvidovaných nacionalistů a ztráty mezi vojáky ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ukrajinská strana uvádí, že na ruské straně bylo zabito už zhruba 5300 vojáků, dalších několik stovek skončilo v zajetí. To přiznal i Konašenkov, když uvedl, že ukrajinští nacionalisté několik zajatců mučí.

Článek Ruské jaderné síly jsou v pohotovosti. Putin tím prý reaguje na prohlášení zemí NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.