Větší riziko je u živočišných výrobků

Především jde o maso z Ukrajiny. „Je potřeba si uvědomit, že Ukrajina nepatří do Evropské unie, takže nemusí splňovat ty velmi přísné regulace, které v EU máme. Oni mohou krmit třeba i krmivy s geneticky upravenými organismy (GMO), které jsou v EU zakázané,“ vysvětlila pro web TN Večeřová. GMO přitom může přinést celou řadu problémů. Web Vital Vibe zmiňuje například vyšší odolnost vůči hnojivům, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu genů odolných vůči užívání antibiotik či produkujících toxiny na bakterie v lidském zažívacím traktu.

Problémy mohou nastat také u drůbeže. „Tématem jsou tu například antibiotika, u nás jsou velmi přísně hlídané skupiny antibiotik, které můžete používat při výkrmu drůbeže, navíc je tam ochranná lhůta, než jde zvíře na porážku. Tyto regule na Ukrajině chybí a pak to znevýhodňuje nejen české, ale i evropské zemědělce a farmáře,“ uvedla pro web TN šéfka potravinářů. Z uvedeného je zřejmé, že výskyt ukrajinských produktů na českých trzích může přinášet velké potíže a některé potraviny dovezené z Ukrajiny mohou být nebezpečné.

Nesmyslný postup úřadů

Večeřová upozorňuje, že EU nejprve něco zakáže a pak dovolí „dovoz něčeho čeho, co tyto parametry vůbec nesplňuje“. Pokud nezasáhne stát, budou muset být opatrní sami zákazníci. To se stalo i v případě obilí z Ukrajiny. Obchodní řetězec Kaufland byl nucen stáhnout mouku od slovenské firmy kvůli podezření, že je vyrobena z potenciálně nebezpečného ukrajinského obilí, informuje web Euro Zprávy. V tomto případě se ukázalo, že šlo o planý poplach. Supermarket se přesto snažil zákazníkům maximálně vyjít vstříc.

„Dodavatel Mlýn Kolárovo u mouky VitaFlora potvrdil 100% slovenský původ suroviny a zaslal nám i protokol s výsledky laboratorních testů. Přesto jsme se z vlastní iniciativy, vzhledem k závažnosti celého případu na Slovensku, rozhodli mouku VitaFlora z preventivních důvodů stáhnout z prodeje a zadali jsme vlastní laboratorní testy. Kvalita a bezpečnost potravin je pro nás důležitá,“ cituje prohlášení Kauflandu web Euro Zprávy. Na Slovensku i v dalších zemích už je dovoz ukrajinského obilí zakázán. Česko se k tomu zatím nechystá, píše web ČT24.

Článek Po obilí už i maso: Některé potraviny dovezené z Ukrajiny mohou být nebezpečné se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pohled na zkázu hnul i Pavlem

„Myslel jsem si, že už to neuvidím takhle na blízko, zvlášť v Evropě. Je to smutný pohled,“ cituje jeho slova při vzpomínce na působení v bývalé Jugoslávii v 90. letech web Blesk. Český prezident také navštívil vesnici Buča, kde uctil památku obětí masakru civilistů. Loni tam v důsledku agrese ruské armády zahynulo asi 1400 lidí, připomíná web Blesk. Česká hlava státu také jednala s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Pavel mimo jiné ocenil, jak se Ukrajinci k celé záležitosti staví.

„Člověk by řekl, že po více než roce a čtvrt velice drsné války, mnoha obětech, velké části země zničené, budou ti lidé tady trošku frustrovaní, rezignovaní, ale to není pravda. Místní jsou nezlomně přesvědčeni o tom, že válku vyhrají, že ji dotáhnou do vítězného konce a že naplní svůj sen být svobodnou zemí,“ uvedl Pavel pro web ČT24. Hlavním cílem obou hlav států však byla návštěva Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Společně s ním si připomněli památku těch, kteří zemřeli během ruských nočních náletů.

Zelenskyj si návštěvy váží

„Hovořili jsem především o tom, jak zastavit tento stát, který přináší podobné tragédie,“ cituje ukrajinskou hlavu státu web ČT24. I proto společně s Pavlem a Čaputovou podepsal deklaraci o vzájemné spolupráci. Součástí je podpora Evropské unie a Severoatlantické aliance pro nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Český prezident tváří v tvář Zelenskému sdělil, že se chce osobně zasadit o zahájení rozhovorů pro vstup Ukrajiny do EU ještě do konce letošního roku, uvádí web Blesk.

Ukrajinská hlava státu ocenila pomoc tuzemska i v jiných oblastech. „České republice chci poděkovat za připravenost dodat mosty, které se dají snadno přemístit,“ cituje Zelenského web ČT24. Čaputová a Pavel během své návštěvy také zakusili, jaké to je skrývat se v hotelovém krytu, kam museli utéct kvůli leteckému poplachu. Ani to ale Pavlovi nezabránilo setkat se se zástupci krymských Tatarů přímo v krytu, což zveřejnil na sociální síti Twitter. V sobotu pak český prezident pokračoval na východ země, do Dnipru, píše web iRozhlas.

Článek Petr Pavel tváří v tvář se Zelenským: Návštěva se neobešla bez útěku do krytu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Překážky má dělat jen Ukrajina

„Problém nespočívá v nedostatku dobrých plánů,“ cituje mluvčí ruské diplomacie web Azerbaycan24. Zacharovová také obvinila Kyjev ze selhání vyjednávání o míru loni na jaře. V té době proběhlo několik kol jednání mezi oběma stranami, ale nakonec nedošlo k výrazným posunům a od té doby veškeré dialogy zamrzly. Důvod je nasnadě. Ukrajina chtěla, aby se Rusko vzdalo všech okupovaných území, což Moskva považovala za nepřijatelné. Ruský prezident Vladimir Putin to potvrdil i letos.

Události247 v lednu informovaly, že šéf Kremlu při rozhovoru s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem uvedl, že je k dialogu s Ukrajinou otevřený, pokud příjme „novou územní realitu“. Kyjev se má podle Moskvy tedy smířit s tím, že Doněcká, Luhanská, Záporožská a Chersonská oblast patří k Ruské federaci. Ukrajina přitom už několikrát v průběhu války zopakovala, že válka neskončí, dokud ruské jednotky neopustí všechny okupované oblasti, včetně poloostrova Krym. Ten Moskva anektovala v roce 2014.

Někdo bude muset ustoupit

Velký nátlak na mírové řešení na Ukrajině začíná ze strany Číny. Prezident Si Ťin-pching ve středu proto telefonicky oslovil Zelenského a vyzval ho k jednání mezi Ruskem, píše web Plus Jeden Deň. Podle čínské hlavy státu „v jaderné válce není vítěz“. Kyjev měl být ze strany Pekingu zároveň ujištěn, že Čína je v konfliktu neutrální a jde jí hlavně o mír. Dokazovat to má i mírový plán obsahující 12 bodů, který Čína představila v únoru. Web Plus Jeden Deň nicméně připomíná, že Západ považuje Čínu za ruského spojence.

Přesto měl být rozhovor se Si Ťin-pchingem podle Zelenského „dlouhý a smysluplný“. „Věřím, že tento telefonát, stejně jako jmenování ukrajinského velvyslance pro Čínu, dodá silný impulz k rozvoji našich dvojstranných vztahů,“ cituje web Plus Jeden Deň ukrajinského prezidenta. Ukrajinská a čínská hlava státu spolu tento týden mluvily poprvé od začátku války. Po společnému rozhovoru Zelenskyj jmenoval novým velvyslancem v Číně Pavla Riabikina, což bylo oznámeno formou dekretu, dodává Plus Jeden Deň.

Článek Putina telefonát Zelenského s Čínou vytočil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se rozhodla dávno

ČTK připomíná, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil loni v září, že podepsal žádost o urychlené přijetí země do NATO. Přistoupení Ukrajiny k vojenskému paktu podporují i její obyvatelé. V případném referendu by takový krok podpořilo 86 procent Ukrajinců, což je nejvíce v historii, píše ČTK. Podle průzkumu, který proběhl v lednu, by proti vstupu byla jen tři procenta obyvatel, a dalších 8 procent dotázaných by se hlasování nezúčastnilo. Je jasné, že na ukrajinské straně nebudou s přijetím do NATO žádné problémy.

Vedení NATO má podmínku. „První krok k jakémukoli možnému členství Ukrajiny je to, že uspěje v této válce,“ cituje slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga web iRozhlas. Naopak, podle některých ukrajinských zástupců, jde už jen o oficiální krok, ale v praxi je Kyjev součástí Aliance. „Ukrajinské ozbrojené síly se staly členem NATO. De facto, ne de iure. Protože máme zbraně, a také znalosti, jak je použít,“ cituje web iRozhlas prohlášení ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova.

Kyjev má jasno

V lednovém rozhovoru po BBC šéf ukrajinského resortu obrany také uvedl, že takový výrok nepovažuje za kontroverzní. Údajně si je jistý, že Ukrajina do Aliance brzy vstoupí. „Je to pravda, je to fakt. Jsem si jist, že v blízké budoucnosti se staneme členem NATO de iure,“ cituje dále Reznikova web iRozhlas. NATO se rozrostlo po delší době o dalšího člena. 31. státem Aliance se stalo Finsko, které o vstup požádalo, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu, společně se Švédskem loni v květnu, připomíná web Čas.

Zatímco Helsinky definitivně už nejsou neutrální zemí, Stockholm zatím členem NATO není. Web Čas připomíná, že podmínkou vstupu je souhlas všech členských zemí. Ratifikaci přijetí Švédska dosud odkládá Maďarsko a Turecko. Další podmínkou pro vstup do NATO je, aby země nebyla zapojena do mezinárodních ozbrojených konfliktů a sporů o hranice. To je důvod, který bude ještě nějakou dobu zřejmě bránit Ukrajině.

Článek Ukrajina je blízko vstupu do NATO. Pozvánka může přijít už za pár měsíců se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové hledají stále nové způsoby, jak překvapit

Rusové se však stále snaží nalézt nové způsoby, jak porazit ukrajinskou obranu. Nedávno byla Ukrajina napadena ohnivou koulí, která zničila most přes řeku Dněpr a způsobila vážné škody, napsal web CNN Prima News. Ukrajina byla nicméně schopna zjistit, že se jednalo o dálkově řízenou střelu a záhy z útoku obvinila Rusko. Je tak očividné, že některé ruské taktiky jsou už ukrajinským vojákům známy, informuje dále Onet.

Tento incident se stal pouze několik dní poté, co Rusko shromáždilo velké množství vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy o možný nový útok, dodává Onet. Ukrajinská vláda tvrdí, že Rusko chce destabilizovat situaci na Ukrajině a způsobit další napětí, přidává polský web.

Putinova armáda je stále agresivnější

Situace na Ukrajině je velmi kritická a obavy z možného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem jsou stále vyšší. Ukrajinská vláda se snaží bránit svoji zemi před ruskými útoky a zlepšit bezpečnost svých občanů. Rusko na druhé straně se zdá být stále agresivnější a hledá nové způsoby, jak porazit Ukrajinu, zakončuje svou analýzu server Onet.

Situace na Ukrajině je velmi napjatá a každý další incident může vyvolat další eskalaci napětí. Je důležité, aby mezinárodní společenství jednoznačně podpořilo Ukrajinu a aby se Rusko chovalo v souladu s mezinárodním právem a dodržovalo suverenitu svých sousedních států.

Článek Ukrajinci už znají ruské taktiky. Sami se snaží Putinovu armádu zaskočit, například dopravními zácpami se nejdříve objevil na Události247.cz.

Místní netušili, zda nejde o novou ruskou zbraň

Podle zpráv novinářů z místních médií, v noci z 19. na 20. dubna se v Kyjevě objevila záhadná ohnivá koule, kterou někteří lidé označili za ruský útok, informuje Reuters. Někteří obyvatelé města, kteří byli svědky této události, se obávali, že se jedná o novou ruskou zbraň, kterou se Rusové snaží zastrašit Ukrajinu, dodává server TN.

Nicméně mluvčí ukrajinské armády, Andrij Lysenko, vyloučil, že by se jednalo o ruský útok, dodává TN. Podle jeho slov se pravděpodobně jednalo o meteorit nebo kosmické těleso, které vstoupilo do zemské atmosféry a shořelo nad Kyjevem, píše dále BBC.

Nejde o ojedinělou událost

Tato událost však ukazuje, jak napjatá situace na Ukrajině je. Obyvatelé se totiž očividně obávají dalšího ruského útoku, informuje TN. Další informace o této události v Kyjevě zatím nejsou k dispozici, ale zpravodajská agentura Reuters uvedla, že podobné incidenty se v minulosti na Ukrajině již vyskytovaly. V roce 2001 například několik lidí zemřelo, když se nad městem Lvov objevil meteorit.

Zatímco příčina této události není známa, ukazuje to na to, že napětí mezi Ukrajinou a Ruskem zůstává na vysoké úrovni. Ať už se jedná o důsledek ruské agrese nebo jen o přírodní jev, Ukrajinci zůstávají opatrní a pozorní na všechny okolnosti, které by mohly ohrozit jejich bezpečnost, zakončuje BBC.

Článek Ukrajinci měli strach z ohnivé koule na nebi. Mysleli si, že se jedná o novou ruskou zbraň se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruský ministr zahraničí: „Musíme spojit síly proti tlaku Západu“

V posledním prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se objevila výzva k vytvoření silného mezinárodního bloku, který by se postavil proti vlivu západních zemí. Lavrov navíc tvrdí, že západní mocnosti se snaží vyvolat konflikt mezi Ruskem a ostatními zeměmi, aby tak oslabili ruskou pozici v mezinárodní politice, informuje Yahoo.

Podle Lavrova by se měly ostatní země spojit s Ruskem, aby tak vytvořili rovnocenný blok v mezinárodním měřítku. Jeho slova přitom nebyla jen prázdnými frázemi, ale v této otázce se také vyjádřil prezident Vladimir Putin, který sdělil, že spojenectví s Ruskem může být pro ostatní země velkým přínosem.

Rusko hrozí eskalací konfliktu na Ukrajině

Putinova snaha o spojenectví není novinkou, delší dobu o ní informuje i zpravodajství Atalayar, stejně jako jeho snaha o omezení vlivu západních zemí v mezinárodní politice. Ruský prezident se snaží najít partnery, kteří by byli ochotni spolupracovat s Ruskem v oblasti politiky i obchodu. V minulosti se to podařilo například s Čínou, která se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Ruska.

Zdá se však, že Putinova snaha o spojenectví s ostatními zeměmi nebude vždy úspěšná. Spojené státy a některé další západní země odmítají spolupracovat s Ruskem kvůli jeho kontroverzní politice a porušování lidských práv. Navíc je Rusko stále pod nátlakem kvůli svým aktivitám na Ukrajině a údajnému vměšování do voleb v jiných zemích.

Možné důsledky ruské výzvy ke spojenectví

Kromě toho se Rusko stále potýká s ekonomickými sankcemi zavedenými západními zeměmi kvůli anexi Krymu v roce 2014 a podpoře separatistických sil východní Ukrajiny. Tyto sankce způsobily značné ekonomické potíže, ale Putin se snaží situaci zvládnout a hledá nové obchodní partnery v Asii a na Blízkém východě, informuje dále Atalayar.

Otázkou však zůstává, zda Rusko opravdu usiluje o lepší vztahy se západními zeměmi nebo jde pouze o pokus o rozdělení a oslabení jejich společného postavení. Navíc, názorové a kulturní rozdíly mezi Ruskem a západními zeměmi jsou stále velmi výrazné a jejich překonání bude vyžadovat značné úsilí a dialog.

Článek Rusko vyslalo svůj apel do světa: Spojte s námi síly proti EU a USA se nejdříve objevil na Události247.cz.

Cílem je ochrana rolníků

I proto mají podle polského prezidenta pro zemědělce nadále platit dotace na hnojiva. Jak připomíná web iRozhlas, Poláci si od loňského léta stěžovali na to, že ukrajinská produkce sráží cenu, čemuž nejsou schopni konkurovat. Důvodem je skutečnost, že obilí z Ukrajiny se od začátku války začalo pozemní cestou transportovat přes Polsko a další země, kde zaplavilo tamní trhy. Cílem ukrajinského obilí přitom měly být africké země a státy na Blízkém východě, kde hrozí nedostatek potravin.

Polský zákaz ukrajinského dovozu má platit nejen na obilí, ale také na cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len, konopí, ovoce, zeleninu, vína, hovězí, telecí a drůbeží maso, mléko, mléčné výrobky, vejce a včelí produkty, uvádí web iRozhlas. Evropské země už dříve chtěly problém řešit společnou cestou. Že o ukrajinské obilí nemají zájem dali na konci března najevo premiéři Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Své připomínky shrnuli v dopise, který byl adresovaný předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, upozorňuje web Deník.

Požadavek zněl jasně

Představitelé zmíněných zemí ve své výzvě sice potvrdili, že podporují Ukrajinu ve válce proti Rusku, zároveň ale nechtějí, aby ukrajinské obilí zaplavovalo evropský trh. Podle nich nebyl transport přes Evropu zřízen proto, aby produkce z Ukrajiny na starém kontinentu zůstávala. Tento týden dokonce několik zemí, převážně z Visegrádské skupiny, jejíž součástí je i Česko, požádalo o vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí. Součástí opatření má být také zavedení celních kvót na zemědělské produkty z Ukrajiny, píše server Blesk.

Podle slovenského ministra zemědělství Samuela Vlčana je třeba jednat rychle, protože během několika měsíců začne sklizeň v Evropské unii a zemím mohou chybět kapacit pro uskladnění. S ukrajinským obilím jsou navíc i další problémy. Bratislava tento týden zakázala jeho zpracování, protože v něm byl potvrzen výskyt pesticidu, píše web Tiscali. Závadná pšenice byla objevena v zásilce o hmotnosti 1 500 tun. Pesticidy přitom nejsou v EU povoleny, protože mají negativní vliv na lidské zdraví.

Článek Podpora Ukrajiny má své hranice: Evropské země už nechtějí ukrajinské obilí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše hojně sdílí proruské vládní účty

Jde přitom o informace označené jako „přísně tajné“. Americké ministerstvo obrany už v reakci uvedlo, že celou záležitost prověřuje, uvádí web Plus Jeden Deň. Jak však píše web iRozhlas, analytici odhadují, že se na veřejnost dostalo více než 100 dokumentů. Některé z nich měly být před zveřejněním poupraveny, aby Rusko ukázaly v lepším světle. Jde například o podhodnocení amerických odhadů počtů mrtvých ruských vojáků. Přesto může únik citlivých údajů výrazně ohrozit administrativu prezidenta Joea Bidena, píše web The New York Times.

K dobru jde přičíst pouze to, že tajné informace jsou již pět týdnů staré a ukazují tak potřeby ukrajinské armády k 1. březnu. Navíc se v dokumentech neobjevily žádné konkrétní bojové plány, jak hodlá Kyjev svou ofenzivu provést. USA už mají představu o tom, kdo za únikem stojí. Podle agentury Reuters výpověď tří nejmenovaných amerických představitelů ukazuje na Rusko či proruské aktéry. Únikem informací se ale naplnily obavy Ukrajinců, kteří se na začátku války zdráhali sdílet své bojové plány s USA, uvádí web Deník N.

Kyjev svolil až po několika měsících

Výměna zpravodajských informací se mezi USA a Ukrajinou uvolnila až loni na podzim, kdy země začaly spolupracovat na různých variantách ukrajinské ofenzivy. Únik plánů, které měly zůstat utajeny, proto podle webu The New York Times zcela určitě poškodí vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem, minimálně z hlediska důvěry ve sdílení zpravodajských informací. Ve střehu jsou i další státy, protože na internetu se objevily nejen plány týkající se Ukrajiny.

Jak píše web Deník N, unikly i další americké informace týkající se Blízkého východu a Číny. I proto jeden vysoce postavený americký zpravodajec únik označil za „noční můru pro pět očí“, píše web E15. Má jít o odkaz na pět velmocí, tedy USA, Velkou Británii, Austrálii, Nový Zéland a Kanadu, protože tyto země mezi sebou sdílí zpravodajské informace. Za závažný považují únik dokumentů i odborníci. Bývalý vysoký představitel Pentagonu jej označil za „významné narušení bezpečnosti“, jež podle něj může narušit plány Ukrajiny na ofenzivu, uvádí web E15.

Článek Plány Ukrajiny, které měly zůstat utajeny, vyplavaly na povrch kvůli Američanům se nejdříve objevil na Události247.cz.

Miliony lidí mířily za válkou

Cestovní kanceláře doporučují si s sebou raději vzít neprůstřelnou vestu a pojistit se na válečná rizika. V nabídce je mnoho turistických výletů. Poskytovatel dovolené web Visitukraine.today nabízí mnoho aktivit, jak čas ve válkou zasažené zemi strávit. V přírodě i ve městech. Zároveň jsou však cizinci informováni na stránkách i o tom, jak se připojit k Mezinárodní legii a začít za Ukrajinu bojovat, informuje Krone. Případní zájemci o tuto dovolenou si mají raději stáhnout aplikaci, která upozorňuje na vzdušné útoky.

Lidé by si měli také vybírat hotely, které mají generátory elektřiny pro případy výpadků energie, upozorňuje web Krone. Veškerý zisk z prodaných zájezdů jde údajně ve prospěch ukrajinských uprchlíků. Zájem o cestu do země není malý. Server Krone píše, že v loňském roce překročilo ukrajinské hranice přes dva miliony cizinců. Je to s podivem, a to vzhledem ke každodenním zprávám, které z Ukrajiny přichází. Za neděli bylo v zemi odraženo 69 ruských útoků, informuje ČTK.

Ukrajina má šanci

Podle ukrajinského generálního štábu se odehrávají největší boje nadále v okolí a uvnitř města Bachmut. Rusové se pokouší prorazit i v jiných směrech. Útoky probíhají také ve směru na Lyman, Avdijivku, Marjinku a Šachtarske na východě země, uvádí dále ČTK. Naopak v jiných oblastech mají navrch Ukrajinci. „V záporožském a chersonském směru se ruští vojáci brání,“ cituje ze zprávy ukrajinského generálního štábu ČTK.

Navíc americký Institut pro studium války (ISW) má za to, že ukrajinské síly mají dobré předpoklady k přebrání iniciativy a zahájení protiofenzivy, uvádí ČTK. Naopak Rusko své šance nevyužilo. „Jestliže 300 tisíc ruských vojáků nedokázalo Rusku zajistit rozhodující ofenzivní převahu na Ukrajině, tak je velmi nepravděpodobné, že by nasazení dalších sil v budoucích mobilizačních vlnách přineslo letos dramaticky odlišný výsledek,“ domnívají se analytici ISW.

Článek Cestovky jsou pro zisk schopny udělat cokoli. Lidem právě teď nabízí dovolenou na Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bistru s východní kuchyní se daří

„Podstatné je, že čtyři pětiny nezaměstnaných si práci aktivně hledají. Ale zároveň je 50 procent lidí v práci, kterou mají, nespokojeno,“ uvedl pro web iRozhlas sociální geograf Dušan Drbohlav. Dalším důvodem, proč řada Ukrajinců dosud nenašla práci je, že většinu uprchlíků tvoří ženy s dětmi. Části běženců také vadí, že musí zastávat méně kvalifikované činnosti, než měli v domovské zemi. „Lidé pracují na pozicích, kde není potřeba vzdělání, jsou překvalifikovaní a nevyužívá se jejich potenciál. To je špatné pro všechny,“ cituje Drbohlava server iRozhlas.

Nejméně spokojení jsou s prací podle výzkumu agentury PAQ Research vysokoškolsky vzdělané ženy, které mají rodinu na Ukrajině. Naopak spokojenější jsou středoškoláci, kteří jsou sami, bez rodiny. Někteří se i přes těžkosti dokázali vzchopit a dokonce začít v cizí zemi podnikat. Příkladem je Olena, která v pražských Strašnicích spoluzaložila bistro s východní kuchyní. „Nikoho o nic neprosila. Seznámily jsme se náhodou, ale hned jsme si padly do oka. Pochopily jsme, že máme stejný cíl,“ popsala začátky její kolegyně Olga Dosoudilová pro web Refresher.

Řada Ukrajinců plánuje návrat domů

Že se uprchlíci nebojí v Česku podnikat dokládají i statistiky. Loni v Česku zahájilo živnost přes 8 tisíc Ukrajinců, což je téměř stejně jako za 4 přechozí roky dohromady, píše web BusinessInfo. Nejčastěji podnikají ve stavebnictví, v němž dosáhli podílu 29 procent na celkovém počtu nových živnostníků, dodává BusinessInfo. Zcela nejvýraznější podíl, a to 34 procent, však mají v odvětví vody, elektřiny, plynu a tepla.

Situace ale může být jen přechodná, protože velká část válečných uprchlíků se hodlá do své rodné země vrátit. Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva jde o 37 procent Ukrajinců, kteří v Česku nyní žijí, píše web ČT24. Odhady ministerstva vnitra pak mluví až o pětině uprchlíků, jež se v předcházejících měsících na Ukrajinu již vrátili. Důvody jsou různé. Téměř čtvrtina má například pocit, že se jim v tuzemsku nedostává rovného zacházení, uvádí ČT24. Průzkum také ukázal, že 78 procent dotázaných Ukrajinců mělo problémy vyjít v Česku s penězi.

Článek Ukrajinci v Česku: Práci našla jen pětina z nich se nejdříve objevil na Události247.cz.

Miliardy na pomoc

Po zahájení konfliktu vypukla uprchlická krize, která zemi výrazně zasáhla. V přepočtu na počet obyvatel patří Česko k zemím, které přijaly vůbec nejvíce ukrajinských běženců. To ale stojí nemalé peníze. Za loňský rok přesáhly náklady na pomoc minimálně 25 miliard korun. „Za MF můžeme sdělit, že výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna celkem 25,7 miliardy Kč + nevyčíslené (z důvodu režimu utajení) dopady v podobě materiální pomoci,“ uvedl pro Refresher mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

Nejvíce stát zaplatil za sociální humanitární dávky, které vyšly na 9,7 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči se odhadují na 4,9 miliardy korun, ubytování uprchlíků pak Česko přišlo na 4,5 miliardy korun. Další finance stálo také vzdělávání Ukrajinců či bezplatná doprava. „Náklady na zvládnutí uprchlické krize se neplatí ze žádné konkrétní daně a stejně jako většina výdajů státního rozpočtu jsou financovány příjmy aktuálního státního rozpočtu,“ dodal pro Refresher mluvčí resortu financí.

Na důchodce už došlo

Všechny tyto výdaje Česko muselo obětovat v situaci, kdy schválený schodek státního rozpočtu pro letošní rok činí 295 miliard korun, píše web Deník. Loni skončil státní rozpočet dokonce se schodkem 360,4 miliard korun. Kabinet Petra Fialy hodlá deficit v letošním roce udržet pod hranicí 300 miliard. Aby však Česko nadále zvládlo financovat uprchlickou krizi, která zdaleka nekončí, bude muset někde výdaje snížit. I proto přistupují ministři k nepopulárním krokům. Jde například o omezení mimořádného červnového růstu důchodů.

Sněmovna v sobotu schválila, že průměrný měsíční důchod vzroste od poloviny letošního roku namísto předpokládaných 1770 korun jen o 760 korun, píše ČTK. Podle vlády je tento krok nutný pro stabilizaci veřejných financí, protože díky tomu ušetří v letošním roce 19,4 miliardy korun. Nejen šetřením však hodlá vláda chybějící finance do rozpočtu získat. Ve hře je také zvýšení daní, a to například z nemovitosti, u které se spekuluje až o dvojnásobeném nárůstu, uvádí web Deník.

Článek Česko se kvůli pomoci Ukrajině ve válce zadlužilo až po uši se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vypočítavost Číny

Nejde jen o peníze jako všude jinde, ale naopak důležitější je politický přístup. Peking proto nabídl přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Angažuje se také v zónách syrských povstalců, které ovládají islamističtí rebelové, uvádí Onet. Čína si je vědoma i významné role Saúdské Arábie, a proto se summit uskutečnil právě v této zemi. Na arabské komunity i čínské muslimské menšiny se snaží Peking působit jako velmoc bez nepřátel, ktetrá se zaměřuje na pragmatickou spolupráci. Má to i jasný cíl.

Čína se tímto přístupem snaží zmírnit ve státech Perského zálivu nelibost kvůli obviněním vzneseným OSN, a to ohledně zločinů proti lidskosti spáchaných na ujgurské muslimské komunitě, píše Onet. Čína si v případě přátelských vztahů může otevřít cestu k fosilním palivům a proniknout naplno na arabský trh, který je hladový po spotřebě. Web Onet v té souvislosti připomíná, že Perský záliv je jedním z mála regionů na světě, který zaznamenal v loňském roce zrychlený růst. Naopak Západ se zmítá v problémech.

Americké starosti

Dalším důvodem aktivity Číny je snaha zajistit si dobré vztahy podél námořních cest mezi Asií a Západem. Jde i o bezpečnost čínských lodí na moři. Arabské země si ale jsou vědomy rizika sbližování se s Čínou. Obávají se hlavně ambicí asijské velmoci, kvůli které mohou ztratit jiné partnery. Angažovanost Číny na Blízkém východě se nelíbí hlavně Spojeným státům. Web Onet připomíná krok Joe Bidena, který po summitu v Rijádu oznámil cestu do subsaharské Afriky, kde je Čína největším obchodním partnerem.

Má jít ze strany USA o jasné signál, že k partnerství s Pekingem existuje alternativa, dodává Onet. Washington má starosti v Asii nejen s Čínou, ale také se Severní Koreou. A to především kvůli bezpečnosti v regionu. Přestože je severokorejské letectvo považováno za velmi slabé, loňský rok ukázal něco jiného. Web Onet připomíná, že na podzim došlo k několika cvičením tryskáčů, což přimělo Jižní Koreu k vyslání letadel k hranicím. KLDR se evidentně daří své staré stroje obnovit, protože kvůli sankcím není schopna nakoupit a vyrobit nové.

