Lukašenko se zalekne komplikací

„Bude prvním, kdo v případě krize v Rusku poběží s ruskými jadernými zbraněmi a vzdá se Západu,“ cituje Naděždina dále web Onet. S takovým vyjádřením ostře nesouhlasil Vadim Gigin, který byl také hostem ruského pořadu a běžně vystupuje v běloruské státní televizi. Upozornil na to, že Minsk neutekl ani před nebezpečím, které přinesl rok 2022. Ani přes takovou argumentaci ale ruského zástupce nepřesvědčil. Celá debata následně sklouzla k agresivnímu dohadování obou stran.

Zatímco Naděždin stále opakoval, že Bělorusko bude první, kdo uteče, Gigin ho obviňoval ze lži. Pak se Bělorus pustil do opozičního ruského politika s tím, proč sám nebojuje nyní na Donbasu. Hádka se následně strhla k věku jednotlivých aktérů. Gigin na takovou otázku nereagoval a použil vůči Rusovi velmi sprostá slova. „Jste jen h***l v liberálním přestrojení,“ cituje Onet vyjádření běloruského zástupce. Moderátor pořadu Andrej Norkin raději poté celou debatu ukončil.

Debata o Bělorusku kvůli jaderným zbraním

Šéf Kremlu před pár dny oznámil, že Rusko své nukleární zbraně umístí do sousední země, což není překvapivé, a to vzhledem ke spojenectví obou států. Běloruští vojáci sice do bojů na Ukrajině aktivně nezasáhli, ale země poskytla Rusku své území, aby z něj armáda vedla útoky na severní část Ukrajiny, připomíná ČTK. Je tedy zřejmé, že Lukašenko Putina v jeho aktivitách proti Ukrajině podporuje. I proto je překvapivé jeho prohlášení, ve kterém vyzval k okamžitému příměří a zahájení mírových rozhovorů, informuje ČTK.

Ve svém každoročním poselství k národu ale běloruský vůdce zároveň vydal i varování při ukrajinskou stranu. Podle něj přijde Kyjev o možnost mírového jednání, pokud zahájí protiofenzivu. Opět se pustil také do Západu. „Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku,“ cituje Lukašenka ČTK. Běloruská hlava státu v té souvislosti varoval před jaderným konfliktem. Upozornil také na to, že tři z pěti sousedních států Běloruska jsou členem NATO. Jedná se o Polsko, Lotyšsko a Litvu, uvádí ČTK.

Článek Lukašenko je předmětem sporu. Rusové ho považují za slabocha se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové jsou schopní všeho

„Jedním z problémů je nerovnováha odhodlání. Ať říkáme cokoli, Rusku záleží na Ukrajině víc než nám, protože tam nebojujeme, bojuje tam Rusko,“ cituje experta web Express. Podle něj bude Moskva v krajním případě ochotna udělat cokoli, včetně jaderného útoku. Ten by na základě Porterových předpokladů nejspíš cílil na některé menší ukrajinské město nebo přístav. Že by Rusko zaútočilo přímo na Kyjev či vojenskou základnu, si nemyslí. „Vsadil bych se, že to bude spíše takzvaný strategický úder, který se tolik nepoužívá ke zničení,“ uvedl pro web Express.

Přestože se o hrozbě jaderné války hojně mluví již od začátku konfliktu na Ukrajině, každý doufá, že by k tomu Putin nakonec nepřistoupil. Podle britského experta se nicméně využitím jaderné zbraně může Kreml snažit získat psychologickou výhodu. Dopady takového kroku by však byly nevratné. Jedna ze studií odhalila, že v případě nukleárního konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak Události247 informovaly loni v srpnu.

I Porter pro web Express připustil, že použití jaderných zbraní lidé považují za šílené. I přes nesmyslnost takového kroku ale jeho zrealizování nemusí být vyloučené. Putin totiž dost možná jaderné zbraně nevyužívá jen jako hrozbu a je ochoten zajít ještě dál. „Jak Puti ukázal v únoru, to, že byste něco neměli dělat, neznamená, že to neuděláte. A tak si musíme představit okolnosti, za kterých by mohl být v pokoušení,“ řekl bezpečnostní odborník působící na univerzitě v Birminghamu pro Express.

I přes iracionalitu není takový krok vyloučen

Riziko použití jaderných zbraní se zvyšuje i kvůli nedávnému oznámení, že Moskva rozmístí své jaderné zbraně v sousedním Bělorusku. Jako první o plánech promluvil Putin a poté záměr potvrdil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov, informuje web TN. NATO je kvůli tomu na pozoru, protože Bělorusko sousední hned se třemi členskými státy Severoatlantické aliance.

Web TN připomíná, že taktické nukleární zbraně, která mají do Běloruska zamířit, mají relativně krátký dosah a jsou určeny hlavně k ničení jednotek a zbraní. Na rozdíl od těch strategických nejsou schopny zničit celá města. Přesto mohou cílit na Ukrajinu či členské země NATO. Server Express píše také o upozornění ruského laureáta Nobelovy cena za mír Dmitrije Muratova, kterého znepokojuje, s jakou obyčejností se v ruských médiích mluví o jaderných zbraních. Podle něj režim připravuje lidi na to, aby si mysleli, že jaderná válka není špatná věc.

Článek Jaderné zbraně nejsou jen hrozba: Putin je ochoten zajít ještě dál se nejdříve objevil na Události247.cz.

Státníci budu jednat o příměří na Ukrajině

O míru na Ukrajině mluvil běloruský prezident ve svém pátečním projevu k národu. Nyní chce na to Putin reagovat, jak upozornil jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Jak Události247 informovaly minulý týden, ve své páteční řeči Lukašenko také potvrdil, že na území Běloruska budou umístěny ruské jaderné zbraně. Tímto krokem Minsk potvrdil, že oddanost Moskvě nezná hranic. Přestože běloruský režim přímo válku na Ukrajině nepodporuje a snaží se působit vůči konfliktu neutrálním dojmem, jednotlivé kroky ukazují něco jiného.

Web Plus Jeden Deň připomíná, že Bělorusko například poskytlo ruské armádě své území při útocích na severní Ukrajinu. Nyní dojde i na přemístění těch nejnebezpečnějších zbraní na světě. Bělorusko přitom nevlastní samo žádné jaderné zbraně. Putin to přesto nepovažuje za porušení dohody, která zakazuje šíření jaderných zbraní. Rozhodnutí Moskvy nijak neovlivnila ani kritika Západu, která se po oznámení spustila. „Ruské plány taková reakce rozhodně neovlivní,“ cituje ČTK slova mluvčího ruského prezident Peskova.

Putin své rozhodnutí vysvětlil

Ruský prezident argumentuje tím, že Moskva reaguje na oznámení Velké Británie, která se rozhodla na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu, připomíná ČTK. K umístnění taktických jaderných zbraní v Bělorusku má dojít do 1. července. Tento týden ruský ministr obrany Sergej Šojgu upřesnil, že budou do sousední země umístěny raketové komplexy Iskander-M, které jsou schopny nést jaderné hlavice, uvádí Plus Jeden Deň. I umístění jaderných zbraní proto zřejmě bude tématem rozhovoru Lukašenka s Putinem.

Nebudou jedinými státníky, kteří se setkají. I ukrajinský prezident pokračuje v jednáních se svými spojenci. Nyní je ukrajinská hlava státu na návštěvě Polska, kde bude jednat se svým protějškem Andrzejem Dudou, informuje web Novinky. Tématem jednání mají být bezpečnostní otázky i ekonomická spolupráce. Diskutovat mají státníci i o ukrajinském obilí. Polští zemědělci si stěžují, že do země dorazila levnější ukrajinská produkce, dodávají Novinky.

Článek Schůzka, která má v Moskvě utužit narušené vztahy. Lukašenko a Putin se dnes sejdou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaderné zbraně budou v Bělorusku nejpozději v červenci

Běloruská válečná letadla, která budou schopna raketové systémy nést, již měla podstoupit modernizaci, informuje web iRozhlas. To v pátečním projevu potvrdila také běloruská hlava státu, dodává web Express. Podle Putina takový krok neporušuje mezinárodní smlouvu o zákazu šíření jaderných zbraní. Jak Události247 psaly před pár dny, šéf Kremlu argumentuje tím, že Spojené státy také rozmístily jaderné zbraně na území evropských spojenců.

Své si o celé situaci myslí Ukrajina. Podle tajemníka ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksije Danilova Moskva rozmístěním nukleárních zbraní ohrozí stabilitu Běloruska. „Kreml vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ napsal ukrajinský zástupce na sociální síti Twitter. Obavy kvůli poslední dohodě mezi Běloruskem a Ruskem narůstají i ve světě. Důvodem jsou také další Lukašenkova páteční slova. Ve svém projevu varoval před třetí světovou válkou. „Až se budou vůdci Ruska cítit ohrožení, použijí jaderné zbraně,“ cituje Lukašenka web TN.

Další obviňování Západu

Prezident Běloruska rovněž slovně napadl například Polsko, které pode něj usiluje o zatáhnutí Běloruska do války. Varšava má údajně také cvičit teroristy, kteří budou mít za úkol napadnout a destabilizovat Bělorusko, uvádí dále web TN. Lukašenko se ve svém pátečním projevu k národu vyjádřil také k Ukrajině. Podle něj byl Putin „přinucen reagovat“ kvůli chování Kyjeva, píše web Ukrajinska pravda.

Zároveň přišel běloruský vůdce i s překvapujícím prohlášením, když vyzval obě strany k okamžitému příměří. „Je možné – a nezbytné – bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále,“ cituje jeho slova ČTK. Minsk je přitom po celou dobu ruské invaze na Ukrajinu nejbližším spojencem Moskvy a dokazuje to i svými činy. Lukašenko například poskytl ruské armádě své území k vedení útoku na sever Ukrajiny.

Článek Lukašenko potvrdil vše, čeho se Západ obával se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusko jako ruský vazal

Rusko může podle něj skrze Minsk vydírat svět a posilovat svou mezinárodní pozici. „Výskyt jaderných zbraní v Bělorusku je také hrou o další vazalizaci této země,“ cituje dále bezpečnostního experta server Express. V té souvislosti uvedl několik faktů, jako je například nutná trvalá ruská vojenská přítomnost v sousední zemi, ale také „větší pronikání ruských zpravodajských služeb,“ cituje Express Rauba. Dohodou o rozmístění jaderných zbraní se také Minsk vzdal možnosti prezentovat se jako neutrální země.

Raubo také připomněl, že ruská jaderná strategie se stále více podobá té severokorejské. Moskva od začátku konfliktu na Ukrajině vyhrožuje jadernými zbraněmi, protože si je vědoma své moci v tomto ohledu. I proto chce Rusko svůj jaderný arzenál rozšiřovat, jak Událost247 psaly loni v prosinci. Na světě je aktuálně 13 080 jaderných hlavic, z nichž 6 255 vlastní Rusko a 5 550 USA. Kreml má k dispozici také hypersonické jaderné zbraně. Právě s nimi vyhrožuje Západu šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, píše web Daily Mail.

Hrozba ze strany Patruševa

Poznat sílu těchto zbraní mají západní státy, pokud budou pokračovat v pokusu porazit a rozdělit Rusko. „Někteří lidé na Západu mluví o pomstě, která by vedla k vojenskému vítězství nad Ruskem,“ cituje jeho slova web Daily Mail. Patrušev přitom patří k nejbližším spolupracovníkům ruského prezidenta a mluví se o něm jako o hlavě celé speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva válku v sousední zemi označuje. Nejen prohlášení o použití hypersonických zbraní proti Západu je ze strany Patruševa děsivé.

Web Daily Mail informuje, že šéf ruské Bezpečnostní rady v nedávném rozhovoru uvedl, že Putin hodlá ovládnout Evropu. USA si podle něj v současnosti „dělají v Evropě, co chtějí, ignorují skutečnost, že vedoucí roli na kontinentu historicky hrálo Rusko“, uvádí dále web Daily Mail. O Patruševovi se mluví jako o nástupci Putina. Jak Události247 psaly na konci února, za favorita na prezidentský úřad ho po možném převratu uvedla i britská novinářka Catherina Beltonová. Ta má pravidelný kontakt s představiteli ruských elit.

Článek Putin dělá z Běloruska evropskou Severní Koreu, myslí si experti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Může jít o způsob zastrašování

„Kreml vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ cituje Plus Jeden Deň z vyjádření Danilova. Ruský prezident Vladimir Putin informoval o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území o víkendu. Podle něj se na tom společně s Minskem dohodl, píše web Plus Jeden Deň. Moskva již měla také v sousední zemi rozmístit deset letadel, které jsou schopné nést jaderné zbraně. Ruská hlava státu má za to, že takovým významným krokem nijak neporušuje dohodu o nešíření jaderných zbraní.

V té souvislosti Putin připomněl, že Spojené státy také rozmístily nukleární zbraně na území evropských spojenců, uvádí Plus Jeden Deň. Ve svém sobotním oznámení také ruský prezident upozornil, že kontrola nad zbraněmi zůstane Moskvě a nebude předána Minsku. Zařízení, ve kterých budou v Bělorusku nebezpečné zbraně umístěny mají být postaveny do 1. července. Přestože Putin plány Moskvy představil jakoby se nic nedělo, odborníci to vidí jinak. Někteří to dokonce považují za pokus o zastrašení Severoatlantické aliance, píše web Čas.

Následky nepředstavitelných rozměrů

Mezinárodní kampaň za zákaz jaderných zbraní (ICAN) proto ruský krok odsoudila jako „mimořádnou nebezpečnou eskalaci, která zvyšuje pravděpodobnost použití jaderných zbraní“, píše web Čas. Jaderné zbraně se brzy zřejmě objeví i blízko českých hranic. Jak Události247 psaly loni v listopadu, Polsko jedná s USA o účasti na programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO. Polsko patří ke státům, které nemají přístup k nukleárním zbraním, a proto se snaží vyjednat možnost mít je na území od těch, co je mají.

Dohoda s USA funguje tak, že Washington rozmístí na území dané země jaderné zbraně, ale ty zůstávají nadále pod kontrolou USA, jak popsal web iRozhlas. Rusko a USA patří k jaderným velmocím. O použití jaderných zbraní se mluví od začátku konfliktu na Ukrajině. Přitom by takový krok způsobil extrémní následky. V případě jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak informovaly Události247 loni v srpnu.

Článek Ukrajina konečně vysvětlila důvod spojenectví Putina a Lukašenka. Pro svět to znamená nevídanou hrozbu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenskyj válku bez Krymu neskončí

Důvodem hrozící jaderné války mají být podle Kremlu pokračující dodávky zbraní na Ukrajinu od západních zemí. Místopředseda ruské Rady bezpečnosti je velkým kritikem NATO, které má podle něj v plánu zničit Rusko, připomíná web Express. Nyní uvedl, že pokud se Kyjev bude pokoušet dobýt anektovaný Krym, Rusko použije své jaderné střely.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom už mnohokrát uvedl, že válka skončí až osvobozením Krymu. „Ruská válka proti Ukrajině a proti celé svobodné Evropě začala na Krymu a má skončit na Krymu, jeho osvobozením,“ cituje loňské prohlášení ukrajinské hlavy státu web Seznam Zprávy. Medveděv mohl toto prohlášení Zelenského těžko nezaregistrovat, a proto se dá předpokládat, že Moskva svým varováním pro Ukrajinu pouze hledá důvody, jak znovu vyhrožovat jadernými zbraněmi. Díky jejich držení má totiž velkou moc.

Zatčení Putina jako vyhlášení války

Nervozita, kterou projevuje nejen Medveděv, přitom může být způsobena i tím, že spravedlnost už směřuje i k těm nejvýše postaveným zástupcům Kremlu. Minulý týden Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. I k tomuto kroku se bývalý ruský prezident vyjádřil.

Obvinění vůči šéfovi Kremlu za údajnou účast na únosech tisíců dětí z Ukrajiny považuje Medveděv za právně neplatné, píše Express. Naopak to celé vnímá jako impuls ke zhoršení již nyní napjatých vztahů mezi Ruskem a Západem. „Naše vztahy se Západem jsou horší, než kdy v historii byly,“ cituje bývalou ruskou hlavu státu web Express.

