Amazon propouští tisíce svých zaměstnanců

Propouštění v Amazonu není způsobeno nedostatkem finančních prostředků, ale novým trendem, kdy lidskou sílu v administrativě a managementu nahrazuje umělá inteligence a snaha o maximální provozní úspory. Stejně jako Coca-Cola nebo Nestlé nahrazuje Amazon své zaměstnance umělou inteligencí.

Zatímco sklady a distribuční centra, která tvoří páteř Amazonu, zůstávají z hlediska náborů relativně stabilní, čistka probíhá v kancelářích. Propouštění, které má gradovat koncem ledna 2026, cílí na několik klíčových divizí, především pak HR. První velká vlna proběhla již v říjnu loňského roku, kdy odešlo 14 000 manažerů a úředníků. Nyní Amazon přistupuje k dokončení tohoto procesu, což představuje zhruba desetinu všech jeho zaměstnanců.

Co bude se zaměstnanci v Česku

Situace v Amazonu zrcadlí širší ekonomickou realitu roku 2026. Podle aktuálních statistik platformy Layoffs.fyi a analytických zpráv z trhu práce plánuje letos až 22 % velkých technologických firem další redukci stavů. V České republice, kde Amazon provozuje obří distribuční centrum v Dobrovízi u Prahy a má zde i korporátní kanceláře, panuje zatím nejistota. Historicky se propouštění v Amazonu dotýkalo především centrály v USA a regionálních hubů, nicméně s postupující centralizací řízení pomocí AI nelze vyloučit dopady i na lokální týmy v Praze.

Pro zaměstnance v technologickém a administrativním sektoru je rok 2026 obdobím, kdy se bezpečné místo v korporátu stává relativním pojmem. Odborníci na trh práce proto doporučují rekvalifikaci směrem k AI. To, čeho se všichni obávali, tedy nahrazování pracovních pozic umělou inteligencí, se totiž stává realitou.

Článek Masivní propouštění je tady: Firma Amazon dá padáka až 30 000 lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Někteří úředníci přijdou letos o práci

Jak již redakce Událostí247 zmiňovala výše, o práci má přijít v letošním roce celkem 322 úředníků. Největší škrty se dotknou Úřadu vlády, kde má počet zaměstnanců klesnout ze současných 643 na 543. Podle premiéra nejde o jednorázový zásah, ale o postupný proces. Už dříve avizoval, že chce na tomto úřadu zrušit až 300 míst, tedy téměř polovinu stávajícího stavu. Nynější snížení tak označuje „pouze“ za první fázi.

Kromě Úřadu vlády se personální úspory projeví také na ministerstvu financí a na ministerstvu průmyslu a obchodu. Právě ministerstvo financí plánuje výraznější reorganizaci, v jejímž rámci má dojít ke zrušení tří sekcí z celkových deseti a ke snížení počtu systemizovaných míst nejméně o 57. Podle vedení resortu se tím organizační struktura vrátí zhruba na úroveň roku 2021.

Propouští se i na dalších úřadech

Další reorganizace se chystají i na jiných úřadech. Na ministerstvu práce a sociálních věcí má dojít k omezení sekce pro rodinu a ochranu dětí, včetně zrušení odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí. Změny oznámilo také ministerstvo životního prostředí, kde má skončit sekce ochrany klimatu. Podle vlády jde o snahu zefektivnit státní správu, snížit provozní náklady a odstranit duplicitní činnosti.

Kabinet zdůrazňuje, že nejde o politické čistky, ale o racionální úpravy, které mají zvýšit efektivitu fungování státu. Kritici naopak upozorňují, že rušení celých sekcí a odborů může mít dlouhodobé dopady na schopnost státu řešit složité agendy a varují před ztrátou odborného know-how. V posledních dnech kritici hlasitě kritizují i snahu vlády o zrušení či výraznou úpravu dosavadního služebního zákona. Pokud se tak skutečně stane, zaměstnávání státních úředníků by se podrobovalo běžnému pracovnímu poměru.

Článek Nová vláda bude hromadně propouštět úředníky. O práci brzy přijdou stovky z nich se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na Moravě se propouští

Asi nejcitelnější propouštění se momentálně odehrává na Moravě, konkrétně v Moravskoslezském kraji. Jak již redakce Událostí247 zmiňovala, společnost OKD se chystá ukončit těžbu na Dole ČSM ve Stonavě. Na konci ledna by tak mělo o svou práci přijít okolo 750 zaměstnanců. Dalších přibližně 150 lidí přijde o práci po uzavření úpravny uhlí na konci února. Celkově tak během dvou měsíců bude propuštěno 900 zaměstnanců. Přidá se i Hartmann-Rico, která se chystá uzavřít svou továrnu. O práci by do konce března mělo přijít až 200 zaměstnanců. Propouštět se chystá i Česká pošta, konkrétně u své dceřiné společnosti Balíkovna.

V průběhu následujících měsíců se tak nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji opět výrazně prohloubí. Zatímco v roce 2024 byl podíl nezaměstnaných v kraji 5,82 %, na konci roku 2025 už nezaměstnanost dosahovala hodnoty 6,33 %. Toto číslo se ale ještě v průběhu ledna a února výrazně zvýší a Moravskoslezský kraj má tak bohužel potenciál stát se krajem s největší nezaměstnaností v ČR. Zatím ale „vede“ kraj Ústecký, ve kterém se nezaměstnanost podle Českého statistického úřadu pohybuje na hodnotě 6,92 %.

Proč se propouští

Podle odborníků nejde o plošnou krizi pracovního trhu, ale o postupnou proměnu některých odvětví. Největší tlak je patrný ve zpracovatelském průmyslu, který se dlouhodobě potýká s technologickými změnami, vyššími náklady a slabší poptávkou. Právě průmysl má přitom v české ekonomice silné postavení a zaměstnává vysoký podíl pracovní síly, takže jeho potíže se rychle promítají do statistik nezaměstnanosti.

Statistiky pak mluví jasně. Nezaměstnanost v Česku roste už druhým rokem. Ke konci listopadu bylo bez práce 341 311 lidí, což je meziročně zhruba o 51 tisíc více. I proto stát od začátku roku upravil podmínky podpory v nezaměstnanosti. Zvýšil se maximální možný strop podpory, který nově přesahuje 36 tisíc korun měsíčně. Podpora se navíc nově počítá až do výše 80 procent průměrné mzdy, zatímco dříve byla hranice výrazně nižší.

Článek Severní Moravu čeká tvrdá rána. Blíží se propouštění, o práci přijde celkem 750 lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Erich Jaeger propouští své zaměstnance

Stovky zaměstnanců kopřivnického výrobce elektrosvazků pro automobilky čelí nejisté budoucnosti. Společnost Erich Jaeger oznámila přibližně polovině ze zhruba tří set pracovníků, že s nimi končí, a to ještě před koncem roku. O dalším osudu zbytku zaměstnanců ani samotného provozu však firma mlčí. Závod, který funguje od roku 2005, jde do prodeje a budoucnost zaměstnanců je tak nejistá.

Společnost Erich Jaeger se chystá prodat celý areál, v plánu ho má pak do poloviny příštího roku kompletně vyklidit a nabídnout k dispozici. Než se tak ale stane, dočasně bude v areálu stále probíhat výroba, ta se však v průběhu následujících měsíců přesune jinam. Co se propuštěných zaměstnanců týká, ti zůstanou doma a bude jim dočasně vyplácena 100% mzda. Co bude se zbylými zaměstnanci, není známo, jedno ale jisté je – firma v Česku končí.

Nezaměstnanost v Česku se prohlubuj

Firma Erich Jaeger působila v Česku od roku 1999, nejprve v Rožnově pod Radhoštěm, kde začala výroba. Kopřivnice se stala sídlem výroby před téměř dvaceti lety. Nyní však česká etapa firmy míří ke konci a stovky zaměstnanců řeší, co bude dál. Erich Jaeger je tak druhou velkou firmou v Moravskoslezském kraji, která se letos loučí se stovkami svých zaměstnanců.

Moravskoslezský kraj je momentálně podle Českého statistického úřadu krajem s druhou nejvyšší nezaměstnaností v Česku. O práci se v něm uchází 6,37 % obyvatel. Vůbec nejvyšší nezaměstnanost momentálně řeší obyvatelé Ústeckého kraje, tam dosahuje hodnoty 6,92 %. Meziročně se přitom počet volných pracovních míst snížil o 58 239, tedy o 71,4 %.

Článek Moravskoslezský kraj čeká tvrdá rána: Propouští 2 velké firmy, o práci přijdou stovky lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejhůře placené práce v Česku

V Česku momentálně dosahuje průměrná hrubá mzda hodnoty 49 402 Kč, avšak pro mnohé se jedná o částku, na kterou ani zdaleka nedosáhnou. Nebudeme si nic nalhávat, spousta Čechů má mnohem nižší než průměrnou hrubou mzdu a mnozí mají co dělat, aby zvládli uživit sebe, natož rodinu. Častokrát se přitom jedná o takové jedince, kteří dřou od brzkého rána do pozdního odpoledne, a přesto se jejich výplata pohybuje jen pár stovek nad hranicí potřebné pro přežití.

V Česku existují zaměstnání a v nich zaměstnanci, kteří pobírají jen o trochu více než minimální mzdu. Ta je pro letošek nastavena na 20 800 Kč, přičemž po odečtení daní představuje zhruba 17 300 korun čistého. Zdá se vám to málo? No, takovou mzdu berou například uklízečky, jejichž výplaty se častokrát pohybují v průměru okolo 22 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu, který provedla redakce Událostí247 a využila k němu data z portálů pro nabídku práce. Mezi další nejhůře odměňované patří například švadleny, noční hlídači či kuchařky ve školních jídelnách. Nesmíme pak opomenout i pekaře, kteří kvůli špatným platovým podmínkám nechtějí toto povolání vykonávat a kvůli čemuž se i zdražuje pečivo.

Daleko od důstojné mzdy

Zaměstnanci, kteří vykonávají výše zmíněná povolání, mají častokrát mzdu lehce nad hranicí té minimální a vyžít pro ně je každý měsíc téměř nadlidský úkol. Jen pro zajímavost, od důstojné mzdy je ta jejich nižší o více než 20 tisíc korun. A co to ta důstojná mzda vlastně je, ptáte se? Jedná se o částku, která dovolí člověku za plnou pracovní dobu žít důstojný život. Ale opravdu žít, ne pouze přežívat. Tato částka zahrnuje základní potřeby jako nájem, dopravu, jídlo a hygienické pomůcky, ale také kulturu, volný čas a důstojný rodinný život. A její výše? 45 865 Kč hrubého.

Mimochodem, výše zmíněná částka není platná pro Prahu a Brno. Lidé, kteří žijí v těchto městech, by totiž měli podle webu Důstojná mzda pobírat 53 953 Kč hrubého měsíčně. Aby Čech dosáhl na důstojnou mzdu, musel by pracovat v Německu – a čistě pro zajímavost, tam minimální mzda dosahuje podle Eurostatu výše 2 161 eur, tedy přibližně 52 300 Kč.

Článek Nejhůře placené práce v Česku: Tito lidé dostávají almužnu, za takové peníze nejde vyžít se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podpora v nezaměstnanosti 2026

Přijít o práci není nikdy příjemné a ve většině případů jde o velmi stresující zážitek. Naštěstí nám ale pomocnou ruku může podat stát – stačí se jen přihlásit na pracovní úřad a zažádat si o podporu v nezaměstnanosti. Doposud platilo, že člověk, který dal výpověď, byl znevýhodněn oproti těm, kteří byli z práce vyhozeni. Znevýhodňování bude ale v roce 2026 konec a všem, kteří se přihlásí o podporu v nezaměstnanosti, bude vyplácena stejná procentuální část posledního průměrného výdělku.

Výše i délka podpory se řídí věkem uchazeče v den podání žádosti. Obecně platí, že pro uchazeče mladšího 52 let trvá nárok na podporu v nezaměstnanosti maximálně pět měsíců, ve věku 52 až 57 let maximálně osm měsíců a od 57 let až jedenáct měsíců. Výpočet podpory vychází z průměrného čistého výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Podpora v jednotlivých měsících postupně klesá a pro jednotlivé věkové skupiny je nastavena následovně:

Uchazeči do 52 let – 1.-2. měsíc 80 %, 3.-4. měsíc 50 %, 5. měsíc 40 %
Uchazeči do 57 let – 1.-3. měsíc 80 %, 4.-6. měsíc 50 %, 7.-8. měsíc 40 %
Uchazeči starší 57 let – 1.-3. měsíc 80 %, 4.-6. měsíc 50 %, 7.-11. měsíc 40 %

Konkrétní částky

Pro přesnější představu si redakce Událostí247 připravila modelovou situaci, která napoví, jak velkou podporu může nezaměstnaný uchazeč očekávat. Uchazeč, kterému je 53 let a v posledním čtvrtletí pobíral průměrnou mzdu 50 000 Kč, bude dostávat první tři měsíce 40 000 Kč měsíčně, další tři měsíce 25 000 Kč a poslední dva měsíce 20 000 Kč. V průběhu osmi měsíců na podpoře v nezaměstnanosti mu stát vyplatí celkem 215 000 Kč, tedy přibližně 53,7 % z platu, který by během osmi měsíců obdržel v práci.

Pokud si člověk ani po vyčerpání pěti, osmi nebo jedenácti měsíců nenajde zaměstnání, klesne příjem na úroveň sociálních dávek. Uchazeč bude moci čerpat částku odpovídající životnímu minimu jednotlivce, tedy 4860 Kč měsíčně. Od května má být tato suma zvýšena na 5500 Kč. V případě, že úřad práce vyhodnotí aktivitu uchazeče jako nedostatečnou, může být dávka redukována pouze na existenční minimum, tedy 3130 Kč.

Článek Nemáte práci? Tyto peníze od roku 2026 od státu dostanete. Klidně i přes 100 tisíc Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Stovky lidí přijdou o práci

Horníkům zbývá z posledních tří aktivních porubů vydobýt asi 200 tisíc tun uhlí. Podle mluvčí OKD Barbory Černé Dvořákové budou naplánované objemy splněny právě na přelomu roku. Poté, konkrétně 31. ledna, bude těžba na Dole ČSM ukončena. Firma tak bude muset v lednu propustit nejméně 750 zaměstnanců, v únoru pak dalších 150. Ti však pochopitelně neodejdou s prázdnou a bude na ně čekat vysoké odstupné. Firma se chystá propuštěným zaměstnancům vyplatit na odstupném více než 500 milionů, přičemž u některých ze zaměstnanců se bude jednat až o jedenáctinásobek jejich průměrné mzdy.

Jak redakce Událostí247 spočítala, průměrně si tak propuštěný zaměstnanec Dolu ČSM přijde na odstupném na přibližně 670 tisíc korun. Jakmile bude provoz ukončen, práce na dole bude ještě nějakou dobu pokračovat. Jeho technická likvidace, na které se bude podílet více než 600 zaměstnanců, totiž bude pokračovat ještě zhruba tři roky. Společnost mezitím bude připravovat nový byznysový plán, který počítá s využitím důlního plynu.

Co bude dál

Propouštění přichází v době, kdy v Moravskoslezském kraji propouštěly firmy jako Liberty a Aludyne a míra nezaměstnanosti tak znovu výrazně stoupne. Už v říjnu letošního roku dosahovala 6,4 % a ačkoliv zaměstnanci OKD dostanou pohádkové odstupné, velký důvod k radosti rozhodně mít nebudou. Najít totiž novou práci pro ně rozhodně nebude jednoduché. Bohužel, propouštění je v tomto případě nevyhnutelné.

Generální ředitel OKD Roman Sikora prozradil, že poptávka po černém uhlí dlouhodobě klesá a firmu navíc ovlivňuje i vývoj světových cen a kurz dolaru. Ve stejném období tak skončí také práce většiny dodavatelů důlně-stavebních služeb. Podle personálního ředitele Radomíra Štixe odešlo už během letošního roku 400 kmenových pracovníků a dalších 260 pracovníků externích firem.

Článek Chystá se masivní propouštění. Bez práce bude přes 900 Čechů. Nedotkne se i vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pracovní bonus

Sociální reforma sjednotila čtyři různé dávky – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – do jedné komplexní dávky státní sociální pomoci. O takzvanou superdávku už nemusíte navíc žádat osobně, stačí jen využít portál Jenda, ofotit důležité dokumenty a počkat, zda vám žádost bude schválena. Úředníci mají na schválení 90 dní, u komplikovaných případů se pak případné schválení může prodloužit ještě o dalších 30 dní. Systém je teď ale trochu přísnější a žadatelé budou muset projít například majetkovým testem. Ten má zajistit, aby dávku získal pouze ten, který ji skutečně potřebuje.

