Daň z nemovitosti 2026

Daň z nemovitosti se na rozdíl od daně z příjmů nepodává každoročně automaticky. Přiznání se řeší pouze v okamžiku, kdy nastane změna. Typicky při koupi nebo prodeji bytu, domu či pozemku, ale také tehdy, když se nemovitost přestaví, přistaví nebo se změní její využití. Kdo v roce 2025 žádnou takovou změnu neměl, přiznání podávat nemusí a finanční úřad mu daň vyměří podle dříve nahlášených údajů. Pokud ale spadáte do kategorie popsané výše, pak se vás povinnost týká a je potřeba se na ni připravit, protože mnoho času už nezbývá.

Samotné podání přiznání je dnes ale naštěstí výrazně jednodušší než dříve. Nejrychlejší cestou je elektronické podání přes portál Moje daně. Po přihlášení do daňové informační schránky je možné využít předvyplněné údaje z katastru nemovitostí a databází finanční správy, což výrazně snižuje riziko chyb. Přiznání lze vyplnit i bez přihlášení, případně podat v papírové podobě, ta je ale časově náročnější a vyžaduje osobní doručení nebo zaslání poštou. Stihnout to však vždy musíte do předem stanoveného termínu, pro letošek tedy do 2. února.

Důležité je také zmínit, že daň z nemovitosti se neplatí hned při podání přiznání. Splatnost je standardně do 31. května 2026. Pokud daň přesáhne 5 000 korun, lze ji rozdělit na dvě splátky, přičemž druhá se platí až v listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají splatnost posunutou do pozdějších měsíců. Výši daně finanční úřad vypočítá a v květnu zašle platební údaje, a to buď datovou schránkou, e-mailem, nebo klasickou složenkou.

Co když termín zmeškám

Kdo už teď ví, že termín 2. února nestihne, neměl by s podáním otálet. Pokud přiznání odešle dříve, než ho k tomu finanční úřad vyzve, pokuta mu nehrozí. Jakmile ale výzva přijde, začíná se uplatňovat sankce. Ta se odvíjí od výše vyměřené daně a zvyšuje se za každý den prodlení. Nakonec, jak redakce Událostí247 zjistila, může podle zákona vystoupat až na 300 tisíc korun. To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.

No a když si s přiznáním nevíte rady? Nebojte, finanční správa počítá s tím, že zejména pro nové vlastníky může být vyplnění přiznání složité. Proto budou úředníci během ledna k dispozici nejen na pracovištích, ale také prostřednictvím výjezdů do obcí, prodloužených úředních hodin a speciálních infolinek.

Článek Stát změnil termín pro zaplacení daně z nemovitosti. Kdo nezaplatí včas, riskuje pokutu až 300 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak je to s povinným ručením

Jak již redakce Událostí247 několikrát popisovala, povinné ručení musí platit každý majitel dvoustopého i jednostopého vozidla – proto ta předpona „povinné“. I přesto ale v Česku existuje téměř sto tisíc řidičů, kteří na tuto povinnost neberou zřetel. Právě proto ministerstvo financí ve spojení s ČKP výrazně zvyšuje denní sazby za nepojištěná vozidla a to až o 20 %.

V praxi to funguje tak, že pokud řidič neplatí povinné ručení, každý den mu naskakuje penále směrem právě k ČKP. Česká kancelář pojistitelů spravuje takzvaný garanční fond, který slouží například k tomu, aby za majitele nepojištěného vozidla, který způsobil nehodu, zaplatil poškozenému řidiči škodu na voze. Jenže pokud nehodu skutečně způsobíte a ČKP za vás škodu zaplatí, pak ji musíte pochopitelně zaplatit ČKP. A když tak neučiníte, budou vás čekat všemožné nepříjemnosti, jako například exekuce.

Z přehledu ČKP pro rok 2026 vyplývá, že denní sazby u osobních automobilů mají být nově v těchto hladinách – 81 Kč, 51 Kč, 61 Kč, 83 Kč a 109 Kč za den. U motocyklů jsou sazby 6 Kč, 13 Kč, 26 Kč a 32 Kč za den podle objemu. Zkráceně to znamená, že pokud si majitel vozidla s objemem 1850 cm³ nebude rok platit pojištění, bude dlužen České kanceláři pojistitelů přes 30 000 Kč.

Příspěvek není pokuta

Je důležité zmínit jednu věc, a to tu, že příspěvek pro ČKP není pokutou. Pokud si majitel vozidla neplatí pojištění, je povinen uhradit ČKP výše zmíněný příspěvek, ale tím to nekončí. Za neplacení povinného ručení totiž navíc ještě hrozí pokuta 50 000 Kč. Pokud by tedy výše zmíněný řidič automobilu s objemem motoru 1850 cm³ rok neplatil povinné ručení, celková sankce se nakonec může vyšplhat až přes 80 000 Kč.

Smysl systému je poměrně přímočarý. Garanční fond slouží k úhradě škod, které nemůže krýt žádná pojišťovna, typicky právě škody způsobené nepojištěným vozidlem nebo neznámým viníkem. Když je nepojištěných aut víc, zvyšuje se tlak na fond a na celý systém náhrad. Proto se náklady přenášejí na ty, kteří povinnost ignorují, a ti budou muset v příštím roce platit mnohem více než doteď.

Článek Nové sankce pro řidiče bez povinného pojištění auta: Pokuty od ledna 2026 vzrostou o desítky procent se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pozor na sníh na střeše

Auto přikryté vrstvou sněhu je pro mnoho řidičů běžným obrazem zimy. Často se však zapomíná na to, že zákon nejen vyžaduje viditelnost, ale i bezpečnost provozu. Motoristé musí před jízdou odstranit sníh, led i námrazu z částí vozu, které ovlivňují výhled nebo mohou ohrozit ostatní účastníky provozu. To zahrnuje všechna okna, zrcátka, světla i střechu vozu.

Sníh na střeše dokáže být obzvláště nebezpečný, protože při rozjezdu, brzdění nebo změně směru může sjíždět na čelní sklo a náhle zhoršit výhled řidiče. Podle odborníků může i vrstva, která se zdá „bezpečná“, při rychlé jízdě odletět a zasáhnout jiný vůz, což může vést k nehodě. Podle pravidel silničního provozu je přitom řidič povinen řídit vozidlo tak, aby měl dostatečný výhled a neohrožoval ostatní účastníky provozu. Pokud policie zjistí, že špatně očištěné vozidlo tuto podmínku nesplňuje, může uložit různé sankce.

• Na místě při silniční kontrole může strážce zákona uložit pokutu až 1 500 Kč.
• Ve správním řízení mohou sankce stoupnout i na 2 000-5 000 Kč.
• V závažných případech, pokud nevhodný stav vozidla ohrozí bezpečnost dopravy, hrozí i vyšší pokuta a zákaz řízení v délce několika měsíců až 18 měsíců.

Problém je i zakrytá SPZ

Stejně tak by se neměl nacházet sníh ani na registrační značce vozidla. Ta je klíčová pro identifikaci vozidla v provozu a je to oficiální doklad o tom, že je auto evidované pro provoz na veřejných komunikacích. Pokud je SPZ zakrytá sněhem, blátem nebo je jednoduše nečitelná, jedná se o přestupek, který se řeší správním řízením. Pokuta za nečitelnou SPZ se obvykle pohybuje mezi 5 000-10 000 Kč a navíc může řidiči hrozit i zákaz řízení na 6 až 18 měsíců.

Vedle sněhu na střeše a nečitelných SPZ by si řidiči měli dávat pozor i na to, aby neměli sněhem zakrytá světla. Světla pod sněhem nesvítí správně, což významně snižuje viditelnost vašeho vozu ostatním řidičům. Tato situace je považována za nevhodný technický stav vozidla a stejně jako v případech uvedených výše může být pokutována.

Až se tedy příště budete chystat například do práce a vaše auto bude od sněhu, řádně ho očistěte a soustřeďte se především na ty části auta, které redakce Událostí247 výše zmiňovala. Pokud tak neučiníte, bude vám hrozit pokuta v řádech tisíců korun, případně i zákaz řízení až na 18 měsíců.

Článek Sníh na autě může řidiče přijít draho. Policie za tento přestupek rozdává pokuty 1 500 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Poplatek za nepojištěné vozidlo poroste

Každé auto zapsané v registru musí mít sjednané povinné ručení, přes to jednoduše nejede vlak. Je úplně jedno, zda člověk s autem jezdí pravidelně nebo ne – pokud vozidlo není vyřazeno oficiálně z provozu, je stále považováno za aktivní a musí se za něj platit. Jenže mnozí řidiči na tuto povinnost vůbec nedbají a naopak ji ignorují. Podle serveru Novinky se má v Česku týkat až 100 tisíc řidičů. No a jelikož je toto číslo skutečně vysoké, poplatek za toto jednání se musí od příštího roku zvýšit.

V praxi to funguje tak, že pokud si řidič neplatí povinné ručení, načítají se mu poplatky směrem k České kanceláři pojistitelů (ČKP). Ta spravuje takzvaný garanční fond, který slouží například k tomu, aby za majitele nepojištěného vozidla, který způsobil nehodu, zaplatil poškozenému řidiči škodu na voze. ČKP pak ale pochopitelně částku, kterou zaplatí, bude požadovat zpět po řidiči. Kdyby si ale platil povinné ručení, částku by hradila jeho pojišťovna. Jelikož je ale řidičů, kteří povinné ručení neplatí, stále mnoho, ČKP od 1. ledna 2026 výrazně zvýší sazby.

U osobních vozů dnes poplatky začínají zhruba na 30 korunách denně a mohou vystoupat k necelé stovce. Po novém roce půjde u některých kategorií o částky až kolem 120 korun za den. Tyto poplatky se navíc započítávají každý den a pokud si řidič povinné ručení nezaplatí, u ČKP se poté musí doplatit. Jak redakce Událostí247 spočítala, jen za rok neplacení povinného ručení by mohl mít řidič osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 2500 cm³ u ČKP klidně dluh ve výši 33 945 Kč. Od příštího roku to navíc bude ještě výrazně více.

Na co si dát pozor

Jakmile si řidič neplatí povinné ručení, vzniká mu mezera v pojištění, kterou systém okamžitě zaznamená. Řidiči pak přijde výzva k zaplacení, častokrát ale dorazí až po delší době, kdy se dluh může vyšplhat do tisíců až desetitisíců korun. Je tedy důležité si povinné ručení sjednat a zbytečně neriskovat případné problémy s ČKP a v nejhorším případě i to, že způsobíte dopravní nehodu a celou škodu budete muset uhradit z vlastní kapsy. Mimochodem, kdyby se tak skutečně stalo a způsobili byste nehodu s nepojištěným vozem, policie vám navíc může udělit pokutu 50 000 Kč.

Pokud víte, že vozidlo nebudete dlouhou dobu používat, pak ho můžete dočasně vyřadit z provozu. V takovém případě pak povinné ručení pochopitelně platit nemusíte, je však potřeba odevzdat malý technický průkaz i registrační značky. V okamžiku, kdy byste s autem opět chtěli začít jezdit, si vše pak stačí jednoduše vyzvednout na úřadě a obnovit si pojištění.

Článek Přes 100 000 řidičů si od ledna 2026 výrazně připlatí za tento poplatek. Sazby narostou o 30 % se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Česku je přes sto tisíc nepojištěných vozidel

Od ledna příštího roku dojde k výraznému zvýšení sankcí za jízdu bez povinného ručení. Řidiči, kteří své vozidlo nemají pojištěné, si připlatí až o třetinu víc než doposud. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) upozorňuje, že v současnosti je v tuzemsku více než 101 tisíc vozidel bez platného pojištění, přičemž většinu z nich tvoří osobní auta. Podle mluvčího ČKP Tomáše Pavlíka tvoří právě osobní automobily přes 70 % všech nepojištěných vozidel, přibližně pětinu pak představují motocykly a zbytek připadá na jiná vozidla.

Povinné ručení je skutečně povinné, a to podle zákona č. 30/2024 Sb. Ten je přitom nekompromisní a jasně všem řidičům dává najevo, že pokud nemají povinné ručení, nemají na silnici co dělat. V případě, že si řidič povinné ručení nezjedná, může mu být uložena pokuta až 40 000 Kč. Aby toho nebylo málo, navíc musí každý den odvádět poplatek České kanceláři pojistitelů, a to podle typu vozidla. U osobního automobilu se může jednat o částku 93 korun denně, u motocyklů pak o částku mezi 4 až 25 Kč. Řidič automobilu, který si celý rok nebude platit povinné ručení, pak bude mít u České kanceláře pojistitelů dluh 33 945 Kč.

Pokud by navíc způsobil autonehodu, způsobenou škodu by za něj platila právě ČKP z garančního fondu, celou částku by pak ale požadovala po něm. Neplatit povinné ručení sice může řidiči ušetřit pár tisíc korun ročně, rozhodně se to ale nevyplatí a konečná dlužná částka je vždy několikanásobně vyšší než samotná částka za povinné ručení. V příštím roce se navíc sankce budou výrazně zvyšovat, a to především proto, aby se počet nepojištěných vozidel na českých silnicích snížil. O jak velké částky půjde?

Sankce se zvednou

Jak již redakce Událostí247 zmiňovala, za rok neplacení povinného ručení za osobní automobil může řidiče letos vyjít až na 33 945 Kč. V příštím roce se však očekává zvýšení sankcí až o třetinu, zmíněná částka by tak vzrostla na přibližně 45 146 Kč. Vyhláška ministerstva financí, která změnu stanoví, by měla být vydána v nejbližších týdnech a počítá se s její účinností už od ledna příštího roku. Navýšení sazeb reflektuje inflaci, růst cen oprav, vyšší náklady na zdravotní péči i zdražování náhradních dílů.

Zvyšovat se pak budou i sankce v případě, že řidič s nepojištěným vozidlem způsobí nehodu. Doteď platilo, že Česká kancelář pojistitelů mohla po viníkovi vymáhat částku maximálně 300 000 Kč, tento limit však bude v příštím roce zrušen. Nyní může požadovat celou částku škody, a ta se může snadno vyšplhat do milionů korun, například v případě havárie s luxusním vozem.

Článek Řidiči zapomínají na tuto důležitou povinnost. Netýká se to i vás? Sankce od ledna narostou o tisíce korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Povinné ručení může vyjít draho – zvlášť, když se neplatí

Na českých silnicích stále jezdí desetitisíce vozidel, která nemají sjednané povinné ručení. Přitom povinnost toto pojištění mít ukládá samotný zákon č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zákon jasně praví, že auto, které nemá povinné ručení, nemá na silnici co dělat. V případě, že řidič zákon ignoruje a s nepojištěným autem stále jezdí, může mu hrozit vysoká pokuta – a to nejen v případě nehody, ale také formou sankce do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (ČKP).

Výše sankcí a pokut se značně liší a určuje ji typ vozidla a také objem jeho motoru. V případě, že vás zastaví policie a zjistí, že si neplatíte povinné ručení, bude na vás čekat pokuta do výše 3 000 Kč. Ta se poté ve správním řízení může vyšplhat až na 50 000 Kč. Jenže k pokutě se poté musí přičíst i sankce do garančního fondu České kanceláře pojistitelů.

U motocyklů se sankce pohybují od 4 do 25 Kč za den, a to v závislosti na obsahu motoru. U osobního automobilu se pak pohybují od 30 do 93 Kč, opět v závislosti na objemu motoru. Vůbec nejvyšší sankce čekají na řidiče nákladních automobilů, kteří musí za každý den bez povinného ručení zaplatit částku pohybující se od 86 do 563 Kč. Bavíme se však o doposud nastavených částkách, které se v příštím roce mají zvyšovat, a to až o třetinu.

Statisícové sankce

Redakce Událostí247 si pro zajímavost připravila modelovou situaci. Představte si řidiče, který si pořídí automobil s obsahem motoru od 1 851 do 2 500 cm³ a po dobu devíti let nebude platit povinné ručení. Kromě toho, že po celých devět let riskuje pokutu od policie až do výše 50 000 Kč, sčítá se mu dluh u České kanceláře pojistitelů. Ročně mu naroste dluh o přibližně 23 725 Kč a po devíti letech se zastaví na čísle 213 525 Kč.

Povinnost povinného ručení se vztahuje na všechna vozidla, která jsou zaregistrována a mají přidělené registrační značky, včetně nových typů vozidel, jako jsou některé elektrokoloběžky a segwaye. Mimo jiné ho od minulého roku musí platit také majitelé golfových vozíků i některých zahradních traktorů.

Článek Tohoto přestupku se v Česku dopouští asi 100 000 řidičů. Nepatříte mezi ně? Pokuty mohou být vysoké se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zahrady mají svá pravidla

Mít zahradu je sice krásné, ale rozhodně nejde o procházku růžovým sadem. Když pomineme všechnu tu náročnou práci okolo, každý majitel zahrady musí být velmi obezřetný a dávat si pozor na to, co na své zahradě dělá. Pozornost by měl věnovat i tomu, jaké rostliny pěstuje – za ty invazivní totiž může schytat tučnou pokutu. Jak redakce Událostí247 zjistila, Ministerstvo životního prostředí zakazuje pěstování hned 36 rostlin. Vůbec nejzákeřnější z nich je bolševník velkolepý, za který vám hrozí pokuta 100 000 Kč.