Jednoznačně proto odsoudil také prohlášení německého ministra spravedlnosti Marca Buschamanna, který uvedl, že Putin bude zatčen v případě, že navštíví Německo. „Představte si, že současná hlava jaderné velmoci by jela na území, řekněme Německa, a byla by zatčena. Co by to bylo? Bylo by to vyhlášení války Ruské federaci,“ cituje Medveděva web Blesk. Odpověď Ruska by podle něj hned následovala, kdy by „veškerý arzenál letěl na Spolkový sněm, na úřad kancléře a a tak dále,“ uvádí dále server Blesk.

Článek Ruské varování pro Ukrajinu: Zkuste si vzít Krym zpátky a použijeme naše jaderné střely se nejdříve objevil na Události247.cz.

EU bude pokračovat v podpoře Ukrajiny

Bývalý ruský prezident má za to, že pokračující eskalace konfliktu na Ukrajině povede k „jaderné apokalypse“. V té souvislosti opět zmínil dodávky západních zbraní Kyjevu. V tomto záměru však západní země nehodlají polevit. Naopak. Zástupci členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili odhodlání podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné, informuje ČTK. Lídři sedmadvacítky také přivítali novou dohodu, podle které bude Ukrajině v příštích 12 měsících dodán milion kusů dělostřelecké munice.

EU dohodou o společných nákupech a financování munice reagovala na apely ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k urychlení vojenské pomoci. Ve svém projevu k summitu si ukrajinská hlava státu stěžovala na průtahy v dodávkách zbraní a varovala sedmadvacítku, aby nedala „zlu“ čas se zmobilizovat, píše ČTK. Členské země vyčlenily proto dvě miliardy eur ze společných fondů, aby mohly být společně nakupovány nejen dělostřelecké munice, ale také další střely či rakety, pokud si je bude ukrajinská strana přát.

Medveděv si pravidelně vylévá zlost

Dokument také zmiňuje, že EU bude „dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu“. Dá se předpokládat, že Moskva bude takovou informaci brát nelibě a vyhrožování ze strany některých ruských zástupců může narůstat. Především Medveděv, který jako poslední zmínil jadernou hrozbu, si velmi často nebere servítky.

Jak Události247 psaly na začátku měsíce, bývalá ruská hlava státu varovala, že dodání letadel Ukrajině ze strany NATO a následný vojenský výcvik ukrajinských vojáků bude jasným znamením vstupu Aliance do války. „Pokud by v budoucnu dodaná letadla NATO obsluhovala jejich armáda na území nějakého vyčůraného Polska, což je vzhledem k žalostnému stavu obranného průmyslu na Ukrajině jediná možnost, znamenalo by to přímý vstup atlantistů do války proti Rusku se všemi důsledky“ řekl Medveděv ve svém příspěvku.

Článek ,,Hrozba jaderného konfliktu nepominula. Naopak se zvýšila,“ říká exprezident Ruska Medveděv se nejdříve objevil na Události247.cz.

Osvobození Krymu jako riziko

Podobně se vyjádřil také před necelým měsícem, když v rámci svého projevu o stavu země oznámil, že Moskva pozastavuje svou účast na Nové dohodě START uzavřenou se Spojenými státy. Jak Události247 na konci února psaly, dokument stanovoval snížení počtu strategických zbraní. Podle Putina ale nemůže nadále Rusko plnit závazky z dohody, a to kvůli chování Západu. I proto se zvýšily obavy, že se Rusko nehodlá chovat ohledně jaderných zbraní umírněně.

Že je Putin připraven překročit pomyslnou červenou čáru, upozorňuje i server Mirror, který připomíná odstoupení od smlouvy, která byla poslední, která omezovala atomové zbraně. Ruský opoziční politik Javlinskij má také jasnou představu o tom, za jakých podmínek je ruský prezident jaderné zbraně připraven použít. Má jít o snahu Ukrajiny získat zpět anektovaný poloostrov Krym. Kyjev přitom nejednou podle webu Mirror uvedl, že válka skončí až v momentě, kdy ukrajinské síly osvobodí veškeré okupované území, včetně Krymu.

Nadále se bojuje hlavně u Bachmutu

Zatím se však nejtvrdší boje stále odehrávají v okolí města Bachmut. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) se Rusům sice podařilo v posledních dnech v oblasti postoupit, ale město zatím stále neovládají, píše ČTK. V Bachmutu navíc není ani tak úspěšná ruská armáda jako spíše Wagnerova skupina. Žoldnéři měli podle ruských vojenských blogerů ovládnout závod Vostokmaš, který je v severozápadním industriálním komplexu.

Wagnerovci se mají posouvat na západ, kde se budou snažit dosáhnout linie mezi vesnicemi Chromove a Bohdanivka, uvádí dále ČTK. Analytici přitom upozorňují, že Bachmut není nijak strategickým místem. Podle nich jde spíše o symbol, prostřednictvím kterého hodlají ruští velitelé dodat Kremlu dobré zprávy, píše CNN Prima News. Ukrajinci hodlají město ale dál bánit. Potvrdil to také šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin, podle kterého je situace ve městě „velmi obtížná a nepřítel bojuje o každý metr“, píše CNN Prima News.

Článek Putin nevyhrožuje jadernými zbraněmi jen tak. Podle ruského opozičníka to myslí vážně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obvinění Západu

Rusko podle Putina neplní závazky plynoucí z dohody Nový START kvůli tomu, že chce pro svou zemi „zajistit bezpečnost a strategickou stabilitu“. Putin oznámil pozastavení účasti Ruska na Dohodě o snížení počtu strategických zbraní ve svém projevu minulý týden, jak Události247 psaly ve středu. Již tehdy uvedl, že důvodem je chování Západu. V neděli označil konfrontace se Západem kvůli válce na Ukrajině za existenční bitvu o přežití Ruska a ruského lidu, píše ČTK.

Zapadá to do jeho posledních prohlášení, kdy se snaží vzbudit dojem, že Západ ohrožuje skrz válku na Ukrajině samostatnou budoucnost Ruska. NATO a Západ podobné obvinění odmítají a zdůrazňují, že se pouze snaží pomoci Ukrajině bránit se, dodává ČTK. Šéf Kremlu ale dodávky zbraní Kyjevu vnímá jako účast na konfliktu, protože Severoatlantická aliance za zbraně nedostává peníze. Tím se podle Putina stává Západ spoluviníkem údajných zločinů Ukrajiny, uvádí dále ČTK.

Protichůdná rétorika

Ruský prezident také obvinil Západ, že chce zničit Rusko a získat nad ním kontrolu tím, že se ho snaží rozdělit na malé časti. Podle něj proto nemusí ruský národ přežít jako jednotný, píše web Čas. To zcela popřel ve svém úterním projevu v Polsku americký prezident Joe Biden. Uvedl, že se Spojené státy a evropské země nesnaží ovládnout ani zničiti Rusko. „A miliony ruských občanů, kteří chtějí žít v míru se svými sousedy, nejsou naši nepřátelé,“ cituje šéfa Bílého domu web Čas.

ČTK připomíná, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko loni 24. února. Za tu dobu podle údajů OSN zemřelo minimálně 8 tisíc civilistů, včetně stovek dětí. Jedna z nejtragičtějších událostí nastala ve městě Buča nedaleko Kyjeva, kde po odchodu ruských jednotek zůstala v ulicích mrtvá těla civilistů. Celkem bylo objeveno zhruba 500 zavražděných, připomíná ČTK. Ukrajina proto Rusko obviňuje z válečných zločinů.

Článek Rusko podle Putina nemá na výběr. Musí brát ohled na jaderné kapacity NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské vyzbrojování pokračuje

ČTK připomíná, že raketu Sarmat Moskva poprvé odhalila v roce 2018. Podle ruských médií má dolet kolem 18 tisíc kilometrů a představuje proto nebezpečí pro celý svět. Rusko hodlá navíc pokračovat v dalším vyzbrojování. „Budeme pokračovat v hromadné výrobě hypersonických raket Kinžal vypalovaných ze vzduchu a hypersonických raket Zirkon vypalovaných z moře,“ cituje Putina web Plus Jeden Deň. Prohlášení ruského prezidenta budí obzvlášť obavy, a to vzhledem k dalším okolnostem, které se staly tento týden.

V úterý šéf Kremlu oznámil, že země pozastavuje plnění závazků vyplývajících ze smlouvy Nový START uzavřené se Spojenými státy, jak Události247 psaly tento týden. Dohoda uzavřená v roce 2011 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost, píše ČTK. Putin v úterý zdůrazňoval, že od smlouvy Rusko neodstupuje, ale pouze pozastavuje svou účast. Přesto takové prohlášení vyvolalo pobouření, které následně musela Moskva uklidňovat.

USA chce s Moskvou jednat

I proto došlo k následnému potvrzení, že Rusko bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat, uvádí ČTK. USA přesto ruský postup označily za „nezodpovědné“. Zároveň náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nulandová uvedla, že Washington je připraven vrátit se k rozhovorům s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní. „USA a Rusko nesou velkou odpovědnost vůči celému světu za udržení bezpečnosti jaderných arzenálů. Svůj úkol musíme splnit,“ cituje její slova ČTK.

Ke zmírnění napětí mezi Moskvou a Washingtonem zřejmě ale jen tak nedojde. Podle Nulandové bude Amerika nadále Ukrajině dodávat zbraně. „Do té doby, dokud bude Ukrajina muset bojovat za své přežití proti ruským útoků, budeme podporovat schopnost Ukrajiny bránit se a o obnovení její územní celistvosti a svrchovanosti,“ cituje náměstkyni amerického ministerstva zahraničí ČTK. Diplomatka zároveň ujistila, že USA konflikt s Ruskem nechtějí, ale trvají na tom, aby se Rusko z Ukrajiny stáhlo.

Článek Putin vyhrožuje. Obavy spojené s jadernými zbraněmi se opět zvyšují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rozhodnutí o pozastavení smlouvy má souviset s chováním Západu. „USA a NATO otevřeně říkají, že jejich cílem je strategická porážka Ruska. A pak budou jezdit po našich obranných zařízeních, včetně těch nejnovějších, jako by se nic nestalo,“ cituje Putina web Onet. Ruský prezident také před Federálním shromážděním oznámil, že již minulý týden podepsal dekret o uvedení jaderných raket do bojové pohotovosti. Taková zpráva může těžko nechávat někoho klidným v době probíhající války na Ukrajině.

Web Čas připomíná, že na základě Nové dohody START, která vstoupila v planost v roce 2011, mohou mít Rusko a USA nejvíce 700 mezikontinentálních balistických raket. Dohodu v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti obou velmocí, tedy Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Původní dohoda měla vypršet v únoru 2021, ale stávající šéf Bílého domu Joe Biden hned po nástupu do funkce navrhl prodloužení o dalších pět let. S tím Putin souhlasil. K obnovení vzájemných inspekcí jaderných zbraní pozastavených kvůli pandemii ale nedošlo.

Nezodpovědné, zní z USA

Putinovo úterní rozhodnutí okomentovala druhá strana. Podle amerického ministra zahraničí Antony Blinkena je odstoupení od dohody „nešťastné a nezodpovědné“. „Spojené státy budou bedlivě sledovat, co Rusko skutečně dělá,“ cituje šéfa americké diplomacie web Onet. Resort si ale není jistý, jestli Putinovo rozhodnutí bude mít praktické dopady. Už v únoru americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Rusko smlouvu Nový START porušuje, protože brání v kontrole svého jaderného arzenálu, píše Onet.

Například na ruské ponorkové základně už neproběhla americká inspekce tři roky. I proto na konci loňského roku ministerstvo zahraničí k dohodě Nový START uvedlo, že není možné „potvrdit, že Ruská federace je v souladu s podmínkami smlouvy“. Putinovo oznámení o pozastavení proto opět prohloubí nejistotu a napětí kolem jaderných zbraní. Web Čas připomíná, že Rusko a USA patří k jaderným velmocem.

Článek Putin dal signál, kam se bude Rusko od teď ubírat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko a USA mají převahu

Scénář je takový, že v roce 2027 by se měl počet jaderných hlavic zvýšit na 550 a o osm let později na cílových 900. Odborníci varují, že dosáhnutím této hranice může asijský národ opustit politiku zakládající se na tom, že zbraně nepoužije jako první, přestože bude mít stále o mnoho méně jaderných hlavic než největší jaderné mocnosti. Rusko má 6255 jaderných hlavic a USA 5500, informuje web E15. Tyto dvě země tak kontrolují naprostou většinu z uváděných 13 080 jaderných hlavic na celém světě.

Mezi další státy, které disponují jadernými zbraněmi patří Velká Británie, Francie, Indie, Pákistán, Severní Korea a zmiňovaná Čína, dodává E15. Zvyšování jaderného arzenálu ze strany Pekingu děsí hlavně Spojené státy, protože mezi zeměmi panují velmi napjaté vztahy. Eskalace proběhla minulý rok, kdy tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan. Právě ostrovní stát považuje Peking za oblast, kterou je třeba znovu sjednotit s pevninou. A to i silou, pokud to bude třeba.

Napětí kvůli Tchaj-wanu

I proto rostou obavy, že se demokratický Tchaj-wan brzy stane cílem vojenského zásahu, píše Onet. Generál Michael A. Minihan, ředitel amerického velitelství vzdušné mobility, na konci ledna varoval, že Čína může ostrovní stát napadnout už v roce 2025, píše web iDnes. Důvodem má být skutečnost, že příští rok proběhnou tchajwanské prezidentské volby. Ve stejném roce přitom proběhnou prezidentské volby i v USA. „Poskytnou Siovi neklidnou Ameriku,“ cituje amerického odborníka server iDnes.

Predikci podporují i jiná vyjádření vysoce postavených amerických vojenských činitelů. V roce 2021 nejvyšší představitel armády USA pro oblast Asie a Pacifiku admirál Philip Davidson prohlásil, že Čína může invazi na Tchaj-wan podniknout do šesti let. Ještě dříve to předpokládá velitel amerických námořních operací admirál Mike Gilday. „Invaze už může být takříkajíc za rohem,“ cituje jeho loňské vyjádření web iDnes. Na to, že otázka Tchaj-wanu vyvolává napětí kvůli možnému zásahu Pekingu, upozornily Události247 loni.

Článek Čína neotálí: Bojí se další války a ztrojnásobuje zásoby svých jaderných raket se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obyvatelé Kamčatky byli varováni

V květnu loňského roku došlo k jejímu odpálení v rámci testu. Web Express připomíná, že je střela považována za bezkonkurečně nejničivější i ve srovnání se západními zbraněmi. I přesto ale přetrvává přesvědčení, že blížící se start rakety Satan 2 bude jen testem, protože došlo ke zpoždění vývoje a nasazení této zbraně. Ruská vláda vydala varování ohledně možného zkušebního odpálení rakety s jaderným potenciálem mezi 15. až 25. únorem.

Proběhnout má v odlehlých oblastech Kamčatky. Za rizikové zóny, kde byli obyvatelé varováni, byl označen Tigilský, Karaginský a Usť-Kamčatský okres. Tyto oblasti jsou rozlohou větší než Velká Británie, uvádí web Express. Pro místní tam platí cestovní omezení, aby nedošlo k nehodě kvůli možnému dopadu trosek rakety. Oznámení o testu přichází v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dokončil svou cestou po Evropě, kdy navštívil Británii, Francii a sešel se s lídry EU také v Bruselu.

Podpora sedmadvacítky neslábne

EU na společném jednání potvrdila svou neochvějnou podporu Ukrajině. S ukrajinskou hlavou státu mluvil také český premiér Petr Fiala. Tématem hovoru byly dodávky přístrojů na výrobu energie, opravy energetické infrastruktury, dále také podpora země v cestě do EU. „Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ cituje ČTK slova českého premiéra. Přestože Česko je připraveno s tím, co nejvíce pomoci, Fiala upozornil, že vstup má jasná pravidla. Na dotacích pro Ukrajinu se ale lídři sedmadvacítky jednoznačně shodli.