Článek Čína taktizuje: Využívá situace, kdy se celý svět soustřeďuje na Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nové mapy už jsou na pultech

Putin s prezentací úspěchů své armády neotálí. V moskevských knihkupectvích se totiž začaly prodávat nově vzniklé mapy a atlasy Ruska, kde jsou přepsané hranice. Podle atlasů Rusům patří ilegálně zabraná ukrajinská území. Psal o tom web CNN Prima News. V nových atlasech je tak zakreslen v hranicích Ruska například i Cherson a další města, která Kyjev vybojoval zpět pod svou kontrolu. Chersonská, Záporožská, Doněcká a Luhanská oblast se podle neuznané anexe staly součástí Ruské federace loni 30. září, dodává CNN Prima News.

V moskevských knihkupectvích se už prodávají mapy a atlasy Ruska v nových hranicích. https://t.co/lTCgHqRNbL pic.twitter.com/ec5XduxDDj

— Poslední skaut™ (@Posledniskaut) February 8, 2023

Objednávky map a atlasů pozastavila ruská knihkupectví minulý rok na podzim. Teď však na pulty dorazily první dodávky „aktuálních“ atlasů. O existenci nových knih, ve kterých jsou například ukrajinská města Cherson, Záporoží nebo Kramatorsk označena jako ruská a Jižní Osetie či Abcházie, jsou barevně odděleny od Gruzie. Informoval o tom web ruské televize RBC.

Během pár dnů dojde k ofenzivě, říká expert

„Tato skutečnost bude opět součástí informační války. Cílem toho bude zapůsobit na ruskou veřejnost v tom smyslu, že tato speciální vojenská operace má nějaký úspěch a vede k předpokládanému cíli, což bylo především získání území v těch separatistických oblastech Donbas, Doněck a Luhansk. Dále se to bude ještě projevovat v tom, že předpokládaná ofenziva, ke které by mělo z ruské strany už brzy dojít, by měla vést k úspěchu a zabrání dalšího ukrajinského území,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Ukraine claims the last 24 hours were the deadliest of the war for Russian troops, as Moscow hurls tens of thousands of freshly mobilised soldiers and mercenaries into relentless winter assaults in the east. https://t.co/Z2M2FV3E8w

— ocanannain 💙💛 (@ocanannain) February 7, 2023

Web CNN Prima News také připomíná, že na podzim Ukrajinci započali drtivou protiofenzivu na severozápadě i na jihu země. Za poměrně krátkou dobu se jim podařilo získat zpět tisíce kilometrů čtverečních včetně vysněného Chersonu, který dobyli 11. listopadu. Tehdy Moskva oznámila, že její vojska dokončila stažení z pravého, tedy západního břehu Dněpru.

Článek Putin neotálí: Vznikla nová mapa Ruska s přepsanými hranicemi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Větší korupce než v Rusku

„Neexistuje pevný časový plán, ale existují cíle, kterých musíte dosáhnout,“ cituje web Novinky její prohlášení z tiskové konference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Podle něj si Ukrajina zaslouží přiblížení se k zahájení jednání o členství v EU už letos. „Neztratíme jediný den v práci na sblížení Ukrajiny a EU,“ cituje Zelenského slova server Novinky. Někteří ukrajinští politici v minulosti zmínili vstup do evropského společenství už v roce 2026. Jak se ovšem zdá, Ukrajinci mají v tomto ohledu spíš smůlu. Do EU se totiž jen tak nepodívají.

Odborníci takové myšlenky mírní. „To je totálně nerealistické. Řada členských zemí zaúkolovala Komisi, protože Evropská komise je tady pro členské státy, aby zmírnila ten ukrajinský optimismus. Toho, co Ukrajina musí udělat, je spousta. Korupce je obrovským problémem,“ uvedl pro web iRozhlas bývalý bruselský zpravodaj Ondřej Houska. V té souvislosti připomněl, že před válkou byla Ukrajina podle mezinárodních organizací výrazně zkorumpovanější zemí než Rusko.

Může to trvat velmi dlouho

Navíc i řada evropských lídrů naznačuje, že ukrajinský vstup do EU nebude tak rychlý, jak si někteří pod emocemi války představují. Kromě Scholze to v minulosti dal najevo také francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle Housky uvedl, že to bude trvat roky či spíš dekády. Přesto Brusel během summitu Kyjev ubezpečil, že podpora země bude pokračovat. Web Krone připomíná, že Německo na konci ledna oznámilo dodávky tanků Leopard, po kterých Ukrajina dlouho volala.

Kyjev proto vyzval i ostatní státy, které bojová vozidla vlastní, přispět svými stroji. Podle náměstka ministra zahraničí Andrije Melnyka je cílem umožnit ukrajinské armádě osvobodit všechny okupované oblasti ještě v letošním roce, uvádí Krone. Podpora evidentně bude pokračovat i přes výhrůžky z Kremlu. Scholz v té souvislosti odmítl prohlášení Putina, že německé tanky budou Rusko ohrožovat. Navíc německý kancléř odmítl, že by dostal přímou výhrůžku z Moskvy. „Ne, Putin nevyhrožoval mně ani Německu,“ cituje ho web Krone.

Článek Ukrajina má smůlu: Do EU se jen tak nepodívá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Běh na dlouhou trať

„Ukrajina zdůraznila své odhodlání splnit nezbytné požadavky, aby mohla co nejdříve zahájit přístupová jednání,“ cituje z prohlášení web Onet. Formulace má uklidnit všechny strany. Zdaleka ne všechny státy sedmadvacítky chtějí Kyjevu slibovat členství v EU. Kyjev naopak tlačil, aby téma bylo při návštěvě evropských zástupců na Ukrajině nastoleno. Summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou se ale nezúčastní všichni zástupci sedmadvacítky. I proto bylo prohlášení připraveno s předstihem, připomíná Onet.

Ukrajina dostala formální status kandidátské země loni v červnu, a to v rekordním čase, připomíná server Politico. Tento krok je ale mnohem snadnější než ty následující, ve kterých musí země sladit svůj systém, pravidla a předpisy s EU. Takový proces obvykle trvá několik let. Jednotliví členové EU se neshodnou, jak rychle může vším projít Ukrajina. Zatímco Polsko a pobaltské státy jsou pro zrychlení celého procesu, jiné státy sedmadvacítky vybízí k opatrnosti, uvádí Politico.

Připravují se další ruské sankce

Podle nejmenovaného představitele EU roli hraje také napětí mezi předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. I ta tento týden přicestovala do válkou zasažené země. Ve čtvrtek jednala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o dalších sankcích vůči Moskvě. Přijaty by měly být na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, uvádí web iRozhlas.

„S našimi partnery v G7 (skupině vyspělých ekonomik) jsme zavedli dodatečný cenový strop na ruské ropné výrobky a k 24. únoru – přesně rok od začátku invaze – chystáme desátý balík sankcí,“ uvedla podle iRozhlasu von der Leyenová. Během setkání s ukrajinskou hlavou státu šéfka Evropské komise ocenila také ukrajinské tažení proti korupci. I její potírání je považováno za klíčové pro budoucí přijetí země do EU.

Článek Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oficiální oznámení proběhne na Ukrajině

K oficiálnímu oznámení o navýšení má dojít tento týden během návštěvy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a šéfa Evropské rady Charlese Michele na Ukrajině. Web Čas uvádí, že podle původního plánu mělo Německo v prvních měsících poskytnout výcvik pro 5 tisíc ukrajinských vojáků. Konečný počet ale nakonec bude záviset na tom, kolik vojáků bude moci Kyjev poslat na výcvik do zahraničí vzhledem k ruské ofenzivě. Vojáci Bundeswehru se mají postarat o bojových výcvik, taktické cvičení pro různé hodnosti a specializace.

Má jít o výcvik pro instruktory ukrajinské armády, lékařský výcvik a výcvik používání různých systémů zbraní v úzké spolupráci s obranným průmyslem, dodává Čas. Zdroje z EU měly uvést, že německá vláda slíbila i poskytnutí personálu na zaplnění 80 míst v misi, dále také vedení komanda zaměřeného na specializovaný výcvik. Brusel už za velitele jmenoval generála Andrease Marlowa, uvádí Čas. Německo není jediné, které připravuje ukrajinské vojáky. Většina z nich trénuje hlavně v Polsku. K přípravě až tisíce vojáků se rozhodlo i Česko, píše iRozhlas.

Orbán to považuje za zapojení do války

EU na trénink členů ukrajinské armády vydá ze svého obranného fondu 45 milionů eur (asi miliardu korun). Už dříve Brusel oznámil, že rozpočet mise byl stanoven na více než 100 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy korun), dodává iRozhlas. Středeční zprávy z EU tak jasně ukazují, že země budou muset na základě rozhodnutí vrcholných evropských představitelů cvičit ukrajinské vojáky, aniž by došlo ke schvalování v rámci jednotlivých zemí. Taková iniciativa by přitom měla být spíše dobrovolná, a ne nucená. Členské státy se budou do výcviku muset zapojit.

Už loni cvičení ukrajinských vojáků kritizoval maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj se takovým postupem Evropa zapojuje do války na Ukrajině, píše web Novinky. Odmítl také tvrzení, že Ukrajinci bojují v konfliktu i za Maďary. „Ukrajinci bojují, a musím říct, že velmi hrdinsky, za svou zemi. Bezpečnost Maďarska zabezpečuje členství v NATO. Výsledek války nemá z tohoto hlediska vliv na bezpečnost Maďarska,“ cituje Orbánovo prohlášení z konce loňského roku server Novinky.

Článek EU rozhodla: Členské státy budou muset poskytnout tisícům Ukrajinců vojenský výcvik se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se k útokům nehlásí

Požáry se dotkly nejen různých skladů, plynovodů a ropných rafinérií, ale také obchodních centrech či továren po celé zemi. „Ukrajinci to dokázali na 100 procent,“ uvedl pro Express bývalý plukovník britské armády Philip Ingram. Podle něj speciální jednotky naučily nespokojené skupiny či jednotlivce, jak mohou dělat věci, kterými naruší normální život v celém Rusku. Často jde přitom o požáry velkého rozsahu, například v lednu zasáhly Petrohrad dva požáry skladu během jednoho týdne.

V říjnu loňského roku byl dokonce zapálen sklad o rozloze 12 tisíc metrů čtverečních, uvádí Express. Ačkoli Kyjev se k odpovědnosti za žádný útok na ruském území oficiálně nepřihlásil, některé odpovědi čelních ukrajinských představitelů to naznačují. „Na tuto otázku vám teď nemohu odpovědět. Až po válce,“ cituje web Hospodářské noviny šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanova. Reagoval tím na otázku, jestli Ukrajina stála za útokem na ruskou vojenskou základnu nacházející se stovky kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Útoků má přibývat

Budanov v rozhovoru také naznačil, že očekává další podobné údery na Rusko, uvádí dále Hospodářské noviny. Moskva v souvislosti s dohady o možném zapojení Ukrajiny většinou mlčí. Obvinění padlo jen za útoky v oblasti Bělgorod, která se nachází na rusko-ukrajinské hranici, připomíná Express. Podle Ruska tam ukrajinské ozbrojené síly ostřelují civilní obyvatelstvo.

K útokům v Rusku se přitom přihlásily i některé partyzánské skupiny, které mají stát za žhářskými útoky na nákupní centra a sklady, uvádí Express. Někteří věří, že tyto skupiny sponzoruje Ukrajina. Jak ostatně web Express připomíná, ukrajinské veřejné dary financovaly tajný projekt známý jako „černá skříňka,“ který měl být schopen zaútočit na cíle vzdálené až 600 kilometrů od nepřátelského území. Ruské obavy naznačuje také skutečnost, že se na střechách veřejných budov objevily systémy protivzdušné obrany, jak Události247 informovaly v sobotu.

Článek Rusko hlásí stovky úmyslně založených požárů. Podle expertů je to práce Ukrajinců se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zalužnyj se s lídry NATO nesetká

O setkání informoval i Zalužnyj, který v aplikaci Telegram uvedl, že popsal americkému generálovi potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Server iRozhlas připomíná, že oba vojenští představitelé v posledním roce spolu často komunikovali, ale dosud jen na dálku. Podle Butlera je ale důležité, že se muži setkali osobně, protože takové jednání je jiné. Milley navíc bude moci na střetnutí NATO ostatním vojenským lídrům popsat situaci na bojišti a potřeby ukrajinské armády, uvádí dále Plus Jeden Deň.

První osobní schůzka se odehrála v době, kdy Západ navyšuje podporu Ukrajině. Obzvlášť Washington zesiluje svou pomoc, jak Události247 informovaly před pár dny. USA potvrdily i dodávku dlouhodobě požadovaných systémů protivzdušné obrany Patriot. Součástí další podpory bude také výcvik ukrajinských vojáků na území Spojených států, připomíná iRozhlas. Setkání šéfa amerického sboru náčelníků štábů s náčelníkem ukrajinského generálního štábu je zároveň důkazem posilování vztahů mezi oběma armádami, píše Plus Jeden Deň.

Podpora ano, účast ne

Přesto USA nadále odmítají, že by se aktivně do války zapojily. Bílý dům už několikrát dal najevo, že na ukrajinské území nevstoupí žádný příslušník americké armády v uniformě, výjimkou jsou pouze osoby působící na americké ambasádě v Kyjevě. Setkání Milleyho a Zalužného není jediné klíčové, ke kterému tento týden dojde. V pátek se očekává jednání ukrajinské kontaktní skupiny na základně Ramstein v Německu.

Schůzku povede americký ministr obrany Lloyd Austin, připomíná iRozhlas. Kontaktní skupiny tvoří země, které vojensky podporují Ukrajinu, součástí tak je i Česko. Kyjev bude v dalších týdnech zřejmě tlačit hlavně na dodávky další těžké techniky. Zalužnyj v prosinci pro The Economist uvedl, že ukrajinská armáda potřebuje k vytlačení ruských sil dalších 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty a 500 houfnic. Požadavky byly tak směrem k západním zemím ze strany Ukrajiny jasně vyřčeny.

Článek Požadavky byly vyřčeny: Poprvé se setkali velitelé ukrajinské a americké armády se nejdříve objevil na Události247.cz.

Silná dezinformační scéna

Naopak sousední stát je spíše na druhém konci žebříčku. Jak informuje web Express, už z loňského průzkumu Globsec vyplynulo, že 78 procent Slováků považuje Rusy za své „slovanské bratry“. Dokonce 56 procent obyvatel tehdy uvedlo, že NATO Moskvu provokuje. Podporu slovenského obyvatelstva měl i sám ruský prezident. V roce 2021 o něm více než polovina dotázaných měla příznivé mínění. Průzkum na Slovensku proběhl i letos. Mezi tisíci respondenty bylo zjištěno, že 52,1 procenta Slováků chce ve válce na Ukrajině vítězství Ruska.

Z toho 20,6 procenta dotázaných volalo po jasném ruském vítězství, píše dále web Express. Víru, že naopak vyhraje Ukrajina vyjádřilo 30 procent obyvatel. Z toho 19,4 procenta uvedlo, že chtějí Ukrajinu jako jasného vítěze. Necelých 18 procent dotázaných pak neupřednostnilo ani jednu stranu. Jak připomíná server Express, na Slovensku se daří dezinformační scéně. Podle zprávy Globsec Trends 2022 jde o jednu z nejzranitelnějších zemí vůči konspiračním teoriím. Slovenská vláda přesto Ukrajinu štědře podporuje.

Slovenský premiér má strach z ruského útoku

Přestože mezi oběma zeměmi nebyly v minulosti nijak zvlášť pevné vztahy, Bratislava v dubnu poskytla Kyjevu svůj systém protivzdušné obrany S-300. Slovensko se tím stalo prvním státem, který se rozhodl válkou zasažené zemi poskytnout protivzdušnou obranu na dlouhé vzdálenosti, připomíná web Express. Slovenský premiér Eduard Heger také pařil k těm, kteří v červnu prosazovali, aby Evropská komise přijala Ukrajinu jako kandidáta do EU. Slovensko také přijalo řadu ukrajinských uprchlíků.

Jen během prvních tří měsíců invaze zaregistrovalo více než 440 tisíc běženců, a proto vláda poskytla na jejich pomoc 2,5 milionu eur, píše dále web Express. Slovenský předseda vlády také v květnu na Světovém ekonomickém fóru uvedl, že podpora Ukrajiny je důležitá, protože brání nejen sebe. „Pokud Ukrajina selže, je na řadě Slovensko…to nechceme dovolit,“ cituje Hegerova slova server Express. Je tak evidentní, že postoj vlády nemusí zdaleka korespondovat s názorem společnosti.

Článek Slovensko zažívá paradoxní situaci. Zatímco vláda podporuje ve válce Ukrajinu, občané fandí Rusku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se nevzdává

Rusko chce, aby Kyjev pokračoval ve své cestě vojensky neutrální země. Mít NATO hned za svými hranicemi se Kremlu logicky nelíbí, ale rozpoutáním bojů na Ukrajině to rozhodně neoddálil. Spíše naopak. Ukrajina ještě více usiluje o to stát se součástí Aliance, a proto v září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost své země o členství v NATO, uvádí web Index. Cestu nebude mít ale válkou zasažená země vůbec jednoduchou.

Přestože Kyjev má západní podporu při odolávání ruské agresi, s přijetím mezi sebe některé země váhají. Podle francouzského politického experta Fabrice Pothiera panuje zatím stále „všeobecná neochota zničit poslední most do Ruska“. Ne všichni si zřejmě chtějí přiznat, že Moskva rozpoutáním války na Ukrajině definitivně zničila vztahy se Západem. Pothier přitom upozorňuje, že Ukrajina je například z vojenského hlediska hodna přijetí do NATO.

Maďarsko jako problém

„Ukrajina má nyní jednu z nejlépe vycvičených a nejlépe vybavených armád v Evropě, operující podle standardů NATO a vycvičená zeměmi NATO. Ve skutečnosti je mnohem schopnější operovat podle standardů NATO než mnoho jiných spojenců,“ cituje francouzského experta server Index. Ukrajinští politici proto zesilují své apely na členské země. Podle poslance ukrajinského parlamentu Oleksandra Merezska by měla Aliance Ukrajinu přijmout okamžitě.

Připomněl v té souvislosti události z roku 2008. „Kdyby Německo a Francie tehdy neblokovaly členství Ukrajiny v NATO, Rusko by nyní neriskovalo útok na Ukrajinu. Proto jsou Německo a Francie morálně odpovědné za to, co se nyní děje,“ cituje jeho slova web Index. Proti připojení Kyjeva k členským zemím je podle Merezska také Maďarsko, kterému poslal tvrdý vzkaz. „Pokud bude nadále systematicky podkopávat transatlantickou solidaritu, mělo by být vyloučeno z NATO,“ cituje vyjádření ukrajinského poslance server Index.

Článek Ukrajinský zástupce: Maďarsko by mělo být vyloučeno z NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podpora Ukrajiny jako priorita

„Mějme pokornější Vánoce s pokornějšími dárky a pošleme, co ušetříme ukrajinskému lidu, který to potřebuje,“ cituje papeže web Novinky. Problémy mají obyvatelé Ukrajiny také kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu, kvůli čemuž čelí výpadkům elektřiny, jsou bez vody a tepla. Brzy by ale Ukrajina mohla mít dostatečnou techniku, aby další ruské nálety odrazila. Pomoci mají Spojené státy. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena připravuje poslání systému protiraketové obrany Patriot, uvádí web Daily Mail.

Ukrajinští představitelé o tento druh pomoci volají dlouhodobě, protože pomůže chránit infrastrukturu i civilní obyvatelstvo před ruskými drony i raketovými útoky. Téma protiraketové obrany mělo být i součástí nedělního rozhovoru mezi šéfem Bílého domu a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinská hlava státu po telefonátu a na sociálních sítích poděkovala Bidenovi za „bezprecedentní podporu“ ze strany USA, připomíná web Daily Mail.

Vše je připraveno

Už v úterý pak USA informovaly o připravenosti poskytnout Kyjevu raketový systém, který může zemi dát novou úroveň ochrany, a to nasazením vysoce přesných zbraní dlouhého doletu proti raketám odpáleným z Ruska. Podle informací CNN administrativa už dokončuje plány a chybí jen souhlas ministra obrany Lloyda Austina. Bílý dům mluví o dodávkách munice a vybavení za zhruba 275 milionů dolarů, píše dále web Daily Mail. Součástí sytému má být radar a několik odpalovacích zařízení. Ty ale vyžadují dostatek personálu pro provoz.

Jak připomíná web Daily Mail, Bílý dům a NATO se vyhýbají tomu, aby byl na Ukrajinu poslán velký počet jejich lidí. Mohlo by tím narůst riziko eskalace konfliktu. I proto Pentagon připravuje výcvik Ukrajinců na americké základně v německém Grafenwoehru. USA i NATO už dříve poskytly Kyjevu systémy protivzdušné obrany ze sovětské éry.

Článek Biden je připraven poslat Ukrajincům vánoční dárek: Má jim pomoct chránit se před ruskou agresí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusové válku nechtějí

Samo Rusko si je vědomo, jak moc je pro zemi válka vysilující. I proto se mluví o tom, že se pokusí do bojů zapojit i Bělorusko a jeho vojáky. Ukrajina před tím varuje. „Vedení Ruské federace se nestará o životy ruských občanů, zejména o životy Bělorusů a Ukrajinců. Jejich metody nejsou nové. Teror, zastrašování, operace pod falešným praporem. To vše je využíváno k jedinému účelu – zatáhnout jakýmikoli prostředky Bělorusko do války na Ukrajině. Krev a nenávist rozdělují naše národy,“ cituje web Press vyjádření Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny.

Dále zdůrazňuje, že Bělorusko nepotřebuje válku. Navíc není jisté, jak by k takovému rozhodnutí běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka přistoupili občané. „většina běloruské populace je proti válce. Nechali jsme si udělat několik průzkumů veřejného mínění a výsledky nám říkají, že více než 90 procent si nepřeje, aby bylo Bělorusko zapojeno do této války. Což znamená, že i ta část lidí, která podporovala Lukašenka, je nyní proti tomuto rozhodnutí,“ uvedl pro web iRozhlas běloruský opoziční představitel Vladimir Astapenko.

Ploty na hranicích

I kdyby běloruská armáda byla aktivně zapojena do bojů na Ukrajině podle Astapenka by nebyla příliš nápomocná. „Morálka je na velmi velmi nízké úrovni, protože vojáci nevidí žádný důvod, proč by někam měli chodit, bojovat, zabíjet a možná být zabiti,“ uvedl běloruský opozičník pro server iRozhlas. Podle něj by se klidně mohlo stát, že běloruští vojáci přeběhnou na ukrajinskou stranu.

Lukašenko je velkým spojencem šéfa Kremlu. Oba muži v minulosti uvedli, že jsou přátelé. Právě z běloruského území na začátku konfliktu ruští vojáci zaútočili na sever Ukrajiny. Kyjev si je vědom, že z Běloruska hrozí nebezpečí, a proto staví na hranicích plot. Bariéra vzniká ve Volyňské, Rovenské či Žitomirské oblasti, píše web Seznam Zprávy. Kromě zdi s ostnatým drátem mají na místě vznikat také zákopy. Ukrajinsko-běloruská hranice je dlouhá více než tisíc kilometrů, připomíná web Seznam Zprávy.

Článek Obavy sílí: Přijde Rusům ve zbraních na pomoc další země? „Nenechte se zatáhnout do války,“ vzkazují Ukrajinci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důvody ke stavbě mohou být různé

Strach z původně slabšího protivníka potvrzuje i informace z ruské oblasti Belgorod. Jak informuje web Krone, na hranici s Ukrajinou si Rusové budují opevnění. Na bariéry upozornil tamní hejtman Viatscheslaw Gladkow bez sdělení dalších podrobností s tím, že nepříteli neprozradí další informace. Podle Gladkowa je ale útok z Ukrajiny možný. Jak připomíná web Krone, od začátku ruské invaze se stal ruský Belgorod opakovaně cílem ostřelování.

Podle Ruska za útoky stál Kyjev, ale Ukrajina se oficiálně nikdy nevyjádřila. Někteří experti potvrzují, že Ukrajina by útok na ruské území nepodnikla, protože dodržuje mezinárodní právo. A Moskva si je toho podle experta Alexandra Duwoby vědoma. Opevnění na rusko-ukrajinské hranici tak má podle něj představovat motivaci Rusů k bojům. Stavba má ospravedlnit možnou další mobilizaci. Pro takové nepopulární rozhodnutí je totiž nutné napřed vyvolat pocit ohrožení.

Rusko hraje hru

Se zajímavým zjištěním ohledně Belgorodské oblasti přichází také americký Institut pro studium války (ISW). Na území má Kreml připravovat zinscenovaný útok „pod cizí vlajkou“, píše ČTK. Tím si má získat podporu veřejnosti pro válčení na Ukrajině. Analytici ISW to vysvětlují kremelskou propagandou, která začala rozvíjet hypotézy ohledně „nevyhnutelného“ ukrajinského vpádu do Belgorodu.

Tím má dojít k vystrašení ruské veřejnosti, u které upadá podpora ke konfliktu. Experti ISW upozorňují, že Ukrajina nemá žádný důvod ke vpádu do Ruska, informuje dále ČTK. Moskva se naopak potýká s kritikou kvůli ústupům na bojišti. Vojenští blogeři vyzývají k opětovnému dobytí území v Charkovské oblasti, které osvobodili Ukrajinci.

Článek Karta se otočila: Rusové mají strach, že je Ukrajina napadne. Na hranicích se už buduje opevnění se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se přiznala

První rozbouřené emoce se ale postupně uklidňovaly s tím, jak se ukazovalo, že se s nejvyšší pravděpodobností nejednalo o ruskou raketu. Jeden z prvních, kdo oznámil, že raketa, která dopadla na Polsko, byla zřejmě ukrajinská, byl americký prezident Joe Biden. Později to potvrdil také polský prezident Andrzej Duda. Nakonec se k celé události vyjádřila i ukrajinská armáda. Ta USA i dalším spojencům oznámila, že v době, kdy na Przewodów dopadla raketa, se pokoušela sestřelit ruskou raketu v blízké oblasti, píše web PlusJedenDeň.

Přesto není zatím zcela prokázané, že raketa ukrajinské protivzdušné obrany opravdu byla ta, která dopadla na polské území a zabila dva muže. Jak dále připomíná web PlusJedenDeň, během úterý na Ukrajinu vypálilo Rusko mnoho raket v rámci nové vlny útoků zaměřených na zařízení energetické infrastruktury. V důsledku těchto zásahů zůstaly bez elektřiny miliony ukrajinských domácností. Tuto skutečnost ale události, ke kterým došlo v Polsku, zcela zastínily. Není se čemu divit.

Rusko chce omluvu

V případě potvrzení ruské rakety by mohlo dojít k vyvolání světového konfliktu s nedozírnými následky. Kvůli členství v NATO by se do války zapojilo i Česko. Takový stav je ale naštěstí zažehnán. Přesto bude mít polská událost dohru. Kvůli osočování se teď ozývá hlavně Rusko, které obvinění z útoku na Polsko odmítalo. Moskva proto neváhá přitvrdit ve své rétorice vůči Západu. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, upozornila na polskou hysterii.

„To se polské úřady, které umožnily protiruské útoky a předvolaly si (ruského) velvyslance Andrejeva o půlnoci, nechtějí omluvit?,“ cituje web CNN Prima News z příspěvku mluvčí na sociální síti Telegram. Zástupkyně ruské diplomacie se neváhala opřít ani do ukrajinského prezidenta. „Zelenskyj si sedí v bunkru a vůbec nerozumí, proč ani ti nejvíce notoričtí rusofobové nevěří jeho verzi ‚ruské rakety v Polsku‘,“ cituje dále z jejího postu web CNN Prima News. Podle Zacharovové vydá ruské ministerstvo zahraničí brzy i oficiální vyjádření k celé situaci.

Článek Ukrajinci prolomili mlčení k raketovému útoku v Polsku. „Nikdo Zelenskému nevěří jeho verzi ruské rakety,“ vzkazuje Kreml se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jedinečný systém mají jen dvě země

Dokáže ochránit nebe nad celým velkým městem. Nedostanou se do něj letadla, drony ani rakety. Kromě Itálie má systém protivzdušné obrany SAMP-T jen Francie, píše web RBC-Ukrajina. Paříž jich vlastní deset, Řím jen pět. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obě země, aby systém poskytly co nejdříve. Svou rétorikou opět zahrál na city. Zdůraznil, že „lidské životy mohou záviset na tom, jakou mají protiletadlovou techniku“, píše web Blikk.

Francie s Itálií nejsou jedinými evropskými zeměmi, které plánují Kyjevu dodat další vojenskou pomoc. Pokračování dodávek přislíbil na konci října při návštěvě Ukrajiny také německý prezident Frank-Walter Steinmeier, informuje web ČT24. Berlín má na Ukrajinu dodat další dvě jednotky raketometů MARS, čtyři houfnice a chybět nemají ani dodávky systémů protivzdušné obrany. Gestem solidarity ze strany Německa má být také partnerství německých a ukrajinských měst.

Zničená ukrajinská infrastruktura

Nad programem chtějí převzít záštitu obě hlavy státu dotčených zemí, píše dále web ČT24. Ukrajina aktuálně také potřebuje po sérii ruských útoků na kritickou infrastrukturu pomoci s obnovou energetického systému. Zelenskyj proto vyzval Evropskou komisi, aby sehrála roli koordinátora pomoci členských států sedmadvacítky, uvádí ČTK. Ukrajinský prezident navrhl v té souvislosti vznik obdobné platformy, jaká existuje mezi spojenci Ukrajiny, kteří poskytují zemi vojenskou pomoc.

„Problém s energetikou jde nyní ruku v ruce s finanční krizí a nedostatkem zbraní, a proto by měla vzniknou taková platforma,“ cituje ČTK slova Zelenského. Ukrajinský prezident se k záležitosti vyjádřil po setkání s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou. Ukrajina musela po útocích na elektrárny a teplárny pozastavit vývoz elektřiny do EU, připomíná ČTK. Kvůli nedostatku elektřiny přestanou v Kyjevě od středy jezdit trolejbusy. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička budou nahrazeny autobusy.