Zcela novým prvkem je pak pracovní bonus, který má odměnit domácnosti, jejichž členové mají vlastní příjem. Nárok na tento bonus však nevzniká automaticky a aby ho člověk mohl získat, musí splnit hned několik podmínek. Navíc samotný bonus závisí na výši příjmů ze samostatné práce žadatele. Aby ho získal, musel by nejen pracovat, ale zároveň by už měl pobírat alespoň jednu ze zbývajících dávek – tedy na bydlení, na živobytí nebo na dítě. Jak pracovní bonus funguje a jaká je jeho výše?

Jak se vypočítává výše pracovního bonusu

Velikost pracovního bonusu určuje zákon o dávkách státní sociální pomoci. V případě, že má domácnost příjem do 1,6násobku svého životního minima, pak jí stát podá pomocnou ruku ve formě 40 % uznaného příjmu. Pokud pak má domácnost vyšší příjem, částka se vypočítává podle rozdílu mezi příjmem a hranicí 1,6násobku životního minima. Jakmile druhá část výpočtu převáží, bonus se už neposkytuje. A jak to vypadá v praxi?

Výše životního minima je pro jednotlivce momentálně nastavena na 4 860 Kč a pro první osobu v domácnosti na 4 470 Kč. Matka samoživitelka s dítětem do 6 let, která pobírá měsíčně 23 000 Kč a platí nájemné s energiemi ve výši 11 500 Kč, by měla nárok na celkovou superdávku 9 914 Kč. Z toho by pracovní bonus dosahoval výše 1 584 Kč. Manželský pár se dvěma dětmi, který pobírá měsíčně 39 000 Kč a bydlí v podnájmu v Praze, za který platí měsíčně 23 000 Kč s energiemi, by pak na superdávce získal celkem 12 404 Kč. Z toho by složka na bydlení tvořila 10 404 Kč a bonus na dítě 2 000 Kč. Pracovní bonus by však v tomto případě dosahoval nulové hodnoty.

V případě, že máte v plánu zažádat si o superdávku, pak si ještě předtím můžete vyzkoušet chytrou kalkulačku, která vám superdávku vypočítá. Během několika minut tak můžete zjistit, jak velkou podporu od státu můžete očekávat a jaké konkrétní bonusy můžete získat. Zažádat o superdávku si můžete skrze portál Jenda, přičemž případné schválení žádosti můžete očekávat nejpozději do 120 dní od jejího podání.

Článek Stát nově dává peníze za to, že chodíte do práce. Jde o tisíce korun měsíčně, musíte si o ně ale říct se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Česku se hromadně propouští

Lidé, kteří mají v dnešní době stabilní zaměstnání, dnes můžeme považovat za jedince s velkým štěstím. V Česku totiž přichází o práci stále více lidí a jen v srpnu letošního roku bylo bez práce 333 624 lidí. Vyplývá to z údajů, které v srpnu sdílel na svých webových stránkách Úřad práce ČR. Výše zmíněné číslo je přibližně o čtyři tisíce vyšší než v červenci. Meziročně pak počet nezaměstnaných stoupl o 47 304.

Ačkoliv výše zmíněná čísla se jeví na první dobrou děsivě, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je na tom Česko ještě dobře. Jak redakce Událostí247 zjistila, Česko má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, konkrétně 2,8 %, a lépe je na tom už jen Malta, která hlásí nezaměstnanost ve výši 2,6 %. Jen pro porovnání: Španělsko, které je na tom s nezaměstnaností zdaleka nejhůře, má úroveň nezaměstnanosti na 10,4 procentech. Těsně v závěsu za ním jsou pak Finsko, Švédsko a Řecko.

Velké propuštění zažilo Českolipsko, trápí se i Mostecko

Co se pak konkrétních regionů týká, za poslední rok se situace nejvíce zhoršila na Českolipsku, které momentálně hlásí navýšení úrovně nezaměstnanosti o 40 %. Bez práce bylo na konci srpna 3 852 lidí, což je zmíněných 40 % více než před rokem. Velkou část na tomto čísle nese firma Adient, která se v České Lípě a Stráži pod Ralskem soustředí na výrobu sedadel pro automobily. O práci ve firmě během jediného roku přišlo 1 100 lidí.

Zajímavá jsou i data Úřadu práce, podle kterých je situace úplně nejhorší na Mostecku, kde nezaměstnanost dosahuje 9,5 %. Na opačném konci žebříčku je pak Rychnovsko, které hlásí úroveň nezaměstnanosti na 2,6 %. Podle dat z Úřadu práce momentálně na jedno volné pracovní místo v republice připadá v průměru 3,5 uchazeče. Vůbec nejméně práce je pak na Karvinsku, kdy na jedno pracovní místo připadá 23,1 uchazeče. Problémy s nedostatkem pracovních míst hlásí i Sokolovsko (18) a Děčínsko (14).

Podle ekonomů ale ekonomika v Česku roste a za negativními čísly stojí z velké většiny pokles zaměstnanosti v průmyslu. Ten však podle odborníků kompenzoval sektor služeb. Co se pak nezaměstnanosti jako takové týká, situace by se podle nich měla uklidnit v průběhu roku 2026, kdy by mělo dojít k oživení aktivity v průmyslu a společně s ním i ke svižnějšímu růstu ekonomiky.

Článek Hromadná propouštění neberou konce. Někde stoupla nezaměstnanost až o 40 %, hrozí problémy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová povinnost pro zaměstnavatele

Od 1. října letošního roku mají zaměstnavatelé novou povinnost. Odteď musí nástup každého zahraničního pracovníka nahlásit na Úřadu práce, a to ještě dříve, než pracovník do práce vůbec nastoupí. Jedná se o novou povinnost v rámci novelizace zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. V případě, že zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, pak firmě hrozí vysoká pokuta až ve výši tří milionů korun.

V minulosti platila povinnost ohlásit nástup zahraničního pracovníka až v den, kdy skutečně do zaměstnání nastoupil. Dnes tak musí učinit ještě dříve, než zaměstnanec do firmy nastoupí. Tato povinnost se vztahuje na každého zaměstnance bez českého občanství – tedy občany Evropské unie, států EHP i Švýcarska, stejně jako pracovníky z takzvaných třetích zemí. Výjimku mají pouze pracovníci, které vysílá zaměstnavatel z jiného členského státu EU. Pro ně nadále platí dosavadní režim.

Jak postupovat

Co se samotného systému hlášení týká, ten se od roku 2024 nemění. Podání je zcela digitalizováno a lze ho poslat buď přes datovou schránku, prostřednictvím webového formuláře na MPSV, nebo z personálního systému zaměstnavatele přímo do databáze MPSV. V případě, že zaměstnavatel hlášení dodá do pěti dnů zpětně od podepsání smlouvy se zaměstnancem, bude nesplnění povinnosti považováno za nehlášenou práci. V takovém případě však nebude postihováno stejně jako přestupek.

Naopak pokud ke zpětnému nahlášení dojde po delší době než pěti dnů, pak se zaměstnavatel dopustil umožnění nehlášené práce a v takovém případě na něj bude čekat pokuta. V takovém případě však bude zohledněno dohlášení zaměstnavatele a pokuta by neměla být tak vysoká jako v případě, že zaměstnavatel zaměstnance nenahlásí vůbec. V takový moment mu totiž bude hrozit pokuta až tři miliony korun.

Článek Od října v Česku platí nová povinnost pro zaměstnavatele. Kdo ji nesplní, může dostat pokutu 3 000 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

O práci by mohly přijít miliony lidí

Umělá inteligence (AI) se v posledních letech vyvíjí obrovskou rychlostí. Technologie se neustále zlepšuje a v práci i běžné životě ji využívá čím dál více lidí. Zároveň masivně prostupuje také pracovním trhem, kde již nyní začíná nahrazovat některé typy profesí. A tento trend bude podle všeho v budoucnu pokračovat.

Podle letošní zprávy Světového ekonomického fóra by kvůli rozvoji AI mohlo v blízké době propouštět až 40 procent zaměstnavatelů. To by mohlo ovlivnit miliony lidí, což je obrovské množství. Zároveň je však třeba dodat, že souběžně s tím by díky rozvoji AI a dalších technologií měly miliony nových pracovních míst naopak vzniknout. Reálně by tak mohlo jít spíše o proměnu pracovního trhu než jen snížení pracovních příležitostí.

Jedná se o pracovníky různých odvětví

Zatímco některé profese nejspíš umělou inteligencí nahrazeny jen tak nebudou, u jiných už se to děje nyní. Podle informací webu CBC News se jedná například o juniorní softwarové inženýry nebo pracovníky zákaznického servisu. V blízké budoucnosti by pak podobný scénář mohl postihnout také účetní, auditory, administrativní pracovníky nebo vybrané programátory.

Ačkoli se tak může zdát, že rozvoj AI pro řadu lidí představuje spíše ohrožení, nejistotu a možnost ztráty zaměstnání, podle redakce Událostí247 je třeba tuto technologii brát spíše jako příležitost než hrozbu. Lidem může s řadou úkonů a rutinních prací pomoci, a naopak jim dát možnost uplatnění v kreativnějších a zajímavějších typech prací. Zároveň podle nás platí, že ti, jež AI umí už v dnešní době používat, budou mít přechod do nových pozic daleko snazší než ti, jež se novým technologiím brání. A čím dříve se lidé na tuto novou realitu připraví, tím lépe.

Článek Potvrzeno: Miliony lidí brzy přijdou o práci. Kdo se včas nepřipraví, doplatí na to se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kratší týden v Česku mnohé firmy testují

Myšlenka zkrácení pracovního týdne na čtyři dny nabírá v posledních letech na obrátkách. Zatímco v zahraničí už proběhly desítky testovacích projektů, v Česku se k tomuto modelu odhodlávají zatím jen jednotlivé firmy. Přesto zkušenosti ukazují, že kratší pracovní doba může přinést řadu benefitů nejen samotným zaměstnancům, ale také jejich zaměstnavatelům.

Jak redakce Událostí247 zjistila z informací webů TN či Novinky, kratší pracovní týden využívá v Česku čím dál více firem. Zatímco některé provádí jen dočasné testování, jiné už na tento koncept přešly trvale. Ostatně, podle dřívějších průzkumů jsou Češi této možnosti velmi nakloněni. Například několik let starý průzkum společnosti Welcome to the Jungle a agentury Ipsos ukázal, že tuto variantu by uvítalo více než 60 procent Čechů.

Výhod je celá řada

Zaměstnanci si samozřejmě pochvalují více volného času, který mohou věnovat odpočinku, koníčkům či rodině. Ostatně, zvýšenou pohodu těchto lidí dokládá i nedávná studie publikovaná v odborném časopise Nature, již redakce Událostí247 prostudovala. Lidé byli v lepší psychické i fyzické kondici a netrpěli tolik pocity vyhoření, jako když do práce chodili 5 dní v týdnu.

Překvapivě mnoho benefitů však kratší pracovní týden přináší i jejich nadřízeným. Manažeři například zmiňují, že lidé si více uvědomují priority, úkoly řeší rychleji a s větším nasazením. Celkově tako mohou dosáhnout výrazně vyšší produktivity, efektivity a díky lepší náladě a nižší únavě také lépe spolupracovat mezi kolegy.

Ačkoli mnohé firmy jsou k zavádění této novinky stále skeptické, podle redakce Událostí247 dosavadní studie, výzkumy i zkušenosti z praxe jasně dokazují, že výhod je zde celá řada. Snad tedy do budoucna bude přibývat i odvážných podnikatelů, kteří se rozhodnou tento koncept vyzkoušet.

Článek Čtyřdenní pracovní týden už začal v ČR oficiálně platit. Kdo všechno nemusí v pátek do práce? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Základem je dobrá příprava

Pokud jste se tedy ocitli v situaci, že měníte práci a čeká vás pohovor na nové místo, je jasné, že se budete chtít pořádně připravit, aby vás nic nezaskočilo. Příprava na pracovní pohovor je klíčová, protože rozhoduje nejen vaše odbornost, ale i to, jak působíte. Jak Události247 ověřily na webu jedné z největších personálních agentur v Evropě, kterou je Grafton, personalista si o vás udělá obrázek už během prvních 30 vteřin.

Jak radí server Dobrá práce, během pohovoru nikdy nelžete o svých dovednostech a schopnostech. Pokud například uvedete, že umíte dobře anglicky, je potřeba počítat s tím, že si to personalista ověří. Určitě se vás také zeptá na to, proč chcete v dané firmě pracovat a co vás na ní zaujalo. Úplným základem je životopis. Vytiskněte si ho raději několikrát a dbejte nejen na jeho obsah, ale také estetiku. Už na první pohled budete působit profesionálně.

Vyplatí se na nic si nehrát a chybu přiznat

Příprava je samozřejmě jedna věc, ale pak nastává samotná pohovor. Nervozita může udělat své a vy sice můžete být skvěle připravení, ale jakmile dorazíte na místo, v hlavně můžete mít úplně vymeteno. Jako tomu třeba mohlo být u maturity. Někdy může firma požadovat také třeba vypracování nějakého úkolu, který máte na pohovor přinést s sebou, například nějakou prezentaci nebo třeba výpočet nějaké nabídky. Co když ale na tak důležitou věc zapomenete? 

Možná vás překvapí, že by to nemusel být vůbec problém. „Hlásila jsem se takto na pozici obchodnice, jenže jsem obchodní nabídku zapomněla doma. Nabídla jsem, že když mi dají chvilku, nabídku vytvořím. Personalista mi řekl, že se to může stát a že vlastně oceňuje, že se na nic nevymlouvám,“ popsala Událostem247 paní Jarka K. z Brna. Místo sice nedostala, ale nakonec ji zavolali za pár dnů s nabídkou jiné pozice a mnohem vyššího platu. Pokud byste se tedy dostali do podobné situace, můžete se tímto příběhem inspirovat.

Článek Jak v práci získat peníze navíc. Stačí použít tyto 2 jednoduché věty. Češi o nich neví a pak si stěžují, že nemají dost peněz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bez práce lidé dávku nedostanou

Týkat se to má především lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Pokud budou sociální dávku pobírat déle než půl roku a po celou dobu nebudou mít zaměstnání, budou následně muset nastoupit alespoň na občasné veřejné práce, aby peníze od státu mohli nadále dostávat. Konkrétně budou muset odpracovat minimálně 30 hodin měsíčně, jak vyplývá ze zákonu o dávce státní sociální pomoci, který redakce Událostí247 prostudovala.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má toto pravidlo zajistit, aby si lidé udrželi základní pracovní návyky. Zároveň má omezit vyplácení státních dávek těm, kteří by mohli být standardně zaměstnaní, ale z jakéhokoli důvodu do práce nastoupit nechtějí.

Zpřísní se i další kritéria pro zisk dávky

Kromě zmíněné omezené doby nezaměstnanosti budou muset žadatelé o superdávku splňovat i další podmínky. Příkladem je omezené vlastnictví nemovitostí, aut a financí. Domácnosti budou moci mít maximálně 2 nemovitost, 1 auto na osobu a finanční úspory jen do výše několikanásobku životního minima, dodává portál Helpnet.

Ačkoli mnohým se výše popsané podmínky mohou zdát přísné, podle nás mají určitý smysl. Zejména povinná práce, i když jen ve velmi malém rozsahu, je podle nás něčím, s čím by lidé pobírající sociální dávky měli počítat. Otázkou nicméně je, zda 30 hodin měsíčně vykonávaných prací skutečně přispěje k návratu na trh práce a hledání zaměstnání, anebo to pro lidi bude jen další nutná podmínka, kterou splní, ale žádné další kroky už nepodniknou.

Článek Povinná práce v ČR? Vybraní nezaměstnaní lidé musí nastoupit do zaměstnání, jinak přijdou o peníze se nejdříve objevil na Události247.cz.

Informace o mzdách mohou být veřejné

Některé změny v zákoníku práce začaly platit už nyní. Příkladem je nové právo zaměstnanců veřejně mluvit o své mzdě, respektive platu. Jak redakce Událosít247 zjistila z informací na webu Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), od letošního července již zaměstnavatelé nemohou své pracovníky smluvně zavázat k tomu, aby o těchto informacích mlčeli. Jinak by jim mohla hrozit pokuta ve výši až 400 tisíc korun.

Na další novinky si však čeští zaměstnanci budou muset ještě počkat. Příkladem je již zmíněné zveřejnění platů daných pozic nebo povinné vypracovávání analýz rozdílů ve mzdách mezi muži a ženami. Nejpozději by však změny měly začít v Česku platit do již zmíněného roku 2026. Důvodem je evropská směrnice o transparentnosti odměňování, která má být do českého práva do léta tohoto roku 2026 zapracována.

Stejné peníze pro pracovníky na jedné pozici

Co naopak již platí nyní je právo na rovnocenné odměňování. Rozdílné výplaty za shodnou práci jsou totiž nezákonné. Jak redakce Událostí247 zjistila prostudováním zákoníku práce, zaměstnancům za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší vždy stejná mzda či plat. Ne všichni Češi přitom o tomto základním právu ví a nevědomky tak přichází o peníze. Pokud ale zjistí, že dostávají méně než jejich kolegové, mají nárok na to dostat přidáno.