„Aby stát vůbec mohl fungovat, mohl existovat, měl šanci přežít, tak je potřeba systematická finanční podpora,“ cituje dále Fialu ČTK. Ukrajina také předala svým spojencům seznam vojenského materiálu, který by jí mohly země poskytnout. Například na Slovensko byl vznesen požadavek na dodání stíhaček MiG-29, které mají Ukrajině pomoci před ruskou agresí. Západ zatím s dodávkami bojových letounů otálí, protože se obává eskalace konfliktu. Odpálení střely Satan 2 může být ze strany Ruska jasným varováním.

Článek Putin zastrašuje Západ: Připravuje start rakety Satan 2 se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruský propagandista chce ničit mosty i železnice

V diskuzi s ruským poslancem Semonem Bagdasarovem se Solovjov také ohradil proti tomu, že je používání jaderných zbraní nebezpečný trend, informuje web Newsweek. Podle ruského propagandisty má země naplno využívat svoji „nadřazenost v taktických jaderných zbraních.“ Solovjov také navrhuje zničit všechny mosty přes řeku Dněpr, která protéká středem Ukrajiny. Zneškodnil by rovněž železniční spojení, aby nákladní vlaky nemohly ze západních zemí dovážet vojenský materiál pro Kyjev.

„Vojenské vybavení, které jede na Ukrajinu, a nezáleží, na jakém je území, musí být zničeno,“ cituje dále jeho slova web TN. Odezvy ze strany Severoatlantické aliance (NATO) se přitom neobává. Solovjovovo vyjádření o jaderných zbraních na Twitteru suše komentoval novinář z BBC Monitoring Francis Scarr. „Další den, další jaderná hrozba od Vladimira Solovjova,“ napsal Scarr, přičemž své vyjádření ještě doplnil zívajícím smajlíkem.

Snaha o vyostření situace ze strany některých Rusů je nicméně znatelná také v reakci na pokračují podporu Západu Ukrajině. Web iDnes připomíná, že USA v pátek slíbily Kyjevu dodat kromě systémů protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systému HIMARS s doletem až 150 kilometrů. Ukrajinci mají za to, že jim tato technika pomůže v útocích proti Rusku, a proto o ni dlouhodobě žádali.

Pavel: NATO je připraveno použít jaderné zbraně

Klíčová je pro Kyjev také slíbená dodávka tanků. Německo a další země přislíbily desítky Leopardů, Washington dodá stroje Abrams. Důležitost západní techniky potvrzuje také americký komentátor Sébastien Roblin ve svém článku na webu MSNBC, podle kterého by dodávka dostatečného množství tanků a podpůrných bojových vozidel pro vybavení několika mechanizovaných brigád mohla zvýšit šance Kyjeva na úspěšné ofenzivy, které osvobodí další ukrajinská území.

Dá se navíc očekávat, že podpora ze strany Západu bude zesilovat. Podle nově zvoleného českého prezidenta Petra Pavla by jediným omezením mělo být neposílání jaderných zbraní, uvádí web ČT24. „Domnívám se, že bychom neměli klást žádný limit na vybavení,“ uvedl generál ve výslužbě v rozhovoru pro Bloomberg.

Přestože dodání jaderných zbraní Kyjevu je tabu, jejich vlastnictví členy NATO má být pro Rusko odstrašující. „I my máme jaderné schopnosti,“ cituje ČT24 nově zvolenou českou hlavu státu. Podle Pavla je NATO připraveno atomové zbraně použít, i když to nikdo nechce. Nový český prezident také v rozhovoru pro Bloomberg vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina může Rusko porazit.

Článek Ruští propagandisté ztrácejí hranice. U Polska chtějí shodit jadernou bombu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské výhrůžky nepřestávají

Podoljak také uvedl, že Moskva dostala od ostatních jaderných mocností jasné varování, že v případě použití jaderných zbraní bude čelit „okamžité odplatě“. Které země měly šéfa Kremlu varovat ale představitel Ukrajiny neuvedl. Se svým odvážným tvrzením přišel Podoljak v době, kdy velitelé ukrajinské armády oznámili, že Rusko od začátku invaze ztratilo 180 tisíc vojáků, uvádí web Daily Mail. Číslo je tak mnohem vyšší, než se předpokládalo. Z Ruska ale výhrůžky ohledně jaderných zbraní nepřímo stále zaznívají.

Web Express připomíná, že předseda ruského parlamentu Vjačeslav Volodin varoval, že použití západních zbraní proti ruským silám by mohlo vést k strašlivé válce „Zahraniční politici, kteří přijímají taková rozhodnutí musí pochopit, že to může skončit globální tragédií, která zničí jejich země,“ cituje jeho vyjádření web Express. Šlo o reakci na rozhodnutí Západu poslat na Ukrajinu desítky tanků. To se nelíbí ani bývalému ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, který je nyní místopředsedou Rady bezpečnosti Ruské federace.

Ruské kroky si nezaslouží pozornost

Ten varoval, že Moskva může použít jaderné zbraně, pokud bude ruská armáda na Ukrajině poražena, připomíná web Daily Mail. Ukrajinci to ale neberou vážně. „Doporučoval bych věnovat méně pozornosti komentářům lidí typu Volodin a Medveděv. Jejich cílem je zasít v Evropě paniku,“ uvedl Podolskyj pro The Times. Více pozornosti si podle něj nezaslouží ani nedávný test ruských jaderných schopností, ve kterém došlo k odpálení hypersonické střely Zircon v Atlantickém oceánu.

„Ruská politická elita chce vyděsit ostatní země, ale zároveň chtějí mít zaručený život v luxusu,“ cituje Zelenského poradce Daily Mail. Podoljak také v rozhovoru pro The Times připomněl, že pro Kyjev skončí válka, až se ruské jednotky stáhnou z celého ukrajinského území, a to včetně Krymu. Poloostrov Rusko anektovalo již v roce 2014. Většina států světa ale anexi neuznává, stejně jako připojení čtyř ukrajinských území k Rusku.

Článek Poradce Zelenského se vyjádřil k Putinovým jaderným hrozbám. Použití nukleárních zbraní povede k „nevyhnutelné smrti“ ruských elit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaderné zbraně opět na scéně

Sami Rusové informace o svých ztrátách v posledních měsících nezveřejňují. Naposledy informovali 21. září, kdy uvedli, že bylo ve válce zabito 5937 vojáků, píše web Daily Mail. Číslo je zřejmě velmi podhodnoceno. Obrovské ztráty se ale dají odhadovat i z toho, že ruský prezident Vladimir Putin v září vyhlásil částečnou mobilizaci, která dopadla zhruba na 300 tisíc Rusů. I to byl jasný signál, že Moskva se nehodlá vzdát a bude chtít dosáhnout svých cílů. Šéf Kremlu to potvrdil i v tomto týdnu.

Jak informuje web Daily Mail, Putin zvýšil pohotovost jaderných sil. Není zřejmě náhodné, že to učinil v době, kdy je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě USA. Ruská hlava státu si je moc dobře vědoma, že cesta posílí vztahy obou zemí a Ukrajina se může těšit na další dodávky zbraní. Rusko se připravuje evidentně předem. Putin varoval, že bude investovat vše potřebné do rozšíření svého jaderného arzenálu a slíbil, že hypersonické střely Zircon budou ruským silám k dispozici během pár týdnů.

Ukrajina jako bratrský národ

Tím odhalení jeho děsivého plánu neskončilo. Ve středu také oznámil, že na západních hranicích země budou vytvořeny nové vojenské jednotky. Z tohoto rozhodnutí jde vyčíst jasný vzkaz pro Finsko a Švédsko, které se rozhodlo vstoupit do NATO. Má také dojít k celkovému navýšení počtu členů ruské armády z 1,15 milionu na 1,5 milionu, píše web Daily Mail. Ministr obrany Sergej Šojgu, který tuto informaci oznámil, ale neuvedl, kdy k tomu má dojít. Rusko připravuje také modernizaci armády na základě zkušeností na Ukrajině.

V té souvislosti překvapivě Putin připustil kritiku vojenské strategie a dokonce uznal, že s mobilizací byly problémy. Přesto je Putinovo odhodlání vyhrát za každou cenu zřejmé. „Nemáme žádné omezení financování. Země a vláda poskytují vše, co armáda žádá,“ cituje šéfa Kremlu web Daily Mail. Přesto všechno, co se na Ukrajině v posledních měsících děje, Putin opět nazval obyvatele sousední země za „bratrský“ národ. Ruský prezident ze všeho špatného obviňuje západní země, které usilují o rozklad ruského světa.

Článek Putin se připravuje na další fázi války na Ukrajině. Šéf Kremlu navýšil pohotovost jaderných sil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Střela Sarmat připravena

Ačkoli to tak aktuálně příliš nevypadá, světová společenství se dlouhodobě snaží o úplné jaderné odzbrojení. I proto v roce 2021 vstoupila v platnost Smlouva o zákazu jaderných zbraní. Problémem je, že dokument nepodepsaly Spojené státy ani Rusko, uvádí web E15. I proto si může ruský prezident dovolit pokračovat v rozvoji svého jaderného arzenálu, o kterém mluvil ve středu v rámci jednání vedení ruského ministerstva obrany. Podle šéfa Kremlu jsou právě jaderné zbraně tím, co zaručuje jeho zemi suverenitu a územní celistvost, píše web Blikk.

Putin brzy plánuje uvést do provozu mezikontinentální balistickou střelu Sarmat a začátkem příštího roku mají mít ruské síly k dispozici i hypersonickou střelu Zirkon, uvádí web Blikk. Ruský prezident mluvil i o celkovém stavu ruské armády. Za důležité označil využívání dronů a dalších bezpilotních zařízení, včetně umělé inteligence. „Zdokonalíme ozbrojené síly a celou vojenskou složku státu. Budeme to dělat klidně, rytmicky, bez povyku, důsledně,“ cituje Putina web Blikk.

Neomezené financování

Ruské ozbrojené síly se mají modernizovat na základě informací získaných ve válce na Ukrajině. Šéf Kremlu také vyzval ministerstvo obrany, aby vzalo na vědomí kritiku a včas na ni reagovalo, píše Blikk. Konečně tak Putin ve svých projevech alespoň náznakem uznal, že speciální vojenská operace, jak konflikt na Ukrajině nazývá, neprobíhá podle plánu. Ruský prezident se také vyjádřil k proběhlé částečné mobilizaci. Polovina z 300 tisíc vojáků už má být v boji a druhá polovina absolvuje výcvik. Počet má být dostačující k dosažení cílů na Ukrajině.

I proto mají dostat vojáci to nejlepší vybavení. Od zbraní přes noční vidění až po boty. „Chci upozornit ministra obrany, náčelníka generálního štábu, všechny velitele, kteří jsou zde zastoupeni, že nemáme žádná finanční omezení. Země i vláda dávají vše, co armáda žádá. Vše,“ cituje Putinova slova web Novinky. Posílení se dočká také ruské námořnictvo. Podle ministra obrany Sergeje Šojgu bude nasazen jaderný křižník Imperator Alexandr III, dále také čtyři ponorky a 12 lodí, uvádí server Blikk.

Článek Rusko pokračuje v posilování své jaderné síly se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nevyzpytatelný ruský prezident

Ruský prezident si zároveň dává pozor, aby se nedopustil otevřené výhrůžky s jadernými zbraněmi, a proto mluví v náznacích. Bez zábran ale zároveň připomíná, že ty nejnebezpečnější zbraně Moskva vlastní. V případě ohrožení je schopna je použít. Moment, kdy se Putin bude cítit ohrožen ale není moc dobře možné předvídat. I na Ukrajinu údajně zaútočil, protože chtěl ochránit svou zemi. A zároveň Ukrajině pomoci – demilitarizovat a denacifikovat, jak šéf Kremlu několikrát zopakoval.

I teď se zřejmě cítí Putin ohrožen a svou rétoriku opět přiostřuje. V pátek uvedl, že jakákoli země, která se odváží napadnout Rusko jadernými zbraněmi bude „vymazaná z povrchu zemského“, informuje web PlusJedenDeň. Podle šéfa Kremlu nemá Rusko mandát na podniknutí preventivního prvního útoku jako ho mají Spojené státy, ale moderní ruské hypersonické zbraně mají zajistit, že Moskva na takový útok dokáže reagovat. Putin to uvedl na tiskové konferenci v rámci summitu Euroasijské hospodářské unie (EEU), která se konala v Kyrgyzstánu.

Výměna vězňů vztahy nezlepší

Šéf Kremlu ve svém projevu zmínil také možnost další výměny vězňů mezi Ruskem a USA. Téma bylo aktuální, protože o den dříve došlo k výměně americké basketbalistky Brittney Grinerové za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Kreml přitom zároveň vydal stanovisko, že tato výměna neznamená zlepšení rusko-amerických vztahů, píše web Deník. Je tak zřejmé, že USA by byly tou zemí, kterou by Putin ze země vymazal nejraději.

Vrásky mu ale způsobují i další státy. Kromě Ukrajiny, se kterou je Rusko ve válce, jde také o Francii či Německo. V pátek ruský prezident upozornil, že ho tyto země zradily. Připomněl v té souvislost zprostředkování jednání v letech 2014 a 2015 v běloruském Minsku, na kterých se podílely, a v rámci kterých došlo k Minským dohodám. Putinovi se nelíbí, že teď Německo i Francie dodávají Ukrajině zbraně. Zároveň ale ruský prezident nevyloučil, že v budoucnu dojde k dosažení dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, píše dále web Plus Jeden Deň.

Článek Hrozba pro celý svět: Putin určil, které všechny země chce vymazat ze zemského povrchu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko odmítá spolupracovat

Rusko je s téměř 6 tisíci hlavicemi jadernou velmocí a svět se oprávněně obává, že po nich ruský prezident Vladimir Putin může sáhnout. Rusko navíc oznámilo, že hodlá zlepšit svou infrastrukturu pro jaderné síly, píše web Krone. Moskva přitom už pod svůj jaderný štít umístila anektovaný poloostrov Krym i okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny. V příštím roce se má také zvýšit bojová schopnost ruských raketových jednotek, jak oznámil ministr obrany Sergej Šojgu, píše dále web Krone.

Rusko během války několikrát vyhrožovalo použitím jaderných zbraní a je evidentní, že se v dalších měsících v této oblasti nic nezmění. Naopak to může zesílit. USA ale důrazně varují Moskvu před důsledky takových kroků. I proto mělo dojít tento týden k jednání obou stran v Káhiře. Tématem měla být budoucnost smlouvy Nový START, která omezuje počet strategických jaderných zbraní, připomíná server Krone. Rusko ale svou účast na jednání nakonec zrušilo.

Německo si pořídí stíhačky

Podle vyjádření Moskvy by se USA snažily smlouvu zmanipulovat ve svůj prospěch. Jak dále připomíná web Krone, vzájemné kontroly světových mocností ohledně jaderné výzbroje byly přerušeny v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru. Smlouva, omezující mezikontinentální balistické rakety, střely odpalované z ponorek a bojové letouny s jadernými zbraněmi, byla podepsána v roce 2010 a její platnost vyprší v roce 2026. Přestože riziko použití jaderných zbraní ze strany Ruska zůstává, Západ dává ve svých vyjádřeních jasně najevo, že se nebojí.

Naposled se rázně k celé věci postavil německých kancléř Olaf Schloz, který na Berlínské bezpečnostní konferenci označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti, píše ČTK. Německo se hodlá proto podílet na budování vojenské síly NATO. „Dokud budou státy jako Rusko mít jaderné zbraně jako součást hrozeb, musí mít samozřejmě NATO důvěryhodný potenciál odstrašení, aby nemohlo být vydíráno,“ cituje Scholzova slova ČTK. Berlín si proto hodlá pořídit 35 amerických stíhaček F-35, které jsou schopné nést jaderné bomby.