Článek Prohra Rusů na dosah: Zelenskyj chce od Západu získat vzácnou zbraň, kterých je v Evropě jen pár kusů. Změní celý děj války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko se rozhodlo dohodu zrušit

„Jeho povaha se mění, stává se mnohem riskantnějším, nebezpečnějším a bez záruk,“ cituje Peskova web Blikk. Dohodu podle kremelského mluvčího ohrozil jednoznačně Kyjev. Peskov také okomentoval návrh Turecka, aby se pokračovalo v naplňování dohody bez účasti Ruska. Podle něj nadále pokračují jednání mezi Moskvou, Ankarou a OSN, ale podmínky, za kterých bude možné v dohodě pokračovat, zatím nejsou popsatelné. Web Blikk připomíná, že v pondělí o situaci telefonicky jednal ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho turecký protějšek Hulusi Akar.

Peskov také upozornil, že i po odstoupení Ruska od dohody dochází k podpoře nejchudších zemí. Pro ty Moskva vyvíjí konkrétní opatření. Už o víkendu ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrusev prohlásil, že je Rusko připraveno dodat až půl milionu tun obilí do nejchudších zemí zdarma. Provést to chce v následujících čtyřech měsících. Mluvčí Kremlu v této souvislosti také uvedl, že většina ukrajinského obilí se stejně dostávala jen do Evropy. Pro Evropany tak může jít o přežití, pokud by je Rusové naprosto odstřihli od dodávek obilí, píše dále Blikk.

Strany se obviňují vzájemně

Zajímavé je také prohlášení ruského velvyslance při OSN Vasilije Nyebenzia. Ten na zasedání Rady bezpečnosti prohlásil, že Rusko bude nuceno přijmout vlastní opatření ke kontrole lodí proplouvajících Černým mořem bez jeho svolení. Rusko podle něj trvá na tom, že ukrajinská strana zneužívá humanitární koridor k vojenským účelům. „Moskvu překvapilo, že OSN „teroristický útok“ Kyjeva na lodě ruské Černomořské flotily neodsoudila, ale ani nevyjádřila nad ním znepokojení,“ cituje jeho slova web Blikk.

Ukrajina má ale za to, že Rusko odstoupení od dohody o exportu ukrajinských zemědělských produktů předem plánovala. Útok v Sevastopolu využila Moskva jen jako záminku, píše ČTK. „Rusko se už dávno rozhodlo pokračovat ve hrách s hladem a nyní se to snaží ospravedlnit,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajina je jedním z největších vývozců obilí na světě, a proto se opět začíná řešit, jak lodní dopravu nahradit. Alternativou je doprava po kolejích, silnici i po řece, ale všechny možnosti mají své limity.

Článek Rusové si nechávají klíčovou surovinu a nebudou ji dodávat svým nepřátelům. Západu hrozí nedostatek pšenice se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pozitiv je mnoho

Roli v tom hraje i skutečnost, že Polsko přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků. Více než dva miliony z nich dokonce dostali PESEL, což je polská obdoba českého rodného čísla, informuje web Deník. Z tohoto úhlu pohledu by tak spojení obou zemí bylo na místě a usnadnilo by uprchlíkům mnoho i byrokratických záležitosti. Pozitivní dopad by to podle politiků mělo také na ekonomiku.

„Poláků a Ukrajinců je celkem 80 milionů, tedy stejně jako Němců. Nejen naše dva národy, ale i naše ekonomiky mají stále více společného, což je předpokladem pro správné uvažování v tomto směru,“ cituje web Novinky z vyjádření polských stran na Evropském kongresu místních samospráv v Mikolajkách ve Varmsko-mazurském vojvodství, kde se mluvilo o vytvoření polsko-ukrajinské konfederace. Ekonomické dopady by tedy byly veskrze pozitivní. Více kritických otázek ale přináší fakt, že Polsko je členem NATO i Evropské unie, zatímco Ukrajina ne.

Putinova nebezpečná reakce

Bude tak otázkou, jestli by automaticky měl i Kyjev nárok na benefity z členství vyplývající. Jde především o vojenskou ochranu NATO v případě napadení jiným státem. Podle reakcí Aliance v průběhu války na Ukrajině se dá přepokládat, že by se ochraně ukrajinského území bránila. Méně problematický by pak mohl být režim na hranicích. Obě země už se v minulosti dohodly na společných kontrolách, aby došlo k urychlení provozu, připomíná server Deník. Zároveň je ale třeba připomenout, že ne všichni možnému spojení Polska s Ukrajinou tleskají.

V květnu bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč upozornil, že tímto krokem může Ukrajina zcela zmizet z mapy. K věci vydal několikastránkové prohlášení, ve kterém zároveň vyzval, aby se Kyjev spíše snažil dohodnout s Moskvou. Právě Rusko bude tím nejhlasitějším odpůrcem v případě spojení obou zemí. Reakce prezidenta Vladimira Putina by mohla být opět velmi nepředvídatelná a nebezpečná. Tentokrát o to víc, že by mohla jeho zlost mít dopad i na členskou zemi EU.

Článek Polrajina nebo Ukrolsko? Poláci chystají se Zelenským nový stát. Putin bude vytočený do běla se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hrozba třetí světové války

„Pevně stojíme za rozhodnutím ze summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti z roku 2008 týkajícím se budoucího členství Ukrajiny v Alianci,“ píše se v dokumentu, který kromě Zemana podepsaly také hlavy státu Slovenska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska. Nejen od světových lídrů má tento krok podporu. Podle průzkumu webu Express, má vstup Ukrajiny do NATO také podporu evropské veřejnosti. Podle Zelenského jde jen o formální krok, protože vztahy mezi Kyjevem a NATO jsou alianční.

„Vzájemně si důvěřujeme, pomáháme si a chráníme se,“ cituje slova ukrajinského prezidenta web Express. Velmi nelibě ale tuto možnost nese Moskva. Podle představitele ruské bezpečnostní rady Alexandera Venediktova by vstup Ukrajiny do NATO vyústil ve třetí světovou válku, informuje web Daily Mail. Podle něj si to uvědomuje, jak Kyjev, tak Aliance, a proto jde ze strany Ukrajiny jen o propagandu. „Zřejmě s tím počítají – vytvořit informační šum a znovu na sebe upozornit,“ cituje Venediktova web Daily Mail.

Odborníci krotí naděje

Jeho slova přitom mají rozhodně váhu, protože je zástupcem tajemníka Rady bezpečnosti Nikolaje Patruševa. O tomto muži se přitom často mluví jako o možném nástupci Putina ve funkci ruského prezidenta. Venediktov přitom v rámci své výhružky nezapomněl upozornit na rizika možného jaderného konfliktu. „Následky by byly katastrofální pro celé lidstvo,“ cituje představitele ruské bezpečností rady web Daily Mail.

Začlenění Ukrajiny do Severoatlantické aliance navíc nemusí být vůbec tak jednoduché, jak to předkládá ukrajinský prezident. Podle odborníků je to spíše nereálné. „Ukrajina se nikdy nemůže stát členem NATO a myslet si opak je bláznovství největšího kalibru,“ cituje vyjádření amerického armádního analytika Daniela Davise web iDnes. Jedním z důvodu je hlavně snaha Aliance vyhnout se otevřenému konfliktu s Ruskem.

Článek Ukrajina už se vidí na cestě do NATO. Rusko chystá přehnanou reakci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle experta se zatím obávat nemusíme

„Není to žádná novinka,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Není to nijaká výrazná eskalace ze strany Ruska, protože toto dělá od začátku této války. I když byl v poslední době v těchto oblastech klid, opakovaně se tam střílelo a rakety, jak víme, dopadaly i na Lvov a na některá místa ještě blíž k hranicím Evropské unie. Pořád jsou to však ojedinělé útoky, takže něco z toho vyvozovat nemá úplně smysl,“ dokončil analytik.

Rusko potvrdilo, že zaútočilo na energetická zařízení na Ukrajině. Údery způsobily značné škody ve Lvově, Dněpropetrovsku a v Záporoží. Kvůli těmto útokům nastaly rozsáhlé výpadky proudu. Psal o tom web BBC. Podle starosty Lvova Andrije Sadovyje Rusové zasáhli kritickou městskou infrastrukturu. „Rakety KH-101 přerušily dodávky teplé vody, některé části města zůstaly bez elektřiny. Zaznamenali jsme výbuch,“ cituje ho BBC.

Ostřelování ruskou armádou pokračuje

Ruská armáda v noci na čtvrtek ostřelovala město na jihu Ukrajiny Mykolajiv. „Rakety zasáhly pětipatrový obytný dům. Dvě horní patra byla zcela zničena, zbytek je pod sutinami. Na místě pracují záchranáři,“ cituje web Aktuálně starostu Oleksandra Sjenkevyče. Útoky hlásí i Kyjevská oblast, kde se podle úřadů jednalo o bezpilotní letouny Šahíd-136. Ty po zásahu cíle vybuchnou a v posledních dnech působí na Ukrajině značné škody, pokračuje Aktuálně.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky a dalších zbraní, které Kyjevu chybí, píše dále Aktuálně. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, zakončuje server Aktuálně.

Článek Ruské rakety kousek od Česka: Válka se blíží k slovenským hranicím se nejdříve objevil na Události247.cz.

Atentát byl spáchán i na Putina

Zvláštností na celé situaci je fakt, že Zelenskyj krátce po nehodě pronesl svůj televizní projev k národu, k události se ovšem nijak nevyjádřil. Zaznamenat, že je něco jinak, mohli lidé jen díky tomu, že se videoprojev zpozdil. To, že se Zelenskyj o své nehodě nezmínil, mohlo být ze strategických důvodů. Není vyloučeno, že celá autonehoda mohla být atentátem na ukrajinského prezidenta. Nebylo by to nic překvapivého.

Video ‚reveals aftermath of Car Crash that injured #Ukraine President #Zelenskyy @ZelenskyyUa #Russian President #Putin Survives #AssassinationAttempt https://t.co/hr0mM6TipU

— Raoul Duke (@VoteRaoulDuke) September 16, 2022

Napadena byla před pár dny i limuzína ruského prezidenta Vladimira Putina, jak Události247 informovaly zde. I tato informace nebyla veřejnosti oficiálně sdělena. Se zprávou přišel anonymní telegramový účet General SVR, který tvrdí, že je napojen přímo na Kreml. Zdá se tak, že pokusy o život obou hlav státu zesilují. Není se čemu divit, protože válka na Ukrajině se v posledních dnech vyhrocuje.

Další oběti války

Ukrajina spustila svou protiofenzivu, která je úspěšná a Kyjevu se daří postupně osvobozovat okupovaná území. Moskva proto zesiluje své útoky. Jak píše ČTK, v noci na pátek ruská armáda odstřelovala města Kryvyj Rih a Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a Charkova na severovýchodě země. Města měla být zasažena salvovými raketomety Grad. Na Nikopol dopadlo 40 střel, informuje oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko, uvádí ČTK.

Útoky se neobešly bez zranění, poškozeny byly také bytové domy, gymnázium, školka, několik podniků a plynové potrubí napříč městem, uvádí dále ČTK. V noci na pátek útočily také ukrajinské síly. Především šlo o útoky v Belgorodské oblasti, které si vyžádaly jednoho mrtvého a dva zraněné, požár způsobený zásahem elektrického vedení následně zničil osm domů a tři auta. O ukrajinských útocích informoval gubernátor Vjačelsa Gladkov, který vede region sousedící s Ukrajinou.

Článek Atentát na Zelenského: Vše se odehrálo velmi rychle. Pár věcí je ale předmětem spekulací se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové utíkají z boje

„Ukrajinským nacistům nikdo žádné záruky nedá. Koneckonců je to téměř stejné, jako kdyby se na Ukrajinu vztahoval článek pět Severoatlantické smlouvy. U NATO je to stejné ho*no, ale z druhé strany,“ napsal Medveděv, který je teď místopředsedou Rady bezpečnosti Ruské federace, na svém telegramovém profilu. Západním státům pohrozil třetí světovou válkou. „Pokud budou tito pitomci i nadále bezuzdně pumpovat do kyjevského režimu nebezpečné zbraně, dříve či později se vojenská akce posune na jinou úroveň,“ napsal Medveděv.

Ukrajině se v posledních týdnech daří osvobozovat okupovaná území a získává převahu nad ruskými jednotkami, informuje o tom Blesk. Moskva v bojích pociťuje velké ztráty a taky útěk svých vojsk, psali jsme zde. Ruští vojáci opouštějí své pozice a zanechávají tam veškeré vybavení včetně munice. Rusko v noci na čtvrtek raketami ostřelovalo Charkov na severovýchodě Ukrajiny, píší o tom České noviny. Ukrajinské síly v oblasti minulý týden zahájily protiútok a osvobodily 8,5 tisíce kilometrů čtverečních území a 388 obcí.

Je to propaganda, říká expert

„Berme to čistě jako propagandistickou informaci, která se nezakládá na nějakých reálných základech,“ řekl Událostem247 odborník na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. „Je to stejné, jako informace, že Rusové použijí jaderné zbraně, když se bude Západ stavět negativně ke konfliktu na Ukrajině, nebo bude Ukrajině dodávat zbraně a materiál. To jsou prostě politické propagandistické řeči,“ vysvětlil expert.

„Třetí světová válka, to je opravdu hodně hypotetická otázka. Někdo říká, že už probíhá, že je to válka hybridní a informační, do které jsou vtaženy všechny velmoci, všechny země. Pokud by měla třetí světová válka začít, je to otázka ohledu a názoru. Ze strany Medveděva bych to však opravdu bral jen jako propagandistickou záležitost,“ dokončil Petráš.

Článek Bývalý ruský prezident Medveděv opět pohrozil třetí světovou válkou. Podle odborníka Petráše jde jen o propagandu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské mlžení o situaci

Podle Bronka mohou ukrajinské úspěchy pokračovat, protože Rusko bude „vystaveno těžké tísni, aby se před zimou vyhnulo dalším katastrofám,“ cituje Daily Mail. Ještě před několika týdny přitom nic nenasvědčovalo tomu, že bude Ukrajina ve své protiofenzivě úspěšná. Tempo postupu bylo velmi pomalé a ruská armáda měla dostatek času se připravit a jednotky přesunout dle potřeby. Minulý týden se ale ukázala chytrost ukrajinské strategie, když Kyjev provedl protiofenzivu v Charkovské oblasti, připomíná web Daily Mail.

Podařilo se osvobodit město Balaklija, Kupjansk i Izjum. Mezi Rusy poté zavládla panika, protože se podařilo ukrajinským silám řadu z nich odříznout od možné cesty útěku. Moskva očekávaně neúspěch na frontě nepřiznala a pouze uvedla, že „přeskupuje“ své síly v Charkovské oblasti na Donbas nebo zpět do Ruska. Ukrajinci přitom dosáhli obrovských zisků. Jak informuje web Daily Mail, za necelý týden bylo osvobozeno více než 3 tisíce kilometrů čtverečních území.

Ruští vojáci na konci sil

Ukrajinská armáda získala po uprchlých ruských jednotkách zásoby munice, zbraní i obrněných vozidel. Tak rychlou vojenskou porážku ruské síly nezažily od druhé světové války, píše dále server Daily Mail. Navíc ruský prezident Putin nemá mnoho možností jak reagovat. Kyjev se nemíní zastavit dokud neosvobodí Cherson. K dosažení cíle mu pomáhají raketové systému HIMARS, které získal od USA. Díky tomu se Ukrajincům podařilo zničit dva mosty v Chersonu, které ruské jednotky používaly k zásobování.

Velmi rychle jim tak mohou dojít zásoby jídla, zdravotního materiálu, ale hlavně munice. Stáhnout jednotky z města Putin nemůže, protože by přiznal velkou porážku. Pokud ale jednotky zůstanou, zřejmě budou poraženy. To by mohlo znamenat totální zhroucení ruské morálky, doplňuje web Daily Mail. Psychický stav ruských vojáků přitom je už teď velmi špatný, jak upozorňuje web Forum24. Řada videí ukazuje, jak už se někteří Rusové ani nebrání a rovnou se vzdávají.

Článek Putin čelí obrovské katastrofě: Ukrajina totiž vytáhla eso z rukávu a předvedla nebývalou věc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Funkce až do roku 2036

Obrázek silného vůdce pomáhají Putinovi před veřejnosti dotvářet také prokremelská média, která ho prezentují jako patriota, sportovce, křesťana, jak píše web Novinky. Ve funkci prezidenta byl Putin od roku 2000 do roku 2008 a momentálně vládne zemi od roku 2012. Mezi lety 2008 a 2012 ho ve vedení státu vystřídal Dmitrij Medveděv a Putin se ujal funkce premiéra, aby se o čtyři roky později opět vyměnili. Díky úpravě ústavy v roce 2021 už ale nemusí o svůj post přijít, protože může kandidovat na prezidenta v roce 2024 i v roce 2030.

Je velmi pravděpodobné, že se tak stane. V únoru Rusko rozpoutala na Ukrajině válku, která sice trvá déle, než Putin předpokládal, ale je téměř vyloučené, že by se svých plánů na ovládnutí sousední země vzdal. Naopak se dá očekávat, že se získáním území bude růst jeho chuť. Často jsou od ruských představitelů zaznamenány výhrůžky směrem k Moldavsku či Bosně a Hercegovině, jak Události247 psaly zde. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se usiluje o zavlečení moldavské části Podněstří do současného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Putin navždy?

To Moskva nehodlá nechat bez odezvy. Pokud se tak Rusku podaří na Ukrajině ovládnout větší část území, může pokračovat dál. Putinova rozpínavost ale hrozí i v případě neúspěchu v sousední zemi. Prohra Ruska na Ukrajině je totiž čím dál reálnější. Generální štáb ukrajinské armády informoval o úspěšné ofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti, píše ČTK. S pomocí tamního obyvatelstva měly za tři dny postoupit o 50 kilometrů. Naopak ruské jednotky utrpěly podle Ukrajinců významné ztráty, píše ČTK.

Zdá se tak, že scénář ruské prohry je možný. To ale v žádném případě neznamená prohru ruského prezidenta. I kdyby Putin kvůli událostem na Ukrajině pod nátlakem ze své funkce odstoupil, svého vlivu by se nikdy nevzdal. Stejně jako tomu bylo v roce 2008, kdy se jen stáhl z prezidentské funkce do premiérské a dál chod země řídil skrz Medveděva. Putin má navíc silného spojence v podobě Číny. Jeho vliv tak nejenže neklesá, ale naopak může růst.

Článek Putinovy plány do budoucna: Šéf Kremlu se jen tak nevzdá. Vše nasvědčuje tomu, že bude ve válce pokračovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Splnění ukrajinských snů

V dubnu se polští politici shodli, že by mohli s Ukrajinou vytvořit jeden společný stát. Jak psal například web TN, jednalo by se o polsko-ukrajinskou unii a oba státy by si zachovaly do určité míry své autonomní postavení. Z takového rozhodnutí by čerpala hlavně Ukrajina. Díky spojení s Polskem by se tak okamžitě stala členem Evropské unie i Severoatlantické aliance. Právě o vstup do obou organizací Kyjev dlouhodobě usiluje, ale nesplňuje pro to podmínky. V červnu sice Ukrajina získala status kandidátské země pro vstup do EU, ale to reálně nic nepřináší.

Jak upozornil web E15, jde spíše jen o politické gesto a plného členství se může země dočkat až za několik desetiletí. Ještě více vzdálená je pak pro Ukrajinu možnost, že by někdy samostatně vstoupila do NATO. Díky spojení s Polskem by se ale Kyjevu sny o členství v západních institucích rychle splnily. O vzniku společného státu mluvil v minulosti i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zmínil, že soustátí s více než 80 miliony obyvatel by bylo protiváhou Německa.

Ekonomika a bezpečnost

Daleko snáze by také došlo ke spojení obou státu v situaci, když se už nemalá část ukrajinského obyvatelstva do sousední země odstěhovala během ruské invaze. Ukrajině by tak spojení s Polskem přineslo samé výhody. Varšava by si ale takové rozhodnutí měla dobře promyslet. Polsko je mnohem vyspělejší zemí, než je Ukrajina, a tak by případné spojení v jeden stát mohlo přinést zemi vážné ekonomické problémy. Nejde ale jen o ekonomiku, která by utrpěla. Polsko se jako člen EU řadí k velmi bezpečným zemím.

Podle Světového indexu míru skončilo Polsko v roce 2012 na 24. místě, Ukrajině patřila až 71. světová příčka. I z tohoto hlediska by tak Varšava velmi utrpěla. Přesto to myslí zřejmě se semknutím k Ukrajině vážně, jak v květnu potvrdil polský prezident Andrzej Duda. Usiluje tak o novou dohodou o dobrých sousedských vztazích, jak informoval web Echo24. Podle Zelenského dokonce bude uzavřena dohoda o společné hraniční a celní kontrole.

Článek Vytvoří Ukrajina a Polsko už brzy jeden stát? Obě země s tím souhlasí. Spojenectví by přineslo řadu vážných problémů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko a jeho kampaň

Ukrajina na konci srpna pokračovala v ofenzivě na jihu země proti ruským okupačním jednotkám. Ve čtvrtek to uvedla britská vojenská rozvědka. Víc podrobností o operacích ukrajinských ozbrojených sil nesdělila. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) je důvodem opatrnost Kyjeva, který v bojích proti početnějšímu nepříteli spoléhá na klamavé operace. Informují o tom České noviny.

Ruské ministerstvo obrany podle ISW současně spustilo informační operaci, která má vykreslit ukrajinskou protiofenzivu právě jako selhání. Ke kampani se připojilo několik význačných vojenských blogerů včetně těch, kteří dříve patřili mezi kritiky Kremlu. Podle jiných Západ donutil Kyjev k protiofenzivě moc brzy, nebo naopak příliš pozdě, pokračují České noviny.

Síla armád experty překvapila

Američtí a západní představitelé mají pocit, že síly ukrajinské a ruské armády jsou mnohem vyrovnanější, než se ještě před několika měsíci předpokládalo. Pro CNN to uvedlo několik jejich představitelů. Rusku se stále daří udržovat si početní převahu v celkovém počtu mužů a dělostřelectva, píše dále CNN. Ukrajina má ale sofistikované západní zbraně a výcvik. Obrovskou výhodu podle odborníků představují mobilní dělostřelecké raketové systémy HIMARS. Informuje o tom Echo24.

„Otázkou je, zda je to pravda a co to znamená, aby to Ukrajina nepřeháněla s protiofenzívou,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Pokud to, aby správně odhadla svoje síly, pak to má logiku. Jiný jakýkoliv důvod by mi přišel zvláštní a kontraproduktivní v tom, co západní svět, především USA, Británie a Polsko Ukrajině podporují, a to je boj až do konečného vítězství, které podle mě není zdaleka tak zřejmé, že ho mohou Ukrajinci dosáhnout,“ zakončil expert.

Článek USA podle CNN přiměly Ukrajinu, aby neplánovala velký protiútok na Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proruské akce

Ruský prezident je tak zřejmě schopný opravdu všeho. Potvrzují to i nedávná zjištění o proruských protestech v Evropě. Jak píše web Daily Mail, podle expertů na Rusko měl všechny akce zorganizovat Kreml, aby zvýšil podporu pro svou válku na Ukrajině. Protesty proběhly v posledních měsících v Berlíně, Dublinu, Hannoveru, Frankfurtu či Aténách, a všechny měly společné znaky. Lidé měli nejen ruské vlajky, ale také se tam objevila vozidla označená symbolem Z, který používají ruské síly ve válce na Ukrajině, uvádí Daily Mail.

Podle deníku The Times koordinaci ze strany Moskvy usvědčuje také stejná hodina uspořádání protestu. Všichni účastníci navíc stále dokola opakovali kremelskou propagandu o dění na Ukrajině. Zároveň přitom popírali, že by symbol Z byl proválečný symbol, píše The Times. Podle nich naopak pochodují proti diskriminaci Rusů, jak píše web Daily Mail. S organizací takových akcí to nemá Kreml příliš těžké v zemích jako je Řecko nebo Německo, kde jsou velké ruské komunity.

Putinova síla v surovinách

Velkou podporu má Moskva také v Srbsku. Mnoho tamních obyvatel věří, že Rusko k zahájení Invaze vyprovokoval Západ, píše Daily Mail. Bělehrad jako jediný nepřistoupil k protiruským sankcím. Naopak se ale Srbsko připojilo v OSN k hlasování proti Moskvě, když souhlasilo s vyloučením Ruska z Rady pro lidská práva. Protesty v zemi tak mohou i z tohoto důvodu narůstat. Putin se skrz vyvolání nepokojů může snažit o destabilizaci Evropy. A vzhledem k rozhořčenosti mnoha obyvatel kvůli stále rostoucí inflaci, nemusí být bez úspěchu.

Putinovi se navíc daří rozvracet Evropu i skrz důležité suroviny. Evropská unie je v obavách kvůli zastavení dodávek plynu z Ruska. Kvůli tomu je na zimu připraven i plán s přídělovým systémem. Nejistota postihla nedávno také proudění ropy z Ruska. Na několik dní byly přerušeny dodávky strategické suroviny ropovodem Družba kvůli problému s ruskými platbami za přepravu ropy přes Ukrajinu, jak píše ČTK. Ruský prezident tak svým počínáním může vyvolávat vlnu nejistoty a tu podporovat skrz svolávané akce.

Článek Opravdu jde Putinovi jen o Ukrajinu? Je možné, že mu jde o něco úplně jiného a horšího se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za nástup do armády vysoká odměna

Ruská armáda má na Ukrajině málo vojáků, protože profesionálů ochotných umírat ve „speciální vojenské operaci“ ubývá. Mobilizace podle TN nepřichází v úvahu kvůli obavám, že by se lidé proti Putinově režimu mohli začít bouřit. Ruský prezident by tím navíc přiznal, že je s Kyjevem ve válce, což dosud popírá. Vojenské ztráty teď Moskva údajně vyrovnává tím, že verbuje vězně, příslušníky etnických menšin nebo lidí ve špatné finanční situaci, doplňuje TN.

Za to, že budou bojovat za svou vlast, jim Moskva nabízí finanční odměny. „Slibují plat několik tisíc eur měsíčně. Je to obrovská suma i na moskevské poměry, natož na poměry někde na Dálném východě mezi znevýhodněnými etnickými skupinami. To vysvětluje, proč je tam nábor mnohem úspěšnější než ve velkých městech,“ cituje Ruggentalera  list Kronen Zeitung. 

Rusko potřebuje kvalitní vojáky

„Putin potřebuje doplnit stavy armády někým, kdo to už umí,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Jsou to tedy starší ročníky, které sice podléhají branné povinnosti, ale už mají za sebou základní vojenskou službu, případně i nějakou bojovou činnost z nějakých operací. Ideální jsou z čečenských válek, z války v Gruzii nebo v Sýrii. Otázkou je, kolik skutečně Putin za nástup do války nabídne a zda to bude pro ty lidi zajímavé,“ vysvětlil expert.

Zelenskyj má ve výsledku války jasno. „Ruská válka proti Ukrajině a proti celé svobodné Evropě začala na Krymu a musí na Krymu také skončit – jeho osvobozením. Protože Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme. Nezapomeneme, že ruská válka proti Ukrajině začala okupací Krymu. Rusko proměnilo náš poloostrov, který vždy byl a bude jedním z nejlepších míst v Evropě, v jedno z nejnebezpečnějších míst,“ řekl portálu Ukrinform ukrajinský prezident.

Článek Putin chce do války na Ukrajině zapojit i ruské obyvatelstvo. Podle historika Ruggentalera se ale ruský prezident chce všeobecné mobilizaci vyhnout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina je Západu jedno

Konkrétní termín, kdy by se to i díky západní finanční a vojenské podpoře, která stále trvá, mohlo stát, si ale šéf NATO odhadnout podle serveru TN netroufl. „Důležité je, že budeme Ukrajině pomáhat tak dlouho, dokud to bude nutné. Veškerá vojenská, ekonomická a humanitární podpora, kterou Ukrajině poskytujeme, má samozřejmě vysokou cenu, ale cena za nepodporování Ukrajiny by byla mnohem vyšší,“ cituje Stoltenberga TN.

Kdyby Západ nereagoval, šel by proti vlastním bezpečnostním zájmům. „Cena, kterou platíme za pokračování podpory Ukrajiny, je v penězích. Ale cena, kterou platí Ukrajinci, se měří každodenními ztrátami na životech,“ vysvětlil Stoltenberg, kterého cituje TN. Moskva už několikrát Spojené státy a Evropu vyzvala, aby s dodávkami zbraní na Ukrajinu přestaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS řekl, že Ukrajina je Západu lhostejná, a že je jen nástrojem k boji s Ruskem.

Jde o jakási povinná prohlášení

Stoltenberg také uvedl, že už desítky let probíhají snahy vztahy s Ruskem zlepšit. „Založili jsme Radu NATO-Rusko a nabízeli spolupráci na posílení bezpečnosti v euroatlantickém prostoru. Rusko se ale vzdalo budování větší důvěry a partnerství. Mnoho let používalo násilí a zastrašování, teď vede brutální válku, která vážně podkopává mezinárodní bezpečnost a stabilitu a je drzým porušením mezinárodního práva,“ cituje šéfa NATO TN.

„Toto jsou takové povinné výzvy, které musí zaznívat,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Nezáleží to však samozřejmě ani na NATO, ani na nikom jiném. I když ta podpora bude pokračovat a bude efektivní, tak stejně bude záležet čistě na Rusku a na ruském vedení, kdy se z Ukrajiny stáhnou a jestli vůbec někdy. Takže toto jsou podle mě spíš taková povinná slova na podporu Ukrajiny,“ vysvětlil expert pro Události247.

Článek Šéf NATO Stoltenberg řekl, že finanční a vojenská podpora Ukrajiny musí pokračovat. Dle něj se jedná o jediný způsob, jak efektivně Moskvě vzdorovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co konkrétně tvrdí?