Daniel Procházka

3. listopadu 2024

Za sklizené plody z vlastní zahrady se platí pokuta tisíc Kč. Češi to netuší, úřady to ovšem absolutně nezajímá

Mezi další méně známé zákony patří ten o rostlinách a stromech sahajících na pozemek souseda. Jak praví zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně paragraf 1016 – plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Pokud vám tedy z jabloně napadají jablka na sousedův pozemek, stávají se jeho vlastnictvím. Zároveň, pokud větve vašich stromů zasahují na jeho pozemek, má právo vás požádat o jejich odstranění. Pokud tak neučiníte, může tak učinit sám.

Nový zákon

V určitých regionech začal nedávno platit i zákaz prořezávání živých plotů a ti, kdo nařízení poruší, mohou čelit citelným sankcím. Hlavním důvodem těchto omezení je ochrana volně žijících ptáků, kteří si právě v této době začínají budovat hnízda. Husté keře a živé ploty jim poskytují ideální útočiště, a proto se jejich kácení nebo radikální zastřihávání může negativně projevit na ptačí populaci. Například ve Velké Británii za porušení tohoto zákona hrozí pokuta 1 000 liber, tedy přibližně 30 000 Kč.

Daniel Procházka

27. října 2023

Děláte tohle na své zahradě? Bez diskuze dostanete pokutu 150 000 Kč

Stejný zákon platí i ve Francii – tam si za stříhání živého plotu v období od 16. března do 15. srpna odnesete pokutu 750 eur. Přestože se tato pravidla primárně vztahují na zemědělce, některé obce rozšířily tato omezení i na soukromé majitele zahrad. Ve vážnějších případech, kdy by došlo k narušení chráněného biotopu nebo ohrožení vzácných druhů, může být situace posuzována podle přísnějších pravidel. Článek L. 415-3 zákoníku o životním prostředí dokonce umožňuje udělit trest až tři roky odnětí svobody a pokutu ve výši 150 000 eur.

V České republice tento zákon zatím nemáme a tak se bude týkat pouze Čechů, kteří žijí například ve Francii nebo Velké Británii. I přes to doporučujeme, abyste se jakožto majitelé zahrad seznámili se všemi zákony a pravidly, které musíte dodržovat. I provádění některých naprosto obyčejných činností by vás totiž mohlo přijít draho.

Článek Majitelé zahrad čelí novým sankcím. Lidé, kteří se od 16. března do 15. srpna pustí do klasické činnosti, dostanou pokutu 30 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce hrozí majitelům těchto aut

Problém se týká lidí, kteří si na svá auta řádně nesjednají a nezaplatí povinné ručení. Jeho neplacení může vést k vysokým sankcím. V případě, že řidič nemá platné povinné ručení, musí totiž zaplatit poplatky do garančního fondu, které vymáhá Česká kancelář pojistitelů (ČKP), píše web iDnes.

Daniel Procházka

23. října 2023

Majitelé těchto aut budou už od 1. ledna 2024 platit poplatek 8500 Kč. V některých případech to může být i víc

A kolik to může být peněz v praxi? Jak loni psaly Události247, poplatky se tehdy pohybovaly zhruba od 30 korun do 100 korun za den, přičemž jejich konkrétní výše se odvíjí například od velikosti aut. Třeba za vůz s objemem motoru 1 500 cm³ se při neplacení povinného ručení mohlo jednat zhruba o 17 155 korun ročně. Kdo by měl ale větší a výkonnější auto, může to být samozřejmě i více.

Povinné ručení doznalo zásadních změn

Lidé by si však měli dávat pozor i na to, kdy povinné ručení platí. Jak totiž píše server ČT24, od letošního října v této oblasti začala platit nová pravidla. Ještě donedávna platilo, že lidé měli na zaplacení tohoto povinného pojištění aut určitou lhůtu. Platné však bylo již od okamžiku sjednání a podpisu smlouvy s pojišťovnou. To se ale změnilo.

Daniel Procházka

6. dubna 2024

Od dubna 2024 se všichni tito čeští řidiči nedoplatí. Stát si na ně ušil nový poplatek, který musí urychleně zaplatit

Nově je povinné ručení platné až od chvíle, kdy peníze za něj přijdou pojišťovně na účet. Lidem se tak snadno může stát, že budou jezdit v nepojištěném voze a tím pádem by měli platit již zmíněné poplatky. A pokud by řidiči v nepojištěném autě zapříčinili dopravní nehodu, mohou počítat i se zaplacením těchto škod.

Článek Majitelé vybraných aut budou ještě v roce 2024 platit poplatek. Jeho výše může být až 17 155 Kč. Může to ale být i víc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pokuty mohou být vysoké

Přetížené kamiony a nákladní automobily jsou problémem, se kterým se policisté setkávají poměrně často. Ačkoli mnohým by se mohlo zdát, že se nejedná o nijak dramaticky závažné pochybení, není tomu tak. Následky těchto nešvarů mohou být velké. Nejenže přetížený kamion či dodávka se stávají hůře ovladatelné a jízda v nich tedy může být nebezpečná. Kromě toho také z dlouhodobého hlediska značně poškozují silnice, jak již dříve upozornily Události247.

Daniel Procházka

7. září 2024

Kdo bude v autě nosit špatný náklad, dostane pokutu 15 000 Kč. S některými zavazadly nemá policie lítost

Pokuty za tento prohřešek rozhodně nejsou nízké. Jen do začátku října na nich policisté v tomto roce už stihli uložit přes 2 800, přičemž celkem na nich vybrali více než 14 milionů korun, píše web Novinky. Ačkoli v průměru se tak jedná o sankci ve výši něco před 5 tisíc korun, reálně mohou být i mnohonásobně vyšší. Dosahovat mohou i více než stovky tisíc korun.

Sankce i přes 100 tisíc korun

Jak dále popisuje server Novinky, pokud se řidiči vážení svého vozu nepodrobí, policisté jim za to mohou udělovat pokuty ve výši 100 tisíc korun. Pro mnohé přitom mohou být i takto vysoké sankce výhodnější, než kdyby se zvážit nechali. Za každou tunu nad rámec povolené hmotnosti je poplatek 9 tisíc korun. Reálně se přitom objevují i případy přetížení o 15 tun. V takovém případě řidič na pokutě zaplatí 135 tisíc korun.

Daniel Procházka

7. ledna 2024

Máte na autě tuto SPZ? Čeká vás brutální pokuta 10 000 Kč a zákaz řízení na 1 rok. Policie je nelítostná

Policisté se však často potýkali s neplatiči, kteří si sice sankci nechali udělit, jejich zaměstnavatelé, často přepravní firmy, však pokuty neplatili. S tím je ale konec. Jak dodává server TN, celníci v posední době čím dál častěji využívají možnost odstavení přetíženého kamionu či náklaďáku a neumožnění řidiči pokračovat v jízdě, dokud sankci na místě nezaplatí.

Článek Řidičům nově hrozí pokuty za to, že vozí nadbytečné věci. Nejde o vtip, sankce dosahují statisíců korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za krmení ptáků mohou některým lidem hrozit sankce

O tom, kam až mohou zajít sousedské spory, se přesvědčila 97letá seniorka žijící v britské vesnici Staining. Jak píše web Novinky, té totiž za krmení ptáků hrozí sankce 2 500 liber, což je v přepočtu asi 72 500 korun. Důvodem jsou stížnosti jejího souseda, kterému její záliba vadí.

Souseda britské seniorky obtěžuje zejména to, že drobní ptáci, jako jsou špačci nebo červenky, kteří ke krmítku létají, přitahují větší ptáky, jako jsou racci a holubi. Ti podle něj obec znečišťují, uvádí dále server Novinky. A k tomu všemu pak úřady ženě nařídili, aby si ze svého okna sundala nálepku s nápisem „Miluji ptáky“.

Sousedské spory mohou mít i jiné příčiny

V Česku se sice zatím podobný případ, kdy by bylo pokutováno krmení ptáků, neobjevil. V tučné sankce však mohou vyústit jiné sousedské spory. Události247 již dříve psaly například o tom, že až 15 tisíc korun vysoká pokuta může hrozit lidem, kteří mají hlasitě štěkajícího psa a sousedé si na tento hluk budou stěžovat.

Daniel Procházka

13. dubna 2024

Majitelům psů letos hrozí pokuta až 15 000 Kč. Stačí jedno malé pochybení a už se vezete

A prodražit se lidem mohou také některé činnosti, které dělají na své zahradě či balkoně. Pokutou může v krajním případě skončit třeba hlasité sekání trávníku v době stanoveného klidu. Anebo grilování. I t může být pro sousedy obtěžující, zejména pak, pokud kvůli tomu bude vznikat silný kouř či zápach.

Článek Sankce 72 500 Kč hrozí lidem, kteří budou krmit ptáky. Nejde o vtip se nejdříve objevil na Události247.cz.

Negativní dopad bude pokračovat dál

Loni došlo v zemi také k poklesu podnikatelské důvěry potom, co roční zisky poklesly o 12,6 procenta, uvádí server Plus Jeden Deň. Na začátku roku sice došlo k nárůst indexu podnikatelské důvěry, ale v březnu už opět došlo k poklesu. Ve výrobním sektoru byl evidován pokles o 3,3 procenta, v těžebním pak o 2,3 procenta, dodává web Plus Jeden Deň. Negativní vliv sankcí na ruské podnikatele je tedy nepopiratelný. Uvědomil si to zřejmě i ruský prezident Vladimir Putin.

Web iDnes informuje, že ve svém nejnovějším prohlášení šéf Kremlu připustil, že se západní sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně promítnout na ekonomice státu. Šlo o první prohlášení v podobném duchu ze strany ruské hlavy státu, který dosud tvrdil, že protiruské sankce nefungují. Přesto ve svém projevu z tohoto týdne Putin nevynechal příležitost vyzdvihnout i úspěchy země. Zmínil například nezaměstnanost, která dosahuje jen 3,6 procenta a vývoj inflace, která má na konci března klesnout pod čtyři procenta, uvádí web iDnes.

Velký pokles oproti jaru 2022

Před rokem dosahovala inflace více než 17 procent. Putin si zároveň uvědomuje, že Rusko nemá ani v tomto ohledu zdaleka vyhráno. „To ale neznamená, že všechny problémy jsou vyřešeny. Návrat k trajektorii růstu nás nesmí ukolébat,“ cituje šéfa Kremlu web iDnes. Přesto i západní experti přiznávají, že Rusko je vůči sankcím odolnější, než se předpokládalo. Původní odhady očekávaly, že v roce 2022 ruská ekonomika poklesne o více než 10 procent, nakonec to podle odhadu Mezinárodního měnového fondu bylo jen o 2,2 procenta.

Analytici zároveň upozorňují, že výrazněji se zhorší situace Moskvy až v dlouhodobém horizontu, uvádí web Hospodářské noviny. Události247 před pár dny také upozornily, že Rusko nemá přes sankce problémy ani s dodávkami ovoce a zeleniny, a to oproti některým západním zemím. Zatímco ve Velké Británii jsou nuceny některé obchodní řetězce zavádět přídělový systém, v Rusku mají plné regály potravin i v pohoří Ural, které se nachází 24 hodin jízdy autem od Moskvy.

Článek Sankce se na Rusku podepisují: Putinova ekonomika je v troskách. Zisky tamních firem se nadále propadají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce nejen vůči wagnerovcům

Kromě Wagnerovy skupiny byla přidána na švýcarský sankční seznam i ruské médium RIAF FAN za „šíření provládní (ruské) propagandy a dezinformací“. Pro upřesnění RIA FAN patří pod společnost Patriot Media Group, jejichž správu řídí šéfa wagnerovců Prigožin. EU přidala Wagnerovu skupinu na sankční seznam před pár dny za „aktivní účast na ruské agresivní válce na Ukrajině“, uvádí web Čas. Už dříve, v únoru, byla přitom žoldnéřská ruská skupina přidána na jiný seznam za porušování lidských práv a destabilizaci zemí v Africe.

Postup wagnerovců ve válce na Ukrajině donutil EU přidat skupinu na seznam znovu. Podle Evropské rady nový seznam doplňuje ten předcházející, dodává server Čas. Nyní se tam proto wagnerovci ocitli za to, že „podkopávají anebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“. Wagnerova skupina je viditelná v bojích, a to hlavně v okolí Bachmutu. Už v březnu wagnerovci tvrdili, že ovládli většinu východoukrajinského města, píše ČTK. Nicméně od té doby se dál v Bachmutu vedou tvrdé boje.

Ruské síly bojují v Bachmutu za cenu vysokých ztrát

Před pár dny ruské ministerstvo obrany oznámilo, že žoldnéři Wagnerovy skupiny dobyli dvě čtvrti ve městě, píše web iRozhlas. Podle mluvčího resortu Igora Konašenkova ruské jednotky odřízly ukrajinským silám přísun zásob a nemají ani možnost ústupu. Takové prohlášení nicméně následně vyvrátila ukrajinská armáda, dokonce i šéf Wagnerovců Prigožin. Podle něj k úplnému obklíčení Bachmutu dosud nedošlo. Přesto se nedá Wagnerově skupině odpírat výrazné postavení v bojích na Ukrajině.

Právě i kvůli tomu musí počítat s tresty. „Wagnerova skupina je vojenská organizace se sídlem v Rusku, která pod vedením Jevgenija Prigožina slouží jako nástroj ruské hybridní války,“ cituje web Čas ze zprávy švýcarského ministerstva. A dopadnout nemají na wagnerovce jen sankce. Skupina právníků pracuje na tom, aby byli Prigožinovi žoldnéři označeni globálně za teroristickou organizaci, píše web Hlídací pes. To má vést k tomu, že bude možné odstavit jejich bankovní účty ve Švýcarsku a zastavit podnikání v afrických zemích.

Článek Válka Rusko versus Ukrajina mění postoje i dosud neutrálních států, například Švýcarska se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počet firem obchodujících s Ruskem roste

Zatímco některé firmy v Rusku obchodují přímo, jiné nepřímo, píše web Business Insider. NACP také informuje, že všechny firmy ze seznamu jsou automaticky uvedeny také v databází World-Check, která pomáhá ke snadné identifikaci podnikatelů, jež porušují sankce, jsou podezřelí z praní špinavých peněz či korupce. Přestože na takovém seznamu by dobrovolně asi žádná ze společností být nechtěla, překvapivé je, že seznam firem obchodujících s Ruskem se podle NACP rozrůstá. V polovině února bylo takových firem 15, nyní je jich o 5 více.

Celkem na seznamu figuruje 20 v Rusku působících firem z 10 západních zemí. Mnohé z nich jsou přitom velmi známé společnosti, které se ve světě těší značné oblibě. Jednou z nich je francouzský řetězec hobby marketů Leroy Merlin, jež patří rodině Mulliez ovládající skupinu Adeo. Firma svůj příklon k Rusku přiznává. Jak web Business Insider připomíná, necelý měsíc po invazi společnost uvedla, že neplánuje omezení provozu v Rusku. Před pár dny ale firma oznámila odchod z ruského trhu. Svých více než 100 prodejen plánuje přenechat ruskému vedení.

Adeo vlastní i supermarkety Auchan

Podobně jako hobby markety v Rusku nadále působí i řetězec supermarketů Auchan, jež se proto na seznamu NACP také objevil. Ukrajinský úřad ale společnosti vyčítá i jiné aktivity. „Pod rouškou humanitární pomoci pro civilisty zásobuje ruskou armádu na okupovaných ukrajinských územích zbožím a pomáhá vojenským náborovým úřadům při náboru branců,“ cituje ze zprávy web Business Insider.

Také další společnost ze seznamu pochází z Francie. Jedná se o skupinu Bonduelle, na kterou navíc na začátku roku padlo také další obvinění. Jak Událsoti247 psaly v lednu, na sociálních sítích kolovaly fotografie dárkového koše určeného členům ruské armády pocházející právě od společnosti Bonduelle. Francouzská firma to ale následně popřela. Výčet firem obchodujících s Ruskem pak zahrnuje i další známé značky jako třeba německou skupinu Metro nebo americkou Procter & Gamble, pod kterou spadají značky Ariel, Gillette či Pampers.

Dále na ruském trhu působí francouzské Yves Rocher, britská Mondi či rakouská Raiffeisen Bank International. Právě zmíněná bankovní společnost přitom podle NACP do ruského rozpočtu v roce 2022 přispěla 559 miliony eur, což je téměř pětkrát víc než v roce 2021, píše web The New Voice of Ukraine. „Některé známé banky pravděpodobně doufají, že pokud budou pokračovat v práci v Moskvě, teroristický stát si od nich vezme obrovské půjčky na zaplacení reparací Ukrajině,“ cituje web The New Voice of Ukraine vyjádření NACP v příspěvku na síti Telegram.