Článek Chystá se hrozivý útok ze strany Ruska, přípravy už probíhají. Putin se chystá na odplatu Západu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odborníci mají jasno

Podle Jakova Feygina, experta na Rusko, inflace a nedostatek zboží v zemi způsobují zmatek, píše dále web Express. „Navzdory růžovému obrazu, který namaloval Putin, existují skutečné problémy s výrobou materiálu, které znamenají, že továrny musí snížit kvalitu vyráběných věcí,“ cituje jeho vyjádření server Express. Je sice pravdou, že Evropa je závislá na ruském plynu, ale zároveň je třeba připomenout, že Moskva je závislá na vývozu na starý kontinent. A prodej do jiných zemí Rusku nemůže podle Timyho Ashe nahradit příjem, na který byla země zvyklá.

„Ze střednědobého hlediska jsou sankce pro Rusko katastrofální. Putin může vypnout plyn do Evropy, ale nemůže odklonit plyn k prodeji do jiných zemí, protože by potřeboval terminály LNG (zkapalněný zemní plyn) pro skladování plynu. Nemá na to čas, techniku ​​ani vybavení, takže to musí zůstat v zemi,“ cituje web Express vyjádření odborníka na Rusko. Podobně se vyjádřila na začátku roku i skupina ekonomů z Yale.

Katastrofa pro celý svět

Podle ní „při pohledu do budoucna neexistuje pro Rusko žádná cesta z ekonomického zapomnění, pokud budou spojenecké země jednotné v udržování a zvyšování sankčního tlaku proti Rusku“. Je tak zjevné, že Rusko se nemůže ekonomicky Západu vyrovnat. Srovnávat se Moskva nemůže s NATO ani po vojenské stránce. Přesto Putin nadále hýří výhrůžkami, a to především v oblasti jaderných zbraní. Ruský prezident si přitom musí být moc dobře vědom, že pokud na Ukrajině jaderné zbraně použije, odpověď Západu bude velmi rychlá a nelítostná.

Dopady to bude mít na celý svět. Jak Události247 informovaly, jaderný konflikt mezi USA a Ruskem vyvolá hladomor, který může mít na svědomí 75 procent populace. Bude jen velmi málo zemí, kde bude větší šance na přežití. Podle studie vědců, i po deseti letech po jaderné válce, budou mít největší naději k přežití obyvatelé Argentiny a Austrálie. Práce odborníků předpokládá, že v případě střetu dvou velmoci bude odpáleno až 100 jaderných bomb.

Článek Srovnání šancí Ruska a NATO ve válce: Putin nechce podobnou zprávu ani slyšet se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak vytočit Putina

Konkrétně by se Polsko mělo zapojit do programu, který umožňuje členským zemím NATO bez jaderných zbraní, aby se mohly podílet na plánování jejich použití ze strany NATO. Zbraně jsou v takovém případě umístěny na území dané země, ale zůstávají pod kontrolou USA a hlídá je americká armáda. Dopad by tedy takový polský krok měl i na Česko. Jaderné zbraně by se k zemi přiblížili, což by s sebou neslo výhody a nevýhody.

„Reálně mezi námi a Ruskem bude existovat země, která má jaderné zbraně. Kdyby Rusové zaútočili, tak je Poláci mohou po dohodě s Američany použít,“ uvedl pro web TN vojenský publicista Jiří Vojáček. Zároveň by ale umístění jaderných zbraní v Polsku bylo krokem, který by ruského prezidenta Vladimira Putina vytočilo a ohrožení středoevropských zemí by se zvýšilo. Těžko by se šéf Kremlu smiřoval s tím, že USA rozmístí jaderné zbraně tak blízko. Je třeba připomenout, že Polsko sousedí s Ukrajinou, jejichž východní část už Putin považuje za anektovanou.

Polsko si zahrává

Přiblížení nukleárních zbraní by nepřešel jen výhrůžkami, ale zřejmě by přistoupil rovnou k činům. Krok západních spojenců by proto mohl vyprovokovat tolik obávanou třetí světovou válku. Na ruský útok by totiž NATO jednoznačně muselo odpovědělo. Dopady na Česko jsou nedozírné, pokud by se celý konflikt odehrával v Polsku. USA ale zřejmě takto nepřemýšlí. Už vzhledem k tomu, že střední Evropa je pro ně naprosto vzdálená oblast, na kterou nemusí brát velké ohledy.

Pro Washington je nejdůležitější, aby se boje neodehrály na americkém území. I proto se snaží podporovat Kyjev, aby se válka dále nerozšiřovala. Umístěním jaderných zbraní do Polska by ale mohly USA rozdmýchat něco nepředstavitelného. Varšava si zřejmě riziko také neuvědomuje. Jinak by se Polsko letos tolik výrazně nezapojilo do cvičení „Steadfast Noon“, při kterém NATO prověřuje své schopnosti nasazení jaderných zbraní, informuje web iDnes. Sousední země do akce poslala desítky bojových letounů. Česko se do letošních manévrů naopak nezapojilo.

Článek Jaderné zbraně u českých hranic: Putin je nenechá bez odezvy, schyluje se k druhé etapě války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Napětí v Litvě roste

Upozorňují na to také odborníci, mezi které se řadí také ředitel Centra studií východní Evropy Linas Kojala. „Suwalská kapsa představuje potenciální zranitelnost,“ cituje jeho slova web Express. Strach mají hlavně obyvatelé Vištytisu. Litevské město sousední těsně s hranicí Kaliningradu. Podle tamního lékaře Viliuse Kociubaitise jdou už teď slyšet z ruské části vrtulníky. Někteří obyvatelé proto neváhali, sbalili si své věci a odcestovali do bezpečí. Je tak pravděpodobné, že by se celá EU a NATO museli proti Rusku v případě napadení sjednotit.

Nejčastěji se vydali do bezpečnějšího Polska. „Bojíme se, protože pokud Ukrajina padne, máme velký problém, protože Rusové k nám přijdou z Kaliningradu a také z Běloruska,“ cituje lékaře web Express. Napětí narůstá i vzhledem k tomu, že Bělorusko na začátku měsíce oznámilo, že do země bude vysláno asi 9 tisíc ruských vojáků jako součást „regionálního seskupení“ sil. Aby nedošlo k nejhoršímu, není tak překvapující, že se Litevci hlásí k obraně země. Do domobrany vstoupilo zhruba 8 tisíc lidí, píše dále web Express.

Nedozírné následky

Mnoho dalších také bojuje v cizineckých legiích na Ukrajině. Patřil k nim také Mindaugas Lietuvninka, který bojoval v okolí Irpinu a nyní se připravuje na návrat na frontu, jakmile skončí s tréninkem. Jeho motivací je zkušenost s životem pod sovětskou nadvládnou. Slíbil si, že nedovolí, aby se taková doba vrátila. Je tak zřejmé, že v případě, že Ukrajina nezvládne Rusko přemoci, zapojení NATO bude nevyhnutelné.

To by přitom znamenalo konflikt dvou mocností, který by neskončil dobře. Dá se předpokládat použití jaderných zbraní, což by mělo vážné následky pro celý svět. Jak Události247 psaly, v případě jaderné války mezi USA a Ruskem zemře 75 procent světové populace. Důvodem bude především hladomor, který katastrofa vyvolá. Podle odborníků mají největší šanci na přežití obyvatelé Argentiny a Austrálie.

Článek EU už se připravuje na válku s Ruskem: Pokud se stane jedna zásadní věc, dojde k válce mocností se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výhrůžky pokračují

Zároveň si odborník všiml způsobu, jakým Putin celou dobu mluvil. Ten vypovídá o tom, že není zcela přesvědčen o tom, co sděluje. Jak píše web Fakt, jde o velmi cynický a pragmatický přístup. Viditelné na gestech ruské hlavy státu bylo také to, že se chlubí a užívá si vzniklou situaci. Tím nejdůležitějším poselstvím, které ale Kaca odhalil bylo, že Putinova řeč těla ukazuje, že není připraven konflikt na Ukrajině eskalovat. Použití jaderných zbraní tak podle něj v tuto chvíli ze strany Ruska nehrozí.

Nukleárními zbraněmi přitom v minulosti nepohrozil jen Putin, ale také jeho nejbližší spolupracovníci jako ministr zahraničí Sergej Lavrov či bývalý prezident Dmitrij Medveděv, jak informoval například web iDnes. „Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně. V předem určených případech,“ prohlásil Medveděv. Ruský politik je přitom přesvědčen, že by NATO v takovém případě nezasáhlo.

Putinovo divadlo

Podle něj je bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu pro alianci „mnohem důležitější než osud nikým nepotřebné umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi“, píše web iDnes. Je tak otázkou, zda Putin ve svém projevu záměrně nevyvolal pocit, že teď jaderné zbraně nehrozí. Je známo, že ruský prezident svými činy rád překvapuje, což během konfliktu na Ukrajině několikrát potvrdil. Podle experta na řeč těla se Putin ve svých projevech snaží hlavně o propagandu.

Jde tak podle Kaca o divadlo pro celý svět. V té souvislosti zmínil také diváky, kteří se při proslovu Putina shromáždili v sále. Podle experta na některých z nich bylo vidět, že se ruského prezidenta bojí a uvědomují si, co hrozného se děje. Další evidentně nevěděli, proč se na místě vyskytují a třetí skupina byla odrazem toho, co Putin říkal. Jak dále web Fakt připomíná, po projevu ruského prezidenta následoval podpis dokumentu, který schválil připojení ukrajinských území k Rusku.

Článek Zda Putin opravdu sáhne po jaderných zbraních odhalil odborník na řeč těla se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rakousko se zatím chová jako mrtvý brouk

„Nechceme se přímo zapojit, protože by to znamenalo 3. světovou válku; pokud bychom se my nebo naši spojenci, jako jsou Spojené státy nebo Kanada, zapojili do tohoto konfliktu, mohlo by dojít k jadernému konfliktu,“ cituje web Express slova rakouské diplomatky. Taková úvaha je rozhodně správná. Ruský prezident Vladimir Putin letos podepsal dekret, ve kterém určil podmínky, za jakých bude země připravená použít jaderné zbraně. Jde o situace, kdy bude mít Moskva zaručené informace o startu balistických raket proti Rusku či jeho spojencům.

Stejně bude Rusko postupovat v případě, že se dozví o možném jaderném útoku či použití zbraní hromadného ničení, informuje web TN. Zároveň Moskva sáhne k nejničivějším zbraním v případě, že bude nepřítel mít vliv na na kriticky důležité státní, nebo vojenské objekty, jejichž vyřazení by znemožnilo odvetné kroky jaderných sil. Také v případě agrese s konvenčními zbraněmi, které by ohrožovaly existenci státu, píše dále web TN. V aktuální situaci proto není použití jaderných zbraní vyloučené.

Rusko má nejvíce jaderných zbraní

Riziko vzrostlo s tím, jak šéf Kremlu Vladimir Putin před pár týdny vyhlásil anexi čtyř ukrajinských území. Jedná se o Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Nad regiony přitom nemá ruská armáda úplnou kontrolu, a tak může útok na některou z nich považovat za ohrožení vlastního území. I proto se tématu věnují politici na nejvyšší úrovni.

Jak píše web Express, do Washingtonu se k jednání o potenciální jaderné hrozbě sjeli i britští ministři. Důvodem je i skutečnost, že jaderný arzenál Moskvy je opravdu velký. Podle odhadu Američanů má Rusko celkem 5 977 jaderných zbraní, což je nejvyšší počet na světě. Konkurovat mohou jen USA, které mají 5 428 zbraní. Naopak Francie disponuje počtem 290 a Velká Británie jen 225, píše dále web Express.

Článek Putin odhalil, za jakých podmínek zmáčkne červené tlačítko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Znění sirény napoví

Jejich připravenost se prověřuje každou první středu v měsíci. Jak připomíná web Prima Zoom, při zkoušce je používán 140 vteřin dlouhý táhlý tón. V případě, že se rozezní tón trvající jen 25 vteřin a následně 10 vteřin klesá, aby pak na každých dalších 25 vteřin zesílil, je to znamení především pro hasiče, protože zřejmě došlo k havárii či požáru. Obyvatelé by měli zpozornět hlavně, když zazní 140 vteřin trvající kolísavý tón. Jde o jednoznačné znamení, že je třeba se okamžitě ukrýt.

Další informace ze strany státu pak přichází obecními rozhlasy, elektronickými sirénami, popřípadě megafony záchranářských vozidel, píše dále web Prima Zoom. Dobré je v takové situaci zapnout televizi a rádio, kde budou vysílány mimořádné zprávy s veškerými informacemi. Důležité je hlavně poslouchat oficiální zdroje, které občanům oznámí, jak postupovat. Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnosti (SÚJB) by měl každý člověk mít také představu o tom, kde se nachází pro něj nejbližší kryt civilní ochrany.

Pomohou jódové tablety?

Jako druhou radu SÚJB uvádí přípravu evakuačního zavazadla s nezbytnými osobními potřebami, náhradním oblečením a doklady, píše web Seznam Zprávy. Vhodné je mít také nouzový balíček s trvanlivými potravinami, dostatkem nápojů, zdravotnickými a hygienickými potřebami na několik dnů. Obsahovat by měl také léky, rádio či svítilnu. Nejbezpečnějším místem v případě jaderného útoku jsou sklepy, kryty a jiné podzemní prostory se silnými betonovými zdmi.

Na internetu se objevuje také řada návodů, čím se vybavit. Web The Sun upozorňuje na rady spisovatele Tarase Younga. Jeho balíček obsahuje například nástroj, který funguje jako rýč, pilka i trsátko. Další položkou je signální zrcátko s píšťalkou a nechybí ani tablety s jodidem draselným. Užívat se mají jako prevence rakoviny štítné žlázy, píše web The Sun. Jiný názor má ale šéfka SÚJB Dana Drábová. „Jako ochrana před radiací při použití jaderné zbraně jsou v podstatě nanic,“ naspala k jódovým tabletám na sociální síti Twitter.

Článek Jak se Češi dozví, že začala jaderná válka? Důležité varovné signály lidem řeknou, co mají dělat se nejdříve objevil na Události247.cz.

NATO je díky válce silnější

I proto se podle něj Severoatlantická aliance vrací ke svému původnímu účelu, kterým je obrana území členských států NATO. Na ruské invazi na Ukrajinu tak vidí i nějaká pozitiva. Britský diplomat zmínil například fakt, že Rusko podkopalo pověst své armády. Narážel tak na skutečnost, že se Moskvě ve válce na Ukrajině nedaří postupovat podle plánů. Na druhé strana konflikt na Ukrajině sjednotil Alianci. „Zanechal NATO silnější a cílevědomější než kdy předtím, přičemž Švédsko a Finsko chtějí vstoupit,“ cituje Rickettse web The Sun.

Problémem ale dál zůstává jaderná hrozba. Ruský prezident Vladimir Putin několikrát naznačil, že je schopen jaderné tlačítko zmáčknout, aby dosáhl svého. Obavy se zvyšují i souvislosti s tím, jak ruská armáda ve válce na Ukrajině výrazně ztrácí. Možností použití jaderných zbraní se proto začali zabývat i vědci. Jak Události247 informovaly, podle výpočtu Švéda Maxe Tegmarka je pravděpodobnost jaderné války mezi Ruskem a USA zhruba jedna ku šesti, tedy necelých 17 procent.

Nebezpečí hrozí i z Číny

Ricketts ale věří tomu, že šéf Kremlu výhrůžky vypouští hlavně kvůli způsobení děsu. „Putin ví, že Evropané neslyšeli mluvit o jaderných zbraních 40 let,“ cituje jeho slova web The Sun. Nepovažuje ale za pravděpodobné, že by ruský prezident k takovému kroku opravdu přistoupil, protože si je vědom katastrofických dopadů i na Rusku. Přesto britský diplomat nepředpovídá rychlý konec války na Ukrajině. Naopak si myslí, že ani jedna ze stran nebude chtít ustoupit, přičemž ani Rusko ani Ukrajina nemůže úplně vyhrát.

Jako možnou variantu proto vidí „příměří ve stylu Koreje“. Tedy mír bez podepsání mírové dohody. „Obě strany přijmou, že už nemohu jít dál ani bojovat,“ uvedl Ricketts. Ve své přednášce bývalý britský poradce pro národní bezpečnost uvedl ještě jednu velmi zajímavou skutečnost. Za hlavní riziko budoucnosti označil Čínu. „Rusko je bezprostřední hrozbou pro bezpečnost, ale Čína je dlouhodobějším bezpečnostním rizikem,“ prohlásil pro The Sun. V té souvislosti upozornil na investice země do vojenských i jaderných zbraní.