Podle redakce Událostí247 je velmi důležité, a by se toto právo v Česku důsledně dodržovalo. Ačkoli situace se v poslední době zlepšuje, stále není výjimkou, že ženy například pobírají menší peníze než muži na stejné pozici či než zaměstnanci v jiném kraji. Tyto nerovnosti jsou velkým problémem, s nímž by měl stát bojovat. A právě zákaz ukládání mlčenlivost o výši mzdy tomu může výrazně pomoci.

Článek Zaměstnaní lidé mají v práci nárok dostat přidáno o tolik, kolik bere jejich kolega. Často o tom ale neví a o peníze přichází se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pracovní úřad chystá změny

Stát plánuje zavést nový systém, který bude nezaměstnané automaticky třídit do dvou odlišných skupin – do rizikové a nerizikové. K určování, do jaké skupiny se hodíte více, budou použity prediktivní modely, které dokážou odhadnout, jak velkou šanci máte na nalezení zaměstnání. Do samotného rozhodování pak vstoupí řada faktorů – od místa bydliště, dosaženého vzdělání, délky předchozí nezaměstnanosti až po pracovní zkušenosti. Na základě těchto dat vás pak systém rozřadí buď do nerizikové skupiny, která má velkou pravděpodobnost najít novou pracovní pozici, nebo naopak do té rizikové.

Redakce Události247

25. října 2022

Vláda konečně řekla, jak lidem pomůže s předraženými energiemi. K vyřešení problémů bude stačit dojít si na úřad práce

První zmíněná skupina si pak může užít více volna, protože systém předpokládá, že najít pro vás nějaké to zaměstnání nebude žádný problém a zvládnete to i bez využití služeb pracovního úřadu. Naopak jedincům v rizikové skupině pak bude věnována větší individuální péče, což pro ně ve výsledku bude znamenat větší „lítání“ po úřadech a více schůzek.

„Uchazeči v nerizikové skupině mají po dobu prvních pěti měsíců nezaměstnanosti více volnosti a mohou si hledat práci sami. Naopak u rizikových uchazečů je od začátku potřeba větší péče, takže se jim nabízí častější poradenství, rekvalifikace nebo vyšší počet pohovorů,“ popsala Olga Hyklová, výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting. Kdo se ale do jaké skupiny zařadí?

V rizikové skupině jsou například rodiče

Co se například rizikové skupiny týká, do té budou automaticky podle algoritmů zařazováni například ti, kteří pečují o dítě mladší než 10 let nebo případně o jinou osobu, která se o sebe nedokáže sama postarat. Do této kategorie se pak řadí i osoby nad 55 let věku nebo jedinci, kteří v minulosti strávili na pracáku výrazně delší dobu než ostatní. Obecně pak individuální přístup budou potřebovat především ti, kteří mají exekuci, jsou po výkonu trestu nebo mají zdravotní postižení.

Daniel Procházka

11. září 2023

Jeden z největších českých zaměstnavatelů propouští: Tihle Češi budou bez práce. Dotkne se to i vás?

Změny v přístupu k nezaměstnanosti ale nekončí u nového algoritmu. Stát chce zpřísnit dohled nad neaktuálními nabídkami, zaměřit se na kvalitu údajů a zvýšit tlak na pravidelnou aktualizaci pracovních pozic. Nový model by měl začít fungovat v druhé polovině roku. Jak výrazně ovlivní situaci na pracovním trhu, ukážou až nadcházející měsíce. V ideálním případě pomůže lépe cílit pomoc a urychlit návrat do pracovního života. V horším případě přibude další vrstva administrativy, která problémy spíš prohloubí.

Článek Úřad práce začne rozdělovat uchazeče o zaměstnání do dvou skupin. Jedna z nich bude lítat po schůzkách, druhá bude mít klid se nejdříve objevil na Události247.cz.

Firmy si kratší týden pochvalují

Stále více lidí v Česku by chtělo rovnováhu mezi pracovní a osobním životem. V roce 2021 to podle studie o pracovním tempu v Česku společnosti Welcome to the Jungle bylo 87 procent. Možná tomu nevěříte, ale Češi jsou pořádní pracanti. Ročně napracují přes 100 hodin navíc, než je průměr v Evropské unii. Čtyřdenní pracovní týden by tak byl skvělým řešením ve firmách, ve kterých by to náplň práce zaměstnancům dovolovala.

Daniel Procházka

19. listopadu 2024

Právě se zavedl čtyřdenní pracovní týden: Zaměstnanci jásají, budou v práci kratší dobu

Benefitem by pro ně bylo nejen více volného času, ale také to, že by za méně odpracovaných hodin dostávali stále stejnou výplatu, jako při odpracování řádného pracovního týdne. Museli by ovšem svou práci stihnout včas. Jak Události247 zjistily, v České republice mají tento trend například zaměstnanci brněnské firmy Phonexia nebo Resulticks a zavedla ho i společnost Digiskills. Spokojeny jsou obě strany, tedy zaměstnavatelé i jejich podřízení.

Kondice zaměstnanců se zlepšila

To, že kratší pracovní týden má na zaměstnance pozitivní vliv, dokazuje studie společnosti 4DayWeek, která chce pomoci podnikům po celém světě přejít na čtyřdenní pracovní týden. Ukázalo se, že díky více dnům volna se u zaměstnanců o 66 procent snížil syndrom vyhoření a 83 procentům firem se daří přilákat nové kvalitní zaměstnance. Taková praxe je možná především v IT oborech a při kancelářské práci.

Daniel Procházka

28. září 2024

Šestidenní pracovní týden: Už začal platit, zaměstnancům se to ani trochu nelíbí

I když zní kratší pracovní týden lákavě, mohl by mít horší dopad na lidi, kteří v práci až doteď trávili spoustu času. Mohli by totiž mít najednou až moc volna a mít provinilý pocit, že nic nedělají. „Přesně to by mě napadlo. Pracuji v kanceláři jako obchodnice a musím říct, že práce mě baví. Jsem zatím sama a nedovedu si představit, že najednou mám tolik volna. Doufám, že v naší firmě o tomto uvažovat nebudou,“ řekla Událostem247 paní Iva K. z Brna.

Článek Čtyři dny v práci namísto pěti: V některých firmách už začal platit. Dočkáte se kratšího pracovního týdne i vy? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Profese, které AI nenahradí

Umělá inteligence postupně mění pracovní trh. Zatímco některým lidem usnadňuje práci, jiným ji naopak bere. Firmy stále častěji nahrazují zaměstnance technologiemi, které zvládnou jejich úkoly rychleji a levněji. Náklady na AI jsou totiž ve srovnání s platy pracovníků minimální. Jak uvádí web Guardian, jen ve Velké Británii může AI způsobit zánik až osmi milionů pracovních míst. Existují však profese, které v brzké budoucnosti jednoduše nelze nahradit.

Daniel Procházka

24. února 2023

Spousta Čechů může do pár let být bez práce. Nahradí je umělá inteligence

Jak redakce Událostí247 zjistila, o budoucnost pracovního trhu se v poslední době dost zajímá i miliardář Bill Gates, který zároveň prozradil, které tři profese podle něj budou muset zůstat v lidských rukou a které AI nikdy nenahradí. Jednou z těchto profesí je kodér. Ačkoliv AI dokáže kódy vygenerovat, bez lidské pomoci se zatím neobejde, a tak bude potřebovat pomocnou ruku při jejich vylepšování, opravách a také řízení celého procesu.

Tito lidé o práci nepřijdou

Mezi další jedince, kteří se o své pracovní místo v brzké budoucnosti nemusí obávat, patří biologové. „AI sice exceluje v diagnostice nemocí nebo analýze DNA, ale chybí jí potřebná kreativita. Bez ní jednoduše nemůže biology nahradit, a už vůbec ne při vědeckých objevech,” řekl Gates, kterého citoval deník Indian Times.

Daniel Procházka

12. dubna 2023

Umělá inteligence tentokrát vezme tisícům lidí práci v gastru, neudělají s tím vůbec nic

O svou práci se podle Gatese nemusí obávat ani energetičtí experti. Ti pracují v tak komplexním oboru, že jakákoliv představa automatizace díky AI zatím nepřipadá v úvahu. Jde však o názor jednoho člověka, se kterým ne každý souhlasí. Nutno podotknout, že Gates už v minulosti učinil mnoho odvážných technologických předpovědí, které se nevyplnily. Zda jeho odhad bude přesný, ukáže až čas.

Článek Existují tři profese, které ani umělá inteligence nedokáže nahradit. Pokud jednu z nich vykonáváte, můžete být v klidu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Několik stovek tisíc k platu

Další nedostatkovou profesí jsou učitelé a českým školám hrozí jejich nedostatek. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 000 kvalifikovaných. Tyto školy ale budou potřebovat asi 113 000 učitelů, jak uvedl web České noviny. Zvyšující se počet nekvalifikovaných učitelů souvisí podle expertů s růstem počtu dětí ve školách, změnou financování i odchody do důchodu. 

Daniel Procházka

28. března 2025

Pokud budete bydlet v této obci, dostanete v práci výplatu přes 4 000 000 Kč

Pomoci by mělo plánované navyšování počtu studentů učitelství. V některých okresech je jejich nedostatek tak katastrofální, že se je snaží nalákat na zajímavé finanční nabídky. Například v Karlovarském kraji nabízeli učitelům jako náborový příspěvek 200 000 korun, jak redakce Událostí247 dohledala na webu města. Později se tento příspěvek zvedl na 400 000 korun, což už jsou opravdu pěkné peníze navíc. 

Platy učitelů se řídí vládním nařízením

Redakce Událostí247 našla i další motivační nástupní příspěvek. Ve výši 200 000 korun ho nabízí učitelům Ústecký kraj. Tyto peníze jsou určeny pro učitele, kteří v kraji zatím nepůsobili. Účelem zavedení příspěvku je zvýšení kvality vzdělávání ve středních školách kraje prostřednictvím vyššího podílu kvalifikovaných a aprobovaných učitelů. Služební byt jako náborový benefit nabízely základní školy v Jeseníku, Supíkovicích nebo Javorníku.

Daniel Procházka

24. března 2024

Bydlíte v jedné z těchto obcí? Pokud tam nastoupíte do práce, budete dostávat pohádkovou výplatu 4 500 000 Kč

Učitelé si dlouhodobě stěžují na to, že mají nízké platy. Jak Události247 dohledaly na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ), průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách v roce 2023 byla 51,2 tisíce korun a na středních školách 52,3 tisíce. Výše jejich výplaty se řídí tabulkovým zařazením a délkou praxe. Tabulkové platy se řídí vládním nařízením č. 341/2017 Sb., které bývá každoročně novelizováno.

Článek Kdo nastoupí do těchto zaměstnání, získá gratis 400 000 korun. Lidé jsou nadšeni, konečně dostanou pořádně zaplaceno se nejdříve objevil na Události247.cz.

Situace na pracovním trhu by se měla zlepšit

Zaměstnavatelé plánují ve druhém čtvrtletí letošního roku zaměstnance více přijímat než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 525 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku. Nezaměstnanost v Česku v únoru meziročně vzrostla na 4,4 procenta. Jak Události247 zjistily podle informací Úřadu práce (ÚP), ke konci února bylo registrováno 326 223 uchazečů o práci. To je meziměsíčně o 5707 více. 

Daniel Procházka

25. ledna 2025

Velký zaměstnavatel jde ve velkém propouštět. O práci přijde spousta Čechů, musíme se na to připravit

Neratovická společnost Spolana oznámila, že v první polovině roku 2025 ukončí část výroby a propustí většinu zaměstnanců. Týkat se to bude zhruba 500 lidí. Ve firmě jich pak zůstane jen 150. Spolana v tiskové zprávě uvedla, že při restrukturalizaci ukončí produkci PVC a kaprolaktamu. Zachována zůstane jen výroba kyseliny sírové. Důvodem jsou dlouhodobé ztráty v hospodaření podniku a nízká poptávka od zákazníků. Odchozím zaměstnancům slibuje maximální součinnost.

Krize je také v automobilovém průmyslu

Už 1. dubna propustí společnost onsemi v Česku 170 zaměstnanců z 2244. Jak uvedl web České noviny, většina propuštěných, tedy 149 lidí, je z hlavního závodu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Firma to zdůvodnila mimo jiné snižováním nákladů. Americký výrobce polovodičů ale stále plánuje rozšíření výroby v Rožnově za desítky miliard korun. Dál také spolupracuje s Českem a EU na žádosti o investiční pobídky kvůli expanzi. 

Daniel Procházka

12. ledna 2025

Jeden z největších zaměstnavatelů v Česku chystá masivní propouštění. Tisíce lidí přijde o práci. Odstartuje to už v lednu 2025

Do konce roku plánuje propustit 200 lidí i pobočka německého výrobce autodílů Continental Automotive. Další firmou, která propouští zaměstnance, je výrobce sedadel pro auta Adient. Ten oznámil, že v souvislosti s restrukturalizací uzavře závody Trim v České Lípě a Stráži pod Ralskem. O práci tak přijde v nejbližších dvou letech postupně 1100 lidí. Konečné uzavření závodu v České Lípě je v plánu ve druhé polovině tohoto roku. Závod ve Stráži pod Ralskem by měl skončit v roce 2026.

Článek Velké firmy v roce 2025 rozjedu vyhazovy: Budete muset opustit svou práci i vy? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dny volna mohou lidé získat v těchto případech

Zákony myslí na různé životní situace, kdy by lidé měli mít nárok na to nejít do práce. Redakce Událostí247 prostudovala vládní dokument a informace na webu Univerzity Karlovy a zjistila, o jaké konkrétní události jde. Například v případě vlastní svatby vzniká nárok na 2 dny volna, přičemž jeden z nich je proplacen. Druhý den pak lidé mohou mít neplacené volno.

Daniel Procházka

7. srpna 2023

Lidé mají v práci nárok na 2 dny volna navíc: Pokud si o ně neřeknou, budou zbytečně pracovat víc, než musí

Podobně mohou zaměstnanci den volna požadovat i v případech úmrtí blízkých osob. Pokud lidem zemře jejich manžel či manželka, druž či družka anebo dítě, mohou využít dokonce 2 dny placeného volna a další 1 den na pohřeb. U ostatních rodinných příslušníků je pak poskytován 1 den placeného volna, případně pouze nezbytně dlouhá doba dosahující maximálně 1 dne.

Volno dostanou lidé i v dalších případech

Dále si mohou lidé o volno zažádat v situacích, kdy se stěhují, narodí se jim dítě, doprovází své blízké k lékaři anebo se sami účastní pracovní lékařské prohlídky. Zajímavostí je, že neplacené volno mohou pracovníci čerpat i na to, když si hledají nové zaměstnání. Jedná se však pouze o případy, kdy už lidem v původní práci běží výpovědní lhůta a budou z ní odcházet. A až 1 proplacený den volna mohou využít postižení zaměstnanci, kteří kvůli špatnému počasí nemohli dojet do práce.  

Daniel Procházka

5. prosince 2024

Státní svátky a pracovní volna v roce 2025: Podrobný přehled včetně všech školních prázdnin

Mnohým lidem by se možná mohlo zdát, že některé ze zmíněných situací, třeba jako stěhování či hledání nového zaměstnání, nejsou až tak závažné události, kvůli kterým by zaměstnavatelé měli poskytovat volno. Podle redakce Udílostí247 je ale přesto dobré, že stát na všechny tyto situace myslí a snaží se lidem pomoci. Ve většině z popsaných případů totiž volno není luxus, ale základní potřeba.

Článek Češi mají v práci nárok až na 2 dny volna gratis. Musí si ale o ně říct. V opačném případě budou pracovat navíc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Faktory ovlivňující náš výdělek

Podle nejnovějších informací z Českého statistického úřadu se průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí tohoto roku pohybovala kolem 45 412 Kč. Pochopitelně ne všichni zaměstnanci dosáhli na tuto částku – zatímco někteří si vydělali výrazně více, jiní zůstali hluboko pod tímto průměrem. Na průměrnou mzdu totiž ztráceli více než 20 000 Kč.

Daniel Procházka

22. ledna 2025

Dojíždíte do práce? Možná máte nárok na odměnu ve výši 42 000 Kč, stačí si o ni zažádat

To, kolik si zaměstnanec vydělá, závisí hned na několika faktorech. První z nich je úroveň odpovědnosti, tedy jinými slovy postavení a kvalifikace daného zaměstnance. Lidé pracující na pozicích s vyšší odpovědností obvykle dostávají vyšší mzdu. Dalším faktorem je i pohlaví – redakce Událostí247 se na webu Ministerstva práce a sociálních věcí dozvěděla, že rozdíl mezi průměrným výdělkem muže a ženy je přibližně 16,4 % a celkově se tak v hrubé mzdě jedná o 6 800 Kč měsíčně.