Článek Některé západní společnosti dál působí v Rusku. Ukrajina zveřejnila jejich seznam se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letošní rok bude zlomový

I přes přísné sankce se však Rusku daří některé zboží, jako jsou například mikročipy, do země dostávat. Ekonomický expert v té souvislosti pro web Onet vysvětlil, že sankce nejsou stejné jako obchodní embargo. I proto má Moskva stále ještě možnost nakupovat zboží z jiných zemí. Rusko využívá hlavně čínský trh. „Sankce nejsou univerzálním řešením. Paralelní import však u důležitých technologií – jako jsou auta nebo letadla vždy nefunguje. Křídlo Boeingu nenahradíte tím, že ho dostanete na černém trhu v Zambii,“ vysvětlil pro Onet Milanovič.

Uvedl také, že v některých případech je téměř nemožné nahradit některé věci. I proto Rusko už nemá vydávat biometrické pasy, protože do nich nemá čipy. Některé sankce se navíc mají začít projevovat v dlouhodobém měřítku. Na to, že pro Putina bude výrazně těžší z pohledu ekonomických dopadů až letošní rok, upozorňuje i web Seznam Zprávy. Hospodářství výrazně zasáhne hlavně pokles příjmů z prodeje energií, a to až o desítky procent. Problémy přiznala ruská centrální banka i řada ruských firem, dodávají Seznam Zprávy.

Nepředstavitelné částky

Sankce navíc podle Milanoviče budou platit velmi dlouho. V té souvislosti připomněl situaci na Kubě. „Dnes už nikdo ani neví, proč byly na Kubu uvaleny, a proč jsou stále v platnosti. Obama tam otevřel ambasádu, ale nic se nezměnilo,“ uvedl ekonom pro web Onet. Připomněl také, že zrušení sankcí je obtížné a mají jasný cíl: oslabit ruskou ekonomiku. K tomu je třeba nějaký čas. Přesto má Rusko určitou výhodu oproti jiným zemím. Jde o soběstačnost v potravinářství a energetice.

„Tyto dva aspekty jsou pro zemi nesmírně důležité, protože pokud lidé nemají co jíst a nemají energii, pak jsou velké problémy. V tomto smyslu má Rusko určité výhody,“ vysvětlil pro Onet Milanovič. Přesto zemi sankce výrazně zasáhly. „Přišlo o miliardy, ne-li biliony. Konfiskace majetku dosahuje 600 až 700 miliard dolarů. Lidé si ani neuvědomují, jak velké to číslo je. To je téměř třetina ruského HDP a více než celý rozpočet Pentagonu na letošní rok,“ popsal dále odborník pro Onet.

Článek Odhady jsou neúprosné. Putin přivedl Rusko k ekonomické katastrofě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenina v Británii na příděl

Nárůst cen hnojiv má zasáhnout produkci potravin během letošního roku ještě výrazněji. Web Plus Jeden Deň zároveň připomíná, že problémy s potravinami jsou také důsledkem zvýšených cen za energie, které prodražují pěstování. Nejvíce se krize nyní projevuje ve Velké Británii. V posledních týdnech z ostrova přichází zprávy o nedostatku některých potravin, kvůli čemuž jsou nuceny obchodní řetězce zavádět přídělový systém. Na problém upozorňuje server Daily Mail, podle kterého supermarkety přidělují rajčata, okurky, papriky a saláty.

V obchodech má být problém sehnat také některé druhy ovoce, například maliny. Britským farmářům komplikují situaci hlavně vysoké náklady na energie, kvůli kterým nejsou schopni v zimě pěstovat ve sklenících potřebné množství. Není už žádnou výjimkou, že je možné ve Velké Británii narazit v oddělení ovoce a zeleniny na prázdné regály. Vysoké ceny energií mají dopad i na cenu vajec, protože Britové si nemohou dovolit udržovat v teple hal tolik nosnic než dříve.

V Rusku je všeho dostatek

Taková situace měla podle představ Západu panovat v Rusku, aby si jeho obyvatelé uvědomili, že mají naléhat na změnu režimu a ukončení války na Ukrajině. To se ale zřejmě dít nebude, protože web Daily Mail upozorňuje na plné regály v ruském městě v pohoří Ural, které se nachází 24 hodin jízdy od Moskvy. Ve městě Perm mají širokou nabídku čerstvého ovoce a zeleniny bez omezení, píše Daily Mail. A to i za velmi příznivé ceny, protože díky levnému plynu může být zelenina pěstována i během kruté zimy.

Rusko je navíc schopno dovážet velké množství ovoce například z Íránu, kde je teplejší klima, dodává Daily Mail. Problémy Rusku nezpůsobují ani drahé pohonné hmoty. Pohodovou situaci dokresluje video na Youtube kanálu Travelling with Russell, upozorňuje web Plus Jeden Deň. V reportáži z poloviny února je možné vidět, jak jsou v ruském supermarketu plné regály. Je tak zjevné, že sankce Západu příliš nefungují. Naopak se například Velké Británii spíše vymstily.

Článek Sankce evidentně nefungují. Zatímco na Západě jsou některé potraviny na příděl, v Rusku mají všeho dostatek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Miliardy pro Putina

V průběhu let se sice majitelé značky nesoucí jméno ruského prezidenta měnili, ale všichni s ním byli spojení a část zisků měla jít přímo k němu, píše iDnes. Dokonce v letech 2014 až 2020 šéf Kremlu vlastnil Putinku tajně, a to prostřednictvím jiných společností, uvádí web Express. Má jít o firmu Ermira Consultants, kterou legálně vlastní petrohradský právník Vladislav Kopylov, ale podle zjištění Projektu jde o osobní offshorovou společnost Putina.

Web iDnes připomíná, že společnost Ermira Consultants byla jedna z mnohých, jež byly spojeny s výstavbou Putinova luxusního paláce u Černého moře, který odhalil opozičník Alexej Navalnyj v roce 2021. Nyní má firmu Putinka vlastnit jeden z blízkých spolupracovníků ruské hlavy státu. Přestože platí mnoho protiruských sankcí, vypadá to, že Putinka je dokázala obejít. Značka je nadále dostupná v Itálii i ve Spojených státech, píše Express. Je tak zřejmé, že Putin nadále vydělává v zahraničí nemalé částky peněz.

Sankce zabírají jen někde

Přesná částka z poslední doby není jasná, ale během let 2004 až 2019 oblíbená vodka ruskému prezidentovi vydělala až půl miliardy dolarů (téměř 11 miliard korun). Přitom Putin je také na sankčním seznamu nejen Evropské unie. Celkově na Rusko dopadá řada sankcí Západu. Přestože se stále spekuluje o tom, jak moc fungují, když je Moskva nadále schopna financovat válku na Ukrajině, v některých odvětvích zjevně zabírají.

Web Novinky v lednu informoval, že velké problémy mají kvůli sankcím hlavně ruské letecké společnosti. Aerolinky nedostávají náhradní díly k boeingům a airbusům, které tvoří jádro flotil v Rusku. Na to musela reagovat i sama vláda, jež schválila nový program rozvoje vlastního leteckého průmyslu. Plán se zatím ale evidentně nedaří plnit, což bylo znatelné z napjaté komunikace Putina a ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova o státních zakázkách v leteckých podnicích na letošní rok, uvádí Novinky.

Článek Putinova vodka, na které šéf Kremlu vydělává, je na Západě stále dostupná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové bez záchodových mís

Server Euobserver upozorňuje, že vývoz toaletních mís byl v rámci evropských sankcí zakázán už minulý rok v říjnu. Nyní má zákaz opět vstoupit v platnost, a to v den ročního výročí invaze, tedy 24. února. „Toalety se staly symbolem 24leté vlády ruského prezidenta Vladimira Putina, která nepřinesla pro ruské občany nic, co by zlepšilo jejich životy. Jedna z pěti ruských domácností stále nevlastní toaletu,“ napsal Euobserver.

Gesto EU je sice zřejmé, otázkou, ale zůstává na kolik sankce na sanitární zařízení budou fungovat. Web Echo24 připomíná, že mnoho obchodníků opatření porušuje. Připouští to i někteří evropští politici. „Zdá se být zcela jasné, že obchodníci nacházejí způsoby, jak legálně obchodovat se zbožím, řekněme s Tureckem, Kazachstánem nebo Arménií, z nichž pak jde dál do Ruska. Tyto země nedodržují sankční režim,“ cituje Echo24 vyjádření lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše.

Kariňš v té souvislosti rovněž poukázal na růst evropského obchodu právě se zmiňovanými zeměmi. Řešením má podle lotyšského předsedy vlády být spolupráce s těmito zeměmi, což je následně bude motivovat, aby sankce také dodržovaly. Druhou možností je pak podle premiéra zákonné opatření a kriminalizace obcházení sankcí, dodádá Echo24.

Sankce podle EU fungují

Nová protiruská omezení míří nejen na určité výrobky, ale také na konkrétní osoby. V rámci 10. balíčku sankcí EU mají na seznam přibýt další politici, armádní činitelé i propagandisté, píše web Seznam Zprávy. Tento seznam je přitom už nyní velmi dlouho. Celkem EU uplatňuje sankce vůči 1386 osobám a 171 subjektům, uvádí web Consilium Europa. Cílem nových sankcí je ale zatlačit na Rusko hlavně z ekonomického hlediska. Celkově mají postihnout ruský export v hodnotě 10 miliard eur (237 miliard korun), dodávají Seznam Zprávy.

I stávající sankce na Moskvu výrazně dopadly. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu do EU meziročně poklesly o 2 třetiny, píše web Euroskop. Zastropováním cen ropy má Rusko ztrácet zhruba 160 milionů eur denně (asi 3,8 miliard korun). Naopak Ukrajina může podle šéfky Evropské komise nadále počítat s podporu EU.

Článek Nové sankce EU: Do Ruska se přestanou vyvážet záchody se nejdříve objevil na Události247.cz.

Byty za miliony eur

Jeden z bytů má podlahovou plochu 229 metrů čtverečních s nákupní hodnotou 800 tisíc eur (19 milionů korun) a druhý dokonce 405 metrů čtverečních s nákupní hodnotou 1,1 milionu eur (26 milionu korun), upozorňuje web International Business Times. Postupem času navíc jejich cena vzrostla. Evidentně si ale ruský pár už nehodlá luxusu na jihu Evropy užívat. Byty jsou podle zjištění serveru El Mundo na prodej. Důvodem mohou být obavy ze sankcí, které na ně může Evropská unie po vzoru Velké Británie uvalit.

Tím by ztratili možnost se svým lukrativním majetkem disponovat, připomíná Blesk. Dá se přitom předpokládat, že nemovitosti koupí další ruský občan. Podle realitního experta Javiera de Luise ve městě Marbella oficiálně žije zhruba tři tisíce Rusů a neoficiálně mnohem více. „Mnozí Rusové dávají peníze do nemovitostí jako investici,“ cituje jeho vyjádření Blesk. Podle experta na nemovitosti tímto způsobem Rusové často perou špinavé peníze. Očeretný si měl údajně na luxusní byty vzít ve Španělsku hypotéky.

Putinův majetek může být obrovský

Důvodem přitom nemusely být jen sympatie k jižní Evropě. Web Blesk připomíná, že ve Španělsku bylo dříve možné získat „zlaté vízum“. V případě investice půl milionu eur mohli cizinci získat možnost cestovat bez problémů po celém schengenském prostoru. Bývalá Putinova exmanželka ale není spolumajitelkou jen nemovitostí ve Španělsku. Manželé Očeretní vlastní také byty ve švýcarském Davosu a francouzském Biarritzu. To Putin je podle oficiálních údajů mnohem méně majetný.

Oficiálně vlastní šéf Kremlu jen byt o velikosti 74 metrů čtverečních v Moskvě. Kromě toho má mít také tři auta, přívěs a plat 140 tisíc dolarů ročně (přes tři miliony korun), píše web Forbes. Realita je zřejmě zcela jiná. Spekuluje se, že ruský prezident patří mezi nejbohatší lidi planety. Ruský politický analytik Stanislav Belkovský v roce 2012 odhadl, že majetek Putina dosahuje 70 miliard dolarů. Vycházel z toho, že vlastní například i podíly v ropných a plynárenských společnostech Gazprom a Surgutněftěgaz, píše Forbes.

Článek Putinova exmanželka se bojí sankcí. Zbavuje se luxusního majetku za miliony korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Záchrana v Číně a Indii

Navíc 5. února začnou platit další sankce týkající se nafty a dalších ropných produktů, a proto bude muset Rusko hledat další alternativní cesty pro vývoz komodit, uvádí web Money. Rusko už si ale nyní poradilo po svém. Odbyt pro svou ropu velmi rychle Moskva našla v Číně a Indii, píše Economist. Rusku se zároveň daří některé sankce obcházet. V těchto metodách se Rusko inspirovalo u zemí jako je Írán a Venezuela, připomíná Money.

Ruská ropa se stále častěji přepravuje ve starých rozpadlých tankerech, které se několikrát během jedné cesty přeměňují, aby nebylo možné poznat, odkud ropa pochází. Výjimkou není ani mísení ropy se surovinou jiného původu. Export je často prováděn prostřednictvím „černého trhu“, který nerespektuje cenový strop. Ropa z Ruska proto často míří do zemí, které se do sankcionování nezapojily.

EU je se sankcemi spokojená

Nově tak s komoditou obchoduje Srí Lanka, Turecko, Indie a Malajsie. Web Economist upozorňuje, že podle odborníků se tamní společnosti staly kolonií ruských státních podniků. Zajímavé je také zjištění, že se zvýšil obchod s použitými ropnými tankery. Server Money píše, že loni změnilo majitele téměř 200 lodí, což je o 55 procent více než předchozí rok. Všechny skutečnosti také naznačují, že i přes sankce dochází k proudění ruské ropy do Evropy, a to právě skrze Indii a Čínu. Tím se Rusko vyhýbá nejen ropnému embargu, ale také cenovému stropu.

Server Economist zároveň upozorňuje na úskalí takového postupu. Na černém trhu nefunguje pojištění, a proto v případě nehody tankeru, nikdy nepokryje obrovské škody. Evropská unie si navíc uvalené sankce proti Rusku pochvaluje. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové „rozežírají ruskou ekonomiku jako rez“ a „vrhají ji o generaci zpět“, píše web iRozhlas. Podle jejího odhadu kvůli cenovému stropu na ruskou ropu Moskva přichází každý den o zhruba 160 milionů eur (asi 3,8 miliardy korun).

Článek Ruské obcházení západních sankcí: Putin vybudoval černý trh se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin má onkologické problémy

Ten okamžik přitom může být velmi blízko, protože proti ruskému prezidentovi hrají i západní sankce. Jak informuje web Express, právě léky ze Západu mají Putina udržovat při životě. Ruský expert Valerij Solověj si myslí, že se i přes omezení kvůli válce na Ukrajině podařilo nějakým způsobem léky k šéfovi Kremlu dostat „Používá nejpokročilejší způsoby léčby a cílenou terapii, kterou mu Rusko nemůže poskytnout,“ cituje jeho vyjádření web Express. Léčba měla podle politologa zabrat, ale přesto údajně má přijít Putinův konec brzy.

Důvodem je fakt, že žádné léky nedokážou být úspěšné napořád. Pro ukrajinský youtubový kanál Odesa film studio měl Solověj prozradit i jaké zdravotní problémy ruský prezident má. Zmínil potíže s pohybem, hlavně s nohama, což se podle něj nedá přehlédnout. „Má docela vážné zdravotní problémy. Nejzávažnější z nich je rakovina,“ cituje web Express vyjádření ruského odborníka. Pomáhá mu jen západní léčba, kterou mu měli předepsat lékaři mimo Rusko. Ze kterého státu pochází ale neuvedl.

Nástupce je zřejmě vybraný

Dříve se spekulovalo, že je Putin závislý na lécích dovezenými z Izraele, připomíná web Daily Mail. Podle politologa Solověje zahraničním lékařům ruský prezident věří, ale zároveň na celou léčbu dohlíží špičkoví moskevští zdravotníci. Putinův špatný zdravotní stav se má projevovat i na rozhodnutích spojených s válkou na Ukrajině. Podle ruského politologa má léčba „přímý dopad na jeho situační povědomí a přiměřenost rozhodnutí, která činí“, píše dále web Express.

Tvrzení, že Putinovo zdraví může být ohroženo natolik, že nebude schopen svou funkci dále vykonávat, se objevilo už několikrát. I proto se spekuluje o jeho nástupci. Nejčastěji bylo skloňováno jméno šéfa ruské tajné služby FBS Nikolaje Patruševa, který je velkým zastáncem invaze na Ukrajinu. Teď se ukazuje, že je že ruský vůdce ochotný předat moc jeho synovi ministru zemědělství Dmitriji Patruševovi, píše web Daily Mail.