Klaus například tvrdí, že Spojené státy jsou spoluzodpovědné za ruskou invazi, protože chtějí dominovat světu. Na to navázal, že Severoatlantická aliance obklíčila teritorium Ruska. To má být důvodem vyvolání ruských obav. K válce mělo podle exprezidenta přispět také utlačování ruské menšiny na Ukrajině a narůstající nepřátelství vůči Rusku. V podstatě všechna Klausova prohlášení, která ospravedlňují ruskou agresi, kopírují ruskou propagandu. Není to poprvé, co jí bývalá hlava státu propadla.

Už v roce 2014 po anexi Krymu hájil Moskvu a její kroky. V britském týdeníku The Spectator dokonce před osmi lety vyšel článek, ve kterém Klaus uvedl, že lži západních zemí o Rusku jsou obludné. „Strávil jsem většinu života v komunistickém Československu za sovětské nadvlády. Ovšem rozlišuji mezi Sovětským svazem a Ruskem. Ti, kteří nejsou s to pochopit rozdíl, se prostě nedívají otevřenýma očima,“ citoval Klause server Aktuálně. Svou náklonnost k Putinovu režimu potvrdil exprezident v roce 2014 i konkrétními činy.

Ruský sympatizant

Jak připomíná web Echo24, na ruském velvyslanectví se nechal vyfotit s oranžovočervenou svatojiřskou stužkou na klopě, kterou nosili proruští teroristé na východní Ukrajině. Aktuálně Klaus dává na odiv své sympatie k Rusku hlavně svými prohlášeními. Jak dále píše web Fórum24, ve svém textu z počátku srpna například uvedl, že v Česku probíhá jednostranná proukrajinská propaganda a diktát politické korektnosti způsobuje omezování svobody a tím se míří do nového poddanství.

Přitom šíření ruské propagandy víří jen další nenávist. Klaus se také opřel nenápadně do Evropské unie, kterou často kritizuje. Jak píše web Fórum24, exprezident napsal, že Česko nemá vlastní zahraniční politiku a bezmyšlenkovitě kopíruje Evropskou komisi. Je zjevné, že postoj EU, potažmo EK, je pro Klause nepřijatelný. I proto zřejmě nezapomněl uvést, že střední Evropa potřebuje vyvažování sil Západu a Východu. Přitom právě to se děje až příliš. V Česku i na Slovensku se daří dezinformacím spojeným s válkou na Ukrajině velmi dobře.

Článek Lže Václav Klaus? Exprezident měl opakovaně šířit proruskou propagandu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko rozmisťuje miny

Velvyslanec Landovský Novinkám řekl, že válka potrvá ještě dlouho, protože nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko svoje chování radikálně měnilo. „Je proto důležité udržet nejen mezinárodní jednotu, ale i jednotu uvnitř jednotlivých spojeneckých zemí včetně České republiky. Aby společnost, která je už teď těžce zkoušená válkou, za kterou nikdo z nás nemůže, dokázala delší stres a vypětí přežít,“ vysvětlil Novinkám s tím, že si nemyslí, že by válka do roka skončila.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě, která shrnuje nejnovější poznatky britských zpravodajských služeb na Twitteru uvedlo, že Rusko pravděpodobně rozmisťuje kontroverzní protipěchotní miny podél své obranné linie na Donbasu na východě Ukrajiny. Potenciálně tak mohou způsobit rozsáhlé oběti mezi vojáky i místními civilisty. České noviny upozorňují, že tvrzení britského ministerstva nebylo možné bezprostředně ověřit.

Je otázka, jak dlouho ještě Ukrajinci vydrží

„Odhadnout dnes konec války je velmi obtížné,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Klidně se může stát, že do měsíce dojde k příměří z důvodu, že viditelně nevíme nic o žádných jednáních. Snad jen o nějakém úsilí tureckého prezidenta Erdogana, který to podle mě hraje velmi dobře a snaží se dostat do vrcholné ligy tím, že udržuje kontakty s Putinovým režimem,“ vysvětluje Šándor.

Na Ukrajinské straně podle něj není důvod přestat válčit. „Podpora verbální i materiální je stále velká. Podpora vnitřní, vzdát se jakéhokoliv území, je téměř nulová. Další boje bohužel povedou k dalším obětem a k dalšímu ničení infrastruktury. Pokud jde o Rusko, tam si umím představit, že ty územní zisky umí Putin přetavit v nějaká politická prohlášení ve smyslu, že speciální vojenská operace skončila. Vyhráli jsme, zapomeňte. Je otázkou, zda ještě za rok budou Ukrajinci schopni válčit,“ dokončil Šándor.

Článek Podle velvyslance ČR při na NATO Landovského potrvá válka na Ukrajině ještě dlouho. Výsledek konfliktu prý ovlivní i západní podpora se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moderní otroctví

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ztratilo během války až 200 tisíc dětí a není tak vyloučeno, že řada z nich skončila právě ve Spojených arabských emirátech. I proto jeden z autorů zprávy Florian Schmitz vyzval, aby byly hnáni pachatelé k odpovědnosti a také požádal země, kterých se to týká, aby před problémem nezavíraly oči. Pašovány jsou hlavně děti a ženy, které odchází z Ukrajiny do Ruska. A to často i pod pohrůžkou násilí, jak připomněl Schmitz.

Obětí obchodování s lidmi se ale podle charitativních organizací stávají také ti, kteří se dostali do polských uprchlických táborů. Po převozu do arabských zemí jsou často nuceni provozovat prostituci či vykonávat práce v domácnosti. I proto se zpráva amerických expertů jmenuje Moderní otroctví v Dubaji. Na problematiku obchodování s lidmi mezi ukrajinskými uprchlíky upozornil také web Lidovky.

Ženy v ohrožení

Web píše, že dobrovolníci z Iniciativy Hlavák se setkali například s tím, že někteří muži obcházeli mladé ukrajinské ženy a nabízeli jim ubytování. Takové případy se objevují od začátku uprchlické vlny. Podle světových statistik jsou tři ze čtyř obětí obchodu s bílým masem ženského pohlaví. Jde především o uprchlice, které jsou na útěku vystaveny větší míře diskriminace, ohrožení nucenou prací, otroctvím a častěji jsou také sexuálně vykořisťovány.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (NHCR) je v Evropě 6,3 milionů ukrajinských uprchlíků. Jen zhruba 3,7 milionu z nich požádalo o dočasnou ochranu. Celkově z Ukrajiny od začátku války odešlo více než 10 milionů lidí, což je více než pětina obyvatelstva. Konflikt se navíc zdaleka neblíží ke svému konci a dá se tak předpokládat, že toto číslo bude nadále narůstat.

Článek Z Ukrajiny záhadně zmizelo 200 000 dětí a žen. Byly převezeny do pekla na zemi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Východ je zatím věrný

Jde hlavně o vysokou inflaci, která negativně ovlivňuje život téměř každého. „Objevuje se víc a víc hlasů s větší a větší podporou, které říkají: hele, kašleme na Ukrajinu, už nám moc rostou ceny. Což je z hlediska lidí, kteří se také nemají nejlíp, asi trochu pochopitelné a podobný sentiment bude podle mě sílit,“ řekl Boháč pro server DeníkN. A právě na sílení těchto proudů podle novináře čeká i ruský prezident Vladimir Putin. Už teď může podle Boháče sledovat, jak nejednotná je jižní a severní Evropa.

„Jediný, kdo je zatím odhodlaný držet, je úplný východ,“ uvedl pro web DeníkN. Podle něj tak šéf Kremlu může vyčkávat, jak se bude postupně podpora Ukrajiny vytrácet. Bez západních zbraní se totiž Kyjev ruské agresi neubrání. Aktuálně je situace na frontě ale vyrovnaná. Jak píše ČTK, podle zprávy generálního štábu ukrajinské armády se Rusové na východě Ukrajiny připravují na útok, a naopak na jihu na obranu už obsazených území. Tam Ukrajinci útočí na velitelství okupačních jednotek v okolí Chersonu a na sklady munice.

Rusko se brání

Jak dále ČTK připomíná, Kyjev mluví o začínající ofenzivě mířící k osvobození Chersonu už několik dní. Ukrajinci získaly zpět už několik desítek obcí v okolí města. Rusové se tak připravují na obranu klíčového Chersonu. To potvrzují i zpravodajské informace britského ministerstva obrany. „Dlouhé konvoje ruských vojenských automobilů, tanků, dělostřelectva a dalších zbraní se nadále přesouvají z ukrajinského Donbasu a míří na jihozápad,“ cituje ze zprávy ČTK.

Pode britského ministerstva se tak nejtěžší boje přesouvají na 350 kilometrů širokou frontu mezi Záporožím a Chersonem. Ukrajinské síly budou i v nich využívat vojenskou techniku ze Západu, která jim pomáhá dosahovat dílčích úspěchů. Pokud by postupně dodávky ze západních zemí opadly, Rusko může mít mnohem snadnější cestu k dosáhnutí svých cílů minimálně na východě země, dodává ČTK.

Článek Známý český novinář: Podzim ve válce na Ukrajině rozhodne. Popsal, co přesně se stane se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tolerance Ukrajiny

Štědré jsou vůči Ukrajiny také Spojené státy, které do země posílají mnoho vojenské techniky. USA podporují Kyjev také diplomaticky. Podle Friedmana například americký prezident Joe Biden opakovaně varoval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga, aby Peking vojensky nepodporoval Rusko. V případě neuposlechnutí by Čína riskovala zákaz přístupu na americký i evropský trh, píše server CNN Prima News. I přes velkou pomoc ale nepanují podle uznávaného novináře mezi USA a Ukrajinou idylické vztahy.

„Je tam velká nedůvěra mezi Bílým domem a prezidentem Volodymyrem Zelenským, dost možná mnohem větší, než o které se mluví,“ uvedl pro The New York Times Friedman. Novinář upozornil ve svém komentáři také na podivné výměny na Ukrajině, kdy ukrajinská hlava státu se rozhodla postavit mimo službu ukrajinskou generální prokurátorku a šéfa tajné služby. Friedman proto přirovnal tuto rošádu situaci, kdy by Biden vyhodil ministra spravedlnosti a zároveň i šéfa CIA. USA ale zřejmě nechtějí vědět, z jakého důvodu k výměně na Ukrajině došlo.

USA chybu neuznávají

„Jako bychom se nechtěli podívat blíže pod pokličku Kyjeva ve strachu, jakou korupci a lumpárny bychom tam mohli najít ve chvíli, kdy už jsme tam investovali tolik peněz,“ cituje novinář web CNN Prima News. Situace na Ukrajině ale není jediný problém, který USA podle Friedmana řeší. Ve svém komentáři upozornil také na podivný americký krok, kdy předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan a tím způsobila zlost na čínské straně, doplňuje CNN Prima News.

Friedman upozornil, že Washington si musí uvědomit, že v případě konfliktu se Evropa na jeho stranu nepostaví, protože sama „čelí existenční válce s Ruskem“. Jak píše ČTK, bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že „Spojené státy nemají co napravovat“. Šlo o reakci na požadavek Pekingu, aby USA „napravily své chyby“ způsobené návštěvou Pelosiové na Tchaj-wanu. Peking v důsledku toho oznámil zastavení spolupráce s USA v klíčových oblastech včetně klimatu nebo armádní komunikace.

Článek Představa harmonického vztahu mezi Ukrajinou a USA je mylná. Americký novinář vyzradil utajované vztahy mezi Bidenem a Zelenským se nejdříve objevil na Události247.cz.

Absurdní situace na místě

Od zaměstnanců elektrárny podle něj proudí nejednotné informace, a tak není jasné, co se vlastně na místě děje. Jak dále web The Sun připomíná, během pětiměsíční ruské okupace se opakovaně objevily zprávy o ruském ostřelování Záporoží. Na místě měl dokonce vypuknout požár, když ruské síly bojovaly s Ukrajinci o ovládnutí jaderné elektrárny. Další informace zase naznačovaly, že došlo k poškození administrativní budovy, ale reaktory zasaženy nebyly. Aktuálně jadernou elektrárnu řídí ukrajinští zaměstnanci, ale pod vedením ruských sil.

I proto podle Grossiho na místě dochází k násilnostem a střetům. MAAE má tak velké obavy, jestli v elektrárně funguje vše tak jak má. Strach narůstá poté, co se objevily informace, že munice a výbušniny používané ruskou armádou jsou ukryty nebezpečně blízko jaderných reaktorů. „To je důvod, proč od prvního dne trvám na tom, že tam musíme být schopni jít, abychom provedli hodnocení bezpečnosti a opravy,“ cituje vyjádření Grossiho web The Sun. MAAE vyzvalo Rusko i Ukrajinu, aby expertům dovolili přijet na místo, aby „předešli jaderné katastrofě“.

Drábová mírní obavy

Není podle Grossiho jisté, že jaderný materiál je dobře zabezpečený, píše The Sun. Exploze v Záporoží by podle expertů vyvolala daleko větší zkázu než výbuch v Černobylu v roce 1986. Tehdy jaderný reaktor explodoval během bezpečnostních testů a způsobil výbuch odpovídající 500 jaderným bombám, jak píše web The Sun. Následně kvůli vysokým úrovním radiace došlo k evakuaci více než 350 tisíc lidí z okolí. Černobylská událost si vyžádala také lidské životy. Bezprostředně zemřelo zhruba 30 lidí a tisíce osob onemocnělo rakovinou kvůli ozáření.

Obavy ze zkázy v Záporoží ale mírní šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Pokud jde o situaci v Záporožské elektrárně, tak se tam neděje nic, co by se nedělo do 4. března, kdy ji Rusové obsadili,“ uvedla na sociální síti Twitter. Drábová zároveň přiznává, že situace na místě je nepřijatelná. Důvodem ale není radiace, která je podle ní normální. Podobně se vyjádřil také americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého Rusko svou vojenskou činností v Záporoží chce pouze vyvolat strach Západu z možné jaderné katastrofy, píše ČTK.

Článek Jaderna elektrárna na Ukrajině se vymkla kontrole. Hrozí další Černobyl? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letci byli pod vlivem tajné služby

Jak píší České noviny, ruští piloti pak měli zajistit přesun a přistání ruských strojů na letištích, která byla pod kontrolou ukrajinských vzdušných sil. Ruská tajná služba uvedla, že během její operace příslušníci ruské kontrarozvědky získali informace, které ruským vzdušným silám pomohly zasáhnout několik ukrajinských armádních objektů. Sdružení ukrajinských podniků obranného průmyslu v březnu, podle Českých novin, nabídlo, že vyplatí milion dolarů každému, kdo unese ruské armádní letadlo ve stavu, kdy může být rovnou nasazeno do bojů.

Christo Grozev z investigativního serveru Bellingcat, který je v Rusku označován za zahraničního agenta a zakázán jako nežádoucí organizace, podle Českých novin na sociálních sítích popsal svou verzi událostí: FSB si podle něj sice hodně věcí vymyslela, ale ukrajinská rozvědka se opravdu snažila naverbovat ruské piloty, aby připravili Rusko o vojenské letadlo. Grozevovi dovolili, aby operaci přihlížel v rámci natáčení dokumentárního filmu. Později se ukázalo, že letci nehovořili za sebe, ale opakovali to, co jim FSB nařídila, informují České noviny.

Další případy

„Zpravodajské operace různého typu se provádí, ale do jaké míry je to propagandistická věc ze strany Ruské federace, je samozřejmě otázkou,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Že by Ukrajinci potřebovali získat letoun Su-24 nebo Su-34, to si nemyslím. Minimálně Su-24 by měli mít ve své výzbroji. Takže nějaká špionáž s cílem získat letoun mi přijde okrajová,“ vysvětlil dále pro Události247.

„Na druhou stranu se to však dá ze strany Ukrajiny dobře propagandisticky využít,“ pokračuje Šándor. „Ruští piloti jsou za peníze ochotní zradit vlastní zem. Nebylo by to poprvé, kdy by nějaký ruský pilot uletěl do zahraničí. Viděli jsme to třeba v případě, kdy uletěl do Egypta. Není to tedy nic překvapivého. Je potřeba to však brát s určitou rezervou a vidět to, že v tom probíhajícím konfliktu se každé straně může hodit úplně všechno,“ dodává Andor Šándor pro Události247.

Článek Ruská tajná služba FSB: Ukrajinci nám přebírají piloty a NATO jim neveřejně pomáhá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Většinu láká vysoký plat

„Potřebujeme učitele pro Záporoží a Chersonský region na letní období, tedy 8600 rublů denně. Úkolem je připravit školy na nový školní rok. Doprava tam a zpět zdarma. Ubytování a strava v jednání,“ cituje z příspěvku ze 17. června ředitele školy v Čuvašsku server The Washington Post. Šéf ruské školy také kantory ujišťoval, že je v okupovaných oblastech bezpečno. I proto se zřejmě někteří učitelé nechali nabídkou zlákat. Lidé je ale v chatu na sociální síti, který poskytla nezávislá ruská Aliance učitelů upozornili, že takový „výlet nemůže přinést nic dobrého“.

Přesto je zájem velký. Jak píše web The Washington Post s odkazem na dagestánské ministerstvo školství, k odchodu na Ukrajinu se přihlásilo minimálně 250 ruských učitelů. Vzdělávat mají děti v Luhanské a Doněcké oblasti, Záporoží a také v Chersonu. Motivem je pro kantory hlavně lukrativní plat, což potvrdil také Georgij Grigorijev z města Iževsk, který učí ruštinu, literaturu, chemii a biologii. „Možná tam zůstanu a koupím si tam byt. Nemám co ztratit,“ uvedl pro server The Washington Post.

Změny nastanou i v Rusku

Rusko pomocí učitelů zintenzivní rusifikační kampaň. Jak píše web iDnes, ta je zřejmě navržena tak, aby potlačila jakýkoli smysl Ukrajinců pro svou historii, národnost i jazyk. Už v červnu ruský ministr školství Sergej Kravcov uvedl, že „ukrajinské školství musí být opraveno“. Následně v červenci oznámila Putinova strana Jednotné Rusko, že na Ukrajinu už dorazili první kantoři a do měst přišla první várka ruských učebnic. „Ukrajinské děti musí být vychovávány v tradicích přátelství s Rusy,“ cituje web iDnes šéfa ruského školství.

Změny ve vzdělávání neprobíhají jen na Ukrajině, uvádí server The Washington Post. Ruské školy byly nedávno vyzvány, aby přepracovaly systém a vybudovaly novou „vlasteneckou generaci“. Dětem má být vštěpována od nízkého věku láska k vlasti a přesvědčení o její neomylnosti a velkoleposti. V ruských učebnicích mají přibýt také informace o boji za nezávislost Donbasu. Jak píše server The Washington Post, studijní podklady mají odrážet Putinův názor, že Ukrajina nikdy nebyla skutečným státem.

Článek Rusifikace v okupovaných ukrajinských oblastech jede naplno. Učitelé budou dětem upravovat osnovy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše bude podrobně kontrolováno

Jak píše server Al Jazeera, Ukrajina patří k největší vývozcům potravin, ale kvůli válce klesl export země na šestinu úrovně před invazí. Důvodem je především blokáda přístavů v Černém moři. Ta způsobila, že zhruba 22 milionů tun obilí nemohlo být vyvezeno zejména z klíčových přístavů, kterými je Oděsa, Černomorska a Južne, jak informuje ČTK. Páteční podpis dohody tak Guterres označil za „maják naděje“. Generální tajemník OSN také ocenil, že Rusko s Ukrajinou dokázaly překonat překážky a odložit kvůli společným zájmům celého světa i rozpory.

Obě země nezapomněl vyzvat, aby dohodu naplnily. Jak dále píše web Al Jazeera, dohoda je platná na 120 dní, ale může být automaticky obnovena bez dalšího vyjednávání. Podle dohody bude nadále přístavy kontrolovat ukrajinská strana. Mají v nich být ale pouze plavidla přepravující zemědělské výrobky, potraviny a hnojiva. Nakládání obilí do plavidel má dozorovat koalice složená z Ukrajinců, Rusů, Turků a i zástupců OSN. Vše bude koordinovat středisko v Istanbulu, které vytvoří inspekční týmy.

Egypt se raduje

Sledována bude zástupci všech zemí také cesta plavidel z černomořských přístavů k tureckému Bosporskému průlivu. Kontrolovány budou také lodě plující zpět na Ukrajinu. Jak píše server Al Jazeera, Rusko se obává, že mohou být touto cestou na Ukrajinu dopravovány zbraně a munice. Svět si díky dohodě může oddechnout, že je globální potravinová krize zažehnána. Zablokování obilí v černomořských přístavech ohrožovalo hlavně státy v Africe. Jak píše ČTK, největším dovozcem ukrajinského obilí byl loni Egypt.

V zemi konzumuje pšeničný chléb až 70 milionů lidí, a proto úřady zvažovaly, že do pšeničné mouky budou přimíchávat brambory. Teď bude důležité, aby vyjednané podmínky byly převedeny co nejdříve do praxe. „Dohody podepsané Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN představují klíčový krok na cestě k překonání světové potravinové nejistoty způsobené ruskou agresí vůči Ukrajině,“ napsal šéf diplomacie EU Josep Borell na sociální síti Twitter. Někteří západní představitelé vyjádřili také obavy, jestli Rusko své závazky dodrží.

Článek Ukrajinské obilí může znovu do světa. Kyjev podepsal s Moskvou v Istanbulu dohodu o vývozu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko tvrdí, že Ukrajinci přicházejí dobrovolně

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová podle Novinek už v březnu uvedla, že přes 400 tisíc Ukrajinců, z toho 84 tisíc dětí, může být použito jako rukojmí k vynucení kapitulace Kyjeva. Moskva oponovala, že ukrajinští občané k nim přišli dobrovolně, píší dále Novinky. Ukrajinští představitelé tehdy uvedli, že Rusové odebírají lidem pasy a přesouvají je do filtračních táborů na východě Ukrajiny, které ovládají separatisté. Pak měli být posíláni do různých vzdálených oblastí v Rusku, dodávají Novinky.

„Jen si prostě představte to množství, dva miliony. Tolik našich lidí už vyvezli do Ruska. Několik set tisíc dětí. Přesné číslo nikdo neřekne. Všechny deportované připraví o možnost spojení, odeberou jim dokumenty, zastrašují je a snaží se je odvézt do vzdálených končin Ruska, aby jim co nejvíce ztížili návrat domů do vlasti. Desetitisíce lidí zůstávají ve filtračních táborech a mladé ženy tam mizí,“ cituje Zelenského iDnes. List The New York Times přinesl svědectví odvlečených Ukrajinců, kteří pak z Ruska uprchli.

Co na to expert?

Spojené státy vyzvaly Rusko, aby vpustilo nezávislé pozorovatele do filtračních táborů na Ukrajině a propustilo zajatce, které deportovalo do Ruska. „Nezákonný přesun a deportace chráněných osob je závažným porušením čtvrté ženevské konvence o ochraně civilistů a je válečným zločinem,“ cituje iDnes amerického ministra zahraničí Antony Blinkena, který Rusko vyzval k okamžitému zastavení deportací. „Je stále více důkazů, že Rusko zadržuje nebo nechává zmizet tisíce ukrajinských civilistů, kteří neprojdou takzvanou filtrací,“ uvedl ministr.

„Deportovat takové množství lidí není jednoduché,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „To číslo je podle mě značně nadhodnocené a odpovídá to narativu Ukrajiny v informační válce a snaze Rusko takzvaně rozmáznout, aby získala podporu. V roce 2015 přišlo do Evropy přes milion migrantů z Blízkého východu a bylo to svým způsobem taky organizované. Absorbovaly je země bohaté, jako je Rakousko nebo Německo. Když si k tomu přihodíme dva miliony Ukrajinců v tom období, kdy se tam navíc válčí, tak tomu číslu nevěřím,“ dodal Šándor.

Článek Zelenskyj obvinil Moskvu, že do Ruska deportovala dva miliony Ukrajinců včetně statisíců dětí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za kilo železa dostanete polovinu

„Sběrny papíru i kovů prožívají zajímavé období: Jako na houpačce,“ všímá si téhož problému server TN. Server připomíná, že v období těsně po pandemii ceny rostly a znovu se vyplatilo papír nebo železo do sběrny prodávat. „Ještě na začátku roku bylo možné prodat kilo železa do sběrny za 8 korun, teď je cena poloviční. A během prázdnin zřejmě klesne na historické minimum, podle odhadů může spadnout na dvě koruny za kilogram,“ píše se dále na TN.

„Tyto průmyslové komodity fungují jako lakmusový papírek toho, co si trh myslí o ekonomické výkonnosti v nejbližší budoucnosti,“ vysvětluje pro Události247 ekonom Vít Hradil z investiční společnosti CYRRUS. „A teď se očekává útlum, což tlačí ceny dolů. Opačným směrem ovšem působí v dodavatelských řetězcích postpandemický efekt. Reakce na návrat k normálnímu fungování oběhu zboží, po dlouhém období, kdy nebylo možno nic nikam dodávat,“ říká ekonom pro Události247.

O budoucnosti světových trhů rozhodne další průběh rusko-ukrajinského konfliktu

Vít Hradil dále pro Události247 uvedl, že veškeré prognózy dalšího vývoje na trhu průmyslových kovů závisí na vývoji války na Ukrajině. „Když budeme reálně předpokládat, že třeba za rok už žádná žhavá fáze konfliktu probíhat nebude (ani geopolitické rozepře mezi Západem a Ruskem), měli bychom se zhruba v té době vrátit tam, kde jsme byli před pandemií. Dokonce možná o trochu níž, protože globální ekonomika bohužel míří k ochlazování,“ zamýšlí se pro Události247 Hradil.

„Právě dnes na naší poradě zaznělo, že výkupní ceny kovů jdou dolů,“ potvrzuje pro Události247 Vladimíra Karasová z podniku odpadového hospodářství OZO Ostrava. „V prvních týdnech války na Ukrajině ceny šrotu vyletěly prudce nahoru, jak se výrobci chtěli předzásobit pro případ, že nebudou moci počítat se zdroji železné rudy z východu. Teď už je jasně znatelný pohyb zpět, zpracovatelé si zřejmě našli jiné zdroje suroviny,“ dodává pro Události247 její kolega Jiří Pitron.

Článek Ceny výkupu papíru a kovů klesají na historické minimum. Příčinou jsou makroekonomické výkyvy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Historické rozhodnutí

„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělit kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ napsal na Twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v Evropské unii. Za historické označila rozhodnutí summitu také moldavská prezidentka, informuje o tom ČT24. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že „toto rozhodnutí nás posiluje všechny“. Doplnila, že to světu dokazuje, jak je EU jednotná a silná tváří v tvář vnějším hrozbám, píše ČT24.

Sincerely commend EU leaders’ decision at #EUCO to grant 🇺🇦 a candidate status. It’s a unique and historical moment in 🇺🇦-🇪🇺 relations. Grateful to @CharlesMichel, @vonderleyen and EU leaders for support. Ukraine’s future is within the EU. #EmbraceUkraine https://t.co/o6dJVmTQrn

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 23, 2022

Ukrajina požádala o členství v EU spolu s Moldavskem i Gruzií krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, která vypukla 24. února, připomíná CNN Prima News. Český premiér Petr Fiala označil na Twitteru výsledek jednání za velký den pro Ukrajinu i Evropskou unii. Uvedl, že po hlasování o udělení statusu se k evropským lídrům na dálku připojil i prezident Zelenskyj. V Evropském parlamentu příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, 45 jich bylo proti a 14 se zdrželo, píše ČT24.

Je to běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem

„Je to určitě minimálně symbolicky obrovsky důležitý krok,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Je to něco, co by bylo ještě na začátku tohoto roku nepředstavitelné. Pro Ukrajinu a její lid je to velké zadostiučinění, protože velká část ukrajinské společnosti si přeje vstup do Evropské unie dlouhodobě. Kvůli tomu protestovali už v roce 2014 na Mejdanu, takže z tohoto hlediska je to splnění snu mnoha lidí,“ vysvětlil expert pro Události247.

Hned poté, co jsme na Evropské radě schválili kandidátský status pro Moldavsko a Ukrajinu, se k nám připojil na dálku prezident @ZelenskyyUa, který ocenil naše rozhodnutí.

Velký den pro Ukrajinu i EU. pic.twitter.com/U7SlsMfZQF

— Petr Fiala (@P_Fiala) June 23, 2022

Politolog připomněl, že proces případného vstupu do Evropské unie není krátkodobá záležitost. „Je to obrovsky a složitý byrokratický proces. Ještě bude trvat dlouhé roky, jestli vůbec se to podaří. Máme takové případy, jako třeba Turecko, které je oficiálním kandidátem na členství a je v další fázi vyjednávání o členství, což je ta poslední fáze před případným získáním členství. Ten proces se ale táhl strašně dlouho a dnes je kvůli tomu, co se dělo v Turecku, úplně zmražený,“ vysvětlil Lebduška pro Události247.

Článek Představitelé zemí Evropské unie na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenskyj chce nadále do EU

Na něm budou lídři sedmadvacítky rozhodovat o tom, jestli Ukrajině dají status „kandidátské země“, jak píše server Novinky. V případě, že představy Kyjeva nebudou splněny, dá se předpokládat, že Zelenskyj na Johnsonův plán přistoupí. Aliance, která má být alternativou vůči Evropské unii, má zahrnovat kromě Spojeného království a Ukrajiny také další státy. Jde o Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Později by se podle informací serveru Corriere Della Serra mělo připojit také Turecko.

Pozvání Johnsona do Ankary je překvapivé vzhledem k tomu, že Britové před vstupem Turecka do EU varovali. Naopak nepřekvapivá je motivace, která má všechny členy spojovat. Jak píše server Novinky, jde o nedůvěru k Bruselu a frustraci z reakce německých představitelů na ruskou agresi. „Spojovalo by je nadšení pro národní suverenitu, liberální tržní hospodářství a zcela jednoznačná neústupnost proti vojenské hrozbě ze strany Moskvy,“ píše server Corriere Della Serra.