V neposlední řadě hraje velkou roli i vzdělání. Nejlépe placení jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, jejichž průměrná mzda dosahuje 59 578 Kč. Naopak lidé, kteří mají vzdělání pouze základní, si vydělají méně až o 27 000 Kč, průměrně 32 562 Kč měsíčně.

Nejhůře placená práce

V Česku existují profese, ve kterých se výplatou zrovna chlubit nemůžete. Ta se totiž klasické průměrné mzdě nemůže vůbec rovnat, a co hůř, nachází se hluboko pod její výší. V některých z těchto konkrétních profesí totiž nedosáhnete ani na výdělek přesahující částku 23 000 Kč měsíčně. Pojďme se společně podívat na to, která zaměstnání jsou podle rešerše Událostí247 v Česku nejhůře placená.

Ondřej Kočí

27. září 2022

Desetitisíce Čechů budou bez práce: Největší zaměstnavatel chce svou výrobu přesunout do zahraničí

Tito zaměstnanci vydělávají v Česku nejméně:

• Dělníci ve stavebnictví: 20 722 Kč
• Pomocníci v gastronomii a úklidu: 21 005 Kč
• Ostraha a vrátní: 22 274 Kč
• Číšníci a servírky: 22 353 Kč
• Švadleny a krejčí: 23 370 Kč

Článek Žebříček nejhůře placených prací v Česku. Nadřou se víc než kdokoli, přesto nedostanou více než 21 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na firmy už brzy čeká velká změna

Nová pravidla určují, že zaměstnavatelé nesmí omezovat pracovníky v tom, jak nakládají s informacemi o svých příjmech. Budou mít tak plné právo mluvit o svých příjmech a nikdo nebude mít pravomoc jim toto právo odepřít. V momentě, kdy by se firma o něco takového pokusila, hrozila by jí pokuta, a to až ve výši 400 000 korun.

Daniel Procházka

3. března 2024

1 z 10 lidí vyhodí z práce. Na dlažbě skončí velká spousta lidí

O snahu prosadit podobnou změnu se již v minulosti pokoušely některé instituce, včetně ministerstev vnitra a školství nebo veřejného ochránce práv. Podle zastánců opatření pomůže zaměstnancům lépe porozumět odměňování na podobných pozicích a zmírní v českém prostředí rozšířený zvyk, kdy lidé o svých platech nemluví.

Změna zřejmě brzy projde

Přestože některé poslanecké kluby chtějí změnu stále ještě projednávat, pravděpodobnost, že projde, je opravdu vysoká. Podle místopředsedkyně klubu STAN Pavly Pivoňky Vaňkové je na ní v rámci vládní koalice shoda. Novela souvisí také s evropskou směrnicí o transparentním odměňování, která požaduje, aby zaměstnavatelé zveřejňovali rozmezí nástupní mzdy ještě před výběrovým řízením, například přímo v pracovních inzerátech.

Daniel Procházka

11. září 2023

Jeden z největších českých zaměstnavatelů propouští: Tihle Češi budou bez práce. Dotkne se to i vás?

Jde o naprosto logický krok. Výše platu by měla být v inzerátu uvedena vždy. První, o co nám při nástupu do nového zaměstnání jde, je vždy výše finanční odměny. Nikdo přece nechce ztrácet svůj čas cestou na pracovní pohovor a následně čekáním na to, aby zjistil, že nabízený plat mu nakonec nedokáže pokrýt ani základní životní potřeby.

Článek Velká změna pro firmy i zaměstnance. Stát přichází s velkou novinkou, která se dotkne většiny Čechů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Novinky týkající se práce

Statistiky uvádějí, že průměrný Čech tráví v zaměstnání téměř 40 hodin týdně a celková délka pracovního života dosahuje zhruba 36 let. Není proto překvapením, že podmínky na pracovištích jsou klíčovým tématem pro vládu i zaměstnavatele. Novela zákoníku práce, která začne platit od 1. ledna 2025, má za cíl vytvořit modernější, flexibilnější a vyváženější pracovní prostředí. Zaměstnanci by tak mohli získat spoustu nových odměn, benefitů a na pracovišti by se měli cítit mnohem lépe.

Daniel Procházka

3. března 2024

1 z 10 lidí vyhodí z práce. Na dlažbě skončí velká spousta lidí

Jednou z největších změn bude zvýšení platů pro zaměstnance státního a veřejného sektoru o 1 400 Kč. Platové tarify se budou valorizovat o 1,8 % až 11,5 %. Pedagogové a akademici si polepší o 7 %, což představuje nárůst od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Další novinkou je možnost upravit si pracovní dobu podle vlastních potřeb. Zaměstnanci však budou moci této flexibilní možnosti využít pouze po dohodě se zaměstnavatelem a s podmínkou, že začátek i konec směny budou dodrženy. Maximální délka jedné směny zůstane omezená na 12 hodin.

Změní se i výpovědní lhůta

Výpovědní lhůta začne běžet dnem, kdy je výpověď doručena, namísto dosavadního systému, kdy začínala až prvním dnem následujícího měsíce. U některých případů, například pokud zaměstnanec nesplňuje zdravotní požadavky na výkon práce, se výpovědní lhůta zkrátí na jeden měsíc.

Daniel Procházka

27. srpna 2023

Česká firma vám za váš telefon vyplatí na ruku 100 000 Kč. Rychle zjistěte, zda máte na peníze nárok, akce brzy končí

Zkušební doba se naopak prodlouží, a to na čtyři měsíce u běžných pozic a na osm měsíců u vedoucích pracovníků. V případě, že zaměstnanec přijde o práci kvůli zdravotní nezpůsobilosti způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání, už nebude mít nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrné mzdy. Místo toho bude tato částka vyplácena z povinného pojištění zaměstnavatele. Novela navíc zavádí povinnost zaměstnavatele zajistit ženám po mateřské nebo rodičovské dovolené pozici odpovídající jejich pracovní smlouvě. Toto právo však platí pouze po dobu dvou let od narození dítěte.

Článek Práce v roce 2025: Vše se změní, zaměstnanci se musí připravit na nová pravidla se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše je uvedeno v pracovní smlouvě

Není to tak dlouho, co se objevily návrhy za změnu pravidel pro vyplácení vydělaných peněz. Velkou část zaměstnanců by to sice v praxi nijak neovlivnilo, ale na některé by to mohlo mít zásadní dopad. Řeč je o vyplácení peněz za odvedenou práci v zaměstnání. Některým lidem se tak může stát, že jim v práci nedají peníze jen tak, aniž by k tomu byla například podepsaná pracovní smlouva. To navíc není jediná překážka, která výplatě peněz může bránit.

Daniel Procházka

30. července 2024

Stát: Od 1. září 2024 se statisícům Čechů zvedne plat o tisíce korun každý měsíc

Zákoník práce totiž jasně stanovuje, že „mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak“, uvádí web Zákony pro lidi. Převážná část firem přitom lidem v dnešní době vyplácí vydělané peníze na bankovní učet. Musí k tomu mít ale vždy od zaměstnance podepsanou smlouvu, ve které se na tomto způsobu vyplácení dohodnou. To by se ovšem v budoucnu mohlo změnit.

Lidé si zatím mohou stále vybrat

Web Seznam Zprávy již dříve informoval, že Hospodářská komora by ráda uzákonila, „aby bezhotovostní výplata mzdy byla uznána jako ta hlavní“. Členové komory si od případného schválení změny slibují, že by firmám usnadnila administrativní postupy. Zároveň by se měla minimalizovat rizika spojená s manipulací s hotovostí. To však není to jediné. Došlo by totiž také ke zvýšení transparentnosti a tím pádem i ke snazší sledovatelnosti finančních toků.

Daniel Procházka

7. února 2024

Desítky tisíc Čechů dostanou v roce 2024 odměnu 170 000 Kč. Máte na peníze nárok i vy?

Pro řadu lidí, kteří jsou na peníze na ruku zvyklí, by to však znamenalo, že by se s klasickou výplatou v hotovosti zřejmě museli rozloučit. Tedy alespoň v případě, že by na tom jejich zaměstnavatel trval. V případě, že nemají bankovní účet, byli tak měli smůlu. Do problémů by se mohla dostat například i starší generace, která se v online bankovnictví moc nevyzná a preferuje peníze v ruce. Zatím je však tato praxe ještě v nedohlednu.

Článek Výplata v práci: Někteří ji už nedostanou jen tak, spousta věcí se změní. Dotkne se vás to také? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neobvyklá nabídka práce

V Opolském vojvodství hledá zaměstnavatel dva pracovníky, kteří by mohli nastoupit ihned. Nabídka zveřejněná v Centrální databázi pracovních nabídek (CBOP) slibuje stálou pracovní smlouvu bez zkušební doby. Uchazeči mohou očekávat plat v rozmezí až 8 200 PLN hrubého, což je výrazně více než současná průměrná mzda 7 000 PLN. V převodu na české koruny se pak jedná o plat ve výši 42 000 Kč. Zaměstnanec však může dosáhnout i na bonusy a příplatky, se kterými se hravě může dostat až na 50 000 Kč měsíčně.

Daniel Procházka

3. března 2024

1 z 10 lidí vyhodí z práce. Na dlažbě skončí velká spousta lidí

Navzdory lákavým finančním podmínkám je o tuto pozici omezený zájem. Důvodem je samotná náplň práce – jedná se o místo hrobníka. Tento pracovník má na starosti různé úkoly spojené s pohřebními obřady, například kopání hrobů, přípravu míst pro pohřby, manipulaci s těly zemřelých, jejich přepravu a oblékání, stejně jako drobné kamenické práce.

Žádné velké nároky

Zaměstnavatel klade na potenciální pracovníky pouze základní nároky. Uchazeč by měl být fyzicky zdatný a vlastnit řidičský průkaz skupiny B. Důležité jsou také vlastnosti jako pečlivost, spolehlivost a ochota pracovat. Základní plat se pohybuje okolo 42 000 Kč hrubého, s bonusy se však může vyšplhat až na zmíněných 50 000 Kč měsíčně.

Daniel Procházka

30. května 2023

300 milionů lidí v USA a v Evropě může kvůli AI skončit bez práce

Nabídka práce hrobníka ukazuje, že i méně obvyklé profese mohou přinést slušný příjem. Přesto se jedná o pozici, kterou si nevybere každý, a to i přes atraktivní platové podmínky a jednoduché požadavky na kvalifikaci. Pro ty, kdo se nebojí této specifické práce, je to však příležitost, jak si vydělat nadstandardní částku.

Článek V Polsku hledají akutně nové zaměstnance. Češi dostanou plat až 50 000 Kč, má to ale menší háček se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zaměstnanci si budou plánovat směny

Někteří zaměstnanci dostanou možnost rozvrhovat si samostatně pracovní dobu, což jim umožní větší flexibilitu při slaďování osobního života s pracovním. Stačí se domluvit se svým zaměstnavatelem, který vám následně upraví smlouvu. Pokud vám tato možnost bude zaměstnavatelem umožněna, bude to znamenat velkou změnu. V současnosti je rozvrh směn výhradně v rukou zaměstnavatele, který určuje jejich začátek i konec.

Daniel Procházka

3. března 2024

1 z 10 lidí vyhodí z práce. Na dlažbě skončí velká spousta lidí

Možnost samostatného rozvrhování směn měli doposud pouze pracovníci na home office. To se však brzy změní. Od roku 2025 by tuto možnost měli dostat všichni zaměstnanci, a to za předpokladu, že se se svým zaměstnavatelem dohodnou. Tento model funguje už dlouhá léta například v Německu, Dánsku nebo Rakousku a zaměstnanci si ho nemohou vynachválit. Nejde však o model, který se automaticky vztahuje na všechny zaměstnance. Jde o privilegium, které si musí zaměstnanec zasloužit.

Proč model vznikl?

Cílem tohoto modelu je vytvořit pružný pracovní trh, který zohledňuje individuální potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zároveň by měl přispět nejen k efektivnější organizaci práce, ale také k její kvalitě. Zaměstnanci, kteří mají možnost plánovat si sami směny, bývají často produktivnější a svou práci díky novému modelu odvádějí kvalitněji. Aby mohl zaměstnanec využívat samostatného plánování pracovní doby, musí uzavřít písemnou dohodu se zaměstnavatelem. Ta pak může být přímo součástí stávající smlouvy, nebo může být uzavřena dodatečně.

Daniel Procházka

24. března 2024

Bydlíte v jedné z těchto obcí? Pokud tam nastoupíte do práce, budete dostávat pohádkovou výplatu 4 500 000 Kč

Nad smlouvou má zaměstnavatel plnou kontrolu a může ji ukončit kdykoliv se mu zachce, a to i bez udání důvodu. Může se tak stát například při nekvalitně odvedené práci nebo nedodržení stanovených podmínek. Hlavní podmínkou je pak odpracovat sjednaný počet hodin. To, jak a kdy si je zaměstnanec odpracuje, je pak čistě na něm. Jeden týden může odpracovat 60 hodin, další týden pak například 20.

Článek Změna pracovní doby 2025: Někteří zaměstnanci si od ledna sami řeknou, kdy budou pracovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mnozí zaměstnanci mají nárok na placenou přestávku

Jedná se o případy, kdy zaměstnanec musí být i během své přestávky k dispozici a v případě potřeby se okamžitě vrátit do práce. Může se jednat například o lidi pracující v záchranných složkách. Třeba hasiče, kteří musí být neustále připraveni na zásah, pokud by třeba začalo hořet. A protože kvůli tomu nemají plnohodnotný odpočinek, musí za i za tento čas být placení.

Daniel Procházka

13. listopadu 2024

Zaměstnanci si příští rok budou sami určovat, kdy budou pracovat. Jak to bude probíhat?

Toto pravidlo ostatně před 3 lety potvrdil i Ústavní soud. Jak stojí na webu instituce, soudci se v rozhodování odkázali mimo jiné i na judikatury evropského Soudního dvora, s níž by české zákona měly být v souladu. A evropské právo říká, že do pracovní doby se řadí i ty úseky, během nichž je zaměstnanec významně omezen ve své volnosti nakládat s časem a musí být připraven plnit pracovní úkoly. Tedy například když má přestávku, během které ale musí být přípraven k zásahu.

Mzda se může lišit

Jak připomíná web Novinky, celá věc se k soudu dostala díky stížnosti hasiče, který pracoval na letišti v Ostravě. Nejdříve jeho stížnost řešil ostravský Krajský soud. Ten rozhodl, že pokud zaměstnanec nemůže během přestávky nerušeně odpočívat, jedná se o výkon práce, za který mu náleží mzda. Na základě jiného souzeného případu u Nejvyššího soudu, který rozhodl opačně, byl však původní verdikt při dalším jednání změněn v neprospěch hasiče.

Daniel Procházka

24. listopadu 2024

Plošná změna pracovní doby: Koho z nás se bude týkat a kolik dostaneme v práci zaplaceno? Přinášíme odpovědi

Nakonec měl však poslední slovo již zmíněný Ústavní soud, který muži nárok na mzdu za tento typ přestávek přiznal. Soudci sice uvedli, že za tuto přestávku, kdy člověk musí držet pohotovost může dostávat jinou mzdu, než za běžnou pracovní dobu. Zcela bez odměny být ale nemůže.

Článek Češi, kteří si v pracovní době dají přestávku, mají nárok na peníze. Zaměstnavatel vám je musí vyplatit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Většina Evropanů pracuje méně než 40 hodin týdně

Konkrétně je průměrná doba, již obyvatelé evropských států tráví v práci, 37,5 hodiny, jak vyplynulo z předloňského srovnání. Češi jsou v tomto ohledu nad průměrem – jejich pracovní týden trvá 39,8 hodiny, píše dále web Aktuálně. Vůbec nejméně, 33,2 hodiny týdně, pracují podle tohoto srovnání obyvatelé Nizozemska. Naopak nejpracovitější ze všech evropských zemí jsou Řekové, kteří práci věnují v průměru 41 hodin týdně.

Daniel Procházka

10. května 2024

Čtyřdenní pracovní týden: Jak bude vypadat a kolik dostaneme peněz? Přinášíme odpovědi

Řecké vládě to však evidentně pořád přijde málo. A tak se rozhodla, že umožní, aby lidé mohli v zaměstnání trávit až 48 týdně. Od července totiž zavedla volitelný šestidenní pracovní týden, jak uvádí server Echo24. Hlavním cílem tohoto neobvyklého opatření má být pomoci firmám s nedostatkem pracovních sil a celkově zvýšit hospodářský růst země. V praxi to znamená, že zaměstnanci mohou pracovat 2 hodiny denně navíc, nebo si přidat ještě jednu 8hodinovou směnu.