Článek Sankce Západu nefungují naplno. Putina při životě udržují léky z dovozu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dopady na celá odvětví

Lídři sedmadvacítky uvalují na Rusko sankce postupně v rámci takzvaných balíčků. Aktuálně mají na stole už devátý v pořadí. Jednání okolo něj se dokonce v určité chvíli zastavilo, informuje web Money. Některé země chtěly restrikce vůči Moskvě zesílit, další naopak požadovaly výjimky pro určitá odvětví či konkrétní osoby. Patová situace ale nakonec byla ve čtvrtek večer prolomena a došlo k dohodě. Sankční seznam se má rozrůst o dalších 200 lidí a subjektů, píše dále server Money.

Součástí mají být i tři ruské banky, členové Dumy a Rady federace, ministři, guvernéři, politické strany a další lidé, kteří hrají klíčovou roli v ruských raketových útocích na civilisty, únosech ukrajinských dětí odvezených do Ruska a krádežích ukrajinských zemědělských produktů. Devátá sada postihů zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu má také omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely, uvádí web Seznam Zprávy.

Přitvrzují i USA

Kromě omezení vývozu chemikálií, sedmadvacítka také počítá se sankcemi na nervově paralytické látky, elektroniku a IT komponenty. Vše, co by mohla Moskva využít pro vojenské účely. Zákaz exportu se má týkat například motorů využívaných v dronech, kterými ruská armáda útočí na ukrajinské civilní cíle a energetickou infrastrukturu, připomíná server Seznam Zprávy. Lídři sedmadvacítky také schválili další podporu Ukrajiny. V příštím roce dostane dalších 18 miliard korun.

Tím špatné zprávy pro Rusko neskončily. Sankční seznam rozšířily ve čtvrtek také Spojené státy. Celkem na něm přibyly další čtyři desítky lidí, informuje web Novinky. Mezi nimi je i jeden z nejbohatších Rusů Vladimir Potanin, který vede těžařský gigant Nornickel. Po uvalení omezení na jednoho z nejvýznamnějších ruských podnikatelů už v létě volal vězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, připomíná server Novinky.

Článek Devátý balíček sankcí: EU se dohodla na další ráně pro Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce budou brzy

Podle Moskvy má takový krok destabilizovat globální energetický trh a přitom boje na Ukrajině nijak omezení neovlivní, uvádí dále ČTK. Další krok, který připravuje Evropská komise, už ale Rusko zasáhne pořádně. Součástí nového balíčku protiruských sankcí má být návrh zakazující nové investice do ruského těžebního sektoru, informuje web Money. Tím má dojít k výraznému oslabení ruské ekonomiky, což by mělo omezit financování válčení na Ukrajině. Devátý balíček má přijít v EU na přetřes už příští týden.

Kromě zmiňovaného omezení investic má být jeho součástí také zákaz transakcí s dalšími třemi ruskými bankami, kontrola vývozu technologií, které Rusko používá k rozvoji zbrojení a sankce mají dopadnout i na dalších 180 lidí. Další výrazné tresty na Rusko potvrdil polský diplomat. „Dokončili jsem určitou fázi práce. V těchto dnech dokončujeme další, devátý balíček sankcí, které mají reálně omezit potenciál ruské válečné mašinérie,“ cituje server Money polského zástupce v EU Andrzeje Sadośe.

Putinovi se hroutí svět

Fungování sankcí a oslabování ruské válečné mašinérie potvrdil na konci listopadu také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zároveň vyzýval EU, aby práci na devátém balíčku trestů pro Rusko urychlila. „Vyzývám všechny své kolegy v Evropské unii a v Evropské komisi a mezi členskými státy EU, aby odstranili veškeré pochybnosti nebo, jak je módní říkat, únavu a začali rychle dokončovat devátý sankční balíček,“ cituje jeho slova z konce listopadu ČTK. Ukrajinský šéf diplomacie zmínil možnost omezit ruský raketový průmysl.

To by mělo také výrazný dopad na Rusko. Země se přitom už nyní potýká kvůli sankcím Západu s problémy. O kolapsu se mluvilo už v létě, kdy někteří západní představitelé popírali data, které zveřejnil ruský prezident Vladimir Putin, jak Události247 psaly zde. Další sankce proto šéfovi Kremlu přidělají mnoho vrásek. Hroutí se mu nejen ekonomika, ale také soudržnost obyvatel. Rusové dávají najevo nesouhlas s válkou na demonstracích poté, co došlo k částečné mobilizaci na konci září.

Článek EU se chystá na odvetný úder proti Putinovi. Konec šéfa Kremlu je blíž, než by se mohlo zdát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Někteří mohou přijít o pasy

„Na ruské obyvatelstvo sankce dopadly velmi silně, což nelze nevidět. V důsledku první vlny finančních sankcí se inflace v Rusku vyšplhala na téměř 20 % ročně. Během prvních tří týdnů války od 24. února do poloviny března vzrostly ceny o 10 %. A vzhledem k tomu, že mzdy během této doby nerostly, klesla kupní síla obyvatelstva o 10 %,“ uvedl pro DeníkN bývalý viceguvernér ruské centrální banky Sergej Alexašenko. Hromadné úprky byly vidět i po oznámení částečné mobilizace na konci září, kdy z Ruska odešly statisíce lidí.

Putin má teď plán, jak některé Rusy připravit o jejich občanství. Ruský prezident navrhl změnu zákona, která umožní odejmout pasy ruským občanům, kteří se v zemi nenarodili a kritizují válku na Ukrajině, informuje web Kyiv Independent. Vše nasvědčuje tomu, že změna směřuje na Ukrajince, kteří získali ruské občanství během okupace, případně se dostali do Ruska v minulosti z jiných důvodů. Zákon byl zatím schválen v prvním čtení. Jeho součástí jsou i další velmi kontroverzní ustanovení.

Nemilé výhledy do budoucna

Nově by například bylo považováno za trestný čin a opravňovalo by k odebrání pasu i šíření fake news o válce či diskreditace armády. Úřady přitom považují za kritiku i zmínky o válečných zvěrstvech, ze kterých jsou ruští vojáci podezřelí, anebo i jen protiválečná hesla. Za to budou nově někteří čelit odebrání pasu a stíhání. Život v Rusku bude v budoucnu přitom čím dál horší. Válka na Ukrajině se neblíží ke svému konci a to znamená, že sankce západních zemí vůči Moskvě budou pokračovat. Dopad to bude mít na každého Rusa.

Nelze ani očekávat, že by se přístup západních zemí ze dne na den změnil a obnovilo se obchodování s Moskvou. Putin si je vědom, že zemi tímto způsobem vede ke katastrofě, ale zřejmě mu to nijak nevadí. Ruská vláda byla před hlubokými a vleklými dopady sankcí varována dokumentem od odborníků na konci srpna, píše web E15. Dva ze tří scénářů, který experti načrtli předpokládají, že hospodářský pokles Ruska v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí.

Článek Falešný vlastenec Putin: Chce, aby jeho vlastní lid spáchal pomalou sebevraždu s ním. Jeho poslední rozhodnutí je toho přímým důkazem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na seznamu je 74 firem ze zemí NATO

Prozatím osmý evropský balíček protiruských sankcí následoval poté, co se Moskva rozhodla anektovat čtyři regiony Ukrajiny, konkrétně území Záporoží, Chersonu, Donětska a Luhanska. Kyjev stejně jako Západ to odmítl. Reakcí byl právě další ze sankčních balíčků Evropské unie. Zahrnoval cenový strop pro ruskou ropu a zpřísnil zákazy na dovoz oceli, dřeva, strojů, letectva, plastů, chemikálií a různých služeb v hodnotě zhruba sedmi miliard eur.

Moskvě došla trpělivost a nově zavedla zvláštní ekonomická protiopatření. Zakázala ruským subjektům spolupracovat a obchodovat se 74 zbrojními firmami ze států Severoatlantické aliance. Na sankčním seznamu figuruje i několik firem z České republiky. „Ruská vláda schválila seznam právnických osob, na které se budou vztahovat zvláštní ekonomická opatření v oblasti vojenské a technické spolupráce,“ cituje oficiální prohlášení Kremlu server Anews.

Stopku dostaly čtyři české společnosti

Jde už o druhý seznam společností sankcionovaných Ruskem. První uplatňoval sankce proti třiceti bývalým dceřiným společnostem ruského energetického giganta Gazprom, které byly vyvlastněné v zahraničí. Tentokrát je na seznamu 74 zbrojařských firem z Česka, Bulharska, Černé Hory, Estonska, Kanady, Litvy, Německa, Slovenska, Polska, Spojeného království a Spojených států. Úplný seznam zveřejnil Kreml na svém webu, píše server Fakt.

Na seznamu společností, s nimiž Moskva zakázala vojensko-technickou spolupráci, figurují také čtyři české firmy. Jde o společnosti Excalibur Army, Explosia, VOP-026 Šternberk a Mil International. Dopad uvalených sankcí na ekonomiku států Aliance je však sporný. Řada západních zemí totiž uvalila sankce na vojenskou spolupráci s Ruskem už po anexi Krymu v roce 2014 a následovaly další po začátku válečného konfliktu na Ukrajině.

Článek Putinův protiútok: Rusko uvaluje sankce. Na seznamu jsou i velké české firmy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Strabag má dál lukrativní zakázky

„Nevypadá to, že by se firmám, které ještě donedávna byly napojené na Rusko, snížil objem veřejných peněz, který jim teče,“ uvedl Jiří Skuhrovec pro server ČT24. Příkladem je společnost Strabag, kterou částečně vlastní ruský miliardář Oleg Děripaska. Firma dál dostává zakázky, a tak se stále zvyšuje i příjem vlivného Rusa. Jak připomíná web ČT24, Strabag v Česku vyhrál tendr na výstavbu úseku metra D v Praze. Ministr dopravy Martin Kupka tvrdí, že české zastoupení Strabagu potvrdilo, že Děripaska se na rozhodování nepodílí.

Skutečnost ale může být naprosto odlišná. Mlžení a utajování jakoby k Rusům patřilo. V Česku funguje několik společností, které se tváří, že nemají s Moskvou nic společného. Bližší zkoumání ale ukazuje něco jiného. Řada firem je napsaná na nastrčené osoby, případně mají sídlo v daňových rájích, upozorňuje web ČT24. V Česku jde například o realitní společnost Grilan, která je provázaná s bývalým ředitelem plynárenské společnosti Ural Sergaz Kozujušinem. Ani v jiných ohledech na první pohled přísné západní sankce nefungují.

Kabajevová dlouho mimo sankce

Jak připomíná web Seznam Zprávy, všichni očekávali, že po odstřihnutí Ruska od platebního systému Swift, nastane kolaps ruské ekonomiky. Nic takového se ale nestalo. Důvodem, proč se stále drží může být i fakt, že omezením zahraničního obchodu se více rozjel ten domácí. Peníze tak ze země neodcházejí. Vlivní Rusové proto nemusí ani výrazně tlačit na Kreml, aby válku na Ukrajině ukončil, protože jim to výrazně neničí byznys. Naopak spíš našli způsoby, jak to vše výhodně obcházet.

Odborníci v té souvislosti upozorňují, že není nutné přicházet se stále novými sankcemi, ale naopak se naučit ty stávající vymáhat. Často západní politici zapomněli na blízké osoby, na které jsou majetky vlivných převáděny. Dlouho tak zůstávala „volná“ i Putinova údajná milenka Alina Kabajevová. EU ji na sankční seznam uvedla až v červnu, USA dokonce až v srpnu. Přitom bývalá gymnastka stojí v čele mediální skupiny NMG, která invazi na Ukrajinu propaguje. Je tak zřejmé, že ruského prezidenta sankce Západu příliš trápit nemusí.

Článek Sankce na Rusko zdaleka nefungují tak, jak si Západ myslí. Putin je totiž hravě obchází se nejdříve objevil na Události247.cz.

Trestá i Rusko

Podle australského vicepremiéra Richarda Marlese navíc vláda zvažuje, jak může ještě více Ukrajinu dlouhodobě podpořit. Kyjev už Canberru vyzval, aby poskytla další vojenské vybavení na podporu úsilí odrazit ruské síly. Sankce nemíří jen jednosměrně. V září také Rusko přitvrdilo vůči Austrálii. Na seznam nepřátelských osob přibylo dalších 41 Australanů, kteří mají zakázán vstup do země. Mezi jmény se objevily také významné mediální postavy, připomíná web Daily Mail. Již dříve Moskva zakázala přicestovat australskému premiérovi a ministrům.

Na největší anexi v Evropě od druhé světové války reagovaly i další státy. Albánie potrestá dalších 28 lidí, kteří toto rozhodnutí legitimizují. Referenda považuje země za falešná, píše dále web Daily Mail. Potrestat Moskvu prostřednictvím nových sankcí hodlají také Spojené státy, Velká Británie i Kanada. Nový, v pořadí sedmý balíček sankcí, připravuje také Evropská unie. Součástí má být také rozšíření seznamu osob, které mají zakázaný vstup na území sedmadvacítky, informuje server Aktuálně.

EU chce ovlivnit i ruské firmy

Evropská komise také navrhuje, aby vznikla dohoda o „právním základu“ pro globální zastropování ceny ruské ropy, došlo k dalšímu omezení obchodu s Ruskem a trest má mít dopad také na občany členských zemí EU. Ti by nově nesměli sedět ve vedení státních ruských firem, píše dále web Aktuálně. Smlouvu o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Rusku podepsal prezident Putin v pátek.

O dva dny později ruský ústavní soud připojení Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti schválil, informuje ČTK. Ukrajina tím přijde o zhruba 15 procent své celkové rozlohy. Obavy vyvolává především prohlášení šéfa Kremlu, že anektovaná území bude Rusko hájit „všemi dostupnými prostředky“, jak píše ČTK. Kyjev se nehodlá dobrovolně svého území vzdát, a tak Kreml hrozí použitím jaderných zbraní.

Článek Bezbranný Putin: Celý jeden kontinent se postavil proti šéfovi Kremlu a jeho armádě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Maďarsko jako problém

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tak vyzval EU, aby vůči Moskvě uvalila další mimořádné sankce. „Kosmetická opatření nebudou stačit. Čím bude reakce na takzvaná referenda mírnější, tím větší bude motivace Ruska konflikt vyostřit a anektovat i další území,“ cituje jeho slova ČTK. Sedmadvacítka zatím ale nezačala jednat o sedmém balíku protiruských sankcí, protože Maďarsko už nechce k dalším trestům proti Moskvě přistoupit. Součástí balíku má být mimo jiné stanovení stropu na cenu ropy dovážené z Ruska, připomíná ČTK.

Zároveň šéf ukrajinské diplomacie avizoval, že výsledek referend nic nezmění na ukrajinské politice ani vojenských krocích. Právě na bojišti se Kyjevu v posledních týdnech daří. Zásluhu na tom má i promyšlená ukrajinská strategie, jak potvrdil pro web Express bývalý důstojník armády Spojených států generál Ben Hodges. Připomněl, že Ukrajině se podařilo v Rusku vzbudit myšlenku, že se pokusí zpět získat Cherson, zatímco protiofenziva byla provedena v Charkově, píše web Express.

Strategie na Rusko

„Bylo to důkladně plánované. Plán podvodu. Všichni jsme čekali na tuto velkou ofenzívu v Chersonu, protože o tom Ukrajinci stále mluvili. Rusové dokonce přesunuli své síly dolů do Chersonu, jen aby Ukrajina zaútočila na oblasti poblíž Charkova,“ uvedl Hodges pro web Express. Podle něj je tak 7 tisíc ruských vojáků uvězněných na ukrajinské straně řeky Dněpr. Mají problém se zásobováním i případnou evakuací. Ukrajinské síly podle amerického generála budou chtít ruské vojáky unavit, aby se vyhnuli tomu, že by byl Cherson zničen stejně jako Mariupol.

Otázkou ale bude, jak moc bude Kyjev trpělivě vyčkávat. Ze slov ukrajinského prezidenta je patrné, že bude chtít pokračovat dál v územních ziscích. „Máme pozitivní výsledky v několika směrech. Bez ohledu na to, co se tento týden v Rusku stane, bez ohledu na to, jaké kroky plánuje teroristický stát – politické nebo vojenské – úkoly našeho státu, úkoly Ukrajiny, se nemohou změnit: Bojujeme za život a svobodu pro všechny Ukrajince,“ cituje z jeho prohlášení web Express.

Článek Kvůli Putinovým referendům požadují Ukrajinci po Západu další oběť. O žádnou maličkost se však nejedná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Embargo s výjimkami

EU si za to může tak trochu sama. Už dávno mohla usilovněji hledat alternativy za ruský plyn a nečekat až na tak vyostřenou situaci, kdy se celá Evropa obává, jestli bude mít v zimě plynu dostatek. Plyn ale není jedinou komoditou, která je nadále předmětem obchodování Ruska a EU. Ani bez ropy si některé země sedmadvacítky nedokáží poradit. V rámci šestého balíčku sankcí sice EU uvalila na Rusko ropné embargo, opatření má ale výjimky. I v příštím roce tak může ropu z Ruska nakupovat Slovensko, Česko a Maďarsko.