Posílení NATO

To zní všechno pěkně, ale zatím není jasné, jak se k tomu postaví potenciální členové nové aliance. Polsko a pobaltské státy jsou součástí Evropské unie a mohlo by to tak pro ně být naopak kontraproduktivní, dodávají Novinky. Jisté ani není, jestli svůj plán Johnson myslí vážně. Někteří evropští ministři považují krok britského premiéra za snahu získat poltické body. A to nejen ve svět, ale také na domácí scéně, kde není dobrá nálada, protože důsledky brexitu na zemi postupně dopadají, píši Novinky.

„Neviděli jsem žádný konkrétní návrh. Netušíme, jaký je jeho obsah, nakolik je reálný a vážný,“ cituje litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise server Novinky. Litevský zástupce vidí jako důležitější jinou cestu. Posílení Severoatlantické aliance. K tomu má dojít tím, že do něj vstoupí Finsko, Švédsko i Ukrajina. Severské státy už do NATO podaly přihlášku. Proti jejich vstupu ale vystupuje Turecko, uzavírají Novinky.

Článek Britský premiér chce vytvořit alternativu Evropské unie. Kromě Ukrajiny do ní pozve i pobaltské státy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Cena za dítě

Děti od ukrajinských matek narozených v Praze tak putují do celého světa. Zájemci si dokonce vybírají, jak má dítě vypadat. Z katalogu ukrajinské kliniky si mohou vybrat rasu, barvu pleti a také předpokládaný odstín vlasů. Za novorozence podle detektivů zaplatí od 1,5 milionu do 1,75 milionu korun, píše dále CNN Prima News. Podle serveru Seznam Zprávy přišlo tímto způsobem v nemocnicích v české metropoli na svět nejméně třicet dětí.

Kromě homosexuálních párů si takto pořizují novorozence i muži žijící sami, kteří tak reagují na přání svých matek, aby měly vnouče, píše dále web Seznam Zprávy. Nejedná se tak o pedofily, kteří by si děti pořizovali ke zneužívání. „Policie většinu dětí dohledala. V žádném z případů se neprokázalo, že by to dítě bylo nějak zneužívané nebo podobně,“ cituje novináře Vojtěcha Blažka sever CNN Prima News.

Legální činnost

Jak informuje web Seznam Zprávy, osud není znám pouze u jednoho z dětí, které skončilo ve Spojených státech. Po něm policisté nadále pátrají. Na základě všech informací každého napadne otázka, jak se vůbec něco takového v tuzemsku může stát. Odpověď je nasnadě. V Česku chybí jasná pravidla pro náhradní mateřství a je tak možné tento obchod provozovat bez pozornosti úřadů. Jak píše server CNN Prima News, podle advokátů je dokonce takový byznys legální.

„V případě, že jsou náhradní matce refundovány náklady, které má spojeny s náhradním mateřstvím a není tam nějaké zneužití její tísně nebo slabosti, tak se dle mého názoru nejedná o trestný čin a zákony v ČR toto nezakazují,“ uvedl pro CNN Prima News advokát Štěpán Ciprýn. Naopak na Ukrajině už bylo ve věci obviněno šest lidí. Přesto podle webu Seznam Zprávy dochází k takových případům v zemi dál, pouze je teď tato činnost prováděna v menším rozsahu.

Článek Ukrajinky rodí v Praze děti na zakázku. Ty pak putují do celého světa se nejdříve objevil na Události247.cz.

Snímky měly být z Polska

Snímky s cedulemi, podle kterých některé české prodejny zakazují vstup Ukrajincům kvůli problémům s chováním a narůstajícím krádežím, se objevily například v ruské Komsomolské pravdě. „Zůstává otázkou, jak dlouho zůstanou výlohy těchto butiků v bezpečí, protože ukrajinští uprchlíci takovou nesnášenlivost od Čechů pravděpodobně dlouho nestrpí,“ uvádí deník. Použil i fotografie s údajnými důkazy, které ale pocházejí z Polska. Všímá si toho Echo24.

🇨🇿🇺🇦⚡️prague, Czech Republic: some shops posted signs saying Ukrianians are not allowed due to behavioral issues of some. pic.twitter.com/SoqHDylj3J

— Ukraine War Report (@UkrWarReport) May 26, 2022

„Nemám s tím nic společného a strašně mě to štve, je to lidská hloupost,“ řekla Seznam Zprávám spolumajitelka jednoho z obchodů Marcela Abdel Fattahová. Ve výloze sice papír podle informací Seznam Zpráv na stejném místě jako na fotce na internetu visí, ale je bílý a jsou na něm pouze informace, které se týkají obchodu. „Ta cedule tam nikdy nebyla, nevím, proč bych něco takového vylepovala, když prodávám punčocháče,“ doplnila žena Seznam Zprávám.

Obchodní inspekce o ničem neví

Stejné rozhořčení panuje i ve druhém nedalekém obchodě s módou. „Žádná cedule tady nebyla, je tady jen prázdná tabule,“ uvedla pro Seznam Zprávy matka majitelky Lenka Vrzalová. S dcerou se chce ještě poradit, jestli budou věc řešit na policii. Před dezinformacemi ohledně invaze Ruska na Ukrajinu dlouhodobě varují také čeští politici, informují Seznam zprávy. Ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně upozorňuje na šíření nepravdivých informací týkajících se situace uprchlíků z Ukrajiny v Česku, píší Seznam Zprávy.

„K nám podnět o těchto cedulích oficiálně nepřišel,“ řekl Událostem247 mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich. „Pokud by to tak opravdu bylo, že by někdo zabránil nebo chtěl zamezit službě nebo prodeji zboží nějaké národnosti a je jedno, jestli to bude Slovák, Polák nebo Ukrajinec, tak bez legitimního důvodu je to prostě diskriminace. Podle mých aktuálních informací se ale nic takového neděje,“ doplnil pro Události247 mluvčí.

Článek „Ukrajincům vstup zakázán!“ Takové nápisy měly být na dveřích některých obchodů. Podle majitelů to není pravda se nejdříve objevil na Události247.cz.

O členství v NATO stojí necelá polovina Ukrajinců

Jak píše Aktuálně, Rusko varovalo, že by vstup Ukrajiny do NATO vnímalo jako své bezprostřední ohrožení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle Aktuálně uvedli, že vstup do Aliance je pro obyvatele východní Ukrajiny nepřijatelný, a že jejich názor musí být brán v potaz. Agentura Unian zveřejnila průzkum ohledně podpory vstupu do NATO. O členství by podle něj stálo 41 procent Ukrajinců. Naopak 37 procent bylo pro, aby země nevstupovala do žádného mezinárodního vojenského bloku.

Napadená Ukrajina požádala o členství v EU už 27. února 2022, tedy tři dny po zahájení ruských vojenských operací, píše Echo24. Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie podporuje většina středevropských zemí, především Polsko. Německo, Itálie a Francie jsou zdrženlivější a poukazují na politické i technicko-právní důvody. Ukrajina zase zdůrazňuje svou zoufalou situaci.

Vstup do aliance může opravdu trvat desítky let, říká analytik

„Musíme být upřímní. Pokud říkáme, že Ukrajina vstoupí do EU za šest měsíců nebo za rok nebo dva, lžeme. Není to pravda,“ uvedl Clement Beaune pro Radio J. „Pravděpodobně to bude za 15 nebo 20 let, potrvá to dlouhou dobu,“ dodal s tím, že Ukrajina může mezitím vstoupit do jakéhosi evropského politického společenství navrženého prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten už dříve řekl, že by se mohlo z kandidátských zemí na východě Evropy a Balkánu vytvořit jakýsi předstupeň EU.

„Toto vyjádření je v současné situaci necitlivé a nešťastné, ale na duhou stranu odráží určitou realitu,“ potvrdil Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Faktem je, že i když se skutečně seriózně začalo mluvit o tom, že by Ukrajina mohla dostat status na členství, tak ten samotný proces přijímání je strašně složitý a byrokratický. Opravdu to není záležitost na rok. I kdyby Ukrajina ten kandidátský status získala, tak se členem EU může stát až za několik let, určitě to potrvá,“ doplnil analytik pro Události247.

Článek O vstupu Ukrajiny do Evropské unie může být řeč za 20 let, míní francouzský ministr Beaune. Potvrzují to i odborníci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruská ropa je v extrémní slevě

Čína zahájila s Ruskem jednání o odkupu jeho zlevněné ropy, píše server TN. Ekonom Lukáš Kovanda pro Události247 vysvětlil, že ruská ropa typu Ural či Sokol se obchoduje například se třetinovou slevou oproti severomořské ropě Brent, jejíž cena představuje světový standard. Čína a Rusko podle Bloomberg jednají o nákupu ropy na mezivládní úrovni.

„Ruská ropa se v historicky mimořádné slevě ocitla v důsledku západních sankcí vůči Rusku. Západní země, včetně Evropské unie, postupně ukončují svůj dovoz ruské ropy a ropných produktů nebo tak letos a v příštích dvou letech učiní. To vytváří tlak na růst cen ropy z oblastí mimo Ruska, po které je nyní větší sháňka, protože pochopitelně slouží jako náhražka ropy ruské,“ doplnil pro Události247 Kovanda.

Rusko se zaměří na asijské státy

Bloomberg také připomíná, že Čína oficiálně nezveřejňuje objem svých strategických rezerv. Odhady, které se provádějí například pomocí satelitních snímků, napovídají, že má kapacitu disponovat více než miliardou barelů kombinovaných státních a komerčních rezerv. Server přidává jedno srovnání: Státní strategické rezervy Spojených států mají pro změnu maximální kapacitu, která jen mírně přesahuje 700 milionů barelů.

Kovanda pro Události247 doplnil, že Čína přes nižší cenu ropy naopak může zmírňovat svou inflaci. Vítězem střetu mezi Západem a Ruskem tak i proto může být právě tato země. „Pro Rusko bude z hlediska dnešního světového energetického trhu nejzajímavější, pokud se obchodně zaměří hlavně na státy Asie,“ uvedl už dříve pro deník DW Fernando Ferreira, který je analytikem poradenské společnosti Rapidan.

Článek Čína vydělá díky válce na Ukrajině. Západní sankce vůči Rusku se rozhodla využít ve svůj prospěch se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruská armáda je prý amatérská

Až donedávna většina ruských válečných blogerů ve velkém podporovala postup Ruska na Ukrajině, informuje TN. Od 11. května je ale vše jinak. Rusko v tento den utrpělo drtivou porážku, když konvoj při přesunu přes pontonové mosty zaskočila ukrajinská armáda, píše The Times. Ukrajinští dělostřelci zničili mosty, několik desítek ruských vozidel včetně opancéřovaných bojových vozů a zabili také několik stovek ruských bojovníků, uvádí dále The Times.

Jak uvádí americký Institut pro studium války, tento vojenský nezdar vyvolal mezi ruskými blogery velké rozčarování a jejich původně pozitivní a podporující přístup se ze dne na den změnil v kritiku, píše na stránkách institut. Na ruském vedení kritizují především to, že se nepoučilo z předchozích porážek a stále používá stejné taktiky, což nahrává Ukrajincům, píše dále institut. Podle blogerů si ruská armáda počíná jako skupina amatérů.

Podle experta jsou blogeři odvážní

Blogerům vadí také silná ruská státní propaganda, informovalo TN. Kvůli snaze Ruska zakrýt své neúspěchy totiž mají problémy se zjišťováním aktuální situace. Konflikt tak nemohou přesně komentovat ani předpovídat další vývoj, píše Institut pro studium války a připomíná, že není jasné, jak velký vliv budou mít rozhořčení váleční blogeři na válku na Ukrajině. Jejich frustrace by však podle něj mohla otřást důvěrou v Rusko i v ruskou armádu.

„Svým způsobem je to od těchto blogerů odvážné,“ řekl Událostem247 bezpečnostní analytik Andor Šándor. „Přece jen postoj oficiálních míst k té operaci je trochu jiný v tom smyslu, že to budou považovat za nějakou antiruskou propagandu. Nejsem si úplně jist, jak přesně tomu rozumí, když říkají, že se tam Rusové dopouští zásadních taktických chyb. Faktem je, že si všímají toho, že ztráty, které ruská armáda utrpěla a utrpí, jsou přece jen příliš vysoké,“ dodal Šándor pro Události247

Článek Tažení ruské armády na Ukrajině už komentují i tamní blogeři se nejdříve objevil na Události247.cz.

Po dvou letech bez omezení

Zeman dle Novinek uvedl, že v řadách někdejší sovětské armády, konkrétně pěchoty, bojovalo podle údajů historiků až 80 procent ukrajinských vojáků. „A právě tito vojáci osvobozovali moji vlast, tehdejší Československo, a mnozí z nich zde padli. Máme vůči nim dluh, a dluhy se mají splácet. Jsem rád, že Česká republika tento dluh splácí jak podporou dnes bojující Ukrajině, tak i přijetím uprchlíků před válkou,“ dodal podle Novinek.

Den vítězství. 77. výročí ukončení druhé světové války. Národní 🇨🇿 památník na Vítkově. pic.twitter.com/WQSO1sI4Nw

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) May 8, 2022

Podle premiéra Petra Fialy nešlo o běžnou oslavu konce války, je třeba myslet i na ty, kteří dnes umírají na Ukrajině. „Je naší morální povinností pomoci těm, kteří už týdny statečně čelí vojenské agresi. Musíme jim pomoci dodávkami vojenské techniky, musíme se postarat o ty, kteří v důsledku války museli opustit své domovy a svou zem,“ citují Fialu Novinky. Vzpomínková akce se po dvou letech, kdy platila proticovidová opatření, konala v obvyklé podobě. Předloni politici přicházeli k hrobu Neznámého vojína individuálně tak, aby se nepotkali, píše ČT24.

Lidé proti Zemanovi na hřbitově protestovali

Pietní akci na Olšanských hřbitovech přihlížely desítky lidí, informují dále Novinky. Mezi nimi i několik demonstrantů, kteří s sebou k čestnému pohřebišti rudoarmějců přinesli transparenty s nápisy jako „Stop war“ nebo „Sláva Ukrajině“. Objevovaly se ale i nápisy směřující k prezidentu Zemanovi jako „Zeman je spoluzodpovědný za oběti na Ukrajině“ nebo „Sláva Ukrajině – nemyslím to vážně – Váš Miloš Zeman“ píší Novinky.

Prezidentova oblíbenost v poslední době klesá. Podle Českých novin, s jeho prací je podle aktuálního průzkumu agentury Kantar CZ spokojeno 20 procent lidí. Podle politologa Miloše Gregora je to způsobeno i tím, že dlouhé roky podporoval ruského prezidenta Vladimíra Putina. „Nyní se tito jeho příznivci mohou cítit trošku zrazeni, protože Miloš Zeman ve svých postojích otočil a současné konání Ruské federace kritizuje,“ uvedl pro Události247.

Článek Česko si připomnělo 77. výročí konce druhé světové války v Evropě. Zeman při té příležitosti řekl, že pomocí Ukrajině splácíme dluh se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko zprávy o mobilizaci popírá

Informace přinesl profil Generál SVR na sociální síti Telegram. Odvolává se na zdroje z nejvyšších pater Kremlu. Putin podle profilu intenzivně přemýšlí, jaké kroky po 9. květnu podnikne. Den vítězství nad nacistickým Německem je v Rusku dle TN nejvýznamnějším státním svátkem. České noviny připomínají, že mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price už dříve uvedl, že existuje „dobrý důvod se domnívat, že Rusové udělají vše pro to, aby 9. května využili k propagandistickým účelům“.

Rusko už podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova spekulace o mobilizaci a rozšíření války několikrát popřelo, píše TN. „Jsou to nesmysly,“ řekl Peskov ve středu podle TN. Podle ruských zákonů by vyhlášení války ruskému prezidentovi umožnilo mobilizaci záložníků a odvody branců. Ve třech fázích by se do konce roku mohly zformovat jednotky, které by čítaly až 450 tisíc bojeschopných mužů, informuje dále TN. Oficiálně zatím Moskva na Ukrajině provádí jen „speciální vojenskou operaci“.

Rusko má nedostatek vojáků

„Zmobilizovat tolik mužů je věc, která není úplně reálná,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Mobilizace jako taková je pro Rusko politicky velmi riskantní. Spousty Rusů se teď ta válka přímo nedotýká, protože vojáci jsou především z chudých regionů a etnických menšin. Určitě to nejsou mladíci a muži z bohatších rodin z větších měst. To číslo 450 tisíc nedává moc smysl vzhledem k tomu, jaké mají Rusové v této chvíli možnosti.“

I když existovaly plány na plnou profesionalizaci, je dnes ruská armáda založená na vojácích z povolání jen částečně. Českému rozhlasu to řekl analytik Michal Mikulecký „Z velké části je to podobné tomu, jak jsme to znali v Česku ještě v 90. letech. Mladíci chodí po dosažení nějakého věku na vojnu. A neměli by být podle ruských zákonů nasazováni ve válečném konfliktu mimo Rusko,“ vysvětlil pro Český rozhlas.

Článek Putin podle spekulací plánuje 9. května zmobilizovat až 450 tisíc vojáků se nejdříve objevil na Události247.cz.

Město na ně nemá páky

Proti zhruba osmdesáti členné skupině uprchlíků s ukrajinským i maďarským občanstvím zakročilo město, které je poslalo do kasáren v Židenicích, i když většina z nich o ubytování nemá zájem. Informuje o tom Brněnská drbna. V úterý se uprchlíci objevili u nádraží znovu. Někteří se vrátili z kasáren, jiní přicestovali z Ostravy, kde získali dočasné ubytování a ochranu, píše Deník. Deníku řekli, že do Brna přijeli žebrat.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková pro Deník uvedla, že neexistují možnosti, jak těmto lidem nařídit, kde mají pobývat. Současně naznačila, že mohou zneužívat sociální podporu. „Podle našich informací je to jasně daný počet lidí, kteří migrují po celé republice, mění jednotlivá města. Často vyjíždí i mimo Českou republiku a pak se zase vrací pro dávky.“ Se začleňováním Ukrajinců do společnosti pomůže v Brně nová desetičlenná poradní skupina, kterou založila primátorka a poprvé zasedla v úterý, informuje dále Deník.

Policie situaci monitoruje

Okolí brněnského nádraží je pod neustálým dohledem republikových policistů, kteří asistovali také při pondělním přesunu uprchlíků do kasáren, napsal Deník. Jak píše ČT24, část z nich má totiž zřejmě maďarské občanství. „Situaci monitorujeme a řešíme. Spolupracujeme s městem, neziskovými organizacemi a oddělením sociálně-právní ochrany dětí,“ řekl pro Události247 policejní mluvčí Pavel Šváb. Dodal, že policie v Brně zatím nemá ohledně romských uprchlíků hlášený žádný trestný čin.

Kromě okolí hlavního nádraží se uprchlíci ve větších skupinách shlukují také před brněnským úřadem práce, kde je jim vyplácen příspěvek 5000 korun, napsal Deník. Podle členky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Alice Sigmund Herákové, přišlo do Česka asi 1200 romských uprchlíků. „Přicházejí různé skupiny od nejvíce integrovaných až po ty z nejhorších sociálních podmínek. Je tam obtížnější integrace,“ řekla pro ČT24.

Článek Brněnské hlavní nádraží obsadili romští uprchlíci z Ukrajiny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Británie opět otevírá velvyslanectví v Kyjevě

Šojgu měl tímto způsobem reagovat na slova britského ministra zahraničí Jamese Heappeye, který označil útoky Ukrajiny na zásobovací linie uvnitř Ruska za legitimní, píše dále CNN Prima NEWS. Rusové uvedli, že pokud by Británie přímo vybídla vedení v Kyjevě k takové akci a skutečně by k ní došlo, vedlo by to k „přiměřené reakci“. CNN Prima NEWS píše, že vláda v Moskvě nově varuje Velkou Británii a další země, aby Ukrajinu nepodporovaly v útocích na ruské území.

The Mirror informuje o varování Moskvy, že by byla připravena v odvetě udeřit proti „rozhodovacím centrům“ v Kyjevě, i kdyby v nich byli přítomni britští a další západní diplomaté. Hrozba přichází poté, co premiér Boris Johnson minulý týden oznámil, že Británie tento týden znovu otevře své velvyslanectví v Kyjevě, píše CNN Prima NEWS. Jeho personál byl evakuován krátce po vypuknutí války.

Podle experta je útok na diplomaty nepravděpodobný

Místopředseda britské vlády Dominic Raab poslal Moskvě jasný vzkaz: „Mezinárodní právo je v tomto ohledu velmi jasné. Všechny státy mají právo poskytnout vojenskou podporu jakémukoli státu, který uplatňuje právo na zákonnou obranu proti agresivní invazi,” cituje jeho slova Forum24 Dodal, že pokud Rusko začne vyhrožovat ostatním zemím, ještě víc to posílí jeho status vyvrhele, informuje dále Forum24.

Analytik Michal Lebduška Událostem247 řekl, že útoky na západní diplomaty jsou podle něj velmi nepravděpodobné. „Byl by to přímý útok nejen na občany, ale zároveň na diplomaty, což by znamenalo ještě další zhoršení vzájemných vztahů. Dovedu si představit, že reakce na to by byla velmi silná, včetně dalších sankcí a podobných věcí.“ CNN Prima NEWS připomíná, že na Ukrajinu i přímo do Kyjeva přijelo během současné války několik západních politiků. Mezi prvními byl český premiér Petr Fiala se svými protějšky z Polska a Slovinska.

Článek Rusko hrozí útoky na západní diplomaty, kteří přijedou do Kyjeva se nejdříve objevil na Události247.cz.

Už je správný čas na unii

Na tom, že by se Polsko a Ukrajina měly sjednotit a vytvořit Polsko-ukrajinskou unii se na kongresu místních samospráv shodlo pět polských politiků, a to včetně Czeslawa Bieleckého z vládoucí strany Právo a spravedlnost, píše TN. Podle TN ve společném prohlášení uvedli, že teď je ten správný čas na vznik Polsko-ukrajinské unie. Politici řekli, že by to mohla být cesta k okamžitému přijetí Ukrajiny do NATO a Evropské unie.

Interesting idea.

At the 7th European Congress of Local Governments, influential Polish politicians from across the spectrum agreed with the statement:

“This is the moment to create a Polish-Ukrainian Union”.

It could be a way for Ukraine to join NATO $ EU immediately.

(1/2) pic.twitter.com/IxzAqZRmXT

— Visegrád 24 (@visegrad24) April 17, 2022

Někteří z účastníků setkání však dle TN rozhodně odmítli, že by se mělo jednat o unitární, neboli jednotný stát. Uvedli, že by podle nich byla dobrým řešením konfederace, čili sdružení států. Obě země by díky tomu do značné míry zůstaly autonomními. Jednalo se však pouze o neformální debatu, která Varšavu ani Kyjev k ničemu nezavazuje, píše dále TN.

Podle experta je snaha o spojení těchto států nesmysl

O myšlence Polsko-ukrajinské unie v minulosti hovořil dle serveru TN také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojení těchto států, které mají s více než 80 milionů obyvatel, by se podle něj stalo velkou protiváhou Německa. TN ale připomíná, že sjednocení by téměř s jistotou přineslo vážné ekonomické problémy. Polsko je totiž oproti Ukrajině výrazně vyspělejší. Oba národy už ve společném státě žily. Bylo to v Polsko-litevské unii v letech 1569 až 1795.

Podle analytika Michala Lebdušky je však snaha o sjednocení Polska a Ukrajiny nereálná. „Zní to až jako fantasmagorický a nereálný plán, který je spíš jako určitý vtip, jak nějakým způsobem reagovat na ruskou agresi na Ukrajině. Není to nic, co by mohlo být z hlediska obou států na stole. Takové uspořádání vůbec nedává smysl. Nedovedu si představit, že by na to lidé v těchto zemích vůbec přistoupili,“ uvedl pro Události247.

Článek Polsko chce s Ukrajinou vytvořit společný stát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle Putina jsou zprávy o zvěrstvech v Buči nesmysl

Putin také označil za falešné zprávy o násilnostech v ukrajinském městě Buča. Po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Jak píše ČT24, Japonsko uvalilo další sankce na ruské jednotlivce i firmy a zakázalo dovoz některých produktů. Na japonském seznamu nově přibyly také dcery Putina, které do země nemohou cestovat.  

Ruský prezident podle serveru Gazeta uvedl, že střetu s protiruskými silami se nedalo vyhnout a doplnil, že není pochyb o tom, že ruské ozbrojené síly svých cílů dosáhnou. Pro agenturu TASS poznamenal, že při dosahování cílů speciální vojenské operace Ruská federace pomáhá obyvatelům Donbasu a na druhé straně „přijímá opatření k zajištění bezpečnosti samotného Ruska“.  Dodal, že cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé, píše dále TASS.

Ruské síly si počínají statečně a efektivně

Putin podle agentury TASS ocenil ruské ozbrojené síly a řekl, že během speciální vojenské operace si počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle něj také rozhodně nehodlá izolovat od zbytku světa. „Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ cituje Putina TASS.

Analytik Michal Lebduška si myslí, že tato rétorika je součástí ruské propagandy, která se dlouhodobě prezentuje tak, že není agresorem. „Rusové říkali, že museli zaútočit, protože je k tomu donutil Západ. Tvrdili, že zaútočili jen o pár dní dříve, než by tento krok podnikla Ukrajina, takže v jejich vnímání je to vlastně obranná válka. Je to samozřejmě nesmysl a vůbec to neodpovídá realitě,“ uvedl pro Události247.

Článek Podle Putina jsou cíle invaze na Ukrajině pochopitelné a ušlechtilé se nejdříve objevil na Události247.cz.

Firmám nejvíc chybí lidé ve stavebnictví a strojírenství

Pro české firmy je nedostatek pracovníků dlouhodobým problémem. Aktuální situace podle Jaroše tuto krizi ještě více prohlubuje. Podniky mohou uprchlíky z Ukrajiny zaměstnat v gastronomii nebo službách. Dlouhodobá poptávka je však po profesích, které většinou dělají muži, tedy ve stavebnictví nebo strojírenství. Současné dění má výrazné negativní dopady na ekonomiku a může se stát, že se podnikatelské aktivity budou omezovat. Píší o tom EuroZprávy.

Do Česka přišlo od začátku ruského vpádu na Ukrajinu přes 300 tisíc lidí. Podle ministra vnitra Víta Rakušana by jich však mohlo přijít 500 až 600 tisíc. Asociace odhaduje, že po ukončení konfliktu by v České republice mohla zůstat přibližně třetina uprchlíků z Ukrajiny. Před válkou už ze země utekly více než čtyři miliony lidí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území přes dva miliony Ukrajinců.

V Brně budou uprchlíci bydlet v obecních bytech

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška Událostem247 řekl, že v Česku byla od začátku ruské invaze udělena dočasná ochrana 266 tisícům uprchlíkům z Ukrajiny, téměř 153 tisíc z nich se přihlásilo cizinecké policii. „Například asistenčním centrem v pražském Kongresovém centruj ve středu prošlo dalších 818 lidí, celkem už v hlavním městě odbavili více než 66 tisíc osob,“ doplnil. Počet vydaných víz se však v posledních dvou týdnech snižuje.

Vysoký počet uprchlíků přijali také v Jihomoravském kraji, nejvíce pak v Brně. Situace je podle hejtmana Jana Grolicha zatím bez problémů. Do asistenčního centra na brněnském výstavišti přichází stále méně uprchlíků. Těch, kteří však potřebují ubytování, je naopak stále více. Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové město vytipovalo volné obecní byty. Primárně by do nich chtělo umístit rodiny, které v Česku plánují zůstat. „Většina doufá, že se vrátí co nejdříve zpět na Ukrajinu,“ doplnila Vaňková.

Článek České firmy mají nedostatek pracovníků z Ukrajiny. Údajně jich chybí až 150 tisíc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle opozice chybí jakákoliv metodika

Podle ministra vnitra má Česká republika několik strategických scénářů, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500 až 600 tisíc lidí, ale počítá se i s variantou, že krize potrvá více jak rok. „Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ řekl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí. Opozice kritizuje, že chybí jakákoliv metodika.

Strategii zvládání uprchlické vlny chce Rakušan předložit vládě ve středu. Celá Poslanecká sněmovna se s ním má seznámit 14. dubna. Podle iDNES materiál počítá i se vznikem speciální pozice koordinátora pro zvládání uprchlické krize přímo na Úřadu vlády. Koordinátor má být současně i zástupcem premiéra v expertní komisi, která bude vládě radit, jak uprchlickou krizi lépe zvládat.

Válečná inflace nás nemine

Podle ekonoma Štěpána Křečka se po prvním čtvrtletí tohoto roku schodek státního rozpočtu pohyboval na úrovni 50 miliard korun. „To je oproti prvnímu čtvrtletí roku 2021 výrazné zlepšení. Tehdy jsme hospodařili se schodkem 125 miliard. Následující čtvrtrok se však situace může začít zhoršovat, a to především kvůli válce na Ukrajině. Uprchlická vlna určitě nebude stát jednotky miliard, jak se udávalo v prvotních odhadech,“ uvedl pro Události247.

Válka na Ukrajině bude podle ekonoma přinášet také válečnou inflaci. „Znamená to tedy i vyšší ceny v obchodech a z těchto cen se pak bude odvádět vyšší DPH. Takže ta válka zatíží jak výdajovou stranu státního rozpočtu, tak bude znamenat i nové příjmy. Celková bilance by se tak nemusela výrazně odchýlit od současného plánu. Přesto však lze očekávat zhoršení někam nad 300 miliard korun. Oproti loňsku, kdy jsme hospodařili s rekordním schodkem 420 miliard korun, ale určitě dosáhneme zlepšení,“ dodal Křeček.

Článek Ministr vnitra Rakušan počítá s tím, že Česko přijme půl milionu uprchlíků. Migrační krize stála státní kasu miliardy korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mládež se učí zacházet s kalašnikovem

O mladých rezervistech se zatím mluví pouze jako o potenciální záloze pro válku, která je podle Ruska speciální vojenskou operací. Junarmija je mládežnická organizace, která spadá pod ruské ministerstvo obrany. V roce 2015 ji založil ministr Sergej Šojgu. Jak píší Novinky, úkolem této organizace je vojenská výchova, trénink, historie a příprava na vojenskou službu. Do Junarmije jsou přijímání chlapci i dívky, kterým už bylo osm let. 