Někteří šestidenní pracovní týden kritizují

Mnohým lidem se tento krok pochopitelně vůbec nelíbí. Má se sice jednat o dobrovolnou věc, na kterou zaměstnanci nemusí přistoupit. V praxi to však podle kritiků tak úplně nebude. Někteří tento volitelný šestidenní pracovní týden vnímají jako útok na práva zaměstnanců a obávají se, že zaměstnavatelé tak budou mít v podstatě volnou ruku v určování potřeby práce navíc, což výrazně zhorší pracovní podmínky lidí, upozorňuje web iRozhlas.

Daniel Procházka

3. září 2024

Šestidenní pracovní týden: Už vešel v platnost. Nově budou muset pondělí až sobota pracovat všichni tito lidé

Na druhou stranu má však tato novinka i několik benefitů. Především by díky ní měli zaměstnanci dostávat zaplacené přesčasy, protože nově už budou legální. A co se financí týče si rozhodně nebudou mít na co stěžovat. Jak dodává server Seznam Zprávy, za tuto práci navíc budou mít lidé nárok na příplatek 40 procent ke své výplatě. A pokud by pracovali o svátcích, pak se jim mzda zvýší dokonce o 115 procent.

Článek Šestidenní pracovní týden: Už začal platit, zaměstnancům se to ani trochu nelíbí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za méně času v práci stejné peníze

Otestovat tento koncept v praxi se rozhodli v Německu, jak psal web iDnes. V letošním roce zde čtyřdenní pracovní týden platí pro stovky zaměstnanců po celé zemi, a to vše samozřejmě za stávajících platových podmínek. Celkem se do projektu, který začal v únoru a trvat by měl asi 6 měsíců, zapojilo 45 místních firem. Hlavním cílem tohoto experimentu je zjistit, jestli kratší pracovní doba povede k lepšímu zdraví, spokojenosti a produktivitě pracovníků.

Daniel Procházka

9. června 2024

Čtyřdenní pracovní týden. Nově budou určití lidé v práci o den méně

O této novince, která by jistě potěšila spoustu lidí, uvažují v Polsku. Jak píše web CNN Prima News, tamní ministerstvo práce a sociálních věcí zvažuje úpravu pracovního týdne. Jednou z variant je snížení počtu pracovních hodin ze 40 na 35 týdně. Druhou možností, o které uvažuje polská ministryně Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková, je zavedení volných pátků, tedy čtyřdenního pracovního týdne.

České firmy si kratší pracovní týden chválí

Čtyřdenní pracovní týden testují i některé firmy v Česku. Například brněnská společnost Phonexia, která je globálně uznávaným hráčem na trhu s řečovými technologiemi, si výsledky chválí. Informuje o tom web Novinky. Vedení firmy si od změny slibovalo výrazné zlepšení pracovního i soukromého života lidí a toto očekávání se naplnilo. Kratší pracovní týden svým zaměstnancům nabídla už před několika lety také Trinity Bank.

Daniel Procházka

11. července 2024

Šest dnů v práci namísto pěti: Novinka už je schválena. Zaměstnanci se pořádně nadřou

Každý se mohl rozhodnout, jestli upřednostní čtyři pracovní dny, nebo pětidenní pracovní týden v celkovém rozsahu 32 hodin, tedy v průměru 6,5 hodiny v práci denně. Psal o tom web Aktuálně. Podmínkou k této úlevě je to, aby zaměstnanec ve firmě pracoval alespoň jeden rok. Jak upřesňuje web iDnes, zkušenost se čtyřdenním pracovním týdnem má zatím jen 18 procent Čechů. Uvítalo by jej však dalších 70 procent zaměstnanců

Článek Čtyřdenní pracovní týden v ČR: Někde už začal platit. Zaměstnanci jásají se nejdříve objevil na Události247.cz.

O práci přijde přes 2000 lidí

Do velkých problémů se v poslední době dostala také ostravská hutní společnost Liberty. Krajský soud v Ostravě s firmou v červnu zahájil insolvenční řízení. Jak psal web Forbes, insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují 5 miliard korun. Mezi věřitele firmy patří mimo jiné i státní pojišťovna EGAP, která v minulosti za huť zaplatila úvěr asi 1,5 miliardy.

Daniel Procházka

10. června 2024

Právě se děje: Za rohem je masivní propouštění. Až polovina Čechů přijde o práci

Nedávno společnost Liberty oznámila, že propustí do konce října přes 2000 zaměstnanců. Psal o tom web ČT24. Propouštění zasáhne především prvovýrobu a navázané profese. Firma uvedla, že chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět. Nepotvrdila ale, kolika zaměstnanců se plánovaný krok týká. Návrh na snížení počtu zaměstnanců zatím předložila odborům. Podle těch by se mohlo propouštění týkat dokonce až 2600 lidí. Z nich 2300 by odešlo do listopadu.

Propouští i další velká firma

Pracovníci úřadu práce v červenci přímo ve školícím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu jim nabízejí možnost rekvalifikace, pomoc při hledání vhodného pracovního místa a především možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten pak může získat až 15 000 korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku, jak psal web České noviny.

Daniel Procházka

12. února 2024

Velké propouštění je tady: Bez práce skončí spousta lidí. Koho všeho se vyhazov dotkne?

O práci přišli i zaměstnanci další velké firmy. Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors dal na konci července výpovědi 111 lidem. V podniku tak skončí na konci září. Ze 300 zaměstnanců, které měl ještě začátkem roku, má zbýt na konci roku už jen zhruba stovka, píší České noviny. Kromě zákonného tříměsíčního odstupného mají tito lidé dostat ještě odměnu ve výši dvou platů, protože je firma v následujících týdnech potřebuje ještě ve výrobě náhradních dílů. 

Článek Právě se rozjely masivní vyhazovy lidí z práce. Zasáhne to hlavně jednu skupinu Čechů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Firmy už testují kratší pracovní týden

Víte od nás, že z loňského průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the jungle vyplynulo, že čtyřdenní pracovní týden by uvítalo 70 procent Čechů. Podobně vysoká čísla vyplynula i z letošního průzkumu společnosti Colliers. Zájem o tento koncept mají podle všeho především mladí lidé. Z generace Čechů do 28 let by práci na kratší dobu uvítaly dvě třetiny respondentů. Podle zaměstnavatelů to jejich podřízené motivuje k větším pracovním výkonům.

Daniel Procházka

10. února 2024

Čtyřdenní pracovní týden: Nově bude v roce 2024 platit pro všechny tyto lidi. Týká se to i vás?

Zanedlouho by se mohli čeští zaměstnanci dočkat další, velmi příjemné novinky. Mohli by si totiž sami určovat pracovní dobu, jak upozornil web Novinky. Měla by to umožnit chystaná novela zákoníku práce, díky které si zaměstnanci budou moci sami určovat rozvržení směn. Mělo by to usnadnit například situace, kdy je práce spíše nárazová a je v podstatě jedno, kdy ji pracovník udělá. Bude se samozřejmě jednat jen o určité pracovní pozice.

Zaměstnanci by novinku uvítali

Během jednání o novele byly jako příklady diskutovány dvě odlišné pozice. Tou první je uklízečka kanceláří, která je má každý den uklidit mezi osmnáctou a dvaadvacátou hodinou. Zaměstnavatel ví, že práce trvá dvě hodiny, a je mu jedno, kdy ji v rámci časového intervalu udělá, píše dále web. Druhým příkladem je IT specialista, který může pracovat z domova, ale je potřeba, aby konkrétní úkol splnil na pracovišti. Nemusí však být jisté, jak dlouho mu bude práce trvat.

Daniel Procházka

9. června 2024

Čtyřdenní pracovní týden. Nově budou určití lidé v práci o den méně

Nová právní úprava se bude týkat všech pracovněprávních vztahů, nejen dohod. Uplatnit ji bude možné nejen u zaměstnanců na pracovišti, ale také u těch pracujících na dálku z domova. Zaměstnanec by měl dodávat výkazy, z nichž bude patrné, jak si rozvrhl pracovní dobu a jak pracoval. Novelu ještě musí schválit vláda a parlament. Začít platit by měla už příští rok. „Já myslím, že by to nebylo špatné. Pracuji jako účetní a někdy mám práci hotovou dřív, než mi končí pracovní doba,“ řekla Událostem247 paní Iva z Rokycan.

Článek Vláda: Češi si nově sami určí, kdy budou chodit do práce. Kdo nebude chtít přijít, prostě nepřijde se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zkrácení pracovní doby se pro mnoho Čechů stalo realitou

Jak píše web Novinky, čtyřdenní pracovní týden již v Česku nabízí tisíce firem. I přesto se zatím jedná jen o minoritu. Jak se svém komentáři na webu iDnes uvedl ředitel společnosti Welcome to the Jungle Jan Klusoň, reálnou zkušenost s takovýmto zkrácením pracovní doby má v Česku jen asi 18 procent pracovníků. Zájem by o tom přitom mělo přes 80 procent lidí.

Daniel Procházka

25. června 2024

Čtyřdenní pracovní týden: V Česku už začal platit, ovšem jenom pro vybrané lidi

Mezi firmy, které již koncept nějakou dobu testují, patří třeba společnost Phonexia sídlící v Brně. Plošně zde kratší pracovní týden zavedli už loni a velmi si novinku pochvalují. Zkrácení pracovní doby pak mohou využít i pracovníci dalšího podniku, kde model testují, a sice firmy Digiskills, píše dále web Novinky.

Koncept má výhody i nevýhody

Důvodů, proč je čtyřdenní pracovní týden stále populárnější, je celá řada. Podle mnohých je jedním z největších benefitů zvýšená spokojenost zaměstnanců a prevence jejich vyhoření. Lidé mají více volného času a tím zároveň i vyšší motivaci poté pracovat. Zároveň, díky kratší době, kterou v zaměstnání tráví, mohou mít tendenci pracovat efektivněji a vyhnout se zbytečným prostojům.

Daniel Procházka

14. března 2024

Čtyřdenní pracovní týden v ČR: Kdy nastane a koho všeho se bude týkat?

I přesto jsou zde však i určitá rizika, která tento model provází. Jak upozorňuje web TN, v mnoha profesích jeho zavedení není reálně možné, respektive firmy nemají finance na najmutí vyššího počtu zaměstnanců, zvlášť pokud například své podniky provozují i v sobotu. K tomu pak koncept od všech zúčastněných vyžaduje značnou disciplínu a organizovanost. A to nejen proto, aby jejich výkon zůstal stejný, ale třeba také z důvodu koordinace komunikace, pokud již v pátek zaměstnanci nepracují.

Článek Plošná změna pracovní doby: 4 dny v práci namísto pěti. Zaměstnanci si novinku vychvalují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Německo novinku testuje ve velkém

Víte od nás, že otestovat tento koncept v praxi se rozhodli například v Německu. V letošním roce tam bude čtyřdenní pracovní týden platit pro stovky zaměstnanců po celé zemi, a to vše samozřejmě za stávajících platových podmínek. Celkem se do projektu, který začal v únoru a trvat by měl asi 6 měsíců, zapojilo 45 místních firem. Hlavním cílem tohoto experimentu je zjistit, jestli kratší pracovní doba povede k lepšímu zdraví, spokojenosti a produktivitě pracovníků.

Daniel Procházka

27. ledna 2024

Hromadná změna pracovní doby: Jak dlouho budeme pracovat a kolik dostaneme zaplaceno? Přinášíme odpovědi

O den kratší pracovní týden nabízejí ovšem také některé firmy v Česku, jak upozornil web Novinky. Sice zatím tvoří menšinu, ale jsou jich už tisíce. Alternativně ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu zkoušejí zavádět také takzvanou volnou pracovní dobu. Například brněnská společnost Phonexia, která je globálně uznávaným hráčem na trhu s řečovými technologiemi, zavedla čtyřdenní pracovní týden už loni v únoru a s výsledky je spokojená. Její zaměstnanci tedy měli štěstí.

Kratší pracovní doba zaměstnance motivuje

Pochvalují si především to, že si mohou lépe odpočinout, trávit více času s rodinou nebo se věnovat koníčkům. Změna přispěla také k tomu, že zaměstnanci chodí častěji do kanceláří, a to přispívá k lepší spolupráci a atmosféře na pracovišti. Firma má také více zájemců o nové pracovní pozice. Její lidé musí práci zvládnout za čtyři dny místo pěti a při zachování standardní osmihodinové pracovní doby.

Mzdy zaměstnanců se přitom nezměnily. Čtyřdenní týden v práci je poměrně často jedním z parametrů, podle kterého si vybírají práci mladí lidé z generace Z, narození mezi roky 1995 a 2014, připomíná web Hrot24. Právě tito lidé by mohli firmy postupně tlačit k tomu, aby se čtyřdenní pracovní týden stal běžnou realitou. „Já mám bohužel takovou práci, která se za 4 dny stihnout nedá, pracuji v rádiu a to dokonce 6 dnů v týdnu,“ popsala Událostem247 paní Iva z Hodonína.

Článek Čtyřdenní pracovní týden: V Česku už začal platit, ovšem jenom pro vybrané lidi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Propouštění bude masivní

Jedná se o brněnského výrobce traktorů, firmu Zetor Tractors. Ta ohlásila, že se na konci července chystá dát výpověď 160 zaměstnancům, píše web ČT24. To je přitom více než polovina z celkového počtu pracovníků, kterých je ve firmě aktuálně asi 300.

Hlavním důvodem tohoto propouštění mají být podle vedení firmy změny ve výrobním procesu. Ty pak budou pravděpodobně způsobeny již několik let trvajícím poklesem tržeb. Namísto samotné výroby traktorů se tak společnost od příštího roku plánuje zaměřit pouze na vývoj, obchod, marketing a montáž traktorů pro evropské a americké trhy, jak dodává server ČT24.

Českému průmyslu se nedaří

Události247 již dříve psaly o tom, že k propouštění se v nedávné době uchýlili i další průmysloví giganti. Patří mezi ně litomyšlská firma vyrábějící skelná vlákna a netkané textilie Saint-Gobain nebo automobilový závod Hyundai v Nošovicích.

Daniel Procházka

7. ledna 2024

Známý zaměstnavatel jde ve velkém propouštět. Víme, kdo všechno a kdy skončí bez práce

A špatnou situaci českého průmyslu dokládají i data z poslední doby. Jak píše web iDnes, podle dat indexu nákupních manažerů v dubnu došlo k dalšímu poklesu průmyslového sektoru. Příčinami jsou nejen slabá poptávka a s tím související pokles výroby. Náklady firmám v poslední době zvýšily také drahé energie či importované zboží ze zahraničí. Také proto se tak mnohé společnosti rozhodly ke snižování počtů svých zaměstnanců.

Článek Právě se děje: Za rohem je masivní propouštění. Až polovina Čechů přijde o práci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za kratší pracovní týden stejné peníze

O možnosti čtyřdenního pracovního týdne se v posledních letech mluví čím dál častěji. Nedávno o tomto tématu psaly i Události247. Obvykle jsou to však spíše jen plány a debaty o jeho přínosech či nevýhodách, než o reálném zavádění do praxe. Víte od nás, že otestovat tento koncept v praxi se rozhodli v Německu. V letošním roce tam bude čtyřdenní pracovní týden platit pro stovky zaměstnanců po celé zemi, a to za stávajících platových podmínek.

Celkem se do projektu, který začal v únoru a trvat by měl asi 6 měsíců, zapojilo 45 firem. Psali jsme, že spousta lidí by sice zkrácení pracovní doby přivítala s nadšením, ale u řady z nich vyvstane otázka, koho by se to dotklo a kolik by vlastně dostali zaplaceno. Mnohé totiž napadne, že za méně odpracovaných hodin logicky dostanou i méně peněz. Jak ovšem píše web Newstream, „kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce“.

V Řecku jdou proti proudu

I když by se většina lidí zřejmě vyslovila proto, aby byl oním volným dnem pátek, aby se jim natáhl víkend, zajímavým dnem by mohla být i středa, jak píše web Newstream. Je totiž uprostřed týdne a nabourala by zavedenou rutinu. Je to však stále ještě velká neznámá. „Bylo by to fajn, ale zase by se to týkalo jen některých profesí, například lidí v kanceláři, nebo třeba ve fabrice. V nemocnicích by si lidé žádné takové volno vzít nemohli,“ říká paní Jarmila z Třebíče.

Daniel Procházka

1. května 2024

Šestidenní pracovní týden: Nově budou lidé v práci o den déle

Proti proudu jdou ovšem v Řecku. Psali jsme o tom, že tam zavádějí šestidenní pracovní týden. Od června tam totiž začne platit kontroverzní zákon, který dává šestidennímu pracovnímu týdnu zelenou. Odboráři se však obávají, že původně volitelný šestidenní pracovní týden budou někteří zaměstnavatelé zneužívat, například jako v Číně, kde se „systém 996“ stal synonymem pro moderní otrokářství. Ve Velké Británii nebo v Itálii pracovní týden spíše zkracují.