Ropné embargo se nevztahuje na ropu dováženou ropovody, připomíná web Fintag. A nejen ropné embargo je možné obejít. Vyhláška EU zakazuje například vývoz luxusního zboží do Ruska a přesto k tomu dochází, upozorňuje web Daily Mail. Opatření se vztahuje na téměř 50 druhů oblečení dražších než 300 eur. Sankce dopadla i na italské módní domy, které nemohou do Ruska zasílat objednávky nad touto hodnotou.

Firmy bez svědomí

Naopak ve vývozu levnějších kusů pokračují i přesto, že morálně je to velmi na hraně. Opatření EU se často také obchází jiným způsobem. Zboží je posíláno do Ruska přes jinou zemi, takže tím nedochází k porušování předpisů. Opět jde jen o morální hledisko. A to je některým společnostem cizí. Dokazuje to například společnost Benetton, která nadále pokračuje ve svých obchodních aktivitách v Rusku, píše dále web Daily Mail. Ačkoliv se módní firma ohání tím, že ve své síti prodejen zaměstnává více než 600 zaměstnanců, není to přijatelné.

Každá společnost, která nadále profituje z toho, že pokračuje ve svých obchodních aktivitách v zemi, která odstartovala nelítostnou válku, má na svých rukou krev. Benetton ji nesmyje ani tím, že daroval oblečení ukrajinských uprchlíkům. Italská společnost není jediná, pro kterou je zisk na prvním místě. V srpnu proběhl v Praze protest mířící proti firmám, které neomezily své aktivity v Rusku. Jak píše ČTK, lidé upozornili například na oděvní značku New Yorker, potravinářskou Bonduelle, aerolinie Emirates či banku UniCredit.

Článek Kolaboranti ve vlastních řadách: Některé země EU stále napomáhají Rusku. A rozhodně ne málo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle analýzy se Rusku opravdu daří

Příjmy Ruska z exportu fosilních paliv byly ještě vyšší. Centrum spočítalo, že činily zhruba 158 miliard eur, v přepočtu asi 3,9 bilionu korun, uvádí server TN. Analýza podle TN sledovala vývoz ropy, plynu a uhlí mezi 24. únorem a 24. srpnem. Podle expertů je i přes všechny udělené sankce největším odběratelem Evropská unie, která Rusku zaplatila 85 miliard eur, tedy asi 2 biliony korun. Následuje Čína, která poslala do Ruska za půl roku 35 miliard eur, uvádí ze zprávy server TN.

Rusko objevuje nové trhy především v Asii. Upozorňuje na to rakouský web Kronen Zeitung. Rusku nahrává i to, že ceny energií v poslední době raketově rostou, píše Kronen Zeitung. Západní země uvažují o tom, že zavedou cenový strop na ceny energií. To se však Rusku nelíbí. „Pokud zavedou cenový strop, nebudeme dodávat naši ropu a ropné produkty společnostem nebo zemím, které přijmou toto omezení, protože nebudeme pracovat v netržních podmínkách,“ cituje TN ruského vicepremiéra Alexandra Novaka.

Výpadek součástek a čipů

„Rusko začíná mít problémy s tím, že jsou účinné sankce, hlavně mají problém s dodávkami technologií,“ řekl Událostem247 ekonom Lubor Lacina. „Podle jejich vlastní zprávy začínají mít problémy například ve vnitrostátní letecké přepravě, kdy jim začínají chybět náhradní díly, začínají mít problém všude tam, kde používají čipy. Jejich zpráva uvádí, že hodně těch věcí nedokáží nahradit vlastní tvorbou v krátkém ani středním období,“ vysvětlil ekonom pro Události247.

Putin ve středu na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku řekl, že válku na Ukrajině podle něj Rusko nezačalo, i když právě ruské jednoty napadly 24. února Ukrajinu, píší o tom Novinky. Rusko se podle prezidenta naopak nepřátelství, které propuklo na Ukrajině už v roce 2014, pokusilo ukončit, uvádí Novinky. Moskva přitom nepokrytě podporovala separatisty, kteří se pokusili odtrhnout Donbas od Ukrajiny a uznala jejich samozvané lidové republiky, píše web Novinky.

Článek Mají sankce smysl? Rusku se totiž konflikt na Ukrajině vyplácí. Vydělává víc než před invazí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ekonomika před zhroucením?

Zhruba dvě třetiny ztrát souvisí s operacemi v cizí měně, a tak je zřejmé, že čísla za celý letošní rok budou ještě horší, uvádí Daily Mail. Jediné, co se Rusku daří pozitivně ovlivňovat je kurz rublu. V březnu na moskevském obchodu sice dosáhl rekordního minima, kdy byl jeho kurz 121,53 za dolar, ale o tři měsíce později se dostal na svoje maximum za posledních sedm let, kdy byl 50,01 za dolar, píše web Daily Mail. Aktuálně se kurz rublu vůči dolaru pohybuje kolem 60. Díky nouzovým opatřením se tak stal nejvýkonnější měnou na světě.

Přesto ani tyto zásahy státu zřejmě nepomohou se vyhnout ekonomickému zhroucení, které analytici Rusku předpovídají. Problémy naznačuje například skutečnost, že minulý měsíc Rusko poprvé za více než 100 let nesplatilo svůj zahraniční dluh, připomíná web Daily Mail. Přestože ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že sankce na zemi výrazněji nedopadají, realita je jiná. Nad vodou zemi nedokáže udržet ani velká výhoda v podobě zásob plynu a ropy, jak Události247 upozorňovaly zde.

Vydírání skrz plyn pokračuje

Podle politologa Jiřího Justa je dokonce ruská ekonomika na tom aktuálně „velice bídně“, jak uvedl pro server CNN Prima News. Důvodem jsou sankce západních zemí, které se začínají projevovat. A bude hůř. Evropská unie v rámci šestého balíčku sankcí rozhodla o embargu na ruskou ropu do konce roku. Výjimka se vztahuje jen na Česko, Slovensko a Maďarsko. Na Rusko dopadá také odchod řady západních společností. Jak píše web Daily Mail, z trhu se poroučelo více než 1000 západních firem.

Se sankcemi bojují také jednotlivci, protože na seznamu EU je řada ruských politiků i oligarchů. Putin se sice snaží vytvářet dojem, že se nic neděje, opak je pravdou. I to je zřejmě příčinou, proč používá Moskva plyn jako nástroj k vydírání Západu. Od středy jsou kvůli údržbě pozastaveny dodávky plynovodem Nord Stream 1. V sobotu ráno mělo dojít k obnovení, ale nestalo se tak. Podle plynárenské společnosti Gazprom bude plynovod mimo provoz, dokud nebudou odstraněny problémy s turbínou, píše ČTK.

Článek Unikly tajné ruské dokumenty. Podle nich Putin lže o ekonomice své země. Kde leží pravda? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obyvatelstvo to začíná pociťovat

Podle Blinkena více než tisíc zahraničních společnosti zastavilo v Rusku činnost, což má tvořit až třetinu ruského HDP. Moskva navíc ztrácí i odborníky. Podle amerického představitele ze země odešlo mnoho expertů na energetiku a technologie, píše web Express. K upadající ekonomice tak Rusku nepomohou ani jeho silné karty ve formě plynu a ropy. Tyto komodity jsou pro zemi a export stěžejní. I proto část své produkce z Evropy přesměrovala do Číny a Indie.

Ani to ale zřejmě nestačí, jak potvrzuje politolog Jiří Just. „Podle červencových čísel je propad příjmu státního rozpočtu až 30procentní,“ uvedl pro CNN Prima News. Podle něj je tak ruská ekonomika na tom aktuálně „velice bídně“. Pociťovat to začínají hlavně ruští obyvatelé. „Zdražuje se, firmy se snaží šetřit, a to znamená, že se šetří na zaměstnancích,“ uvedl pro CNN Prima News Just. Podle něj ale ruský režim s poklesem životní úrovně obyvatelstva nic nedělá.

Velké slevy na ropu

Rusko přitom s trhlinami v ekonomice muselo počítat. Po ruské invazi na Ukrajinu začal Západ neúprosně zemi trestat skrze sankce. V rámci šestého balíčku se například Evropská unie zavázala zakázat dovoz ropy. Opatření má začít platit 5. prosince, jak připomíná ČTK. I proto se Moskva snaží najít náhradní odběratele své komodity. Se slevou až 30 procent začala nabízet ropu několika asijským zemím, jak píše ČTK.

Slevy mohou být podle odborníků také snahou Ruska odvrátit záměr skupiny vyspělých zemí G7 o prosazení plánu, který by umožnil třetím stranám snadněji nakupovat ruskou ropu, ale za nízkou cenu stanovenou západními zeměmi, uvádí ČTK. S účastí programu by ale museli souhlasit významní asijští odběratelé, hlavně Indie. Postoj zemí z Asie přitom zatím není jasný, jak dále píše ČTK.

Článek Ruská ekonomika je těsně před kolapsem. Putin má však ještě jedno eso v rukávu se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA jako největší dodavatel

RUSI po rozebrání 27 zbraní používaných ruskou armádou na Ukrajině zjistil, že dvě třetiny součástek pochází z USA. Další komponenty byly vyrobeny v Japonsku, Jižní Koreji, Velké Británii, Německu, Švýcarsku a Nizozemsku, píše dále web Express. Zbraně složené ze součástek ze západních zemí tak mají na svědomí tisíce ukrajinských životů, upozornil spoluautor zprávy RUSI a specialista na pozemní válku Jack Watling. Navíc se nejedná o ledajaké zbraně, které zčásti pocházejí ze Západu.

Jak dále informuje web Express, jde například o ruskou řízenou střelu 9M727, která je schopna zasáhnout cíle vzdálené stovky kilometrů. Jedna z nejpokročilejších ruských zbraní je složena z 21 komponentů ze zahraničí, hlavně z USA a Německa. Zahraniční součástky měla podle RUSI také střela Kh-101, kterou ruské síly použily při bombardování Kyjeva. Komponenty do této zbraně dodává také americký Intel Corporation a Xilinx, které vlastní AMD. Firma ale podle webu Express uvedla, že kvůli ruským sankcím přestala součástky do Ruska prodávat.

Jednoduchý recept na záchranu životů

Podobně se vyjádřily i další dotčené společnosti. Rusko sice mohlo součástky nakoupit už před ruskou invazí, ale některé komponenty podléhaly exportní kontrole už od roku 2014, kdy je nutné pro přepravu do Ruska mít v USA licenci. Rusko by mohlo dostat velkou ránu, pokud by si společnosti daly větší pozor, jestli není možné, aby se jejich produkty dostaly do sankcionované země. Ruská armáda je podle závěrů RUSI plně závislá na dodávkách ze Západu.

I proto se podle institutu snaží Moskva zabezpečit nové cesty, jak se dostat k mikročipům ze Západu. Mnoho součástek nakupuje například přes distributory působící v Asii. Oslabení ruské armády by tak podle webu Express přinesly větší kontroly exportu ze strany Západu. Svět by pak již nemusel být svědkem tragických událostí na Ukrajině, při kterých umírá především civilní obyvatelstvo. Naposled došlo ke ztrátám na životech v Charkově, kde ruské rakety v minulém týdnů zabily 17 lidí a dalších 42 osob bylo zraněno, píše ČTK.

Článek Putinova Achillova pata: Poslední zjištění ukazují, jak může Západ rychle vyhrát válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy v mnoha směrech

Nejviditelnější problém se objevuje kolem plynu z Ruska. Přestože někteří západní představitelé na začátku ruské invaze na Ukrajinu odvážně prohlašovali, ať dojde k zastavení dodávek, nyní jsou kvůli ohrožení proudění plynu v panice. Obavy vyvolala v červenci především odstávka plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro dodávky plynu z Ruska do Evropské unie. Především Německo mělo obavy, že Rusko už kohoutky nepustí. K nejhoršímu scénáři nakonec nedošlo.

Evropská komise přesto připravuje krizový scénář na zimu. Ten počítá i s případným přídělovým systémem. Evropa také hledá způsoby, jak ruský plyn v budoucnu nahradit, což není zdaleka jednoduché. I proto by alespoň částečné usmíření s Ruskem mohlo strach kolem zastavení dodávek plynu uklidnit. Moskva disponuje i další důležitou surovinou pro Západ, tím je ropa. Přestože součástí šestého sankčního balíčku EU bylo také ropné embargo, některé členské státy mají výjimku. K zemím, které zatím nejsou schopny se bez ropy z Ruska obejít patří také Česko.

Putinovy hrozby

Do tuzemska proudí surovina ropovodem Družba, který postihly v posledních dnech výpadky. Dodávky byly přerušeny 4. srpna kvůli problému s ruskými platbami za přepravu ropy přes Ukrajinu. Osm dní tak do Česka ropa netekla, jak informuje ČTK. Díky rychlému obnovení by se výpadek neměl dotknout trhu s palivy. Situace v budoucnu kvůli tomu ale znejistěla. Jde o další důkaz, že špatné vztahy s Ruskem se Západu příliš nevyplácí. Na to upozorňuje i čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.

„Dnešní Rusko není Gorbačovovým svazem republik, není to Jelcinovo území postavené na převratu, dluhu a bankrotu. Je to jiné, silné a mocné Rusko a vy, západní politici, musíte přehodnotit svoji strategii,“ cituje jeho vyjádření zveřejněné na sociální síti Telegram web TN. Ramzan také připomněl Putinova slova z května, kdy uvedl, že každý, kdo se pokusí ukousnout si kus Ruska, skončí bez zubů. „Naučte se být přítelem Rusa, vaše zuby budou v bezpečí,“ uvedl čečenský vůdce, cituje ho TN.

Článek „Naučte se být s Ruskem za dobře, jinak skončíte špatně,“ varuje čečenský vůdce Kadyrov. Vyhoví Západ spíš Zelenskému, nebo Rusku a jeho spojencům? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kabajevová na sankčním seznamu USA

Kromě Putinovy přítelkyně se USA rozhodly sankcionovat také dalších 30 firem a 12 osob, mezi kterými je také představitel ukrajinské Chersonské oblasti Kiril Stremousov dosazený do funkce ruskými okupačními silami, uvádí ČTK. Na sankční seznam Evropské unie se Kabajevová dostala mnohem dříve, a to v rámci šestého balíku trestů přijatého na začátku června. Na britském seznamu je Putinova údajná přítelkyně už od května, připomíná ČTK. Postih pro milenku ale není zdaleka jediným, který ruskému prezidentovi dělá vrásky.

Podle zprávy z Yaleovy univerzity je ruská ekonomika v důsledku sankcí v katastrofálním a nezvratném úpadku, jak Události247 informovaly zde. Očekává se tak, že Putin se bude snažit nějakým způsobem do nepříznivé situace zasáhnout. „Putin se uchyluje k zjevně neudržitelným, dramatickým fiskálním a měnovým intervencím, aby zahladil tyto strukturální ekonomické slabiny, které poprvé po letech poslaly státní rozpočet do deficitu a odčerpaly zahraniční rezervy i přes vysoké ceny energií,“ uvedli ekonomové z Yale.

Ruské ztráty

Podle nich nemá Rusko už žádnou možnost, jak se ze své špatné ekonomické situace dostat, pokud budou západní země nadále jednotné a budou pokračovat ve svém sankčním tlaku. A radost šéfovi Kremlu nemohou dělat ani zprávy z fronty. Ruské ztráty v bojích jsou obrovské. Jak píše server The Sun, podle ukrajinského ministerstva obrany Moskva ztratila už více než 41 tisíc vojáků. Navíc armáda postupuje velmi pomalu, a proto se ruské síly uchylují k rychlým útokům místo obkličovacích operací.

Potvrzuje to také nejnovější hodnocení amerického Institutu pro studium války (ISW). Z něj vyplývá, že ruští vojáci zřejmě dostali rozkaz k přímému útoku na město Avdijivka. Ukrajinci tuto oblast drželi od roku 2015, ale tamní generální štáb připustil částečně úspěšný postup ruských sil. Podle ukrajinského velení se také ruská armáda připravuje na protiofenzívu směrem na město Kryvyj Rih. To ale Rusům narušují ukrajinské síly, které útočí na logistické cíle.

Článek Ruská ekonomika je v troskách. Západní sankce se konečně začaly projevovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Maďarská závislost na Rusku

Maďarský premiér tak potvrdil svůj nelibý přístup vůči velké podpoře Ukrajiny zbraněmi ze Západu a zaváděním sankcí proti Rusku. Budapešť podle Orbána nadále zůstane mimo válku, která se v sousední zemi děje. Nejde o nic překvapivého. Jak připomíná server Al Jazeera, maďarská ekonomika je velmi závislá na Rusku. Především jde o potřebu ruského plynu a ropy. I proto Budapešť není nakloněna embargům na dovoz ruské energie.