Článek Katastrofa na dosah: Hrozba jaderné války nebyla nikdy reálnější od druhé světové války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dobré zprávy

Zároveň ruská hlava státu zdůraznila, že není nutné provádět na Ukrajině masivní údery. Použil ale při tom slovíčko „prozatím“. Cvičení NATO potrvá od 17. října do 30. října. Podle vyjádření Aliance jde o pravidelně se opakující výcvikovou aktivitu, při které nebudou použity žádné ostré zbraně. Cílem cvičení je podle mluvčí Oany Lungescuové zajistit, aby jaderné odstrašení zůstalo „bezpečné a účinné“. Akce to bude relativně velká, jak dále píše web Daily Mail. Cvičení v Belgii se zúčastní 14 zemí a zhruba šedesátka letadel.

Součástí budou také nejmodernější stíhačky a americké bombardéry, které přiletí z letecké základny Minot v Severní Dakotě. NATO zdůrazňuje, že jde o každoroční cvičení, které s aktuální situací ve svět nesouvisí. Válka na Ukrajině se přitom neschyluje ke svému konci. Náznak dobrých zpráv ale přineslo páteční Putinovou prohlášení na summitu v kazašské Astaně. Podle ruského prezidenta není v dohledné době plánována další vlna mobilizace, píše ČTK. Částečný nábor nových vojáků, který byl vyhlášen na konci září, má skončit zhruba za dva týdny.

Putin neplánuje další masivní útoky

Do zbraně má nakonec být povoláno více než původně deklarovaných 300 tisíc záložníků, uvádí dále ČTK. Od Putina také zaznělo, že další masivní vzdušné údery na Ukrajině nebudou probíhat. „Teď před námi stojí jiné úkoly,“ cituje ruského prezidenta ČTK. V pondělí Rusko přitom zasypalo Ukrajinu řízenými střelami a útočnými drony, které způsobily nejen hmotné škody, ale připravily o život také několik osob. Po zásahu některých velkých ukrajinských měst zemřelo nejméně 19 lidí a zhruba 100 osob bylo zraněno.

Kyjev to ale neodradilo od dalšího postupu. Jak píše web CNN Prima News, ukrajinským ozbrojeným silám se za poslední měsíc podařilo osvobodit od ruské okupace více než 600 obcí a dále ve své protiofenzivě na východě země pokračují. Úspěchy zaznamenali Ukrajinci i ve vzduchu. Provedeno bylo v pátek 13 úderů, během kterých byl zničen ruský sklad munice, zabito 18 ruských vojáků a zničeno 15 obrněných vozidel, uvádí dále CNN Prima News.

Článek NATO v pondělí zahájí vojenské cvičení zaměřené na jaderné zbraně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Evropa se připravuje na vše

Upozornění dostal také ze strany Spojených států. Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan minulý měsíc uvedl, že USA daly Rusku jasně najevo katastrofální následky pro Moskvu, pokud po jaderných zbraních sáhne, informuje dále web Express. Tato možnost je natolik reálná, že o ní budou debatovat ve čtvrtek také ministři obrany členských zemí NATO. Jak píše ČTK, během dvoudenního jednání v bruselské centrále Aliance se budou probírat také možnosti lepší ochrany kritické infrastruktury před možnými útoky.

Příští týden má NATO také uspořádat cvičení prověřující připravenost možné jaderné odvety. Zapojit se do něj mají armády téměř poloviny ze 30 členů NATO. Evropské země navíc chtějí společně ochránit vzdušný prostor. Německo a 14 dalších spojenců NATO, včetně Česka, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany, píše dále ČTK. Pokud se společný nákup uskuteční, má být podle německé ministryně obrany Christine Labrechtové pořízen izraelský systém Arrow 3, dodává ČTK.

Experti uklidňují situaci

Nakoupen by měl být také další americký systém Patrion. Cílem je zvětšení raketového deštníků propojením několika systémů a zvýšená ochrana před balistickými raketami či útoky s pomocí bezpilotních letounů, informuje ČTK. Je zřejmé, že Západ tak bere ruské výhrůžky vážně. Jak připomíná web CNN Prima News, možné použití nejničivějších zbraní naznačil v minulosti nejen ruský prezident Vladimir Putin, ale také ministr zahraničí Sergej Lavrov či bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv.

Přesto to není podle některých expertů pravděpodobný další ruský krok. „Myslím si, že jadernou zbraň nepoužijí. I prezident Biden zmírňuje své dřívější výroky. Bylo by to něco, co by se nelíbilo ani Číně, ani Indii, které jsou zatím k Rusku tolerantní,“ uvedl pro CNN Prima News armádní generál v záloze Jiří Šedivý. Zdá se tak, že ta nejhorší hrozba není na pořadu dne. Zároveň se ale mnohokrát potvrdilo, že Rusko umí vždy překvapit.

Článek Představitel NATO vyzradil, jak Západ Putinovi odpoví na jaderný útok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zbraně bude stále hlídat armáda USA

Polský prezident Andrzej Duda polskému listu Gazeta Polska řekl, že by jeho země na svém území jaderné zbraně uvítala. „Problém je především v tom, že je nemáme,“ uvedl Duda pro list Gazeta Polska. Polsko prý už začalo pracovat na možném řešení problému. „Vždy existuje potenciální možnost podílet se na programu sdílení nukleárních zbraní. Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, jestli Spojené státy takovou možnost zvažují. Toto téma je stále otevřené,“ řekl listu polský prezident.

Jedná se o program, který umožňuje členským zemím NATO bez jaderných zbraní, aby se mohly zúčastnit plánování jejich použití ze strany Severoatlantické aliance. Zbraně jsou v takovém případě umístěny na území určité země, ale stále spadají pod kontrolu Spojených států a hlídá je americká armáda, píše TN. Jaderné zbraně mají z členských zemí Aliance USA, Velká Británie a Francie. Američané už dříve v rámci programu rozmístili tyto zbraně v dalších pěti členských státech, a to v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku, píše dále TN.

Polsko se vystaví nebezpečí

Všechna uvedená místa jsou od České republiky na opačnou stranu než Rusko. Vojenský publicista Jiří Vojáček si myslí, že by byly zbraně na území Polska pro Českou republiku výhodou. „Reálně mezi námi a Ruskem bude existovat země, která má jaderné zbraně. Kdyby Rusové zaútočili, tak je Poláci mohou po dohodě s Američany použít,“ uvedl Vojáček pro TN. Česko podle Vojáčka umístění jaderných zbraní na našem území moc veřejně neřeší, uvádí server TN.

Jestli by vůbec Polsko zbraně mohlo mít, zatím není jasné. Bílý dům ještě takovou žádost nedostal, píše TN. „Nejsme si vědomi tohoto problému a odkázali bychom vás na polskou vládu,“ cituje britský The Guardian amerického úředníka. „Je to výraz polského sentimentu, který má oporu v historii,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Polsko se ale současně stane i tím, kdo bude terčem jaderného útoku Ruské federace v případě, že by k tomu opravdu došlo,“ dodává Šándor pro Události247.

Článek Jaderné zbraně u českých hranic? Polsko by je uvítalo. Může se ale stát Putinovým terčem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zásah NATO na Ukrajině

„Je nepravděpodobné, že by americký prezident považoval údery na cíle jadernými zbraněmi uvnitř Ruska za schůdnou možnost,“ uvedl americký expert na národní bezpečnost Jeffrey Edmond pro The Bulletin. Mnohem pravděpodobnější je, že Západ se v případě použití jaderných zbraní Ruskem bude snažit zničit ruskou armádu na Ukrajině. NATO by tak nebránilo zásahu na Ukrajině, i když není země členem Aliance. Použití jaderných zbraní by bylo natolik závažné, že by takový krok byl podle Davida Petraeuse, bývalého ředitele CIA, na místě.

Radiace na Ukrajině by totiž mohla ohrozit i některou členskou zemi NATO. Severoatlantická aliance by se nemusela zaměřit pouze na ruské jednotky na Ukrajině, ale také na Černomořskou flotilu na Krymu. Ta je pro ruského prezidenta zásadní, protože poskytuje hlavní zásobovací trasu pro ruské síly na jihu Ukrajiny, připomíná web The Sun. NATO by se ale také mohlo rozhodnout oplatit ruský jaderný útok konvenčnější cestou. V úvahu přichází úder proti lodi ruského námořnictví či cílené zničení ruského letectva.

Každá varianta má svá úskalí

Podle Mary Glanzové z Institutu míru v USA existuje možnost, že Západ jen odstraní ruské jednotky zodpovědné za použití jaderných zbraní. Odpovědět by USA také mohly prostřednictvím taktických jaderných zbraní, které mají omezenější dopad ve srovnání s jadernými zbraněmi. Zhruba stovku těchto zbraní USA umístily v zemích NATO k použití proti ruským silám. Odpověď Západu ale nemusí být jen bojová. Ve hře je také zpřísnění sankcí. Ty by mohly být natolik závažné, že by ještě výrazněji zasáhly ruskou ekonomiku.

Přesto by taková odpověď nemusela být dostačující. Pořád by ale byla lepší, než možnost, že Západ neudělá v reakci na použití jaderných zbraní Ruskem vůbec nic, což není pravděpodobné. Stejně jako snad nehrozí, že by Západ nakonec přistoupil na ruské podmínky. Moskva požaduje dohodu, která ukončí spolupráci mezi USA, Ukrajinou a NATO a uzná ruské vlastnictví Krymu a Donbasu, připomíná The Sun. Souhlas by ale nebyl bezpečný pro budoucnost. Dá se předpokládat, že Rusko by časem chtělo víc.

Článek Západ může reagovat na jaderný krok ruského prezidenta hned několika způsoby se nejdříve objevil na Události247.cz.

Něco se chystá

Podle experta Konrada Musyka zároveň může jít o předzvěst rozsáhlých jaderných cvičení ze strany Ruska. Někteří analytici upozorňují, že se může jednat o přípravy na ruský program jaderné připravenosti s názvem Grom. Tento vojenský výcvik vojáky připravuje na globální jaderný konflikt, připomíná web Express. Poslední Grom se uskutečnil v říjnu 2019. Loni ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že další ročník se uskuteční právě v letošním roce. Není jasné, jak bude program vypadat vzhledem k probíhající válce na Ukrajině.

Informace o cestě speciální divize rozhodně nevěstí nic dobrého. Navíc NATO varovalo členské státy, že ruská nejmodernější jaderná ponorka Belgorod opustila svou základnu v Bílém moři. Rusko se tak může připravovat k provedení testu jaderného zařízení Poseidon. Moskva o tomto podvodním stroji tvrdí, že je schopen vyvolat jadernou tsunami, která zatopí a ozáří pobřežní města, píše dále Daily Mail.

Nebezpečí z KLDR

Informace přichází ve chvíli, kdy čečenský vůdce Ramzan Kadyrov vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k použití jaderných zbraní na Ukrajině, aby došlo ke zvratu situace. Použití jaderných zbraní naznačil ve svém pátečním projevu opět také šéf Kremlu, kdy při oznámení připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku uvedl, že Moskva bude své území bránit „všemi možnými způsoby“. Vzhledem k neúspěchům ruské armády v minulém měsíci tak může i ruskému prezidentovi docházet, že klasickými zbraněmi vítězství na Ukrajině nedosáhne.

„Ruská moc je založena na jaderném arzenálu,“ připomněl pro web Daily Mail vojenský a politický analytik Vasilij Kašin. Obavy nevyvolává jen Rusko. Jak informuje web Express, odpálení podezřelé rakety Severní Koreou vyvolalo zmatek v Japonsku. Tamní obyvatelé byli dokonce varování, aby se ukryli. Raketa nakonec minula a proletěla Tichým oceánem. Celý incident je ale připomínkou toho, že jaderné nebezpečí hrozí také z KLDR. O výhrůžkách Pchjongjangu informovaly Události247 zde.

Článek Katastrofa na dosah: Ruský jaderný arzenál se dal do pohybu. Nejde navíc o jedinou hrozbu se nejdříve objevil na Události247.cz.

KLDR jako stát s jadernými zbraněmi

Není to jedinou věcí, která se KLDR nemusí líbit. Sousední zemi za několik dní také navštíví americká viceprezidentka Kamala Harrisová, jak připomíná web ČT24. Tématem jednání mezi USA a Jižní Koreou tak zřejmě bude i hrozba z KLDR. Raketových testů Pchjongjangu přibývá. Podle kanceláře jihokorejského prezidenta se chystá Severní Korea dokonce vypustit balistickou střelu z ponorky. Právě tuto schopnost KLDR považuje za klíčový prvek při budování jaderného arzenálu, kterým může ohrozit nejen sousední země, ale také USA, dodává ČT24.

Zatímco se tak celý svět obává, že jaderné zbraně použije Rusko, hrozba každým dnem roste i tady. Na začátku měsíce Severní Korea dokonce schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, jak psal server iRozhlas. Vůdce země Kim Čong-un zároveň potvrdil, že tento status je nevratný, a proto se KLDR nehodlá v budoucnu účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.

Napětí poroste

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol přitom sousední zemi nabídl hospodářskou pomoc výměnou právě za jaderné odzbrojení, připomíná web iRozhlas. Možná dohoda se mezi oběma zeměmi v tomto směru ale neočekává. Kim Čong-un Soul kritizuje za návrat k rozsáhlým cvičením se Spojenými státy, což považuje za „nebezpečné kroky“. Stále více tak experti upozorňují, že KLDR může provést další testy svých jaderných zbraní. Jak informuje server ČT24, ten poslední země uskutečnila v roce 2017.

KLDR přitom i raketové zkoušky zakazují rezoluce OSN. To ale zřejmě severokorejský vůdce naprosto ignoruje. Od začátku letošního roku Pchjongjang otestoval více než třicet balistických zbraní. Rada bezpečnosti OSN proto požaduje přístupnější postup vůči totalitnímu režimu. Odmítavé stanovisko vůči takovému kroku ale má Rusko a Čína. Test jaderných zbraní přitom může vyvolat ještě větší mezinárodní napětí a také případnou ráznou odpověď Západu.

Článek Jaderné nebezpečí nehrozí jenom ze strany Ruska. Světová katastrofa závisí na jednom rozhodnutí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy se neustále znásobují

„Jakékoliv použití nukleárních zbraní je naprosto odsouzeníhodné a zcela by změnilo povahu konfliktu. Rusko si musí uvědomit, že v jaderné válce nelze zvítězit a nikdy ani nesmí proběhnout. Tuhle nukleární rétoriku z Ruska a od prezidenta Putina slyšíme pořád dokola a bereme ji vážně. Zároveň bychom rádi předali jasnou zprávu, že to bude mít pro Rusko dalekosáhlé důsledky,“ cituje Stoltenberga TN.

​Obavy z možného nasazení těchto zbraní se znásobily, když Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci a začala také referenda ve čtyřech oblastech na východě Ukrajiny, píše dále TN. Podle proruských úřadů voliči v referendech vyslovili souhlas s připojením k Ruské federaci. Západní tajné služby uvedly, že Moskva anektuje Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, jako to udělala s Krymem v roce 2014, doplňuje TN.

Západ referenda neuzná

Agentura Reuters píše, že ruský parlament by mohl začlenění oblastí projednat 4. října. Dá se očekávat, že Ukrajina se území bez dalšího boje nevzdá a pro Putina by to mohl být impuls k jadernému úderu, uvádí TN. Už dříve totiž podle Reuters uvedl, že bude ruské hranice bránit všemi dostupnými prostředky. Severoatlantická aliance v reakci na ruská „referenda“ už dříve uvedla, že je neuzná. Psal o tom web Natoaktual.

„Ta situace je nepochybně vážná,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor. „Není to ale tak, že bychom stáli na prahu jaderné války, to asi ne. Ale je potřeba říct o systému odpálení jaderných zbraní, že jedna věc je pokyn a druhá, že to není jen Putin, kdo rozhodne a ty rakety se odpálí. Předpokládat, že v tom systému se někdo postaví proti, by bylo fajn, ale spoléhat se na to samozřejmě nemůžeme,“ zakončil expert.