Článek Čtyřdenní pracovní týden: Jak bude vypadat a kolik dostaneme peněz? Přinášíme odpovědi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Propouštějí zavedené velké firmy

Diamo nicméně není jediný podnik, ve kterém se v poslední době rozhodli propouštět. Jak již dříve informovaly Události247, podobný scénář nastal také u porcelánky Thun 1794, konkrétně v jejím závodě v Klášterci nad Ohří. Anebo ve znojemské pobočce firmy Laufen CZ, kde o práci přišlo asi 250 zaměstnanců. Plán propouštět ve svém resortu už dříve oznámil také ministr práce Marian Jurečka.

Daniel Procházka

13. září 2023

Stát chystá masivní propouštění: Tito Češi přijdou o práci, neudělají s tím vůbec nic

Velkým překvapením bylo, když Česká pošta loni na jaře oznámila, že v rámci hledání úspor zruší 669 pracovních míst. Jak Události247 psaly, propouštění se týkalo zejména pracovníků na manažerských a úřednických pozicích. Hospodaření pošty bylo v posledních letech ztrátové. Za rok 2022 ztráta dosahovala zhruba 800 milionů korun. Oproti roku 2021 jde o půl miliardy nižší propad. Podle výroční zprávy skončilo hospodaření pošty v roce 2020 ztrátou 1,356 miliardy korun po zdanění.

Kdo se nebude vzdělávat, může přijít o práci

V příštích sedmi až osmi letech zanikne v Česku 300 tisíc pracovních pozic a milion pozic kvůli digitalizaci výrazně změní svou náplň práce. Je proto potřeba masivně investovat do rekvalifikací a vzdělávání, a to zejména do digitálního, jak nedávno uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Do roku a půl chce proto resort proškolit v rámci digitálního vzdělávání až 130 tisíc lidí. Vyčleněno na to má 5 miliard korun, jak píše web SeznamZprávy. Ti, kteří školením neprojdou, tak se tak mohou ocitnout bez práce.

Vzdělání by si měly zajišťovat samotné firmy a nevládní organizace, ale největší podíl bude ležet na úřadech práce. Pomoci v tom má i takzvaný vzdělávací e-shop rekvalifikace Jsemvkurzu. Do digitálních vzdělávacích kurzů už v Česku vstoupilo 18 539 lidí, úspěšně je dokončilo z nich. Větší podíl z toho mají ženy. „Podle mě je to v pořádku, nikomu přece neuškodí, když se naučí něco nového a pak za to třeba dostane i lépe zaplaceno. Také mi to v práci nabídli a zvládla jsem to,“ popsala Událostem247 paní Hanka z Břeclavy, které je 54 let.

Článek Vláda oznámila: Během krátké chvíle přijdou o práci statisíce Čechů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Krátký pracovní týden

Spousta lidí by zkrácení pracovní doby přivítala s nadšením. Hned poté ale u řady z nich vyvstane otázka, koho by se to dotklo a kolik by vlastně dostali zaplaceno. Mnohé totiž napadne, že za méně odpracovaných hodin logicky dostanou i nižší výdělek. Toho se však obávat nemusí, protože jak psal web Newstream, kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejné peníze, tedy za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce.

Daniel Procházka

24. září 2023

Plošná změna pracovní doby: Stát přišel s novým nápadem. Koho se to dotkne a kolik dostaneme zaplaceno?

Přesně opačným směrem se rozhodli jít v Řecku. Od června tam totiž začne platit kontroverzní zákon, který dává zelenou šestidennímu pracovnímu týdnu. Jak píše web CNN Prima News, odboráři se však obávají, že původně volitelný šestidenní pracovní týden budou někteří zaměstnavatelé zneužívat, například jako v Číně, kde se „systém 996“ stal synonymem pro moderní otrokářství. Ve Velké Británii nebo v Itálii pracovní týden spíše zkracují.

Řekové jdou proti proudu

Zaměstnanci v Řecku budou moci mít díky přelomové legislativě legálně druhou práci. Celkem mohou práci věnovat až 13 hodin denně. Šestidenní pracovní týden je podle webu Greek Reporter na bázi volitelnosti a po domluvě se zaměstnavatelem. V praxi to znamená, že někteří Řekové budou mít volno jen v neděli. Za šestý den věnovaný práci ale ovšem dostanou finanční kompenzaci ve výši 40 procent.

Zákon současně upravuje další vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pracovník bude mít například povinnost přijít na směnu i mimo plán, pokud mu to jeho šéf přikáže alespoň 24 hodin před jejím začátkem. „Já pracuji ve firmě, kde mám volno jen v neděli. Pokud chci mít celý víkend volný, stojí mě to dost úsilí, abych si zajistila záskok. Naopak si myslím, že by se měla práce o víkendu zakázat, pokud to není nezbytně nutné,“ řekla k tomu Udáslotem247 paní Anna z Kroměříže.

Článek Šestidenní pracovní týden: Nově budou lidé v práci o den déle se nejdříve objevil na Události247.cz.

Některé profese dostaly přidáno

Někteří zaměstnavatelé se rozhodli nedostatek pracovníků řešit a aby je motivovali, slíbili jim vyšší platy. Na Událostech247 jsme psali například o tom, že od letošního dubna narostou mzdy zaměstnanců řetězce Albert. Provozním pracovníkům na prodejnách se výdělky zvýší minimálně o 8,5 procenta, v průměru pak o 10 procent. Polepší si nejen prodavači, ale také skladníci, pekaři a zaměstnanci na vedoucích pozicích.

Daniel Procházka

28. března 2024

Všichni tito Češi dostanou v práci přidáno tisíce Kč. Zjistěte, zda zaměstnavatel přidá letos i vám

Psali jsme, že svým pracovníkům finančně přilepší také například obchodní řetězec Lidl. Jak psaly Události247, zde se mohou lidé těšit na přídavek ve výši alespoň 2 tisíc korun. Stejně tak dostanou přidáno zaměstnanci Tesca. Na své si už přijdou také zaměstnanci řetězce Billa, který od 1. dubna zvýšil průměr základní mzdy svých zaměstnanců o 4 procenta. Pozadu nezůstává ani obchodní řetězec Penny a motivuje své zaměstnance výrazným navýšením mezd a posílením systému benefitů.

Koho se povinná práce týká?

Stát však chystá bič na lidi, kteří jsou delší dobu bez práce. Jejich domácnosti budou mít nárok na čerpání nové připravované dávky jen za předpokladu, že měsíčně odpracují 30 hodin pro stát, upozornil web SeznamZprávy. Pokud takovou práci adresát podpory odmítne, jednoduše nedostane ani korunu. Do takzvané veřejné služby mají nastoupit lidé v produktivním věku a bez práce, pokud nepatří mezi zranitelné skupiny, jako jsou například invalidní důchodci.

Začít plnit ji mají po šesti měsících čerpání dávek. „Za mě je to úplně v pořádku. Znám spoustu lidí, kterým se vyplatí nepracovat a nechat se živit od státu, takže teď to aspoň nebudou mít úplně zadarmo,“ řekl k tomu Událostem247 pan Miroslav. Původní koncept veřejné služby, který počítal s 20 hodinami práce týdně, koncem roku 2012 zrušil Ústavní soud. Argumentoval kromě jiného také rozporem se zákazem nucené práce.

Článek Povinná práce v Česku: Kdo nepůjde do státem přiděleného zaměstnání, ten si to pořádně odskáče se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdo půjde dříve do důchodu

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce prosadit návrh, podle kterého by lidé pracující v určitých profesích mohli odejít dříve do důchodu, píše web Peníze. Díky tomu by tak tito Češi mohli z důchodu získat výrazně více peněz, klidně i desítky tisíc, neboť by do penze mohli odejít dříve a tudíž ji pobírat déle. V případě schválení by zákon měl začít platit již od ledna roku 2025.

Daniel Procházka

9. března 2024

Vláda: Těmto lidem snížíme důchod o tisíce Kč. Dotkne se to spousty lidí

A kdo by na tento benefit měl mít nárok? Týkat se má asi 120 tisíc lidí, jak píše web Novinky. Má jít o ty, jejichž povolání jsou považována za náročná, zejména fyzicky. Příkladem jsou třeba slévači, brusiči, horníci, některé zdravotní sestry nebo pracovníci v lesnictví. Pokud tedy některou z těchto náročných profesí vykonáváte, dost možná budete mít na dřívější odchod do penze nárok i vy.

Dnešní senioři už si příliš nepomůžou

Celá věc má ale háček. Nárok lidí na toto zvýhodnění má vyvstat z počtu odpracovaných směn v takovémto povolání. Jak ale upozorňuje web Echo24, zaměstnavatelé jsou povinni uchovávat záznamy o směnách jen za posledních 10 let. Dnešní padesátník, který po vyučení pracoval 15 let v dole a poté si našel lepší, méně náročnou práci tak má smůlu a na jeho roky strávené fyzickou dřinou se nebude brát ohled.

I ti, kteří na dřívější odchod do důchodu dosáhnout však nebudou moci tuto výhodu využít naplno. Reálně má sice být možné odejít kvůli náročné profesi do penze až o 5 let dříve. K tomu je však opět nutné doložit daný počet let strávených touto prací, což je však dohledatelné maximálně 10 let dozadu. „I pokud pracovali v náročném provozu 30 let, dosáhnout mohou po začátku platnosti zákona jen k první „metě“, tedy deseti letům práce, která jim tak umožní odejít do penze bez krácení o rok a čtvrt dříve,“ dodává server Echo24.

Článek Statisíce Čechů budou nově z důchodu pobírat o desítky tisíc Kč víc. Budete mít nárok i vy? se nejdříve objevil na Události247.cz.

U nás v práci to samozřejmě nejde, říká moderátor

Otestovat tento koncept v praxi se rozhodli například v Německu a jak od nás víte, v letošním roce zde bude čtyřdenní pracovní týden platit pro stovky zaměstnanců po celé zemi. To vše samozřejmě za stávajících platových podmínek, takže lidé na tom ještě vydělají. Celkem se do projektu, který začal v únoru a trvat by měl asi 6 měsíců, zapojilo 45 místních firem. Hlavním cílem tohoto experimentu je zjistit, jestli kratší pracovní doba povede ke spokojenosti a produktivitě pracovníků.

Daniel Procházka

10. února 2024

Čtyřdenní pracovní týden: Nově bude v roce 2024 platit pro všechny tyto lidi. Týká se to i vás?

Za čtyřdenní pracovní týden v Německu dlouhodobě lobbují hlavně odbory. Zaměstnanci na podniky tlačí také proto, že na tamním trhu chybí kvalifikovaná pracovní síla. Jejich vyjednávací pozice je tedy o to silnější. Informovala o tom agentura Bloomberg. „Já bohužel pracuji v rádiu jako moderátor a tam prostor na takovéto pokusy není. Jinak ale myslím, že v určitých případech to může pomoci k větší efektivitě práce,“ řekl Událostem247 pan Roman.

Kratší pracovní týden má zlepšit i rodinné vztahy

Mnozí čeští zaměstnavatelé se však na čtyřdenní pracovní týden dívají velmi skepticky. „Když zavedete v pátek volno, tak se vám snadno stane, že čtvrtek lidi pojmou jako nový pátek a už po obědě toho moc neudělají a brzy odpoledne chtějí odjet na chalupy. A pondělí je pak po třech dnech úplného volna takové rozespalé a rozjezdové,“ citoval web Novinky nejmenovaného manažera skupiny, která podniká v e-commerce.

Jde samozřejmě o to, zda dotyční za 4 dny dokáží zvládnout svou práci. Jen čtyři dny v týdnu například pracují lidé v brněnské technologické firmě Phonexia. Její vedení věří, že zkrácený režim bude lepší jak pro zaměstnance, tak i pro firmu. Mzdy se přitom nezmění, zachovaná zůstane i osmihodinová pracovní doba. Zaměstnanci však musí za kratší období stihnout stejný objem práce, psal o tom už dříve web iDnes. Podle vedení firmy by tento krok měl přispět především k výraznému zlepšení pracovního i soukromého života.

Článek Čtyřdenní pracovní týden v ČR: Kdy nastane a koho všeho se bude týkat? se nejdříve objevil na Události247.cz.

O práci přijde přes 200 pracovníků

Propouštět bude český prodejce letenek Kiwi.com, píše web Novinky. Společnost má celosvětově přes 1200 zaměstnanců, přičemž nejvíc jich pracuje v brněnském sídle firmy. A právě kvůli tomu bude většina z 200 propuštěných lidí z Česka. Celkem firma sníží stav svých pracovníků zhruba o 18 procent.

Důvodem má být mimo jiné dlouhotrvající ztrátové období zapříčiněné i pandemií koronaviru, která prodeji letenek rozhodně nepřála. „Doba se ale bohužel velmi dynamicky proměňuje, i proto musíme v dlouhodobém měřítku podnikat takové kroky, které nám pomohou zachovat zdravou a prosperující firmu,“ cituje server Novinky spoluzakladatele a generálního ředitele Olivera Dlouhého.

Propouštět se chystají i další české firmy

Události247 například psaly o společnosti Laufen CZ, která se zabývá výrobou koupelnových produktů jako jsou umyvadla či vany. Konkrétně zde o práci přijde asi 250 lidí, přičemž důvodem je především přesun výroby do druhého českého závodu, který se nachází v jihočeském městě Bechyně.

Daniel Procházka

5. února 2024

Jedné skupině lidí hrozí vyhazov z práce. Velký zaměstnavatel chystá velkou čistku. Koho všeho se dotkne?

A důvod k obavám o své místo mají nyní i zaměstnanci státního podniku Diamo zaměřujícího se na zahlazování následků hornické činnost. I zde se totiž chystají propouštět, jak píše web iRozhlas. Ačkoli konkrétní počty lidí, kteří zde o práci přijdou zatím nejsou známy, neoficiálně se mluví o zhruba 160 pracovnících. „Cílem reorganizace je snížení nákladů a zvýšení efektivity činností podniku,“ uvedla pro web iRozhlas mluvčí Diama Lenka Rychtaříková.

Článek Velký český zaměstnavatel jde masivně propouštět. Dotkne se to spousty lidí. I vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Z práce budou muset odejít stovky lidí

Čistku chystá velký český zaměstnavatel, kterým je firma Laufen CZ. Konkrténě se možnost ztráty zaměstnání týká asi 250 pracovníků znojemského závodu, píše web Deník. Tento přední výrobce koupelnového vybavení, které mnozí Češi dobře znají pod značkami Laufen, Jika a Roca se totiž rozhodl soustředit svou výrobu sanitární keramiky do Bechyně a činnost znojemské pobočky tak postupně omezovat.

Společnost podle svých slov dotčeným pracovníkům „nabídne možnost relokace, odstupné i pomoc při hledání nové práce,“ cituje vyjádření Laufen CZ web Seznam Zprávy. Vzhledem k tomu, že obě města, tedy Znojmo a Bechyně jsou od sebe vzdálena více než 130 kilometrů, bude však pro mnohé zaměstnance nabídka přesunu do druhého závodu nejspíš irelevantní.  

Propouštění chystají i firmy v zahraničí

Ztráta práce hrozí také mnohým zaměstnancům velkých zahraničních firem, především pak v technologickém sektoru. Události247 nedávno psaly například o propouštění, ke kterému se uchýlil švédský gigant v oblasti digitálního streamování hudby, Spotify. Zdaleka však není jediný.

Daniel Procházka

7. ledna 2024

Známý zaměstnavatel jde ve velkém propouštět. Víme, kdo všechno a kdy skončí bez práce

Podle webu Novinky má až tisíc zaměstnanců propustit internetové online tržiště eBay. Tím by se měl celkový počet pracovníků společnosti snížit o 9 procent, což je opravdu razantní skok. A propouštění se v blízké době nevyhne ani firmě Microsoft. Zde přijde o práci asi 1 900 pracovníků herní divize, uvádí web CNN Prima News.

Článek Jedné skupině lidí hrozí vyhazov z práce. Velký zaměstnavatel chystá velkou čistku. Koho všeho se dotkne? se nejdříve objevil na Události247.cz.

V zahraničí už změnu pracovní doby testují

Experimenty se zavedením čtyřdenního pracovního týdne jsou v různých částech Evropy stále častější. A výsledky jsou na mnoha místech pozitivní. Jak například již dříve psaly Události247, podle studie provedené ve firmách ve Velké Británii tento způsob pojetí pracovní doby významně zlepšil míru pocitu vyhoření zaměstnanců.

Daniel Procházka

1. ledna 2024

Hromadná změna pracovní doby: Koho všeho se to dotkne a dostaneme v práci zaplaceno stejně?

Mnozí si však nyní nejspíš pomyslí, že nic není zadarmo. Logicky očekávají, že s kratším časem stráveným v zaměstnání jim klesnou také příjmy. Tak by to ale být nemělo. A jak píše web CNN Prima News, ačkoli se to může zdát jako utopie, zaměstnancům i firmám může tento režim přinést řadu benefitů.