Země si vyjednala proto výjimku i ohledně ropného embarga, které Evropská unie zavádí v rámci šestého sankčního balíčku. Maďarsko může nakupovat ruskou ropu až do roku 2024. Pro Rusko bylo zavedeno ze strany sedmadvacítky už mnoho omezení. Jejich platnost se navíc bude prodlužovat. Jak píše ČTK, EU prodloužila zavedené sankce proti Moskvě až do konce ledna 2023. Některé tresty pro Rusko přitom byly zavedeny už v roce 2014 po anexi poloostrova Krym.

Výzva rady EU

Většina sankcí ale byla uvalena až po začátku ruské invaze letos v únoru. Jak dále připomíná ČTK, omezení dolehlo i na největší banky, postižen byl dovoz kritických surovin a přerušeno je i letecké spojení s Ruskem. O prodloužení platnosti protiruských sankcí informovala Rada EU. „EU vyzývá Rusko, aby okamžitě zastavilo nevybíravé útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře a okamžitě a bezpodmínečně stáhlo všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny,“ uvedla instituce zastupující členské státy ve svém prohlášení.

Sankce se týkají nejenom některých sektorů, ale také jednotlivců. Na unijním sankčním seznamu je aktuálně přes 1200 činitelů, oligarchů a dalších Rusů, kteří jsou spojení s invazí, anebo porušováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti, jak píše ČTK. Postihy dopadají také na více než stovku firem a institucí. Pokud bude válka na Ukrajině dál pokračovat, bude se seznam nadále rozšiřovat.

Článek Alternativní řešení postupu EU ve válce na Ukrajině. Maďarský premiér Orbán odtajnil svůj plán se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kovanda: Západ Rusku vlastně sám zakázal, aby mu dluh splácelo

Běžně totiž státy bankrotují za předpokladu, že nemají peníze nebo ochotu svůj dluh věřitelům splácet. Rusko ale má peníze i ochotu, uvádí CNN Prima NEWS. Podle představitelů výboru došlo ke vzniku úvěrové události, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek dluhopisů proti platební neschopnosti, píše server iDnes. Rozhodnutí výboru přichází v době, kdy Rusku pomalu končí termín pro zaplacení dalších splátek, připomíná agentura Reuters.

„Nastává paradoxní situace, kdy Rusko deklaruje připravenost dané splátky uhradit, avšak je mu to v důsledku sankcí samotným Západem znemožněno. Západ Rusku vlastně sám zakázal, aby mu dluh splácelo. Mohou to tedy být právě západní věřitelé samotní, kteří oficiálně ruský bankrot vyhlásí. Prostě proto, že řádně nedostanou peníze, které jim Moskva dluží,“ vysvětlil pro Události247 Kovanda. Rusko má podle něj na výběr, a to buď konec invaze na Ukrajinu a splacení dluhu, nebo pokračování v agresi a znemožnění plnit své závazky vůči věřitelům.

Pokles životní úrovně a roky krize

„Pokud by si Rusko vybralo mír, či alespoň by podnikalo zásadní a věrohodné kroky k míru vedoucí, Západ by mezinárodní finanční systém odblokoval a Kreml by mohl začít svůj dluh zase řádně splácet,“ dodal ekonom pro Události247. Kvůli bankrotu se mu dramaticky zdraží obsluha dluhu a náklady půjčování si dokonce i třeba od čínských investorů. Bez toho bude obtížné získávat pro Rusko peníze na investice a zajišťovat ekonomický růst,“ řekl Kovanda pro Události247.

Rusové by se podle něj měli připravit na hluboký propad životní úrovně, přičemž bankrotový stav země by mohl trvat klidně i deset let. „Zároveň ale Rusko bude mít nadále možnost financovat válčení na Ukrajině, například skrze příjem z vývozu energií – zejména plynu a ropy – do zemí EU,“ doplnil Kovanda pro Události247. Navíc se Rusku daří obcházet ropné sankce, a to například přes indické obchodníky. Ti ropu nakoupí, přerafinují a prodají do USA, uvádí The Wall Street Journal.

Článek Rusko je na pokraji bankrotu. Podle ekonoma zbankrotuje do 24 hodin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Klamání sebe samého

Časově omezenou výjimku má Česko, Slovensko a Maďarsko, protože se jedná o státy, které jsou na ruské ropě silně závislé. Přesto přistoupení k takovému kroku bude mít na Rusko značný dopad, který ho v budoucnu velmi ovlivní. Nepříznivý dopad mají i jiné přijaté sankce. Stačí připomenout, že ze země odešlo mnoho velkých zahraničních firem, společnosti také odmítají s Ruskem obchodovat, a tak váznou dodávky. Jednoduše řečeno, když se proti jednomu státu postaví téměř celý svět, má to na něj dopad i přestože jde o takovou velmoc, jakou Rusko je.

Šéf Kremlu si to ale zřejmě nechce připustit, píše ČT24. Na ekonomickém fóru v Petrohradě v pátek ruský prezident prohlásil, že se chmurné předpovědi nenaplnily a sankce se naopak obrátily proti Západu. „Přitom je jasné, proč se rozjela tato propagandistická kampaň, odkud přicházelo zaklínání, že dolar bude stát dvě stě rublů, a o krachu celé naší ekonomiky. To bylo a je zbraní v informační válce,“ cituje Putina server ČT24.

Všichni ostatní bijí na poplach

Jak dále web ČT24 píše, šéf Kremlu prohlásil, že Rusko se bude dál vyvíjet jako otevřená ekonomika spolupracující i se západními podniky a bude vyvážet více zemního plynu než dosud, ale jinými cestami. Zdá se tak, že Putin má pocit, že se vlastně vůbec nic neděje a dít nebude. Jeho optimismus ale někteří lidé nesdílí. Na ekonomickém fóru v pátek vystoupil také šéf ruské banky Sberbank German Gref, který odhadl, že ruské ekonomice bude trvat až deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku, informuje server ČT24.

Bývalý ministr hospodářství na rozdíl od prezidenta také přiznal, že sankce zasáhly šestapadesát procent vývozu a jednapadesát procent dovozu. „To představuje hrozbu pro patnáct procent hrubého domácího produktu (HDP) země,“ cituje Grefa web ČT24. Na vážnost situace upozornili ve středu také další účastníci konference v Petrohradu, jak informovaly Události247. Například centrální bankéřka Elvira Nabiullinová upozornila na skutečnost, že Rusko na mezinárodním poli ztrácí, když připomněla, že vyváží se slevou a dováží s přirážkou.

Článek Putin se dál vysmívá sankcím Západu. Ruští bankéři naopak přiznávají problémy se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Rusku přibývá chudých

Jak píše server Novinky, v prvním dni byli účastníky hlavní debaty ministr financí Anton Siluanov, šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová, ministr hospodářství Maksim Rešetnikov a poradce prezidenta Maksim Orešnikov. Na vážnost situace z ekonomického pohledu upozornila hlavně centrální bankéřka. „Vnější podmínky se nadlouho změnily. V mezinárodní dělbě práce ztrácíme. Vyvážíme se slevou a dovážíme s přirážkou,“ citují Novinky slova Nabiullinové.

„Do popředí se dostává otázka snižování nerovnosti a boje s chudobou,“ citují ji Novinky. Její prohlášení potvrzují také údaje ruského statistického úřadu Rosstat. Jak píše dále server Novinky, podle posledních dat vzrostl v Rusku počet lidí žijících pod hranicí chudoby na 21 milionů, což tvoří 14,3 procenta populace. Nárůst proti předchozímu období je výrazný. Navíc rady nejvyšších nejsou moc povzbuzující. „Musíte žít v rámci svých možností. Pokud bude ekonomika přesycena penězi, nebude to lepší,“ cituje šéfa resortu financí server Novinky.

Recept na krizi

Podle listu Komsomolskaja pravda tak Siluanov odmítá do ekonomiky pumpovat peníze, protože má za to, že by takový krok roztočil spirálu inflace. Naopak opačný názor má ministr hospodářství, který vidí aktuální čas jako dobu nutnou k investicím do ekonomiky. Zároveň ale přiznal, že to povede k inflace, a proto vysvětlil, že makroekonomická stabilita není cíl, ale prostředek. Přesto účastníci debaty dosáhli určité shody. Za recept označili dosáhnutí rovnováhy mezi příjmy a výdaji.

Snahou má být výdej peněz omezit jen na to, co má největší přínos pro podnikání a občany, píší dále Novinky. Logicky tak přichází otázka, jestli považují za přínosný výdaj válku na Ukrajině. Do ní totiž musí Rusko investovat denně obrovské peníze. Velmi brzy tak mohou i ruští občané a Putinovi fanoušci dojít k uvědomění, jak moc takový konflikt ovlivňuje jejich život a může jim způsobovat nemilé ekonomické problémy.

Článek Sankce Západu zabraly. Rusko začíná přiznávat ekonomické problémy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce jsou obcházeny různě

Navíc se zřejmě Indové rozhodli, že na tom vydělají a ruskou ropu prodávají dále. Podle informací The Wall Street Journal během minulého měsíce dorazily do amerického New Yorku a New Jersey dovážky surovin, které pocházely částečně z Ruska. A to zřejmě přes indické obchodníky. „Pravděpodobně došlo k tomu, že společnost Reliance převzala zlevněný náklad ruské ropy, rafinovala jej a poté prodala na trhu, kde našla kupce v USA,“ cituje vyjádření analytika Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší Lauriho Myllyvirta server Echo24.

V tomto případě nejde o porušení sankčních pravidel. Spojené státy sice vydaly zákaz na dovoz paliv z Ruska, ale tamní Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv neupřesnil, jestli se embargo vztahuje i na rafinované ropné produkty. Nejde ale o jediný způsob, jak jsou sankce obcházeny. The Wall Street Journal upozorňuje také na praxi, kdy se na moři mimo dohled úřadů přesouvá ropa mezi plavidly. Místem takového dění má být nejčastěji pobřeží západní Afriky, Černé a Středozemní moře.

Ropné embargo EU

Ropné embargo přitom zavádí také Evropská unie. Sedmadvacítka se na novém balíku protiruských sankcí shodla na konci května. Jak píše server Deník, zákaz dovozu ropy i ropných produktů do zemí Evropské unie by měl platit od začátku příštího roku. Vztahovat se má hlavně na dovoz ropy tankery. Přeprava ropovodem Družba dostala časově omezenou výjimku. Důvodem je příliš velká závislost Maďarska, Slovenska a Česka na ruské ropě.

Tyto země tak mají více času najít náhradní zdroje oproti ostatním státům EU, než dojde k úplnému odstřižení od ropy z Ruska. Cílem ropného embarga je podle unijního diplomata Charlese Michela zvýšení tlaku na Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině. K tomu ale zřejmě nedojde. Ruská vláda naopak vydala varování, že nové sankce EU zasáhnou globální trh s energiemi. Jak píše server Novinky, Rusko omezí vlastní ztráty tím, že vývoz ropy přesměruje jinam.

Článek Do Spojených států se dál dováží ropa z Ruska. Sankce je možné obcházet se nejdříve objevil na Události247.cz.

Úsilí von der Leyenové není dostačující

Maďarsko je sice státem, který může, stejně jako Slovensko a Česko, dostat výjimku zajišťující odklad zákazu. Přesto s ropným embargem nesouhlasí. Přijetí sankcí přitom vyžaduje jednomyslnou podporu všech 27 států EU. Orbán trvá na tom, že řešení, které jeho země bude tolerovat, musí vzniknout ještě před zasedáním lídrů EU. „Jsem přesvědčen, že diskuse o sankčním balíčku na úrovni lídrů v případě neexistence konsensu by byla kontraproduktivní,“ cituje z dopisu adresovanému šéfovi evropské rady Charlesi Michelovi server Al Jazeera.

Zklamaná musí být z maďarského přístupu především šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která s návrhem na ropné embargo přišla. Jak nedávno Události247 psaly, právě ona se snažila celou záležitost vzít do svých rukou a osobně jela za Orbánem do Budapešti jednat. Ani to evidentně nebylo dostačující a situaci podcenila. Přitom, jak píše server Al Jazeera, von der Leyenová na CNBC prohlásila, že doufá, že ropné embargo bude vyřešeno během několika dnů. Maďarský odpor vůči protiruským sankcím ale není zřejmě možné zdolat tak rychle.

Maďarský strach

Jak píše server Euractiv, Maďaři podmiňují svůj souhlas s ropným embargem s výjimkou na čtyři roky a financemi ve výši zhruba 750 miliony eur na přestavbu své ropné infrastruktury. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjárta navíc bude maďarská ekonomika potřebovat 15 až 18 miliard na zmírnění dopadů zákazu dovozu ropy z Ruska, uvádí Euractiv. Reakce Maďarska je docela pochopitelná, protože je na ruské ropě velmi závislé. A nejen na ní. Z Ruska Maďarsko dováží také téměř veškerý zemní plyn a jaderné palivo.

Podle experta na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Tomáše Vlčka má tak Maďarsko kvůli přijetí dalších sankcí strach. „Nemyslím, že jde o vydírání Evropské unie Maďarskem. Spíše bych řekl, že v pozadí maďarského chování je především strach z ruské reakce plynoucí z této nezdravé závislosti a z potenciálních dopadů na průmysl a obyvatelstvo země,“ vysvětlil pro server Euractiv. Jak připomíná server Al Jazeera, Orbán už neochotně podpořil i předchozí protiruské sankce. Tvrdí, že takové kroky více poškozují samotné státy EU než Rusko.

Článek Podle Orbána je zbytečné, aby se na summitu EU projednávalo embargo na ruskou ropu. Maďarsko s ním nadále nesouhlasí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruský stát bude nápomocný

McDonald’s se rozhodl pozastavit svou činnost v Rusku v březnu kvůli válce na Ukrajině. To vyvolalo v zemi velkou nevoli. Situaci by ale nová dohoda měla uklidnit. Stála totiž dotčené strany mnoho úsilí. Jak píše BBC, podle ruského ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova je rozhodnutí výsledkem „dlouhého a obtížného“ vyjednávacího procesu. Vláda je připravena podle něj poskytnout Govorovi veškerou součinnost, aby provoz restaurací mohl zahájit, dodává anglický web.

Součástí dohody je například podmínka, že všem 62 tisícům zaměstnancům McDonald’s v Rusku bude po dobu dvou let zachován stejný plat. Restaurace také musí být zbaveny všech symbolů spojených se společností. Cena celé transakce nebyla zveřejněna. McDonald’s není jediný, který bude v Rusku zachován, i když pod jiným jménem. Jak informuje server Novinky, ruská firma Očakovo představila novou řadu nealkoholických nápojů s názvy CoolCola, Fancy a Street. Jde tak o zcela jasnou náhradu značek Coca-Cola, Fanta a Sprite.

Napodobeniny jako cesta k výdělku

I ty se totiž kvůli invazi na Ukrajinu stáhly z ruského trhu. Někde se sice mohou ještě vyskytovat, ale jak píší Novinky, s cenou zvýšenou zhruba o 200 procent. Názvy nových výrobků firmy Očakovo nepřipomínají západní nealko nápoje jen názvem, ale samozřejmě také vzhledem. Dosud společnost, která funguje od roku 1978, přitom vyráběla především tradiční ruský kvas nebo medový nápoj medovucha. Zaměřovala se tak na domácí produkty. Jak píše server Novinky, teď ale přišla s nápojem s nápojem s „kultovní příchutí kokakoly“.

Je tak zřejmé, že společnost se snaží vydělat na stáhnutí západních značek z ruského trhu a nabídnout lidem podobnou alternativu. Není jedinou, která zvolila takovou strategii. Podle serveru Novinky firma Slavda Group, která sídlí na ruském Dálném východě, uvedla na trh nápoj nazvaná Grink Cola a firma Syktyvkarpivo v severoruské Komijské republice, představila značku Komi cola. Rusové jsou ale nespokojeni. Stížnosti poukazují, že nápoje nejsou dostatečně „sladké a šumivé“.

Článek Rusům v zemi restaurace McDonald’s zůstane. Jen pod jiným jménem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Umělá pomoc rublu

Ruský finanční sektor byl výrazně postižen, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv, zemi opustilo mnoho západních firem, prudce se propadla cena rublu, jak fakta popsala ČTK. V důsledku všech těchto okolností čeká ruskou ekonomiku propad. Podle Mezinárodního měnového fondu o 8,5 procenta. Ano, je sice pravdou, že rubl se ze svého dna dostal, ale nejde o vývoj úplně zcela přirozený. Ruská centrální banka podnikla několikrát kroků, které rublu pomohly.

Zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent, a také nařídila ruským společnostem zaměřeným na vývoz, aby prodaly velkou část svých příjmů v cizích měnách, informuje o tom server Kurzy. Putin si je navíc moc dobře vědom, že silný kurz rublu může využít jako propagaci toho, že západní sankce proti Rusku nefungují. Příliš velkým překvapením tak není ani zpráva z posledních dní, že ruský prezident si pohrává s myšlenkou navázat rubl na zlato a další komodity, píše ČTK. Takový krok by měl posílit suverenitu ruského finančního systému.