Kvůli svým zásadám se ale tato organizace stává často terčem kritiky. Podle jejích odpůrců je nástrojem propagandy, který je cílený především na mladistvé. Přirovnávají ji například k nacistické Hitlerjugend nebo ke komunistickým Pionýrům. K odkazu posledně jmenovaných se navíc Junarmija hrdě hlásí. Mládež se v Junarmii učí zápasit, skákat s padákem nebo dokonce zacházet s kalašnikovem.

Podle experta by mohlo jít o propagandu

Bezpečnostní analytik Andor Šándor ale upozorňuje, že by se mohlo jednat o součást propagandy. „Nikdo z nás netuší, jak velký je počet mrtvých vojáků. Ukrajinci to číslo nepochybně přehání, Rusové ho zase naopak nepochybně zmenšují. Odhady Američanů vytvářené ze satelitních snímků a z počtu rozbité techniky mohou být také velmi nepřesné. Pro Rusko je evidentně problém poslat do boje vojáky základní služby, což Putin tvrdil, že nedělají. Nakonec se ukázalo, že tam jsou, i když spíš v nějakých zásobovacích kolonách.“

To, že by teď Rusové poslali do války nezletilé děti, by podle Šándora bylo velmi zvláštní. „Jsme ve velké dezinformační válce. Dostali jsme se do pozice, že jsme se přestali dívat na mapu Ukrajiny a posloucháme jen ta vyjádření. Když se na tuto mapu podíváme, tak vidíme, že na jihu Rusové možná postupují pomalu, ale vyhrávají. Pokud dobyjí Oděsu, tak Ukrajinu odříznou úplně od Černého moře. Takže oni tam neprohrávají,“ uvedl pro Události247.

Článek Rusko chce poslat do války i nezletilé. Ruský ministr obrany podepsal rozkaz, který to umožňuje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podobné problémy byly už před dvěma lety

S nedostatkem čipů se přitom svět potýká už od začátku pandemie covidu. Jak připomíná iDnes, v roce 2020 se proto uzavřely továrny, které vyrábí auta. Dodavatelé čipů nechtěli přijít o odbyt, a tak své výrobky přesměrovali do odvětví spotřební elektroniky. Poté, co se automobilový průmysl začal zase probouzet, nešlo najednou zásobovat spolu s ním také spotřební elektroniku. Poptávka po osobních počítačích, chytrých telefonech a další elektronice během pandemie skokově narostla. 

České firmy trápí také prudký růst cen plynu, některé jsou na něm totiž závislé. Pokud se ceny nevrátí na přijatelnou úroveň, může to pro některé podniky znamenat až existenční problémy. Libor Sehnal, který je ředitelem sklářské firmy AGC Flat Glass Czech potvrzuje, že kromě surovin je základní podmínkou energie zemní plyn, který se používá k tavení skloviny. „Cena zemního plynu se zvýšila o více než 700 procent, což samozřejmě má fatální důsledky na naši výrobu, je pravda, že prodejní ceny nám dnes nepokryjí výrobní náklady,“ uvedl.

Postavit továrnu na výrobu čipů je velmi náročná operace

To, že je nedostatek čipů velkým problémem, Událostem247 potvrdil ekonom Štěpán Křeček. „Hrozí zpomalení výroby čipů a pokud se rychle nebude produkovat neon jinde než na Ukrajině, budou docházet zásoby a společnosti, které čipy vyrábějí, by musely omezovat výrobu. Pak už se to týká také českého hospodářství. Pokud totiž nebude dostatek čipů, což jsme zažili už v pandemii koronaviru, kdy asijské země, které se specializují na výrobu čipů, začaly preferovat asijský trh, hrozí, že se bude muset opět pozastavovat výroba.“

Křeček doplnil, že pokud by tato situace trvala delší dobu, může dojít také ke krachu některých společností, nebo k propouštění a optimalizaci v rámci těchto firem. „Neon se zatím používá z rezerv a starých zásob a bude to závod s časem, jestli se sežene dostatek neonu jinde, pokud už nebude z Ukrajiny,“ doplnil. Postavit továrnu na čipy je navíc velmi náročná operace. Investice se pohybuje v desítkách miliard dolarů a postavit ji trvá dva až tři roky. Samotný čip výrobní linkou prochází přibližně tři měsíce.

Článek Válka na Ukrajině ohrožuje i české firmy. Kromě rostoucích cen plynu jim chybí také dodávky neonu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mnoho lidí má pocit, že covid je pryč. Je to pravda?

Tento falešný pocit bezpečí jsem tu již několikrát měli a vždy se nám zatím vymstil. Nechci malovat čerty na zeď, ale podzim nás ještě může nehezky překvapit.

Jak se překvapení vyhnout?

Doporučuji všem, aby se nechali očkovat ať již třetí posilující dávkou nebo pokud ještě očkování nemají, tak ať ho urychleně absolvují.

Vrátí se covid? Pokud ano, kdy?

Ano, domnívám se, že covid se na podzim opět vrátí. Je proto důležité, v jaké nás zastihne kondici. Zda bude naše populace dostatečně proočkovaná a tím chráněna proti těžkému průběhu, který by vyžadoval hospitalizaci anebo ho přivítáme bez obranyschopnost posilujících dávek, nepřipraveni a opět zaplníme nemocniční lůžka těžkými případy zápalů plic. Věřím, že si vybereme tu lepší cestu.

Pan doktor Šmucler v jednom rozhovoru ze začátku února říkal, že „české zdravotnictví směřuje ke krachu a že potřebuje zásadní reformy“. Myslíte si to také?

Co k tomu dodat. To se říká již léta a české zdravotnictví ukázalo, že je schopno neuvěřitelných věcí. Covid nás prověřil a myslím, že většina zdravotníků obstála.

Jak je na tom české zdravotnictví podle Vás?

Za mě je systém péče o pacienty kvalitní. Jako každý takový složitý systém potřebuje stále kultivovat, vylepšovat a udržovat. Nicméně náš systém komplexních onkologických center, centrová péče o pacienty s iktem, traumatem, srdečním postižením, to jsou systémy, které nám mohou v zahraničí závidět.

Co je třeba stále vylepšovat?

Systém úhrad je třeba vylepšovat, ale také kultivovat. Protože dobře nastavená motivace, a především ta finanční, je velmi důležitá.

Je zdravotnictví připraveno na ukrajinské uprchlíky? Zaznamenal jsem prohlášení lékařů, že budou léčit zadarmo.

Není nutné, aby lékaři léčili někoho zadarmo. Vláda a zákonodárci zareagovali velmi rychle a připravili soubor zákonů (lex Ukrajina), které usnadňují život lidem prchajícím před příšernou válkou vyvolanou Ruskem.

Jak konkrétně?

Každý, kdo k nám přijde z Ukrajiny, dostane na požádání vízum strpění, a tím pádem je automaticky pojištěn například u Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to i 30 dní zpětně – stačí požádat. Úhrada péče je tak zajištěna, a to jak vyšetření, tak všechna ošetření a veškeré léky.

Systém je tedy nastaven dobře?

Ano, velmi dobře. Ukrajincům zajišťuje jistotu péče a lékařům jistotu úhrad.

Článek Podzim nás může nehezky překvapit, covid se vrátí, říká poslanec a lékař Tom Philipp se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mír je důležitější než zisk, řekl Zelenskyj

Prezident ve svém projevu uvedl: „Žádáme o ukončení tohoto teroru. Žádáme tak mnoho? Chceme jen vytvořit bezletovou zónu nad Ukrajinou. Je to něco, co by Rusku znemožnilo nás terorizovat, terorizovat naše svobodná města. Je to mnoho? Máme alternativu. Víte, jaké obranné systémy potřebujeme. Víte, že existují, že je máte. Vyzývám vás, abyste udělali víc. Jsou potřeba další balíky sankcí. Americké firmy musí okamžitě opustit ruský trh. Všechny americké přístavy by měly být uzavřeny pro ruské zboží. Mír je důležitější než zisk.“

To, co teď denně musí prožívat obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001. Ukrajinský lid podle prezidenta miluje svobodu a už osm let odolává ruské agresi. „Rusko napadlo nejen nás, ale i základní lidské hodnoty,“ uvedl. Členům amerického Kongresu také během svého projevu pustil klip s hudebním podkresem, ve kterém byly záběry z války na Ukrajině.

Kongres byl dojatý a tleskal ve stoje

Američtí zákonodárci na začátku i na konci jeho vystoupení tleskali vestoje, někteří se dokonce neubránili dojetí. Jak uvádí CNN Prima NEWS, Zelenskyj Kongresu poděkoval a vyzval ho, aby přistoupil k ještě tvrdším protiruským sankcím. „Jsme vám vděčni za neskutečnou podporu, kterou jste nám už poskytli. Za zbraně, cvičení, munici i protiruské sankce. Teď vás žádáme, abyste udělali ještě víc. My tu krvácíme,“ dodal.

Podle bezpečnostního analytika Andora Šándora se dá Zelenského projev logicky pochopit s tím, že se snaží vyburcovat západ k aktivní účasti v konfliktu. „Já doufám, že Spojené státy do žádného konfliktu nepůjdou, i když na tyto symboliky slyší. Znamenalo by to totiž třetí světovou válku, a to by byl opravdu veliký malér. Chápu, že Zelenskyj chce povzbudit morálku, ale doufám, že politici zůstanou rozumní,“ uvedl pro Události247.

Článek Zelenskyj se snaží vyburcovat Američany: V projevu ke Kongresu zmínil útok na Pearl Harbor a terorismus z 11. září se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kolik se vás ve sklepě schovává?

Každý den se to mění. Někdo se snaží utéct před válkou do jiné země, někdo se naopak vrací zpět. Dnes je nás tu deset. Já, máma, táta, moje malá sestra a sousedi. Máme také sedm zvířat. Sklep je přímo v našem domě.

Co před válkou dělali Vaši rodiče?

Maminka v době míru pracovala jako redaktorka časopisu Theatre and Concert v Kyjevě. Tatínek byl profesorem na nejlepší univerzitě v zemi.

A Vy?

Dělala jsem copywriterku, psala jsem o kryptoměnách a různých domácích věcech. Nyní pracuji jako dobrovolník. Píšu články pro různá média, natáčím videa a tak. Snažím se upozorňovat na to, co se u nás děje.

Vaši učitelé se prý snaží o to, abyste dopsala diplomovou práci, je to pravda?

Chtějí, abychom během války získali magisterský titul. Zdá se, že jsou úplně odříznuti od světa a nevědí, že je válka. Nemám sílu ani příležitost práci dopsat. Děti křičí, z ulice se ozývají výbuchy, ve sklepě není internet.

Přemýšlela jste před zahájením ruské invaze o odchodu z Kyjeva?

Ne, to mě nenapadlo. Než začala válka, chtěla jsem letět do Norska, ale náš let byl zrušen. Posledních patnáct let sním o tom, že uvidím polární záři. To se mi bohužel nesplnilo.

Dnes nechcete odejít?

Kdybych opustila svoji zemi během války, cítila bych se jako zrádce. Navíc máme spoustu zvířat, nemůžeme je opustit.

Jak se v krytu stravujete?

Jíme kaše, těstoviny, polévky. V podstatě to samé, jako dřív. Ale máme méně masa a čerstvé zeleniny. Teď se jednomu sousedovi podařilo sehnat mrkev na korejský způsob, nevím přesně, jak se to jmenuje. Byli jsme všichni moc nadšeni.

Co je nyní nejtěžší sehnat?

Je vůbec problém pohybovat se po městě. Je málo zeleniny, také mléčných výrobků už v obchodech moc není. Co je tam pořád je „ruský“ sýr. Jde o takový ukrajinský protest. K lékům je také obtížné se dostat. To je problém hlavně pro lidi, kteří se léčí z rakoviny a musí brát určitý druh a počet léků.

Dochází poblíž vašeho domu k bombardování?

Bydlím na Tupolevově ulici v Kyjevě. Jedná se prakticky o okraj města. Bucha, Gostomel, Irpiň jsou asi čtyři kilometry daleko. Právě tam ruská armáda střílela na sirotčince, školky a nemocnice. Slyšeli jsme to tady.

Pomáháte také jako dobrovolníci?

Tatínek začal v noci chodit hlídat město, maminka vaří polévku, já se snažím bojovat na poli informací.

Co o vás píší ruská propagandistická média?

Třeba že jíme hlavy ruských dětí k snídani, že se snažíme střílet lidi, kteří se snaží z Ukrajiny odejít nebo že se dlouhodobě snažíme likvidovat rusky mluvící lidi na území Ukrajiny. Je toho hrozně moc, lidé tam tomu věří.

Článek Svědectví z Kyjeva: Olha se skrývá ve sklepě. Zemi neopustí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Máme týden schválený rozpočet. Jste spokojen s tím, jak to nakonec dopadlo?

Schválený rozpočet má o 100 miliard korun nižší schodek, než měl původní hrůzostrašný návrh Babišovy vlády. Mám velkou radost, že byly přijaty i dva pozměňovací návrhy, které jsem připodepsal.

Jaké?

Šlo o peníze navíc na připomínku 80. výročí operace Anthropoid a vypálení Lidic a Ležáků. A taky jsme konečně odřízli Vodičkův spolek, který dělá bojovníkům za svobodu ostudu, od státního rozpočtu a nedostane ani korunu.

Další 2,8 miliardy korun se přesunuly na pomoc s válkou na Ukrajině, resp. část na nákup zbraní, část na pomoc uprchlíkům. Bude to stačit, nebo byste byl ještě pro masivnější finanční přesuny?

Nikdo z nás bohužel neví, jaký bude další vývoj na Ukrajině. Vláda však jedná naprosto správně, jak z pohledu dodávek vojenské a humanitární pomoci, tak i v oblasti uprchlické krize. Oproti předchozí vládě si tady každý občan musí všimnout, jak všechno funguje a do sebe zapadá i v podmínkách války doslova za humny. Vedle toho je také úžasné sledovat, jak pomáhá celá česká společnost a jde společně za jedním cílem.

Je reálné, aby se navyšoval schodek rozpočtu? Například i právě kvůli krizi na Ukrajině…

Ano, může se to stát. Jsme ve válce, i když se neválčí na území naší republiky. Válku si Evropa, ani Česká republika nezvolila, začal ji neoprávněně Putin a zatáhl do ni i svou zem a na Ukrajinu přivedl bolest a smrt. Rodiče, manželky a děti mužů, kteří nyní brání svou zemi na Ukrajině a bojují proti Putinovu Rusku, nyní přicházejí do naší země a my se o ně musíme a chceme postarat. Je to naše povinnost, stejně jako bychom chtěli, aby se o naše blízké postaraly ostatní demokratické státy, kdybychom byli v situaci Ukrajiny.

Byl ještě čas tyto relativně nové skutečnosti v rozpočtu zohlednit?

Vláda Petra Fialy už při přípravě rozpočtu jasně ukázala, že skončil ten známý chaotický mikromanagement a nastoupila odpovědná rozpočtová politika. Ministr financí Zbyněk Stanjura se sešel postupně se všemi ministry, obrátili třikrát každou korunu, a výsledkem je rozpočet, který má nižší schodek, a přitom nikterak neomezuje státní investice.

V české společnosti se objevují hlasy, že vláda pomáhá ukrajinským uprchlíkům více, než „vlastním lidem“. Je to pravda?

Nic mě nemrzí víc než tyto ojediněle výkřiky. Vláda musí od nástupu do funkce řešit jeden průšvih za druhým – inflace, rostoucí ceny energií, další covidová vlna spojená s mutací omikron, a teď válka kousek od nás a její ekonomické dopady známé i mezi lidmi jako Putinovy ceny. Veškeré finance, které jsou v tuto chvíli poskytnuty na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, pomáhají ke zvládnutí celé situace zde v České republice.

Myslíte, že jsou nutné výdaje v miliardových částkách?

Musíme si uvědomit, že se může stát, že během několika týdnů bude v republice třeba i o půl milionu více lidí. A kdybychom nepostupovali tak, jak nyní, zadělali bychom si na daleko víc problémů. Co je ale v této věci nejdůležitější – většina lidí si je vážnosti situace vědoma a společně pracujeme na tom, abychom tuto bezprecedentní situaci, vyvolanou šíleným agresorem, jako Česká republika zvládli.

Andrej Babiš v debatě před schvalováním rozpočtu použil větu, že „vláda dá 14 miliard Putinovi, který zabijí lidí“. Reagoval tak na zrušení přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Je to tedy 14 miliard pro Putina?

Je to jeden velký nesmysl, chucpe. O to horší, že všichni víme, jaké firmy z přimíchávání a výroby nejvíce profitují. Ale tomu je konec. Zrušení přimíchávání biosložky je jednou z cest, jak zlevnit benzín a naftu v této složité situaci, a proto k němu vláda sáhla. Reakce Andreje Babiše mě tedy nepřekvapila.

Článek Ukrajincům musíme pomáhat, Češi by ve stejné situaci potřebovali to samé, říká poslanec Jiří Havránek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Splnila podle vás úterní zahraniční cesta na Ukrajinu svůj účel?

Myslím si, že ano. První rovina je symbolická tím, že se Evropa v boji za svobodu fyzicky postavila po bok Ukrajiny proti ruské agresi. Museli taky překonat strach a bezpečnostní obavy, protože Kyjev je ostřelován. Ze strany Ukrajiny je to velmi ceněno. Význam cesty spočíval také v taktické úrovni. Došlo k bezprostřední výměně informací a účastníci cesty viděli, jak to v Kyjevě opravdu vypadá, o čemž budou informovat Evropskou unii.

Je podle vás Ukrajina nyní zase o kousek blíže vstupu do Evropské unie?

Když prezident Zelenskyj přišel s plánem požádat o členství, tak to všechny země podpořily. Všechny tři státy, které na Ukrajinu odjely, tento krok podporují. To, že nyní tato delegace do země odjela, je v tomto směru hodně symbolické.

Najdou se však i kritici cesty. Jendou z nich je slovenská herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová, podle níž účastníci vystavili nebezpečí ukrajinského prezidenta. Představovala podle vás výprava nějaké riziko?

Myslím, že ano. Je třeba vidět nějakou bezpečnostní úroveň, ale asi bych ji nepřeceňoval. Schůzka se uskutečnila v nějakém bezpečném formátu a do posledních chvil se o ní nemluvilo. Všechny státy udělaly maximum pro to, aby informace byly co nejvíce chráněny a aby se tak předešlo nějaké eskalaci provokací z ruské strany, což bylo velmi důležité.

Jednalo se o první návštěvu Ukrajiny takto vysoce postavených zahraničních činitelů od začátku konfliktu. Mohou je následovat další?

Myslím, že mohou. Nicméně ten klíčový psychologický efekt byl předán a možná teď už nebude taková potřeba, aby byla vykonána další mise. Bylo by symbolické, kdyby na Ukrajinu jelo francouzské předsednictví Evropské unie, předseda Evropské rady Charles Michel nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, ovšem teď je třeba konat jinde – mezi členskými státy Evropské unie. Je třeba udržovat sankce proti Rusku a podporovat Ukrajinu. Další návštěvy jsou otevřené, ale domnívám se, že vše hlavní teď bylo splněno a předáno.

Prezident Zelenskyj řekl, že Ukrajina je nyní přesvědčena, že s takovými přáteli dokáže vyhrát a že těmto zemím v otázkách bezpečnosti důvěřuje. Dodala návštěva Ukrajině sebevědomí?

Ještě v první polovině února se z Kyjeva stáhla řada diplomatů, z Ukrajiny odešlo hodně lidí. To, že teď přijedou evropští lídři, ukážou se, nebojí se a chtějí jednat s legitimní vládou v Kyjevě, je pro Ukrajinu veliké povzbuzení. Jsou s tím spojena rizika, o to více to ale oceňují.

Premiéři Česka, Polska a Slovinska jednali s ukrajinským prezidentem o humanitární pomoci, o dodávkách zbraní či sankcích proti Rusku. Co tedy nyní můžeme čekat?

Lídři tří zemí přijeli s konkrétními nabídkami. Všechny země Ukrajině ohromně pomáhají, jsou tady taky velmi silná gesta, prohlášení a další kroky včetně humanitární pomoci. Stejně jako podpora armády v boji za nezávislost nebo ruských sankcí. Došlo k předání nápadů, jak ruský režim dále zasáhnout.

Jak ale cestu vnímalo Rusko? Nemohou teď na nás zvýšit svůj tlak?

Myslím, že se Rusové budou ohrazovat, to ale není podstatné. České vztahy s Ruskem jsou katastrofické, my ale pevně stojíme v nejsilnějším vojenském subjektu NATO a Evropské unii. Rusko může protestovat, ale to je jediné, co jim zbude. Reálně na nás nemají žádné páky.

Článek Analytik Pavel Havlíček: Fialova návštěva Ukrajiny Česko neohrozí, Rusko na nás nemá žádné páky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda projedná prodloužení nouzového stavu

Výbor v neveřejné části jednání probíral s ministryní Janou Černochovou, dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a podpořil jejich pokračování. „Senát vyjádřil podporu vládě poskytovat pomoc Ukrajině za účelem obrany proti ruské vojenské agresi, nejen v oblasti humanitární, ale především v dodávkách vojenského materiálu,“ potvrdil Fischer s tím, že o obranyschopnosti Česka se teď rozhoduje na Ukrajině.

Senát také bude ve čtvrtek rozhodovat o vyslání českých vojáků na Slovensko. Senátní výbor pro obranu doporučil misi schválit. Cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce NATO, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku. V souvislosti s válkou na Ukrajině bude vláda také jednat o prodloužení nouzového stavu. Podle Víta Rakušana to bude zřejmě ještě potřeba. Kabinet by musel se žádostí předstoupit před sněmovnu. 

Česko poslalo vojenskou pomoc za stovky milionů korun

Z Ukrajiny už od začátku ruské invaze uprchly více než tři miliony lidí. Podle Eurozpráv téměř dvě třetiny z nich, něco přes 1,83 milionu, zamířily do Polska. Za pondělí to bylo 71 600 lidí, což je asi o desetinu méně než v neděli. Na svém twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž.

České ministerstvo obrany Ukrajině poskytlo několik dodávek vojenského materiálu. Událostem247 to řekla jeho mluvčí Jana Zechmeisterová. „Už na konci ledna vláda rozhodla o daru 4000 kusů dělostřelecké munice, krátce na to bylo rozhodnuto také o poslání tisíce pušek a pistolí spolu s náboji za více než 188 milionů korun. Následně bylo rozhodnuto o daru dalšího vojenského materiálu, který jsme z bezpečnostních důvodů bohužel nemohli blíže specifikovat, byl v hodnotě téměř 400 milionů korun.“

Ze zásob armády byl podle mluvčí 2. března darován také vojenský zdravotnický materiál s hodnotou více než 20 milionů. „Zatím posledním darem, který vláda schválila a opět ho z bezpečnostních důvodů nemohu specifikovat, byl další vojenský materiál v hodnotě 24 milionů korun. Ministerstvo obrany jedná o dalších možnostech pomoci, o dalším daru. Měl by být za zhruba jednou tolik, za kolik už jsme v tuto chvíli darovali.“

Článek Z Ukrajiny už před válkou utekly tři miliony lidí, většinou zamířili do Polska. Česko bude dál posílat vojenský materiál se nejdříve objevil na Události247.cz.

S podporou by se mohlo začít už od příštího týdne

Lidé, kteří utíkají před válkou, by mohli dostat 5000 korun měsíčně na pokrytí základních potřeb. „Pokud návrh projde, tak od pondělí 21. března bychom mohli jet v tomto režimu a podporu začít realizovat,“ uvedl Jurečka. Jak píše Český rozhlas, lidé z Ukrajiny do té doby nemusí zůstat zcela bez peněz. „Už teď pracujeme s válečnými uprchlíky tak, že ti, kteří jsou bez prostředků, už dnes mohou žádat o mimořádnou, okamžitou pomoc. Snažíme se od začátku krize se o ně postarat,“ dodal Jurečka.

Stát bude platit za ubytování ukrajinských uprchlíků 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. Ve středu se na tom shodli ministři s hejtmany, po schůzce to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Domluvili se také na přerozdělování migrantů z nejvytíženějších krajů. Přerozdělování se bude řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Opatření ještě musí schválit vláda.

Jurečka se jednání vlády nezúčastní, je doma s dětmi

O podmínkách příspěvku pro solidární domácnosti má ve středu jednat vláda. Podle Jurečky ale ještě nebude moci rozhodnout, protože „lex Ukrajina“ bude teprve ve čtvrtek schvalovat Senát. „Vláda o tom rozhodne až příští týden, ale bude to platit zpětně za březen,“ doplnil. Sám Jurečka se jednání vlády ve středu neúčastní kvůli jarním prázdninám. Je totiž doma na Moravě se svými dětmi.

Podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Evy Davidové nemá být částka 1000 korun plnohodnotnou náhradou za to, že někdo ubytuje příchozí prchající před válkou. „Má být motivací tak, aby stát vyjádřil poděkování těm, kteří uprchlíkům poskytnou zázemí a zároveň jim částečně pomohl s pokrytím zvýšených nákladů, které s tím souvisí,“ uvedla pro Události247. Domácnosti dostanou příspěvek také zpětně.

Článek Ministr Jurečka chce navýšit lidem příspěvek za ubytování ukrajinských uprchlíků. Tisíc korun za třicet nocí je prý málo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina je vděčná za pomoc

Zelenskyj varoval: „Pokud neuzavřete náš vzdušný prostor, je jen otázkou času, kdy ruské rakety dopadnou na vaše území. Na území NATO. Na domovy občanů zemí NATO,“ píší České noviny. Ukrajinský prezident také upozornil, že místo ruského útoku je 20 kilometrů od hranic s Polskem, tedy i od hranic NATO. „Vloni jsem jasně varoval vedoucí představitele NATO, že pokud nebudou proti Rusku zavedeny tvrdé preventivní sankce, začne válka. Měli jsme pravdu. Už dlouho říkám, že Nord Stream je zbraň, která zasáhne Evropu,“ připomněl.

Prezident také poděkoval zemím, od kterých cítí podporu, mezi nimi i České republice. „Důležitá mezinárodní jednání: Bulharsko, Slovensko, Česká republika, Rumunsko, Polsko, Británie. Cítíme podporu těchto zemí. Cítíme podporu naší armády. Je to důležité. Mluvil jsem také s Charlesem Michelem, předsedou Evropské rady. O naší evropské perspektivě, která se stává realitou,“ doplnil.

Fiala je na Ukrajině

Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky vnímá to, že Zelenskyj Česko pochválil, pozitivně. „Česko mělo dřív na Ukrajině poměrně problematickou pozici. Bylo to především kvůli tomu, že ukrajinští novináři Česko hodně sledují, poměrně často se o Česku v ukrajinských médiích píše. V minulosti jsme měli navíc poměrně problematický obraz v souvislosti s některými výroky prezidenta Zemana. V tomhle kontextu se to teď absolutně smazalo,“ uvedl pro Události247.

Premiér Petr Fiala společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou jsou v hlavním ukrajinském městě jako zástupci Evropské rady Kyjev, který je obléhaný ruskými vojsky. Cesty se účastní také polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Setkají se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Je to první návštěva takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze.

Článek Zelenskyj varoval NATO: Ruské bomby můžou dopadnout i na vaše domy. Ocenil Česko za pomoc. V Kyjevě podpoří Zelenského Fiala se nejdříve objevil na Události247.cz.

Má čtyři nohy, ale je to rodina

Česká sekce Vétérinaires Sans Frontières Veterinářů bez hranic proto nabízí uprchlíkům i přímou finanční výpomoc skrze projekt Prcháme spolu. „Pro lidi prchající před válkou může být velkým problémem zabezpečit svému psovi nebo kočce i kvalitní krmení nebo dostatečné chovatelské zázemí. Finanční náročnost péče o zvíře může mnohé majitele odrazovat od toho vzít svého čtyřnohého společníka s sebou, což přinese ještě více stresu oběma,“ vysvětluje záměr veterinářka Barbora Červená.

Dobrovolník Alexandr vysvětluje, že vždy, když má možnost a má místo v autě, tak z Charkova odváží zvířata do útulku do Dnipra. Lidé se o ně pak postarají, k sobě domů si berou i dva nebo tři psy. Manželé ve středním věku tam přinesli krabici, ve které byla tři štěňata špiců. Sami nechtějí z Charkova odjet, protože doma prý mají 16 psů a kočky. S těmi je nikdo neubytuje, proto se o ně musí postarat sami.

Karanténa i pro zvířata

Veterináři v Česku zatím přesné údaje o zvířatech z Ukrajiny nemají. Majitelé musí u svých psů a koček dodržet desetidenní karanténu. Po uplynutí pěti dnů pak zvířata čeká další vyšetření, po kterém už je může lékař naočkovat proti vzteklině. Podle iDnes ukrajinské domácí mazlíčky zachraňují nejen jednotlivci, ale i organizace, které je převážejí například z útulků nebo z ulic, kde hrozí mnohem větší rizika nákazy. Mezi největší strašáky patří vzteklina.

Mluvčí Státní veterinární zprávy Petr Majer Událostem247 potvrdil, že někteří veterináři v Česku poskytují první ošetření pro zvířata z Ukrajiny bezplatně. „Konkrétní seznam je na stránkách Komory veterinárních lékařů. Stát jinak na ošetření těchto zvířat žádné peníze nevyčlenil, stále platí, že ošetření si musí jinak zaplatit osoba zodpovědná za zvíře.“ Podle oslovených veterinářů k nim zatím přišli z Ukrajiny většinou majitelé mazlíčků, kteří se o ně dobře starali, a zvířata tedy byla v dobrém stavu.

Článek Ukrajinci utíkají spolu se zvířaty. Čeští veterináři nabízejí prvotní vyšetření a naočkování zdarma pro zvířata uprchlíků se nejdříve objevil na Události247.cz.