Článek Šéf NATO nastínil scénář toho, co se stane, pokud Putin sáhne po jaderných zbraních se nejdříve objevil na Události247.cz.

Referendum a jaderné zbraně

Reagoval tak na jaderné výhrůžky ruského prezidenta, které zopakoval při svém projevu k národu v minulém týdnu. V něm nejen oznámil vyhlášení částečné mobilizace, ale poslal také varování Západu. Šéf Kremlu připomněl, že Rusko má zbraně hromadného ničení a nebojí se je použít. „Neblafuji,“ řekl Putin, podle kterého ke zbraním sáhne, pokud bude ohroženo ruské území. K tomu může dojít i trochu oklikou vzhledem k výsledkům takzvaných referend konaných na okupovaných územích Ukrajiny.

Podle Moskvy obyvatelé oblastí „drtivě“ podporují připojení k Ruské federaci, píše web TN. Kreml tak může prohlásit okupovaná území za součást Ruska, což by mohlo konflikt výrazně eskalovat. Ukrajina pokračuje v protiofenzivě, a tak by mohla Moskva konstatovat, že došlo k napadení ruského území, přestože se Kyjev snaží pouze oblast osvobodit z ruského područí, doplňuje TN. To by mohlo Putinovi otevřít cestu k použití jaderných zbraní.

Západ musí zabrat v diplomacii

Nakonec ale k takové situaci ani nemusí dojít, protože ruský prezident může být odstraněn ze své funkce ještě dříve. Podle plukovníka Kempa začínají i Putinovi nejbližší spojenci vidět, že „podporují špatného koně“, informuje dále web Express. Odvrhují se od něj nejen domácí podporovatelé, ale také zahraniční spojenci. Od kroků Moskvy se distancovala Indie i Turecko. Tamní prezident Recep Tayyip Erodgan na začátku září Putinovi vzkázal, ať veškerá okupované území, včetně Krymu, vydá zpět Ukrajině, připomíná web Express.

Obavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil také čínský prezident Si Ťin-pching. Peking se přitom zdál být Putinovým věrným podporovatelem. Rozhodující vliv na válku tak může mít Západ a jeho komunikace směrem k ruským spojencům. Podle Kempa by je měl Washington přesvědčit, aby zpřísnili svůj vlastní postoj proti Putinově jaderné hrozbě. Zároveň ale bývalý důstojník britské armády varuje, že konec Putina nemusí znamenat konec války na Ukrajině. V Rusku podle něj je stále mnoho těch, kteří chtějí konflikt eskalovat.

Článek Putinovi spolupracovníci rozhodnou o tom, zda lidstvo přežije. Existují hned dva scénáře, jak to všechno skončí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oboustranné výhrůžky

Sullivan tak potvrdil, že obě mocnosti jsou v otázce jaderných zbraní v kontaktu a toto téma budou diskutovat i v příštích dnech. Nešlo o první varování ze strany USA od minulé středy. Na výhrůžky šéfa Kremlu reagoval i generál americké armády ve výslužbě Ben Hodges, podle kterého by USA mohly „zničit Černomořskou flotilu nebo ruské základny na Krymu“, jak Události247 informovaly zde. „Putin ví, že USA budou muset reagovat, pokud Rusko použije jadernou zbraň,“ cituje Daily Mail Hodgese.

Putin obvinil Západ z „jaderného vydírání“, když zmínil situaci kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, připomíná web E15. Především pohrozil Západu za to, že připouští „použití zbraní hromadného ničení pro Rusku“. V návaznosti dále uvedl, že je Rusko připraveno použít „všechny dostupné prostředky“. Šéf Kremlu také upozornil, že Moskva má dostatek zbraní a nebojí se je použít, píše dále web E15.

Putin by riskoval život

Prohlášení ruského prezidenta přišlo jen pár ní poté, co se k možnému použití jaderných zbraní vyjádřil americký prezident Joe Biden. Jak informuje web Seznam Zprávy, šéf Bílého domu Putina vyzval, aby nenasazoval na Ukrajině jaderné a chemické zbraně. „Ne. Ne. Ne. Změnilo by to podobu války jako žádná jiná událost od druhé světové války,“ odpověděl Biden na otázku, co by vzkázal šéfovi Kremlu. Reakce Washingtonu by podle Bidena byla „závažná“, uvádí dále server Seznam Zprávy.

Přestože obavy kolem jaderných zbraní rostou, někteří experti situaci uklidňují s tím, že se Putin k takovému kroku neodhodlá. Podle profesora Petera Duncana z UCL School of Slavonic and East European Studies (SSEES) by kvůlli tomu mohl ruský prezident přijít o život. „Myslím, že pokud by Putin skutečně začal používat jaderné zbraně, je zcela pravděpodobné, že by to ministr obrany Šojgu a náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Gerasimov odmítli, a pak by museli proti Putinovi zakročit a zabít ho,“ cituje jeho slova web Fórum24.

Článek Schyluje se k nevídané katastrofě: USA a Rusko mají připravený svůj jaderný arzenál se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jde o víc než o Ukrajinu

Je tak zřejmé, že ruská armáda nebyla na válku na Ukrajině úplně připravená. Dá se tak očekávat, že i případné použití jaderných zbraní by mohlo vykazovat značnou chybovost, kterou si Putin v aktuální situaci nemůže dovolit. Navíc Ukrajina se na případný takový útok připravuje. Podle Prystajkova plynové masky nestačí. „Existují také speciální léky, infrastruktura,“ cituje ukrajinského velvyslance v Británii web Express. Ukrajina je navíc podle něj jednou z mála zemí, která má s jadernou katastrofou zkušenost.

Přesto velvyslanec opět upozornil, že Ukrajina potřebuje pomoc Západu, aby válku proti Rusku vyhrála. Podle něj se nehraje jen o budoucnost jeho země, ale celého světa. „Nejde jen o Ukrajinu, ale o vznik nového spojenectví s Ruskem, Čínou a dalšími autoritářskými státy,“ cituje Prystajkova web Express. Putin si zřejmě použití jaderných zbraní rozmyslí i z jiných důvodů. Jak informuje web Daily Mail, administrativa amerického prezidenta Joe Bidena poslala do Moskvy soukromé zprávy o „vážných důsledcích“ takového kroku.

Obavy USA

USA znepokojil středeční projev ruského prezidenta. V něm Putin oznámil částečnou mobilizaci. Do války musí 300 tisíc Rusů, kteří se budou muset zapojit do války na Ukrajině. Ve svém projevu k národu ale opět šéf Kremlu vyhrožoval i Západu, když uvedl, že použije „všechny dostupné zbraně k ochraně územní integrity Ruska“, připomíná web Daily Mail. Tato slova působí znepokojivě podle analytiků hlavně v kontextu toho, že na východě Ukrajiny se ve čtyřech oblastech konají referenda o připojení k Ruské federaci.

Pokud tyto návrhy projdou, tak Rusko s největší pravděpodobností prohlásí území za součást Ruska. Při útoku ukrajinských sil, které se snaží oblast osvobodit, tak může argumentovat Putin nutností použit jaderné zbraně na obranu. Tomu se bude chtít Západ za každou cenu vyhnout. Šéf Bílého domu prohlásil ve svém projevu před OSN, že „jadernou válku nelze vyhrát“, píše dále web Daily Mail.

Článek Putin má sám z jaderných zbraní strach. Bojí se oprávněně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaderná velmoc

Jak dále píše web Express, tyto hlavice umí například s vysokou spolehlivostí zničit most. Šlo by tak o velmi omezené použití jaderných zbraní. Moskva ale vlastní jeden z největších jaderných arzenálů na světě, a tak by zřejmě přistoupila k použití taktických jaderných zbraní. Celkem jich má ruský prezident Putin k dispozici odhadem 5977, uvádí web Expres. Taktické hlavice nesou v sobě tolik ničemné síly jako atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu a Nagasaki.

Přestože by použití jaderných zbraní na Ukrajině nemuselo nijak výrazně ohrozit státy NATO, bylo by to pro ně velké varování, informuje dále server Express. Putin by tím jasně dal najevo, aby do války na Ukrajině nezasahovaly a neriskovaly tím další údery. Mnohem nebezpečnější, než taktické zbraně, jsou strategické hlavice, které mají desetkrát větší dosah. Určeny jsou k útokům daleko za hranicemi země, takže by Putin jejich použitím směřoval na jiné země než je Ukrajina.

Mírné uklidnění

Článek 5 Washingtonské smlouvy říká, že „ozbrojený útok proti jednomu či více členům NATO je považován za útok proti všem“, připomíná web Express. Aliance by se tak mohla rozhodnout odpovědět Putinovi stejně, což by vyústilo ve třetí světovou válku. Zároveň ale web Express připomíná, že by záleželo na rozhodnutí lídrů NATO, protože článek 5 byl použit v historii pouze jednou, a to po útocích z 11. září 2001. Navíc je stále méně pravděpodobné, že by se Putin k tak hrůznému činu uchýlil.

Musel by počítat s tím, že přijde o své poslední spojence. Zády by se k Moskvě při použití jaderných zbraní otočila Čína i Indie, připomíná web TN. Dobrou zprávou také je, že státy NATO mají pokročilé systémy, které jsou schopny velmi rychle zlikvidovat jaderné pumy nebo střely s plochou dráhou doletu. Největší nebezpečí tak Evropě hrozí z balistických raket, píše dále web TN. Ruský prezident navíc nemůže zmáčknout pomyslné červené tlačítko sám. Jaderné kufříky mají kromě šéfa Kremlu také ministr obrany Sergej Šojgu, uvádí server TN.

Článek Konec světa, jak ho neznáme: Co se stane, pokud Rusko použije jaderné zbraně? Důsledky jsou pro NATO a Ukrajinu strašné se nejdříve objevil na Události247.cz.

Největší hrozba opět ve hře

Ruské jednotky se nakonec kvůli ukrajinské připravenosti musely stáhnout z okolí hlavního města a boje od té doby pokračují v podstatě jen na východě země. I tam se ale přestává Moskvě dařit. Navíc ruské ztráty už jsou tak obrovské, že je země není schopna pokrýt. Podle Ukrajiny ruská armáda ztratila téměř 25 procent vojáků, kteří byli zabiti, zraněni nebo zajati, píše web Daily Mail. Rusko ztratilo také dvě třetiny tanků. Mimo provoz má Moskva také pětinu vojenských letadel.

Zdá se tak, že Putin prohrává válku na Ukrajině na celé čáře. I proto sílí spekulace, jaký bude další krok ruského tyrana. Sám Putin už s hrozbou přišel, když varoval před „vážnější“ reakcí. To může znamenat, že ruský prezident počítá i s variantou použití jaderných zbraní. Strach z jejich použití má svět od začátku konfliktu. Teď tyto obavy sílí a vědom si je toho i americký prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu proto dopředu Putina varoval před rozmístěním jaderných zbraní na Ukrajině, jak informuje web Express.

Zástupy odpůrců narůstají

Podle něj se má ruský prezident vyhnout jaderné hrozbě, jinak USA budou nuceny vrátit úder. Rusko by se navíc podle amerického prezidenta dostalo do naprosté izolace. Otázkou zůstává, jestli takové varování ze strany USA bude pro Putina dostatečné. Šéf Kremlu je ve válce na Ukrajině natolik zahnán do kouta, že mu zřejmě jiná možnost nezůstane, pokud si bude chtít zachovat tvář. A také zůstat v prezidentském úřadě.

V případě neúspěchu ve speciální vojenské operaci by začaly sílit hlasy za jeho rezignaci, které se objevují už teď. Proti šéfovi Kremlu se postavilo několik politiků z Moskvy a Petrohradu, jak informuje web Novinky. Roste také odpor vůči Putinovi ze Západu. A to i v důsledku zpráv, které ukazují, že ruský prezident zesiluje útoky proti civilistům, jak uvádí web The Sun. Svou krvavou taktikou chce ruská hlava státu „podkopat morálku ukrajinského lidu a vlády“, uvedlo ministerstvo obrany.

Článek Putinův brzký konec: Šéf Kremlu se může začít balit. Má zřejmě poslední pokus, jak vše zvrátit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oboustranné výhrůžky

Podrobnosti ale v rozhovoru se Scottem Pelleyem pro americkou televizi sdělit nechtěl. Upozornil ale na dálku ruského prezidenta Vladimira Putina, že by jeho země čelila větší izolaci než dosud. Vyjádření šéfa Bílého domu přišlo poté, co varování vyšlo z Moskvy směrem k Washingtonu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že pokud USA dodají Ukrajině rakety dlouhého doletu, „překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu,“ informuje dále web Express.

Podle ní si Rusko „vyhrazuje právo bránit své území“. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by USA měly v plánu méně podporovat Kyjev. Naopak. Jak píše iDnes, americký prezident tento týden schválil už druhý balíček pomoci během září. Washington zemi zasažené válkou pošle raketomety HIMARS, brýle pro noční vidění, protipěchotní miny Claymore, odminovací zařízení, dělostřelecké granáty i přesně naváděné dělostřelecké střely, doplňuje iDnes.

Úspěchy Ukrajiny

Celkem má jít o vojenské vybavení v hodnotě 600 milionů dolarů (14,7 miliardy korun) . A zřejmě nepůjde o poslední pomoc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá stále více, jak Události247 informovaly zde. Podle ukrajinské hlavy státu má Západ „posílit spolupráci k poražení ruského teroru“. Kromě vojenské pomoci požaduje také, aby bylo Rusko označeno za teroristický stát a byly opět zpřísněny sankce proti Moskvě. Výhrůžky ze strany Ruska tak mohou přibývat.

Nejde přitom jen o další ohrožení Ukrajiny. Jak připomíná web Express, minulý měsíc se objevilo video, ve kterém ruský generál Andrej Gurulyjov naléhal na Putina, aby zahájil raketové útoky na britské ostrovy. Takový krok by podle něj změnil výsledek konfliktu na Ukrajině. Ve válce se Rusku aktuálně vůbec nedaří. Ukrajinská protiofenziva slaví úspěch nejen v Charkovské, ale i Chersonské oblasti, jak píše server CNN Prima News. To má výrazný dopad na morálku ruských vojáků a také jejich bojové schopnosti. Řada z nich se proto vzdala.

Článek Třetí světová válka na dosah: Biden s Putinem si poslali nebezpečné vzkazy, které mohou pro lidstvo znamenat pohromu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Další výhrůžky

Své varování uveřejnil bývalý ruský prezident na sociální síti Telegram, kde se v poslední době rád vyjadřuje bez omezení. Minulý měsíc se na jeho účtu například objevil příspěvek, ve kterém naznačil, že Rusko chce obnovit Sovětský svaz, jak Události247 informovaly zde. Vyjádření později bylo smazáno s tím, že účet měl napadnout hacker, ale řada komentátorů upozornila, že odpovídal stylu, který Medveděv používá. Zřejmě si tak později uvědomil, že prozradil na Telegramu více, než je vhodné.

Nejnovější příspěvek už ale evidentně mazat nebude, protože se v něm opět uchyluje hlavně ke kritice Západu. Podle něj západní země využívají válku na Ukrajině k tomu, aby paralyzovaly ruské instituce stejně, jak to udělaly v roce 1991. „Takové pokusy jsou velmi nebezpečné a nesmíme je podceňovat,“ cituje příspěvěk web Daily Mail. Nejlepší zárukou ochrany Ruska tak má být jeho jaderný arzenál. Právě jaderné zbraně se během ruské invaze na Ukrajinu stávají častou hrozbou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Jaderné zbraně jako poslední možnost

Experti jsou na pozoru obzvlášť poté, co se posledních pár týdnů válka na Ukrajině nikam neposunuje a naopak Rusko některé okupované oblasti ztrácí. Úvahu Kremlu o použití jaderných zbraní potvrdil nedávno také anonymní telegramový účet Generál SVR, jak píše web Aktuálně. Podle něj měla ruská hlava státu vydat rozkaz k přípravě taktických jaderných zbraní. Jednat se má o nukleární arzenál s menší výbušnou sílou sloužící k úderu, který zajišťuje převahu, doplňuje web.