Odvetné sankce se připravují

Navázání měny na zlato není nic nového. V minulosti bylo zcela běžné, že měnová jednotka odpovídá pevně stanovenému množství zlata. Během první světové války ale musely vlády tisknout peníze, aby se vyrovnaly s válečnými náklady, a tak se od zlatého standardu upustilo. Rusko by se mohlo k této praxi vrátit. To potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když uvedl, že „o této otázce se s Putinem diskutuje“, píše ČTK.

Ještě více tuto domněnku potvrzuje informace agentury TASS, že Putin podepsal nařízení o zavedení odvetných sankcí reagujících na „nepřátelské kroky některých zemí a mezinárodních organizací“, napsal server CNN Prima News. Během pár dní by mělo být jasné, na koho se sankce mají vztahovat. Je tak zřejmé, že válka začala nejen na Ukrajině, ale paralelně se tu otevřelo sankční bitevní pole. Západ bude muset být silný. Soupeřem je země s největšími zásobami zemního plynu na světě. A bez této komodity se těžce funguje.

Článek Jsou sankce západních zemí dostatečné? Rubl je totiž zpět na předválečné úrovni se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovensko se bez Ruska neobejde

Jak píše server Čas, zatímco pro celou EU představuje ruská ropa 25 procent dovozu, Slovensko je na dodávkách z Ruska závislé téměř na sto procent. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík proto upozorňuje, že bude požadovat pro zemi od EU v souvislosti s ropným embargem výjimku. Tamní rafinerii Slovnaft totiž podle něj zabere několik let, než dokáže přejít na jiný druh ropy. Méně závislé je na ruské ropě Maďarsko.

Přesto jeho ministr zahraničí Peter Szijjárto prohlásil, že země nebude hlasovat pro žádné sankce, „které znemožní přepravu zemního plynu nebo ropy z Ruska do Maďarska“. Jak píše server BBC, podle Mezinárodní energetické agentury dováží Maďarsko 58 procent ropy z Ruska. Je tak pochopitelné, že se země obává ekonomických dopadů v případě schválení embarga. To potvrzují i další slova šéfa maďarské diplomacie. „Nikdo nemůže očekávat, že dovolíme, aby cenu války na Ukrajině zaplatili Maďaři,“ cituje Szijjárta server Al Jazeera.

Náhrada za ruský plyn

Naopak odstřihnout se od ruské ropy je připraveno Německo, jak informuje BBC. Schopna toho ale není země v otázce plynu. Německo přiznává, že je na ruských dodávkách této suroviny závislé. Podle vedoucího výzkumu ropy a zemního plynu ve společnosti Investec Nathana Pipera by zajištění alternativních dodávek plynu v Německu „trvalo roky“, uvádí BBC. Berlín se tak může obávat toho, že v případě ukončení dodávek ropy z Ruska, může Moskva jako odvetu zastavit tok plynu.

To si vyzkoušelo nedávno Bulharsko a Polsko, kterým přestalo Rusko plyn dodávat kvůli nerespektování nové podmínky, která požaduje platbu v rublech. Některé země v reakci na to urychlují přechod na zkapalněný zemní plyn (LNG). Dodávat ho mají do EU velcí producenti jako je Alžírsko, Katar a USA. Předseda Evropské rady Charles Michel proto aktivně navštívil severní Řecko, kde se buduje nový terminál LNG. Při té příležitosti vyslal Rusku jasný vzkaz. „Náš cíl je jednoduchý. Musíme rozbít ruskou válečnou mašinérii,“ cituje jeho slova Al Jazeera.

Článek Slovensko a Maďarsko mají zásadní připomínky k novým sankcím proti Rusku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podílelo se i Česko

Rusku dodává termokamery, které jsou používány u tanků a dalších v bojových vozidlech. Zařízení umožňuje střelci vidět nepřítele na několik kilometrů daleko, a to i v noci. Jak připomíná server Pravda, tanky s francouzskou technikou jsou používány i během stávající invaze na Ukrajinu. Termokamery z Francie měly být nalezeny také na na bojových vozidlech, která střílela na civilní auta v Buči. Komponenty na ruskou vojenskou techniku stát nakupuje také v USA, i když to Rusové oficiálně popírají.

Například americké termokamery Flir mají malé válečné lodě, píše server Pravda. Součástky z USA jsou také v některých typech ruských bezpilotních letounů. Výčet by byl daleko delší, a to především kolem dodávek z Evropské unie. Jak informuje ČTK, jen Francie a Německo měly v letech 2015 až 2020 dodat Rusku zbraně za 274 milionů eur, tedy zhruba za 6,7 miliard korun. Navzdory embargu se podílelo na dodávkách zbraní do Ruska i Česko, které dodalo za pětileté období zbraně v hodnotě 349 milionů korun.

Mezery odstraněny

Česko se tak ocitlo na šestém místě v rámci Evropské unie v objemu vyvezených zbraní do Ruska. Teď přichází ale ta nejdůležitější otázka: „Jak se to mohlo stát?“. V roce 2014 po anexi Krymu totiž uvalila Evropská unie na Rusko sankce, které obsahovaly i zákaz vývozu zbraní a zboží dvojího užití. Jak píše server Pravda, zásadní mezerou v tomto embargu bylo, že se nevztahovalo na smlouvy uzavřené před rokem vydání sankce. To tak umožnilo výrobcům zbraní uzavření dodatečných smluv k předchozím kontraktům.

Druhý nedostatek embarga je zboží dvojího užití. Sankce obsahovaly výjimku, že členský stát může vydat povolení exportu zboží, pokud bude použito jen pro civilní účely. To dovolovalo dovážet zboží ruským zprostředkovatelům, kteří je následně přeprodávali vojenským společnostem. K tomu už by teď docházet nemělo. V nové vlně sankcí uvalených po ruské invazi na Ukrajinu byly tyto mezery odstraněny. Zmenšil se počet výjimek využitelný pro dodávaní zboží dvojího užití. Riziko nechtěné podpory Západu v ruské agresi se tak snad výrazně snížilo.

Článek Část ruské vojenské techniky a zbraní pochází ze Západu. Sankce se totiž dalo obejít se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kabajevová nadále v hledáčku

Administrativa USA se v podstatě takového činu na poslední chvíli zalekla, protože to po konzultaci s Národní bezpečnostní radou označila jako příliš konfrontační krok s možným negativním dopadem na vyjednávání o míru na Ukrajině. Přitom právě Kabajevová má podle The Wall Street Journal hrát roli při ukrývání Putinova majetku v zahraničí. Bývalá gymnastka ale není ze seznamu sankcionovaných lidí odstraněna navždy.

„Připravovali jsme sankce na řadu lidí, kteří zatím nebyli sankcionováni. Nadále přemýšlíme o tom, kdy tyto sankce zavést, aby měly maximální účinek,“ uvedl americký úředník pro Wall Street Journal. Omezení tak mohou brzy zasáhnout i Putinovou milenku. Bývalá gymnastka se po dlouhé době objevila na veřejnosti, když vystoupila v Moskvě na gymnastickém festivalu. Tím tak skončilo její skrývání. Kabajevová totiž po začátku ruské invaze na Ukrajinu odjela na střeženou horskou chatu ve Švýcarsku.

Nový vzhled a prsten

Podle serveru iRozhlas kvůli tomu vznikla v zemi petice, která žádala zrušení víza pro dvojnásobnou olympijskou medailistku. Zákaz vstupu do země požadoval po švýcarské vládě i ukrajinský parlament. Švýcarsko ale uvedlo, že nic nenasvědčuje tomu, že by Kabajevová v zemi byla, jak uvádí The Wall Street Journal. Teď už je jasné, že Kabajevová je zpět v Rusku a podařilo se jí hned vyvolat mnoho spekulací. Důvodem je hlavně její proměna, jak píše server CNN Prima News.

Кабаева появилась на публике с кольцом. Ещё один хороший знак: фюрер тоже женился на Еве Браун незадолго до самоубийства. pic.twitter.com/GGwh0kafMU

— Пeрзидент Роисси 🤍💙🤍 (@KermlinRussia) April 24, 2022

Spekuluje se tak o tom, že bývalá gymnastka podstoupila plastickou operaci, a to u stejného plastického chirurga, kterého využívá ruský prezident. Kabajevová nezaujala jen svým jiným vzhledem, ale také prstenem na pravé ruce. Domněnky se tak týkají možné svatby bývalé gymnastky s ruským prezidentem. Pokud by se to potvrdilo, případné uvalení sankcí na Kabajevovou, by rozhodně šéfa Kremlu nenechalo klidným. Sdílení informací z Putinova soukromí se ale nedá předpokládat.

Článek Putinova milenka žije bez omezení. Ze sankčního seznamu byla vyškrtnuta na poslední chvíli se nejdříve objevil na Události247.cz.

Diplomaté věří, že dokážou najít shodu

Německo je největším unijním dovozcem tohoto ruského paliva a podle Českých novin ještě nedávno odmítalo o úplném embargu mluvit. V úterý však agentura DPA napsala, že německý ministr hospodářství Robert Habeck zákaz podporuje. Zatím tedy není jasné, jak a jestli se problém podaří vyřešit. Diplomaté ale prý věří, že mohou dosáhnout kompromisu.

Podle německé skupiny dovozců uhlí by země měla být schopna do nadcházející zimní sezóny najít alternativy k černému uhlí z Ruska. Podle diplomatů vznesly ve středu zejména přímořské země také otázky týkající se zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Debata se stočila také k zákazu účasti ruských firem na veřejných zakázkách v Evropské unie. Na ostatních částech balíku se země shodují.

Spojené státy uvalily nové sankce

Podle politologa Pavla Havlíčka se v první vlně jednání nepodařilo přijetí sankcí uzavřít právě kvůli rozdílným pohledům na to, jak mají vypadat a jak daleko jít v reakci na chování na Ukrajině podle záběrů, které přišly z Buči a dalších míst na severu země. „Ten postoj toho tvrdého jádra reprezentovaného Litvou a Polskem i Českou republikou, tak bylo odříznout se od energetických surovin Ruské federace, tedy ropy, zemního plynu a dalších. Postoj zemí, jako Německo, Rakousko nebo i Maďarsko, byl ale odlišný,“ uvedl pro Události247.

Evropská unie sice musí o dalších sankcích proti Rusku ještě jednat, ale Spojené státy už nové sankce uvalily. Administrativa prezidenta Bidena ve středu oznámila úplnou blokádu ruských bank Sberbank a Alfa Bank. Británie zmrazila aktiva ruské instituce Sberbank a Moskevské kreditní banky. Oznámila také, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Sankce uvalila i na dalších osm oligarchů.

Článek Státy EU se nedokázaly shodnout na nových sankcích proti Rusku. Jejich pátý balík navrhla Evropská komise se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co by měl obsahovat pátý balík sankcí proti Rusku, jak to zatím odhadujete?

Nejsem si jistý, že se najde shoda na přijetí 5. balíku sankcí proti Rusku. Do této chvíle jednaly státy sedmadvacítky velmi rychle a koordinovaně, ale teď už se rozchází především v názoru na zákaz dovozu ropy a zemního plynu. Mělo by to výrazný dopad na jejich ekonomiky. Ta otázka však stojí, jestli chceme podporovat placením těchto komodit válku na Ukrajině, nebo ne. Nic víc, nic míň. Čím déle budeme otálet, tím více nevinných Ukrajinců zemře.

Ministři zahraničních věcí se na obsahu balíku neshodli. Je právě to signál, že ve čtvrtek v Bruselu nemusí vše probíhat hladce, jak už jste ostatně nastínil?

Rozhodně. Je to předzvěst, že se patrně nenajde ve čtvrtek shoda. Ministři jeli na tato jednání, aby zjistili, jaká panuje atmosféra před čtvrteční schůzí lídrů. Závěry z toho jsou celkem jasné a manévrovací prostor se tak pro země, které tlačí přísnější sankce, podstatně zúžil. Názory některých států jsou známé a je zřejmé, že ze svých postojů nesleví za žádnou cenu. Ale nepředbíhejme, jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet.

Ať už shoda panuje nebo ne, co by podle Vás v balíku určitě mělo být a určitě by to mělo být uvedeno do praxe?

Z mého pohledu by tam měly být plošnější sankce na hospodářství Ruska. Ve čtvrtém balíku sankcí EU byl zákaz dovozu ruské a běloruské oceli, což velmi citelně zasáhlo ekonomiku Putinova režimu. Oba státy tak přijdou o 24 % výnosů z ocelářství. Dále by tam měly být další sankce na ruské banky.

Nechává si EU otevřená vrátka pro obchodování s Putinem?

Ano, nejsou určitě zavřená. Na jedné straně humanitárně, finančně a vojensky podporujeme Ukrajinu, na druhé si necháváme dovážet ropu a zemní plyn z Ruska.

Tak si vezměme dovoz ropy, jak se na to díváte, zastavit?

Posledních pár let nabádám před omezením závislosti na ruské ropě a plynu. Už dávno jsme se měli poohlédnout po jiných partnerech, jenž by nám mohli poskytovat tyto suroviny, bez kterých se v současnosti stěží obejdeme. Především tedy plyn je pro státy EU klíčový. Potřebujeme adekvátní náhradu. Válka na Ukrajině nám ukázala, že jsme tohle v EU podcenili. Na druhou stranu je po zimě, to nejhorší máme za sebou.

Takže v dovozu plynu, resp. v jeho zákazu, je nejvíce „zakopaný pes“, pokud jde o další sankce?

Tady opravdu bude největší problém. Postoj Německa nebo Itálie je zřejmý. Omezit dovoz plynu nechtějí. Nemají jak pokrýt tyto výpadky. I pro Českou republiku by to byl problém. Oceňuji diskutovaný návrh, že by Evropská komise nakoupila na příští roky zemní plyn pro členské státy.

K čemu se přikláníte Vy?

Musíme si uvědomit, že jde o lidské životy, proto bych se osobně přiklonil v této složité situaci ke zrušení dovozu obou surovin, tím bychom Ukrajině velmi pomohli. Hlavní zdroj příjmů Putina by byl v prachu. V současnosti už probíhají jednání se státy, které ropu i plyn těží. Doufám, že se podaří domluvit v blízké době rozumná spolupráce, jež zajistí spolehlivé a cenově přijatelné dodávky ropy a plynu do Evropy.  

Rusové dále na Ukrajině páchají neuvěřitelná zvěrstva, Mariupol prakticky neexistuje a tak dále. Není už konečně čas na opravdu tvrdé sankce bez pardonů a jakýchkoli úlev?

Za mě rozhodně ano. O víkendu jsem byl s Charitou Znojmo ve Lvově zavést humanitární pomoc. Viděl jsem doutnající a zničené budovy, tisíce zoufalých lidí vyhnaných ze svých domovů kvůli Putinovu běsnění. To, co jsem viděl ve Lvově, se však nevyrovná obrázkům rozbombardovaného Mariupolu. Nevím, na co chceme dále čekat.

Jak by se měla EU postavit k možné čínské pomoci Rusku?

Čína vidí, co dokážou sankce západního světa a jak by mohla dopadnout i ona, kdyby se přidala na stranu Ruska. Číně oslabení Putina vyhovuje, na druhou stranu válka nikomu ekonomicky neprospívá. Pokud by Čína začala podporovat Rusko, pak musíme uvalit sankce i na ni. Každý, kdo podporuje ruskou agresi, musí vědět, že to nebudeme tolerovat.

Článek „EU si nechce zavřít vrátka k obchodování s Putinem,“ říká europoslanec Zdechovský. Další sankce proti Rusku asi nebudou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaký předpokládáte vývoj cen pohonných hmot?

Vše se bude v nejbližším období odvíjet od událostí spojených s rusko-ukrajinským konfliktem. Tedy jestli bude Rusko recipročně sankcionovat Západ prostřednictvím snížení dodávek ropy, nebo nikoliv.

Měl by stát nějak regulovat marže pumpařů, případně ceny jako celek?

Maďarsko regulaci již zavedlo, Polsko snížilo daně. Viděli jsme minulý rok na cenách elektřiny a plynu, jak vlády tohoto státu přistupují k řízení strategických záležitostí, jako jsou energie. Patrně současná vláda více spoléhá na povolební jistotu než na řešení ekonomických šoků, kterým musí občané a firmy v současnosti čelit.

Co by tedy měla vláda udělat?

Krátkodobě by měla vláda zvolit takovou kombinaci opatření, která podstatným způsobem zmírní dopady teprve necelé tři týdny trvající krize na Ukrajině.

Budou zdražovat i další komodity, například potraviny?

Bezesporu ano. Cena energií je základním stavebním kamenem jakékoliv ekonomiky, neboť musíme zboží a polotovary nějak přepravovat a vyrábět. Vše zdraží.

Doplatí Evropa na ekonomické sankce, které uvalila na Rusko?