Do dvou týdnů hotovo

Moskva podle nich počítala s tím, že asi za dva týdny bude po všem. Vše je ale nakonec jinak, protože Ukrajinci dokáží invazní armádě vzdorovat. I když pravost dokumentů se nedá ověřit. Jenže podle dalšího nezávislého zdroje souhlasí plány se zprávami západních tajných služeb, které zveřejnil list New York Times. Podle nich měl Peking požádat Moskvu, aby invazi na Ukrajinu zahájila až po skončení olympiády.

Leaked document from Russian troops showing war against Ukraine was approved on 18th January, and initial plan to seize Ukraine starting 20th Feb to 06th March. pic.twitter.com/H97QEDXRCK

— Anonymous (@LatestAnonPress) March 12, 2022

Zpráva naznačuje, že Peking měl jistý stupeň znalosti o ruských plánech nebo záměrech provést invazi na Ukrajinu ještě před tím, než Moskva celou operaci započala. Komunikaci mezi čínskými a ruskými představiteli zachytila jedna ze západních zpravodajských služeb. Činitelé, kteří zprávu prověřovali, ji považují za důvěryhodnou. Žádost o odložení invaze prý byla vznesena zhruba ve stejnou dobu, kdy se Putin zúčastnil zahajovacího ceremoniálu olympiády v Pekingu a setkal se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Podle experta Putin vše urychlil

Po týdnech varování ze strany západních představitelů zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu 24. února. Jak připomíná Blesk, bylo to jen pár dnů po skončení olympijských her v Pekingu. Jeden z představitelů administrativy prezidenta Joea Bidena, který měl být se zpravodajskými informacemi obeznámen, uvedl, že zpráva přímo nenaznačovala, že rozhovory o invazi probíhaly na úrovni čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina.

„Nemyslím si, že by Putin se Si Ťin-pchingem mluvil o tom, že je k něčemu takovému rozhodnut. Podle mě zase nejsou až takoví kamarádi. My navíc nevíme přesně, kdy se Putin rozhodl Ukrajinu napadnout, i když ta koncentrovaná přítomnost vojsk mohla naznačovat, že by to mohl udělat. Vzpomeňme však, jak všichni představitelé lhali, že něco takového nemají v plánu. Ovšem podle toho, jak si úplně nevedou na Ukrajině, tak to nevypadá na nějaké precizní plánování a přípravy,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Článek Putinovi jeho plány moc nevycházejí. Podle uniklých dokumentů chtěl Ukrajinu obsadit do 6. března se nejdříve objevil na Události247.cz.

Železnice není bezpečná

Toto tvrzení navíc podporuje několik faktorů. Tím prvním je to vysoká závislost ozbrojených sil na železnici. „Rusko je jedinečné v tom, že má železniční brigády a z logistického hlediska jsou ruské síly vázány na železnici od továrny po armádní sklad. Žádný jiný evropský národ nevyužívá železnice v takové míře,“ vysvětlil Crhonek pro ČTK. V neprospěch využití železnice k zásobování hovoří především její vysoká zranitelnost, jak se přesvědčili už Němci za druhé světové války.

Druhým faktorem v neprospěch logistiky ruských jednotek je jejich velikost a množství. Schopnosti logistických jednotek jsou nižší, než je běžným standardem v NATO. Z toho plyne omezená možnost přepravy materiálu, ať už munice, pohonných hmot nebo potravin. S využíváním těžké techniky, jako je dělostřelectvo a raketová nebo tanková technika, se množství přepravovaných zásob k zabezpečení podpory ofenzivních sil navíc dramaticky zvětšuje.

Pokulhává i ruská taktika

Jako třetí fakt Crhonek označil taktiku ukrajinských sil, které se zaměřují právě na ničení logistických a zásobovacích konvojů. „Již z povahy působnosti zásobovacích vozidel, která ve valné většině nejsou obrněná, navíc přepravující vysoce explozivní nebo hořlavé materiály, představují obecně v každém konfliktu ‚snadný‘ cíl,“ uvedl. Jako další faktor uvedl zásobování palivem a vodou, kdy každá ruská logistická brigáda má pro tyto účely takzvaný taktický potrubní prapor.

Ty sice mají podle Crhonka nižší propustnost než stejné jednotky v NATO, ale mohou být rozmístěny do několika dnů po obsazení nového terénu. Do té doby jsou pro operační zásobování potřeba právě nákladní auta s pohonnými hmotami. „Je otázkou, jakým způsobem lze tyto schopnosti uplatnit právě na Ukrajině vzhledem k již zmiňované zranitelnosti a povaze ofenzivního způsobu vedení konfliktu ze strany Ruska,“ uvedl Crhonek.

Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky Událostem247 potvrdil, že železnice je pro ruskou armádu velmi důležitá právě z hlediska logistiky. „Dává to smysl z hlediska geografie. Rusko je obrovská země a přesouvat jednotky z dálného východu až do západního vojenského okruhu a dále, je něco, co vyžaduje nesmírné kapacity. V Rusku, kde kromě letecké dopravy v podstatě žádný jiný způsob dopravy, kromě železnice, tak je to naprostou nutností pro rychlé přesuny ruských ozbrojených sil.“

Článek Rusové podcenili přípravu, jsou bez nafty a jídla. Největší slabinou je železnice, protože jejich technika je zastaralá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Symboly se objevují i v Česku

Lidé v Rusku umisťují písmeno „Z” například na svá auta, domy nebo dokonce i na oblečení. Symbol se objevil také v Česku, na kufru ho měl jeden z cestujících na pardubickém nádraží, kde ho vyfotil mluvčí tamní městské policie Jiří Sejkora. Policie zvažuje, že připraví metodický pokyn, podle kterého by bylo možné vyšetřovat pro podporu ruské agrese na Ukrajině ty, kteří s ní vyjadřují souhlas právě prostřednictvím písmene „Z“.

#Pardubice nádraží dnes ráno.
Neříkám nic..
Radši.. pic.twitter.com/RFaA8oACpO

— Jiří Sejkora (@sejkPce) March 7, 2022

V České republice hrozí za schvalování útoku Ruska na Ukrajinu až tři roky vězení „Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Policie v této souvislosti prověřuje stovky lidí. Jeden z nich už byl obviněn, aktuálně je trestně stíhán na svobodě. 

Jak vzniklo značení „Z“?

O tom, co přesně písmeno „Z“ na vojenské technice vlastně znamená, se od začátku války vede řada různých teorií. Původně se mělo za to, že „Z“ je ve skutečnosti číslo „2″, které představuje 22. únor 2022. Tedy den, kdy Rusko ratifikovalo dohodu o „přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“ se samozvanými, odtrženými regiony na východní Ukrajině, a to Doněckem a Luhanskem. Informuje o tom Deník. Znak vymyšlený teprve před pár dny se však stal symbolem nové ruské ideologie a národní identity.

Podle bezpečnostního analytika Andora Šándora má nový symbol označit vojska. „Ukrajinská i ruská technika je v mnohém stejného původu a málokdo je rozezná. To jsou všechno věci, které vycházejí z jednoho základu a jsou vlastně jen modernizovány. Podle mého názoru jde tedy o oddělení válčících stran od sebe, protože mají stejnou techniku. Nic takového jsme neviděli v Iráku nebo kdekoliv jinde, protože americká technika od ruské, kterou měl Irák, se dala velmi dobře rozeznat,“ uvedl pro Události247.

Článek Novodobá svastika? Použití symbolu „Z“ v souvislosti s válkou na Ukrajině zkoumá policie i státní zástupci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vlna kritiky na sebe nenechala dlouho čekat

Kandidát na hlavu státu Karel Janeček v rozhovoru řekl, že by se v případě války choval stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tento konflikt je absolutně nepřijatelný. Ještě by se nějak dalo třeba chápat, kdyby Putin řešil Donbas a oblasti, kde je ruská menšina. To by se třeba ještě dalo nějak odůvodnit. Ale co udělal, je přes všechny čáry, musí se reagovat tvrdě,“ uvedl Janeček.

Korunu tomu ovšem nasadil v zápětí. „Cením si Zelenského, i já jsem zažil situace na hraně, třeba kolem seskoků padákem.“ To bylo něco, co českou veřejnost opravdu pobouřilo a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „I geniální matematik může býti hlupákem,“ napsal na sociálních sítích jeden z uživatelů. „Jak si definitivně pos*at prezidentskou kandidaturu v jedné větě,“ dodal další. „U nás včera chvilku netekla teplá voda, vím, co je to žít na ostří nože. A nezlomilo mě to,“ byla další reakce.

Janeček si za svými názory pevně stojí

To, že byl Janečkův rozhovor krokem vedle, potvrdil Událostem247 politolog Miloš Gregor. „Srovnávat, byť nepřímo to, že někdo je hlavou země, která je ve válce, s tím, že skákal padákem, a tam se mu děly nějaké nepříjemnosti, to opravdu nebylo vůbec šťastné.“ E15 připomíná, že Janeček se do zájmu médií dostal i loni v listopadu kvůli svému projevu na Českém slavíkovi. „Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil kromě jiného.

Televize Nova, na které se Český slavík vysílal, se od jeho vyjádření distancovala s tím, že pořad je připravován externí firmou, která odpovídá za jeho kvalitu. Ohradily se také některé české celebrity. Janeček se pak ke kritice vyjádřil na sociálních sítích. Uvedl, že si za svými názory stojí, ale vědecké poznání prý plně respektuje. Po proslovu na Slavících s ním ukončil spolupráci také Nadační fond Neuron.

Článek Kandidát na prezidenta Janeček přirovnal svůj seskok padákem k situaci na Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruští vojáci prý osvobozovali Ukrajinu od nacistů

Putinův režim podle plukovníka tvrdil, že ukrajinská vláda byla svržena nacisty a potřebuje osvobodit. „Až do konce jsme nevěřili tomu, že skutečně vstoupíme na ukrajinské území. Řekli nám, že se budeme v Bělorusku účastnit společných cvičení,“ doplnil. Podobně se podle Novinek vyjádřil i druhý zajatec, který si také původně myslel, že jede do Běloruska na cvičení. „V únoru nás shromáždili na cvičení v Bělorusku a 24. února přišel příkaz, že se máme posouvat na území Ukrajiny,“ řekl Jevgenij Spiridonov.

Ще одне запізніле «прозріння» російського загарбника

Полонений солдат-строковик з Єкатеринбургу закликає земляків вийти на протести та припинити цю безглузду війну.

“Нас отправили на вашу территорию, как слепых котят”, – говорить він.

Відео тут: https://t.co/7R8mOwOkG5 pic.twitter.com/hc10ijVkzQ

— СБ України (@ServiceSsu) March 5, 2022

Příkaz k přesunu na Ukrajinu měl vydat přímo ruský prezident Vladimir Putin. Zajatec řekl, že on a jeho kolegové měli společně s ruskými ozbrojenými silami postupovat na Kyjev a poskytnout jim veškerou podporu při jeho ovládnutí. Po jeho dobytí pak měli různými způsoby potlačit protiprávní jednání ze strany ukrajinského civilního obyvatelstva. Zajatý voják své krajany vyzval, aby protestovali a zastavili nesmyslnou válku.

Rusko směřuje k autoritářství

Lidé napříč Ruskem v neděli za konec války demonstrovali. Stejně jako zajatý ruský voják k tomu obyvatelstvo ve svém projevu vyzval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír. Je to také válka za vaši zemi. Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal prezident. Stejně jako Ukrajinci, tak i Rusové teď podle něj čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.

Lidé po celém Rusku následně vyšli do ulic, protesty se konaly ve 44 městech. Tamní policie údajně zadržela zhruba 3 500 demonstrantů. Ruské ministerstvo vnitra upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění, a že jejich pořadatelé za to budou hnáni k odpovědnosti. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na zemi dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.

Článek Zajatý ruský voják se stydí za vládu a omlouvá se Ukrajincům. Svému prezidentovi už nevěří se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česko nepřítelem po Vrběticích

Ruská vláda označila Českou republiku za nikoli přátelskou zemi už minulý rok v květnu. Podle Českých novin k tomu došlo po zhoršení rusko-českých vztahů, a to v souvislosti s kauzou Vrbětice. Z výbuchu tamního muničního skladu čeští představitelé obvinili příslušníky ruské tajné služby. Sklady měla pronajaté ostravská společnost Imex Group. Česko následně vyhostilo 18 ruských diplomatů, Rusko pak v odvetě vykázalo 20 českých diplomatů z Moskvy. 

Rusko loni za nikoli přátelskou zemi označilo také Spojené srtáty, které opakovaně zaváděly protiruské sankce. Kremlu vadilo také to, že americký prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině loňského března odvysílala televize ABC News, přitakal na otázku, jestli pokládá Putina za „zabijáka“, a naznačil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování se do amerických voleb. Moskva v pondělí také uvedla, že nepřátelským zemím bude vyplácet závazky pouze v rublech. Za tímto účelem si mají zřídit účet u některé z ruských bank.

Nový seznam nepřátelských zemí je velmi dlouhý

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky je historie seznamu zemí nepřátelských pro Rusko zajímavá. „Seznam vznikal v minulém roce, a to zejména v kontextu vývoje kauzy ve Vrběticích. List pak prošel všemi patry ruské politiky, následně ho potvrdil Vladimír Putin. Tento dokument obnášel jen dvě země, byla to jen Česká republika a potom Spojené státy, jako tradiční rival a nepřítel ještě z dob studené války.“

Havlíček pro Události247 doplnil, že tradiční nepřátelské země, jako Ukrajina a Polsko, na seznamu chyběly. „Až teď po zavádění sankcí proti ruské federaci byl ten seznam velmi zásadním způsobem rozšířen. Dnes už obsahuje celou řadu zemí po celém světě, od všech evropských zemí také například Austrálii, Japonsko a další. V každém případě tento velmi dlouhý seznam, který byl vytvořen teď, tak je symbolem toho, že Rusko si vytvořilo ze světového společenství a ze Západu a jeho spojenců nepřátele.“

Článek Rusko aktualizovalo seznam nepřátelských zemí. Přibyla na něm celá Evropská unie a Ukrajina, Česko je na něm už rok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin se snaží zatlačit Západ do kouta

Podle generála Pavla se Putin snaží celou dobu rozkládat EU a NATO. „Moc dobře vědí, co migrační vlna s Evropou udělá. Pokud nepřijmeme razantnější opatření, může se stát, že Ukrajina vojensky padne,“ řekl. Jak píše iDnes, Západ se podle něj moc nechává zatlačit Putinem do kouta. „Rusko není v pozici vyhlásit druhou válku a ustát jí,“ uvedl. Současně doplnil, že on sám nesouhlasí s vyhlášením bezletové zóny na Ukrajinou.

Podle Jourové si Putin plní dlouhodobý cíl, a to Ukrajinu obsadit a splnit si sen, že Ukrajina patří pod Rusko, a že ukrajinský národ nemá nárok na samostatnou existenci. Dodala, že ruský prezident se snaží zemi vymazat z mapy a svůj plán „naplňuje barbarským způsobem“. Šance na diplomatické řešení ale moc velká není. Evropská komise se však podle eurokomisařky poohlíží po neutrálním vyjednavači, který by do toho mohl vstoupit.

Podle experta na to teď Putin nemá

Lipavský a generál Pavel se shodli na tom, že ruskému prezidentovi nevychází plán instalovat v řádu dní v Kyjevě loutkovou vládu. Podle Pavla Rusko ukrajinský národ nezlomí. „Průběh invaze neodpovídá tomu, co si Rusko představovalo. Ukrajinská armáda projevila hrdinství, odolnost a vůli bránit svou zemi. Nedá se věřit, že by Rusko chtělo situaci vyřešit jednáním, průsečík pro shodu se nerýsuje,“ doplnil Pavel.

Podle Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky je Ukrajina pro Rusko klíčem k velmocenskému postavení, které mělo Rusko v minulosti. „Když se podíváme z hlediska Sovětského svazu, tak Ukrajina byla druhá největší republika z hlediska populace a vlastně to klíčové území, které dělalo ze Sovětského svazu velmoc a dříve z Ruska. V současné situaci si ale nedovedu představit, že by mohl Putin nadvlády nad Ukrajinou dosáhnout,“ uvedl pro Události247.

Článek Jourová má jasno: Putinův cíl je zařadit Ukrajinu pod Rusko. Podle generála Pavla by však musel zemi ve velkém okupovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tragédie za tragédií

„Jsem vděčný za každého Ukrajince, který brání naše města. Dokonce, i když jsou v obležení. Ale také vím, že jsou uvnitř lidé, kteří se opravdu potřebují dostat pryč. Nemohou tam zůstat. Slyšeli jsme sliby o humanitárních koridorech. Ale žádné nejsou. Místo humanitárních umí jen ty krvavé,“ uvedl Zelenskyj. Zároveň armáda ruské federace v pondělí znovu slíbila, že zastaví střelbu a otevře humanitární koridory.

Russian aggression is different to all other wars of this century. The scale and the inhuman ideology behind it are reminiscent of WWII. Actions to counter it must be relevant. More severe sanctions on Russia; more weapons, including combat aircraft and air defense for Ukraine. pic.twitter.com/eWJwSi5fMX

— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) March 7, 2022

Prezident také připomněl tragédii z města Irpiň, ve kterém byla zabita ukrajinská rodina. „Muž, žena a dvě děti, přímo na silnici. Jako na střelnici. Přitom se jen snažili dostat se z města, utéct. Celá rodina. Kolik takových rodin na Ukrajině zemřelo,“ popisoval nevěřícně hlavní představitel Ukrajiny. O činu svědčí i fotografie.

Podle politologa Zdeňka Kříže z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity, působí Zelenského výstupy dobře jak navenek, tak uvnitř státu. „Já si myslím, aspoň z toho, co jsem viděl a slyšel, že jsou ty projevy adekvátní situaci. Ono prezidentovi nic jiného nezbývá. Když se podíváme na situaci dva týdny před invazí, tak se dá říct, že on ani nikdo jiný nevěřil, že Rusko rozhodne pro tak rozsáhlou operaci, že zaútočí z tolika směrů. Situace vypadala spíš tak, že si ruská federace snaží upevnit pozici na hranicích,“ uvedl.

Válkou proti tradicím

Ruské síly měly údajně v Irpini střílet po civilistech utíkajících z města. Ti se z předměstské oblasti snažili dostat do kyjevské metropole. Ukrajinci podle slov svého vůdce takové činy ruským vojákům nikdy neodpustí. „Nikdy nezapomeneme. Potrestáme každého, kdo v této válce páchá zvěrstva. Na naší půdě. Najdeme každého ha*zla, který střílí na naše města a naše lidi. Který bombarduje naši zemi a posílá na ni rakety. Který dává rozkazy ke stisknutí tlačítka start. Na světě nenajdete klidné místo kromě hrobu,“ napsal web ukrajinského prezidentského úřadu.

Ačkoliv projev zazněl v den známý jako neděle odpuštění, během níž se v pravoslavné církvi lidé tradičně navzájem prosí o prominutí svých hříchů, tak Zelenského vzkaz se nesl v opačném duchu. „Neodpustíme ostřelování domů. Neodpustíme raketu, kterou naše protivzdušná obrana sestřelila. A ani těch více než pět set dalších podobných raket, které zasáhly naši zemi, naše lidi, naše děti. Neodpustíme ty stovky a stovky obětí, tisíce a tisíce utrpení. Ani Bůh neodpustí. Ne dnes. Ani zítra. Nikdy,“ zakončil prezident.

Článek Zelenskyj: Potrestáme každého, kdo v této válce páchá zvěrstva. Rodiny jsou stříleny přímo na silnici. Ukrajina potřebuje koridory se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajinská strana dostala včas echo

Jak informuje britský list The Times, Vagnerova skupina nejenže nesplnila úkol, ale sama utrpěla ztráty. V Kyjevě se podle dřívějších informací mělo pohybovat zhruba čtyři sta členů Vagnerovců, kteří měli za cíl vyhledat a zavraždit prezidenta Zelenského. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko v úterý uvedl, že v Žytomyrské oblasti byl zajat jeden z příslušníků Vagnerovy skupiny, který měl v minulosti bojovat v Sýrii.

Proruští žoldáci ale nejsou jediní, kteří usilují o život ukrajinského prezidenta. Minulou sobotu se podařilo zabránit atentátu na Zelenského, o který se na okraji ukrajinské metropole měli pokusit zabijáci z Čečenska. „Můžu říct, že jsme dostali informace od FSB, kteří se nechtějí zapojovat do této krvavé války. A díky tomu byla Kadyrovova elitní skupina, která přijela zabít našeho prezidenta, zničena,“ prohlásil šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Jaký byl plán Vagnerovců?

Vagnerova skupina údajně neměla o čečenské jednotce vědět. Žoldáci na Ukrajině šest týdnů dopředu sbírali informace o cílech v ukrajinské vládě. Přikázáno měli počkat na příjezd ruské speciální jednotky Specnaz. Ta měla podle původního plánu napadnout Kyjev a odklonit tak pozornost od Vagnerovců. Žoldáci by díky tomu využili příležitosti a zabili ukrajinského prezidenta. Členové Specnazu by následně Vagnerově skupině zajistili koridor pro bezpečný odjez z ukrajinské metropole.

Plnění plánu se mělo zpomalit i kvůli táhnoucí se koloně tanků kolem Kyjeva. I přesto ale zřejmě vrahové ze svých plánů neustoupili a plánují si odškrtat seznam čtyřiadvaceti lidí, které mají na Ukrajině zneškodnit. Ukrajinský prezident už dříve zmínil, že je pro ruskou armádu cílem číslo jedna. Přesto několikrát odmítl americkou nabídku na evakuaci ze země. Zelenskyj pravidelně natáčí videa. Ty ale nejsou pořizovány venku, aby nebyla možná jeho lokalizace.

Článek Zelenskyj přežil už tři atentáty. Zabít se ho pokoušeli Vagnerovci i Čečenci. Zachránit ho měly informace z ruské tajné služby se nejdříve objevil na Události247.cz.

Shoda je zatím jen na humanitárních koridorech

Naopak šéf Kremlu vyzval k normalizování vztahů s Ruskem. Zároveň zmínil, že všechny akce, které Rusko podniká vznikají jen v reakci na protiruské kroky. Podle Putina nemá Rusko vůči svým sousedům žádné špatné úmysly. Po státech chce, aby situaci dále nevyhrocovaly a přestaly přijímat omezení. „Nevidím zde žádnou nezbytnost situaci vyostřovat či zhoršovat naše vztahy,“ prohlásil šéf Kremlu.

V pátek zároveň došlo k telefonátu mezi ruským prezidentem Putinem a německým kancléřem Olafem Scholzem. V něm mělo zaznít, že Moskva je připravena o víkendu přistoupit k třetímu kolu jednání s Kyjevem. Ukrajina požaduje okamžité příměří, Rusko její demilitarizaci a denacifikaci. Jak připomíná ČTK, dosavadní rozhovory obou stran zatím úspěch nepřinesly. Ke shodě došlo alespoň ve vytvoření bezpečných humanitárních koridorů, kterými mohou civilisté odejít z obklíčených ukrajinských měst.

Zacharovová: Západ chce zničit Rusko

Během čtvrtečního dialogu navíc Rusko snížilo své požadavky. Už nemluvilo o denacifikaci, jak informoval představitel ukrajinské prezidentské kanceláře. Podle Dmitrije Peskova, mluvčího Kremlu, Moskva Ukrajincům předložila své návrhy řešení konfliktu a výsledek jednání podle něj bude záviset na reakcích Kyjeva. Kreml navíc vyzval, aby se Rusové sjednotili za Putinem.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v ruské armádní televizi Zvezda uvedla, že Západ svým konáním uskutečňuje plán, jak Rusko zničit. „V principu vše, co teď dělají, je součástí rozsáhlého plánu,“ uvedla. Podle ní má být zničena nejen ruská ekonomika, ale vše, co je ruské.

Článek Putin už nechce další sankce. Vyzval státy k normalizaci vztahů s Ruskem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Máte zprávy o tom, jak nyní funguje primární zdravotní péče na Ukrajině?

Ano, máme. Prostřednictvím chatů a sociálních sítí jsme neustále v kontaktu s našimi mezinárodními kolegy, a tedy i s ukrajinskými lékaři. Popisují válku zuřící v ulicích i na jejich zahradách. Základní péče přestala fungovat. Lékaři se museli přeorientovat na válečnou medicínu. Obracejí se na nás s prosbami o materiál. Co nyní potřebují jsou především prostředky zastavující krvácení a ošetření spálených ran.

Kontaktoval už Vaši ordinaci někdo z ukrajinských uprchlíků?

Zrovna včera se nám ozvala jedna rodina a pozvali jsme je na vyšetření. Mluvil jsem s nimi zatím jen telefonicky. Pochopili jsem, že chtějí řešit nějaký konkrétní zdravotní problém. V lepším porozumění nám bránila jazyková bariéra, ale věřím, že v ordinaci si zvládneme vše ujasnit.

Jak si poradíte s jazykovou bariérou v ordinaci?

Těch možností existuje více. Starší kolegové mají výhodu ve znalosti ruštiny, která je ukrajinštině velmi podobná. Já se domluvím anglicky, což je jazyk, který by mohla alespoň v základech ovládat mladší generace ukrajinských uprchlíků. Pomoci nám mohou také speciální zdravotnické karty, které vydává v několika jazycích ministerstvo zdravotnictví.

Ty říkají co?

Jejich úkolem je usnadnit komunikaci lékaře s pacientem. A pak je tu ještě telefonická linka 1221, na které jsou připravení pod předvolbou č. 8 překladatelé.

Jak moc jsou nyní praktičtí lékaři vytížení?

Konkrétně v naší ordinaci se začíná projevovat pokles pacientů s covidem. Náš provoz je přesto stále lehce nad běžným standardem. Nyní doháníme především preventivní prohlídky, které jsme kvůli pandemii covidu museli přesunout.

Takže stále máte kapacity?

Poslední roky ukázaly, že když je třeba, dokážeme naše kapacity krátkodobě značně nafouknout. Jsme připraveni udělat to i nyní. Byť sil po covidových vlnách nazbyt už není.

Článek Lékař Halata: Zdarma ošetříme ukrajinské uprchlíky, jsme na ně připraveni, i když sil po covidových vlnách nazbyt už není se nejdříve objevil na Události247.cz.

První tři varianty nejsou tak nebezpečné

Jako „nejoptimističtější“ varianta je pojmenovaná „Zázrak na Dněpru“. Podle analytiků je to situace, kdy se Ukrajině s pomocí dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu ze Západu podaří i nadále brzdit postup ruských invazních vojsk, a tím i pokusy o svržení kyjevské vlády, a dosazení loutkového režimu ovládaného Moskvou. Další možností je podle amerických analytiků i to, že po týdnech intenzivních bojů ve velkých městech, se Rusku podaří svrhnout ukrajinskou vládu. Píše o tom iDnes.

Třetí varianta počítá s tím, že Ukrajina se nakonec pod tíhou ruské invaze zhroutí. I přes intenzivní odpor se ruským silám podaří převzít kontrolu nad zemí, a to za cenu používaní stále těžších zbraní a nevybíravé taktiky. Odpor proti loutkové vládě dosazené Putinem bude sice bouřlivý, ale okupanti budou protesty potlačovat brutální silou. Nebude ale dost silný na to, aby pro zanechané okupační síly představoval významné ohrožení.

Podle experta Rusko už brzy čeká ekonomické zhroucení

Za nejvíce nebezpečný scénář pro budoucnost Evropy a globálního uspořádání experti považují možnost, že válka na Ukrajině připraví půdu pro přímý vojenský konflikt mezi NATO a Ruskem. Severoatlantická aliance ho nechce, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před jednáním ministrů zahraničí NATO to naznačil šéf americké diplomacie Antony Blinken.

V dohledné době můžeme očekávat výrazné vyčerpání Ruska a jeho ekonomické zhroucení. Pro Události247 to uvedl Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. „Vzhledem k tomu tlaku sankcí a tomu, na kolik nákladná válka na Ukrajině je, tam se absolutně nepočítalo s Ukrajinským odporem, samozřejmě Rusko ještě může obsadit velkou část ukrajinského území.“ Podle Lebdušky teď není možné dosadit svou loutkovou vládu, aniž by muselo Rusko Ukrajinu vojensky okupovat.

Článek Jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině? Existuje několik variant postupu. Podle odborníka Lebdušky je pravděpodobné, že se Rusko ekonomicky zhroutí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Horká linka s Macronem

Další obvinění vůči Kyjevu následovalo, když Putin prohlásil, že Ukrajina zadržuje jako rukojmí tisíce cizinců. Mezi nimi mají být i indičtí studenti, kterým má být blokován odjezd ze země. Indické ministerstvo zahraničí přitom dříve uvedlo, že Ukrajina Indům pomáhá se ze země bezpečně dostat. Dalšího obvinění ruského prezidenta směřovalo k napadení čínských občanů Ukrajinci. Ani tento výrok ale nepodpořil Putin žádnými důkazy. Čína sice dříve uvedla, že jeden její občan byl zraněn při pokusu odejít z Ukrajiny, ale nebylo upřesněno, kdo ho zasáhl.

Putin ve svém projevu také uvedl, že vojenská operace probíhá podle plánu. Kreml podle něj zraněným vojákům a rodinám padlých poskytne kompenzace. Krátce před projevem Putin mluvil znovu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten o rozhovoru sám informoval. Podle Macrona jsou události na Ukrajině nepříznivé a Putin nadále trvá na odzbrojení a kapitulaci Ukrajiny. Podle Macrona je to ale nepřijatelné, sám měl Putina upozornit, že Rusko za útok těžce zaplatí a skončí na dlouhou dobu v izolaci.