Putin by použitím jaderných zbraní dal najevo, že už neví, jak konflikt na Ukrajině zvrátit na svou stranu. Pro web Aktuálně to potvrdil expert na zbraně hromadného ničení Vratislav Osvald. Podle něj je nasazení jaderných zbraní chápáno jako prostředek posledního použití. „Otázkou ale je, čeho by tím Kreml vlastně dosáhl. Stálo by mu to vůbec za to? A teď nemyslím vojenský výsledek, ale i ten politický. Oba totiž spolu souvisí. Rusko by se odpálením raket s taktickými jadernými hlavicemi dostalo do naprosté mezinárodní izolace,“ uvedl pro web Aktuálně.

Článek „Hrajte si dál šachovou hru se smrtí a skončí to soudným dnem pro celé lidstvo,“ varuje exprezident Ruska. Schyluje se k mezinárodnímu konfliktu? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko jako viník

Moskva tvrdí, že nesouhlas s konečným návrhem vyjádřilo více stran. Podle zástupce vedoucího ruské delegace Andreje Balousova se konference navíc stala „politickým zajatcem“ některých zemí. „Tyto státy, a to jmenovitě Ukrajina a podporovatelé režimu v Kyjevu, nesou plnou odpovědnost za to, že nemáme pozitivní konečný výsledek,“ citují slova ruského diplomata Seznam Zprávy. Podle hlavního zástupce Moskvy na konferenci Igora Višněvskije dokument postrádal vyváženost.

Naopak ze strany ostatních zemí zaznívalo zklamání, že nebylo dosaženo konsenzu. Nespokojeno je například Nizozemsko nebo Čína, píše dále web BBC. Někteří zástupci neváhali rovnou pojmenovat viníka neúspěšné konference. „Rusko je důvodem, proč jsme dnes nedosáhli konsenzu,“ citují Seznam Zprávy zmocněnce americké vlády Adama Scheinmana. Dokument kromě hrozby v Záporožské jaderné elektrárně také zmiňoval, že nebezpečí použití jaderných zbraní je v současnosti nejvyšší od konce studené války, připomíná web Seznam Zprávy.

Státy se nedohodly ani minule

Smlouva o nešíření jaderných zbraní zavazuje podepsané země ke vzdání se možnosti jaderné zbraně vyrábět či získávat. Státy, které již jaderné zbraně vlastní, zavazuje k jaderném odzbrojení. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1970 a každých pět let probíhá její revize. Předchozí konference v roce 2015 skončila také bez závěrečného dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní, připomíná web Seznam Zprávy. Letošní konference byla opožděna o dva roky kvůli koronavirové pandemii.

Nakonec tak proběhla v roce, kdy jaderná velmoc napadla nejaderný stát. Ani to ale Rusku jako viníkovi konfliktu nebrání v tom revizi smlouvy blokovat. Moskva je také tím, kdo vyvolává jaderné napětí. V poslední době hlavně skrz Záporožskou jadernou elektrárnu. Tu ruská armáda od března ovládá, ale stále tam pracuje ukrajinský personál, jak připomíná web BBC. Zařízení chce v nejbližších dnech proto zkontrolovat Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Elektrárna čelila tento měsíc několik útokům, jak Události247 informovaly zde.

Článek Rusko zablokovalo přijetí dohody o nešíření jaderných zbraní. Moskvě se nelíbí zmínka o Záporožské jaderné elektrárně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Trussová šokuje stále

„Myslím, že je to důležitá povinnost předsedy vlády. Jsem připravená to udělat,“ uvedla Trussová podle webu Mirror. Moderátor přitom sám řekl, že jen ze samotné představy se mu dělá fyzicky špatně, připomíná web Mirror. Ruský prezident Vladimir Putin tak evidentně není jediný, kterému myšlenka použití jaderných zbraní nepůsobí žádné starosti. Trussová, která je aktuální ministryní zahraničí, má přitom podle posledních průzkumů větší šanci stát se nástupkyní Johnsona v Downing Street než Rishi Sunak.

Trussová přitom už v minulosti měla v souvislosti s jadernými zbraněmi překvapivá vyjádření. V únoru, po Putinově rozhodnutí uvést jaderné síly do nejvyšší pohotovosti, se stavila na stranu těch, kteří se v této otázce chtěli Rusku postavit. K tomu se následně vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, připomíná web Mirror. „Prohlášení různých představitelů na různých úrovních o možných konfliktních situacích a dokonce srážkách a střetech mezi NATO a Ruskou federací považujeme za absolutně nepřijatelná,“ uvedl pro web Mirror.

Další nebezpečná jaderná velmoc?

Jak připomíná web TN, podle britského ministerstva obrany je cílem nukleárního programu Trident odvrátit nejextrémnější hrozby pro národní bezpečnost. „Již dříve jsme identifikovali rizika, která Spojenému království hrozí od nově vznikajících jaderných mocností, tato rizika nezmizela. Proto vláda udržuje nezávislé jaderné odstrašování, které již více než 60 let odrazuje od těch nejextrémnějších hrozeb pro naši národní bezpečnost,“ je uvedeno na vládních stránkách.

V případě, že Trussová v září uspěje a stane se novou britskou premiérkou, může se tak svět dostat ještě do většího ohrožení jadernou válkou. Bude o jednoho lídra, který touží po stisknutí jaderného tlačítka, více. Nebezpečné je to v tom, že Británie je právě tou zemí, která se řadí k jaderným mocnostem. Země má 255 jaderných hlavic, píše web Blesk. První jaderný test Velká Británie provedla už v roce 1952.

Článek Kandidátka na britskou premiérku bez emocí: V případě potřeby jsem připravena rozpoutat jadernou válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Některé státy jaderné zbraně tají

Závazek plynoucí ze smlouvy se nevztahuje také na Severní Koreu, která dokument sice podepsala, ale později vypověděla. Právě KLDR je ta země, od které se v posledních letech objevovala hrozba jaderných zbraní nejčastěji. Až do 24. února, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu a několikrát od té doby jadernými zbraněmi Západu vyhrožovalo. I proto je v této otázce teď celý svět na pozoru. A má být proč. Jak píše server E15, Rusko je s 6255 hlavicemi jadernou velmocí. Konkurovat mu mohou jen USA, které mají 5550 hlavic.

Celkem je na světě 13 080 jaderných hlavic, uvádí Echo24. Vlastnictví jaderných zbraní přiznává ještě Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán a Severní Korea. Spekuluje se také, že jaderné hlavice má ve vlastnictví Izrael, ale oficiálně tato informace nebyla nikdy potvrzena, píše Echo24. Navíc jde o stát, který se Západem má relativně dobré vztahy a z tohoto směru tak nehrozí výraznější nebezpečí. Na rozdíl od Turecka a Íránu. I tyto státy se řadí k těm, u kterých panují domněnky, že jaderné zbraně vlastní.

Čína posiluje

Turecko sice patří k Severoatlantické alianci (NATO), ale napětí mezi Ankarou a Západem je znatelné i v tomto vojenském spolku. Dokládá to například nedávný nesouhlas Turecka s tím, aby do NATO přistoupilo Finsko a Švédsko. Přestože se tak všichni aktuálně obávají hrozby z Ruska, ve střehu by Západ měl být i z jiných stran. Obzvlášť po zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).

Ten ve své pravidelné zprávě uvedl, že se v příštích letech zvýší nejen světový jaderný arzenál, ale také riziko použití těchto za braní, jak píše server iDnes. Hrozba může přijít například z Číny. Ta podle ústavu SIPRI expanduje v jaderných zbraních. Odhady přepokládají, že má přes 300 nových raketových sil. Státům, které jaderný arzenál nevlastní, což je příklad i Česka, tak zbývá jediná moznost. Tedy ještě více se přimknout k těm zemím, které je mají a v případě napadení by byly schopny zareagovat. Příklon k NATO je tak nutností.

Článek Světový jaderný arzenál se bude zvětšovat. Západ může být v ohrožení nejen ze strany Ruska se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pořád dokola jen vyhrožování

Boje ospravedlňuje nutností zastavit genocidu na ruském obyvatelstvu, které žije na východě Ukrajiny. Přitom na začátku války obsadila ruská armáda nejen východ země, ale také se bojovalo v okolí Kyjeva. Jakmile Putin zjistil, že odpor ukrajinských obránců je větší než čekal, z této oblasti svá vojska stáhl. Boje se od té doby soustřeďují hlavně na Donbas. Situaci sleduje s napětím celý svět, stejně jako každé vyjádření ruského prezidenta. Ten za celou dobu konfliktu vypustil několik výhrůžek.

Nejvíce byl svět v pozoru krátce po zahájení invaze, kdy Putin dal příkaz uvést jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti, jak psal server TN. Použití jaderných zbraní je tak největším strašákem po celou dobu války na Ukrajině. Nešlo ale o jedinou výhrůžku ruského prezidenta. Na konci dubna šéf Kremlu varoval Západ před bleskovou reakcí Moskvy na snahu třetích zemí zasahovat do situace na Ukrajině, jak informoval server Novinky. I tehdy zmínil, že použije prostředky, které zatím jeho protivníci nemají k dispozici.

Hovor s Macronem a Scholzem

Proto se objevily spekulace, že Rusko použije například hypersonické střely Kinžal, které jsou kvůli rychlosti a měnitelné trajektorii za letu obtížně likvidovatelné. Jedna z hrozeb směřovala z Moskvy také přímo do Prahy. Diplomatickou nótu Rusko zaslalo kvůli údajnému zákazu poskytovat třetím zemím techniku sovětské výroby bez svolení Moskvy. Ministr zahraničí ale takové tvrzení odmítl, jak psal web ČT24. Podobnou výhrůžku teď zkouší Putin také na Francii a Německo.

Prezidenta Emmanuela Macrona a kancléře Olafa Scholze varoval, že zvýšené dodávky zbraní na Ukrajinu mohou vést k další destabilizaci, jak píše server Al Jazeera. Výhružka měla být vyřčena při třístranném telefonickém rozhovoru, ve kterém šéf Kremlu Západ zároveň obvinil z narušení globálních dodávek potravin. I proto Putin varoval, že další dodávky zbraní mohou být „nebezpečné“ a vést ke „zhoršení humanitární krize“. Přitom právě ruská armáda je ta, která v černomořských přístavech blokuje lodě s obilím.

Článek Putin vyhrožuje téměř každému. Jeho slova ale mají čím dál menší váhu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin narušil jaderný klid

V té souvislosti je třeba připomenout vydírání ruského prezidenta. Šéf Kremlu po ruské invazi na Ukrajinu varoval Západ, že v případě vměšování se do konfliktu přijdou následky „jaké svět nikdy neviděl“. Svá slova potvrdil Putin také činy, když krátce po zahájení války na Ukrajině uvedl ruské jaderné síly do nejvyšší pohotovosti. Obavy vzbuzuje také nedávny test nové mezikontinentální balistické rakety RS-28 Sarmat, která je v názvosloví NATO označená jako Satan 2 a má nejdelší dolet na světě.

To všechno vzbuzuje u mnoha států nejen strach, ale také potřebu se chránit. A na příkladu rusko-ukrajinského konfliktu ostatní státy podle Hillové vidí, že bez jaderných zbraní to nebude možné. Svým chováním tak Putin podle bývalé poradkyně Trumpa celou myšlenku o nešíření jaderných zbraní zničil. To podle Hillové způsobuje daleko horší napětí, než bylo během studené války. „Vyžaduje to novou úroveň velmi rozsáhlé diplomacie,“ cituje její slova server TN.

Jaderné zbraně jako prostředek obrany

Podle expertky na Rusko zřejmě přehodnotí svou politiku ohledně jaderných zbraní především Japonsko a Jižní Korea. A to hlavně kvůli svým jaderným sousedům, tedy Číně a KLDR. Právě Čína je spolu s Ruskem mezi pěti jadernými mocnostmi, mezi které patří také USA, Velká Británie a Francie. Podpisem smlouvy o nešíření jaderných zbraní se ale tyto země zavázaly k jadernému odzbrojení. Jak připomíná server TN, jaderné zbraně vyvíjela také Indie, Pákistán a KLDR. Tyto země ale smlouvu z roku 1968 nepodepsaly.

Veřejně nepřiznaným vlastníkem jaderných zbraní je pak podle TN i Izrael a mluví se také o Íránu. Kvůli hrozbě z jeho strany odborníci navíc předpokládají, že se bude chtít jaderně vyzbrojit také Saúdská Arábie. Pokud by došlo k naplnění všech zmíněných domněnek, svět by mohl být zaplaven jadernými zbraněmi více než kdy dřív. A to je varovná zpráva pro všechny.

Článek Odborníci mají obavy. Putinovo chování může být pro ostatní státy motivací k jadernému zbrojení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina dostává, co chce

Na to reagoval Západ zpřísněním sankcí, které dopadají výrazně na ruskou ekonomiku. Použití jaderných zbraní by ale podle Nulandové celou situaci posunulo na novou úroveň. Proto USA podle ní dávají Kremlu důrazně najevo, že by takový čin byl katastrofou nejen pro Ukrajinu, ale celý svět. Hrozba použití jaderných zbraní je pro USA také důvodem, proč se snaží Ukrajinu výrazně podporovat. Jak minulý týden informovala ČTK, USA Ukrajině poskytnou další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů, tedy zhruba 18 miliard korun.

Součástí nové dodávky mají být dělostřelecké zbraně, munice a taktické drony. Podle Nulandové se USA řídí hlavně seznamem, který dostávají z Kyjeva. „Snažili jsem se přizpůsobit to, co posíláme, přesným potřebám armády,“ uvedla pro European Pravda. Nulandová vysvětlila v rozhovoru také důvody, proč v roce 2014 Spojené státy při ruské anexi Krymu radily Kyjevu zůstat v klidu a nyní zemi podporují v obraně.

Rusko selhává

Podle poradkyně amerického šéfa obrany se za osm let změnila hlavně připravenost ukrajinské armády. Vojáci získali zkušenosti v bojích na Donbasu a pomoci mělo také americké školení ukrajinských ozbrojených sil. Právě pomoc ze strany Západu hraje ve válce na Ukrajině zásadní roli. Bez podpory by Kyjev, s ohledem na velikost armády, nebyl pro Rusko plnohodnotným soupeřem. Z proměny ukrajinské armády během posledních osmi let je evidentně překvapeno také samotné Rusko.

Podle všeho si Moskva původně představovala rychlou vojenskou operaci a nepočítala se silným ukrajinským odporem. To potvrzují i slova amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Jak informuje ČTK, šéf americké diplomacie prohlásil, že Rusko ve svých válečných cílech selhává a Ukrajina je úspěšná. Blinken to uvedl při návštěvě Kyjeva, kam přicestoval spolu s ministrem obrany Lloydem Austinem. Při této příležitosti byla Ukrajině přislíbena další pomoc z USA. Dostat má 713 milionů dolarů, tedy zhruba 16 miliard korun.

Článek USA vyzbrojují Ukrajinu. Bojí se totiž použití jaderných zbraní, což by zasáhlo i je se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Česku už je téměř 200 tisíc uprchlíků, je takový příliv lidí ohrožením pro bezpečnost jakékoli země, kam dorazí?

Příliv takové masy ukrajinských uprchlíků v každém případě bude znamenat změnu bezpečnostní situace v jakékoliv zemi EU, do které je Vladimir Putin svou zločinnou válkou zcela záměrně a systematicky vyhání. Největší nápor pochopitelně zachycuje nejbližší soused, a tím je Polsko.

Bude to problém pro celou Evropskou unii?

Pokud eurokomisařka Věra Jourová odhaduje počet uprchlíků před válkou až na osm milionů, tak pochopitelně půjde o problém pro celou Evropskou unii. Těžko se na to můžeme připravit.