Jak to bude v Česku?

Nutno říct, že Česko je v této oblasti trochu pozadu. Faktem nicméně je, že minimálně ze strany zaměstnanců by o kratší pracovní týden zájem bezpochyby byl. Podle loňského výzkumu, který provedla agentura Ipsos ve spolupráci se společností Welcome to the Jungle by si kratší pracovní týden v praxi rádo vyzkoušelo 70 procent Čechů, píše web iRozhlas.

V podobném duchu se již dříve pro Události247 vyjádřil automechanik Roman Kopecký. „Čtyřdenní pracovní týden? O tom sním dlouho. Práce, která by mi to umožnila, by pro mě byla snová.“ Zájem lidí je jedna věc, vůle firem zavádět tato opatření je ale věc druhá. A zde se zatím k zásadním změnám podle všeho neschyluje. Vše tak bohužel zůstává spíše v teoretické rovině diskuzí.

„U nás je zatím tato myšlenka poměrně v plenkách. Tuzemské firmy zatím zkouší spíše méně radikální úpravy klasického pětidenního modelu, jako jsou třeba různé flexibilní úvazky nebo možnost home office,“ řekla pro web BusinessInfo partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic Marcela Hrdá. A plošné zavádění čtyřdenního pracovního týdne zatím neplánuje ani ministerstvo práce a sociálních věcí, dodává web BusinessInfo.

Článek Hromadná změna pracovní doby: Jak dlouho budeme pracovat a kolik dostaneme zaplaceno? Přinášíme odpovědi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šetří stát i soukromé firmy

Vývoj nezaměstnanosti byl v souladu s očekáváním analytiků, kteří v nadcházejících měsících očekávají s ohledem na sezónní faktory mírný nárůst lidí bez práce. Jak jsme na Událostech247 informovali už dříve, o místo se bojí například státní zaměstnanci, protože vláda chce jejich počet snížit až o 23 tisíc. Má se to dotknout nejen úředníků, ale i dalších státních pracovníků, například policistů.

Daniel Procházka

22. října 2023

Velké propouštění těchto zaměstnanců nařízené státem. Dotkne se i vás?

Psali jsme také o tom, že stovky zaměstnanců propustila v rámci šetření také Česká pošta. Její hospodaření je totiž v posledních letech ztrátové. Za loňský rok by ztráta měla dosáhnout zhruba 800 milionů korun. Oproti roku 2021 jde o půl miliardy nižší propad. Teď v září a říjnu ohlásilo Úřadu práce záměr propouštět větší množství personálu celkem 24 zaměstnavatelů. Jak upozornil web Echo24, celkem by se tento krok mohl v následujících měsících dotknout až 1927 zaměstnanců.

O práci mohou přijít řidiči nebo odborní pracovníci

Mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková pro Echo24 uvedla, že nejčastěji udávané důvody, které zaměstnavatele vedly k hromadnému rozesílání výpovědí, jsou racionalizace činností, zvýšení efektivity práce, optimalizace počtu pracovních míst nebo flexibilnější využití kapacit. Tedy snaha ušetřit. Podle Beránkové se propouštění může týkat profesí jako jsou například řidiči, obsluha pojízdných zařízení a strojů, ale také odborných pracovníků v obchodní sféře nebo veřejné správě.

Propouštění v poslední době oznámila řada dalších významných průmyslových podniků. Echo24 vyjmenovalo například nošovickou automobilku Hyundai, která plánuje uzavřít halu na výrobu manuálních převodovek, nebo pardubický Foxconn, který v první polovině roku propustil kvůli nižší poptávce asi 500 lidí. „Taky jsem přišla o práci, po 15 letech mi na poště řekli, že už mě nepotřebují. Teď jsem jako prodavačka v Lidlu a jsem spokojená,“ řekla Událostem247 paní Běla z Ivančic.

Článek Velké propouštění v ČR je za rohem: Kdy nastane a kdo všechno přijde o práci? Známe odpovědi se nejdříve objevil na Události247.cz.

O práci přijde rekordní počet státních zaměstnanců

Konkrétně se vláda chystá propustit nejvyšší počet státních úředníků za posledních 8 let, jak upozorňuje server iRozhlas. V absolutních číslech se má počet úřednických pracovních míst podle vládního rozhodnutí snížit o více než 2 600, což je skutečně obrovské číslo. A to i přesto, že částečně se škrtání bude týkat i neobsazených míst. Pro představu – jedná se asi o 3,5 procenta ze všech dosavadních pozic.

Daniel Procházka

22. října 2023

Velké propouštění těchto zaměstnanců nařízené státem. Dotkne se i vás?

Ptáte se, jaký je důvod k takto šíleným škrtům? Vláda tento krok obhajuje tím, že krokem plní své sliby o zefektivnění státní správy. „Jedná se o největší snížení počtu úředníků minimálně od roku 2015, počet úředníků bude od roku 2024 celkem 73 232, je to nejnižší číslo od začátku systemizace,“ cituje vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) web Echo24.

Zvládne státní správa takový úbytek úředníků?

Ačkoli úsporný postup jistě mnozí lidé označí za chvályhodný, vše má svá pro a proti. Někteří si tak naopak pomyslí, že všeho by mělo být s mírou, a i propouštění by tedy mělo probíhat postupně, spíše než v takto radikálních rozměrech.

A kde konkrétně se tedy místa budou škrtat? Velké množství míst ve svém resortu práce a sociálních věcí škrtne ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zde má ubýt celkem 1812 pozic, píše web Novinky. Dalších 80 míst ubere Petr Hladík (KDU-ČSL) na ministerstvu kultury, uvádí web Echo24. Naopak asi nejméně mezi ministerstvy škrtne resort kultury. Zde ministr Martin Baxa (ODS) obětuje maximálně 9 pracovních míst.

Článek Stát už o všem rozhodl: Tisíce Čechů přijdou v příštím roce o práci. Teď jenom doufejte, že se vás to netýká se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mít práci z domova se vyplatí

Nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která příspěvek zavádí začala platit od 1. října, uvádí web Měšec. Zaměstnavatelům ukládá platit svým zaměstnancům pracujícím na dálku finanční náhradu. A to ve výši 4,60 korun za každou hodinu práce z domova.

Přijde vám to málo? Na první pohled sice necelých 5 korun za hodinu vypadá jako skutečně směšný přídavek. Původně navíc ministerstvo počítalo s ještě nižší částkou, a to 2,80 korun za hodinu, píše web Novinky. Při propočtech na měsíční výdělek už každopádně částka vypadá lépe. Pokud například člověk odpracuje 150 hodin za měsíc, nový přídavek jeho výdělek zvedne o pěkných 690 korun.

Příspěvek může být i vyšší

Vše totiž záleží na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Navíc, nově musí v případě home office existovat písemná dohoda, ve které se obě strany na této formě práce dohodnou, upozorňuje web Měšec. Jinak se totiž zaměstnavatel dopustí přestupku a „může za chybějící dohodu zaplatit pokutu až 300 tisíc korun,“ dodává server Měšec. Práci z domova lze pak rovněž s 15denní výpovědní lhůtou vypovědět, a to dokonce i bez udání důvodu.

Zatímco zaměstnanci tak budou z příspěvku pravděpodobně nadšení, jejich nadřízení už dost možná novinku nepřijmou s takovou radostí. Jak ostatně píše web Novinky, některá ministerstva a zaměstnavatelské svazy v připomínkovém řízení vyjádřily s novelou nesouhlas. Jejich hlavním argumentem je, že by povinné platby mohly neoprávněně privilegovat pracovníky na dálku, kteří již tak ušetří na nákladech za dopravu či stravování v restauracích.

Na druhou stranu, lidé vykonávající svou práci z domova naopak firmě ušetří peníze za náklady, které by musela vynaložit za provoz pracoviště. A sami ještě k tomu musí doma platit vyšší výdaje za energie a další nutné výdaje. „Jde o vodu, jde o topení, jde o elektřinu, plyn, připojení na internet, jde o veškeré záležitosti, které by v rámci práce na samotném pracovišti šly na náklad zaměstnavatele,“ vyjmenovává pro web iRozhlas kompenzované výdaje advokát Lukáš Vajda.

Článek Každý, kdo dělá tuhle práci, dostane peníze navíc. Týká se to i vás? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Když se řekne pracovní doba, většina lidí si představí dnes naprosto běžný pětidenní pracovní týden sestávající ze čtyřiceti odpracovaných hodin. Mnozí si přitom ani neuvědomují, že tento dnes naprostý standard tu není až tak dlouho. Jak připomíná server iDnes, pětidenní pracovní týden a tedy i dvoudenní volno v Československu oficiálně zavedla tehdejší vláda až v roce 1968, tedy před pouhými 55 lety. Nyní se objevují návrhy na další změny této normy.

Pracovní týden, který má jen 35 hodin

S tímto novým nápadem přišel stát v Polsku, respektive politik Włodzimierz Czarzasty ze strany Nowa Lewica. Konkrétně navrhnul, že by mělo dojít k plošné změně pracovní doby, kdy by se pracovní den zkrátil na 7 hodin, píše web BudinessInsider. Na zrealizování tohoto plánu by šel postupně, nejprve by z pracovního týdne ubral 2 hodiny a až poté se dostal na celkových 5 hodin. Návrh pak Czarzasty zdůvodnil jednoduchou myšlenkou, a sice že práce by pro lidi neměla být jediným smyslem života, dodává server BudinessInsider.

Nejedná se však o zdaleka jediný nápad, který se v posledních letech v souvislosti se změnou pracovní doby objevil. Velmi rozšířená se stala myšlenka čtyřdenního pracovního týdne. Pro tuto změnu by ostatně byla i velká část Čechů. Z letošního průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the jungle vyplývá, že by si tuto změnu rádo vyzkoušelo 70 procent lidí, uvádí web iRozhlas.

Za stejné peníze méně práce?

Spousta lidí by sice zkrácení pracovní doby přivítala s nadšením. Hned poté ale u řady z nich vyvstane otázka, koho by se to dotklo a kolik by vlastně dostali zaplaceno. Mnohé totiž napadne, že za méně odpracovaných hodin logicky dostanou i nižší výdělek. Toho se však obávat nemusí, neboť jak píše web Newstream, „kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejné peníze, tedy za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce“.

Ačkoli vše vypadá na papíře velmi lákavě, jak by to probíhalo v praxi je velká neznámá. Částečně to lze odhadnout i z příkladů ve Francii, kde experimenty s kratším pracovním týdnem probíhají již několik desetiletí. Ke kýženému zlepšení zde však příliš nedochází. Jak totiž dodává server Newstream, i přes tyto snahy je nezaměstnanost ve Francii stále vysoká a životní spokojenost občanů se nepřiblížila k očekávaným vyšším hodnotám.

Článek Plošná změna pracovní doby: Stát přišel s novým nápadem. Koho se to dotkne a kolik dostaneme zaplaceno? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Chystané změny v legislativě vedou firmy k přehodnocení strategií ohledně smluv a svých zaměstnanců. Psaly o tom Novinky. Řada z nich už teď zvažuje snížení uzavírání dohod o provedení práce. Namísto toho plánují přerozdělit práci mezi stávající zaměstnance, najímat externisty na živnostenský list, změnu smluv nebo spolupráci s pracovními agenturami. To podle Novinek vyplývá z průzkumu Hospodářské komory, ve kterém bylo osloveny stovky firem z různých sektorů a regionů. Jenom jedna pětina zaměstnavatelů nehodlá provádět vůbec žádné změny.

Odzvonilo pracím na dohodu?

O této problematice psal před nedávnem informoval i web Měšec. Hlavní motivace pro takovou reakci firem spočívá v navrhované novele zákoníku práce a vládním konsolidačním balíčku. Zaměstnavatelé kvůli tomu budou muset plánovat pracovní dobu pro pracovníky na dohodu tři dny předem. Kromě toho budou mít zaměstnanci na dohodu nárok na dovolenou a příplatky za víkendovou a sváteční práci, informuje Měšec. Dále budou muset zaměstnavatelé nahlásit pracovníky ČSSZ a odvádět za ně v určitých případech sociální pojištění.

Ministr práce Marian Jurečka poukázal na skutečnost, že ačkoliv bylo na dohodu vyplaceno v Česku ročně 57 miliard korun, jen malá část ze zmíněné částky byla věnována sociálnímu a zdravotnímu pojištění. V reakci na chystané změny zhruba 26 % podniků hodlá snížit počet takzvaných dohodářů, 25 % z nich preferuje živnostníky a 24 % zvažuje jiné smluvní vztahy, informují dále Novinky. Právě snížení počtu dohodářů bude pro lidi s touto smlouvou znamenat s největší pravděpodobností ukončení pracovního poměru.

Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory, pro Novinky zdůraznil význam dohod, především v oblastech jako jsou zemědělství či cestovní ruch. Výzvy spojené s novými regulacemi mohou podle něj mít negativní dopad na specializaci a produktivitu zaměstnanců, píší dále Novinky.

Práce dohodářů se v budoucnu změní

Podle průzkumu Hospodářské komory, kterou citoval zmíněný web Novinky, využívá práci na dohodu až 93 % zaměstnavatelů. Přizpůsobení se novým pravidlům tak postihne přes 250 000 podniků a firem. Firmy využívají dohody pro práci nevyžadující příliš vysokou kvalifikaci. Někteří zaměstnavatelé je naopak uplatňují u vysoce kvalifikovaných specialistů, pro které by běžný pracovní poměr nebyl vhodný.

Dohody jsou často využívají specifické skupiny lidí. Řadí se mezi ně třeba studenti, senioři nebo matky na mateřské. Hospodářská komora dále podle Novinek varuje, že nové regulace by mohly snížit zapojení těchto skupin na trhu práce. Jaká ovšem bude pracovní budoucnost těchto lidí vypadat uvidíme až po čase.

Je ovšem už nyní jasné, že takzvaní dohodáři s největší pravděpodobností přijdou o svou práci, nebo budou muset alespoň u některých zaměstnavatelů změnit typ smlouvy, případně i samotnou pracovní náplň. Pro tuzemské firmy totiž do budoucna smlouva na dohodu nebude zrovna nejvýhodnější.

Článek Máte v práci tuhle smlouvu? Už brzy přijdete o práci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Využívání internetu je v dnešní době nezbytná součást naprosté většiny kancelářských prací. Asi každý však méně či více často využije počítač také k tomu, aby si v pracovní době vyřídil osobní záležitosti či si jen surfováním na internetu na chvíli odpočinul. Některým zaměstnancům však tato možnost už brzy skončí. Důvodem přitom není ani tak zamezení prokrastinaci.

Je tohle v dnešní době vůbec možné?

Ke striktnímu omezení internetu na stolních pracovních počítačích se překvapivě rozhodla globální technologická společnost Google, která provozuje také jeden z nejznámějších internetových vyhledávačů. Podle informací webu CNBC se jedná o reakci na rostoucí bezpečnostní hrozby a snahu o zachování důvěrnosti podnikových informací. Omezení internetového přístupu je zaměřeno pouze na některé pracovníky, především ty, kteří mají přístup k citlivým datům a informacím.

Google tento krok ospravedlňuje nutností chránit data svých uživatelů před potenciálními kybernetickými útoky, dodává web CNBC. Ačkoli bezpečnostní důvody pro zákaz používání internetu v práci mohou být pro někoho pochopitelné, mezi pracovníky si toto opatření nejspíš příliš příznivců nenajde. Mnozí to považují za nehoráznost a v duchu se ptají, jestli si z nich snad už zaměstnavatel nedělá srandu.

Své zaměstnance omezuje i Samsung

Také tato světoznámá firma přistoupila k poměrně kontroverzním krokům. Jak totiž informuje web Novinky, svým zaměstnancům se rozhodla zakázat používání chatbotu umělé inteligence ChatGPT. Podobně jako u Googlu, také zde má být důvodem bezpečnost. Konkrétně se společnost odvolává na obavy z úniku důvěrných informací. Oblíbený chatovací robot by prý mohl být potenciálně zneužit ke shromažďování a šíření citlivých dat.

V reakci na tyto zprávy lze očekávat, že podobná opatření týkající se přístupu k internetu a používání různých komunikačních platforem začnou přijímat také další společnosti. Výjimkou nemusí být ani Česko. Mnozí lidé si tak již brzy dost možná v práci své osobní záležitosti jen tak nevyřídí. A to třeba ani na telefonu. Jak totiž dodává web Finance, zákaz používání mobilních telefonů v pracovní době „není v rozporu se zákoníkem práce“.

Článek Zákaz používání internetu v práci: Dělají si z nás už srandu? Nehoráznost se nejdříve objevil na Události247.cz.