Kreml popírá zprávy o bombardování měst

Putin přesto dál dál trvá na demilitarizaci, denacifikaci a dosažení neutrálního statusu Ukrajiny. V případě, že Ukrajina bude odkládat společná jednání, má se seznam ruských požadavků ještě prodloužit. Putin měl v rozhovoru s Macronem odmítnout zprávy o bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a dalších měst na Ukrajině, píše ČTK. „Zvlášť bylo zdůrazněno, že při speciální operaci, která jde podle plánu, ruské ozbrojené síly dělají, co je v jejich silách, aby ochránily životy civilního obyvatelstva,“ stojí v oficiálním prohlášení Kremlu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ocenil francouzskou snahu o zprostředkování jednání v souladu s diplomatickou tradicí této země. Francie po telefonátu ale hodlá zpřísnit sankce proti Rusku, protože je považuje za velmi účinné. Od invaze Ruska na Ukrajinu si Putin s Macronem volali už potřetí.

Článek Putin obvinil Kyjev, že používá civilní obyvatelstvo jako štít se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mohl to být konec Evropy

Ukrajinský prezident Zelenskyj čin odsoudil a obvinil Rusko z jaderného terorismu. Zároveň varoval před možným výbuchem. ,,Pokud dojde k výbuchu, bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy. Ruská vojska může zastavit pouze okamžitá evropská akce (…) Žádná země na světě nikdy neostřelovala jaderné bloky,“ dodal podle webu RBK Ukrajina.

Watch: Russian troops shell Europe’s largest nuclear power station in Enerhodar, Ukraine. The plant accounts for about one quarter of Ukraine’s power generation https://t.co/s1PcvYXAI9 pic.twitter.com/FKowRFJHDe

— TIME (@TIME) March 4, 2022

Státní pohotovostní služba nakonec vydala prohlášení, že požár vypukl ve výcvikové budově. Agentura AFP nad ránem přinesla informaci, že požár se již podařilo uhasit. Podle ředitele elektrárny je bezpečnost zajištěna a radiace je v normě. Podle Jany Drábové, šéfky úřadu pro jadernou bezpečnost, Rusové zešíleli a nezbývá než událost sledovat.

Ruské jednotky ovládly areál

,,Nemám tušení, jak daleko Putin zajde. Nikdo nevěřil, že by mohli začít střílet v jaderné elektrárně. Musíme zastavit válku hned! A nečekat na nástup jaderné katastrofy,“ řekl mluvčí jaderné elektrárny Andrij Tuz pro CNN. Ruské jednotky areál ovládly, zaměstnanci elektrárny údajně zůstávají na místě a kontrolují stav bloků.

Video che mostra l’incendio e il bombardamento della centrale nucleare di Zaporozhye
Сегодня pic.twitter.com/MXf20NlnvJ

— Running free (@RunnerA19) March 4, 2022

Záporožská jaderná elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW (šest energobloků po 1000 MW), což je zhruba trojnásobek ve srovnání s českým Temelínem. Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 MW) je pátá největší na světě. Ruští vojáci už dříve ovládli odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl.

Článek VIDEO: Rusové zaútočili na ukrajinskou jadernou elektrárnu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Německo pošle na Ukrajinu protiletadlové rakety

Nizozemští výsadkáři se přesunují do Rumunska, Francie posílá 500 vojáků do Estonska. V Litvě zase přistávají transportní letouny s norskými pásovými obrněnci. „Neusilujeme o konflikt s Ruskem. Náš vzkaz prezidentu Putinovi zní: zastavte válku, stáhněte všechny své síly z Ukrajiny a v dobré víře se zapojte do diplomatického řešení,“ uvedl k tomu Šéf NATO Jens Stoltenberg. Aliance za poslední týden zdvojnásobilo vojenskou přítomnost na svém východním křídle.

Německo chce na Ukrajinu poslat 2700 protiletadlových raket typu Strela. Podle Českých novin dodávku schválilo německé ministerstvo hospodářství. Jedná se o zbraně sovětské výroby, které měla ve výzbroji Národní lidová armáda bývalé Německé demokratické republiky. České ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že poskytlo Ukrajině 160 protiletadlových střel Strela za 38,5 milionu korun.

Podle experta Rusko na další země šanci nemá

Německo v posledních dnech změnilo svůj zdrženlivý postoj a začalo ukrajinské armádě, která bojuje proti ruské invazi, posílat těžké zbraně. Ministerstvo obrany se snaží zjistit jaké další zbraně by se mohly z Německa přesouvat na Ukrajinu. Z Česka bylo už do válkou zasažené země převezeno 4000 dělostřeleckých granátů, tisíce pušek a pistolí s miliony nábojů.

Podle odborníka Lebdušky se munice spotřebuje v bojích pouze na Ukrajině. „Myslím, že přímo k nějaké eskalaci ve smyslu rozšíření té války nedojde. Vidíme, jaké má Rusko problémy jen na Ukrajině, tím spíš by se těžko pouštělo do nějakého konfliktu se státy NATO. To už by pro ně byla naprostá katastrofa. Pokud jde o eskalaci přímo na Ukrajině, tak to asi možné je. Ale vzhledem k tomu, co se teď děje, tak těžko předvídat, co bude dál,“ odpověděl Událostem247 Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky.

Článek Rusko má problémy na Ukrajině, další státy neohrozí, myslí si odborníci. Přesto NATO posílilo východní křídlo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dával jste dohromady tým lidí, který v pátek vyrazí na ukrajinské hranice. Kdy Vás to napadlo?

Od první informace o útoku ve čtvrtek jsem se spojil s přáteli z akrobatického lyžování. Chvíli jsem přemýšlel, urovnával si, jak na to. První telefon byl k zajištění ubytování, jídla a základních potřeb.

S kým jste se tedy spojil, kdo Vám bude pomáhat?

Obrátil jsem se na kamaráda, který je ostřílený veterán mnoha válečných misí se zkušenostmi z chemické brigády v Liberci. Řekl okamžitě ano. A také dal spoustu rad.

Co bylo dál?

Zjistit jak, kdy a kam. Pak začalo telefonování. Nejdřív dodávky, řidiči, jídlo pro lidi i posádku. Situace se mění každých pár hodin. Bylo neuvěřitelné, jak ve vteřině všichni řekli ano, i když jsem věděl, jak jsou vytížení v práci, mají doma děti. Nakonec se mi podařilo sehnat i dopravce s autobusem. 

Kam se vlastně chystáte, na hranice, nebo dále do ukrajinského vnitrozemí?

Jen na hranice pro přesně určený počet lidí do ubytovacího zařízení, které poskytla Proseč pod Ještědem. Zbytek kapacity autobusu mají vyplnit rodiny, o které se postará svaz moderního pětiboje. 

Jaký je tedy cíl této Vaší mise, dodat materiál, odvést lidi…?

Chceme pomoci dostat do bezpečí ženy a děti. Zajistit jim ubytování a základní péči. Plus psychologa. Během telefonování jsem pro ně dostal i příslib zaměstnání. Ještě jednou moc děkuji obci Proseč pod Ještědem za rychlou a vstřícnou reakci. Zkrátka malá obec, ale velká srdce. 

Co vezete s sebou?

Zjišťujeme od kontaktu na místě, co je nejvíce potřeba. Nyní jsou to pleny, kojenecká výživa, zdravotnický materiál, trvanlivé jídlo. Má paní rovnou uspořádala sbírku v rodinném papírnictví.

Kde jste sbíral informace, co lidé utíkající před válkou momentálně nejvíce potřebují?

Od první zprávy o invazi jsem byl ráno a večer ve spojení s přáteli na Ukrajině. Jeden byl přímo v Kyjevě. Dostával jsem videa, už v sobotu mi přišla prosba o vyřízení žádosti o uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou s tím, že si s Rusy pak na zemi poradí. Důležité je nespoléhat se na jeden zdroj, musíme brát možnosti dezinformačních zpráv.

Chápu správně, že máte na Ukrajině přátele? Víte o nich, jsou v pořádku?

Mám, v podstatě jejich celý národní tým v Aerials. O všech nevím. Ale vím, že chlapi bojují a ženy je nechtějí opustit. Mám o kluky strach, zároveň obdivuji jejich osobní statečnost.

Asi se ale musíme připravit i na dalčí velký příliv lidí z Ukrajiny do České republiky, souhlasíte? Chystáte i pro ně nějakou pomoc?

Důležité je si uvědomit, že nejde o sprint. Bude to hodně dlouhý maraton. Není potřeba teď vše poslat na hranice a mít pocit, že mám hotovo. Ti lidé umírají i za naši svobodu. Musíme se o jejich rodiny postarat i zde. Dlouhodobě.

Co nejvíce potřebují?

Musíme pomoci psychicky, materiálně, hlavně jim najít práci, pomáhat s dětmi. Vidím v tom příležitost k velkému sociálnímu otevření našich osobností, které nám v poslední době berou sociální sítě a sezení u počítačů.

Článek „Ukrajinští uprchlíci umírají i za naši svobodu. Musíme se o jejich rodiny dlouhodobě postarat i u nás,“ říká trenér akrobatických skokanů Vokatý, který se chystá na záchrannou misi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česká republika zatím slíbila dodat Ukrajině zbraně a zbraňové systémy za více než 600 milionů korun. Máte informace, že pomoc už je na místě?

Ano. Oba vlaky s vojenským materiálem už jsou na místě. A chci znova poděkovat všem kolegům z ministerstva obrany a armády, kteří několik dnů a nocí nespali a makali, aby Ukrajina dostala naši pomoc co nejdřív. Stejně tak chci poděkovat i dalším lidem, kteří pro dopravení pomoci udělali maximum. Ať už jde o lidi z rezortu dopravy, tak i ČD Cargo. Všichni si uvědomujeme, že banditům nesmíme ustupovat a rychlost byla klíčová.

Chystáte i další pomoc, například pokud jde o zdravotní materiál?

Určitě ano. Jako resort obrany jsme již na počátku února nabídli poskytnutí léčby příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil v našich vojenských nemocnicích a rehabilitačních zařízeních.

Odkud pomoc půjde?

Ze zásob Armády ČR, konkrétně se jedná například o lékárničky, zdravotnická nosítka, léky a různý spotřební zdravotnický materiál pro urgentní medicínu, to vše v celkové hodnotě 20,885 milionu korun. Ve středu pomoc projednala vláda. Na místo by měla dorazit ještě tento týden.

Jak probíhá komunikace a praktická realizace darů a pomoci?

Minulý čtvrtek jsem se osobně setkala s velvyslancem Ukrajiny a získala od něj seznam vojenského materiálu, který Ukrajina aktuálně potřebuje. V komunikaci samozřejmě pokračujeme a zjišťujeme, jakým způsobem můžeme ještě nejlépe, a co nejrychleji pomoci.

Setkala jste se i s českými zbrojaři?

Ano, v neděli jsem se setkala se zástupci našich firem obranného průmyslu a požádala je o návrhy, jak mohou pomoci Ukrajině i oni. Stejně tak jsme probírali další spolupráci pro zlepšení obranyschopnosti České republiky. Dohodli jsme se, že se společně více opřeme do rychlejší modernizace naší armády.

Je také ministerstvo obrany připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny?

Tato problematika je primárně v gesci ministerstva vnitra, ale ano, jsme připraveni pomoci i my. Dobře si uvědomujeme, že když stateční ukrajinští muži a ženy chtějí bránit se zbraní v ruce svou zemi, chtějí mít zároveň i jistotu, že je zbytek jejich rodiny v bezpečí.

Jaké máte připravené kapacity?

Máme připraveny kapacity v řádu stovek lůžek. Vše samozřejmě konzultujeme s kolegy z dalších resortů.

Je myslitelné, aby NATO poslalo na Ukrajinu své vojáky?

V této chvíli není, vedlo by to k další eskalaci konfliktu ze strany NATO. Ale podporovat Ukrajinu jde i jinak. Co dále můžeme, a co už se děje, je například připravenost armády na posílení východního křídla NATO. Spolu se zmíněnými firmami českého obranného průmyslu se také podílíme na organizaci sbírky ukrajinského velvyslanectví, jejíž výtěžek půjde na nákup dalšího potřebného vojenského materiálu.

Mohou se sankce vůči Rusku dále stupňovat?

Jistě. A pokud Rusko neustoupí, stane se to. A bude to citelný zásah do životů ruských elit. Bohužel to zasáhne i životy obyčejných lidí. Na predátorský útok na svobodnou zemi ale nelze reagovat jinak. Nesmíme ukázat slabost, ale rozhodnost, odhodlání a jednotu se zlu postavit.

Může se Česká republika spolehnout na ochranu NATO?

Všichni vidíme, že ochranný deštník aliance je nejlepší zárukou naší bezpečnosti. Ale to neznamená, že bychom měli slepě spoléhat jen na spojence. Naopak jsme to my, kdo musí brát svou obranyschopnost vážně a adekvátně do ní investovat.

Takže modernizovat českou armádu?

Bezpečnostní situace nebyla už delší dobu ideální a varovala jsem, abychom nepromrhali dobu blahobytu. Stalo se, a to vše se nyní při rapidním zhoršení bezpečnostní situace ukazuje v celé nahotě. Modernizace české armády musí nabrat větší tempo.

Článek Ministryně obrany Černochová: Nesmíme ukázat slabost, ale odhodlání a jednotu se zlu postavit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Fiala: Stojíme za Ukrajinou

„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal historický dokument, přihlášku Ukrajiny do Evropské unie,“ napsal na sociální síti Facebook Sybiha spolu s fotografiemi z této události.  „Dokumenty jsou na cestě do Bruselu,“ doplnil zástupce. V příspěvku také zmínil, že žádost podepsal i premiér Denys Šmyhal a předseda ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk.

„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ citovaly Novinky ukrajinského prezidenta. Ten dodal, že Ukrajina je vděčná partnerům za to, že solidárně stojí po jejím boku. „Ale naším cílem je být spolu se všemi Evropany, a hlavně být rovnoprávní,“ dodal Zelenskyj.

„Jsem sice příznivcem standardních procedur, ale my nyní nejsme ve standardní situaci,“ říká český premiér Petr Fiala (ODS). „Musíme v tuto chvíli dát jasně najevo, že Ukrajina je vítána v Evropském společenství demokratických zemí,“ zdůraznil premiér. Podle něj je cesta do EU nesmírně dlouhá a složitá. „Tady a teď jde o to, abychom v této nestandardní situaci dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou. Že jsou nám ti lidé blízcí a chceme pro ně něco udělat,“ zakončil Fiala.

Proces přijetí může trvat roky

Politolog Jan Kubáček zhodnotil vyjádření Petra Fialy. „Samozřejmě je to důležitý vzkaz, protože jsme středně významnou zemí v unijních zemích. Tam je naprosto klíčové, jak se k tomu postaví ostatní státy. Aby ta iniciativa byla úspěšná, musely by být souhlasně pro především státy západní Evropy jako Španělsko, Itálie a Francie. Je také potřeba říci, že se tady bavíme o naprosto neobvyklé proceduře, se kterou nemá zatím nikdo zkušenosti. Proces přijetí do EU může trvat i několik let,“ řekl pro Události247.

ČR i Litva prosazují velmi tvrdý přístup k ruské agresi a jsou tahouny pomoci Ukrajině. Obě země totiž bohužel ví, co znamená příjezd sovětských tanků.

S předsedkyní litevského parlamentu @VCmilyte jsme se shodly na podpoře členství Ukrajiny v EU.🇨🇿🇪🇺🇺🇦 pic.twitter.com/2WdaQBgqCE

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) February 28, 2022

Během pondělního večera se k tématu vyjádřili také prezidenti Bulharska, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska. Ti vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU. Za Ukrajinu se postavila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové patří Ukrajina do Evropské unie. Ta si přeje, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí souhlasit s názory Evropské komise. „Skutečně časem, patří k nám. Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,“ dodala.

Článek Ukrajina a její vstup do EU: Podepsaná žádost o přijetí je již na cestě do Bruselu. Podle politologa však tento proces může trvat roky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové vyrazili do bank pro své peníze, měli však smůlu

První dopady tvrdých sankcí namířených proti Rusku se už začaly projevovat. Kromě pádu rublu na nejnižší úroveň v historii vůči dolaru, se postupně velká finanční krize přesune i do reálné ruské ekonomiky. Analytici odhadují, že se hospodářství Ruska ve druhém čtvrtletí zmenší o pětinu. CNN Prima NEWS upozorňuje, že částečné odpojení Ruské federace od mezinárodního platebního systému SWIFT a zmrazení aktiv ruské centrální banky ze strany západních zemí uvrhne Rusko do obrovských hospodářských problémů.

První začaly už v pondělí, kdy rubl po otevření trhu oslabil vůči americkému dolaru a euru na historické minimum. Ruští občané vyrazili na pobočky bank a snažili se vybrat své vklady denominované v amerických dolarech. Měli však smůlu, protože ruská centrální banka stihla vydat nařízení, které zavádí na trhu se zahraničními měnami přídělový systém. Ruské firmy totiž musí 80 procent svých příjmů ze zahraničí směnit na rubly, a zbavit se tak dolarů, eur a dalších měn.

Podle ekonoma se Rusko jen tak nevzpamatuje

Americké sankce se zatím netýkají plateb za energie, tedy zemní plyn a ropu, které Rusko vyváží a dostává za ně asi třetinu svého rozpočtu. Podle ruského ministerstva financí překročily příjmy z ropy a zemního plynu v roce 2021 původní plány o 51,3 procenta a dosáhly celkové výše 9,1 bilionu rublů. Celkem dosáhly rozpočtové příjmy v roce 2021 25,29 bilionu rublů.

Ekonom Štěpán Křeček Událostem247 řekl, jestli je možné, že se Rusko ze sankcí v blízké době vzpamatuje. „My jsme po uvalení sankcí po okupaci Krymu viděli, že ruská ekonomika je schopná postupně být autonomní v některých oblastech, vidět to bylo například u potravin. Nicméně teď jsou ty sankce daleko rozsáhlejší a pro mnohá odvětví je potřeba dlouhodobého technologického výzkumu a také masivních investic. A to je všechno, co Rusko v tuto chvíli kvůli sankcím nebude mít.“

Křeček také uvedl, že překonání současných překážek by bylo během na dlouhou trať. „Mezitím se ale zřejmě najde nějaké řešení, kdy Rusko přestane válčit na Ukrajině a výměnou za to třeba budou některé sankce zmírněny nebo se celkově najde nějaké smírné řešení. Ale to, že by se teď Rusko stalo autonomním v mnoha oblastech pokročilého výzkumu a vývoje, to není realistické,“ doplnil.

Článek Západní mocnosti na Rusko uvalily další sankce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vítání Rusů květinami nikdo nečekal

Takovému plánu by odpovídal i trochu lehkovážný postup ruských vojáků v počáteční fázi konfliktu. Ruské jednotky ponechaly například nechráněné zásobovací konvoje. Bývalý zástupce ruského ministra zahraničí zároveň zdůraznil, že bylo jasné, že ruská vojska nebudou vítaná. Fjodorov v té souvislosti prohlásil, že Ukrajinu zná, a proto předpokládal, že Rusy nikdo nebude vítat květinami.

Naději, ale vidí exúředník ruské vlády v mírových rozhovorech. Podle něj by měly být bez předběžných podmínek. „Znám pozici mých přátel v Kyjevě a lídrů Ukrajiny. Jsou připraveni sednout si ke stolu a jednat, ale jedině bez předběžných podmínek,“ řekl Fjodorov. Jak informuje ČTK, v pondělí proběhlo první jednání ruské a ukrajinské delegace na ukrajinsko-běloruských hranicích.

Co je cílem jednání?

První schůzka znesvářených stran trvala zhruba šest hodin. Jednání má v brzké době pokračovat. „Nejdůležitější je, že jsme se dohodli na pokračování vyjednávacího procesu,“ uvedl po setkání s ukrajinskou delegací poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij. Podle něj má další schůzka proběhnout na polsko-běloruské hranici. Obě delegace po pondělním jednání odjely do svých hlavních měst k projednání výsledků rozhovorů.

Kyjev požaduje okamžité příměří a stažení ruské armády z ukrajinského území. Moskva už dříve avizovala, že požaduje demilitarizaci Ukrajiny a její očištění od neonacistů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli ale vyjádřil pochybnost nad možným úspěchem v jednání s ruskou stranou. Zároveň ujistil, že bude Ukrajina chtít využít i tu nejmenší šanci.

Článek Bývalý ruský úředník tvrdí, že válka na Ukrajině by měla skončit během pár dní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zřejmě je to velká výzva pro učitele v tuto chvíli žákům sdělit vše potřebné o konfliktu. Metodika byla vydána ministerstvem velmi rychle, co je jejím cílem?

Hlavním záměrem byl apel na to, aby školy věnovaly zvýšenou pozornost žákům nejen ukrajinské, ale také ruské nebo běloruské národnosti, na které může celá věc dopadat velmi negativně. Válečné nepřátelství do škol nepatří, a tedy hlavním tématem doporučení bylo, že národnost nečiní člověka odpovědným za kroky, které realizuje státní režim země, odkud dotyčný pochází.

Co všechno, a jak šetrně, by měli učitelé o konfliktu na Ukrajině žákům vysvětlovat?

Za nejdůležitější považuji, a to je to hlavní, co se ve školách musí zvládnout, aby nebyl nikdo napadán, šikanován či dokonce lynčován za to, jaké je národnosti. Našim učitelům v tomto věřím, a předem jim děkuji za jejich práci v této nelehké době.

Metodika obsahuje pět bodů, mohl byste pár z nich krátce popsat?

Prvním bodem je, aby školy žáky a studenty jasně informovaly o postoji České republiky k válečnému konfliktu na Ukrajině. Dalším bodem je apel, aby učitelé věnovali ve školním kolektivu zvýšenou pozornost žákům ukrajinské, ruské a běloruské národnosti, a v případě potřeby využili také péči pracovníků školních poraden. Doporučili jsme také cílenou preventivní práci s celým třídním kolektivem, s akcentem na individualitu, dodržování lidských práv.

Který bod je podle Vás nejdůležitější? Je to téma rovnosti? Z Vašeho vyjádření médiím vyplynulo i to, že už k nenávisti žáků mezi sebou, právě kvůli jejich původu došlo.

Důležité je deklarování toho, že národnost nečiní člověka odpovědným za kroky, které realizuje státní režim země, odkud dotyčný pochází. S třídními kolektivy doporučujeme pracovat v rámci osvěty s tématy rovnosti, respektu a tolerance. Je potřeba, aby učitelé s žáky a studenty o těchto jevech společně a otevřeně hovořili, a pokud se takové jednání ve škole objeví, musí být školy důsledné.

Nabídl jste i pomoc ukrajinským studentům, kteří studují v Česku na vysokých školách, v čem bude pomoc spočívat?

Spolu s ministryní Langšádlovou jsme oslovili náš ukrajinský protějšek, ministra školství a vědy Serhiye Shkarleta, a ujistili jsme jej, že stojíme v oblasti školství a vědy při Ukrajině. Součástí informace bylo, že jsou oba naše resorty připraveny navýšit finanční prostředky tak, aby mohli ukrajinští studenti, akademici a vědci pokračovat ve své práci, kterou ruská agrese přerušila. V současné době resort pracuje na dalších materiálech, jejichž hlavním cílem je podpora ukrajinských studentů. 

Hlásí se už někteří studenti, kteří by tuto pomoc potřebovali?

V tuto chvíli nelze říct žádná konkrétní čísla, ale je potřeba si uvědomit, že ruský útok na Ukrajinu se uskutečnil teprve před několika dny a místní lidé, ale stejně tak i jejich příbuzní v současné době musí řešit spoustu jiných věcí. Ale podněty určitě sbíráme a budeme i nadále v kontaktu s ukrajinským resortem školství a vědy. Jak jsme deklarovali s kolegyní Langšádlovou, stojíme v této věci plně při Ukrajině.

Plánuje ministerstvo školství další podpůrné kroky pro studenty? Budou zahrnovat i pedagogy? Přeci jenom i tito odborníci v Česku působí.

Určitě, jak už jsem naznačil, v současné míře s kolegy na ministerstvu připravujeme materiály, které se týkají pomoci ukrajinským studentům, ale i akademikům a vědcům. V tuto chvíli bohužel nemohu být konkrétní, ale myslím, že v řádu dnů budeme schopni některá opatření zveřejnit.

Článek Učitelé k válce na Ukrajině dostali od ministerstva školství manuál. Podle ministra Gazdíka válečné nepřátelství do škol nepatří se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaké jsou ztráty na ruské straně?

Odvážný čin skupiny Romů se setkal na sociálních sítích především s pozitivními reakcemi. „Nyní už jsem viděl všechno, dokonce i romského banderovce,“ stojí v jednom z komentářů. Na Ukrajině žije podle sčítání z roku 2001 zhruba 47 tisíc Romů. Dá se ale předpokládat, že jejich počet je mnohonásobně vyšší. Některé odhady mluví až o 400 tisících ukrajinských Romů. Ti žijí především na Zakarpatsku a také v Charkovské oblasti.

Právě o Charkov, které je druhým největším ukrajinským městem, se aktuálně vedou boje. Jak informuje ČTK, ukrajinští obránci město stále drží, stejně jako Kyjev. Rusko nepostupuje podle plánu, protože naráží na silný odpor Ukrajinců. Od začátku útoku do neděle měla ruská armáda přijít zhruba o 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadle a 26 vrtulníků. Počty uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany, protože Rusko údaje o svých ztrátách nezveřejňuje.

Zelenskyj vyzval k boji cizince

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli odmítl setkání s ruskou stranou v Bělorusku. Podle něj nejde o vhodné místo pro diplomatické jednání, protože z Běloruska jsou také odpalovány ruskou armádou rakety na Ukrajinu. Ruské počínání Zelenskyj označil za hraničící s genocidou a vyzval svět, aby zbavilo Rusko hlasovacího práva v Radě bezpečnosti OSN.

Zároveň ukrajinský prezident vyzval cizince k příjezdu na Ukrajinu a vytvoření legionářské jednotky. Ta by měla pomáhat zemi v boji proti ruské agresi. Rekrutovat lidi ochotných bojovat na Ukrajině už začala v sobotu ukrajinská ambasáda v Izraeli. Výzva měla být zveřejněna na sociální síti Facebook, později ale byla stažena.

Článek Skupina Romů ukradla Rusům na jihu Ukrajiny tank se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové útočí i na civilní oblasti

Ten v neděli ráno také řekl, že noc byla brutální. Současně také poukázal na to, že Rusko útočí na civilní oblasti, kde přitom není žádná vojenská infrastruktura. „Zvolili taktiku, aby lidem co nejvíce ublížili,“ zdůraznil ukrajinský prezident s tím, že ruské vojenské akce mají známky genocidy. „Požadujeme povolat Rusko k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil jednání na příští týden,“ prohlásil prezident Zelenskyj.

#Ukraine Russian Mi-24 attack helicopters firing rockets in Bucha, #Kyiv.#UkraineRussiaWar #Russia #Putin pic.twitter.com/Ytal2bp79N

— Ukraine live (@Gadhwara27) February 27, 2022

Stovky domů byly poškozeny nebo zničeny. Kvůli zničeným mostům a silnicím po odstřelování jsou některé vesnice odříznuté od okolí. Více než 160 tisíc lidí muselo opustit domov. Zhruba 116 tisíc Ukrajinců již bylo nuceno uprchnout do jiné země. OSN a její partneři jsou na místě a budou reagovat na rostoucí humanitární potřeby.

Jednání mezi státy je na spadnutí

Města Kyjev a Charkov v noci čelila masivnímu ostřelování. Na předměstí Kyjeva hoří po ostřelování skladiště ropy, v Charkově ruská vojska vyhodila do povětří plynovod a poblíž Kyjeva při ostřelování zasáhla raketami podnik „Radon“, kde je úložiště radioaktivního odpadu, píše o tom TN.

Consequences of an explosion at an oil depot in #Rovenki in the #LPR pic.twitter.com/Ou9AkhBF5l

— NEXTA (@nexta_tv) February 27, 2022

Ruská delegace chtěla s ukrajinskou stranou jednat na území Běloruska. Nakonec se jednání uskuteční na ukrajinsko-běloruské hranici. Prezident Alexandr Lukašenko se zaručil, že v době příjezdu delegace na místo, v době jednání a v době návratu ukrajinské delegace zůstanou všechny ruské vrtulníky na zemi.

Článek Charkov ukrajinští vojáci ubránili. Ukrajina navíc podala v Haagu žalobu na Rusko kvůli invazi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejde o poslední pomoc

Na Ukrajinu zbraně dopravuje Česko vlastními silami. Spolu s touto zásilkou ministerstvo obrany poslalo na vlastní náklady také dar z ledna, tedy čtyři tisíce granátů v hodnotě 38 milionů korun. Ty si měla podle původního plánu ukrajinská strana vyzvednout.

Ministryně obrany informovala, že se resortu v rámci solidarity hlásí i lidé z aktivních záloh nebo policie. „Rozhodně touto pomocí, pomocí vlády České republiky, Armády České republiky, Ministerstva obrany České republiky pomoc nekončí,“ prohlásila Černochová. Vláda se kvůli desítkám tisíc zbraní pro Ukrajinu sešla mimořádně v sobotu. Šlo o reakci na žádost ukrajinského velvyslance, který Černochové v pátek předal seznam požadované vojenské pomoci.

Vlak se zbraněmi dorazil na Ukrajinu

Podle ČTK vlak s pomocí v neděli ráno už překročil česko-polské hranice, po poledni si minuci převzala ukrajiská strana na dohodnutém místě. Podrobnosti ale resort odmítl sdělit. S nabídkou zbraní pro Ukrajinu přišlo i ministerstvo vnitra a také městská policie. Šéf resortu vnitra Vít Rakušan v sobotu informoval, že jeho ministerstvo pošle zásilku v dalších dnech.

Důvodem je složitá byrokracie s vyskladněním a odepsáním zbraní, kvůli které resort nestihl připojit pomoc k sobotní zásilce. Na Ukrajinu z Česka zamíří také stovka tun pohonných hmot. Nákup a přepravu zajistí ministerstvo průmyslu a obchodu. Bližší informace k této formě pomoci ale mluvčí resortu Vojtěch Srnka odmítl sdělit z důvodu opatrnosti.

Článek Zvláštní vlak z Česka naložený zbraněmi a municí dorazil na Ukrajinu. Vláda schválila další pomoc za 400 milionů korun se nejdříve objevil na Události247.cz.