Jsou uprchlíci tím, s čím Putin počítal? Protože je jasné, že péče o tolik lidí stojí obrovské prostředky jak finanční, tak lidské…

Ano, i tímto způsobem chce Kreml vázat naše zdroje. Snížit tak naši schopnost se vojensky bránit, a politicky nás, jako západní společenství, paralyzovat. Důležité bude, kdy skončí válka, kdy se rozloží Ruská federace pod tlakem sankcí a úspěšné ukrajinské obrany, a kdy agresoři opustí území Ukrajiny.

Česká republika se určitě musí připravit na sílící kybernetickou válku. Bude potřeba posílit NÚKIB?

Česká republika se na kybernetickou obranu již nějakou dobu připravuje. Ať již zřízením národní autority pro kybernetickou a informační bezpečnost, identifikováním a zodolňováním kritické infrastruktury, posílením pravomocí Vojenského zpravodajství, anebo vytvořením Velitelství informačních a kybernetických sil. Pochopitelně vždy jde o finanční prostředky, případně jejich navyšování, dostatečné personální obsazení apod.

Počítáte s dodatečným navýšením finančních prostředků?

Ruská agrese, boj proti Ukrajině, ale i Západu, možno říci, celému civilizovanému světu, zásadně zvýšila důležitost této problematiky. Proto předpokládám navýšení rozpočtu.

Je česká legislativa dobře nastavena, pokud jde o potírání dezinformační scény, různých trollů apod.?

Jak se teď ukázalo, tak není v čelení hybridním hrozbám dostatečná. Vláda byla například formou prohlášení nucena vyzvat k zásahu veškeré zainteresované subjekty, aby zamezily šíření nepravdivých a manipulativních informací podporující ruskou agresi na Ukrajině v českém kybernetickém prostoru.

Vítáte aktivity hnutí Anonymous, které se zapojilo do války v Ukrajině?

Ačkoliv neznám pozadí hnutí, tak jejich činnost vnímám pochopitelně pozitivně. Vyhlásili válku Putinovu režimu a jeho mocenským institucím. Uvidíme, jak si poradí s odříznutím se Ruské federace od světových internetových sítí. Jakákoli necenzurovaná informace, která pronikne za ruskou kybernetickou železnou oponu, je z našeho pohledu pozitivní.

Jak jako člen výboru pro bezpečnosti vnímáte hlasy o tom, že NATO se mělo do ukrajinského konfliktu už dávno přímo zapojit?

Byl bych rád, aby vojenská síla Severoatlantické aliance odstrašila válečné zločince v Kremlu a ochránila i Ukrajinu. Ale přestože jsme součástí nejmocnější vojensko-politické organizace na světě, tak nemůžeme riskovat jaderný konflikt s Ruskem. Musíme Ukrajině pomáhat pod prahem jaderné války. To je realita.

Kdyby už byla Ukrajina v NATO…

…tak by tam válka nevypukla. Putin by se neodvážil zaútočit. Nicméně věřím, že ukrajinské ozbrojené síly, ale i civilisté, odolají útoku ruských agresorů, v důsledku čehož budou muset ozbrojené síly Ruské federace Ukrajinu opustit.

Článek Putin s uprchlíky počítal, myslí si šéf bezpečnostního výboru Sněmovny Pavel Žáček. Podle něj přímé zapojení NATO není reálné se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské jaderné síly jsou v pohotovosti. Mohou být použity prakticky okamžitě?

Není to tak jednoduché, na druhé straně, neznamená to, že by zbraně nebyly v pohotovosti. To je část z nich v principu asi pořád. Odhaduje se, že Rusko má okolo šesti tisíc hlavic, a z toho jsou necelé asi dva tisíce aktivní na jaderných nosičích.

Jak by vypadalo ono zmáčknutí tlačítka? Je to opravdu tak snadné?

Samotné tlačítko nemá moc společného s jadernou zbraní. Tlačítko spíše symbolizuje příkaz k odstartování příslušného nosiče, ne iniciaci bomby. Velká část nosičů je přitom umístěna na ponorkách. A nejen v tomto případě je proces jejich odstartování vždy složitější a s kontrolními mechanismy. Taky je třeba zmínit, že existuje i několik typů jaderných zbraní, od těch velkých, které jsou do značné míry považovány za zbraně poslední zkázy, až po ty taktické, které by byly použity, pokud by měly vyřešit lokální konflikt.

Jakými jadernými zbraněmi svět disponuje?

Typů jaderných bomb je více. Existují jaderné štěpné bomby, které se iniciují klasickou trhavinou a využívají štěpné řetězové reakce těžkých jader. Dojde u nich k přiblížení a stlačení celkové hmoty z těžkého prvku, takže se dostane do nadkritického stavu a nastane jaderná exploze. I ty se mohou dělit podle toho, jak je realizováno stlačení, nebo jaký byl použít typ materiálu. Mohou tak být jaderné bomby postavené na plutoniu 239 a uranu 235.

Dalšími typy jsou termojaderné zbraně. Jaký je jejich princip?

Klasická trhavina se tady využívá k iniciaci jaderné štěpné bomby, která vytvoří podmínky k tomu, aby se hmota z odpovídajících lehkých prvků extrémně stlačila a ohřála. Tím se vytvoří plazma, která vytvoří podmínky pro termojaderné slučovací reakce. Slučovanými jádry jsou těžší izotopy vodíku deuterium a tritium. To je nestabilní s poločasem rozpadu 12 let. Řeší se to tak, že v bombě je lithium, které je v jaderné reakci neutronů produkovaných ve štěpné bombě přeměněno na tritium. To společně s deuteriem tvoří podmínky pro termojadernou explozi.

Takže každá jaderná zbraň může vyvolat jiný efekt?

Záleží, jak jsou bomby konstruovány a kolik v nich je materiálu. Bomba se dá udělat tak, že má větší tepelný a tlakový efekt a menší toky neutronů, čímž může být i nižší záření neutronů i jimi vyvolaná radioaktivita. Nebo naopak mohou být nižší tlakové a tepelné účinky a vyšší neutronové toky, což pak nemusí mít tak ničivý efekt na materiál, jako spíše na vojáky. Existují taky menší taktické bomby, které by v principu mohly být použity v lokálních konfliktech.

Jak velká je jaderná síla celého světa?

Odhaduje se, že ve světě je okolo dvanácti až třinácti tisíc hlavic. Země jako Čína, Rusko a USA jsou označovány za velmoci, které mají tisíce jaderných hlavic a dokázaly by zničit svět. Dá se tak říct, že drží zbraně konečné zkázy. Předpokládá se, že Rusko má těch hlavic asi nejvíc. Třetí v pořadí je Čína, i když ta má, stejně jako Velká Británie a Francie, menší stovky aktivních hlavic. Je však třeba zdůraznit, že k rozpoutání jaderného konfliktu může stačit jedna hlavice, pokud se vyvolá odezva jedné ze zmíněných jaderných supervelmocí.

Pokud by se rozpoutala jaderná válka, byl by to konec celé civilizace?

Konec Země a života by to asi nebyl, možná ani ne lidstva. Jednalo by se ale o civilizační katastrofu a konec světa a společnosti, jakou teď máme. Pochopitelně záleží na konkrétním průběhu. Určitě i na tom, kde by byly zbraně použity, dopady by však byly v každém případě globální.

Článek Vladimír Wagner: Jaderná válka by znamenala civilizační katastrofu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Má Ukrajina jaderné zbraně?

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že případná třetí světová válka by byla zničující jadernou válkou. Podle šéfa ruské diplomacie Ukrajina stále disponuje sovětskými jadernými technologiemi, a proto se Moskva bude snažit všemi prostředky zabránit, aby se na Ukrajině jaderné zbraně objevily. Lavrov zároveň odsoudil protiruské nálady v západních zemích, které dodávají na ukrajinské území zbraně.

Rusko tedy tvrdí, že Ukrajina má k dispozici sovětské technologie a znalosti k výrobě jaderných zbraní. Kyjev se ale jaderných zbraní po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech měl zříct, a to výměnou za bezpečnostní záruky poskytnuté USA, Velkou Británií a právě Ruskem. Moskva je navíc jediná, která v aktuálním konfliktu použití jaderných zbraní zmiňuje.

Ruská vojska mají odejít i z Krymu

V neděli ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvedení ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Svým rozhodnutím měl reagovat na prohlášení vedoucích představitelů členských zemí NATO, které označil za agresivní. Putinovi se nelíbí také sankce Západu, které považuje za nelegitimní. Ruská invaze na Ukrajinu je největším pozemním vojenským konfliktem v Evropě od konce druhé světové války.

Delegace obou zemí v tomto týdnu zahájily jednání, která mají vést k ukončení války. Jak připomíná server iDnes, Kyjev požaduje kromě okamžitého příměří i stažení všech ruských vojsk z Ukrajiny, a to včetně poloostrova Krym. To ale může být zásadním problémem, protože Lavrov anektovaný Krym považuje za součást Ruska a odmítá o něm vést jakoukoliv diskusi.

Článek Rusko se bojí jaderných zbraní na Ukrajině. Podle ruského ministra zahraničí Lavrova by vypuknutí třetí světové války bylo nukleární a ničivé se nejdříve objevil na Události247.cz.

V případě nebezpečí je nutné řídit se pokyny záchranných složek

Nutno ovšem podotknout, že tento seznam z bezpečnostních důvodů neobsahuje konkrétní adresy krytů. V případě potřeby by se je lidé včas dozvěděli přímo od hasičů. Jejich mluvčí Pavla Jakoubková dodává: „Pokud je vyhlášena všeobecná varovná výstraha, tak je vždycky doplněna následnou informací, jak občané mají postupovat.“ Tuto informaci dostanou buď místním rozhlasem, televizí nebo z megafonů hasičských a policejních vozů.

V hlavním městě Praze je podle hasičů stálých úkrytů přibližně 750, jejich kapacita je zhruba 147 tisíc osob. Ve Strahovském tunelu se může schovat 15 tisíc lidí a ochranný systém metra dokáže pojmout 332 080 osob. Po opuštění krytu je pak vhodné využít respirátory nebo jinou ochranu dýchacích cest. Po příchodu do bezpečí by měl každý provést základní dekontaminaci, tedy osprchovat se a převléci si oblečení.

Podle experta jde v současné chvíli jen o „strašení“

Novinky informují o tom, že je také vhodné je mít po ruce evakuační zavazadlo s věcmi osobní potřeby, doklady a dalšími nezbytnostmi. Chybět by neměl ani nouzový balíček, ve kterém jsou trvanlivé potraviny, dostatek nápojů, zdravotnické a hygienické potřeby na několik dnů, léky, rádio nebo svítilna. Vhodné je také domluvit s rodinnými příslušníky na náhradním způsobu komunikace, pokud by vypadly mobilní služby. Státní úřad pro jadernou bezpečnost doporučuje řídit se pokyny složek integrovaného záchranného systému.

Na to, jestli opravdu hrozí reálné riziko, že by se do rusko-ukrajinského konfliktu zapojily jaderné zbraně, se Události247 zeptaly Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní vztahy: „V současné chvíli je to jen strašení, to, že Rusko takovou zbraň má a může jí vyhrožovat, protože v tomto ohledu má výhodu nad Ukrajinou, která se svého jaderného arzenálu vzdala v roce 1994. Nemyslím, si, že bychom teď byli blízko jaderné válce, ani nějakému útoku ruských sil.“

Podle Havlíčka nejsme ani v situaci studené války. „Nejdůležitější z toho všeho je snaha strašit západní společenství, aby přestalo poskytovat Ukrajině zbraně a vojenské vybavení, protože ten signál vlastně přišel až potom, když západní země ohlásily ty rozsáhlé ekonomické sankce. Potom Putin řekl, že zvyšuje stupeň bojové připravenosti jaderných zbraní.“

Článek Česku jaderný útok zřejmě nehrozí. Státní úřad pro jadernou bezpečnost ale kvůli četným dotazům vydal sérii doporučení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč bylo pro Rusko získání Černobylu tak důležité?

Podle mého názoru nejde Rusům o Černobyl. Jde čistě o to, že je to nejkratší cesta do Kyjeva z Běloruska.

Hrozí Evropě z Černobylu nebezpečí? Může dojít k jeho poškození?

Evropě určitě nebezpečí nehrozí. Úniky radioaktivity by hrozily v případě masivního poškození nového sarkofágu. Ovšem tyto úniky by měly dopad pouze v blízkém okolí, tedy v samotné Černobylské zóně. A nepředpokládám, že by se zrovna v jeho blízkosti bojovalo.

Myslíte si, že Rusové už v okolí Černobylu zůstanou?

Rusové obsazení zdůvodňují tím, že chtějí chránit objekty. Zdá se, že nechali ukrajinské pracovníky, aby se o objekty starali. Myslím si, že nebezpečí poškození objektů, zvláště tedy nového sarkofágu, by hrozit nemělo.

Může být jedním z důvodů, proč Rusko obsadilo Černobyl, také to, že se jedná o velký symbol, který zná celý svět?

Hlavním důvodem obsazení Černobylské jaderné elektrárny byla její poloha. Hlavní kolony techniky pro obsazení Kyjeva směřují ze severu z Běloruska. A pro zajištění jejich zásobování a logistiku potřebuje mít ruská invazní armáda zajištěno i obsazení prostoru, který obsahuje i Černobylskou jadernou elektrárnu. Do jisté míry byl však i podle mého názoru způsob a rychlost jejího obsazení dán jejím symbolickým významem.

Mohli tak podle vás Rusové demonstrovat svou sílu?

Spíše bych řekl, že tam byla obava z velmi negativní symboliky, kdyby zde došlo k bojům a poškození některé z budov, hlavně tedy nového sarkofágu. Ukrajinští pracovníci elektrárny si tuto negativní symboliku a svou zodpovědnost uvědomují, a tak se podvolili ruské okupaci zařízení. I když určitě neradi. Kdyby však Černobylská jaderná elektrárna byla jinde, v místě, kde neprobíhal útok na jiný cíl, tak myslím, že by ji ruská armáda neobsazovala.

Zmínil jste, že se o objekty nejspíš i nadále starají pracovníci z Ukrajiny. Co kdyby je nahradili Rusové? Mohlo by se něco změnit?

Rusové posílají na Ukrajinu vojáky, bojové jednotky a ne odborníky. Chtějí porazit Ukrajinu, nyní hlavně Kyjev, kde je ukrajinské vedení. Takže pro ně nemá smysl vyměňovat pracovníky a odborníky, kteří pracují v objektech Černobylské jaderné elektrárny.

Teoreticky, mohou Rusové toho, že jsou v Černobylu, nějak zneužít? Mohou zneužít nějaká data, případně další informace?

S likvidací následků havárie v Černobylu, a i likvidaci dosloužilých bloků, které nebyly zničeny, pomáhají mezinárodní odborníci. Je tady řada mezinárodních misí, například z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ruští odborníci zde nezískají žádné nové informace, které by neměli, nebo nemohli získat jinak.

Zdá se, že z Černobylu nebezpečí nehrozí. Velkou hrozbou jsou ale jaderné zbraně. Kdyby byly použity, dalo by se ještě zabránit katastrofě, nebo už by byla nevyhnutelná?

Zvláště po nedělních vyhrůžkách Putina u něj bohužel nelze hrozbu použití jaderných zbraní vyloučit. Pochopitelně dopady jejich použití závisí na tom, v jaké formě a množství by byly uplatněny. V okamžiku jejich prvního použití však už lze jen těžko odhadnout, co by následovalo.

Jak velká je jaderná síla Ruska?

Odhaduje se, že Rusko má okolo šesti tisíc jaderných hlavic. Pochopitelně je otázka, kolik má nosičů, které je mohou přepravit a kam. Myslím však, že je možné říct, že Rusko patří k těm státům, které jsou schopny jadernými zbraněmi zničit svět.

A jak je na tom s jadernými zbraněmi Ukrajina?

Ukrajina měla jaderné zbraně z dob Sovětského svazu. Těch se vzdala právě za záruky své územní celistvosti ze strany Ruska. Všechny tak byly převezeny právě do Ruska. V současné době Ukrajina žádné jaderné zbraně nemá. 

Článek Jaderný fyzik Wagner: Rusko svými jadernými zbraněmi může zničit svět. Ukrajina žádné nemá se nejdříve objevil na Události247.cz.