Okopírovat tento trik zvládne každý

O příběhu jednoho z lidí, kteří vystoupili ze své rutiny a k vlastnímu překvapení začali vydělávat pohádkové peníze, píše slovenský web Čas. Dnes již bývalý britský policista Chris začal nakupovat nejrůznější věci na bleších trzích a následně je prodávat na facebookové platformě Marketplace či na eBay. Postupně tak nejen že proměnil svou vášeň v živobytí, ale ještě si vydělal peníze na vysněné cestování.

Škála věcí, které takto prodává je přitom široká. Jak píše web Čas, mezi jeho časté úlovky patří třeba starší, kultovní modely tenisek Nike či Adidas nebo nejrůznější produkty spojené s popkulturou. Mezi jeho vůbec nejlepší kupy se pak řadí olympijská vesta USA. Tu pořídil za pouhé 4 dolary a následně na platformě eBay prodal za neuvěřitelných 225 liber.

Tato práce musí člověka bavit

Chris se tímto svým koníčkem nejdříve několik let zabýval paralelně se svým zaměstnáním. Následně práci opustil a dnes si tak vydělá i 5 tisíc liber měsíčně, což je v přepočtu asi 140 446 korun. Jedná se přitom o velmi snadný způsob výdělku, který zvládne okopírovat každý. Kdo o tomto způsobu obživy přemýšlí také, měl by si ale pospíšit než se to rozkřikne mezi ostatní. Jak nicméně Chris upozorňuje, i toto netypické povolání si vyžádá svou daň. Každý víkend tráví na bleších trzích a celkově svému podnikání věnuje v součtu klidně i 60 hodin týdně.

Daniel Procházka

12. srpna 2023

Dělá běžnou práci a pobírá 250 000 Kč: Okopírovat jeho trik zvládnete i vy

Na velké peníze si však lze přijít i jinými způsoby. Například prací v zahraničí. Události247 nedávno informovaly o příběhu Slováka, který si coby svářeč prací ve Švédsku vydělá i desetinásobek toho, co za totožné povolání dostával na Slovensku. Je tak důkazem toho, že někdy jen stačí vyměnit zemi, ve které člověk pracuje a rázem jsou jeho výdělky úplně v jiných sférách.

Článek Opustil práci a vydělává 140 446 Kč měsíčně. Okopírujte jeho trik rychle, než se to rozkřikne se nejdříve objevil na Události247.cz.

Inflace je vysoká, platy a mzdy v práci nízké

Ceny v Česku rostly strměji než ve zbytku Evropské unie. Podle dat Eurostatu stouply mezi lety 2021 a 2022 o 8,3 procenta oproti unijnímu průměru. Psal o tom web iDnes. Podle ekonoma Lukáše Kovandy u nás zaplatil za inflaci běžný občan, zatímco v jiných zemích byla ve společnosti rovnoměrněji rozprostřená. Firmy si tam například snížily marže a ceny se méně přenesly do spotřebitelských cen.

Když vláda představila konsolidační balíček, bylo v něm i to, že zaměstnanci přijdou o benefity. Teď to vypadá, že navzdory svým snahám o konsolidaci státního rozpočtu by mohla od plánu na zrušení daňové výjimky pro benefity odstoupit. Psal o tom web Seznam Zprávy. Na své zaměstnance myslí také některé firmy. Ted se objevil návrh, že jedním z návrhů, jak ulevit zaměstnancům, je to, aby se čas strávený cestou do zaměstnání a zpět započítával do pracovní doby. 

Potíže pro zaměstnavatele

„Tento konkrétní benefit nemá v Česku moc význam, protože u nás ty dojezdové doby do práce, vzhledem na světové poměry, jsou docela malé,“ uvedl pro TN ekonom Petr Bartoň. Potíže by vznikly i zaměstnavatelům. „Čas strávený na cestě, který by museli proplatit, by chyběl na pracovišti, a museli by přijmout více lidí. To by znamenalo více nákladů,“ řekl TN prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je to tom možná diskuze.

Pochyby má poslanec za ANO Aleš Juchelka. „Pokud by to měl být nějaký zákonný návrh, tak bych hodně zvažoval, zda ho podpořím. Veškeré dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem by vždy měly být na jejich dohodě,“ cituje Juchelku TN.

„Další výdaj navíc, který by firmy měly, se projeví tím, že se budou méně zvyšovat mzdy. To by ze zaměstnanců určitě nikdo nechtěl,“ argumentoval pro TN předseda SPD Tomio Okamura. „Dojíždím do práce každý den, takže kdyby se mi ta hodina počítala do pracovní doby a mohl bych končit dřív, nezlobil bych se,“ řekl Událostem247 Milan Koudelka z Třebíče.

Článek Za dojíždění do práce dostanete zaplaceno stejně, jako když pracujete: Nový nápad má ovšem háček se nejdříve objevil na Události247.cz.

Další vlna propouštění do konce roku

„Zrušili jsme 2259 provozních pozic a řady České pošty z důvodu rušení poboček nebo prodloužení frekvence doručování opustilo 1277 zaměstnanců. Část ale přešla na jinou práci či lokalitu v rámci podniku. Co se týče další racionalizace, tak tu plánujeme v managementu, na hlavní správě a v administrativních procesech. Tam máme rezervy a provedeme to během posledního kvartálu letošního roku,“ uvedl pro web Novinky šéf České pošty Miroslav Štěpán.

Ondřej Kočí

23. ledna 2022

Česká pošta propustí stovky lidí. „Řízneme do bílých límečků, pošťáků se to netýká,“ vysvětlil šéf státního podniku Knap

Teď státní podnik oznámil, že by mělo odejít 200 až 300 manažerů, kteří působí na pozicích administrativy a podpůrných neprovozních činností. Upozornil na to web CNN Prima News. Odchod se má zatím týkat jen asi deseti procent všech manažerů ve společnosti. Ušetřit to má stovky milionů korun. Ekonom Lukáš Kovanda si myslí, že se jedná o krok správným směrem. V propouštění by nadále pokračoval, protože v minulosti se ve vrcholných pozicích objevovali lidé, kteří byli na svá místa obsazeni politiky.

Nevyhodili mě, ale mám méně peněz

„Já pracuju na poště už 15 let, dělala jsem vedoucí na pobočce na jedné vesnici. Poté, co se pobočky začaly zavírat, tak jsem si mohla vybrat. Buď skončím na poště úplně, nebo budu dělat na jiné pobočce, na nižší pozici a za méně peněz. Vzhledem k tomu, že bydlím nedaleko Hradce králové, tak jsem zatím kývla na nižší pozici s tím, že se postupně podívám po něčem jiném, protože mi ty peníze dost chybí,“ řekla Událostem247 Eliška Petříková.

V rámci dalších úspor Česká pošta zacílí také na své zákazníky. Od října totiž zvedne poplatek za SIPO z 15 korun na 18 korun. Jak píše web Blesk, doručování balíků by být dražší nemělo. Šéf pošty naopak připouští zdražení u služeb, které vykonává Česká pošta pro stát a které nejsou regulované. „Například nemůžeme doručovat důchod za 29 korun, respektive od září za 35 korun, když náklady jsou dvakrát vyšší, nejméně na úrovni 70 korun. A k tomu bychom měli přidat ještě nějakou marži,“ uvedl šéf ČP Štěpán.

Článek Stovky Čechů přijdou brzy o práci, je to nevyhnutelné. Týká se vás to? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Záleží na místě, kde člověk pracuje

Důležitost tohoto faktoru dokazuje příklad Filipa ze Slovenska, o kterém informuje web Refresher. V mládí se vyučil jako svářeč, což však na Slovensku rozhodně není nijak prestižní a kvalitně hodnocená práce. V zaměstnání tehdy dostával výplatu okolo tisíce eur, tedy asi 24 tisíc korun, což rozhodně není mnoho.

Poté však svou profesi začal vykonávat ve Švédsku, kde za tuto běžnou práci pobírá i 250 tisíc korun. „Když vycestuji za prací do zahraničí, chci si za tu dobu odpracovat co nejvíc hodin, abych pak mohl být spokojeně doma. Za rok odpracuji maximálně 5 až 6 měsíců a pak už nikam nemusím,“ uvádí dnes pětadvacetiletý Slovák pro web Refresher. Je tedy evidentní, že okopírovat jeho trik je velmi jednoduché a zvládne to každý. Stačí, když si lidé podobné zaměstnání najdou v zemi, kde je tato práce daleko lépe ceněná.

Zahraniční platy se s těmi českými nedají srovnat

Ačkoli české mzdy rostou každým rokem, v porovnání se zahraničím stále značně zaostávají. Rozdíly mezi východem a západem Evropy jsou tak mnohdy do očí bijící. Jak píše web Euro, například v Německu může být průměrný měsíční výdělek přes 100 tisíc korun. Ještě lépe se mají lidé pracující ve Švýcarsku, Lucembursku či Norsku. Tam si totiž mohou přijít i na více než 120 tisíc korun měsíčně. Například na Islandu je pak průměrný plat dokonce v přepočtu přes 140 tisíc korun.

Pro ty, kteří se nepotřebují do Česka pravidelně vracet, je zde pak také několik mimoevropských destinací. Za vysokými výdělky lze vycestovat třeba do Austrálie, USA nebo Kanady. Průměrný americký plat byl v roce 2021 více než 119 tisíc korun, v Austrálii pak lidé berou průměrně ještě o 8 tisíc víc, dodává web Euro. Zdá se tak, že vyrazit za prací do zahraničí se skutečně vyplatí. Za peníze vydělané v cizině už si totiž lidé mohou pořídit ledasco či si dovolit pracovat jen několik měsíců v roce.

Článek Dělá běžnou práci a pobírá 250 000 Kč: Okopírovat jeho trik zvládnete i vy se nejdříve objevil na Události247.cz.

V příštím roce čekají naše polské sousedy hned dvě zvýšení minimální mzdy. Tamní vláda plánuje první navýšení v lednu 2024 a druhé pak v červenci příštího roku. Informaci přinesl polský server Fakt. Jak se bude vyvíjet minimální mzda v ČR v příštím roce je zatím stále ve hvězdách, ale několik informací už je známo teď.

Rozdíl s polskými sousedy je značný

Česká vláda, narozdíl od té polské, nezveřejňuje podobné údaje s takovýmto předstihem. Několik věcí už ale víme. Pokud vláda navýší minimální mzdu v roce 2024 podle toho, jak tomu bylo v minulosti, můžeme se podle serveru Kupní síla příští rok dočkat minimální mzdy 19 500 korun měsíčně. To minimálně navrhují tuzemské odbory. Momentálně je minimální mzda v Česku 17 300 korun, uvádí web MPSV.

Naopak u zmíněných polských sousedů se v lednu 2024 částka vyšplhá na odhadovaných 4 242 PLN (v přepočtu zhruba 23 000 korun) a od července 2024 by pak měla narůst na 4 300 PLN, což je v přepočtu na české koruny přibližně 23 300, uvádí dále server Fakt.

Stát některým lidem „přidá“ peníze, teď záleží o kolik

Ačkoliv jsou všechny zmíněné částky minimálních mezd a platů v příštím roce pouze odhady, jedná se pro vlády o směrodatné částky, které ve svých rozhodováních bude zohledňovat. Už teď ale můžeme vidět, že rozdíl mezi českou a polskou minimální mzdou bude v příštím roce obrovský.

Nejenom to, ale jak u nás v Česku, tak u polských sousedů se platy a mzdy mnoha lidí změní k nepoznání. Navýšení minimální mzdy bude relevantní především pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Pro ty bude výše minimální mzdy v příštím roce rozhodujícím faktorem. Zůstává ovšem nadále ve hvězdách, jaký minimální plat, případně mzdu budou lidé v příštím roce nejen v Česku pobírat. Stát totiž svým rozhodnutím o výši minimální mzdy doslova rozhodne o tom, o kolik dostanou někteří Češi v práci přidáno.

Článek Platy těchto lidí se změní k nepoznání: Stát jim přidá peníze se nejdříve objevil na Události247.cz.

Češi pracující v zaměstnání mají ze zákona nárok na 4 týdny dovolené ročně, připomíná web Měšec. To však není mnoho a lidem tento čas obvykle uteče jako voda. Mnozí přitom neví, že to zdaleka nemusí být jediné placené volno, které mohou využít. V práci totiž mnozí zaměstnanci mají nárok na 2 dny volna navíc. Musí o to ale požádat. Pokud si o ně neřeknou, budou zbytečně pracovat víc, než musí.

V tyto dny do práce nechoďte

Zákon ukládá hned několik příležitostí, při kterých musí zaměstnavatel svého pracovníka uvolnit. Jak uvádí web Peníze, 2 dny dovolené mohou lidé čerpat například na vlastní svatbu. „Když jde rodič na svatbu dítěte, má nárok na jeden den placeného volna,“ dodává web Peníze. Dokonce 3 dny pak člověk může v práci chybět, když mu zemře jeho partner či dítě.

Využít zaplaceného času navíc mohou lidé také v některých případech stěhování, uvádí web Aktuálně. Pokud se stěhují v zájmu zaměstnavatele z důvodu nástupu na nové pracovní místo, mají nárok až na 2 dny placeného volna. Pakliže se stěhují z vlastní vůle, mohou využít alespoň 2 dny neplaceného volna.

Nově mají 2 dny volna navíc i lidé pracující v Polsku

Tamní zákonodárci totiž schválili novelu zákona, podle které má zaměstnanec nárok na další pracovní volno v rozsahu 2 dnů nebo 16 hodin za rok. Využít jej může v různých náhlých, neočekávaných situacích týkajících se třeba rodinných záležitostí, píše web Serwis Kadrowego. Novinky tak mohou využít nejen Poláci, ale také Češi, kteří v sousední zemi pracují.

Redakce Události247

3. května 2023

Pracovat jenom 4 dny v týdnu chce skoro každý Čech. Brzy se tak možná stane

Trend přidávání zaměstnancům více volna pak lze pozorovat také v řadě jiných zemí. Firmy například čím dál častěji začínají testovat čtyřdenní pracovní týden. Jak nedávno psal web A2larm, v některých evropských zemích už se zkoušení tohoto nového režimu pomalu začíná stávat normou. A přestože v Česku se zatím tato novinka příliš neprosazuje, zaměstnanci by za ni určitě byli rádi. Podle nedávného průzkumu by totiž až 70 procent Čechů čtyřdenní pracovní týden uvítalo, informovaly Události247.

Článek Lidé mají v práci nárok na 2 dny volna navíc: Pokud si o ně neřeknou, budou zbytečně pracovat víc, než musí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Doklady o zaměstnání: Papíry, které s roky neztrácejí cenu!

Zásadním problémem ovšem je, že schází jakákoliv dokumentace. „Jsou ztracené nebo utopené, prostě nejsou,“ uvedla Vondráčková pro slovenský časopis PLUS 7 DNÍ. Zásadním problémem Vondráčkové je skutečnost, že úřad nemá v evidenci její práce z doby před rokem 1989. V té době jako umělec spadala pod prakticky monopolní Pragokoncert. A právě tuto skutečnost se jí zatím nepodařilo papírově doložit, píší České důchody.

Jinou podobu stejného prolému vylíčil Událostem247 Ludvík Kollár. „U mne jde o dvě období. Těsně po Sametové revoluci jsem dělal v JZD Odra Krmelín. Fungoval tam Svazarm, já jsem vykonával revize tlakových nádob, tedy jako na vedlejší činnost. Stejně jako mě to postihlo řadu kolegů v podobné pozici. Jak je možné, když se všude identifikuji rodným číslem, že se v záznamech ČSSZ něco může takhle ztratit? Peníze na pojištění jsem poctivě odváděl,“ podivuje se penzista.

Mimořádně může zaměstnání doložit svědectví kolegů

„Všechny údaje o zaměstnání, potřebné pro výpočet důchodu, předávají ČSSZ zaměstnavatelé,“ vysvětluje Událostem247 mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová. Ti od roku 2004 předávají zaměstnancům za každý kalendářní rok tzv. evidenční list důchodového pojištění (ELDP). „V případě, že některé údaje v evidenci chybí, může vzniknout potřeba je doložit. K prokázání doby zaměstnání a výdělků přitom nejsnáze poslouží stejnopisy ELDP,“dodává Drmolová.

Vyhazování užitečných dokladů o práci bohužel není v Česku výjimečné, připomíná web České důchody. A část lidí na to při žádosti o důchod doplácí. ČSSZ sice práci důkladně eviduje, ale někdy se stává, že evidence není kompletní a související dokumenty nelze dohledat. Je proto nutné uschovávat všechny doklady, kterými by v případě potřeby bylo možné doložit práci v minulosti. Výjimečně je možné doložit práci i mimořádným svědectvím bývalých spolupracovníků, píše web.

Článek Helena Vondráčková se soudí se státem kvůli vyměření nízkého důchodu. Skartovala totiž své staré pracovní smlouvy se nejdříve objevil na Události247.cz.