Rusko je zdrojem energií, komodit a obilí. Evropa v této oblasti tahá za kratší konec a sama to ví. Prozatím vlády evropských států spoléhají na to, že její sankce zapříčiní zhroucení politického režimu v Rusku. Nyní se hraje o vše. Pokud se režim v Rusku zhroutí, čeká Západ návrat do období Jelcinovy vlády, privatizací a nízkých cen energií.

A když se nezhroutí?

Pokud tuto zkoušku režim v Rusku přežije, dojde k podstatným kádrovým čistkám, utužení režimu, a Evropa se bude muset chtě nechtě s Ruskem dohodnout.  

Na co se máme připravit? Poroste inflace, přijde stagflace?

Vysokou inflaci tu již máme, více jak 10 procent. Osobně se domnívám, že tento rok dosáhneme hranice 15 až 20 procent. ČNB dále drží vysoké úrokové sazby a pravděpodobně je bude dále zvyšovat. Česká ekonomika upadne to stagflace.

Kdo může za vysokou inflaci, Rusko, covid-19?

Nemůžeme ji házet pouze na Rusko nebo na pandemii koronaviru od roku 2020. Celkově se Západ naučil žít nad poměry, tyto události byly pouze jistým katalyzátorem. Nyní padáme na zem a musíme si uvědomit, že tento pád bude bolestivý a dlouhý. Jak se bránit? Vzdělávat se v oblasti fungování peněz, co je inflace a zajímat se o politiku…

Peníze ztrácejí hodnotu, do čeho se vyplatí investovat?

Kdo má dluhy vítězí, kdo úspory, prohrává. Prvotně se vyplatí dát peníze do věcí, které potřebujete pro každodenní život. Trvanlivé potraviny, osobní hygiena, drogerie, léky apod. Dále pak investice do oprav domů, bytů, aut apod. Až následně by měl člověk přemýšlet, kam s nadbytečnými úspory.

Je například zlato bezpečnou komoditou?

Zlato v těchto dobách samozřejmě profituje. Jeho cena v inflační měně roste a ten, kdo jej drží, je proti inflaci částečně nebo zcela imunní. Avšak neděje se to lineárně, ale v cenových skocích. Ostatně jako nyní, kdy zlato zdražilo o 25 procent za 4 týdny.

Článek Ekonom Pilíšek: Kdo má dluhy vítězí, kdo úspory, prohrává. Vysvětlil dopad sankcí na Rusko i vývoj české ekonomiky se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA varují Čínu

Právě na čínskou náklonnost Rusko spoléhá. „Věřím, že naše partnerství s Čínou nám dovolí obhájit spolupráci, které jsme dosáhli,“ prohlásil ruský ministr financí. A Kremlu to zatím vychází. Čína dosud ruské napadení Ukrajiny neodsoudila. Útok Peking ani nenazývá invazí. Naopak naléhá, aby bylo vyjednáno příměří. USA už proto varovaly Čínu, aby Rusku nepomáhala. Podle amerického poradce pro národní bezpečnost Jacka Sullivana byl Peking upozorněn na možné následky, které mohou přijít, pokud bude Čína Rusku nápomocná.

Sullivan se v pondělí setká v Římě s vysoce postaveným čínským diplomatem Jang Ťie-čchim. Mnohem dříve se ale setkali zástupci Ruska a Číny a dohodli se na spolupráci. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching po únorovém jednání v Pekingu oznámili strategické „přátelství bez hranic“, jehož cílem je obrana proti vlivu USA. Rusko a Čína v poslední době zintenzivnili spolupráci, a to i v souvislosti s tlakem ze Západu kvůli lidským právům.

Moskva chce vojenské vybavení

USA proto situaci bedlivě sledují. Zatím Washington nezaznamenal, že by Čína měla snahu sankce proti Rusku obcházet. V minulém týdnu ale došlo k upozornění americké ministryně obchodu Giny Raimond vůči čínským výrobcům čipů. Varovala je, že pokud budou do Ruska dodávat výrobky podléhající sankcím, budou čelit následkům. V posledních dnech se navíc objevily informace o tom, že Rusko požádalo Čínu o vojenské vybavení.

To vyvrátilo čínské velvyslanectví v USA. Jak informuje ČTK, mluvčí ambasády Liou Pcheng-jü prohlásil, že o informaci o dodávkách zbraní do Ruska nikdy neslyšel. Podle něj je nejdůležitější zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Faktem ale zůstává, že Čína je pro Rusko druhým největším exportním trhem. A to hned po Evropské unii. Více než polovinu z exportu do Číny tvoří ropa a plyn.

Článek Moskva spoléhá na pomoc Číny. Sankce západních zemí totiž Rusku zmrazily zhruba polovinu devizových rezerv se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zacharovová nechápe

A nebyl zdaleka jediný, kdo se rozhodl si užít jídlo z McDonaldu do sytosti před uzavřením poboček. Na platformě Telegram se objevila řada videí, která dokumentují kilometrové fronty před provozovnami rychlého občerstvení například v Moskvě. Podle ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka je situace vtipná. „Kdysi odbočka k prvnímu McDonaldu znamenala kolaps Sovětského svazu. Nechť se tyto fronty stanou předzvěstí kolapsu Mordoru,“ napsal. Méně už se nad ruskou panikou pobavila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Ta okomentovala příspěvek na Telegramu, ve kterém autor přirovnal uzavření McDonaldu ke konci života. „Je zajímavé, že tahle naděje neumřela ani během upalování lidí v Oděse zaživa, ani během vzniků dětských hřbitovů v Evropě koncem 20. století po útoku teroristů. A dokonce ani po únosech našich krajanů americkými zpravodajskými agenturami. Naděje pořád žila a cpala se houskami s plackou masa uvnitř. Když ale hranolkám pohrozili, že je uzavřou, začalo to smrdět a naděje umřela,“ reagovala.

Které firmy opouští ruský trh?

Nejen příspěvky na sociálních sítích ale potvrzují, že provozovny rychlého občerstvení jsou pro řadu Rusů důelžité. Na internetu se začaly objevovat aukce, kde se prodávají produkty McDonaldu za neuvěřitelné ceny. Balení sladkokyselé omáčky se například prodává v přepočtu za 170 korun, jablečná taštička pak může vyjít až na 900 korun. Pokud by chtěl někdo rovnou celé menu, mohl by zaplatit až desetitisíce.

Hundreds of Russian citizens queued up in front of McDonald’s in Moscow. #Russian pic.twitter.com/y3iNvSSIGE

— World News (@warnewstr) March 8, 2022

Společnost McDonald’s oznámila ve středu, že dočasně uzavře stovky svých restaurací po celém Rusku. Přidá se tak dalším firmám, které svým stažením reagují na ruskou invazi na Ukrajinu. Jak informuje ČTK, obchodní aktivity na ruském území přeruší také výrobci nealkoholických nápojů Coca-Cola a PepsiCo, kavárenská síť Starbucks, rychlé občerstvení KFC nebo Pizza Hut. Své obchody uzavře v Rusku také kosmetická firma L’Oréal a vývoz do země pozastavuje automobilka Ferrari.

Článek „Mekáče“ v Rusku praskají ve švech. Lidé nakupují zásoby a tvoří se kilometrové fronty. Přes internet menu seženete za deset tisíc korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čeho se ruští miliardáři obávají?

Ruský miliardář dále uvádí, že konflikt si vyžádá mnoho životů a poškodí oba národy. V dopise připomíná, že Rusko i Ukrajina byly stovky let jako bratři. Z války je Fridman podle svých slov nešťastný, a proto apeluje, aby byla zastavena. Sám zároveň přiznává, že řešení se zdá být v nedohlednu. Fridman vlastní investiční společnost LetterOne. Ta investuje především do technologií a komunikací, ale také do energetiky.

K ukončení konfliktu vyzval také ruský oligarcha Oleg Děripaska. Na sociální síti Telegram zmínil důležitost míru a vyzval k vyjednávání. Děripaskovy obavy směřují především k ekonomickým následkům. „Chci jasná vyjádření a srozumitelná vysvětlení k ekonomické politice pro následující tři měsíce,“ napsal. Reaguje tím na protiruské sankce, které zapříčinily mimo jiné propad ruského rublu. Na to navazuje také rozhodnutí ruské centrální banky, která zvýšila úrokové sazby. Ruské firmy jsou zároveň nuceny prodávat zahraniční měnu.

Válku nepodporují čtyři poslanci Dumy

Časopis Forbes Děripasku řadí mezi 600 nejbohatších lidí světa. Je součástí několika společností, mezi které patří například výrobce letadel Aviacor. Děripaska je také zakladatelem ruského hliníkového gigantu Rusal, ve kterém vlastní stále významný podíl, a tak se řadí mezi významného ruského oligarchu. Ruští miliardáři ale nejsou jediní, kteří vyjádřili nesouhlas s invazí na Ukrajině. Jak informuje server Novinky, proti útoku se ozvali také čtyři poslanci Státní dumy.

Válku na Ukrajině odmítli komunisté Michail Matvejev, Vjačeslav Machrajev, Oleg Smolin a nově se proti vojenskému tažení vyslovil také Sandgadži Tarbajev z liberální strany Noví lidé. „Hlasovali jsme pro dobré vztahy mezi Ruskem a Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, aby se válka na Donbasu konečně zastavila. Nepředpokládal jsem, že bude následovat vojenská operace,“ prohlásil ruský zákonodárce. Státní duma čítá celkem 450 poslanců.

Článek Sankce proti Rusku začínají plnit svůj účel. Oligarchové vyzývají Putina k zastavení války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč se Německo zdráhá?

Podle Ukrajiny přijaté sankce, které míří na energetiku, dopravu či obchod, ale nejsou dostatečně rázné. Evropě je vyčítáno především to, že Rusko nadále ponechává v mezinárodním platebním systému SWIFT. Tento trest odmítá hlavně Německo, které má obavy o dodávky ruského plynu. Mediální skupina RND informovala, že si berlínské vládní kruhy chtějí prověřit, jak velké škody by přijetí sankce způsobilo. O tom, že vyloučení Ruska ze systému SWIFT bude mít na Evropu obrovský dopad zmínil také americký prezident Joe Biden.

Šéf Bílého domu patří také mezi ty, kteří tuto sankci nepodporují, stejně jako Rakousko. Odpůrci trestu argumentují tím, že vyřazení ze SWIFT je technicky složité. Německo upozorňuje také na obrovský dopad na platební provoz v zemi a na komplikace pro německé podniky, které s Ruskem obchodují. Kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit také zmínil, že odpojení Ruska z mezinárodního platebního systému nebylo v původním sankčním seznamu.

Putin a Lavrov mají odstavený majetek

Zároveň ale Německo nevylučuje, že k tomuto kroku v budoucnu dojde. „Na stole jsou všechny možnosti,“ prohlásil německý ministr financí Christian Lindner. Ten zároveň přiznal, že německá energetická závislost na Rusku je slabým místem, a proto je třeba ve střednědobém horizontu tuto závislost snížit. S tím souhlasí také německý ministr hospodářství Robert Habeck, který plánuje urychlit budování obnovitelných zdrojů energie. Podle něj Německo spoléhá na ruskou ropu z 35 procent svých potřeb a na ruský plyn z 55 procent.

Evropská unie přijaté sankce považuje za bezprecedentní. Rusko tím má zakusit vysokou cenu za útok na Ukrajinu. V pátek navíc státy Evropské unie schválily další balík sankcí. Tresty mají vést k osobám prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, informuje o tom ČTK. Těm má být zmrazen majetek. Cesta do EU jim ale v zájmu zachování možnosti diplomatického řešení konfliktu nebyla zakázána.

Podle Josepa Borrella, šéfa unijní diplomacie, mají nová opatření zvýšit ruskou inflaci, nabourat základy průmyslu a vést k úbytku zahraničních investic. Sankce proti Putinovi a Lavrovovi chystají také USA a Kanada. Moskva hrozí odvetou.

Článek Lídři Evropské unie neschválili nejtvrdší sankci proti Rusku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Díky plynu má Rusko některé státy v hrsti

Odmítavé stanovisko vůči odpojení Ruské federace ze systému SWIFT ještě do dnešního rána měla Itálie, teď její vláda otičila, potvrdil to ukrajinský prezident Zelenskyj. Odpojení si nepřeje Rakousko, které je na čtvrtém místě v objemu dovozu plynu. Na proudění dodávek do Evropy je ale závislé i Rusko. Společnost Gazprom dodává přes 40 procent plynu z celkového dovozu do Evropské unie. Ruský prezident Vladimir Putin spoléhá na to, že k odpojení Ruska ze systému SWIFT nedojde, a proto tvrdí, že dodávky plynu do Evropy nebudou přerušeny.

Odpojením by totiž Rusové nemohli dostat zaplaceno za nic, co do zahraničí prodají. Evropští lídři zatím k nejtvrdší sankci nesáhli. Obávají se, že vypnutí dodávek plynu a ropy by ceny těchto komodit vystřelilo ještě více nahoru. Někteří politici se ale domnívají, že tímto chováním Evropská unie pomáhá agresi Rusů financovat. Podle polského premiéra Matusze Morawiecki Evropa Ukrajinu odepsala jen kvůli svému strachu z vlastních ekonomických důsledků. Připomněl, že přes nákupy plynu a ropy dochází k podpoře Putinova útoku na Ukrajinu.

Podle ekonomů sankce Rusko příliš nepocítí

Podobně to vidí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého nejsou sankce vůči Rusku dostatečné. Evropa a USA se dohodly, že Rusku omezí přístup ke kapitálu. Postihy jsou mířeny na energetiku, dopravu nebo obchod. Zasáhnout mají 70 procent ruského bankovního trhu. Sankce ale nejsou efektivní nejen podle řady politiků, ale také ekonomů. „Příjem z vývozu surovin je tak značný, že se Rusko nemusí zadlužovat. Nemusí tedy vydávat státní dluhopisy,“ uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj tak Rusko sankce příliš nepocítí. Upozornil také na to, že Rusko není tolik zadlužené jako státy Evropské unie. „Což jej činí finančně odolnějším,“ vysvětlil. Právě odstřižení Ruska od systému SWIFT považuje za účinný krok, jak zničit Putinův režim. Jak informuje ČTK, Evropská unie připravuje pro Rusko ještě další balík sankcí. Ten má oslabit hlavně finanční a energetický sektor. Nové postihy mají také znemožnit přístup k majetku v rámci Evropské unie Putinovi a dalším ruským oligarchům.

Článek Evropa chce sankce, ale zároveň Rusko podporuje. Důvodem je hlavně závislost na plynu se nejdříve objevil na Události247.cz.

K odstřihnutí vyzval i prezident Zeman

Systém SWIFT je tak velmi důležitým nástrojem, který je nedílnou součástí mezinárodní obchodu. Nejde jen o vývoz a dovoz zboží, ale především o platby za něj. Jako možné řešení ruské invaze, zmínil odstřihnutí Ruska od tohoto systému i český prezident Miloš Zeman. „Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány. Mám tím na mysli především sankci v oblasti takzvaného SWIFT, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ prohlásila česká hlava státu.

Takový krok by mohl mít výrazný dopad na ruský zahraniční obchod, a také přístup země na zahraniční kapitálové trhy. Finanční svět Ruska by byl de facto paralyzován. Nebylo by možné, aby zahraniční investoři obchodovali na ruské akciové burze. Odstřihnutí Ruské federace od systému SWIFT považuje za nejdrastičtější krok také ekonom Štěpán Křeček. Podle něj by to Rusko dostalo k bankrotu. „V podstatě by nebylo schopné financovat svůj dluh. Nikdo by nemohl kupovat dluhopisy, které by se Rusko snažilo vydávat,“ vysvětlil.

Kdo byl v minulosti od SWIFTU odpojen?

Zhruba 22 procent ruských vládních dluhopisů se přitom aktuálně nachází v rukou zahraničních věřitelů. Vyřazení z mezinárodního bankovního systému by pro Rusko znamenalo i konec obchodování se svými komoditami. Státy by neměly Rusku jak zaplatit za vyvezenou ropu nebo zemní plyn. Křeček v té souvislosti připomněl, že dřívější sankce dovedly některé ruské banky téměř ke krachu a došlo k výraznému zvýšení inflace. „Ruská ekonomika na to může opravdu doplatit,“ varuje ekonom a připomněl, že by takový krok ovlivnil i celý evropský trh.

Jak připomíná server iRozhlas, prvním státem světa, který byl vyloučen ze systému SWIFT, byl v březnu 2012 Irán. Důvodem byl sporný jaderný program Teheránu. Země v důsledku odstřihnutí od mezinárodního systému ztratila polovinu příjmů z vývozu ropy a třetinu zahraničního obchodu. Ke znovu připojení došlo v únoru 2016. Vyloučení Ruska ze systému SWIFT hrozilo už několikrát. Evropské finanční instituce upozorňují na to, že by Moskva nemusela po odpojení dál hradit své závazky.

Článek Nejtvrdší sankcí pro Rusko by bylo vyřazení z bankovní sítě SWIFT. Zemi to může dohnat k bankrotu se nejdříve objevil na Události247.cz.